A už o té prokrastinaci nebudu nějaký čas psát

prok01

prok02

prok03

prok04

prok05

prok06

prok07

prok08

prok09

prok10

prok11

prok12

prok13

.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

197 komentáře u A už o té prokrastinaci nebudu nějaký čas psát

  1. ratka napsal:

    Hrát si celý den hru mi přijde zcela normální, taky diskutuji na internetu někdy celý den a neokoouká se mi to. Jsem ve zvláštním tranzu, ten je pro mě uspokojivý. Něco zcela jiného je vykonávání udržovacích prací, něco dělat co je třeba protože jsem živá a chci v tomto stavu zůstat. Tedy něco pojíst, vyhodit odpadky, zaplatit daně. To je z jiného soudku. Zrovna dnes mi muž vyčítal, jak jsem hrozná že mě nic nebaví. Ale baví, ale jen to co právě dělám v tom tranzu… ve stavu vytržení, může to být třeba blbost… ale mě pohltí, a pak to dělám dokud to de abch se v tom stavu udržela. Umím si představit že 12 hodin něco hraju, pokud bych byla hráč her… al enejsem a tak hry mě nebaví. Ale třeba s někým se dohadovat na netu, přemítat nad něčím, odpovídat… čekat na reakci. Cítit že tam ten druhý je, potápět se v tématu. To je pro mě nirvána…dokud mě neseřve muž, že dělám hovno.

  2. ratka napsal:

    I třeba když napíšu nějaký komentář, chodím se dívat… zda někdo odepsal. Klikám a těším se jak malé děcko když najdu odpověď. A napadá mě víckrát, že takhle reaguje závislák… třeba gambler. Tyto pocity vášně, až extatického nadšení…vsadí a čeká co vyjde.

  3. rulisa napsal:

    1
    Hrát celý den internetovou hru bych nezvládla, nebavilo by, stejně jako celý den diskutovat v komentářích. Ale celý den něco na netzu studovat, specifikace, recenze, srovbnávače, návody atd., to vydržím. To mě ba.
    Ovšem toliko ve dni pošmourném. Nesmí přes okno zasvítit slunko.

  4. rulisa napsal:

    2
    Jo, to znám a dělám taky. Přesně s týmiž myšlenkami na gamblerství. :-))
    To pak to zasvícení sluníčka skrze okno je jak záchranné lano odvykačky. :-)

  5. ratka napsal:

    3. Ono asi je jedno co člověk dělá, jde o ten stav blaženého lelkování. Nad čímkoliv. že právě něco zjišťuji, mačkám, točím a čekám co vyleze, sedím s udicí a koukám do díry…tenhle blažený stav „nedělání“ může trvat celé dny…pak se najednou vzbudím, něco do mne kopne… a uvidím tu spouš´t kolem. co není, nemám, neuděláno, chybí… etc. a naskočí výčitky že jsem opět dělala hovno. Tedy to je můj scénář… ale teď je to lepší. Dělám hovno a ňafám kolem, ať mě nechají, neruší….nešťárají do mne.

  6. rulisa napsal:

    5
    To přece není lelkování. :o) Je to relaxace mozku totálním soustředěním se jen na jedno a odpojením od všeho ostatního. A to píšu naprosto vážně, je to věc, kterou mozek potřebuje, zejména u lidí mozkem se živících v činnostech vyžadujících přepínání a víceproudé vnímání.. Pak už je jedno, jestli ho odpojíš při plení na zahrádce, běhání, hraní internetové hry nebo studiu něčeho, co tě zajímá. Hlavně když je to jen jednoproudý proces.

  7. ratka napsal:

    6. To je třeba u tebe, logické a rozumné vysvětlení. U mě jsou výpadky často i spontánní, neřízené, najednou jsem mimo… a to jsem nedělala žádnou mozkem se živící činnost. Dříve jsem úsilím udržovala mozek v činnosti, kterou jsem potřebovala… teď usiluji méně (nebo vůbec) a výsledkem je právě stav přirozeného rozpliznutí.

  8. rulisa napsal:

    7
    Taky stárneš a mozek potřebuje odpočívat víc. :-)
    Nemá každý stejnou normu na výkonnost a výdrž, přeci.

  9. ratka napsal:

    Jedu na pohřeb… zemřel poslední ze sourozenců mojí maminky. Její malý bratr (o 14 let mladší), takže pokračování později.

  10. 9
    tak to, ratko, dobře zvládněte, včetně přesunů.

  11. ru 3
    ajo, ponořit se do nějakého okruhu a zorientovat se v něm, porovnat si, co a jak je vhodnější, to ti jde, to je fakt.
    Mně spíš něco šudlat nebo se projít nebo si s něčím prostě pohrávat.
    Ty jsi dobrá, že pak se vydáš rychle ven – a tam to máš ale taky takový víc technicky vymakaný; třeba jedeš na kole (což pro mě je vlastně už kategorie zacházení se složitým přístrojem:-)) nebo už máš zjištěno, jak něco zvelebit na zahrádce a dáš se do toho.

  12. ratka napsal:

    11. já to mám spíše tak, že nedělám opravdu nic. ani ven, ani nic třídit… jen tak se poflakuju od ničeho k ničemu.

  13. 12
    jako na zavolanou :-)))

    Nojo, bejt pořádně sám se sebou, překonat všechny vlastní (a v podstatě zdravé!) rezistence, to totiž jen tak sám se sebou člověk těžko dokáže, protože všechno jsou to původně vztahový věci. Kdyby byl vržen být experimentálně jen sám se sebou, tak podle mě nedozkoumá a neodkreje všechno svoje, potřebuje k tomu nějaké vztahování, někoho dalšího.
    Potom mi na tom výzkumu docela sedí, že člověk se moc do sebe natož sám ponořovat nechce – tuší totiž, že by to tímhle způsobem jen k dobrýmu nevedlo; že by to taky mohl být moc dlouhý výdej energie a nepohodlí naplano.

  14. rulisa napsal:

    14
    Dobrej postřeh.

  15. ratka napsal:

    14. moc nerozumím poslední větě.

  16. 16
    Nepříjemno a přitom naplano, s malým efektem, by to bylo.
    Zabývat se sám sebou je dobrý, když to vede ke zkvalitnění života (když to řeknu formálně, obecně).
    Pokud to vede jen k rozdrásání (spojeném s nepříjemnými pocity, propadem nálady, úzkostí apod.), ale následuje stejně stagnace, ne nic nového, ne zkvalitnění života ani po čase, tak je to naplano a je to zbytečný výdej energie a zbytečné podstoupení nepříjemného stavu. Nebo i zhoršení stavu.

    Může to vést k lepšímu stavu, ale pokud by člověk se zabýval sebou VÝHRADNĚ sám, osamotě, tak to pravděpodobně bude mít efekt mnohem menší, než kdyby si dovolil před druhým člověkem projevit něco ze sebe, co se bojí ukázat. Nahlas říct hnusnou něčí větu, která ho ovlivnila, například. Nebo brečet. Nebo říct nahlas druhému, co hnusnýho vlastně cítil, když jeho rodiče dělali jemu to a to. Když to říká v duchu sobě samotnýmu, nemá to ten efekt. Nejen že to nemá zpětnou vazbu od druhýho (nejlépe nehodnotící zpětnou vazbu, kterou je těžký běžně získat, v psychoterapii je běžná), ale ta přítmnost, vztahovost druhýho a k druhýmu tam chybí. Jednak sama o sobě a jednak právě jako určitá zpětná vazba – minimálně jako vodítko pro toho terapeuta, kterej se orientuje podle toho, jak se s tím člověkem cítí, co v něm ten dotyčný vyvolává za (asi pro dotyčnéhoo typickou i jindy zažívanou) reakci.
    … eee, ještě něco jsem k tomu chtěla říct, ale už mi to uteklo. Není to všechno.

  17. Olomouc se blíží, mapu jsem si zapomněla vytisknout, telefon jsem zapomněla zaplatit a je odpojen, jízdenku nemám, jdu se podívat, v kolik přesně jede vlak.
    A pak ráno zaspím… no, je to se mnou čím dál horší!
    Ale resty pracovní jsem právě zdolala. Víceméně.
    V neděli večer nebo v pondělí zdar!!

  18. ratka napsal:

    17. díky moc za vysvětlení. Už vím jak jsi to myslela. Já měl na mysli ponoření…tedy že vhlížím do sebe, nořím se ve smyslu pravdivého nahlížení. Tyto vidíš víc obrazově, že se dotyčný se týrá (což se děje) myšlenkami pořád dokola v určitém zkresleném bolestivém stavu. Není zde nikdo kdo by mu ty myšlenky reflektoval a umožnil jiný náhled.

    Tak pozdravuj v Olomouci :-)

  19. rulisa napsal:

    18
    Kup si nějakou nabitou kartu na volání na ten víkend, hrome, třeba v Tescu, jestli máš tu jejich club kartičku, by teď mohla být nějaká akce na sim za 50 %.

  20. 20
    Jo to ještě existuje, ty kartičky, jak se z nich naťuká nějakej kód do mobilu? Já znám že přijdu do trafiky a řeknu, na kolik chci nabít. Ale to jsem taky dělala někdy před 10 lety, snad je to stejný, to se tam zeptám. Až nějakou potkám. Asi na nádraží. V nejhorším v Olomouci, tam je určitě pokročilá civilizace a studentský město, tam bude všechno moderní. :)
    Tak asi pomalu půjdu a uvidím, jak rychle si koupím svačinu – podle toho si vyberu vlak. Jedou asi čtyři během hodiny.
    Tož zdar!

    Pořádně jsem se nalíčila, dokonce i oční stín po několika letech dala, když jedu do takový dálky a do města a mezi studenty (předpokládám, že v kurzu budou samé dívky a to o 20 let mladší).

  21. rulisa napsal:

    Jestli máš kontakty uložený do mobilu, tak tam prostě vrazíš jinou sim s jiným tel. číslem a pošleš sms třeba Saulovi nebo někomu, s kým potřebuješ být ve spojení.

  22. rulisa napsal:

    A jestli máš mobil na 2 simky naráz, tak je to úplně jednoduchý, prostě tam jen tu jednu přidáš.

  23. ratka napsal:

    A proč jinou SIM?

  24. rulisa napsal:

    Protože tu svou má zablokovanou.

  25. rulisa napsal:

    24 viz 18.

  26. rulisa napsal:

    Má tarif, taklže i pokud zaplatila, nemá jisté, že platba došla včas, a i kdyby došla, operátor nemusí okamžitě zase povolit služby.

  27. ratka napsal:

    18. jo ták, vztáhla jsem si odpojení telefonu k pevné lince. Nikoliv k mobilu. A není lepší tedy dobit? Ono by to mělo hned naskočit… dokonce někdy stačí zavolat a říct, že jsi jen zapomněla a oni ti to zapojí. Všecko už tady bylo :-)

  28. ratka napsal:

    28. zavolat přímo operátorovi…

  29. rulisa napsal:

    28
    Dobít můžeš, pokud máš dobíjecí SIM. Znovu: Liška má tarif. Tedy platí zpětně. Dokud neuhradí už poskytnuté služby a tato úhrada nenaběhne na účtu operátora, další služby jí neposkytnou.

    Pokud Lišce vyjdou vstříc a zapojí ji po zavolání, je to jen jejich dfobrá vůle, nikoli povinnost a otázka je, jestli budou ochotni u chronické zapomínačky plateb. :-)

  30. rulisa napsal:

    By mě nenapadlo, že když akorát hodím nápad, jak si pomoct k možnosti telefonního spojení na cestách o víkendu, tak že se to zvrhne v rozbor Liščiných financí a jejich nastavení… :-)

  31. ratka napsal:

    30. já vím, napsala jsem to blbě… my to převádíme z konta. Takže tomu říkám dobít. omlouvám se, je to převod. ale lze se domluvit, tedy ze zkušenosti ale je pravda že pokud se to stává častěji, pak je lepší to řešit trvalým příkazem a hodit za hlavu.

  32. ratka napsal:

    31. proč, je to špatně? mám v tom cítit výčitku k to mu co píšu? :-)

  33. rulisa napsal:

    33
    Nevím, protože pro mě to výčitka není, pro tebe možná je. :-))

    Je mi prostě trochu proti srsti být nucená vysvětlovat a zdůvodňovat, proč co Lišce radím, když to znamená zacházet do detailů jejích finančních možností a transakcí, o kterých třeba vím já, ale od ní, a nepřísluší mi je dál zveřejňovat, to je jen její právo.
    Zrovna tak jako když teď napíšu, proč si myslím, že tvoje poznámka o tom, jak skvělý je trvalý příkaz, je Lišce na hovno. Že to v první řadě předpokládá mít každoměsíčně dostatečný zůstatek na účtě.
    Trochu mi vadí tenhle tvůj grif „napíšu dotaz, proč by něco někdo/Liška měl dělat, abych pak s nadhledem mohla sdělit, že to jde dělat jinak a líp, tak, jak to máme my“. Děláš to často, a taky už jsem ti víckrát psala, že to, co děláte vy, není vždycky univerzálně použitelné i pro ostatní.

    Hele, je to výčitka? :-))
    Pro mě nee, pro mě jen upřímné sdělení úměrné běžné komunikační ostrosti související s porvním dnem menses. :-))

  34. ratka napsal:

    34. nojo, jenže ty vidíš hned „nepřátelské“ území tam kde není. Proč bych měla našlapovat jak v minovém poli…protože ty tam ty miny máš a já ne? Nevidím žádné háklivé místa, Liška je dospělá ženská a žádná chudinka. Dokže si přebrat blbé řeči (ty moje) a třeba ocenit ty tvoje. Co jávím, ale je to její věc a moje zbytečná ohleduplnost.

  35. rulisa napsal:

    35
    Nevidím nepřítele. :o)
    Vidím jen citlivá místa.
    Tedy citlivá místa jiných lidí. J emožné, ž eje vidím citlivější, než jsou. Tak ybych ti tu 34 nepslaa, kdyby ses neptala. Zeptala ses, odpověděla jsem.
    Proč se mám furt bránit, že něco nějak není, z toho, co ty nějak označíš? Když odpovím na jedno, vrtneš mi tam hned další, třeba „nepřátelské území“… Toho nepřítele tam ale vidíš ty, ne já… I když je mi jasné, že v uvozovkách´s to nemyslela doslova, ale prostě mi to va, páč pak přijde někdo další a chytne se toho a za den dva si někde přečtu, že rulisa v každým vidí nějaký nepřátelský území…

  36. Saul napsal:

    22:
    Lišce jsem volal dvakrát a nebere.
    Bůhví,kde ten mob. nechala:-)

  37. rulisa napsal:

    37
    :-)))))
    Já to vzdávám. :-))))))

  38. Saul napsal:

    Možná ten mobil dala vráně, místo sýra :-)

  39. ratka napsal:

    36. jen na okraj, s rozdáváním dobrých rad jsem nezačala :-) jen jsem taky něco podotkla. a usměrňovat komentáře dle citlivosti účastníků… jsem taky nezačala. Tak odebírám „nepřátelské území“ – nepřátelské proto že je třeba se krýt a kličkovat mezi minami. a nechám jen kuří oka v přátelském území.

    Liška si poradí i bez mobilu. Kdysi jsme bez mobilu chodili normálně a přežili to ve zdraví.

  40. ratka napsal:

    37. jen hezky čekej doma, zazvoní ti u dveří. :-)

  41. rulisa napsal:

    40
    Já nepsala nic o rozdávání dobrých rad.

    Jinak Lišce už telefon funguje. Myslím, že i se Saulem už se spojila cca před dvěma a půl hodinama. :-)

  42. rulisa napsal:

    40
    P.S. Ten patos mi přijde kličkující nejvíc. :-)

  43. Saul napsal:

    42:
    Jo, spojila.
    Od rana po peti neprijatych hovorech poslala pred chvili SMS,tak jsem ji hned volal zpet a uz to zase nebere.:-))

  44. ratka napsal:

    44. no vida, že to jde :-)

  45. ratka napsal:

    42. já to tak pochopila či zaznamenala. Stejně by mě zajímalo zda si tu novou simku koupila nebo to zvládá se stávající

  46. rulisa napsal:

    Pokud nepíše/nečte ty sms přes internet, tak rozchodila stávající. Novou si nejspíš nekoupila. :-)

  47. rulisa napsal:

    Ten internet mě ťuknul, když Saul napsal, že sms posílá, ale hovor nebere.
    Uvidíme. Je to s Liškou vzrůšo dobrodsrůžo. :-))

  48. rulisa napsal:

    46
    Jestli to bylo na mě, tak podstata mých sdělení nebylo rozdávání dobrých rad.

  49. ratka napsal:

    49. to určitě ne, pouhý podnět nebo zkušenost jak by jsi řešila ty situaci bez zaplaceného telefonu. Já napsala zkušenost moji… no a pak nevím. něco se rozjelo někam… :-)

  50. rulisa napsal:

    50
    Podstata mých sdělení tobě nebylo upozornění, že rozdáváš dobré rady.
    Bože…

  51. ratka napsal:

    51. to ne, ale bylo to odsouzení mé rady jako nevhodné (necitlivé), zatímco ta tvoje byla OK.

  52. rulisa napsal:

    Hlavně když tam můžeš nacpat to svoje „odsouzení“…
    Ach jo.
    Ratko, ty mi piš něco o tom, že po tobě někdo chce našlapování jak v minovém poli. Copak ty sama se nechováš přesně tak, že takhle se kolem tebe musí? Jak ti člověk napíše něco na rovinu, hned je to pro tebe důkaz nepřátelského území a odsuzení a já nevímčeho.
    Pro mě je to prostě sdělení, že něco se mi zdálo nepatřičné. Tak to napíšu, napřímo. Bona pacta, boni amici. A tečka.
    Akorát mě pak sejří právě tyhle tvoje nepřímý sebeobranný podloudnosti do toho vsouvaný. Tu slovíško, tam slovíčko, co to všechno pocitově obrátí a z tvbéh kritika udělá ubožáka jdoucího ti po krku a hojícího si vlastní komplexy.
    Mííír…
    Ladím si tu v mobilu offline stažený mapy a nejdou mi přepínat voči na blízko a na dálku.

  53. ratka napsal:

    53. jo mír… :-)

  54. rulisa napsal:

    :-))
    Eště musím napsat žádost o kompostér se slevou od města, pak už asi padnu.

  55. ratka napsal:

    co nového v Olomouci? :-)

  56. rulisa napsal:

    To se ptáš mě? :-) Esemesky fungují, ale to víš, hodně stručně. :-))

  57. Saul napsal:

    To teď přesně nevím,jsem o nějakých 150 km mimo Ol.,ale od Lisky mám aktualně potvrzeno,že žije.
    A chutná ji u nás (Litovel:-)

  58. ratka napsal:

    58. kde se touláš? :-)

  59. Saul napsal:

    59:
    Cherchez la femme…znáš to,ne?

  60. ratka napsal:

    60. teď už jo :-)))

  61. Saul napsal:

    Hlásím,ze Liška se nakrmena a vydatně napojena vrací domů:-)

  62. zuzi napsal:

    Zpráva pro Saula – Saule, hlásím, že jsme navštívili opět po týdnu cestou z Hranic Olomouc. V Globusu vše při starém. V jídelně přítomny obě místní figurky. Peruánec i Rumunka. Zatím nedošlo k jejich propojení, ale ještě několik průjezdů a možná se budeme divit!!! V Teplicích nad Bečvou bylo dnes nádherně (lázně už se začínají rozjíždět – byla jsem sama a 2x kontaktována lázeňskými šviháky) a v Hranicích jsem navštívila 2 výstavy výtvarného umění. Cukrárna Aida zase zvýšila ceny a zmenšila zákusky…

  63. rulisa napsal:

    62
    Tak to zejtra zasejc zaspí do práce. :-))

  64. ad telefon
    v trafice jsem řekla paní, aby mi dobila 300 korun kredit a bylo to, funguje to stejně jako před 10 lety.

  65. 64
    Liška jde do práce až od 16 do 20 hodin, vzala si přes den volno.
    Musí dokreslit do notýsku nějakej kostel, upravit fotky atd.

    65 zuzi
    cukrárna Aida, tu znám, tu jsem viděla, ale nešla jsem tam, já jdu po mase a po pivu.

  66. Saul napsal:

    63:
    Čau Zuzi,nedávno jsem málem boural,když jsem u letiště za jízdy vyhlížel ten váš mobil house:-)

  67. rulisa napsal:

    65
    Tak to je dobrý, to by mě fakt nenapadlo, že když je na simku tarif, tak že jde dobít i kreditem. A jestli to jde u všech operátorů…
    Jak se ti pak načítá útrata, ta kreditní zvlášť a tarifní taky zvlášť, nebo se to pak spojí?

  68. rulisa napsal:

    Tak měla pravdu Ratka ve 28. :-))

  69. ratka napsal:

    69. né zcela :-) asi bych se pokusila převést nějaké peníze…dobytí mohlo být něco v tom smyslu. TAky by mě zajímalo, jak se to pak účtovalo. Zda v rámci paušálu nebo zvlášt. Ale myslím že se to napočítalo jako zaplacení paušálu.

  70. ru, ra
    To je přece úplně oddělený! Kredit jsem zaplatila na místě v trafice a kolik tam je, tolik tam je.
    A až zaplatím paušál a zapojej mě, pojede to zas na ten paušál. Zbytek kreditu zůstane v telefonu jako rezerva a až mě zase odpojej, tak tam bude. nebo až konečně po těch osmi letech, co to chci udělat, k nim dojdu a řeknu jim, že jejich paušál žádnej nechci, chci to mít jen na kredit.

  71. rulisa napsal:

    Nevyčerpaný kredit u většiny operátorů časem propadá. Obvykle po roce.

  72. ratka napsal:

    72. u mojí maminky po půl roce… když ale dobije, opět se jí obnoví i kredit starý.

  73. 72
    tak to jsem netušila.
    To by mě nenapadlo a připadá mi to jako svinstvo.

  74. 73
    … takže nepropadá.
    Nonic, jdu nahrát na blog fotky a ještě upravit deníkové záznamy, abych je taky nahrála. Je toho nějak hodně. A pointu nečekejte! Leda záchodovou až na závěr .- )

  75. Těch fotek je asi 40 a stránek notýsku skoro taky.

  76. rulisa napsal:

    75
    Propadá. Kdyby si ratčina maminka nedobila ani během toho druhého půl roku (nebo několika operátorem daných měsíců), tak už se jí ten starý kredit neobnoví.

  77. rulisa napsal:

    Hele, když sis nabila, nepřišla ti sms, že tvůj telefon byl nabitý tolik a tolik a že platnost kreditu je do…?

  78. ratka napsal:

    77. většinou se dá domluvit… my se zatím domluvili vždycky. Tatínek si nedobil dlouhou dobu… možná dva roky. a po telefonátu z naší strany to pustili…musel si dobit alespoň 200 korun, a to staré se mu tam objevilo. Bylo to možná i po dvou letech. Ale jde o to tam zavolat, je to zdarma. My jsme u 02

  79. ratka napsal:

    Né žebych lanařila pro konkrétního operátora. To vůbec, jen že jsme se vždycky domluvili. Dokonce byly zmatky po zavedení mailů v telefonu, a my tyto maily nezablokovali, takže nám přišel účet na několik stovek. Všecko nám vrátili a nechali nás zablokovat mail dodatečně.

  80. rulisa napsal:

    80
    Tak to máš štěstí nebo tam u nich máš více telefonů a jsi tudíž lukratiní zákazník. Protože my se nedomluvili nikdy. S jedním telefonem. Ani v jednom z podobných případů, které popisuješ.

  81. ratka napsal:

    81. myslím že nejsme lukrativní, máme nejmenší možné smlouvy, minimálně telefonujeme… Ty máš O2 taky?

  82. rulisa napsal:

    Kdysi jsem měla. Pak i T-Mobile. A manžel měl. Oba už máme virtuála. Právě dík nemožnosti se s velkýma operátorama na čemkoli domluvit. Dycky nakonec nastala nějaká zrada, po které se nám rozšířily zorničky při vyúčtování, a nejel přes to vlak.

  83. ratka napsal:

    My jsme teď v této fázi spokojeni. Máme od nich TV, internet s pevnou linkou. A jeden mobil. Zejména TV nám vyhovuje protože můžeme koukat až týden zpětně, posouvat si program jak chceme. Za mobil platím stovku. Neproplatím zdaleka volné minuty. Na pevné mám stejně volné minuty neomezeně do všech sítí…v ČR

  84. rulisa napsal:

    84
    A tomu říkáš, že nejsi lukrativní zákazník a že máš nejmenší sazbu? :-))
    Takový zákazníky právě potřebujou, s internetem a televizí.
    Kolik platíš celkem měsíčně? Stovka za mobil je v téhle souvislosti irelevantní, když máš volný minuty neomezeně na pevné a internet s televizí.

  85. ratka napsal:

    Se vším všudy (relativně rychlý internet) TV s nabídkou Sport (rozsah L) pevná linka s neomezeným voláním asi 950 CZK měsíčně.

  86. rulisa napsal:

    No vidíš. To je trochu jinde.

  87. 78
    ne, přišlo mi, že mi děkují za nabití kreditu a že je to 300 Kč a toť vše.
    To je zajímavý, že mě tyhle věci nikdy nezajímaj a tu jejich sms jsem četla až teď, když se ptáš.

  88. Saul napsal:

    75:
    Záchody máš v mailu:-)

  89. rulisa napsal:

    88
    Mě už vyškolilo tolik přehlídnutých detailů… a příště stejně vyškolí zas.

  90. 89
    Díky, Saule, zajistil jsi pointu celého blogového olomouckého cestovního deníku.
    Právě jsem publikovala jeho první část. Na záchodový závěr si ještě počkáme.

  91. barča napsal:

    ad tarif: předloni jsem přešla z O2 k T – mobile. Nyní mám tarif za 349 Kč měsíčně : sms neomezeně do všech sítí a 100 minut do všech sítí. Dříve jsem platila za 02 nuvěřitelné sumy, příšerný i přes 1000 Kč.
    internet v mobilu nemám, nepotřebuju. internet mám doma přes kabel za 230 Kč měsíčně, naprosto pro mě dostačující.

  92. barča napsal:

    volám málo, jen vyjímečně s mým tátou ted v poslední době. spíše používám sms.

  93. ratka napsal:

    92. takže s internetem to už máš 580 korun, a není v tom (asi) televize. Ono ty tarify vycházejí teď přibližně stejně. Nemůžee si nikdo dovolit nějaký exces.

  94. barča napsal:

    ne, televizi v tom nemám. většina mých známých má chytré telefony a mají balíčky bud od T mobile nebo vodafonu kolem 800 Kč měsíčně. ale co vím i to je pro ně někdy málo :-) nevím čím to je přesně, ale vím o jednom případu, kdy si kolegyně nevědomě stáhla do mobilu nějakou netovou aplikaci a pak se s účtem za telefon divila. a občas někomu nestačí data na net přes mobil. ale jak říkám, nemám chytrý telefon, netoužím po něm, neznám přesně tyhle věci.

  95. ratka napsal:

    95. my to máme všecko zablokované :-) pokud někdo chce internet , musí se připojit přes pevnou. nebo si najít nějakou síť, což v dnešní době většinou je k dispozici (škola, práce nebo i v autobusu bývá)

  96. rulisa napsal:

    94
    A na co potřebuješ placenou televizi?
    Dávají tam to samý, co chytám tady na pletací drát z okna, akorát na víc kanálech. A když na televizi navíc člověk ani nemá čas…

    96
    To nemáte doma ani wifi z routru?

  97. rulisa napsal:

    Jinak já spíš volám než esemeskuju. Co se dá vyřídit písemně, vyřizuju přes email, psaní esemesek používám jen ke sdělení „jsem u tebe za deset minut“ nebo „dobře jsem dojela, vše ok“. Jinak je to nucení druhého, aby odpovídal. Což nemám ráda ani vůči sobě, ani od sebe vůči druhým. Takže moje spotřeba je cca 20 sms měsíčně. Minuty jak kdy, co zrovna řeším, s kým, v rodině třeba těžko co po whatsappu.

  98. rulisa napsal:

    Teda v širší rodině. Mezi syny jo, ti na wifi bývají.

  99. ratka napsal:

    97. jj. domácí internet. doma máme síť, to si platíme právě v paušálu. nechceme platit ještě mimo… televizi platíme zejména sport, muž chce vidět evropskou ligu a nevím co ještě. O2 má skvělou službu posouvání pořadů, můžeš si vybrat, vrátit se až týden zpět, přeskakovat reklamy. Takže v ceně je pevná linka (maminka volá jen na pevnou, a do ciziny je nejlevnější volat přes pevnou), internet a TV. Mobil mám navíc za 80 korun s 90 minutami do všech sítí.

  100. ratka napsal:

    Když to ale spočítám všeho všudy, zas tak moc nákladů na telefon (TV, internet) nemáme. Vyjde to měsíčně do tisícovky. Už jsme chtěli víckrát odhlásit pevnou (stovka), ale paní nás pokaždé ukecala ať si ji necháme… kvůli volání do zahraničí. a má celkem pravdu. je to dost velký rozdíl.

  101. rulisa napsal:

    100
    Domácí internet jasně, ale jestli máte i wifi z routru. Není potřeba k tomu platit nic navíc, jen mít krabičku s anténkou. :-))

  102. ratka napsal:

    102. no ano :-)) je to automaticky. na routr se zapojí TV a zbytek se chytá wifi nebo kdo chce se připojí kabelem.

  103. rulisa napsal:

    101
    To je strašně relativní. Pro tebe to není moc nákladů, jasně je vás taky doma s těmi telefony víc. Ale pro samotnou ženskou s běžným či menším než průměrným příjmem je to moc. Třeba já platím internet 250, telefon 300 – máme dva, každý měsíc nabiju těmi třemi stovkami jeden. Takže oproti tvojí tisícovce ušetřím cca 450 měsíčně. Čili 5400 ročně. To je docela dost. Na novou pračku, třeba. Televizi k životu nepotřebujem, do zahraničí nevoláme, a když, tak přes ten whatsapp nebo skype.

  104. rulisa napsal:

    103
    Takže nemáte všecko zablokované, můžete s mobily na data přes wifi. :-)

  105. ratka napsal:

    104. ale jo to chápu. u nás běží tři počítače non stop. můj, manželům a syna (pokud je doma). Když přijde návštěva, napojí se taky… takže tady furt něco běží. Máme blokované telefony na příjem placeného internetu. Asi jsme to špatně vyjádřila. nepřijímáme žádné mobilní služby od O2. To jsem nevěděla že si musím zablokovat telefon. Pokaždé když mi přišel email, platila jsem za stažení. Teď se mi stáhne jen tam, kde jsem přihlášena na volný internet (zadarmo). Třeba doma.

  106. ratka napsal:

    104. Myslím že je to srovnatelné… je nás víc. Větší náklady.

  107. ratka napsal:

    taky jsou dva vklady do domácnost.

  108. rulisa napsal:

    107
    Jasně, vždyť topíšu.
    Ale dostali jsme se k tomu od vstřícnosti O2 k zákazníkům, kteří jsou pro ně lukrativnější – to znamená víc jim platí. A to vy prostě jste. Jste pro ně lepší – a navíc i perspektivnější – zákazníci než někdo, kdo jim dává měsíčně upatlaný tři stovky.

  109. ratka napsal:

    109. asi jo. neuvěodmila jsem si to. Protože jsem měla za to že jedeme na nejnižší možné náklady. Níž to nejde srazit, i když to pravidelně každý rok zkouším a dělám nespokojenou, že to chci slevnit.

  110. rulisa napsal:

    106
    Aha. Žádné mobilní služby od o2 – tomu nerozumím. Psala jsi, že u nich máte mobily a internet…
    Jakože ne mobilní data?
    To my taky ne, od toho je právě doma ta wifi, mobilní data se samozřejmě musejí zakázat v telefonu nebo přímo v administrativním rozhraní u operátora pomocí aplikace, jak to máme i my. A připojuješ se jen na wifi.
    Ale zas je dobrý, že když to sem tam výjimečně potřebujem i mimo wifi, dá se třeba jen na ten den pár mega koupit, cca za dvacku. A nebo se dá koupit na měsíc za pajcku jen takový „lite“ připojení jen na whatsapp a nějaký další mediální drobnosti. To úplně stačí, mejly po telefony vyřizovat nepotřebuju a brouzdat po netu už vůbec ne.

  111. ratka napsal:

    111. jo, mobilní data… než jsme na to přišli že je máme bloknout… naúčtovali nám navíc přes tisícovku a pak nám y peníze postupně vraceli.

  112. rulisa napsal:

    Dneska mi ty datový toky přijdou pochopitelnější a ovladatelnější než kdysi, když telefony wifi neuměly a jelo se třeba přes gprs a internet se vytáčel a nebo pak pozdějc připojoval přes ten mobil… šílenou nadzvukovou rychlostzí a ještě jenom někde.
    Zvláštní bylo, že děti sotva uměly držet tužku, ale mobilní technologie ovládaly dycky daleko líp než rodiče. Což se obvykle zjistilo právě až na tom vyúčtování. Manžel takhle kdysi párkrát půjčil mobil staršímu synkovi, tehdy ještě prtěti, v domnění, že synek si hraje hry v mobilu. Hrál. Online. Ve finále za skoro tři tisíce – a že tehdy to byly jiný peníze než dneska.

  113. rulisa napsal:

    113
    Nám tenkrát neodpustili ani korunu.
    Taky O2. Tedy tehdy možná ještě Eurotel.

  114. ratka napsal:

    113. drsné… u nás synek jednou, naštěstí jen 300 korun za které jsme mu vyhubovali a hned zablokovali data…

  115. rulisa napsal:

    115
    No, vzhledme k tomu, jak jsme s ev manbželství furt prali skorunou, to byla pumelice. :-))
    Ale nejsmutnější z toho bylo asi to dítko, on nejstarší byl dycky takovej zodpovědnej, hodnej, od dítěte seriózní – a najednou tohle. Sám z toho tenkrát i plakal. :-) Kdyby byl věděl, že je to za takový peníze, ani by ho nenapadlo to udělat.

  116. rulisa napsal:

    116
    Kruci, už su zblblá od tebe – ten starší, ne nejstarší. Dyk já mám jen dva. :-)

  117. barča napsal:

    95. ratko, ještě bych měla dodat, aby to bylo úplné, těch 100 minut volání do všech sítí, které sice nikdy nevyužiju celý měsíc naplno – je nepřeváděných.
    a co se týče Tv – pro mě už je takhle hodně programů v Tv, ale díky mým službám bohužel nemám možnost vidět pořady, které bych ráda a na televizi se dívám opravdu málo.

  118. barča napsal:

    119. ale s tímhle terifem na mobil jsem spokojená, nedá se to vůbec srovnat s tím co bylo u O2.
    stále platím stejnou částku těch 349 Kč, a i když jsem v létě volala ze zahraničí, nebo psala sms – stále stejná platba.

  119. barča napsal:

    co se týče volání – nerada volám. beru to podle sebe – sama nejsem k zastižení, telefon mám v práci ve skřínce, nevím kdy a kdo je k zastižení, kdo a jak má čas. po několika hodinách v práci mrknu na telefon a filtruju komu odpovídat na sms, nebo ev. zavolat. něco jiného samozřejmě je volání na úřady, nebo, když jsem byla domluvená kdy je vhodné volat do nemocnice kvůli informacím o tátovi apd. a nebo když jsem domluvená s někým, že mi bude volat. ale nejsem vykecávací tip.

    bombardování soukromými telefonáty je otravný, vidím to na kolegyních v práci – řeší víceméně kraviny přes telefon, otravuje je to, zdržuje. mě stačí hodně telefonování pracovního.

    a sms počkají. :-) na ty se dá většinou odpovědět pak v klidu, když je čas a nálada. tedy nic akutního.

  120. barča napsal:

    121. :-) vlastně pokaždé když někomu volám ze známých nebo příbuzných – začínám otázkou když mi to zvedne “ neruším? můžeš mluvit? “ u táty to bylo “ Neruším? nevzbudila jsem tě?“

  121. rulisa napsal:

    122
    Ano, to je běžná otázka. Po jakékmkoli zaváhání hned říkám „nevadí, zavolám pozdějc.“. Ale furt mi to přijde slušnější, než psát a nutit k odpovídání.
    Jinak volám bez problému, jsem i zvyklá z práce, to není den, abych nekomunikovala s nějakým cizím zákazníkem. Svoje stálé odběratele ani nepočítám, ty už mám v mobilu vytažené na plochu, abych k nim měla rychlý přístup. :-)

  122. ratka napsal:

    123. volám jen to nejnutnější, ale volám bez problémů. Používám telefon i pracovně. Mám ho pořád u sebe. Jen krátké a stručné sdělení. A to i s příbuznými :-) SMS nemám ráda… přeskakují mi písmenka. Raději to Ano nebo jsem za rohem zavolám.

  123. rulisa napsal:

    120
    Měla jsem u T-M podobný tarif. SMS jsme nevyužila nikdy, volání mi s trochou šetření stačilo. A když pak byla máti ve špitále přes měsíc, myslela jsem, že mě raní mrtvice – ano, 100 minut bylo zdarma, ale všechno nad to navrch bylo snad za šest korun minuta. Doplácela jsem za hovory do nemocnice přes tisícovku. A nedomluvila jsem se s nimi vůbec na ničem, ani na nějakém lepším tarifu ani pod výhrůžkou, že půjdu od nich pryč.
    Tak jsem pryč.

  124. ratka napsal:

    125. měla by být možnost převádět. tedy u mě ta možnost je (telefonuji minimálně) a když se pak stane něco mimořádného a já musím hodně vyřizovat, tak to mám nasbíráno.

  125. rulisa napsal:

    122
    Jinak ještě k tomu bombardování telefonováním kvůli kravinám – za to ale nemůže telefonování, ale to, že telefonisti/stky jsou… ehm… jací jsou. Mně přijde úplně nastejno otravné, jestli mě někdo zdržuje někdo řešením blbostí po telefonu nebo po sms. Ale když už si s někým chci vyměňovat informace a nebo si dokonce pokecat, tak určitě po uchu, ne po sms.

    Navíc si vůbec nedovedu představit, kolik sms bych každou chvíli musela odeslat a přijmout, abych vytloukla od svých odběratelů přesnou podobu pomníku s nápisy, když nerozumím jejich náčrtkům v zakázkovým listě. :-))

  126. rulisa napsal:

    126
    Přesně. Přesně to mi tenkrát T-M i odmítl.
    Tak jsem šla.

  127. rulisa napsal:

    Jo a eště jedna věc k telefonování – třeba s maminkou už můžu jen telefonovat. SMS se jí špatně čte a poslední dobou je ani neumí otevřít, natož odeslat. Takže tam taky jedině hovory. A otec SMS neotevírá ze zásady. Nenávidí je. Tam taky jedině hovory. :-)

  128. barča napsal:

    s O2 jsem měla velký problém. tedy s odchodem. ten přechod trvalvíc jak dva měsíce, nechtěli mi uvolnit a předat moje číslo pro nového operátora. tvrdili mi, že neexistuje operátor, který by dal tarif na tolik minut do všech sítí – jen do sítě jeho takhle levno. a se sms též. (snažila jsem se od 02 vytřískat stejné podmínky jako u T mobile – marně a ještě byli velmi arogantní) jednání s O2 děs. jsem ráda, že jsem od nich pryč.

  129. barča napsal:

    130. a dokonce ta jedna baba na 02 mi řekla, že to co po nich chci je nelegální :-) a to jsem u O2 byla víc jak 15 let. Jednání příšerný.

  130. rulisa napsal:

    130, 131
    Jo, proto už nemám to eurotelový číslo. Taky mi tehdy nechtěli umožnit přenos a dělali nohy jaxviňa, tak jsem jim ho nechala a od T-M si vzala tehdy jiný. To mám dodnes. I u už druhýho virtuála. Dnes už přenosy bez problému, ze zákona.

  131. rulisa napsal:

    Jé, a dokonce jsem si ještě i vzpomněla na to moje tehdejší eurotelový číslo – 723 063 706. :-))

  132. barča napsal:

    131, ve stejnou dobu jsem řešila banku – urokovou sazbu a lítala kvůli snížené úrokové sazbě od čerta k dáblu, to bylo kvůli zápisu již zaplacené exekuce. Tu mi na 02 taky připomněli – zřejmě i proto ta arogance a ve stejné době jsem chodila po vyš. se štítnou žlázou a potřebovala termín operace a chtěla jsem banku i přechod 02 do té doby mít vyřízený. Poslední měsíc jsem s 02 už jednala natvrdo i já, psala jsem uřední dopisy poštou doporučeně na jejich centrálu do Prahy – natvrdo jsem uvedla jako argumenty – z jejich všeobecných podmínek, které oni vůči mě porušují a na to konto teda mi přišel jejich uřední dopis s omluvou a výpovědí a s tím, že mi uvolnují a předávají číslo k novému operátorovi.

  133. ratka napsal:

    134 a 130 spolu souvisí, kdyby jsi řekla že chceš odejít a je to tvé rozhodnutí, bylo by to určitě rychlejší. Pokud jen naznačíš (u jakéhokoliv operátora) že za určitýcch podmínek by jsi zůstala… začnou tě opracovávat. Pokud chce člověk odejít, musí to říct jasně a natvrdo. že je rozhodnutý.

  134. barča napsal:

    134. na svém čísle jsem trvala. Mají ho všichni – dvě banky, pojištovna, práce, známí…..všude….a to číslo je moje odjakživa co mám telefon – ano kdysi to byl Eurotel. Takže doufám, že T mobil je můj druhý a poslední operátor a jiný tarif nechci, tenhle je skvělý.

  135. barča napsal:

    135. asi jsem měla smůlu, každý kdo přecházel na jiného operátora, to měl bez problémů a já takovýhle štrapáce s tím. no už je to za mnou. :-) myslím, že to bylo dané tím, že jsem trvala na svém čísle a byla jsem pro O2 hodně dojný zákazník.

  136. ratka napsal:

    137. podle mě to bylo tím, že jsi za určitých podmínek byla ochotna zůstat.

  137. rulisa napsal:

    137/138
    A nebo měla smlouvu, ve které bylo jasně dáno, že pokud nevypoví dva (nebo kolik) měsíce před vypršením smluvního období, smlouva se obnovuje na další rok/dva napevno a další výpověď je možná zase až…
    Takhle to mají postaveno většinou.
    Pak byl dřív problém odejít bez smluvních sankcí nebo s číslem.
    Po novu je to teď už taky snad nějak upraveno výhodněji pro zákazníka. Ale nevím přesně, jen to kolem mě prolítlo, nestudovala jsem to detailně.

  138. barča napsal:

    138. tak jistě , platíš nehorázný sumy a vidíš, že jinde to jde jinak – on ti nabízí upravu tarifu…tak to zkusíš, marně. věnuješ čas, energii, nějaké přijatelné dohodě….a nic. Jistě nabízeli mi tablet, internet, kdejaký kraviny co nepotřebuju, ale zase kolem 1000 Kč měsíčně. řekla jsem přesně co potřebuju a nic nepochodila jsem – dostalo se mi výsměchu, arogance, takže nic. a jistě že jsem je nasrala s tím, že jsem uvedla že to jinde i jinak a mohou si ty podmínky ověřit, není to nic nelegálního. a mě nasralo to jejich jednání přímo se mnou – platím jim sumy za telefon a oni si mi dovolují říct, že jsem měla exekuci? co jim je potom? své peníze měli vždy ode mě včas a každý měsíc, žádný problém s platbami. To si dokonce netroufl říct ani můj hypoteční bankéř – sice věděl že jsem měla exekuci, politoval mě, řekl, že sice platím pravidelně 10 let a žádné problémy se mnou nikdy nebyly ale s politovánímj mi musel sdělit, že pravidla banky jsou jasná. ale dobrý, uhrálo se to velmi dobře.

    139. ANO! velmi důležitý fakt, přesně tak, prošvihneš to a jsi v háji. podobně jako když prošvihneš jednání o urokové sazbě v bance!

  139. 133
    dobře, mažu si „rulisa eurotel“ ze seznamu v telefonu, díky :)

    134 barčo
    jéje, to je hrozný :( Obdivuju, že si tak dobře poradíš, zařídíš, vyřídíš.

  140. rulisa napsal:

    141
    Ale to už sis chtěla mazat jednou asi před sedmi lety. :-)))

  141. 142
    :-DD to je možný :)

  142. barča napsal:

    141. není co obdivovat – je to nutnost, pokud nechceš, aby tě stále někdo ždímal.

    vloni v říjnu jsem zahájila výpoved s pojištovnou Aegon. letos ted v unoru mi od nich přišli peníze a konečně jejich řádná výpověd. – taky to nebylo jen tak. spousta dopisů…..věnovat čas a energii, nedat se zviklat jimi. další ušetřený peníze navíc. nedávat kravatákům nevýhodně 700 Kč měsíčně. ale člověk je blbej, má za to, že když si platíš nějaký pojištění je to jistota a ve finále zjistíš, že to pojištění vůbec nepotřebuješ, jen někomu mastíš kapsu. :-( musela jsem si k tomu nastudovat nějaké věci a měla pomoc právníka – manželku jednoho doktora od nás. (zadarmo)

    k tomuhle kroku – výpovědi jsem se odhodlávala hodně dlouho, věděla jsem, že to bude oříšek. pro sebe jsem si řekla, že to dotáhnu do konce – a chci to mít letos do konce roku vyřízený. Kupodivu se mi to povedlo už ted. nojo no, člověk je blbej, a neznalej.

    no, ale lepší ted, (sice pozdě po šesti letech) než později a furt jim dávat peníze.

  143. barča napsal:

    144, nyní jsem se svým „domácím“ měsíčním rozpočtem a učetnictvím spokojená. :-)

  144. ratka napsal:

    145. to věřím. Všecky zbytečnosti osekat.

  145. barča napsal:

    146. :-) přidala jsem k Ru- sdílení mého měsíčního rozpočtu :-)

  146. 146
    já chci zrušit smlouvu s operátorem a nechat jen kredit. Už osm let…

  147. barča napsal:

    a ještě k článku o prokrastinaci :-)
    v práci neprokrastinuju, tam to nejde. tam na prokrastinaci není vůbec klid :-))

    ale doma nejraději prokrastinuju u počítače – hraju si karty – pasiáns. dvě tři hry a pro mě úžasný relax – od všeho, nachviličku. zahraju si a pokračuju v tom co mám naplánované, nebo musím, nebo chci udělat a zařídit.

  148. 149
    To jsi disciplinovaná.
    Já když si jdu takhle na chviličku, tak je z toho „na chviličku“ na několik hodin a pak už práci neudělám, protože je skoro půlnoc.

  149. ratka napsal:

    150. odskakuji si běžně od toho co dělám…a jdu dělat něco jiného a na to co dělám zapomínám. A dnes jsem dělalal rajskou. a nedařilo se mi, papriky se rozvařovaly a já byla z toho otrávená, tak jsem dala rozpouštět máslo na jíšku do rajské omáčky a šla si něco ťukat na PC. A ze slastného nevědomí mě vytrhl řev, máslo spálené na uhel, smrad jak v Cařihradu… když jsme do toho pustila vodu, černý sajrajt se rozštířkl po kuchyni až na strop. Takhle to dělám já :-( Nevím zda je to prokrastinace, ale je to únik… z toho co právě dělám. HOdím kličku jsme pryč, a po mě potopa.

  150. rulisa napsal:

    149
    To přece není prokrastinace. :-))
    Prokrastinace není chvíle nicnedělání, odpočinek nějakou zábavou. To je nutnost.

    Prokrastinace je třeba to Liščino osmileté odkládání výpovědi smlouvy operátorovi.
    To ty, Barčo, vůbec nemáš.

  151. ratka napsal:

    152. a není jí to spíše jedno a proto to 8 let odkládá?

  152. barča napsal:

    152. Ru, já se domnívám a mám za to, že prokrastinace je odkládání věcí obecně. at už běžných malých domácích otravných a nebo těhle větších uředních at už ze strachu, že to nezvládnu, nebo že je mi líto věnovat tolik času něčemu do čeho se mi vůbec nechce, raději věnovat čas tomu co se mi chce a co mám ráda. prokrastinace jako unik, jak píše Ratka. asi to máme každý a je to potřeba – protože ano, odpočinek a pak záleží asi na tom – do jaký míry ovládnu já tu prokrastinaci a nebo ona mě – oblbne mi mozek.

    jsem stresová – vím, že bych pak moc různých složitějších věcí najednou a pod tlakem nezvládala dobře. a naopak jiný člověk to má tak, že funguje lépe pod tlakem.
    jsem v tomhle trochu jako chlap – jedna věc – dodělat a udělat a potom teprve druhá věc.

  153. rulisa napsal:

    152
    To k tomu možná patří. Když se člověku do něčeho nechce, tak si to zdůvodní tím, že to není tak důležitý. Odsune to do pořadí za věci, které jsou pro něj udělat v ten okamžik důležitější – do kterých se mu míň nechce. :-)
    Otázka je, jestli to tím skutečně zmizí, nebo to jen zůstane a vyskakuje čas od času, případně čím dál tím víc nevhod a nepříjemněji.

    154
    Ne, myslím, že není. Puzení k odkládání věci je člověku přirozené a určité penzum věcí prostě odložit musíš, jinak by ses uštvala. Zešílela. Onemocněla paranoiou a tak. Kdybys fakt měla dělat a řešit hned všechno, co se zjeví a zdá se, že to řešení potřebuje.
    Prokrastinace podle mě jsou odkládání a úniky, které už jsou nějak nad určitou míru či normál. Které ti a tvému okolí začnou komplikovat život či tě obírají o peníze.

  154. rulisa napsal:

    155 ad 154
    Vy všichni, co máte pocit, žeš prokrastinujete, a nepěstujete si ten pocit proto, abyste mohli/y být zajímavější, nýbrž si ho fakt vyčítáte – říkejte si, že taková prokrastinace, která vede ke zdravému duševnímu životu, není prokrastinace, ale pud sebezáchovy. :-))

  155. 152,153
    Zdravější by bylo, kdyby mi to jedno nebylo a neodkládala bych ten převod na kredit. Je mi stydno to říkat, ale to vyplejtvání peněz za tu dobu jde spíš už do desítek tisíc než jen tisícovek. Na jednu stranu říkám, jak nemám prachy – a přitom dělám tohle, nechám je s klidem ulítnout. A ne málo. Můj vztah k penězům, no… to je óbr kapitola.

  156. 155
    právě, u mě už to v něčem (ne ve všem!) prokrastinace je.
    a 156
    u toho slova, toho vznosného termínu prokrastinace, se vždycky trochu pozastavím, tojo. Pud sebezáchovy, třídění, preference, priority, důležitost, pořadí věcí, to k tomu patří a prokrastinace to u mě je jenom když mě to obírá o hodně peněz a když je ještě něco kolem autorit-neautorit za tím a trochu pocit vychcanosti, takovýhle: Když už jsem si dělala večer svoje věci a nedělala na vedlejšáku (což zrovna dnes večer by bylo záhodno, takže uvidíme), až tupě jsem si dělala svoje, schválně dlouho, abych si pak ve 23:30 řekla „A to už nemá cenu načínat, nechám to na zítra“ a za tím je úleva a posměšek „To jsem to pěkně zase vochcala, zase jsem dneska vyhrála.“
    A to teda ve výsledku nevyhrála, to není realita, není to vítězství, je to uspokojivý pocit z ne-udělání a ne-završení něčeho. Mám dokonce dojem, že když něco dodělám a završím, tak je to pryč a nepřinese mi to ten pocit završení, úspěchu, hrdosti na vykonanou práci. Kdežto prokrastinace mi pocit vochcání a vyhrání přinese každej večer znovu. Je to iluze. To mě dost sere, protože jakákoli ne-realita je pro mě známka problému.

  157. 158 … jo to jsem chtěla říct, než jsem se rozepsala ve 158:
    že jde už o to v začátku! Kdo zná svou míru a svoje reakce, kdo umí říct ne nebo kdo není v nouzi a nepotřebuje bejt ambiciozní nebo nepotřebuje prachy, tak si naloží jen tolik, co unese a nepotřebuje pak odkládat činnosti, aby je stíhal a aby měl nějakej odpočinek mezi nimi.
    A v tom se zlepšuju, to musím říct. Naposledy jsem byla přetažená před rokem a čtvrt. Že jsem si musela pak na den lehnout. A nejít na mejdan.

  158. ratka napsal:

    158. to mi připomíná určitý typ chování, kdy se člověk jakoby povznáší nad něco… přece ho peníze nebudu řídit co má či nemá dělat. On je nad to povznesen. Měla jsem něco podobného jako holka u úklidu pokojíku, či oblíkání. Přece se nebudu zabývat tím zda je uklizeno či ne, a co mám na sobě…nejsem ak malicherná. A už to jelo, úplné ochrnutí… pokud jsme měla uděl něco s čím jsem uvnitř nebyla v souladu.

  159. ratka napsal:

    160. časem jsme to dokázala kontrolovat… ale ze začátku jsem byla přesvědčena že jsem blázen, jakobych zkameněla nešlo to udělat. i když to bylo potřeeba.

  160. 160,161
    jo, to je podobný, je v tom pocit ochromení.

  161. rulisa napsal:

    157
    Ano, tak jsem to myslela. Jen neměla odvahu takhle naplno napsat, když jsem jen v duchu tipovala a ne věděla…

  162. 163
    já to ad157 vyhodnocuju jako blbý, proto taky se to sem vrací a pořád bádám, bádám nad nějakými příčinami, furt nacházím sice další, což je fajn a záslužné, ale zatím je to k prdu, nepomohlo to.
    Přece jen ale si věci dávkuju líp než dřív.

  163. rulisa napsal:

    158 ad 155
    Dyk jo. píšu ve 163, že právě tak jsem to myslela.
    Komplikuje ti to život. Obírá tě to o peníze.

    158 ad 156 – čoveče, to je zajímavý. Ale jo, vybavuju si, že podobnou absenci pocitu uspokojení po dokončené práci už jsi zmiňovala.
    Co myslíš, mohlo by to souviset s tou tvojí tvořivostí? Že třeba jsi tak nějak tvořivá až příliš? Že tě nebaví věci, co už jsou dotvořené, jako by už byly mrtvé – tak proč by ses měla zabývat něčím jen proto, aby to bylo mrtvé…
    Já nevím, tak nějak…?

  164. rulisa napsal:

    160
    Jo, to by mi na Lišku taky sedělo.

  165. rulisa napsal:

    161, 162 :-)

  166. 165 ru čoveče to je fakt dost zajímavý!
    A vy to nemáte? Ty když doděláš jednu zakázku a hned ti ve frontě čeká dalších několik, tak máš pocit uspokojení? Já ho mám z toho dělání, při tom dělání, ne potom. (Ovšem moje prokrastinace se týká právě ne moc kreativních úkolů, hlavně se týká opakujících se stejných úkonů, vyžadujících disciplínu víc než co jiného. A soustavnost! Jo, tu nesnáším z duše. proto taky jsem asi nemohla zůstat vdaná… nějaký druh nezralosti to je asi.)
    Když to dodělám, je to pryč a já chci další. – Což je opak prokrastinace :-)) Já chci činnosti! Ale ne nějaký cizí nebo monotónní. Chci ty, co dělám já a co by vypadaly jinak, kdyby je dělal někdo jinej. Furt potřebuju sebe zabavit, aby mě to bavilo a abych se tím vyhnula skrytému pocitu, že moje existence nemá smysl.

  167. ratka napsal:

    Třeba já neznám pocit uspokojení z dokončené práce… ten stav uspokojování potřebuji prožívat v přítomnosti jakože proces…není pro mě důležité zda je něco dokončené, nýbrž ten stav…že žiju, že dýchám, vnímám…občas mi vypadne pozornost a padám do sebe a opět se vynořuji, plavu v různých dějích…vůbec to nesuvisí s nějaký praktičnem. To dělám protože jsem se to naučila. A naučené je jen hýbání něčeho něčím. Mohu to dělat taky s vášní… tedy s ponorem do tý věci… ale není důležité co dělám, nýbrž ten stav svobody… že to dělám jako když lítám, to mohu čistit hajzly nebo psát daňové přiznání. potřebuju toho dýchat…když sse mě snaží někdo během činnosti ovlivňovat, něco do mě hučí nebo mi něco che vyčítat (proč to děláš takhle a ne jinak) najednou se zaseknu…jakoby se vyfoukl vzduch z pneumatiky, vypustí mi duši… a já ztratím zájem. Nějak to dopytlíkuju… Teď se ozeženu a pleštím toho kdo otravuji jako ováda…ale nejde to vždycky. jsme solitér…. potřebuji prostor.

  168. rulisa napsal:

    168
    Mám. Pocit uspokojení. Z každé dodělané práce, z každé dodělané etapy, kousku skládačky. Jo, je to pro mě taková skládaqčka, mozaika, těší mě každá dodělaná věc asi stejným způsobem, jako by mě těšil nalezenej dílek puzzle.

    Právě že i hnusný a nezáživný oukole dokážu dělat právě dík tomu vědomí, jak to bude prima pocit, až to dorazím. Taková směs úlevy a pýchy sama na sebe a svoje hotové dílo. :-))

    Smysl svojí existence neřeším a nikdy jsem asi neřešila. (Nebo si to nepamatauju, takže by to muselo bejt hodně dávno.) Prostě si taky tak nějak pořád hraju, ale s tím, co je, teď nebo celkově k dispozici. Hraju tak, abych z toho a ze sebe měla dobrej pocit. Při hře ti taky nepadá jen dobrá kostka, taky tě občas někdo vrátí do domečku nebo skáčeš několik kol po jedničkách… Vztekáš se, ale hraješ dál, protože víš, že o to větší radost pak budeš mít z té šestky…
    Když mi furt padají šestky, tak mě to nebaví.

  169. ratka napsal:

    Je tady na týden střední syn se snachou a s vnučkou. Vařím, věnuji se jim, nosím malou a cítím jak moc mě to vyčerpává. Teď jak jsme spálil to máslo, to mě úplně položilo. Musela jsme si jít lehnout, ochromená ani živá ani mrtvá. Po hodině jsme se vzpamatovala a šla jsem cvičit s maminkou. Večer houpání malé, bavila jsem ji asi hodinu než šla spát a pocit, že už na to nemám… že miluji klid. Ticho. že to nejvzácnější co mám je být se sebou…koukat před sebe a vůbec nic nedělat.

  170. rulisa napsal:

    169
    Ratko, ale přece to „není důležité co dělám, nýbrž ten stav svobody… že to dělám jako když lítám, to mohu čistit hajzly nebo psát daňové přiznání“ je přesně ten předpoklad, že cítím potěšení z dokončení každého úkolu, každé práce, že můžu dělat i práci, co je na první pohled otravná… a pak z ní mít ten dobrý pocit, že sjem ji dotáhla, skončila…

    Ta činnost není můj nepřítel.
    To jepodstata potěšení z ní, podstata možnosti být „pyšná“, že jsme ji úspěšně dokončila. Ne se jí zbavila, odškrtla si fajfku, ale skutečně ji UDĚLALA. Já. Prožila si ji, vložila doní sebe a ji do sebe. Dílek mozaiky, puzzle.

  171. rulisa napsal:

    171
    No a tak proč to všechno děláš, když cítíš, že je to přes moc? Copak by se bez tebe neobešli?
    To víš že obešli. Že by si poradili., Přizpůsobili by se, kdybys nastavila ty tu lajnu jinak.

  172. ratka napsal:

    Jak se začne kolem mě někdo plížit a ptát se, jestli je vše v pořádku a zda něco nepotřebuji, cítím jak mě to znervózňuje. Nemohla jsem poskládat kočárek, jsem nešikovná. Cítila jsem jak mě to rozčiluje, jaak jsem nemožná, toužila jsem se vyfackovat a utíkat někam do lesů. Půda pod nohama mi mizí a slzy se tlačí do očí, jak moc jsem nemožná. Vlastně ani nevím co ještě umím. Asi nic. Je to těžké období hormonálního úpadku, kdy síly ubývají…a když jsou, točí se naprázdno protože se neví jak to udělat správně, nedominovat .. zůstat v pozadí. je to pro mě hrozně těžké… necpat se nikam. teď už zde nejsou moje věci… všecko jaksi běží svou cestou…jen se dívám jak to dělají druzí. a nejde mi to, být babičkou v pozadí.

  173. barča napsal:

    170. první dva odst. – mám to stejně.

  174. ratka napsal:

    173. ale to ja Ru přece vím. Vím že by se obešli a poradili. Jsem jak ochrnutá noha. Co se plantá dokola, překáží a nic kloudného nedokáže sama se sebou si počít.

  175. rulisa napsal:

    eště ad 171.
    Mně to přijde takový divný., Ty furt píšeš, kolik toho doma děláš a jak to musíš zvlkádat a jak to super zvládáš, až se sama divíš, protože dřív to tak nebylo, pak zas že to nezvládáš a trpíš – a tak furt dokola. A přitom je to trochu jako by ses snažila přesvědčit sama sebe, že to, co děláš, je správně.

    Čoveče nevím. Já poslední dobou prostě když jsem unavená, tak si jdu odpočnout a světe poser se. Je mi padesát, už jsem si svoje odbláznila a na klid mám nárok. Těší mě život, svět, těší mě já, ale takhle jako ty, bych se už štvát a honit nechtěla a odmítám. Vidím, jak je to zbytečné, jak zbytečné bylo to dělat pro sebe a jak ještě zbytečnější to bylo třeba ze strany mojí tchyně snaživé a hodné, i když v danou chvíli to vypadalo, že to je to nejlepší, co pro nás dělá, protože bez ní by to a ono nebylo…
    No nebylo. No a co. Udělali bychom to jinak. Tak, jak by to šlo.

    Jenže ty když to nebudeš dělat, tak zas budeš psát o tom, jak už ti život končí a všechno pominulo a jak jsi k ničemu…

    Jo, časem jsme pochopila, že to, co tchýně dělá/dělala poro nás, ve skutečnosti děláme/dělali jsme my pro ni.

  176. rulisa napsal:

    174
    No, už je to tady. :-)))
    Přesně.
    Nejhorší je, že to současně chápu (co se v člověku takovém děje) i nechápu (proč se to musí dít zrovna takhle, poroč nejde nastolit tu klidnou vyrovnanost a nechat věci plynout bez křeče a násilí)…

  177. rulisa napsal:

    176 Tak se furt tak nesebetejrej. Nešikanuj, nezvelčuj svoje vlastnosti, které se ti zdají jako urkutbné chyby a poklesky, a netrestej se za ně. Jsi v tomhle nemlich jako tvoje maminka – jí to vysvětluješ a přemýšloíš, jak ji toho zbavit, ale v tobě běží úplně stejné procesy…

    Já už končím s pitím a asi si radši pustím film.
    Nebo až to po sobě budu zítra číst, tak mě za sbud estydbno za poučné proslovy…

  178. ratka napsal:

    177. A jak tedy mám mít radost z vykonané práce, když ji dělat nebudu? Je to pro mě rozpor. Buď něco dělat budu… a pak bych měla mít tu radost. anebo na to srát, nedělat a radost nemít. Sama tomu nerozumím, co se se mnou děje.

    Vůbec toho nedělám moc. naopak. Jen zlomek toho co dříve. tedy super určitě nezvládám nic. :-) No nic, stačilo nářků. Nejde o to že na něco nestačím… spíše že nevím co se sebou. Jak se vymezit sama pro sebe.

  179. ratka napsal:

    178. jsem hysterka… a vždycky jsem byla. jen jsem se dokázala ovládnout. A teď jakobych si nárokovala právo na své chyby.

  180. rulisa napsal:

    180
    A není to třeba tím, že se na to až moc soustřeďuješ? Na sledování sebe a toho, co se v tobě děje nesprávně?
    Děláš málo, něco jiného, než bys měla, máš špatné pocity, nemáš ty správné pocity, nemáš vůbec žádné pocity…

    Nevím, co je „vymezit se sama pro sbee“. Neumím si pod tím nic představit. Nikdy jsem něco takového asi neřešila, třeba jsem vymezená dostatečně. Ale chápu, že vymezit sebe sama vůči svému okolí je v desetiletí trvajícím manželství možná až strašidelně obtížné. Já naopak konečně našla krásu single života v nepotřebě vymezovat se vůči nikomu. Prostě jen být.

    Což mi na dnešní cca desetikilometrové popracovní procházce předjarním leserm evokovalo myšlenky na to, že to partnertsví z tohoto hlediska a důvodu už asi fakt nechcu, ale ten sex s nějakým spolehlivým klidným kamošem s ještě dostatečnou životní energií bych brala. :-))

  181. rulisa napsal:

    180
    Nijak, jestli nemáš z té práce radost, ať ji děláš, nebo neděláš, tak když tě nebaví, ba je ti z ní vysloveně nedobře, tak ji nedělej. :-)

  182. ratka napsal:

    183. víceméně je mi jedno…jdu, udělám ale nějak extra se z toho netěším. Tedy někdy jo… ale to přichází náhodně během práce, tedy těším se teprve během vykonávání. pak ani ne.

  183. ratka napsal:

    Tak dobrou…těším se z toho, že mohu jít spát :-)

  184. rulisa napsal:

    184
    No právě užs to psala, tak to tak prostě je a nemá cenu se snažit se uštvat jen proto, že úporně doufáš, že třeba někdy nějakou tu radost z vykonané práce konečně ucítíš. Prostě to máš jinak a šmytec.

  185. rulisa napsal:

    185
    To já taky! Já tak děsně ráda usínám…
    Dobrou. :-)

  186. ratko 174, 176
    není snadný vybalancovat to babičkovství. A je na tom možná vidět, co je pro tebe důležitý. Ta rodina.
    Mně to tak připadá, protože se mnou by nějakej kočárek ani nehnul, je mi úplně ukradený, jestli umím složit kočárek. Nebo řídit auto. (Když mi něco o řízení auta vypráví někdo druhej, docela mě to zajímá, protože se to týká toho druhýho, je to pro mě zajímavý, tojo, ale já auto nikdy řídit nechci.) Já nikomu žádnej kočárek skládat nebudu, ať třeba zůstane nesloženej, mě se to nedotkne. Ať si to zařídí ten rodič.
    Anebo je to jinak a jde o složení čehokoliv… kdoví.

    170 ru
    Když padají pořád šestky ( to je dobrý přirovnání), tak mě to taky nebaví. Tam není vývoj, není gradace, není život.
    - Ještě mě napadlo něco novýho na základě tvého komentáře, jenže jsem to teď zapomněla, doprčic. Nevadí, mě to napadne znovu za čas! Piš dál, mě to napadne, až budu něco číst :)

  187. 171 ratko

    A co je na tom překvapivýho pro tebe?
    Pro mě je to běžný: Ráda jsem s dětmi, se kterými nežiju, ale večer si chci povídat s jejich matkou, mojí kamarádkou, nebo si dělat svoje, nechci, aby tam pořád děti byly, protože nejsem zvyklá na žití s dětmi. Chci, aby už vypadly, zmizely na 12 hodin. A někdy se to nepovede, tak ne, no, tak příště. S dětmi se dobře žije, až když se do toho najede, do nějakého rytmu, stabilního, kterej dává i radost s nimi i odpočinek. Nejhorší je nárazově najednou na několik dní být s dětmi (nebo dokonce nečekaně), když jinak s nimi nejsi v domácnosti. Je to jinej rytmus. Na tom není nic k překvapení, z toho se necítím neschopně. Těším se zas, až budu bez nich, ve svým rytmu. Kdybych měla děti, tak se cítím klidně s nimi a chci být s nimi nejlépe pořád, to by mi dávalo pocit klidu. Ale já je nemám a pocit klidu mi dává, když nejsem s dětmi.

  188. 176, 180 ratko
    Počkat, tys trochu vypustila, žes začala dělat to průvodcovství, že to bylo učení se, študoání, kombinování a pak naživo být s grupou lidí – a z toho by se ti dobrej pocit mohl rekrutovat! Takovou věc začítje super, to se neslučuje s „nevím, co se sebou“ atd.

  189. 183, 184
    jo ale rozdíl je společná práce s někým. Ta je pro mě uspokojující vždycky. Je to geometrickou řadou víc.
    … aha. Tak na tohle by ten parťák byl dobrej, ad posl.odstavec182 ru, jinak néé :- ) A takovýho můžu snad mít v práci v rámci práce a mám z toho radost. Prostě Hufnágl :)

  190. rulisa napsal:

    189
    Super postřeh.

    191
    Ano, do takového s enejsnáz zamiluju. Bylo to tak i s Nevztahem.
    Akorát ž eostatním chlapům to nějak nedokážu vysvětlit, že partnerství citové mám podmíéněno partnerstvím spolupracujícím. Čili že s nimi jsem schopná chodit a spát a v životě počítat, teprv až něco společně odpracujem, vytvoříme. Oni nevidí důvod něco společně tvořit, když spolu nespíme a já je v danou chvíli k životu v podstatě nepotřebuju. :-))

  191. rulisa napsal:

    Jdu spát bez nich. Pro dnešek, opět.
    Brounc. :-)

  192. ratka napsal:

    190. tojo, to máš pravdu :-) sezona se teprve chystá, mám nasmlouváno mraky akci… ale bohužel (nebo bohudík) jsem ty který žije přítomností. Tedy v tento moment práce není ve smyslu práce, je pouze motání se doma, překážení, vaření, a kostrbatý pohyb v hromadě lidí které mám velice ráda, a vlastně mě to svým způsobem vyčerpává. To se těžko vysvětluje, nedá se od toho odpočinout.

  193. ratka napsal:

    ty-typ

  194. ratka napsal:

    a teď čtu 189, jo. Takle. To malé mimino je hrozně roztomilé . Snacha je hrozně nchlazená. Heká, kašle… dáváme ji medicínu, miminku se odsávají sople. A v mém náručí se pokaždé zklidní a zvláční a tak tu malou tahám a držím. A chovám. Celá bych se dala… ale mže to být jen to jaro, přicházejí pyly. Opuchl mi obličej, z očí tečou slzy. Vím že je blbé se moc pozorovat. Taky to běžně nedělám. Asi se tím bavím, protože se nakonec musím smát…:-) Zvládnu to, ale to skuhrání je takový kolorit. uklidňuje mě.

  195. ratka napsal:

    188. ještě k tomu skládání kočárku. Koupil jsem jim ho sama, předvedla jak se s ním lehce manipuluje…že tedy je to dobrý kočárek. A pak dále je to pro mne otázka cti, bych dostála tomu co bylo slibováno. Přičemž oni si s tím poradí, syn (starší) mi řekl. Maminko, běž si sednout, vím jak na to, no a muž mi vynadal, že dělám stres :-)) To jsou situace, kdy je pro mě lepší se „nechat jít“ než se ovládat a být jak papiňák. Jssem mezi svýma, tak potroškách uniká přebytečná energie… a já u toho funím. Vyfuním a je o dobrý. Hledám polohu, v které se udržím v klidu abych nebyla otravná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>