Jsem selektivně vyhořelá

CO S TÍM? MUSÍM NĚCO ZMĚNIT.

Jak jsem si to poznamenala v první chvíli:

No, ten rok 2016 jsem pěkně posrala!
Právě jsem zjistila, že jsem na začátku prosince neposlala nějaké podklady ekonomickému odd. a doprdoprdopr, nevím, jestli to půjde ještě dohonit v lednu, aby to šlo do účtování příslušného projektu, uáááá.
A to mám u hl.ek. velký průsery z prosince už dva jiný! No a já jí pošlu jako PF záchodový splachovátko, néééééé!

Už před rokem jsem jí dala bonboniéru za průser, pak ho o rok později zopakovala a přidala dva zbrusu nový! A všechno pěkně kolem vánoc, aby to bylo v nejvyšším frmolu. Zrovna v pátek půjde jeden žehlit, má toho jistě dost :(( A o tomhle novém ještě neví.

Nějak se horším, sere se to. Potřebuju, aby mi někdo poslal pořádný PF s pořádným záchodem! Třeba bych se vzpamatovala. Nakonec je možný, že to záchodové PF jsem poslala jako výraz toho, že už se seru já sama. Že ať sáhnu na splachovadlo nebo na mucholapku, je to v řiti. V tom případě jsem ho ale mohla poslat jen šéfovi a tomu ekonomickému oddělení; ostatní s tím co dělat nemají.

- Pak jsem si cestou domů řekla, že už je to jasný signál. Je těch přehmatů už moc. Už to nemůžu dělat. V oblasti organizačních věcí jsem selektivně vyhořelá. A mám na ně půlúvazek. Co s tím? Snížit ho a jít na pár hodin pracovat jinam, dělat něco jiného? Hlavně žádnou mailovou korespondenci a žádný kontakt s financemi! Nějak se domluvím.

Vzpomínám na jeden vedlejšák, který byl už nad moje síly před pár lety. Tam ten odpor byl taky velký, vedlo to ke kiksům a odešla jsem od toho. A dneska je to podobný. Akorát už se nenechávám přetížit. A o to víc kiksů vyjede. Kupříkladu před rokem: vybavuje se mi, že během podzimu a pak v prosinci jsem se vždycky cítila přetíženě, víc let. A loni koncem prosince jsem všechno dodělala, domakala, abych v pátek večer byla hotová a v sobotu mohla vyrazit na oslavu. No a já v tu sobotu zůstala ležet. Byla jsem trop. Moc nesomatizuju; je hodně lidí, co na vánoce onemocní, po pracovních dodělávkách. Já jsem prostě odpadla únavou, fyzickou i psychickou. Byť jen na jeden den. No a tenhle podzim jsem to nechtěla opakovat. V žádném případě jsem nechtěla být přetížená, chtěla jsem to rozpoznat dřív, činnosti si dobře dávkovat a dohlédnout na to, abych nebyla přetažená. Takže jsem pro sebe význam těch organizačních věcí upozadila. Vzala jsem to ještě volněji. Už jich mám zřejmě pokrk, dělám je víceméně od 16 let. Naštěstí můj vedlejšák – z tohoto ranku – se teď od podzimu umenšil a za rok dojede úplně. Tak to snad ještě doklepu. Věděla jsem, že nový vedlejšák pak už z té oblasti nechci, ale že už mi nejde ani ten půlúvazek u nás v práci… Přitom v září jsem z něj měla radost, jak se to daří, granty nám přidělují.

Měla jsem večer chuť ihned napsat šéfovi, že jsem selektivně vyhořelá na organizační věci, který dělám vlastně už od 16 let a po 25 letech asi už prostě nemůžu. Ten odpor je značnej. Odpor k těm činnostem. A mrzí mě to hlavně kvůli šéfovi – že s tím má nepříjemnosti. To je mi líto. A když zjistím, že něco dělám špatně, tak to dělat nemůžu. To není můj styl.

Řekla jsem si, že radši počkám a napíšu mu až zítra, s odstupem. Místo toho jsem zatelefonovala dvěma kamarádkám a napsala to sem. – Hnedka lepší.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

114 komentáře u Jsem selektivně vyhořelá

  1. Liška ryška napsal:

    Hned od rána jsem dneska říkala i nahlas, že je divnej den.
    Ráno jsem nevěděla, jestli mám hlad nebo je mi divně. Říkala jsem si, že na to přece přijdu, ale nepřišla. Divn´ý bylo, že jsem se cítila divně prázdně – jako že mě nic nečeká. A to snad ani neznám. Ani kocovina taková není. Ta je lepší.
    A vzala jsem si na sebe černou pelerínu.
    Cítila jsem se obestřená černí. Jinej černej kabát nemám, protože se ve velký ploše černý necítím dobře. A potvrdilo se. Nosím tu pelerínu na pohřby. Jasně, naposledy jsem ji měla na tátově pohřbu. Pak předvčírem v sobotu a dneska v pondělí. No a odložím ji zas.

    Zapomněla jsem, že jsou v ní i kapsy a ráno, jak jsem vyšla z domu, jsem na to přišla. A v kapse byl kapesník. Z toho pohřbu, určitě. Mně to nijak nerozesmutní, to ne, ale dělalo mi to trochu nepříjemnej dojem, takovej pohřební.

  2. barča napsal:

    Uff.
    My každým rokem začátkem ledna (zrovna minulý týden – byla jsem na něm o vycházkách) máme povinné požární školení. proškoluje nás léta stále ten samý chlapík a každý rok se ho na konci ptáme – „jak nevyhořet? :-)“ pokaždý se usměje, pokrčí rameny a pak řekne, “ nevím, tak zase za rok nashledanou“ :-)

  3. Liška ryška napsal:

    2 barčo :-))
    Jo, na tom školení jsem byla v prosinci, po třech letech. Platilo mi tři roky, že můžu být proškolovač ostatních zaměstnanců. Tak teď to platí zas. Ten školitel je dobrej, on to neodflákne, dá možnost dotazům, pak probere témata z testu, který by mohly být problém, pak vyplníme test úspěšně.
    Požární a bezpečnost práce.
    A vy to máte všichni s tím chlápkem… u nás jen vedoucí nebo ti, co je vedoucí delegují, aby tam šli místo nich. No vida – a pro který z těch systémů školení je pravděpodobnější vyhoření? :)

  4. Liška ryška napsal:

    Pozn.: druhý půlúvazek mám na přímou práci a ta mě baví a vím určitě, že by nepomohlo, kdybych z ní ubrala, abych měla víc času na tu administrativní část. To vůbec, to už by mě nebavilo nic. O čas nejde. O chuť.

    Asi ze mě bude nakonec labužník :)

  5. barča napsal:

    No, my jsme všichni ve směně vlastně požární hlídka – takže proto všichni.
    No a v tý práci se furt něco hasí :-))
    Ale i na tomhle chlapíkovi je prostě vidět za ty léta, jak má dost….je to vlastně asi už takový přirozený, že lidi mají dost…jedou na dojezd….u nás, u nich….prodavačky v marketech i tady v mým malým Penny.

    Líšo, já tuším, že máš spoustu různých funkcí, vedlejšáků, výcviků aktivit…..přesně jak psal extláča – můj obdiv, jak to všechno zvládáš, pro mě neuvěřitelný…..no asi holt nemládnem a nejde to furt jet v takovým šíleným tempu.

    Co se týče mě, já taky vidím a cítím na sobě, že prostě na tý interně nevydržím do důchodu, budu muset jít časem jinam, na něco klidnějšího…..pomalu rozhasuju sítě.

  6. Liška ryška napsal:

    barčo 5
    Dobrý – ty o tom víš předem, včas…
    Já to zvládám dobře, ono je to spíš povlovný, nepředřu se, jen párkrát do roka nárazově je toho hodně. A počet večerů, které nemám volné, se snažím si hlídat.

  7. barča napsal:

    5, jinak my nemáme testy – my máme v době malování nácvik evakuace (je samozřejmě hlášená přesně na den a zhruba hodinu) – část holek si lehne do postelí, část na jakože o berlích a normálně třeba v koupelně na nějakém pokoji je dýmovnice – nevíš kde, oni ji tam dají z velína a klasika – na čas evakuace po požárním schodišti na nosítkách, vypnout kyslík, vynýst bomby, zavolat hasiče….jednou byl dokonce živý ohen jako schválně, takže práškovej přístroj na chodbě vzít a použít.
    Nesnáším to, se přiznám. protože je to v době, kdy si po tom malování uklízíme sami oddělení, honíme termín aby to oddělení se otevřelo a pak do toho tyhle manévry a je nás málo – část personálu je na letní dovolené. takže brutus.

  8. Liška ryška napsal:

    Tybrďo, barčo 7
    to teda je brutus! V době, kdy všichni vítě, že přijde úklid po malování, šoupání nábytku…
    Tak to jsem netušila, že některá pracoviště jsou neporovnatelně náročnější než to naše i v takovýchhle věcech.

    - jo a teď mi to připomnělo projekt XY – každého půl roku pak všechno uklízet… a už tři roky ne. To taky docela souvisí se mnou a mými činnostmi a tím, že toho už bylo nad hlavu právě, když to přišlo poté, co při oprvě střechy ta střecha tři dny propršela a dva měsíce jsme nemohli do toho patra, našeho, a pak to tam dávat zpátky auklízet, načež po měsíci měl přijet projekt XY a po něm bychom zase uklízeli – néééé, tak jsme dvě prosily, ať je to v jiným patře. A projekt to odmítl a pak jsme my, dostatečně frustrovaný ke konfrontaci, odmítli my je.

  9. barča napsal:

    k článku: jo, Liško, jsi zodpovědná. souhlas, rozhodla ses, uvážila a ráno moudřejší večera. Dobře se na to vyspi. Dobrou noc. :-)

  10. Liška ryška napsal:

    barčo, dobroooou! Díky a opravdu ti přeju moc dobrou!

  11. rulisa napsal:

    Skončila jsem letos s korekturama. Už jsem měla pocit, že nemůžu, že se začínám dusit, jen když na ně pomyslím. Už nechci. Byt mám splacenej, střechu nad hlavou zajištěnou, a na to ostatní si buď našetřím, nebo pučím a pak splatím, a nebo to nepotřebuju. Ale potřebuju se stíhat průběžně dávat dohromady. Užívat si života. Žít takl, jak jsme is přála a už to neodkjládat.

    Ten pocit odporu k organizačním činnostem po dlouhých letech – znám. Takhle jsem skončila s jednatelstvím u koní.
    A vlastně od toho okamžiku asi už s jakýmkoli organizováním.
    Pocit z toho stejný jako nynější vůči korekturám, a už nezmizel.

    Už víckrát mě napadlo, jestli to prostě není tak, že to organizování člověk potřebuje v určité fázi života – a pak z toho vyroste. Prostě se mu to přežije.
    A je možná typické, že to přichází kolem té čtyřicítky.

  12. barča napsal:

    To naše uklízení je příšerný – totálně všechno se několikrát myje, dezinfikuje. Přebírají se sklady s materiálem – expirace, velké lékárny, no prostě všechno….Máme starou paní uklizečku, dělá přes důchod, nemůžeme ji nechat na pokojích lézt po oknech….nebo nahoru na zářivky nad postelema…..fakt je člověk i z toho velkýho uklidu dost udřenej. a je to velký odd.honička jak blázen, aby to na otevření bylo čistý a po požárnících a uklidu ještě přijde kontrola z hygieny dělat stěry, aby opravdu vše bylo ok.

  13. Liška ryška napsal:

    11 ru
    áá, to je teda zajímavý!
    Asi to už nezmizí.

    I když jedna kolegyně právě minulý týden říkala, že má do takové organizační práce chuť – dřív ji léta dělala a teď zas roky ne, tak by si ji dala. Já teda asi do toho už chuť mít nebudu. To spíš si najdu něco úplěn třetího jako doplňkové. Pro pestrost. protože dělat výhradně jednu věc by pro mě taky bylo blbý – tak to vidím.

  14. Liška ryška napsal:

    12
    teda to je nářez. Jediný, jak bych to vydržela, je, že bych byla v dobré partě a dělali bychom to spolu a bavili se u toho a pak šli na panáka.

  15. barča napsal:

    14. však taky jo, jinak se to přežít nedá :-)

  16. ratka napsal:

    Liško, co by jsi chtěla dělat jinak… Máš nějakou představu?

  17. Anonymní napsal:

    Zkus nejakou korporaci Lisko. At si vazis,co mas a ctes maily. Cist je vlastne ani nemusis,ale musis vyhodnotit,kdo je pise a jak moc je to dulezity.V 99,9% to zas tak dulezity neni a ti odesilatele to dobre vedi,proto je posilaji jako cervenej urgent. uvahy o vyhoreni jsou nesmysl,to vypada jinak.
    Proste…jen ses tak malinko na neco vysrala a vratilo se ti to presne v Te podobe:-)

  18. Saul napsal:

    17 no kdo to asi psal,ze?:-)

  19. Saul napsal:

    Dalsi bonboniera.nebo flaska to da spolehlive do poradku.
    Hlavne pak z te radosti nepodpal Prahu:-)

  20. Saul napsal:

    16: Ja moc nechapu.proc by Liska mela neco delat jinak. teda vyjma vnimani svych pracovnich povinnosti:-)

  21. Liška ryška napsal:

    17
    Nojo, ale to vysrání se nějak hromadí, pěkná kupička je to. Signál k ústupu. Nebo k otevření okna.
    Musíme líp stanovit všechny postupy a kompetence, takhle je to dost vachrlatý, není kontrola, jestli se něco dotáhlo apod. Pokud si sjednáme jasný mantinely a kompetence a postup, myslím, že to půjde a že to ještě i se mnou půjde. Snad. Za týden to proberem. Ale tenhle poslední průšvih možná napravit /přeúčtovat nejde.:(

  22. Liška ryška napsal:

    16,20
    ratka myslela asi, že bych si ukousla kus úvazku a šla ty chybějící peníze dodělat jinde, jinak. To bych mohla, ale asi ne hnedtak. Navíc mi došlo, že ten půlúvazek administrativní mi dává „větší půlku“ peněz než je ta na přímou práci s lidmi, ehm. Trapné. Notopředbíhám a vůbec.

  23. ratka napsal:

    20. přečti si ten článek… to ona se ptá, co by měla dělat jinak. Taky nevím co

  24. ratka napsal:

    21. podle mě to přeúčtovat de… ale to si jen myslím :-) u nás by to určitě šlo, uzávěrka je až někdy po půlce ledna

  25. Saul napsal:

    Je to tvuj zivot a jak to myslela Ratka vi jen Buh . dikybohu:-)

  26. ratka napsal:

    jinak ten problém bude asi v tom, že technicko organizační práce jsou strašně nezajímavé, tedy otrava. Když jsem byla mladší, dokázala jsem se překonat. Jako starší mi to nešlo a dělala jsem pořád chyby z nepozornosti.

  27. barča napsal:

    21. 22.
    Liško, tak to máš zase o čem přemýšlet, viď.
    ale dobře, příští týden porada……snad si to v sobě ujasníš…..a na té poradě uvidíš, co jak ti bude navrženo, nebo vyjdou, nevyjdou ti vstříct.

  28. Saul napsal:

    23: A ja pisu,ze ma delat co dela!

  29. ratka napsal:

    28. píšeš to dobře

  30. Liška ryška napsal:

    23
    aha, to já se ptám jenom sebe, co bych mohla jinak a jestli vůbec. A ještě se pobavím o situaci se šéfem podrobněji za týden.

  31. ratka napsal:

    30. tak jsem to taky myslela… že se ptáš sebe. Je to nahoře. Musím něco změnit. Nevím co by jsi chtěla měnit. Max. postoj :-) přešlápnout z levé na pravou :-))

  32. Saul napsal:

    31: Pravicova Liska? No nazdar:-)

  33. Liška ryška napsal:

    31 ratko
    jo, já myslím, že se to brzo probere a vyřeší, protože stejným způsobem to dál nejde ad21.

  34. rulisa napsal:

    Myslíš, že se na starý kolena naučíš soustředěně, pečlivě a s časovou rezervou (tedy ne až když už ti fakt nic jinýho nezbejvá, protože už je pozdě) dělat věci, co tě nebaví? :-)

  35. Liška ryška napsal:

    32
    No, to by bylo. To bych asi nemohla pracovat v neziskovce, musela bych jet na svoje triko. V tom případě potřebuju nutně dohodit zákazníky!! :)

  36. Liška ryška napsal:

    34
    no já to právě v tom roce 2016 zkusila udělat nějak úsporněji pro sebe, bez stresu. :) A dopadlo to míň pečlivě a míň soustředěně a se stejně mizivou časovou rezervou a třema průserama navíc.
    ono se nedá říct, že mě to nebaví. Ten celek a téma mě baví, ale nebaví mě si pečlivě zapisovat, co kolik kdy komu každý měsíc šlo z kterého projektu a nebaví mě včas odpovídat na maily a vlastně celej život nesnáším telefonování a domlouvání se s někým, co kdo kdy udělá, to radši pošlu ten mail, jenže ten zas pošlu pozdě a to je potom těžký :-)
    Ideální by bylo mít to jasně daný a hotovo. Jenže už vidím, jak budu mít odpor se podle toho „snadného návodu“ řídit – já a dělat něco podle návodu :-D To by bylo poprvé.

  37. Saul napsal:

    34: A kdy jindy,nez na stary kolena? Aby se clovek konecne mohl venovat tomu.co ho bavi a nemotal to vsechno dohromady.

  38. Liška ryška napsal:

    37
    ó kolena kolena.

  39. ratka napsal:

    36. akorát mě napadlo, že snad ani neznám nějakou činnost… kde ty maily a evidence nejsou. Minimálně maily co se má udělat, kdy pro to přijít a kolik to bude stát- ale zcela neorganizovaně … no nevím :-)

  40. rulisa napsal:

    39
    Právě.
    Jakmile pudeš do jakékoli týmové práce nebo i jen práce s někým, bez (doložitelné) komunikace se neobejdeš, a ta dnešní je prostě přes mejly. A berňák tu taky musíš dávat všechno s doložitelnými doklady. Tedy je vést. Správně a včas.

  41. barča napsal:

    36. no. tohle je pro mě dobrá odpověd a vidím v tom spousta odpovědí – jako, že sis vlastně odpověděla sama. :-) a ta 37 taky dobrá.

  42. ratka napsal:

    ano, dokladování je podmínkou jakékoliv práce (za peníze)

  43. Saul napsal:

    V minule praci jsem mel kolem 50 prichozich a tak 3-5 odchozich. Muj sef mel kolem 150 mailu denne.Ale vypoved mi predal osobne:-) a novej sef nam ted poslal mail s pozvanim na veceri.Takze jsem vyhlasil hladovku,aby na to kilo tataraku a litr whisky bylo dostatek mista.:-)pojd k nam do korporace Lisko
    Akorat musis zapomenout na neziskovku,tady je to naopak o zisku.A to ja se klidne prizpusobim:-)

  44. SV napsal:

    selektivní burn out syndrom? také niečo existuje? ;-)

  45. SV napsal:

    skús si dať pár dní voľna, niekam vypadni, popremýšľaj – ono sa ti to v hlave aj samo od seba trochu utrasie, ale na to človek nesmie byť prepracovaný a unavený na smrť….

  46. Liška ryška napsal:

    SV 44
    nojo, mě se líbila ta inťošská formulace „selektivní vyhoření.“
    Ve skutečnosti jsem si chodila tak dlouho se džbánem pro vodu a koledovala si, až toho bude moc resp. jsem chtěla aby mi konečně někdo zvenčí řekl: Dost! Už tyhle práce kolem peněz nedělej! Už tě na ně nechceme.
    Místo toho si mě na ně vždycky někdo najal a myslel si, že mi to jde. A mně to nebaví, ale potřebuju z toho vydělávat peníze na obživu, a teprve teď to umím říct sama a nečekám, že mi to řekne někdo nespokojenej venku. Až dneska. V prosinci ještě ne.

    Ale tenhle podzim už jsem si řekla:Letos nechci bejt přetížená a přetažená. Už to nechci zažít.
    Tak jsem si to nějak zařídila, sice jsem toho měla fůru, ale zábavnou činnost, co mě neunavila. kdežto tyhle věci kolem peněz jsem vysklila ještě víc než jindy. A nejsem unavená.

    A v sobotu jedu ke kamarádce. Bude tam ještě pár holek a kosmetička. Možná ji využiju taky, možná ne, budu jen posedávat, pochlastávat a konverzovat.
    A příští středu je schůzka kolem těch kiksů a kompetencí apod.
    A zítra ráno vstávám skoro o dvě hodiny dřív než jindy a někam vezu něco – jako následek těch kiksů; aby to tam bylo včas. Pak zas pílím do práce.

    barčo 41
    no to jsi asi viděla dobře!! Líp než já v tu chvíli.

    ratko 39
    spíš věci kolem peněz…

    ru 40
    no a myslíš, že odevzdávám berňáku něco včas? Ne.

    43 Saule
    no to se právě uvidí – asi fakt navrhnu snížení úvazku o cca 0,2-0,3 a budu uset něco podniknout, s někým se spojit, zorientovat se, něco vymyslet a udělat a rozhodnout a zařídit, abych měla jinou placenou činnost.
    - a to je zase zařizování, který mě právě neba :-)))
    navíc mám strach, že nevyžiju finančně.

  47. ratka napsal:

    39. každý doklad v sobě zahrnuje nějakou nákladovou (účetní) částku…i když peníze nejsou vidět. ty papírky jsou peníze. Kolik se spotřebovalo např. a tudíž zaplatilo při nějakém úkonu. Takže peníze… jsou na pozadí všech „veřejných“ činností. Lze se i nestarat, ale pak tam musí být někdo jiný kdo se stará. Nějaký panoš :-))

  48. rulisa napsal:

    46 ad 450
    Právěže si to nemyslím. :-)

    Přijde mi, jako by tě tyhle věci už předem prudily svou přízemností v otrockém „musíš“. :-)
    Jako by tě to nutilo natruc říct – a just nemusím.

  49. rulisa napsal:

    48 oprava
    46 ad 40

  50. barča napsal:

    41. 46.
    :-) no prostě asi k tomu chce jen dozrát, že jeden včas odeslanej mail – a je pohoda.
    dobře odvedená práce, nepřetíženost, nestres, nežehlení průseru, nelití se kýblu špíny na vlastní hlavu a tím pádem i čas na svoje další věci. a tím pak i odpadá ten odpor – prostě vyřídit a hotovo.

  51. Jirka* napsal:

    ad 48)
    No právě – v poslední době se furt snažím přijít na způsob, jak nemuset dělat „nuceně“ věci, které musí být udělány.
    Možné řešení popisuje přesně Barča přede mnou – to až se mi povede, budu mít jen příjemné starosti :-)

  52. rulisa napsal:

    Jenže – jak dozrát? Jak to udělat, aby člověk tu apriorní nenávist k těmto museným úkonům zlomil, překonal, odstranil?
    Protože dokud v sobě tohle nepřekóduje, tak to Barčino mu zautomatizovat nepude. Furt to bude boj, kterej jednou vyhraje a pak zas už naprohrává.

  53. rulisa napsal:

    52 eště ad 51
    Barča je se vztahem k disciplině na tom úplně jinaknež Liška už „od přírody“, od vrozeného i výchovou a vzděláním záksaného. Takže popisuje to, co jí funguje. Funguje to každému, ale musí k tomu mít nastaveno tosvoje vnitřní nastavení. to je právě to, co si myslím, že u Lišky nebo zřejmě i u tebe drhne. Vy víte, jak by to správně mělo a jak by to pak fungovalo, ale o tom to není.

  54. ratka napsal:

    51. stačí se zeptat… a kdo by to měl dělat? a najednou člověku dojde že je to jak opraní či umývání nádobí. vždycky tady byl nějaký „sluha“ a najednou bylo vypráno, vyžehléno, navařeno. člověk to nemusel dělat sám… a jakoby to bylo pod úroveň. že toto já nikdy dělat nebudu! ať to dělají „ti druzí“. Domnívám se že toto je příčinou odporu… identifikace sebe sama ss určitou nadřazeností. že jájsem lepší než ti blbci co posílají maily a řeší účty a žeehlí

  55. barča napsal:

    52. jak dozrát…..jasně rozumově jasný …..prostě to zkusit jednou, nebo občas – použiju Liščin slovník – vystoupit z její komfortní zony (odkládání)- prostě udělat hned, nebo včas i přes odpor, který k tomu ted má. a třeba zjistí, že je to pro ni svým způsobem uleva, že jasně sere ji to, že „musí“ ale pak ta uleva – splněno. a o malinko čistější hlava a vyřízeno a další jiné věci, které sice taky časem musí, ale zbývá ji rezerva plus ten čas na její věci – protože něco z té kupičky ubylo.

  56. barča napsal:

    55. svým způsobem bývá většinou dobrý pocit z toho žes „něco dokázala“ to dokázala je i „v tomhle případě překonat sám sebe“ je v tom uleva, radost. malý vítězství.

  57. barča napsal:

    56. je to vlastně svým způsobem výzva.

  58. barča napsal:

    ještě k tomu dozrát: faktem je, že to člověk opravdově vnitřně musí chtít….pak je tam to pevné rozhodnutí – jo, zkusím to.

  59. Liška ryška napsal:

    48
    je to tak – to je to, co v tom mám z domova – jako by věci kolem peněz bylo něco přízemního, špinavého, trapného, nešlechetného, nebohémského, čím se zabývají jen nějací suší přízemní a nezajímaví hnidopichové… Z toho pak vyplyne: Když budu mít pohrdavý vztah k penězům, nebudu přízemní. A navíc mi to nebude připomínat, že jsem chudá.

    A pak to vochcat a smát se tomu a najust, to je potom „výraz nepřízemnosti.“ V uvozovkách, samozřejmě.

    54 ratko
    jo, to bude taky to.

  60. Liška ryška napsal:

    barčo 50,55,56

    To mi právě moc nefunguje – to splnění mi moc úlevu nepřinese, protože si řeknu: stejně je to kravina, zase nějakej papír, dojít na poštu a poslat fakturu nebo poslat nějakej mail, takový blboviny a člověk aby to pořád dokola dělal, to se mi nechce. A když to nakonec udělám, ani mě to tím pádem nepotěší a nepřinese mi to ú)levu ani radost, že už je to hotovo a že už mám čas na jiné věci a nemusím to pořád nosit v hlavě. A navíc vím, že jsem to udělala se zpožděním a to mi nepřipadá jako dobře odvedená práce. Potěšilo by mě, že je vykonáno, a přineslo úlevu, kdyby to bylo něco, co mám zařazeno jako hodnotné, hodnotnou činnost.

    A možná ani to ne, protože když já dokončím něco, co má pro mě význam, tak už hned koukám, co udělat dalšího. To, co je hotovo, pro mě význam rychle ztratí, už se tím nekochám. Chvíli z toho dobrý pocit vydrží – třeba když jsem udělala maturitu a další – ale čím dál tím kratší chvíli.

  61. Liška ryška napsal:

    50,51,52 ru, Jirko*, barčo

    Ještě jinej tip jsem dostala, jak na to. Jak to pojmout, aby to fungovalo, abych ty nepopulární činnosti dělala a včas:
    Říct si, že to nedělám proto, že je to potřeba a někdo to dělat musí, ale říct si, že to dělám za peníze, abych se uživila.

  62. barča napsal:

    58. napadá mě z širší perpektivy: chci to…..protože mě mrzí, že dělám komplikace šéfovi, účetní, lidem z grantu, sobě, blbě…..apd. takže možnosti: chci to změnit: uteču, položím fc. nebo to teda zkusím jinak……

  63. barča napsal:

    62. opomněla jsem důležité – tady zaznělo :-) tahle práce mi tvoří většinu část mojí výplaty :-)

  64. ratka napsal:

    61. jo, to funguje… ale jen dokud nemáš peníze… :-))

  65. barča napsal:

    60. 61.
    jo, přesně.
    záleží jak si to pro sebe nastavíš.
    od toho se to odvíjí.

  66. ratka napsal:

    podle mě je možné buď změnit postoj…tedy nechovat se vůči některým činnostem nadřazeně (to já děla nebudu) anebo je odosobnit: dělám o jen kvůli penězům … jinak bych to nedělala :-)) víc variant není.

  67. Liška ryška napsal:

    63, 64, 66
    jo :)

  68. rulisa napsal:

    62
    Tahle úvaha by mě spíš vedla k tomu s tím třísknout. Abych teda nekomplikovala jiným lidem život svojí neschopností.

    To ta 61 je lepší. Ta mi fungovala hodně často. :-)
    Tedy pokud tu nebylo u činnosí, u kterých jsem měla dojem, že mě křiví. Tam za to ani ty peníze nestojí.

  69. rulisa napsal:

    66
    Dtto. Případně to nebrat jako nepřítele, tyhle činnosti.

  70. ratka napsal:

    69. jakože když to neudělá tak nad tím vyhraje :-)) něco jako don kichot

  71. barča napsal:

    68. peníze potřebujeme asi všichni, a prostě v tý práci i když je to kolikrát blbě stihatelný, nebo komplikovaný – no tak si to právě ještě víc nekomplikovat tím, že si budu vyrábět obr odpory k určitým činnostem.

  72. rulisa napsal:

    71
    Můj tatínek dycky říkal: Je jedno, co budeš v životě dělat, ale dělej to pořádně, a nebo jdi od toho. Takže to tak mám. Buď to dělám pořádně (se vším všudy), nebo když začnu mít pocit, že to akorát druhým komplikuju, jdu od toho.

  73. barča napsal:

    72. já jsem chtěla tou 71 říct, že asi v každý práci existuje – něco, kus činnosti, kterou zrovna nemusí a není z ní nadšenej, nechce se mu do ní……a když si to budu ještě víc pro sebe zveličovat, utvrzovat v tom, že teda fakt tohle ne ….tak zjistím, že je to všechno na hovno….a prostě blbý. odpor, budu to flákat, přežívat, mít blbý pocity.

  74. barča napsal:

    ….fakt je to o tom – jak si to sám člověk v sobě nastaví.

  75. rulisa napsal:

    73
    Aha. No, v tomhle názoru se ale nelišíme a píšem o něm s Ratkou nezávisle jedna na druhé už kdesi nahoře. A myslím, že to ví i Liška.
    Ale nedává mi smysl, proč je to reakce na 68.

    74
    Je to o tom, jak dokázat, aby si to člověk nastavil jinak, než jak to má. Protože na tohle rozum sám („vím, co je potřeba“) nestačí.

  76. barča napsal:

    75. ok.
    asi jsem se v těch komentářích přestala orientovat, zamotala se :-(

  77. rulisa napsal:

    Heh, to máš ještě dobrý, to já se zamotávám i mezi různýma diskuzema. :-))

  78. ratka napsal:

    75. ano, je to o tom jak „povolit“ a nenarážet jak můra na stínitko. tedy jak si to nastavit aby ty práce šly jedna za druhou jak mají a tělo (či mysl) tomu nebránily.

  79. ratka napsal:

    78. jelikož v důsledku je zcela lhostejné co člověk dělá, pokud je to právě potřeba dělat. pořád jsou to jen pohyby rukama a nohama, něco vyťukat, něco přečíst… etc. a to pořád dokola.

  80. Liška ryška napsal:

    70 ratko
    nofakt!!
    Donkichot mě nenapad.

  81. Liška ryška napsal:

    79
    radši bych to ale dělala pořádně. Takže to, kde je značný odpor, radši zruším, pomalu postupně nebo rychle, to se dohodnu a rozhodnu.
    Nakonec ale ad 79: existuje vůbec něco, co člověk dělá pořádně i po letech letoucích? Nebo budu muset vždycky to nějak ozvláštnit, něco nového spustit – nejen trochu nového, ale zcela něco jiného dělat? No proč ne. Beztak vím, že jen jednu jedinou věc dělat nemůžu, musím to mít nakombinované. Takže si to nějak jinak nakombinuju a pak zas po letech zkombinuju s něčím úplně jiným…

  82. ratka napsal:

    81. nevím… dělát furt míň a čím dál tím víc jen to co je fakt potřeba a čemu se nedá vyhnout.

  83. ratka napsal:

    82. tedy dělám… ne dělat :-) to vypadá jako nevyžádaná rada.

  84. Liška ryška napsal:

    82
    no toné, já chci furt něco dělat a ať mě to baví a je to v partičce, kterou mám ráda. Což je skoro tak; jen mě už otravujou ty věci s prachama a věci, co nemaj mantinely a kompetence. Ale to se dá změnit – jak jsme říkali buď přestat nebo vzít ty mantinely jako pomůcku a k tomu si říct, že je to prostě ta část toho, co dělám, co je pro prachy. Ona ve skutečnosti má smysl a zapadá dobře k těm věcem zábavnějším, co dělám.
    Ale je na čase ji umenšit.

  85. barča napsal:

    81. Liško, říkám si, máš to v sobě trochu probraný a pak ještě ta plánovaná schůzka, kterou považuju za vstřícnou a nutnou pro obě strany. Uvidíš.

  86. ratka napsal:

    84. hehe, věci co nemaj mantinely a kompetence :-))

  87. Liška ryška napsal:

    Takže prozatím bychom to měli.
    A dneska jedu na dámskou jízdu. Vlak v 11 už mi ujel, tak snad stihnu další v jednu.
    Včera jsme byli se sousedem v hospodě od 22 do 01. Dokonce začal pít pivo, to jsou věci.

  88. rulisa napsal:

    Tfuj.
    Takovej větší brouček v pryskyřici…

  89. Saul napsal:

    Tak snad Lisce bude stacit,ze je pro vyzkum budoucich generaci archivovana Narodni knihovnou:-)

  90. Saul napsal:

    90: Tedy doufam,ze se ten stempl nevztahuje i na komenty pod clanky. :-)

  91. Jirka* napsal:

    52,53)
    To je pravda, nastavení v sobě člověk těžko mění. Asi jen v rámci dlouhodobé změny, které si přestane všímat a najede na nové zvyklosti – třeba novou (vlastní) rodinou, která kompromisem naředí zvyky té předchozí.
    Pořád mi naskakuje špinavé nádobí – kdy ho myjete?
    - hned po uvaření
    - hned po jídle
    - hned po odpočinku po jídle
    - před vařením

  92. rulisa napsal:

    921
    Hned po uvaření a nebo hned po příchodu z práce a roztopení kotle. Páč si tím umyju ruce a překlenu krátký časový interval, než se voda v topném systému nahřeje a musím jít zas dolů kotel přivřít. Eliminuju tím riziko, že se začtu onlajn a kotel se mi připomene až bušením varu v radiátorech.
    V jiném případě zadám umýt synovi. :-)

  93. barča napsal:

    92. Jirko, jednou denně. :-) není to přímo závislé na jídle ani na vaření. navíc já sama zase toho tolik nezašpiním. ale je dobrý ho nenechat zaschnout – do dřezu odmočit – - takže po snídani misku od musli a jogurtu – do dřezu a do ní vodu.

  94. barča napsal:

    93. Ru, já měla za to, že máte doma myčku…..jsem si to asi s někým popletla…..

  95. Jirka* napsal:

    :-)
    Já ho dám taky odmočit – a pak ho umyju obvykle ve chvíli, kdy ho potřebuju k vaření :-)
    Ale spíš je to tím, že nechci ušpinit co, co leží čistý ve skřínce…
    Nádobí bylo z nějakého důvodu mou noční můrou, nechápu. Možná jsem ho měl zatrest, ale spíš „jen“ nenáviděná povinnost, a na tom jsem si asi vypěstoval to, o čem se bavíme. Všechno odkládám na nejpozdější možnou chvíli, jako bych doufal, že nějaké úkoly zmizí, nebo co.
    Asi to není obyčejná lenost – nevadilo mi ten úkol udělat, ale spíš bylo otázkou kdy. Domácí úkoly hned po návratu ze školy byly úplně nejhorší :-)

  96. rulisa napsal:

    95
    Máme, ale ta ti víc zapečený hrnce a kastroly pořádně neumeje, a když toho ostatního máš jen trošek, po dvou lidech co moc náročně na nádobí nevaří, tak se většinou nevyplatí ji pouštět. V ruce je to rychlejší a i ekonomičtější než polpprázdná myčka. Akorát když se perem s teplou vodou z bojleru, že potřebujem víc vody na umytí sebe, tak nádobí nastřádáme do myčky a pustíme pak na noční proud.

  97. barča napsal:

    96. aha.
    když bych to měla upřesnit – ted jsem doma na neschopence, nechodím na směny do práce. nesnesla bych (byla bych otrávená) ted jak jsem denně doma – kdybych ráno vstala a viděla kuchynskou linku plnou špinavého nádobí a nebo kdybych to ráno kdy vstanu neměla svoji oblíbenou snídańovou misku :-)
    takže většinou ráno, když vstanu tam mám jen pár špinavých kousků – pár hrnků , skleničku a malé talířky – dezertní. (jak si večer chroupám nakrájené ovoce a zeleninu)
    takže to nádobí myju někdy odpoledne, k večeru, navečer a večer jako takový chci klid.

    97. jo ták…

  98. barča napsal:

    a co se týká vaření – jsem polívková :-) ted v zimě obzvlášt. takže polívka na dva dny a hrnec teda taky na dva dny :-)

  99. Saul napsal:

    Jirka je rozumnej kluk,jak to tak ctu a cetl jsem. tak uvidime:-))))

  100. barča napsal:

    96. „Všechno odkládám na nejpozdější možnou chvíli….“
    to by mě jeblo. :-) jsem na tohle nervák.
    no, každý to máme nějak.

  101. barča napsal:

    101. faktem je, že dělat věci s předstihem včas – mít časovou rezervu – mám vycvičené z práce, jak psala někde výše Ru. Protože tam člověk nikdy neví, kdy do toho běžného přijde něco akutního – ve dne, v noci, kdykoliv. i třeba to, že mě zavolají z práce a ruší mi volno a musím do práce.

  102. ratka napsal:

    u nás je většinou uklizeno, teedy nádobí se strká do myčky hned, velké hrnce třeba umyjou v ruce a tak… takže po jídle je za chvíli všecko pryč. dělá to většinou manžel, ale když se k tomu nehrne tak to dělám já. přiznám se že mi to dělá radost… mít uklizeeno.

  103. rulisa napsal:

    103
    Mně taky.

  104. Jirka* napsal:

    Mně to taky dělá radost, ale je poměrně vzácná :-)

  105. ratka napsal:

    103. teď jak aje u nás hromada lidí, tak manžel řádí jak černá ruka :-) žádný bordel nesmí zůstat, v ruce drží hadr a kontroluje boty… nikdo nesmí s jídlem běhat dokola. no vojna. ale funguje to.

  106. ratka napsal:

    teprve až teď zjišťuji, že moje děti jsou bordeláři mojí vinou :-( protože jsem je opravdu nevedla k pořádku… naopak jsem sabotovala uklízecí snahy mého muže a dělal si z něho srandu. teď když ho beru vážně, tak uklízejí všichni :-)) i to co nikdy neuklízeli

  107. rulisa napsal:

    105
    :-)))
    Ale zas o to větší. :-)

  108. rulisa napsal:

    106
    Když tvůj manžel i jako černá ruka působí hrozně sympaticky a důvěryhodně jistě. :-)

    Nevím, čím to je, že někteří lidi tak působí, že i když poroučejí a komandují, tak z nich nemám špatnej pocit, jako by uvnitř opořád byli klidní a dělali to jen proto, že vědí, co chtějí (a případně se tím i trošku baví).
    Ale jiní mě prostě… děsí… Vnitřní nervozitou nebo potlačovanou zlobou, vztekem, napětím…
    Můj bývalý, introvert jehož zásada byla nekřičet, nehádat se, řešit si věci sám, když byl našvaný, neřekl nic, ale já se svíjela strachy. Protože jsem z něj ten zabetonovanej vztek cítila. A děsila se, kdy do čeho (zas) prorazí.

  109. ratka napsal:

    109. to je blbý, takový ten vnitřní vztek. To u nás nemáme :-) my se hádáme jak koni.

  110. rulisa napsal:

    To by mě zajímalo, proč jak koni. Jak to vzniklo. Když koni se nehádají. Maximálně jednou po sobě vřísknou, pak praští kopytem a mají vyříkáno.
    Jo, kdybyste se hádali jako kočky, to pochopím. To bejvá drajv.

  111. rulisa napsal:

    Jo, to úsloví „řežou se jako koně“, tojo, to když se do sebe už pustí dva hřebci, tak chlupy lítají, maso se trhá a kosti lámou. Ale to je kontaktní spor a víceméně bez hlasu.

  112. Liška ryška napsal:

    92 nádobí
    meju různě, všechny případy tebou popisované plus jakkoli jinak.
    Záleží, jak bydlím. V Horo jsem myla hned při vaření nebo po jídle, protože tu kuchyň používali i jiní lidi (i když to moje nádobí jsem používala jen já, myla jsem ho hned).
    A teď ho nemeju skoro nikdy. Meje ho máma. Já zašpiním jeden talířek k večeři, jinak nic. Hrnky a skleničky si meju sama.

  113. Liška ryška napsal:

    105 Jirko*
    ano, velmi vzácná. A ke všemu vím, že to vydrží max. dva dny, takže mě to ani moc nepotěší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>