Dneska U Holanů, zítra u sv. Víta!

Ano, tam. A krom toho jsem dneska byla na konferenci o mezioborové péči o onkologicky nemocné a jejich blízké. Blízcí onkologicky nemocných jsou druhá cílová skupina, které bych se chtěla věnovat – krom lidí s duševním onemocněním. Zajímavé je, že pocit vůči nim mám různý – s lidmi s duševním onemocněním chci být; blízkým lidem onkologických pacientů mám chuť pomoct, odlehčit, přinést úlevu. Teda ne že bych ji nechtěla poskytnout lidem s duševním onemocněním, ale ten postoj je trochu jiný, asi i tím, že to má u mě úplně jiný vývoj, jiný začátek. Kdy uklidím barvy do špajzu, to tedy nevím, jedině zítra po sv. Vítu.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

126 komentáře u Dneska U Holanů, zítra u sv. Víta!

  1. SV napsal:

    „Kdy uklidím barvy do špajzu, to tedy nevím“

    som to prečítala „Kdy uklidím nervy do špajzu“ – dvakrát ;-)

  2. SV napsal:

    teda Liško, obdiv. máš vnútornú silu. a ďakujem.
    dúfam, že zvládaš neprenášanie pocitov na seba.

  3. SV napsal:

    a ty barvy neuklízej ;-)

  4. barča napsal:

    Liško, já teda zírám. Ty a tvůj strach z nemocí, špitálů…..a ted takováhle výzva a tvé rozhodnutí před tebou. A ty barvy neuklízej! :-)

  5. barča napsal:

    Liško a jak se daří mamince?

  6. psice napsal:

    Taky klobouk dolů. Pro mě by to byla hrozná fuška, zanedlouho bych na tom byla hůř, než ti blízcí:) Ale věřím, že to má obrovský potenciál v tom naopak načerpat spoustu sil a zkušeností. Držím palce!

  7. Saul napsal:

    Ja tomu nějak nerozumím.
    U Holanu mi strejda Google potvrdil hospodu,jak mi v těchto věcech neomylná intuice napovídá,ale jak to souvisí s článkem moc nechápu.
    Jako že jste si to tam zvolili jako školicí středisko?
    To je rozumné.
    Ale co ten sv Vit??
    To už mi hlava vůbec nebere.
    Hele,Ratka cosi zmínila o návštěvě Prahy.
    Ze ona tě lanaři na mši do katedrály?
    To bych si tedy hodně rozmyslel.
    Buhvi,jestli tam ještě preláti nevybírají odpustky.
    Ja bych ji to třeba ze slušnosti taky slíbil,ale když uz vylezete ten kopec,tak se můžeš vymluvit,ze si das U hrocha jen jedno na žízeň a pak už se to nějak vyvrbí,z jednoho budou dvě….známe to:-)

  8. SV,
    barvy jsem zas neuklidila, protože po Holanech a sv.Vítu přišli o den později Prezidenti. Tedy U prezidentů. A dneska už je pátek a jedu rovnou dělat věnce a perníky.

    barčo 5,
    daří se jí výborně, protože dneska ráno jsem uviděla, že zas dala na ledničku nahoru ty svoje vysoký skleněný dózy s těstovinama apod, který jsem sundala, když tam nebyla. Hned jak jsem to viděla, kocovina se následkem toho zvětšila a šla jsem do práce.

    Saule 7
    přesně tak, známe to. Musím si to dokreslit do bločku.
    Akorát včera cestou od Prezidentů – ne z Hradu, to bylo předvčírem – nevím, jestli jsem někde nenechala foťák. Snad jsem ho donesla domů, ale nějak jsem ho tam ráno neviděla. Ten potřebuju na digitalizaci toho bločku.

    ad blízcí nemocných,
    s těmi můžu pracovat dobře – přímo s těmi nemocnými ne nebo zatím ne, protože nerozumím věcem kolem toho onemocnění, co všechno podstupujou za léčbu, jak to probíhá atd. Ale mám parťačku, proto do toho můžu jít -ona už s těmi nemocnými pracuje více let a zná to. Tak teď děláme nějaký kroky, abychom někam za těmi lidmi šly a tak, abychom tu spolupráci rozjely. Budeme vytrvalé.

  9. ratka napsal:

    Uff, a jsem doma. Praha je super :-) Pomáhat je záslužná činnost. Jen někdy nevím… zda pomáhám nebo již někomu něco dělám. V Praze mi do ruky strčil kdosi zlatého Buddhu. Byla jsem zabraná do rozhovoru s někým a málem bych si toho nevšimla, teprve hlas Peníze, chci peníze mě vrátil na zem. Byl to hlas holohlavého živého v oranžovém… spontánně jsem vyhrkla: nedám. A vrátila jsem zlatého buddhu zpět. Pak mě to mrzelo. Byla jsem na vážkách, potřeboval pomoci nebo ne? … co když teď někde zmírá hladem a žízní. Ale my všichni nějak žijeme.

    Když jsme vcházeli ze mše u sv. Ignáce, vyrojili se žebráci a lidé je obdarovávali.

  10. barča napsal:

    9. Ratko, to byla sbírka na jejich klášter v bambusovém lese. Nás potkal taky. :-)
    Saul mi to překládal. Mnich vytáhl notýsek a ukazoval nám lidi co přispěli, s jejich podpisama, kolik kdo přispěl. Já jsem dala 100 Kč. a jsem taky na seznamu v jeho notýsku. :-)Nemrzí mě nic.

  11. Saul napsal:

    Nepřekládal.
    Já tomu huhňání vůbec nerozuměl.
    To on jen ukazoval prstem na nějakým svým letáku na jakejsi bambusovej háj ….
    Třeba to byla sbírka na pandy:-))

  12. Saul napsal:

    každopádně se to vyplatilo.
    V Pařížské v klenotnictví jsem toho Barčinýho Buddhu zase prodal za 100.
    Ale tisíc.
    Byl fakt zlatej:-)
    Skrblit se nevyplácí Ratko:-)

  13. 9,10
    tak těm zrovna nedávám nic – těm, co přijdou s papírovým seznamem lidí, co už něco dali. Ti bývají největší prudiči a švindlujou. Jeden oranžovej chtěl, abych napsala, kolik jsem ochotná přispět. Napsala jsem 20. On k tomu připsal nulu a chtěl dvě stovky a děsně se divil, že už nechci dát ani tu dvacku. A potom vzal ten papírek, kde bylo napsáno, že jsem jim dala 200 korun, a šel to ukazovat dalším. Tak takovejm hajzlům s papírkama nikdy.

  14. barča napsal:

    jojo. všichni kdo v ulicích oslovují lidi na nějaké sbírky, nebo přijdou k tobě na nádraží že chtějí drobné, nebo cigáro jsou prudiči. neprudiče žebráky sedící jen tak v tichosti – přejdeš, nezavadíš o ně, sama jim nic nedáš….tak to chodí..

  15. barča napsal:

    taky už lžu. bezdomovcům někdy říkám, když přijdou, že nemám drobné, že mám jen papírové, nebo platím kartou. prostě jsou to takový hry lidí v ulicích.

  16. barča napsal:

    15. zrovna včera jsem to udělala v hradci na nádraží, když jsem čekala na autobus. přišel jeden pro cigáro, dala jsem mu ho a za chviličku se u mě objevil další a chtěl peníze…..

  17. barča napsal:

    ale na co jsem tuplem alergická je – jsou prodejci stánkaři v obchodákách. ted jich tam všude je. jdeš okolo a už ti nabízí vonavky a řekneš ne, děkuji- a jdeš dál, nenechají tě, mají potřebu ti vysvětlovat jak je ten nákup výhodný a cpou ti vonavky na ozkoušení….příšerný a smrad k tomu. a jdeš z obchodáku zpátky z nákupu a zase…..

  18. 17 barčo,
    aha, jo, to je docela protivný.

  19. ratka napsal:

    řekla jsme jen, že nedám. protože jsem spěchala s někým, bylo to zcela spontánní.

  20. ratka napsal:

    Celkově jakoby se s buddhistickými mnichy v plátěných šatech roztrhl v poslední době pytel. U nás na Moravě teď jsou taky. Na dvou místech jsem je potkala, nabízeli nějaké svaté knihy. Proč teď v zimě? Vždyť jim musí být taky zima.

  21. ratka napsal:

    Bůhví zda takhle by mohli třeba muslimové nabízet korán, vybírat pro nějakou tu jejich buňku. Celkově to je divné. Jsem zvyklá platit na charitu nebo nějakou nadaci… třeba pro děti, nebo nemocné. Ale proč vybírat na buddhistickou nebo hinduistickou komunitu? Z čeho ti lidé žijí… jak si získávají peníze na běžný život, zdravotní či sociální pojištění.

  22. barča napsal:

    20. aha. já jsem je v té Praze viděla poprvé…a určitě jsou z nich řada falešní mniši…..třeba jen přistěhovalci z Asie…..kdo ví…..zima….i žebráků a bezdomovců přibývá….

    je to hrozný….je hrozný takhle lidi vidět….je hrozný i lhát…je hrozný dělat i že je nevidím a jdu dál a je hrozný i to nechat se napálit……

    nejsem o nic lepší ani horší jak oni….je to boj o život. Včera jsem viděla i žebráky v Olomouci…..

  23. ratka napsal:

    přesně tuhle cetku mi nabízeli…jenže jejich „chci peníze“ znelo stejně jako od našeho malého. Tomu je taky nedám. Ale špatný pocit mám vždycky. Na to oni hrajou. Na naše ženské slabosti.

  24. Saul napsal:

    24:
    To jo,třeba na touhu po zlatě:-)

  25. ratka napsal:

    24. touhu po zlatě? … to je nějaká blbost. Tu cetku přece nemůže nikdo brát vážně. Jde o to zda mu dát peníze nebo ne. Cetku ať si nechá.

  26. Saul napsal:

    Ale vychytaný to mají.
    Prostě usmevavej buddhistickej „mnich“nabízí cetku,jakoby zadarmo,pak vytáhne letáček,ze někde stavi chrám a notýsek s podpisema a částkami co lidi přispěli,furt se kreni ,uklani a cetku nechce zpět…
    Tak co s ním?
    To člověku hned nedocvakne,ze to je fligna.

  27. Saul napsal:

    26
    Není.
    Ten trpit te cetky na podvědomí zafunguje.

  28. ratka napsal:

    27. zareagovala jsem instinktivně… strčila mu cetku zpět zakřičela: Nedám! Tedy zpětně jsem si připadala jako chamtivý kretén. A reagovala zcela spontánně. Pak jsem to vyhodnotila tak, že tady buddhisté musí najít obživu. není to jako na východě, kde žijí z milodarů. My tady musíme pracovat.

  29. ratka napsal:

    28. na moje ne :-))

  30. Saul napsal:

    29,30:
    Dyť jsem ti psal,ze jsi drsná:-)

  31. barča napsal:

    27. vychytaný to mají. přesně tak.

  32. Saul napsal:

    29:
    U vašich kasiček jsi taky tak drsná?
    Co třeba sbírky na charitativní činnost matky Teresy?
    Lidi ji posílaly miliardy a ona to místo těm jejím potřebným preposilala do Vatikánu.
    Kdo by při vzhlédnuti propagandy na ty indické umírající chudáky řekl“nedám“?

  33. barča napsal:

    33. O té Matce Tereze jsem se dozvěděla nedávno v Itálii. nemohla jsem tomu uvěřit. Byl to pro mě šok. Dokonce proběhly i mezinárodní debaty na to jestli Matku Terezu prohlásit Matku Terezu za svatou nebo ne. Vůbec jsem tehdy o tom neměla ponětí…..o těch hrůzách v jejích nemocnicích…..děs.

  34. barča napsal:

    nojo, jsem pořád v něčem hrozná naivka :-)

  35. ratka napsal:

    33.34. hlavně že si v tomto rozumíte a máte o tom ponětí jak hrozná ženská to je a jak si ve vatikáně papež mastí kapsy a kochá se tam penězi :-)

  36. Saul napsal:

    O tom se vědělo uz dávno.
    „se vědělo“
    Mainstreim to přebil obrazem dokonalé světice.

  37. barča napsal:

    36. ratko, to je doložené výpovědmi příbuzných. To nejsou domněnky. Třeba Italové Matce Tereze nemohou přijít na jméno. Nikdy by nedopustili, aby takhle nechali trápit na smrt nemocné své rodiče. Ty zákony jejich nemocnic – děs. nemluvě o péči a vybavení. A po tolka letech to už není ani žádná šuškanda, když to proběhlo na mezinárodní urovni, sněmech několika skutečně věříccíh států – zda ji svatořečit.

  38. barča napsal:

    38. jen jsem to netušila, jak říkám, byl to pro mě opravdu šok. Byla legendou pro mě.

  39. ratka napsal:

    Však OK. Ti nemocní v Indii mohli jít kamkoliv… do jakékoliv jiné nemocnice. Tyto věci jsou známé. Pokud někdo chtěl se léčit v nemocnici za pomocí lepší techniky, byla to jeho volba. Chápala jsem dílo matky Terezy jako útulek pro umírající aby je nehryzávaly potkany zaživa na ulici. mentalita lidí na východě je aková, že klidně překročí i malé opuštěné dítě… To by v Evropě nikdo neudělal. Je zde jiná mentalita. Lidé se o sebe zajímají. Tam ty milióny lidí odevzdaně sedí a koukají před sebe. Netvrdím že všichni, ale je jich moc.

  40. barča napsal:

    Nevím jestli byla zlá, asi ne. ale ten její fanatismus…..nedávat lidem tišící prostředky aby poznali jak trpěl Ježíš, chtěla tímhle způsobem přiblížit lidi k Bohu. právě před jejich smrtí.

  41. ratka napsal:

    Pro mně je každý kdo se obětuje pro druhé… bez ohledu na sebe. kdo opustil sebe, vzdal se svého já pro Krista, svatý.

  42. ratka napsal:

    41. nevíme co se tam přesně dělo… neměla ty lidi zabít přece. Byli to lidé umírající a měli umřít důstojně, nikoliv pod drogami.

  43. ratka napsal:

    Copak kdokoliv z nás dokáže rozhodnout, nakolik toho druhého omráčit a otupit před jeho smrtí?

  44. barča napsal:

    41. to je otázka právě co je to důstojně. i o tom je ta mentalita a různá. i chápání a vnímání utrpení, bolesti, bezbrannosti apd. a taky co je humánní, co už ne. jaké jsou možnosti pomoci při odcházení člověka.

  45. Saul napsal:

    40:
    No to si děláš prdel Ratko?
    Ti její pacienti v Indii právě nemohli jít kamkoliv.
    Ona je sbirala po ulicích a vozila k sobě.
    Kde jim dala svoji pomoc,podle svych pravidel.
    Nebyla to hrozná ženská,ale ženská to byla.
    Ja jsem jen konstatoval fakta.
    Jak by ji soudili ti,které nechala umírat v obrovských bolestech dny a týdny,ačkoliv měla k dispozici morfium apod.,to je na nich.
    I na těch,kteří diky její péči zemřeli aspoň v nějaké důstojnosti.

  46. ratka napsal:

    45. my v evropě máme trochu jiné pojímání… je to vidět i na našem vztahu k zvířatům. Podívej jak číňani mají zavřená zvířata v klecích, ta lhostejnost…k životu, osudu.

  47. ratka napsal:

    Jen ten kdo by žil v těch podmínkách, nikoliv na návštěvě se záměrem kritizovat. jen ten může soudit a tušit zda se pomohlo nebo nikoliv.

  48. 22-32
    oni na mně působili spíš jako nemniši, byli divný. A je to tím větší svinstvo, že zneužili náboženské struny. Když jsem ho totiž vyfakovala, protože byl hamižnej a měl hnusnej výraz a žádnej milosrdnej ani vděčnej ani pobožnej, mnou projel nepříjemnej pocit: Co když mě teďka prokleje :-))
    Je to srandovní a hned jsem to zahnala, ale kdyby tam cokoli náboženského absentovalo, tak jdu dál a nic se neděje, prostě jsem odmítla a sbohem.
    Já jim nelžu. Normálně řeknu, že já teda fakt nejsem ten, kdo má peníze. Že já přispívám tím, kde pracuju a za kolik pracuju. A to je svatá pravda, svatější než ty jejich podvodný hábity. :)

    A taky mě dost vždycky naserou ti, co mě oslověj ve chvíli, kdyje večer, tma, zima a já jdu unavená z práce, táhnu nějakej nákup, nakloněná pod ním na stranu, nebo mám dokonce velkej batoh na zádech, a nějakej člověk se mě zeptá, jestli mi nezbyly drobný z nákupu!
    Mně!
    Kdybych ty prachy měla, nejsem žena, co tahá náklad na vlastních ramenou pěšky, kámo, takže zalez. Nejsem tak dobrotivá duše, abych sundavala ze zad těžkej batoh na zem, vyhrabala peněženku, dala ti tři koruny a zase si ten batoh rvala na záda uprosted chodníku, zatímco by mě obcházeli movitý bouchači s rukama v kapsách, znechucený z toho, že se mi musej vyhýbat. Ňáký hovno.

  49. 49
    až budu prachy na jídlo potřebovat já, nevim nevim, jakou strategii zvolím :((((

  50. barča napsal:

    50. napíšeš nám. :-) na meil :-)) v klidu a normálně, my ti věříme.

  51. 51 barčo
    ježžžkovy zraky, já v první moment nepochopila, čeho se týká to psaní mejlu :-))
    Bane, to až v nejhorším, já si musím přece na sebe vydělat, doprčicužjednou! Ale díky ti!!

    Teď jak mluvíme o penězích, si říkám: Stejně, dokud nejsem nemocná, je to všechno brnkačka. Dokonce i to, že matka dala zas na lednici ty svoje skleněný dózy, který jsem sundala, protože mě tam rušily. :)
    No prostě – já zrovna jdu na konferenci a chci směřovat s parťačkou k podpoře lidí, co mají v rodně někoho léčícího se s onkolog.onemocněním, přijedu v pátek ke kamarádce svojí nejbližší, která je pro mě jako sestra, a dovím se, že její brácha, kterýho znám od jeho 10 let, má podruhý nádor na mozku :(((

    Proto mě taky v kom.49 tak naštvali ti žebrači, co jsou vychcaný a jsou zdraví. (Jasně, ve skutečnosti na tom psychicky asi dobře nebude nikdo z nich, to je mi poměrně jasný, ale ta vychcanost a prachy jako něco, co mají představu, že jim dá i někdo chudej…)

  52. 34 barčo a dál o matce tereze,
    no cože? To jsem netušila! Prachy odeslala – a já myslela, že právě ta přímá (!) pomoc je na ní tak oceňovaná! Blee, to snad ne, to jsem teda nevěděla.

    36 ratko
    nejde přece o to, že „si papež mastí kapsy a kochá se tam penězi.“ Jde o to, že ve Vatikánu mají všichni svoje jistý a dělaj kariéru. A každej kněz má svoje jistý. Pracuje, jistě, poctivě, určitě, zodpovědně, lidsky, samozřejmě a to je skvělý – ale má svoje jistý. My ne.

  53. barča napsal:

    52. Klobouk dolů Liško vše co děláš a tvé nadšení pro práci! Opravdu. Neměla bych na to. A ano, čím dál víc s věkem je obrovskou naši komoditou zdraví!

  54. 54 barčo
    Jakto? Vždyť ty děláš víc, a takový šichty! A v nemocnici, to je ještě víc těžký prostředí, neporovnatelně. To bez diskuze. A taky tam je ta blbá hierarchie a řád, to já bych nevydržela.

  55. barča napsal:

    55. ne. myslela jsem to jinak. :-) Ty děláš víc dobrovolně sama o sobě :-) a ještě s nadšením. O to je to cennější než moje práce a nemocniční dril a řád a hiearchie a jsou za to i jiný peníze, než máš ty.

  56. Saul napsal:

    50:
    Na mne se tedy s hladem neobracej.
    Teprve až nebudeš mít na pivo,pak poznáš přítele v nouzi:-)

  57. barča napsal:

    56, na dril, hierarchii, ukoly a povinnosti a peníze se dá zvyknout. ale to nadšení, které vidím já u tebe to se musí pěstovat v sobě. to už tak jednoduché není.

  58. 57
    přesně tak to bude, protože pivo je to, co bych si za poslední peníze koupila. :-)) Naštěstí jeden kolega mi jedno pivo visí, takže zatím dobrý!

  59. Jo a zítra jdu na rozhovor se šéfem (a všichni ostatní zam. taky, ale každý zvlášť), kde se mám taky dovědět o zvýšení platu. Pochybuju, že to budou ty 4 000, který bych tak potřebovala, abych mohla žít tak akorát, jojo.

  60. barča napsal:

    60. Liško, tak držím pěstičky, at ti zvýšení platu klapne!

  61. 61
    děkuju a hezký večer vinšuju!

  62. rulisa napsal:

    Čtu diskuzi až teď. Ale teda Ratko, musím napsat, že ta tvoje 42 – „Pro mně je každý kdo se obětuje pro druhé… bez ohledu na sebe. kdo opustil sebe, vzdal se svého já pro Krista, svatý.“ – maso. Fakt maso.

    A co takhle důsledek? Ten není důležitý? Takže se stačí obětovat pro druhé podle SVOJÍ představy správnosti, třeba o službě Kristu, a bez ohledu na to, co tím způsobím, budu svatá? Hlavně že jsem obětovala sebe?

    Fakt maso…

    Jo, fanatismus nejhrubšího zrna. Účel světí prostředky.

  63. rulisa napsal:

    50
    Jednoduchý, budeš mi malovat kytky a krajinky s kapličkama pro gravírku na pomníky. Eště ti za tu první dlužím, ne? :-))

  64. rulisa napsal:

    60. Taky držím palce.

  65. ratka napsal:

    63. To právě nikdo z nás neví ze svého pohledu… když bych se příliš ohlížela, paralyzovalo by mě to. Nevěděla bych co dřív jevila by se mi spousta věcí neuskutečnitelná. Takhle udělám ten první krok, jakože ano… děj se a jdu.

  66. rulisa napsal:

    66
    To není to, o čem jsi psala ve 42.

  67. rulisa napsal:

    66
    Ale pokud máš pocit, že nikdo z nás ze svého pohledu neví, jestli bylo dobrým důsledkem a lidem pomohlo před umíráním trpět víc, než by byli museli, tak já ti na to odpovím – nevím, jestli vím, ale vím, co cítím, a cítím pro mě děsivou zaslepenost ženy, která za pocit svého přiblížení se k bohu platila cenou těch ostatních.

  68. ratka napsal:

    není… protože tu odvahu může získat i pro jiné… napsala jsem pro Krista jelikož tomu důvěřuji. Nedůvěřuji obětovat se kvůli někomu, koníčku nebo nějaké práci a tak. Proto píšu pro Krista, protože věřím že je láska, že se člověk obětuje z lásky.

  69. rulisa napsal:

    66
    Ohlížej se a přijímej v pokoře svoje paralyzování. Jen to tě může zachránit, Ratko. Uchránit od zlého konaného tebou s klidným svědomím zdání správnosti.
    Víra v Krista by podle mě neměla být o tom, abys ty sama měla všechno snadné a jednoduché.

  70. rulisa napsal:

    69
    To je ten účel co světí prostředky.
    Ti které obětuješ, abys pro nějaké jiné získala jakousi odvahu, s tím předem souhlasili?
    Když je to láska, pro lásku, tak jak můžeš…

  71. ratka napsal:

    68. Tohle nedokážu posoudit ani soudit. Nemyslím že někým platila. To mi zní pateticky. Prostě pracovala. Pracovala jak nejlépe uměla. Rozhodla se otevřít charitativní nemocnice někde, kde to není tradiční a kde bylo neskutečné množství umírajících lidí na ulici. Zorganizovala těch sběrných táborů více a vytrvala u toho. Určitě to stálo hodně sil.

  72. ratka napsal:

    70. hmmm. nevím co na to říct. asi nic. doufám že mi vykonané zlo bude odpuštěno.

  73. ratka napsal:

    71. cože? koho obětuji… nerozumím té formulaci.

  74. rulisa napsal:

    Neva. Šlus. Vysvětlování nikam nepovede, jen k rozmělnění všeho na sračku.
    Brounc. :-)

  75. barča napsal:

    já bych o mniších a Matce Tereze nezačala. Jen, že se to tu objevilo, přišla jsem o 100 Kč. Pak se člověk mrkne na Google a vidí a diví. Rozčarování. Nic se neděje. naletěla jsem…..

    To samé tehdy po Itálii mrkla jsem na Google o Matce Tereze a nestačila se divit. Prázdná žena, která pochybovala o Víře….z pečování o nemocných se stal spíše její osobní kult smrti. Jde to všechno dohledat, její dopisy o pochybování ve Víře, její výroky o u trpení….které ji vlastně později přinášelo krásu…..na sklonku svého života se léčila se srdcem v drahých západních nemocnicích a samozřejmě měla veškerou luxusní péči…..s tišícími prostředky…..na hony vzdálené tomu, co praktikovala u jiných…..a otázka, kam se poděly všechny ty vybrané peníze od lidí z celého světa. A otázka 2, proč Vatikán tolik spěchal se svatořečením, když svatořečení se dost často dělá spoustu let, někdy i stovek let po smrti toho dotyčného. Opravdu to dělá dojem, že Matka Tereza je PR pro Vatikán, který schválně vystavěl její uplně jiný obraz, než skutečně byla. Určitě se jí nedá odepřít odvahu a snahu na počátku její misijní kariéry tehdy ve složté situaci v Indii – kde opravdu začínala jako Matka umírajících a zakládala domy smrti, jen se to po nějaké době zvrhlo jinak.

  76. ratka napsal:

    76. nevím…vůbec v tom neryju, vím že existovala a pokud jsem správně informovaná, svatořečil ji papež František, který má celkem dobré jméno mezi lidmi. Kdyby to byla zlá ženská, si by to neudělal. Nevím… neřeším to. Je to její osud. Nemocnice třeba časem zavřou a zapomene se. Ono misijní činnost v třetích a chudých zemích (Indie, Afrika) je velice nevděčná a může vyvrcholit pocitem marnosti. Nemám v tomto směru iluze. V Indii je miliarda lidí…někteří bohatí, kteří by taky mohli dělat charitu. Přitom nemocnice zakládá evropská sestra. je to divné…logika říká, že by si to měli dělat sami. Stejně jako v Africe, je to odsouzeno ke konfliktu kultur. A do toho ještě evropský pohled, jak taková nemocnice má fungovat z pohledu vyspělé Evropy.

  77. ratka napsal:

    Nemocnice (špitály) pro chudé zakládali křesťané tradičně. Patří to k evropské kultuře. Přitom Asijská kultura je mnohem starší a špitálů se tam moc nenajde nebo nadačních útulků.

  78. SV 3
    info: barvy jsem uklidila v pondělí v poledne (včera)! Už jsou ve špajzu. (Měla jsem totiž volno, přijela z víkendu až dopoledne a šla do práce jen od 16 do 20 hod.)

  79. ru 64
    néé, nedlužíš, to je určitě vyrovnaný, už nevím, jak, ale nějak jo.
    (cha, zrovna o víkendu se rýsuje, že možná budu maovat nějakému myslivci jeho trofejového mrtvého jelena v lese, ale ještě zaživa – jelena zaživa :-)))

    Ha, přidáno dali (od ledna) tak, že to není trapně malá částka, navíc za kriz.telefon bude asi o čtvrtinu víc peněz za hodinu, tak to je ještě tak 500 za měsíc taky navíc.
    No a kdybych si dodělala bakaláře v nějaké pomáhající profesi, tak budu mít taky víc, protože jsem sice Mgr. ale ve vědeckým oboru, ne v práci s lidmi – tj. soc.práce nebo psychologie nebo nevímco, soc.práce na teologický. – Jenže dálkově to v posledních letech znamenalo Olomouc, anebo platit soukr.psychoterap.fakultu a to je pálka.

  80. ru 63
    já to chápu tak, že to vzdání se sebe Ježíšovi znamená ne „podle sebe a svých pravidel,“ ale podle církevních pravidel nějakého řádu (kterej si volím, to jo) a potom pracovat v rámci toho řádu např s nemocnými lidmi, tak to pro mě smysl má. Akorát mi to připadá stejný jako bejt zaměstnanej v nemocnici jako civil. S tím, že nemám pak tolik peněz jako ten civil, ale mám jistotu, nemusím se honit o živobytí, což ten necírkevní pracovník musí. Jinej rozdíl moc nevidím.

  81. barča napsal:

    Liško, ještě k tomu tvému „novému“ zaměření s kamarádkou o psychické pomoci blízkým lidem onkologicky nemocných mě napadá, že tahle služba už nějak funguje. Má zkratku PEER. Kdysi asi před třemi lety jsme na to měli takové malé školení, nebo spíše seznámení. U nás v nemocnici to dělá pár lidí – převážně sestry na pozici staničních a dělají to zadarmo. Myslím že i jeden lékař z naší nemocnice. Krizové služby na telefonu apd.

  82. rulisa napsal:

    81
    Liško, ale ta pravidla jsou jednak dost volná na to, aby nevariabilně pokryla všechny případy, a jednak je taky stanovují jen lidi – a s určitými cíli.

  83. rulisa napsal:

    80
    Tak super, gratuluju. :-)
    Já budu svůj plat od nového roku taky trochu řešit, ale z důvodu přepočtů a zápočtů jiných (souvsí to i s těmi přídavky a příspěvky, co padnou) a eště musím produmat, kudy do toho.

  84. barča napsal:

    80. Blahopřeju! :-)
    škoda jen, že ti ten magisterský titul neuznají.

  85. rulisa napsal:

    85
    To je tak ve spoustě oborů. Ve škole mi třeba praxi z minulých zaměstnání taky započítali jen poníženou (1/2 až 3/4), protože nebyla pedagogická. A VŠ bez pedagogické nástavby tam taky nemá plnou hodnotu.

  86. s tou Matkou terezou vůbec nevím, nic o tom nevím, ale dělá to dojem ad barči 76,
    že to svatořečení je PR pro Vatikán.

    78 ratko,
    no, to je určitě komplikovaný střet kultur, ale leckde to nevadí, když přijde vítaná zdravotní pomoc pro lidi, kteří by jinak neměli vůbec žádnou nebo nějakou pět set kilometrů daleko, kam se nikdy nedostanou. Nevadí to, když je smyslem ta zdravotní pomoc.
    Pokud je smyslem něco s vírou – ať už pro ty misionáře, aby se cítili oni osobně dostatečně užiteční, anebo dokonce pokud jde o šíření víry primárně a ne až sekundárně (tj. oni jsou fajn, oni dělají nemocnici a přinášejí vzdělání, tak možná ten jejich bůh je opravdový, když v jeho duchu tto dobro přinášejí), tak to potom je opravdu střet kultur.

    Byť za mě by bylo nejlepší a nejjednodušší, kdyby se všem ta křesťanská víra předestřela jako nejlákavější, protože to křesťanství je jediný vztahový a s potenciálem mírového soužití a sounáležitosti vbudoucím světě. I když kdoví.

  87. ratka napsal:

    81. já to chápu tak, že se vzdám „svých“ představ o spravedlnosti, kterým z různých důvodů moc nedůvěřuji nemám s nimi dobré zkušenosti. A víc se opřu o pravidla a učení Ježíše, tedy nesoudit, odpouště, nelhat a zejména (u mne) nebýt nikdy pokrytec, tedy nemyslet si že moje pravda je ta správná. Raději ustoupit… nebo mlčet.

  88. 82 barčo
    jo to existuje, například ten spolek Amelie, co pracuje pro lidi s onkolog.onemocněním, má přímo v názvu, že je pro ně a jejich blízké. Ale není to všude nebo toho není dost.
    Akorát je mi divný to peer – to znám jako zkratku pro něco jinýho, pro pracovníka, co má vlastní zkušenost s tou problematikou stejnou jako ti lidi, co jim pomáhá. Třeba my máme teď v každé pobočce peer konzultanta, který má / měl duševní onemocnění, je stabilizovaný, je to vzděláním pracovník v soc.službách a pracuje zas pro lidi s duš.onemocněním.

  89. barča napsal:

    file:///C:/Users/BARA~1/AppData/Local/Temp/projektbezpecna-nemocnice.pdf

    dohledala jsem to.
    aha takže peerové jsou určeny pro zdravotníky a pak pro sekundárně zasažené – to jsou lidi blízcí nemocným lidem. My jsme se tenkrát na tom školení ptali, jak fungují v praxi, třeba na emergency, nebo na onkologii apd. slyšela jsem to tenkrát poprvé, vůbec jsem neměla představu co to je, jak to funguje, jak to vypadá v praxi.

  90. barča napsal:

    90. pamatuju si, že nám ta sestřička podrobně popsala, jak to funguje třeba na té emergency. Přivezou havárku, mraky práce, ten personál lítá kolem těch nemocných, nemá čas vůbec se věnovat těm příbuzným, kteří jsou v šoku a nevědí nic. jen vidí tu hrůzu. Pro všechny stres – pro personál, honem honem vše zajistit, pro šokované příbuzné a bezprizorní…..takže ta sestra z emergency zavolá peera, který má službu na telefonu, přijede a věnuje se těm příbuzným. uklidnuje, vysvětluje….

  91. rulisa napsal:

    88
    A dělala tohle matka Tereza?

    A jak poznáš, že tvoje realizace pravidel a učení Ježíše je skutečně ta „správná“? Zvlášť když z toho vynecháš sebe sama?

  92. SV napsal:

    43 Ratko to nemyslíš vážne……lieky proti bolesti nie sú drogy….a ak považuješ nechať niekoho skapínať od bolesti za dôstojnú smrť…..

  93. barča napsal:

    87. 88.
    ano, souhlas.
    ale když člověk čte ty dopisy Matky Terezy – zjistí, že nebyla štastná a tedy byla nenaplněná. Prázdná.
    V podstatě neštastná hledající a usilující žena, procházející si temnotou.
    A tahle temnota se odrážela později v zalíbení utrpení u lidí, o které se starala.
    tady ukázka:

    http://www.pastorace.cz/clanky/temna-noc-matky-terezy

  94. ratka napsal:

    92. chapu lásku spíše jako cit v činu nez pravidlo. vynechat sebe ve smyslu nesobeckého jednáání

  95. SV napsal:

    Ratka 77: „Nevím… neřeším to.“ – to máš dobré. ja ano. a to bolí. a to tak, že veľmi. patrila medzi mojich svätých. celé roky……

    https://invivomagazin.sk/vyzbierala-miliony,-no-umierajucich-nechavala-trpiet-mytus-o-dobrotivej-matke-tereze_397.html

    to, že niečo neriešime, nezmení pravdu. bohužiaľ. len nás to bude (niektorých) menej bolieť.

    to, že Matke Tereze, ktorá to pôvodne (ako tu spomínala aj Barča) myslela určite dobre, z toľkého utrpenia nakoniec začalo viditeľne preskakovať, a že vinný je aj ten, ktorý peniaze určené na liečbu chorých prijímal, a dosť dobre možné zneužil jej vieru na získanie financií nikto nevie na čo, je druhá vec……

  96. 93
    jo
    95
    jo

    90-91 barčo
    aha, tak v tomhle odvětví se peeři zapojují takhle? Asi v každém jinak. Taky jsem to nevěděla.

  97. Saul napsal:

    Lidi milují legendy,hrdiny,světce…
    Nedávno jsem četl, jak to skutečně bylo s Nicholasem Wintonem a jeho záchranou židovských děti.
    To je sice jiný příběh,než matky Terezy sle ty styčné body něčí potřeby vytvořit legendárního hrdinu to má.
    Sir Winton samozřejmě zásluhu na záchraně těch dětí má,ale byl to jen pěšák ,který bez rizika udělal svoji krátkou a záslužnou práci,zase odjel a to je vše.
    Ty co to celé organizovaly a opravdu nasazovaly krk, upadly v zapomenutí.
    Ty „y“ jsou dobře ,byly to ženský.
    Sir. Winton má sochu na hl. nádraží,kam zřejmě žádné děti nikdy osobně nevyprovodil,dělal jen kancelářskou práci.
    Proslavila ho fotka s chlapeckem v náručí,jenže ta je z letiště a z transportu,který on vůbec neorganizoval.
    Atd…
    Dlužno dodat,ze panu Wintonovi celá ta komedie moc příjemná nebyla,včetně te dojemne scény v TV studiu,kdy mu nečekaně přišly poděkovat jim zachráněné děti.
    Několikrát se vyjádřil,ze nešlo o záchranu židovských děti,ale dětí ohrožených nacismem(takže třeba i dětí árijských německých rodičů,soc. demokratů,komunistů…kteří k nám utekli pred Hitlerem a kvůli kterým původně celá ta akce vznikla)
    Ale legenda už zila svým životem a on byl spíše její obětí,než skutečným tvůrcem.

  98. ratka napsal:

    98. domnívám se že to je osud všech legend… je jim to nepříjemné a jen si dělají svoji práci.

  99. Saul napsal:

    99
    No,bohuzel ne Ratko.
    Ja se to nedomnivam.
    Lidem staci naznacit,ze by mohli byt legendou a udelaji radi cokoliv.
    Opravdu cokoliv!

  100. ratka napsal:

    100. opět něco co mě míjí…

  101. Saul napsal:

    101:
    Ty jsi legenda blogerek.:-)
    I kdyz to teda posledni dobou nejak flakas.

  102. ratka napsal:

    102. a neudělám pro to nic :-) Flákám to, cokoliv napíšu je blbina.

  103. Saul napsal:

    103:
    to nevadí,my ti je opravíme a rádi:-))

  104. ratka napsal:

    104. jednoho opraváře mám doma :-)))

  105. 94 barčo ad Matka Tereza
    koukla jsem na ten odkaz a připadá mi normální, že někdo pochybuje. Proč by Matka Tereza nemohla projít „temnou nocí duše?“ To vůbec nemůžu soudit. Naopak ti, kteří nikdy nepochybují, jsou dost podezřelí a zavání to tím, že neprožívají (víru) skutečně, ale jen na povrchu. Mně je temná noc Matky terezy, jak je v odkaze v kom 94, spíš sympatická.
    - to s penězi teď nechávám stranou

  106. 98 Saule
    to je zajímavý taky dost.

  107. 96 SV
    Je to divný a protivný, jak společenské skupiny, tlaky, momentální tendenčnost vytvoří světce, takhle rychle prohlášeného za svatého :((( Nebo ta Nobelova cena míru pro Arafata onehdá, z toho jsem blila.

  108. ratka napsal:

    108. taky mi to je divný… dávám to do souvislosti s tím jak jsou lidé ovlivnitelní třeba skrze modu, hvězdy sportu a pop muzik a tak chybí osoby které by pozitivně ve smyslu nějakých „dobrých“ postojů mohli mít kladný vliv a lidi. Sama vidím, že když s enosí roztrhané riflé… polovina mladých je má, pak účesy… všichni stejné, pak obdivují toho nebo onoho a celá obrovská hromada lidí jede dle musstru.

    Tohle vidí všichni a říkají si, když dáme matku Terezu do televize a médií, tak ostatní uvidí že sse dělá charita a že jsou lidé co třeba pomáhají a pattří k té či oné komunitě a udělají si PR. Dnes kdo je pasivní (panenka v koutě) automaticky se dostává na periferii. Vyznamenávání a oceňování má otočit záři reflektorů na dotyčné dění a vzbudit pozornost. Tedy tak nějak to chápu… a rozumím o co se snaží PR. I církev potřebuje PR. Kdysi to byli nádherné kostely a interiéry… které přitahovaly svojí krásou. A co teď? Ukázat charitu…. tak a šup sem s někým kdo ji dělá :-)

  109. ratka napsal:

    110. Přitom se domnívám že ten kdo dělá charitu, nemá skutečný zájem o PR ale ví, že když se postaví do reflektorů tak třeba získá podporu pro svoji práci. Je to provázané a z mého pohledu zcela lidské. A co to vyjádří o vnitřní životě člověka, o jeho oddanosti své věci a lásce k Bohu. Vůbec nic, ukáže to pokoru a poslušnost. A pokora a poslušnost jsou atributy církevní hierarchie.

  110. rulisa napsal:

    Podle mě jde jen o potřebu senzací. Napřed je to senzace v podobě zázraku a možnosti padat před někým na prdel, následně pak senzace z rozbití nějaké nedotknutelné posvátné aury.

  111. ratka napsal:

    111. to je podobné… jako s těmi idoly na které se hromadně chodí někam dívat, tedy všecka ta omáčka kolem

  112. SV napsal:

    Barča 23: nie, ty si dobrý človek, ktorý chce pomôcť. že to niekto zneužil je druhá vec……

  113. ratka napsal:

    nechat se napálit není hrozný… hrozný je rezignovat.

  114. ratka napsal:

    114. pro mě je hrozné, když cítím nutkání něco udělat a pak to neudělám, protože si řeknu že se mýlím. Tedy logika a rozum mě zastaví. Většinou logicky si následně zdůvodním proč jsem neudělala to nebo ono. Uvnitř cítím pachuť z nedotaženého skutku, že jsem nepomohla, nedala, neudělala…jakoby mi rozum vyfoukl duši.

  115. ratka napsal:

    115. na druhé straně, kdybych měla podlehnout všem hnutím svého nitra, zcela bych se ztratila…v chaosu. Pořád a pořád se nutím k určité strukturovanosti, která mi umožní se orientovat prostoru a čase. Víceméně předvídat co způsobím svým činem, zda sebe i jiné nedovedu do zmatku. Nakolik si zodpovím to co dělám. Dát někomu stovku nebo 50 korun je zcela podružné, někoho vzít na výlet a starat se o něj celou dobu je již mnohem složitější… vést nějakou poradenskou firmu a radit jiným co mají dělat je nejvíc složité z hlediska zodpovědnosti. protože to již vstupujeme jiným do života.

  116. rulisa napsal:

    …jako by mi rozum vyfoukl/ukradl duši.
    Dobrý.

  117. Saul napsal:

    Rozum nemůže ukrást duši.
    Emoce a pudy maskované rozumem,ty jo.

  118. 109 ratko
    první odstavec- to ale je normální fáze vývoje a dospívání, když mladí nosí nějaký účes a nějaký oděv, příslušející nějaké skupině. To patří k nějakému věku, je to zdravá součást vývoje. Blbý je to, pokud to trvá do padesáti :-)

    116
    notoné, jednak nechápu, jakou poradenskou firmu, jakýho druhu, co to znamená poradenská firma a v jaké oblasti, a za druhý to tak není – žádná poradenská firma nemá zodpovědnost a nevstupuje nikomu do života, protože to je jeho život a jeho zodpovědnost a on je plnoletej a dospělej a rozhoduje se on. Takže buď je to skutečně poradenská firma, která něco doporučí a rozhoduje se svéprávný klient, anebo to není poradenská firma, ale hajzlové nebo bezhraniční neprofesionálové, co někoho někam tlačej nebo manipulujou. To s poradenstvím, jak já ho chápu, nic společnýho nemá.

  119. 115
    tak to teda asi neznám: “ pro mě je hrozné, když cítím nutkání něco udělat a pak to neudělám, protože si řeknu že se mýlím.“
    Nebo jsem to zapomněla a nevybavuju si sebe v těch situacích?
    Ne, to já si neřeknu „že se mýlím.“
    Asi spíš to znám naopak! Že mi intuice říkala „To ne, tohle nedělej!“ a já do toho šla najust. A ono to dlouho fungovalo…
    tak jsem zvědavá, jak dlouho teď, protože léta jsem si říkala „Noto ne, bydlet s našima nikdy, to prostě ne, to by byl můj konec, konec mýho života, rezignace na osobní život, to nesmím dopustit!“ – a táta umřel a já si řekla, že teď je to jinak a že máma nezaplatí sama ten byt a můžeme teď bydlet chvíli dvě spolu a postupně dělat kroky k rozestěhování… a už bylo jasný, že to je minimálně na rok a možná nafurt. A já s ještě tak pozitivně říkala: To bude zajímavý, to něco hodí, ten náš vztah se promění, poznám líp, kdo je moje máma, ten člověk.
    No a spíš poznávám zase líp, kdo jsem já :-)) A jak je mnohem snazší tu separaci udělat a udržet fyzicky. Bydlet spolu je velký naběhnutí si na vidle. Pro mě hlavně. Je to konfrontace – a to jsem chtěla, to já jsem chtěla podstoupit a prozkoumat a věděla, že to nebude snadný – a teď krásně pozoruju, jak tu konfrontaci nechci a nechci :) Prostě snadnější a zdraví podporující je vypadnout z rodného hnízda a už se nevracet; já si to komplikuju.

  120. ratka napsal:

    119. nooo, ano. většinou se používají různé manipulativní metody. Tedy moje zkušenost.

  121. rulisa napsal:

    120
    Ano přesně.
    První část i druhá.

  122. 121
    v tom případě je to neetické a nejedná se o poradenství, ale o hochštaplery.

  123. ratka napsal:

    123. to je velice pravděpodobné.

  124. barča napsal:

    už jsem zpátky z Ostravy.
    Liško ad 106. ano, pochybování je v pořádku, projít si krizí ok.
    Já když jsem ten dopis Matky Terezy četla – čišelo na mě z toho její zklamání. – životní zklamání. Její nenaplněnost….
    Tak trošku Nomen Omen Matka Tereza vs. Terezie z Avily. :-) Na každého ten text dopis – může působit jinak a cítí tam něco jiného….

  125. Nojo, nenaplněnost. Jestli vůbec existuje naplněnost, když existuje smrtelnost, mi to asociuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>