Jedna věta v listopadu

KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA:

Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta. Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.

1.11.
Nejde přidat topení a už je uvnitř v bytě 17 stupňů
– takže jsem koupila krásnej elektrickej přímotop.

2.11. sobota
Jé, konečně je teplo, a představte si, že jsem šla dát na hrob improvizovanou květinu tátovi; tchánův hrob jsem nemohla najít, tak jsem jeho svíčku dala Jiřímu Šlitrovi.

3.11. neděle
Ještě že jsem nakonec nejela na víkend;
neumím si představit, že bych stihla všechno dodělat a zabalit.

4.11.
Že by se velké bezpečí a dobrá půda pro vzdělávání
poznala podle frekvence sprostých slov v různých jazycích?

5.11.
Přesně nevím, proč mě v zahraničí nejvíc zajímají bary.

6.11.
Jazz club se osvědčil a pivo Lupulus též, sociálních interakcí až na půdu.

7.11.
Děláme narychlo flash mob v obchoďáku (venku prší), super!

8.11.
Velké odhalení who is who v rajcovní týdenní hře.

9.11. sobota
Heboučký ručičky a čtyřhodinová divadelní hra ve vlámštině.

10.11. neděle
Nikdy nejezděte přes letiště Charleroi.

11.11.
Dneska jezdím z práce do ústředí a zpátky a večer rehabilituju plynaře, protože se ukázalo, že přitopit určitým způsobem lze, a přímotop jsem koupila zbytečně.

12.11.
Tenhle týden po týdnu volna trvá jen tři dny; všechno stihnout a zase na čtyři dny vypadnout.

13.11.
Ta rýma už je protivná, nebudu se nutit někde trajdat.

14.11.
Scházíme se s kolegy na Gestalt Plus na poslední čtyři dny
a samozřejmě se těším i na obědy v restauraci Obzor.

15.11.
Znova jsem si připomněla,
jak rychle navodí prostředí bezpečí a svobody a profesního růstu
skupina psychoterapeutů.

16.11. sobota
Demonstrace není můj způsob vyjádření názoru.

17.11. neděle
Ukončení nadstavbového psychoterapeutického výcviku Gestalt Plus se neobešlo bez hustého rituálu před zrcadlem.

18.11.
Pondělí je den letáků, propagace a večerního výtvarného projektu.

19.11.
Evička Horká, 4 ženy v 1, byla dneska hustá.

20.11.
Dneska jdu na osmou a ono to jde.

21.11.
A co teda s láskou?

22.11.
Předávám křídla.

23.11. sobota
Bibliodrama bylo citlivě pojaté a moje koláž taky; tak souladné barvy mě překvapily.

24.11. neděle
Přála jsem si, ať se to rande nekoná, a klaplo to.

25.11.
Už mi jdou z počítače oči šejdrem.

26.11.
Zničehonic mě začal opět bolet kotník, před pár lety pochroumaný.

27.11.
Trápím se myšlenkami, jak jednat s lidmi, co jsou homosexuální, když mi to o sobě neřeknou; zároveň mě to na ně mrzí, ale přece to nebudou řvát každému do ksichtu při prvním setkání.

28.11.
Zatuchlý podnik,
ale divadlo udělal dobrý!

29.11.
Kupuju dvě lahve a jede se ven!

30.11. sobota
Dámský den úspěšně završen, adventní věnec vyroben.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 komentáře u Jedna věta v listopadu

  1. Psice napsal:

    Čuchám tady správně rande?

  2. jo, balil mě jeden fešnej Ital a chtěl jít k němu hned nebo den poté, ale já chtěla druhý den volno, tak jsem navrhla rande až za dva dny. A taky za dva dny byl poslední večer před jeho odjezdem pryč a to se mi hodilo, nechtěla jsem, aby mě otravoval i potom, chtěla jsem si s ním jednou něco začít a šlus. A mělpravdu, když naléhal na dřívější setkání – za dva dny se mi přestalo chtít a byla jsem ráda, že se neozval, sama jsem se mu taky neozvala.
    Takže pro příště:
    pokud sexuální rande, tak tentýž večer nebo druhej den, ne později.
    (pokud jde o rande s někým s douhodobějším výhledem, preferuju ne tak rychle jít do postele)

  3. ratka napsal:

    2. Asi tě přešla chuť

  4. Jirka* napsal:

    ad 3) Spíš měla čas přemýšlet :-)

  5. ratka napsal:

    4. To je ono, rozum člověka postaví na pevnou zem :-)

  6. rulisa napsal:

    Rozum u jednorázových akcí? Až tak ve třetí útočné linii. Rozum je jen slouha jinudy jdoucích vjemů.

    Podle mých podobných dočasných rozpoložení to je u mě prostě vliv okamžiku – sejde se víc faktorů vnějších a vnitřních a já v hodnocení těch vnějších vnímám naprosto nejvíc to, co v danou chvíli sedí k faktorům mým, k momentálnímu natočení mého vnitřního (neustále se pootáčejícího) tisícívýběžkatého jádra, zatímco ostatní úplně odfiltruju. Ne rozumem, pocity. Necítím to, nevidím to. Nebo jen tak slabě, že mi přijde, že to nevadí. Zvlášť u jednorázových záležitostí.

    Navíc v tom hraje obrovskou roli okamžitá komunikace a vliv toho člověka, který tou komunikací vysílá až vyzařuje velmi silně svou osobnost, kterou ale taky vnímám(e) skrze svoje momenntální vnitřní nastavení.

    Po čase se ale změní jednak nastavení vnitřní a jednak pomine vliv komunikace a blízké přítomnosti toho druhého.Vyvane to. Ne nadarmo se tomu říká vystřízlivění – vystřízlivím z vlivu okamžiku a druhého člověka. I když se potkám s tím člověkem znovu, tak tohle vyvanutí, vystřízlivění je trvalé, v 99, 9 % už ho podruhé vidím/vnímám jinak. Pocitově. Jako by měl to svoje vysílané záření úplně jiné.

    Proto jednorázové akce ano, ale hned, a dlouhodobé až po odkladu, až se jádro aspoň dvakrát třikrát pootočí a mám srovnání, jestli ten druhý i napodruhé, napotřetí a napovícté vysílá signál pořád cca stejně mnou vnímaný.

  7. rulisa napsal:

    Jo a jednorázové nejlíp v případě, kdy další setkání už není pravděpodobné.

  8. Psice napsal:

    Mno, tohle je asi lepší varianta, protože ti aspoň zůstanou příjemné představy o tom, jaké by to mohlo být a ne riziko vzpomínek na to, že to mohl být pěknej tragéd:)

  9. Jirka* napsal:

    6,7) Ano, tak jsem to myslel. Původně tam mělo být ještě slovo „bohužel“, ale smazal jsem ho, protože zatím nejsou další indicie :-)

  10. rulisa napsal:

    9
    Taky jsem v 6) vymazala jedno bohužel. :-))

  11. rulisa napsal:

    8
    Nojo, ale to je takový upozadění zdůvodňování si. Když časem zjistíš, že deset let si už jenom představuješ (noi tak dobře, tak pět:-), tak si sice můžeš masírovat ego vsugerováváním si, jak je to vlastně fajn a jak to nepotřebuješ, ale v koutku už hlodá červík, jestli ti to přeci jen není trochu líto a že něco přeci jen trochu chybí.A že ta hrozící rizika mají amplitudu na obě strany od nuly…

  12. rulisa napsal:

    …upozaděný zdůvodňování si.
    Patřilo tam tvrdý y.

  13. 6 ru
    Perfektní! Hrozně obdivuju, jak to dokážeš slovně pojmenovat! Je to přesný!

  14. Jirko*, Psice, ratko,
    novidíte to :) Takhle to dopadlo. Jsem zvědavá na příště. S někým jiným.

  15. ratka napsal:

    13. máš to taky tak?

  16. Jirka* napsal:

    S odstupem času to čtu znovu a teprve teď jsem správně rozluštil, kdo že tě to balil – já celou dobu (teda dvakrát) četl v kom.2) výraz „falešnej Ital“, tak jsem to přemýšlení celkem chápal, ale teď vidím, že to byl „fešnej Ital“! Ty si vyloženě šlapeš po štěstí Liško :-))

  17. Saul napsal:

    Já si to rande dal dohromady s komentem k 27.11.
    Fešnej nefešnej, tam Lišce asi pšenka nepokvete:-0)

  18. rulisa napsal:

    Tak až teď jsem se dostala k poctivému dočítání článků. A čumím.:

    21.11.
    A co teda s láskou?
    22.11.
    Předávám křídla.
    24.11. neděle
    Přála jsem si, ať se to rande nekoná, a klaplo to.
    25.11.
    Už mi jdou z počítače oči šejdrem.
    26.11.
    Zničehonic mě začal opět bolet kotník, před pár lety pochroumaný.

    To je o mně? :o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.