Den zkázy ve Francouzském institutu

FR. INSTITUT OSLAVUJE 100 LET U NÁS!

fr-4

Ve Štěpánské ulici v Praze sídlí Francouzský institut, kam jsme za studií někdy zašli na výstavu nebo filmovou projekci. Institut v úterý 4.3.2020 oslavoval 100 let. V úterý se někdy scházíme s Lenkou1, spolužačkou ze střední, tak proč nejít i na oslavu. Avizovali, že od 18 do 19 hodin bude na dvorku zdarma svařák a dort. Radši jsme se tentokrát sešly už v 16 hodin, sedly tradičně do hospody U Kotvy, daly si jak jídlo, tak alkoholické nápoje, a vyrazily z tohoto strategického místa pěšky deštěm do cíle.

Přišly jsme tam chvilku po šesté. Opuštěné nakloněné velké konve napovídaly, že svařák už v nich není. Právě dohrála živá hudba jako doprovod k promítaným trailerům starých francouzských filmů; těch, které my Češi známe. Neškodné komedie nám přece komunisti dopřáli. V mírném dešti někdo začal krájet dort. Nevrhly jsme se tam. Procházely jsme  přízemím a našly schody dolů. Vedly na malou výstavu. Tak jo.

Přečíst úvodní český text mi dělalo trochu potíže. Jednak jsem ještě byla pod vlivem Kotvy, jednak je ten překlad do češtiny špatný. Což bych ve Fr. institutu nečekala.

fr-1

Hned pod schody seděli dva kustodi a mluvili spolu. Kousek od nich na parketách ležel čisťoučký papírový tácek. V tmavším, francouzsky nediskriminačním odstínu. Asi někdo nevydržel čekat na dort, vztekle zahodil tácek a šel. Uprostřed podlahy byly vyskládané čtverce, trapně stejně velké, velikost strany á totožná s velikostí strany bé, jako šachovnice, slušela by jim nějaká změna. Kopla jsem do tácku správným směrem. A ještě jednou. přistál na exponátu. No vida, trochu diagonály to dodalo. Pěkné.

fr-3

Další exponáty byly čisté, minimalistické. I podlaha. A vida, ještě něco na ní leží, kousek celofánu. Sem s ním.

fr-2

Mně ty exponáty nevadily, jen jeden jo. Bílá síťka zavěšená od stropu. A nic. Bílá síťka proti bílé zdi. To teda už neberu. Jenže na podlaze se nic dalšího nenabízí, co by vhodně doplnilo tuto expozici. Co se dá dělat, musím sáhnout do vlastních zásob. Kustodi spolu pořád mluví, krásně se postavím do lajny kustodi – Lenka1 – exponát -já. Nevidí na mě. vytahuju z kabelky zvýrazňovač a zavěšuji ho vkusně do prostoru.

fr-5

Ještě posledních pár ohlédnutí, ještě se pokochat naposled výstavou, projít kolem nevšímavých kustodů na schodiště a jsme venku.
„Radši to nebudu dávat na internet na facebook. Možná by ty kustody vyhodili. Nebo mě stíhali za výtržnictví. Ale to bylo dobrý, že ti dva si ničeho nevšimli…“
„Oni se bavili o bisexuálech,“ odpověděla Lenka1.
Tak toho jsem si nevšimla zase já. Škoda.

.

Rubriky: Zákoutí | 3 komentáře

Těším se na únor a na homosexuály

Těšila jsem se, že únor bude volnější.

A dneska 6.2. to snad už bude pravda a navíc nám pozítří v sobotu odpadla škola a mám volno!

Od konce srpna do konce ledna je to u mě pracovně nejhustší. Odevzdání projektových zpráv za rok 2019 na konci ledna vypadalo, že bude celkem v pohodě, protože mám svůj podíl práce s týdenním předstihem, ale ne, ještě další věci a změny se objevily, naše nová ekonomka odchází po zkušební době, takže jsem musela jít na úřad osobně já odevzdat papíry, do toho vyplnit online formulář, ke kterému mi podklady poslali na poslední chvíli. Pátek posledního ledna. No a hádejte! Ťukla jsem v tom online formuláři na nějaké tlačítko, ono to nereagovalo, tak jsem ťukla znovu, jenže mezitím se nová stránka už načetla a já ťukla omylem na velký zelený nápis „Odeslat zprávu.“ Předčasně. Neměla jsem tam nahrané soubory s účetními doklady. No tak v nejhorším by to šlo nechat být, při vyhodnocování by přišli na to, že něco chybí, a vyžádali by si to dodatečně. Leč já si zanadávala, zasmála se, zavolala někam nějaké paní ředitelce, ta mi dala kontakt na ajťáka, ten formulář opět otevřel, já tam nahrála potřebné soubory a odeslala to už naostro a snad komplet. Šéfovi a našim ekonomům to vyprávět nebudu. Leda kdybychom se spolu opili na flámu.

Jéje a teď jsem si vzpomněla, že ještě v únoru máme jednu zprávu odeslat a o dva projekty ještě zažádat. No tak dobře, tak v červenci budu mít zase volněji.

A mě to baví. A učím se vlámsky (Duolongo Dutch learners) už 78 dní v kuse. A Flámové to oceňují. A ten nejkrásnější Flám mi poslal ještě další stránku se spoustou krátkých výukových videí, ke kterým jsou kontrolní otázky. Mně je jedno, že nejkrásnější a nejmilejší a nejhebčí Flám je homosexuál, já je mám nějak ráda. Bezpečný vztah a tak dále. Můj život si žádá více homosexuálů a více Flámů! A flámů taky, těch je uspokojivé množství.

.

Rubriky: Co Liška | 10 komentářů

Co bych tak řekla…

Učím se vlámsky / holandsky už 53 dní, vím o dalších dvou lidech, co takhle nadšeně jedou (jenže jiný jazyk). V lednu napíšu závěrečné zprávy ze všech projektů v práci. To znamená příští týden. K tomu jsme si založili vlastní facebookovou stránku a já ji obhospodařuju. Za týden na týden si beru dovolenou, protože přijedou cizinci-kamarádi z Erasmus Plus. Musím si nabrat pár nových lidí k individuální práci. Včera jsem dostala známku z politické etiky, hurá. To abych napsala další seminárku a konečně taky nějakému vyučujícímu poslala koncept své diplomky s dotazem, jestli by mě chtěl. No a tak. Únor bude asi pohoda, to tak bývá. Jenom každou únorovou sobotu budu ve škole. Ale to nevadí – kdyby chtěla rulisa přijet… Komiks do únorového čísla Psychologie Dnes mám. Doufám, že si zas něco nakreslím jen tak. Jo a nebylo by blbý si koupit nové brýle, kdyby neměli módně v obchodech jen blbý přes celej ksicht. To nechci. Na brýle by mi snad peníze mohly vystačit. Na chlast vždycky. Minulou neděli jsem se ocitla na pivu s kámošem, ve čtvrtek na večírku divadla a v pátek jsme šly s kolegyněmi na oběd a zůstaly tam osm hodin, až do devíti. Ale mluvily jsme dost i o práci a vymyslely, co by se mělo zafinancovat z projektů – aby někteří externisti společný čas měli zaplacený a nebyli tam zadara, tzn. v nepohodě. Napřesrok ovšem, letošní projekty jsou dávno podaný. A my je zase pomalu rozjedem, to bude uspokojující!

.

Rubriky: Výštěky | 6 komentářů