Být si doma sama a nic nemuset

PŘEKVAPIVĚ NEJLEPŠÍ DOVOLENÁ!

z-kytka-vyrez-500

Na začátku týdne načít akvarel a na konci týdne ho dodělat. Mezitím spát, kdy se mi zachce a na jak dlouho to vyjde, pak si uvařit jídlo, kousek si přečíst, zase usnout, hrát na počítači slovní hru, pouštět si přitom načtenou knihu Agathy Christie, otevřít všechna okna, povídat si jen s kocourem, neposlouchat zprávy, nedělat nic, nepracovat, nic nedohánět, nedávat si žádné úkoly na den, vůbec nemuset nic. Ric pic, hotel Ritz hadr. A je to levný.

Naopak jet k moři a tam nedělat nic, protože to nejde, nemám nic s sebou nebo není internet, to by pro mě takový odpočinek nebyl. Jsem zjistila. Všude by se to hemžilo novými podněty, nutilo by mě to fotit, něco objevovat, chodit ven, potkávat lidi a stydět se před nimi být týden jenom zavřená a nikam nejít. Doma tohle nehrozí, tam nejsou nové podněty, není nikdo, před kým je stydno nicnedělat. Kocourovi nic nevadí, ten taky skoro celý den prospí a jak je spokojenej.

Skoro celý den prospí, ale když je malován, tak po chvilce samozřejmě vstane a odejde a plácne sebou jinde a jinak. Takže buď ho můžu domalovat polozpaměti, nebo nedodělat nebo domalovat a obrázek vyhodit. Cé je správně. Kytka se v porovnání s ním moc nehýbe, ale v konfrontaci s ním se trochu mění, protože kocour ji schválně začne okousávat, abych si ho všimla a nevšímala si kytky místo něj.

z-kytka-500

Takže ty dva ohnutý lístky, co se mi namalovat moc nepovedly, můžu svést na kocoura.

Tato závěrečná dovolená se velmi vydařila. Prostřední dovolená – hlídání domu a kotěte – byla pro ni takovou přípravou. A první malovací dovolená byla přípravou na tu domalovávací prostřední kotěcí. Tak to hezky vyšlo. Co bude dál, se neví, ale určitě to bude dobré. Během domácí osamocené dovolené jsem přijala postoj, že nic nemusím, není nic za zásluhy, život není lepší za něco, život je dobrý tak jako tak a hotovo a z toho se můžu těšit a dál se i na něj můžu těšit. Můžu se těšit i na dodělávání restů, protože je to v pohodě, nic nehrozí, pomyšlení na budoucí úkoly není stres. Prostě si řeknu, že to dobře dopadne a nic jiného nepotřebuju pro tuto chvíli a nic lepšího pro dodělání budoucího úkolu taky nepotřebuju. Tohle rozpoložení samo je předpoklad úspěšného završení budoucích úkolů.

Tak takhle příjemně já se měla. Poslední noc vznikla otázka, jestli jsem to s tím pozitivním přístupem nepřeťápla. Zdály se mi totiž na dnešek sny úplně opačné, jeden za druhým. Napřed sen o tom, že mám starosti, jak vyjdu s penězi. Ve snu jsem se totiž ještě neodstěhovala z minulého bydliště – mám tam nějaké věci a musím zaplatit nájem několik tisíc za měsíc a ty peníze nemám. Následoval sen o tom, že jsem upadla a něco se mi stalo s kolenem, jsou u toho nějací známí, ale můžu sama naštěstí docela chodit a stalo se mi to blízko Vinohradské nemocnice – jo, tam byla máma s kolenem před rokem – takže tam můžu dojít, pro jistotu, s vědomím, že bude následovat asi více návštěv lékaře a budu s tím mít starosti. Potom se mi zdálo ještě něco, už nevím, co to bylo, ale asi v podobném duchu. Tak se mi starosti vrazily do noci, když jsem je vyškrtla ze dne. Jo, to sny dovedou. Počkám si, jak to bude dál. Zatím dobrý, vracím se do pracovních týdnů a máma se vrací z dovolené už brzo, tak jsem zvědavá, jak se mi moje pozitivní naladění přenese zase do všedních dní. Jestli se něco pozmění, anebo ne a nastane běžný lehký pracovní a domácí stres a potřeba zase pít pivo.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ars Vulpeculae, Sny, Zákoutí. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentáře u Být si doma sama a nic nemuset

  1. barča napsal:

    „Být si sama doma a nic nemuset“ souhlasím a dodám ještě – bez výčitek :-) taky to tak praktikuju.
    Mám dovolený „aktivní“ a pak tyhle, spací, žrací, flákací….potřebuju je. Umím pak totálně vypnout, čas plyne, líný dny a volný myšlenky, který si normálně nemůžu dovolit. V tom polosněcím a flákacím období mi nabíhá inspirace. a je mi lehce a dobře.

  2. barča napsal:

    1. Píšu sice „žrací“ ale brát to s rezervou – u mě se spíš jedná o to jíst v klidu, kdy chci, co chci, srovnat si režim. nejedná se o obžerství.

  3. barčo, 1,2
    jo, to je ono.

  4. Nevíte, co je to dneska (v Praze) za netypickej večer?
    Já si šla po službě cca v 9 hodin zase pěšky kolem Hradu a belvedéru, kde bývá prázdno a kde často hlasitě pěju a nikdo to neslyší. A dneska tam občas někdo šel – pár chlapů, dalších pár chlapů, bezdomovec s kočárkem, dvě paní… nějak moc lidí a navíc cyklisti a jezdili pěkně po chodníku. Že by na Hradě nějaká akce? Pro cyklisty a bezdomovce? Shakespearovské slavnosti to mohly bejt, ale odtamtud znělo spíš něco jako techno. Vůbec divná atmosféra, u metra tři úplně ožralí kluci a jiní tři divní v koutě. Netypický.

  5. ratka napsal:

    Mohl by to vědět Milan

  6. Milan napsal:

    Takhle Vy pěstujete africké fialky? To se nedivím, že Vám nekvetou. A nesvádějte to na kocourka.

    ad 5.: Nic nevím.

  7. Milane,
    fialka se obrozuje. Předtím měla listy a kvetla, ale jen jeden den (!) jsem ji v létě nechala na přímém slunci mezi oknem (tam muselo být i velké teplo) a hned všechny listy zčernaly. Tyhle světlé jsou nové, takže přežila a zase se bude mít dobře, teď je přendána do „ozdravovny“ na sever, než se zmátoří.

  8. psice napsal:

    Včera byl hlavně divný den – shodli jsme se na tom nezávisle s M. Celý den jsme oba potkávali sanitky, odpoledne to vyvrcholilo, když před námi narazila tramvaj do dodávky Rohlíku:/ Člověk byl rád, že je doma. A ta tvoje dovolená je inspirativní! Já si právě myslím, že není potřeba nikam jezdit, resp. že je i zbytečný někam jezdit, pokud člověk zůstane v myšlenkách stejně u toho, co musí…

  9. psice,
    to je pravda – když si vezu starosti s sebou, tak si stejně neodpočinu. Já si je teda nevozím, natrénovala jsem to na gymplu, když jsme jezdili na skoro všechny víkendy pryč (často s dětmi s oddílem, i s kamarádama) a já nikdy nemluvila během víkendu o škole, až v neděli večer po návratu jsem si vzpomněla že škola existuje a zas najela do všedního týdne.

    Že byl divnej den! Sanitky i večer jezdily. A ráno bylo divný, že se nám zbláznila obří tiskárna a chtěla sama, ať ji vypnem a zapnem, načež potom chtěla totéž pořád dokola a nic jinýho nedělala. Jedna kolegyně říká, že o úplňku často zlobí technika. Tak od včera už jsem ten její názor vzala v úvahu i já, racionální osoba.
    Moje máma zas říká: když má Měsíc (ev. úplněk) vliv na oceán, jak by ho neměl mít na nás, kteří jsme z většiny tvořeni vodou!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>