Jedna věta v červenci

KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA:

Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta. Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.

A neosvědčil se červenec jakožto měsíc, během něhož jsem byla na několika místech mimo domov a mimo notes, do kterého píšu jednu větu každý den. Půlku jsem dopisovala zpětně podle diáře. A to není ono, svádí to pak k popisu denního dění a to pro mě není smyslem téhle „hry.“ Pro mě je smyslem narazit na myšlenku, která je pro mě typická, nebo naopak ojedinělá. Nebo na to, co mi udělalo radost. Nebo na nový pocit z něčeho, nový pohled na zdánlivě stejné dny.

V srpnu se do toho těžko dostávám zpátky. Teď to už půjde, když píšu tenhle červencový přehled, zase se chytám a bude to.

1. července 2019
Už nemám před sebou žádné zkoušky a trochu se nudím,
ještě jsem si nezvykla na letní volnoběh.

2.7.
Fa Látky Červený nezklamala, na šicí víkend koupím ještě nitě a bude.

500cvc-nakup

3.7.
Duchovně inspirující setkání po letech ve starým dobrým Světozoru.

4.7.
KDYŽ PRACUJU MÁLO, PROTOŽE MÁM MÁLO PRÁCE, PRACUJU BLBĚ.

5.7.
Dneska je svátek a jedu si ke kamarádce na rychle spíchnutý šicí víkend.

sobota 6.7.
Vyrobila jsem moc pěkný lněný model, dvoubarevný,
ale mně osobně nesluší a cítím se v něm jako babička.

500saty1

PŘED – Halena s dlouhým rukávem, velmi těsným, úzkým, a tyhle plandavé šaty:
500cvc-pred

PO:
500cvc-po

neděle 7.7.
Sotva jsem došila šaty, hodila jsem je na sebe a běžela na vlak:

500saty2

CREATOR: gd-jpeg v1.0 (using IJG JPEG v62), quality = 90

CREATOR: gd-jpeg v1.0 (using IJG JPEG v62), quality = 90

8.7.
Chci si pamatovat, že každý člověk v nové situaci může překvapit – například jsem zírala, jak se z Adély stala dohazovačka.

9.7.
V KLIDU POPRACOVAT A POČKAT, CO DÁL.

10.7.
Dnes má svátek moje teta a taky moje kmotra, takže trochu i já; Libuše je moje jméno při křtu.

11.7.
Hledám na internetu rady mužům, jak na ženy.

12.7.
Když jsem byla dítě, fungovalo to naopak – dneska moje kamarádky se spřátelují s mojí mámou a přišly k nám na její narozeninový mejdan.

sobota 13.7.
Podle mých oblíbených slušivých šatů začínám šít nové.

neděle 14.7.
Neděle v mezidobí.

15.7.
A ve čtvrtek vyrážíme do lesů!

16.7.
Další špatný překlad v seriálu Columbo: „Je tu klid. Jen spánek a kriket.“ :- ))

17.7.
ŠKROB musím koupit až ráno před odjezdem, je to důležitá experimentální součást pro barvy, které použijeme při našem malířském velkoumění.

18.7.
Ujel nám autobus i druhý autobus, ale máme se dobře, protože spolu cestujeme v pohodě (s Lenkou2).

19.7.
JE TO ÚPLNĚ JINÉ,
být venku v zeleni,
než být ve městě,
kde je všudypřítomný už nevnímaný stresující hluk.

sobota 20.7.
Vrána k vráně… a liška k lišce, takže já bych asi nechtěla ctitele, co by mi psal první pípající zprávu každý den v 06:00.

neděle 21.7.
Sjezd v lijáku v sandálech strmým bahništěm do mokré trávy je v létě ještě slušná disciplína.

22.7.
Jsme nejkrásnější slečny na celém světě a zlatí andílkové a nosil by nás na rukou – řekl obecní zřízenec v Kácově.

23.7.
Pipláme stromy – a to jsme letos v létě chtěly rozjet nějakou méně náročnou abstrakci; zase to nevyšlo…

24.7.
Poslední den,
takže makáme každá na svém obraze,
potom jdeme na oslavnou večeři do vedlejší vesnice, 3 kiláky do kopce.

25.7.
Ráno v šest nás pan domácí odváží na vlak do Kolína a Lenka má pak odpoledne rande v Děčíně.

26.7.
Jízda z Prahy do Kolína 3 hodiny,
představení na zámku OK,
pak jsme s kolegou rozjeli o půlnoci mejdan a končilo to ve čtyři, když jsem plavala oblečená v koupališti a on hrál na břehu na akordeon (asi něco sprostýho, už si to nepamatuju…).

sobota 27.7.
Dneska okružní výlet na Žumberk, ZOO v Bítovanech a Ležáky, kde pracuje průvodkyně taky se jménem Hedvika, a bylo to dojemné setkání.

neděle 28.7.
V kupé s námi jede Korejec a brebentí do telefonu, takže naše ujeté brebentění mu nevadí.

29.7.
SUPER, JEN DVA DNY V PRÁCI A ZASE BUDU VENKU.

30.7.
Všechno jsem stihla, domluvila termín výletu za měsíc a zítra zase jedu s violoncellem vlakem.

31.7.
V 06:45 jsme na nádraží a pak už jenom samá sranda.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kožíšky, Výštěky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 komentáře u Jedna věta v červenci

  1. ratka napsal:

    Kdepak se tam vzala koťátka a tolik? :-) šaty vypadají teď lépe, jsou kratší a vdušnější

  2. rulisa napsal:

    Mně se ty oranžový šaty víc líbily v nekombinované verzi. Koťátka k modrým mi pasujou.

  3. Psice napsal:

    A me se moc libi ty dzinove a zrizenec z Kacova:) a taky ty kamaradky s mamou, to je uzasny, jak se to vekem meni.

  4. ratka napsal:

    2. mně by se nejvíc libily kdyby je jen dole ustřihla.

  5. 1ratko
    koťátka byla 4 u kamarádů.

    2,4
    na fotce ty oranžové mně se líbí taky nejvíc. Na mě ne, je to moc jednolitá velká plocha. A ten vršek není moc pěkný, je takový volný, nevymakaný střih přes prsa, takže to nevypadalo tak úhledně jako bez těla. Teď mají vršek zajmavější, jenže stejně to není pro prdelatý.
    3
    Džínový jsou dobrý, ty dokonce nosím.
    zřízenec z Kácova měl dvojkolák a přitom říkal, že by nás na rukou nosil. – Jako by ten dvojkolák neměl :-)
    A byl vyšší, s oranžovou vestou a knírem. Hodně zajímavým knírem! Takový obdélník přes půl obličeje to byl, i po stranách nosu. Skoro jako kdyby měl nalepenou náplast pod nosem a kolem nosu nad tím.
    Možná to nakonec nebyl knír, ale náplast? Vypadalo to hodně zajímavě, zaujal nás!

  6. Ty džínový jsou tedy přes prsa velký i mně (nejen kamarádce, která mi je proto předala). Když jsem na kamarádku čekala – ona si spletla stanici, odkud nám jede bus – při odjezdu na dovolenou, přišila jsem si trochu ty dva cípy výstřihu k sobě. Na peróně v metru. Cestou metrem totiž jsem i já nevšímavá detekovala několik čumilů, jeden dokonce se postavil doprostřed, přímo čelem ke mně a koukal. Jak jsem měla batoh a ještě malovací plátno v rámu, neměla jsem čas sledovat a napravovat výstřih.
    Pak jsem to přišila ještě víc.

  7. Saul napsal:

    To jsou koťátka, na těch šatech?
    Já myslel, že koníci a po přiblížení velbloudi.
    A ten pán v metru asi myslel, že kozičky:-)

  8. rulisa napsal:

    Ajo, to asi nejsou koťátka na těch šatech. Já mylsel,a že když se Radka diví, že je jich moc, tak že myslí na těch šatech. Jinak vidím prd, na fullHD monitoru s očima unavenýma z posouvání vektorů v editoru. Pro mě jsou prostě ty Lišky fotky v tomhle orzlišení jen hrubo orientační. :-)

  9. 7,8
    jsou to zebry.

    U rulisy už nikdy nezaboduju se svou kontinuitou úsporných obrázků o délce 500 px. Jsem v tom děsně rigidní, ale někdy na to myslím a přehodnocuju, jestli to nezměnit.

  10. ratka napsal:

    vidím 4 koťátka a možná to nejsou všecky :-)) poslední kresba

  11. rulisa napsal:

    No to jo, ty já vidím taky, ale psalas „a tolik“ – jakože je jich moc. Čtyři nejsou moc, to je přeci vcelku běžnej počet. Proto jsem myslela, že se to vztahuje k šatům. :-)

  12. rulisa napsal:

    Ale asi to bylo i tím, že ta kresba koťátek je hned před fotkou těch šatů. Nějak s emi to spojilo, jako že koťátka na kresbě signalizují/symbolizují koťátka na šatech.

  13. ratka napsal:

    11. pro mě jsou čtyři koťátka hodně. anebo čtyři kočky, to se nepozná….kdybych bydlela v bytě se 4 kočkami tak je to hodně.

  14. rulisa napsal:

    Tak to je pro tebe hodně i jedno hříbě. :-)))
    Čtyři koťata jsou běžnej počet ve vrhu. Takže poměřovat ten počet tvým domovem mě prostě nějak nenapadlo, fakt. :-)

  15. Mít čtyři koťata jde, ale mít čtyři kočky, nechat si je, to teda ne, jen ať jdou do světa, lumpové.

  16. rulisa napsal:

    15
    Leda v kravíně, nebo na dvoře u koní. Bohunka jich mívá vždycky několik. Taky vždycky nalezenci nebo vyhozenci odněkud.
    Ale viděla jsem i byt, kde bylo koček asi deset. Vidět šel, čichat nešel.

  17. rulisa napsal:

    Jo a ještě proč mi nesepnulo. že Ratky dotaz byl k těm namalovaným – protože ty ses už předtím v komentářích zmiňovala, že tam, kam jedeš, se jim narodila koťata, a dokonce mám pocit, žes i psala, že čtyři.

  18. rulisa napsal:

    Akorát to teď nemůžu najít, kde to bylo.

  19. ratka napsal:

    17. a to já zase nevěděla, takže mě napadlo že jsou tam 4 kočky, a možná i víc.

  20. 20 jsi dokonalý vyhledavač.

    16
    teď před pár dny bylo hodně vlhko, dusno a opět hodně vystoupil pach kocoura v obýváku, starý asi 4 roky, když ještě nebyl vykastrován. Furt to je někde v tom psacím stole asi. Vedle v mámy pokoji je to prý zas v parketách a vystoupí to i barevně v době vlhka. Tak nevím, čím to tam prostříkám. Dneska jede máma na 2 týdny k příbuzným do šumavského krásokraje, tak můžu řádit s chemií.
    Taky bych chtěla umýt skleněná dvířka od trouby. Možná by to coca cola zmákla, když z rezavého hřebíku udělá zase nový… Něco zkusím aplikovat.

  21. barča napsal:

    Liško těším se na tvoje (vaše) malířské letní velkoumění :-) vypadá to, že jste zkoušeli nějakou novou techniku.

  22. 22
    jo to velkoumění. To sem tedy asi budu muset dát. Další nedodělaný stromy, no :-)

  23. barča napsal:

    23. no jasně, to už beru jako takovou tvoji letní tradici :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>