Klokan si plete prasátka s andělem

K: Kde se sejdeme?? Cca ve 20:00? Co kdybychom dnes, pro změnu, byli někde na béčku? Sejít se můžeme na Floře a pak třeba někam popojedeme. Domluvíme se na místě (při setkání), souhlasíš?

L: Čau. Dobře, v 8 na Flóře a domluvíme to. Hedvěd.

K: (jede po eskalátoru nahoru) Haló.

L: (jede po eskalátoru dolů) Jé. Mám jet já nahoru, nebo ty dolu?

K: (mizí ve výšinách) Já dolů.

L a K: Ahój!

L: Tak kam půjdem? (Párkrát jsme byli U tří prasátek na Flóře, blízko mého bydliště. jednou i s Rulisou.)

K: Já bych radši tentokrát nechodil ke Třem prasátkům – kdovíco jsem tam minule vyváděl.

L: Niiic. Myslíš minule u Anděla??

K: To nebylo U tří prasátek?

L: Né! To bylo u Anděla, v takovým music baru, normálně na Nádražní ulici a pak jsme šli vedle do tý pivnice…

K: Já myslel, že to bylo tady, U tří prasátek.

L: Nebyló. Byli jsme u vás v hospodě, tam zavřeli, tak jsme jeli k Andělu, tam jsme nějak tančili na ulici a vtančili jsme do toho music baru. Jmenuje se nějak jako… kobra? Tam byl juke box, hráli Queeny -

K: (pokyvuje hlavou)

L: A byl tam ten veterán a ty jsi skočil na toho Araba.

K: (souhlasí, Araba si pamatuje)

L: Tak to jsem ráda, že i někdo jinej než já má vokno! – Velitel tanku vás hned roztrhnul a šli jsme s ním vedle do tý pivnice. A pak jsem tě posadila do taxíka, na klín ti dala batůžek a do ruky svoji bankovku. Bohužel menší jsem neměla…

K: Jak to? Já jsem cestou řek taxikářovi, ať zastaví, vybral jsem si peníze z bankomatu… tak to se pěkně nahrabal! (nastupujeme do metra)

L: A pak že taxikáři nekradou.

K: Kradou. Devadesát procent lidí, když vidí peníze, tak si je vezme!

L: To né.

K: (zamyšleně) Takže ti visím litr…

L: Ještě si z toho večera pamatuju, že ten veterán byl v Afghánistánu, Iráku a Mali (počítám na prstech). A jako velitel tanku říkal, že nejhorší bylo, když viděl vepředu ženu nebo dítě, a oni mu do sluchátek řekli „Zastřelte je, zastřelte je!“ a on musel říct tomu střelci „Zastřelte je.“

K: (zadumaně pokyvuje hlavou)

L a K: (vystupují na Palačáku a jdou do první hospody v Podskalí. Do kuřácké části. V jednu chvíli tam přišel manžel Rosy Mitnik, nakoukl do nekuřácké části a zase šel pryč.)

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

156 komentáře u Klokan si plete prasátka s andělem

  1. rulisa napsal:

    Tfuj, to je divnej čas, vrtulník u Ratky, tohle u tebe, a já mám už několik dní problém, jak napsat to, co bych chtěla napsat já, taky takový…

  2. ratka napsal:

    Vidišto, takovým situacím se vyhýbám…když jsou tak jo. neuteču. ale nevyhledávám. Jdu raději někam ven…mimo hospodu.

  3. Saul napsal:

    Tak skoda,ze nebyl v Jugoslavii.
    Treba v Srebrenici.
    Tam si mohl od strileni odpocinout,divat se na masakr 8tis. civilistu,ktere mel chranit a ve sluchatkach by jen slysel „nestrilejte,nestrilejte“

  4. ratka napsal:

    3. voják je vojákem i proto, že vypjaté situace psychicky zvládne… tedy neosobně. Když má střílet tak střílí, když nemá střílet tak nestřílí. a nerozhoduje o tom on, nýbrž rozkaz. Tedy nadřízení. On jen vykoná rozkaz.

  5. rulisa napsal:

    4
    Psychicky zvládne ten okamžik, sesype se až potom.
    Tohle nemůže doopravdy psychicky zvládnout nikdo, kdo není psychopat.

  6. ratka napsal:

    5. jsou cvičení… tedy nejen fyzicky i psychicky. Věřím tomu, že vojáka nemůže dělat každý. Jen ten kdo na to psychicky má. Stejně tak jako do kláštera nemůže každý, jen ten kdo na to má. Schopnost se ovládnout. Mít se pod kontrolou.

  7. ratka napsal:

    6. Je to věc absolutní důvěry…

  8. Saul napsal:

    jinak…tu veteranovu historku bych radil spis do tech peliskovskych o muzi s kozenou brasnou.
    Oni se ti kluci po par panacich snazi udelat zajimavejsi nez jsou a je jim jedno v jakym svetle.
    To muj sniper,co slouzil u Srbu a mel 52 zarezu mi tenkrat v hospode prisel skutecnej.

  9. rulisa napsal:

    7
    Ne, není. Nikdo druhý nemá ode mě takovou důvěru, abych na něm nechala zodpovědnost za svoje zacházení s životy jiných.
    Natož politici nebo generálové.

  10. rulisa napsal:

    Absolutní důvěru můžu vložit někomu do rukou, jen pokud na tom bude záviset bytí pouze mě samé.

  11. ratka napsal:

    9. taky nejsi voják :-))) to jsem chtěla sdělit. Z nás by vojáci nebyli :-)

  12. rulisa napsal:

    Spousta vojáků jsou vojáci jen proto, že tohle nedomyslí, nedokážou docítit. A dopadne to na ně až pak.
    Posttraumatická porucha? Proč je jich tolik?
    Člověk zraje, duševně daleko později než fyzicky. V době, kdy jsou chlapi v plné síle a mají potřebu se realizovat se zbraní a v partě jiných chlapů bojujících za něco bok po boku, ještě zdaleka nejsou dospělí, dospějí až tam… potom… s jizvami…
    Ty zářezy na pažbě pro mě nejsou na pažbě, ale v nich samých.

    Neříkám, že ve všech. Ale v těch nepsychopatických ano.

  13. rulisa napsal:

    11
    Když mi bylo dvacet, zabíjela jsem zvířata s pocitem hrdosti, jak jsem drsná. Králíky, krávy… Nedělalo mi to porblém, lámala jsem vazy, podřezávala krky, mrtvolám vydloubávala oči.
    Dneska mám málem výčitky, když zašlápnu pavouka.
    Člověk se mění.

  14. rulisa napsal:

    Při verbování tohle nikdo těm klukům neřekne, a i kdyby řekl ani náhodou by mu neuvěřili.

  15. rulisa napsal:

    A i dneska bych dokázala zabít člověka, kdybych třeba měla chránit dítě. Nebo sebe.
    Ale nezabila bych na povel.

  16. ratka napsal:

    Ru, to opravdu není o nás… o mě nebo o tobě. neprojektuj do vojáků sebe. Oni se musí jak mladí tak staří naučit kontrole a vzjemně si důvěřovat natolik, že jeden za druhého položí život. není to stáří či naivitě, nýbrž o odevzdání svého života do rukou „svých přátel ve zbroji“ Tuto důvěru musí mít jak k veliteli tak ke kolegům. Ty poruchy jsou spuštěné často v civilu i proto… že civilný život je pro ně prázdný, bezduchý a nesmyslný. Mnoho z nás takhle žije, nesmyslně… jen bloumá životem bezcílně.

  17. rulisa napsal:

    16
    Ok, dohodnem se, já si do nich nebudu projektovat to, co jsem si kde o nich/od nich přečtla, a ty si nebudeš idealizovat, že ta důvěra k veliteli jde bez pochybností a až za hrob vlastního svědomí, co vyskakuje právě až potom, třeba po čase. :-)

  18. rulisa napsal:

    Příklad sebe jsem dala třeba i proto, že jako malá/mladá jsem naprosto důvěřovala tomu, co dělám, kde stojím a za co jsem ochotná padnout nebo zabíjet.
    Časem člověk spoustu sebe-jistot i v druhé-jistot začne vidět jinak.

  19. ratka napsal:

    17. tak to není… nemyslím si ani jedno a ani druhé. opravdu ne… jen jsem chtěla zmírnit tvoji jistotu. nejsme v jejích kůži, nevíme nic. ani to a ani ono. vůbec nic. nejsme ani v kůži těch na které stříleli. narodili jsme se jinde. máme svůj osud. svůj úděl… kdybychom se narodili jako vojáci tak bychom museli vzít jiný úděl.

    18. Nemám jistotu v tom co jsem ani co dělám. teď mám té jistoty mnohem víc, i odhodlanosti…i důvěry.

  20. barča napsal:

    aha, další jízda s Klokanem….po jezdících schodech :-) to mě pobavilo, představila jsem si to, jak na sebe máváte a voláte ahoj :-) Tak snad jste si jinak ten večer hezky užili a bylo dobře na setkání.

  21. rulisa napsal:

    19 Jakou moji jistotu? :o)
    Myslíš svoji jistotu? V té 4?

  22. rulisa napsal:

    Dřív jsem četla o válkách hodně, teď už málo a spíš se tomu vyhýbám, ale tohle ti linknu:
    http://www.krav-maga-ostrava.cz/pravda-o-zabijeni/

    Cca 1 % jsou ti, kteří nejsou psychopati a jsou schopni na rozkaz zabíjet, aniž by z toho pak měli psychické problémy.
    Něco k tomu je i skoro na konci.

  23. barča napsal:

    12. 14.
    spousta kluků, snící o vojenské kariéře, tohle skutečně nedomyslí….ale naštěstí dnes už vojáci – armáda nejsou základní vojenská služba.
    dnes jsou vojáci opravdu vojáci – náročné fyzické a psychické testy a bojová cvičení. mají cvičení, která hodně nebo se snaží napodobit reál – do sluchátek jim pouštějí zvuky války, řev, bombardování , umírající lidi, podobně v terénu – reálné roztrhané krvavé kusy masa apd.
    zkrátka je to jiné než za první a druhé svět. války. kdy obyčejní lidi dostali zbran a jdi. Ptoto taky ty ztráty byla tak veliké…..to nebyli profesionální vojáci.

  24. barča napsal:

    23. prostě jen si myslím, že dnes ten výcvik profesionálních vojáků je uplně jinde a jinak, mež dřív – po všech směrech. a samozřejmě neprojde každý. Náročný, šílený, ale do reálu asi nutný k přežití, nebo k splnění ukolu a rozkazu co nejrychleji a efektivně.

  25. ratka napsal:

    21. že není jistota…

  26. barča napsal:

    24. a funguje to i obráceně – ne, každý voják, který chce jet na misi – jede. I tohle je limitované – právě, aby fungoval v obyčejném životě, nebo aby prostě na misi neposlali uplného magora, kde není záruka, že z něj bude vraždící mašina, nebo, že se prostě na rozkaz vykašle, ignoruje a bude jednat čistě po svém.

  27. ratka napsal:

    26. domnívám se že jak voják myslí, co si představuje a zažívá… ví jen on sám.

  28. barča napsal:

    27. to jistě ano, jako každý jiný člověk. ale spíš jsem psala o tom výcviku, jak jsou „hlídaní“ ze všech možných stran.

  29. ratka napsal:

    28. no musí pojít testy, jsou pod dohledem aby to nebyli magoři nýbrž lidé zdraví po duchu i po těle :-))

  30. Saul napsal:

    4:
    jen volne prevypravim,bez zaruky 100proc. pravdy pribeh,ktery jsem kdesi cetl.
    Behem tusim prvni valky v per.zalivu byla specialnimi jednotkami pripravena dost dulezita akce,kdy byla jejich mala skupina vysazena v pousti a mela se nekam dostat,splnit tam ukol a zase zmizet.
    Jenze oni kratce po vysadku v te pousti potkali babku s malou vnuckou,kteri sli do nejake vedlejsi vesnice.
    Kdyby je nechali jit,tak bylo jasny,ze jejich pritomnost tam bude vyzrazena.
    Takze meli na vyber je bud zabit,nebo se vratit a tim zabit tu misi,ke ktere dostali rozkaz.
    Vratili se.
    A tusim,ze nakonec jeste dostali pochvalu,nebo vyznamenani.
    To byli hosi ze spec. jednotek,tedy cviceni zabijaci pro ktere je nesplneni rozkazu neco nepredstavitelneho.

  31. ratka napsal:

    30. pěkný příběh :-)

  32. Saul napsal:

    31
    Jestli to byla ironie,tak tu nezaruku jsem myslel na detaily,vzhledem k me pameti,pribeh byl z dost duveryhodyneho zdroje i kdyz i ten jsem uz zapomnel

  33. ratka napsal:

    Nebyla. Dokonce je možné že jim to promítali během výcviku. Postě když je možnost… volit, tak volit správně. Když možnost není… nedosrat se. Udržet se pohromadě psychicky.

  34. Saul napsal:

    Barco,najdi si neco k
    „Abu Ghraib“

  35. Saul napsal:

    34
    Plati i pro Ratku s tou 29

  36. barča napsal:

    34. No, našla a co jako? Já se vojáků nezastávám a válčení už vůbec ne, jen jsem dala pár komentářů – Znám osobně dva válečné veterány, jeden z Hk, jeden z Lbc, kteří byli na misi a před tím společných cvičení s americkou armádou. A mají několik misí za sebou. Takže mají zážitky jak z misí, tak z cvičení. A přiznám se, dál se mi to nechce nijak pitvat.

  37. Saul napsal:

    36:
    A jako nic.
    V diskusich se komentare nekdy pitvaji,no.
    Takze si dam pozor a ty tvoje uz nebudu.
    Ty Ratciny mi staci:-)

  38. Saul napsal:

    A k tem testum(Ratko:-)
    Delal jsem s dvema klukama,co se hlasili k policajtum,tusim jen mestakum.
    Jeden totalni magor s nevyzpytatelnyma rekcema pri reseni banalnich problemu,druhej klidnej,rozvaznej,chytrej kluk.
    Fyzicky testy udelali oba,na psychotest propadl…no hadejte kterej.

  39. Saul napsal:

    22
    Zajimavy.

  40. Saul napsal:

    Ad39:
    Na druhou stranu mi v tom clanku neprijde zohledneny,ze kdyz clovek zabije jednou,dvakrat…z nezbyti,tak to pro nej zacne byt rutina.
    ktera se klidne uplatni i na civilistech.

  41. Saul napsal:

    Vetsina valecnych zlocinu a zverstev nebyla pachana na rozkaz.
    I clenove eisencgruppe,kteri v tylu vychodni fronty
    strileli zidovske zeny a deti to mohli bez postihu odmitnout.
    Jen by nedostali pridel vodky a casem se asi ocitli ne uz v tylu,ale v predni linii.

  42. Saul napsal:

    Tak ty jednotky se jmenovali takto
    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Einsatzgruppen

    No,kam az jsme se dostali od veterana,kterej mozna pomohl,aby klokan nedostal od nejakyho cmouda na hubu:-0

  43. ratka napsal:

    41. je to tak. souhlasím. zbavili se zodpovědnosti…přesunuli ji na rozkaz.

    ale na druhou stranu, zrovna čtu o přemyslovcích… tedy 9.-12. století. Břetislav zachránil celou větev jelikož se všichni „řádní“ přemyslovci mezi sebou vyvraždili. a to ještě se řezali se Slavníkovci a Vršovci. Břetislavbyl levoboček a moudrý vládce. měl pět synů a věděl že se mezi sebou budou vraždit tedy…že třeba vymřou celý rod. a tak vytvořil údělná knížectví (Brno, Olomouc, Znojmo) Jeden syn dostal Prahu, další tři úděly a třetí šel za biskupa. A vytvořil nástupnický řád… nejstarší rodu měl vládnout, to aby se nezabíjeli. jenže oni se stejně zabíjeli a nástupnický systém byl nakonec zrušený. Stejně se vybili navzájem.

  44. ratka napsal:

    Co říct? Máme to v sobě. Bojovnost.

  45. rulisa napsal:

    K těm psychotestům – taky o tom něco vím.
    A taky to byl ten poslední argument Ratky, co mě tady odrovnal od chuti ještě k tomu něco psát.
    Udělejte psychotesty, budete z očí do očí zabíjet / nechávat před svýma očima zabíjet z přímého rozkazu velitelů bez následků na duši…
    No comment.

  46. ratka napsal:

    45. nechápu, tohle že jsem řekla? nevidím si na špičku nosu :-)

  47. rulisa napsal:

    40
    Něoc o té rutině tam bylo stran metod výcviku.

    41
    Mění se myšlení, viz Stanfordský vězeňský experiment.
    Jenže právě když se pak člověk vrátí domů, do jiného prostředí, jiného stylu myšlení a hodnot, musí to v sobě nějak zpracovat, nebo vzpomínky, minulé zážitky potlačit, ale prý – spokojena, ratko? – se to vrací. Oni často – prý – navenek tvrdí, že ne, ale – prý – jen ze studu, nebo proto, aby nepřišli o místo, o kariéru, ale potajmu – prý, spokojena Ratko? – často chodí po civilních psychiatrech a prychologách.

  48. Saul napsal:

    46
    Nerekla Ratko.
    taky uz jsem na podsouvani citlivej,ale ta 29 je teda dost jednoducha a svadi k ruznym vykladum.

  49. rulisa napsal:

    46
    Použilas to jako argument, že dnešní vojáci už jsou jiní než v první nebo druhé světové, tudíž vybíraní tak, aby to psychicky unesli.

    Nemám zájem se s tebou postrkovat, už jsme tam, kde obvykle, už hážeš zpátečku s grimasou pobavení z toho, ajk ti ostatní neporozuměli, a teď už budeš pracovat hlavně na tom, abys sdělila, že co jsi napsala, jsi myslela úlně jinak až opačně.
    No klidně, jasně. Všechno od začátku jsem pochopila špatně.
    Jdu něco dělat.

  50. ratka napsal:

    47. opět nechápu, s čím mám být spokojena? :-) nějak jsem zcela mimo, asi si stojím na drátě.

  51. ratka napsal:

    tak si představte situaci že jede na akci a v půlce začne otáčet, že mu je to líto ale že s tím nesouhlasí a za se bou má korbu plnou lidí….a pak se zasekne během akce, že nemůže chránit kamarády v akci protože mu je líto vystřelit. Když se někdo na něco takového dá, tak musí udržet koncentraci, nemůže se rozesrat v půlce a nechat ostatní ve štychu. proto ty testy, zda na to vůbec má. a když na to má, tak je to jen začátek. Kolik snese…. budou ho trénovat aby snesl hodně.

  52. ratka napsal:

    49. nemyslela jsem to jinak… akorát nechápu tu ironii v 47. s čím mám být spokojena a proč? je tam moje jméno, nerozumím o co ti jde.

  53. Saul napsal:

    49
    Ted jsi Ru asi Ratce neco opravdu podsunula smisenim ruznych komentu.
    Ja resim 29.

  54. ratka napsal:

    schválně jsme si začala něco hledat. zda jsem až tak mimo s testováním psychické odolnosti vojáků zahraničních misí.

    našla jsem toto:

    http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vzali-by-vas-za-vojaka—37228/

    píše se tam:
    Takže intelekt je pro vojáka to nejdůležitější a rozhodující?

    Samozřejmě nejen ten. Roli hrají právě i zmíněné povahové rysy osobnosti. Tady je důležitá například vysoká flexibilita, schopnost adaptovat se na měnící prostředí, odolnost až nezlomnost vytrvat v těžkých podmínkách. Voják musí být sociabilní, otevřený, komunikativní, schopný týmové spolupráce. Vedle toho musí umět regulovat své chování, předvídat důsledky svých rozhodnutí. A nezbytná je samozřejmě také zdravá míra agresivity, voják musí být schopen vystřelit po nepříteli.

    Tedy musí být schopen střelit a zabít. A být schopen týmové spolupráce. tedy spolehnout se na tým.
    a pak tohle:
    A za další – právě proto, že každý dobrý voják stejně jako kdokoliv jiný podvědomě cítí, že zabíjet není správné, je pro něj nesmírně důležité, aby byl zcela ztotožněn s důvody, proč je na misi vyslán, a aby za sebou cítil podporu státu, jeho nejvyšších představitelů a veřejnosti. Tedy musí VĚŘIT že to co dělá je správné. Důvěřovat svému vedení. Jinak by to nemohl dělat. tedy musí být přesvědčen o správnosti toho co dělá. Vždyť riskuje svůj život pro něco… čemu věří.

    Celkově je ten rozhovor zajímavý.

  55. Saul napsal:

    51:
    Nedelej si iluze,ze v presne takove situaci se nezesere borec se vsemi psychotesty a jednickou ve vycviku.
    A zase bych to mohl dokumentovat valecnym prikladem.

  56. ratka napsal:

    55. to je možné, píšu intuitivně… vím že skutečnost je mnohem horší než si dokážu představit. tedy že si to nedokážu představit dokud to nezažiju.

  57. Saule 3, 8
    ad Jugoslávie.
    v jiný hospodě (res PUB lika nebo tak nějak), na VŠ, cca v roce 2000, jsme jednou seděli s pilotem, co byl v Jugoslávii.
    Koktal.
    A byl nešťastnej, rozpadlo se mu manželství.

  58. ru, souhlasím s tebou v kom.9-15.

  59. 43 ratko
    jo ty asi čteš, jak Jaromíra propíchli na kadiboudě… to byla famílie.

  60. Saul 41 a ru 47
    jó, taky jsme si při čtení 41 vzpoměnla na starýho známýho pana Zimbarda.

  61. Saul napsal:

    57:
    No ,ten sniper (Cech,zoldak u Srbu)co jsem ho v hospode potkal ja byl v pohode.
    Kdyz jsem uznal ze nekeca,tak jsem do nej nalil za svoje par panaku a kdyz jsme se loucili,tak se mi sveril,ze je pry pred spanim ,pokud vubec usne,vidi.
    Jak jim praskaji hlavy pod jeho kulkou.
    Tak jsem rad za ty svoje „starosti“.

  62. Saul napsal:

    59:
    Ja taky,ale nic to nevypovida o tom,jak by se kdokoliv zachoval v takove krizove situaci.
    Tudiz rict „tohle bych ja neudelal“, je volanim do hlubin pekel,aby to dotycny dokazal.
    A peklo bych nechal peklu.

  63. rulisa napsal:

    50
    Dala jsem ti tam dostatečně dost prý, abys věděla, že ze mě nemluví moje jistota, jen převzaté informace.

  64. rulisa napsal:

    5
    Samozřejmě, a na to jsou ty psychotesty a na to je taky ten výcvik.
    Ale tohle přece nikdo nerozporoval. Aspoň já tedy ne. Já celou dobu jen reaguju na tvou 4 s dovětkem, že to psychicky zvládne v tom okamžiku, ale sesype se až potom. Čili já celou dobu píšu jen o tom „potom“ a měla jsem za to, že když oponuješ mojí 5 a dalším na to návazným, o „potom“ pojednávajícím komentářům, takže píšeš taky o totmtéž. o „potom“.

  65. rulisa napsal:

    65 nebyla na 5, ale na 51.

  66. rulisa napsal:

    52
    Ve 47 žádná ironie nebyla.

    43 To mi přijde taky jako nepochopení té Saulovy 41. Právěže ta zvěrstva NEBYLA púáchána na rozkaz. Jenže vojíci už byli rozjetí a přesunutí s myšlením jako v tom Stanfordským pokusu. Zodpovědnost za to, co spáchali, není přesunuta na velitele, je jen a jen jejich.

  67. rulisa napsal:

    Saule:

    53
    Já taky řeším tu 29. V 53 jsem tím podsunutím už jen reagovala na citovanou ratčinu 46, kdy místo aby se koukla, jak to mohlo vzniknout, si udělá srandu ona – ironicky, jo, tady ta jí kdekomu jinému vytýkaná ironie je.

  68. ratka napsal:

    67. i zvěrsta mohou být, ale nemusí… dobře jej to vyjádřeno v rozhovoru toho plukovníka. Přijdou média a natáčijou si je… a pak to upravují dle toho co je pro ně výhodné. nasadí jim psí hlavu nebo je vyzvednou do nebe. myslím že o tom řeč nebyla. řeč je o vyplnění rozkazu, když dostanou rozkaz střílet nebo udělat nějakou akci. zda vystřelí nebo si začnou vymýšlet. Saul uvedl, že mají prostor jednat samostatně, tedy nevykonat rozkaz. ovšem to byl případ kdy nikoho neohrozí. jsou situace kdy jsou jeden na druhém závislí… kdy jsou tým.

    a nepopíám, že se nedějíi zvěrstva, viz. Saulova odbočka na americký lágr. tam kde je absolutní moc…. tam není kontrola. řeč je o situacích kdy kontrola je… tedy předpokládám, kdy voják střílí v akci a nemá prostor na dlouhépřemýšlení jestli tedy splní rozkaz nebo si to ještě rozmyslí nebo to úplně otočí.

  69. ratka napsal:

    46. není ironie, jen jsem neměla sílu dohledávat co jsem kdy řekla a prostě co jsem řekla to jsem řekla, pokud jsi viděla to co jsi viděla, prostě jsme se zmýlila. nechci pitvat coby kdyby. stojím si za tím co jsem řekla.

  70. rulisa napsal:

    55 dtto

    63
    Ale to tady přece nikdo nenapsal… – nebo vlastně já! Tím, že jsem napsala, že na povel bych nezabila.
    Tak to se omlouvám, mylšeno bylo tak, že bych nešla do žádného povolání, kde by tohle mohlo hrozit. Ani třeba k lékařům bez hranic a podobně.
    Jop, ale jinak to tvrdit nemůžu, protože nemám jsistotu, že se i proti svojí vůli nemůžu dostat do situace, kd ymi bud ei proti mojí vůli natolik vymnýván mozek, že dopadnu stejně jakop účastníci toho výše zmíněného pokusu. Protože to na intelektu nezáleží…. A třeba ty lidi v koncentrácích… nejhorší ze všech příběhů odsud, Sofiina volba…

  71. Saul napsal:

    67
    stanfordsky pokus v podstate vysvetluje cely smysl nasi debaty.
    Byla v tv nedavno zajimava debata s jeho tvurcem.
    On sam priznal svoje zdeseni a a ukoncil ho vlastne az pod vlivem sve zeny.
    Tak nejak uznal,ze se stal sam jeho ucasnikem a nezvladl to.
    Jak jsem psal,zahravat si s peklem neradno.

  72. rulisa napsal:

    69
    O tom natáčení řeč nebyla, o tom vedeš řeč až ty. :-)

    Řeč byla o tom, co napsal Saul, a tomu docela dost věřím, k tomu se taky doclea dost vojáků s odstupem po každé válce přiznává. V posttraumatech řeší.

    A to je ale důsledkem mimo jiné i toho výcvviku, celkového posunu myšlení těch lidí, jejich psychiky, kdy z nechuti plnit v podstatě protilidské rozkazy se stává rutina a pak nakonec až maniakální pocit, že pro dobro věci můžu a mám jít až za čáru… proto se mně i Lišce v té souvislosti vybavil ten stanford, protože to souvisí. Je to ten mechanismus.

  73. rulisa napsal:

    72
    Tak.
    Jdu nakoupit.

  74. 63 Saule
    ano. jak se zachovám v krizové situaci nebo šoku, to fakt nevím. To neví ani ten, kdo má komplexní kurz krizový intervence a léta pracuje s lidmi v krizi. Přesně.

  75. 73 (například)
    já jsem přesvědčená, že člověk, kterej by (ať hned nebo s odstupem – jako na trauma) emočně nereagoval na situaci ohrožení života nebo na situaci, kdy někoho zabil nebo mohl zabít, neexistuje, pokud to není antisociál.
    Je to prostě trauma. Ať je člověk vycvičenej a má to najetý – jo, to mu usnadní fungování v takových situacích, určitě, vždyť to jsou i hasiči… – nebo ten, co není vycvičenej, stejně s tím pak musí nějak naložit,s pocity i racionálně, bych řekla. Kdo je v mašinérii, v armádě a je vycvičenej, ten má lepší nástroje (doufám!), jak s tím zacházet, dostane se mu podpora od jiných, od psychologů apod, předpokládám, je sledovanej jeho stav a tak. V ideálním případě.

  76. ratka napsal:

    Dvě věci byly zásadné pro mojí reakci… odkazy jsem si našla teprve následně protože intuitivně jsem odpověděla na tyto dvě věci jak jsme odpověděla a teprve následně jsem hledala proč… viz. odkazy.

    1. Vojáci jdou na mise dobrovolně, tudíž jsou vybírání dle svých povahových vlastností a schopností tuto práci vykonávat. – to byl smysl mých komentářů. … mají problém po návratu, vrací se z určitého prostředí (a vnitřního nastavení) do jiného prostředí (kde je zcela jiné paradigma). MOje chyba byla že jsem to napsala tak stručně… jakože to musí vydržet…. nemusí a nevydrží, ale v dané akci by neměli zlyhat jelikož jsou tým. odpovídají jeden za druhého a důvěřují si v tom co dělají. tedy bez důvěry by nemohli jít do boje.

    2. Ru napsala že ona by to neudělala, tedy nedala by tu důvěru…. jenže ona dělá to co dělá, taky sedí doma a spí v posteli. není v situaci kdy v poli na ni čeká celý tým a jeden s druhým jsou svázaní, oni musí věřit že to co dělají je správné! bez toho by tam nemohli být. tedy musí důvěřovat veliteli, jinak by se museli otočit a jet domů… což jistě někteří udělají. ale říct že bududůvěřovat jen sobě a nikoliv veliteli, je dětinské…. v poli je třeba se sjednotit. a věřit si vzájemně, nikoliv jen sám sobě.

    3. napsala jsem že problém u návratu je především v povrchosti prožívání naší společnosti….tady mohu snad neuměle alespoň trochu se vcítit. Jak to bylo pro ně hrozné, když jsem se vrátila z And, a seděla v mekáči a pozorovala lidi… zdálo se mi že ssvět se zbláznil. že oni jsou blázni a nikoliv já. blázen jsme byla já.

  77. ratka napsal:

    tedy jsou tři :-))

  78. ratka napsal:

    73. o natáčení nebyla řeč jelikož jsme si to přečetla až v odkazu. například jsme ani netušila že je řeč o zneužívání moci, to vyšlo najevo teprve v diskusi…. moc se zneužívá všude kde není kontrola. není to jen o misích, je to i vládě rozvojových zemí, bojůvkách jednotlivých mocichtivých skupin viz u nás středověk etc. to se ale téma rozlézá.

    prvotní bylo… kdo tedy jsou ti vojáci na misích a jak zvládají návrat.

  79. 77, 78
    jednička a trojka jsou stejný. A já si ratko všimla, žes výš v komentářích jsi o tomhle psala; to jsme zaznamenala, ale neregovala. Mám dojem, že zrovna o tomhle my ostatní nemluvili. Víme o tom, předpokládám, ale řeč byla o jiných věcech.

  80. 79
    ne jak zvládají návrat z prostředí B do prostředí A. Jak zvládají zabíjení.

  81. ratka napsal:

    81. nooo podle toho jsou přece vybírání právě ti, co zvládají. kdyby nezvládali… museli by se vrátit. nebylo by spolehnutí na ně. proto ty psychotesty. ale točíme se dokola. je to tautologie. je mi jasné, že my tady všichni bychom nešli za vojáky a tudíž taky nestřílíme… viz. já bych to nemohl/nemohla dělat. TAky to neděláme, protože nemusíme a děláme něco jiného. Ti co to dělat mohou …. to dělají.

  82. Saul napsal:

    Jeste k tem testum,vycvikum….
    Agresor je vzdy v nevyhode,protoze jedna proti zakladnimu principu hajit si svoje.
    Nemci meli logicky valku proti SSSR vyhrat.
    A skoro ji vyhrali.
    Jenze Hitler byl logik jen do vyse sve sebestrednosti a zakladni principy si ukradl pro sebe.
    Ve Vietnamu,Iraku,Afganistanu….vsude je to je to ted stejne a spickove vybaveni bojovnici jsou tam porazeni trhany,kteri se proste jen nasrali,ze je nekdo okupuje.
    To je ten nejlepsi vycvik,ktery mohli dostat.

  83. 82
    né, netočíme se dokola. Ty říkáš, že jsou pomocí testů vybráni ti, co to zabíjení zvládnou
    Vždyť to není pravda, protože zabíjení nezvládne skoro nikdo, ratko. Co to podle tebe znamená „zvládne“ v 82?
    Pro mě zvládnout zabíjení znamená, že jsem z toho traumatizovanej, musím tím projít, musím mít trauma a pak ho nějak zvládnu nebo ho do nějaké míry zvládnu – to znamená, že nějaké stopy budu mít po nějakou dobu nebo možná navždy. to je zvládnutí zabíjení.

    ty myslíš, že „zvládnout zabíjení“ znamená být jím nedotčen? To je blbost. To zdravý člověk NENÍ. Nelze.

  84. 83
    jo, to taky, to mě napadlo už výše, kde někdo, asi Barča, psal o tom, jak teď jsou ty výcviky mnohem pokročilejší.

  85. 82
    někdy to dělaj ti, co musej, kámo.

  86. ratka napsal:

    84. nemyslím nedotčen… myslím, že dokáže v daný okamih správně zareagovat. tedy udělat to co má… co se od něj očekává.

    i my v životě často děláme věci které nás stresují…které třeba následně přehodnotíme a litujeme toho nebo onoho. i vojáci to mají… ale víc, prrotože se pohybují v hraničních situacích. nejde jen o střílení, jde o vědomí toho co viděli, co zažili.

  87. rulisa napsal:

    77, Ratko:

    ad bod 1 – viz moje 65.
    Neumíš číst, opravdu, často si čteš v komehtářích jiných to, co si píšeš ty sama, ne to, co oni.

    as bod 2:
    Ano, ru je tam, kde je, a dělá to, co dělá, právě proto, že tuhle svoji důvěru nehodlá nikomu dávat. Nedůvěřuje tomu systému, a nešla by do toho, ani do něčeho podobného. vojáci nejsou lidi, jsou to živé zbraně a rozkazy směrem k nim vždycky podléhaly a podléhat budou politice, moci, ziskuchtivosti. Nikoli mírovým snahám a altruistickému pocitu bratrů v boji.
    Ru vždycky chtěla jet v zuodpovědnosti za sovje činy sam za sebe. A podle toho i žije.

    Profesionální vojáci taky ničemu věřit nemusí, věří, protože je to pro ně tak příjemnější. A jsou tak vycvičení. Mají svého boha jako ty, jen trošku jinde. Jdou tam kvůli dobrodružství a penězům, nikoli z důvodů ušlechtilých, z potřeby soudržnosti a boje za správnou věc, to si nemaluj, pokud, tak jsou hodně naivní, a ti by se tam přes ty tebou vyzdvihované psychotesty, pokud fungují tak, jak věříš, dostat neměli.

    ad bod 3 a poslední tzři slova komentáře 79:
    Viz komentář 89 od Lišky.
    Ne jak zvládají návrat nebo změnu prostředí, ale jak zvládají psychické následky svého zabíjení. Které se odchodem z prostředí, kde fungoval efekt Stanfordu, uvolní a ozvou.

    82
    Kravina. O tom celou dobu píšem, že žádné psychotesty ti nezaručí, že zabíjení z očí do očí s někým nezacvičí, dřív či pozdějc. Že se naopak ví, že naprostou většinou zacvičí, a že je to jeden z hlavních problémů, které profesionální armáda moderní doby řeší.

    82
    Dokola se točíš jen ty sama, protože jak kdyby ti v určitém bodě spirály logické návaznosti komentář/faktů přeskakovala jehla a sjedeš zas o závit níž.

  88. rulisa napsal:

    87
    Znovu:
    Ano, v daný okamžik uděláš, co máš.
    Ale to ještě zdaleka neznamená, že to psychicky zvládneš.

  89. ratka napsal:

    88. takže co? nic :-) pěkně jsi to popsala.

  90. Saul napsal:

    tak holky hura do valky.
    Ale to neni jak louskat buraky:-)

  91. ratka napsal:

    91. neválčím… jen divná pachuť.

  92. ru 88, 89
    jo.

    87 ratko – no právě, o tom celou dobu mluvíme a podrobněji.Tty to teď v 87 říkáš, jako by to tady bylo novum.

  93. Saul napsal:

    92
    myslim,ze ano ,ze valcis a jsi v defensive
    Coz neznamena,ze nevyhravas.
    Divnou pachut si nech k pripadnymu vitezstvi:-))

  94. ratka napsal:

    93. to jsem nezpochybnila. nebo jo? spíše to beru jako samozřejmost :-) šlo mi o tu reakci okamihem, že je způsobilý jednat v daném okamžiku opravdu na povel, kdo z nás to dokáže. je třeba mít pro to předpoklady. … poté zpochybnění, dozrávání… a změna náhledu to je samozřejmé, děje se to všem. nejen vojákům.

  95. rulisa napsal:

    93 ad 87 – tu 87 čtu až teď a taky zírám, jo, přesně, my o tom melem celou dobu od toho komentáře č.5, ratka nám furt protiřečí, a teď s tím přijde jako s důležitým sdělením. :-))

  96. rulisa napsal:

    95
    Na to nemusíš mít žádné extra předpoklady, to tě naučí, jako to dřív naučili skoro všecky chlapy, kteří byli odvedení do války.

    Ale vida, takže jsme si jako obvykle pěkně popovídali, den jsme dřeli, abychom vysvětlili ratce, proč psychické zvládnutí situace není totéž jako zvládnout tu situaci tak, jak jsem k tomu vycvičen, aby nám nakonec ona sdělila, že to je přece samozřejmé a „takže co? Nic.“. Ratko, jsi fakt borec. :-))

  97. 97, 91
    Prostě louskat buráky. :)

  98. ratka napsal:

    94. myslíš že pohrávám…? :-) Projela jsem si diskusi ještě jednou a to komentář po komentáři. opravdu jsem měla dobrou vůli sdělit dvě věci a taky jsem je sdělila.

    1. pro výkon vojenského povolání je třeba mít předpoklady. střílet na povel nadřízeného v důvěře že je to správné. věřit mu. tedy střílet když povel je a nestřílet když povel není. proto psychotesty. je třeba učité inteligence a psychické stability se zorientovat. viz. odkaz 1

    2. návrat je těžký, posttraumatický stres nejen kvůli tomu co člověk viděl nýbrž i pro neschopnosti tyto zážitky v dnešní společnosti (povrchní a konzumní) zpracovat. viz odkaz 2

    toto jsou reakce Ru:

    4. toto nemůže zvládnout psychicky nikdo (leda psychopat)
    9. není věcí důvěry…
    15. nezabila bych na povel… a jak tedy zabíjejí ti vojáci? to není na povel?
    17. nemám si něco idealizovat…. neidealizuji si, kdyby nedůvěřovali … nekonali by.
    21. myslíš svoji jistotu? (jako v 4) Ne! reagovala jsem na 18 – poslední větu. v 19 jsem psala že jistotu nemám a mít nebudu.

    45. Udělejte psychotesty, budete z očí do očí zabíjet / nechávat před svýma očima zabíjet z přímého rozkazu velitelů bez následků na duši… to jsem nepsala. voják smí zabít „pouze “ na povolení, nikoliv svévolně z frustrace či vybití pudů (neschopnosti se ovládnout)

    47. spokojena, ratko? spokojena, ratko? spokojena, ratko?

    49. jaká první a druh světová válka? co je zase tohle….zpátečka s grimasou pro pobavení, co to je???????? to jako já? proč bych to dělala….nejsem magor

    pak už je vysvětlující 65 -jo….67 – jo….68-jo ….. 71-jo ….73-jo domluvili jsme se

    a nakonec s 88 se celá kauza uzavírá. dobrou noc. nejsem naštvaná. jen čumím.

  99. Saul napsal:

    98
    chtelo by to na orisky kladivo.
    Na carodejnice:-)

  100. Saul napsal:

    99
    nemuzes neprohrovavat.
    Ale muzes se s tim smirit lip,nez my kolem.
    Dokonce musis.

  101. rulisa napsal:

    100
    Jo.

    99
    Hele končí mi s tebou trpělivost, borče.
    Nevytrhávej z kontextu za účelem potvrzení sebe sama, když to v tom kontextu původně vyznívá naopak nebo když to měl být příklad ve snaze pomoct ti pochopit, vocogou (moje 13,15), nepřekrucuj, co je napsáno, tím, že odpovídáš na něco úplně jiného (jako třeba v 99 ta oponentura mojí 45 ) a vysloveně nelži třeba stran toho posttraumatu, o tom jsme tě dotlačily mluvit až teď ke konci. A stejně jsi zas nechápala proč, pořád je to pro tebe jen o změně prostředí a povrchnosti civilizace.

    A už vůbec nechápu, pokud jsi chtěla říct jen tyhle dvě věci, proč tedy s námi vůbec diskutuješ o tom, o čem jsme mluvili my – totiž o reakci na zabíjení.

    Když nechápeš, vytiskni si komentáře č. 4 a č. 5, polož si je před monitor a celou diskuzi si přečti ještě jednou s tím, že po každém dalším komentáři se budeš stále vracet k těmto dvěma komentářům. úvodním a budeš sledovat souvislosti.

    Dobrou noc. :-)

  102. 99
    jééééje, ratko, ty sis dala ještě námahu tady něco dohledávat; to je mi až líto, protože myslím, že to k ničemu nepovede.

    Že jsi sdělila ty dvě věci, to jsem si všimla už dávno a nejmíň dvakrát. A nevím, proč se k nim znovu vracet. – Nebo tobě připadá, že jsme nedostatečně dali najevo, že jsme si všimli, žes tyhle dvě věci říkala?
    Říkala, no. A my mluvili o jiných. O takových, co se o nich dá líp mluvit a ne jen říct: OK, slyšíme, žes tohle řekla.

  103. Saul napsal:

    Tak zabijeni a vojaky jsme probrali,ale jak to setkani s Klokanem dopadlo tentokrat?
    Jestli jsi mu zase dala na cestu zpet litr,tak bych se za tebou taky obcas stavil:-))

  104. ratka napsal:

    103. no dala jsem si tu práci :-)) ani ne proto zda mám pravdu. je to diskuse tedy, každý si řekne co má na srdci. spíše mě zarazilo posměškování. Takže jsem si to ještě jednou v klidu projela, zda jsem k tomu dala důvod svými komentáři.

    Třeba jo, asi jo…asi jsem to napsala blbě. jak píše Saul, umím pohrávat v klidu.

  105. ratka napsal:

    102. není to „jen“ o změně prostředí… to jsme nepsala. nýbrž také. protože s traumaty (nejen ze zbíjení) ale i se zažitými traumaty života je třeba se nějak vypořádat. nejen vojáci mají traumata. Vojáci a ti co mají za sebou hraniční zážitky (na tenké linii mezi životem a smrtí) nemají moc možností tyto zážitky zpracovat… leda doufat v Milost. Vlastní síly na to nestačí.

  106. 104 Saule :-))
    Dopadlo to… počkat teď se mi to nevybavuje. On šel na metro, já na tramvaj, to je jistý, ale nepamatuju si už, jak to bylo. Asi k půlnoci jsem přišla domů. Pila jsem tři čtrnáctky – Kocoury.

  107. 105 ratko
    Já to nečetla / ani nepsala jako posměškování! Spíš s úplně klidnou hlavou, věcně. A možná proto jsem i ty rulisiny komentáře četla jako klidné a věcné. Připadají mi tak pořád.

    106
    ve zpracování traumatu je teď trend jít na to pomalu, netlačit, čekat. Dřív totiž byla snaha v práci s traumatem to odkrýt, jít do toho, přivolat ten zážitek v bezpečném prostředí, probrat, prozkoumat… Teď se to dělá hdně opatrně a pomalu, s hypotézou, že organismus dobře ví, proč to uzavřel, proč je ta vzpomínka nějakým způsobem zavřená, nedostupná (krom toho, že ten člověk má někdy např. flashbacky nebo poruchy spánku nebo nějaké jakékoli potíže) a potřebuje delší dobu na sbírání důvěry a sil.
    Aby se to nerozjelo, ale mohlo zpracovat.

    Teda slyšela jsem.

    Jinak s těmihle věcmi nepracuju, neznám. Ovšem dá se říct, že duševní onemocnění – porucha osobnosti je v určitém smyslu také trauma.

  108. ratka napsal:

    108. mě ne… mě přišly poznámky typu Spokojená ratko? a typu „házení zpátečky s grimasou pro pobavení jak mi druzí neporozuměli“, nevím jak se k tomu postavit. žádné grimasy neházím a ani se nebavím a ani jsem nebyla spokojená… prostě tento způsob vedení diskuse mi je cizí, nevím jak ho pojmout, jak zareagovat nebo nereagovat nijak a přejít jakože nic nebylo řečeno. ale nebude to vyhodnoceno druhou stanou jako ústup, jako slabost? . sama neposměškuji, neoplácím stejnou mincí,naopak zopakuji svůj názor protože nejde o to dělat z oponenta blba. to nikam nevede. mohu se mýlit, pro mě je samozřejmé že každý má jiný názor …to vše připouštím. ale nedělám grimasy a ani se nebavím na úkor druhého.

  109. ratka napsal:

    108. říká se tomu „nemocná duše“…

  110. rulisa napsal:

    Už jsme nechtěla reagovat – proč ty ratko dycly musíš znovu a znovu vrtata a vytahovat a dokazovat, že ty ne, že to ty ostatní…

    Takže:
    Ty obraty, co cituješ, byly reakce na tvoje podněty, reakce, které mi v danou chvíli přišly buď adekvátní (to o házení grimas a tvém bavcení se, to ode mě nebyl posměšek, ale popis toho, co jsečm opravdu od tebe cítila a cítila jsem i ledacos „nečistého“, tedy v esmyslu ironie, v těch posledních, ale už jsem radši nepsala co a kde, aby se to zas nezvrhlo) a nebo měly v danou chvíli být spíš nadsázkou pro odlehčení a pro ukázání nesmyslnosti nějaké tvé předchozí výtky (ty „prý“ a dotaz na tvou spolokenost – i jsem to pak pozdějc vysvětlila, proč a s čím to souviselo, ale evidentně to k tobě nedolehlo a furt to budeš tahat ven jako nějakou divnou zažranoukřivdu).

    Prostě bych řekla – už to nech být, protože obhajovat se hledáním důvodů u jiných a křivd od jiných mi přijde fakt… zbytečný.
    A pokud je ti to opravdu tak cizí, tak věz, že mně je zas cizí tvůj způsob vedení diskuze, klikatý, nelogický a s mnoha podprahovými úhyby či ignoracemi něčeho, už mockrát tady nerozebíraný, takže je to prostě jedna jedna a není potřeba hledat viníka.

  111. rulisa napsal:

    Omluva za překlepy, nečetla jsem po sobě.

  112. ratka napsal:

    111. tomu rozumím. díky. necítím se ukřivděná. nečisté ve mě je, jo . to jistě ano. je ve mě hodně nečistého. nemám právo a ani chuť komukoliv něco vytýkat. tedy pokud se jevilo že někomu něco vytýkám, tak to jsem neměla v úmyslu. sama mám máslo na hlavě… a jsem si toho vědoma. nemám důvod komukoliv cokoliv vyčítat.

    TAk přeji hezký den.

  113. Saul napsal:

    ach jo:-)
    odpoledne se chci jit podivat na legionarskej vlak,co tu stavi.
    Mozna si tam sednu na nejakou lavici,na ktere sedel muj pradeda.
    Jeden nikdy nevi,do jakych sracek a valek se dostane,ale mozna by v tech chvilich mohlo byt ulevou,ze jednou jeho potomci budou na stejnych mistech a budou to brat jako zabavnou atrakci.
    I kdyz….taky by to mohlo nasrat a oznacit uz dopredu svoje potomky za pitomce:-)

  114. Saul napsal:

    113
    i tobe hezkej den Ratko

  115. ratka napsal:

    114. my vypravíme syna do školy, nabalíme mu plnou tašku jídla a pití, a vyrážíme k řece :-)

  116. Saul napsal:

    Ja to tusil,ze jsi sve dite zapsala do nedelni skoly:-))))

  117. ratka napsal:

    :-) uvidíme, tvrdí že chodí do školy. všecko je možné

  118. Saul napsal:

    116:
    pak se optej,jak spoluzakum chutnalo.:-)
    A nezapomen na demizon!
    Prijet z jizni Moravy bez demizonu,to by se ti taky mohl vratit s modrinama:-)

  119. 109 ratko – tomu rozumim, určitě se schválně nebavíš na úkor druhého, to jistě ne.
    Vy ste, ra a ru, teda asi každá viděla u druhé grimasy, v tom psaném (tím omezeném) projevu, protože jste psaly víc sobě navzájem. Já trochu zvenčí žádný úsměšky neviděla ani u jedné.
    113 já bych to „nečistým“ nenazvala, asi proto, že mám jinou terminologii.
    Tak snad dobrý, doufám, že jdeme čistě od toho :)

  120. ratka napsal:

    120. u mě určitě dobrý :-)

  121. rulisa napsal:

    U mě taky. Parádní odpoledne s mládětem na zahrádce.

  122. ratka napsal:

    122. u nás mlhavo…

  123. rulisa napsal:

    To u nás taky i od rána až do oběda mrholilo, ale to přeci neva, to sena zahrádce bejt dá. Mládě řezalo dřevo z té králíkárny vzadu a vykopávalo zbloudilé kořeny plevelných keřů, já sekala droboť a pálila i se starýma jahodama. Pili jsme u toho pivko a povídali si.

  124. ratka napsal:

    124. ne to nevadí, my se chystáme zítra…porazit švestku.

  125. rulisa napsal:

    Bude dřevo na uzení.

  126. rulisa napsal:

    I když vy asi neudíte…

  127. rulisa napsal:

    Nejhorší je, že někde tady nahoře v té záplavě bylo něco, na co mi bleskl hlavou článek, navázalo se mi to na něco, co za ten článek stálo – a já to zapomněla. Nezapsala jsem si to hned v tu chvíli, protože jsem byla přesvědčená, že diskuze tady už bude končit a že to snadno najdu… prd…

  128. ratka napsal:

    neudíme… ale topíme. mě bleskla v lese poezie… a taky prd :-)

  129. rulisa napsal:

    Švestka jen na proletění komínem je škoda, ne? Tak ji někomu prodejte nebo vyměňtě za obyč dřevo…

  130. ratka napsal:

    130. zatím ji dáme sušit… tedy to bude trvat min. rok.

  131. To jste měly dobrou neděli. Já dneska nebyla venku. Povětšině jsem konečně opravdu už psala závěrečnou práci.
    A zas něco znova pročítala… chci tam vetknout kusy teorií a to asi zabere hodně času, víc než popsat praxi a svoje úvahy, reakce, předpoklady… i když to budou jen kousky teorií, chci je vetknout do okýnek občas mezi ostatní text, jiným písmem asi.

    Jo nebyla jsem venku, ale pověsila Sedmistromky. Trochu níž, než jsem zamýšlela, to vyšlo. Víceméně dobrý. Neuklízela jsem vůbec nic. Ale psala jsem, tak to je ok.

  132. Za říjen tady zatím jen 2 články… od začátku blogu jsem dohlížela, aby měsíčně byly aspoň 4. Takže budu muset něco přihodit.
    Téma neznámo.
    Písmeno Z zatím pořád se bojím dodělat. Bojím se, že to bude něčeho konec. Třeba aby byl lepší začátek nebo pokračování, ale stejně se mi do toho Zet vůbec nechce už od 28.9., kdy jsem vyslala spokojené Ypsilon.

  133. Saul napsal:

    se Z pockej,dokud to nebude Zesrany uplne
    a pak jen muzes dodat „ztejne zacnu znovu“:-)

    Tak nam predloz k posouzeni tu tvoji zaverecnou praci.
    Ale abys pak nemusela zacit znovu prave s ni:-)))

  134. barča napsal:

    Se závěrenou prací držím pěstičky, at je výborná!
    Co se týče Z…..to je normální v životě, že se něco nevyvine podle představ, přestože se to zpočátku zdálo nadějné…..napadá mě k Z – zavřeno, zmýlená, zima, zpátky na zem, zpátky k sobě….už zítra…..

  135. barča napsal:

    Z – Zpomalit, mě ještě napadá.

  136. barča napsal:

    Z jako prostě změna. :-)

  137. barča napsal:

    Liško, osobně ted jsem taky na písmenku „Z“ zavřeno, zastavení, zátaras, zima, zpět, zem, zloděj, zločinec, zdraví, změna……zažehnout v sobě, zahřát se v sobě….

  138. Saul napsal:

    133,4:
    No,mozna je lepsi to Z rychle prejit a zacit s abecedou znovu a hlavne sam u sebe.
    Ufff.

    To ufff k te tve praci nepatri….jeste jsme ji necetli:-)))

  139. Saule 134
    „se Z pockej,dokud to nebude Zesrany uplne
    a pak jen muzes dodat „ztejne zacnu znovu“:-)

    :-DD To je dobrýý!

    139
    Ta práce nikdy zveřejněná nebude, jen v rámci našeho výcvikového běhu odprezentovaná ostatním (nevímjak), přečte si ji hodnotitel a na to všechno se taky vztahuje mlčenlivost, takže zveřejněno nebude nic.

    Ony totiž už vznikly práce na to, co to udělá s člověkem, když někde jeho terapeut publikuje o něm kazuistiku. (by mě zajímalo, jak si to odsral Yalom…) Včera jsem zrovna někde četla, že někdo publikoval v knize kazuistiku, ale sdružil dvě dohromady – muže a ženu – takže to byla směs, prezentovaná jako jedna osoba v mužském rodě. No a ta jedna osoba, ta žena, se stejně poznala a dost ji to načuřilo.

  140. Barčo
    pěkný asociace máš! Ty taky něco tvoř, hraní s písmenama by ti určitě šlo!

    Zpátky k sobě, zem, změna, závora… to je super.
    Akorát je hrozný, že tam ty teď máš toho zloděje a zločince.

  141. ratka napsal:

    mě napadl akorát Zikmund :-)) Umřel ve Znojmě.

  142. 134/138
    To se ví, že už jsem si víckrát říkala, že sem dám něco z výcviku – něco o sobě, ne o jiných, něco ze sebezkušenosti. To můžu, to je jako jindy – psát o sobě, jako vždycky. A když jsem to sem dala, bylo to divný, takový vytržený z kontextu a zvyjebaně to na mě působilo. Je to jiný, ujetý, je to jiný než psát víc o realitě.

    A dát sem něco z té práce je taky lákavé.
    1) Mohl by to být kousek teorie, to je neškodné. Ale proč to dělat. Teorie číst má smysl, spíš když člověk dělá tu praxi. V tomhle případě teorie bez praxe neznamená nic, je to papír. Nějakej odosobněnej popis různých kategorií. Přitom v té praxi to právě vůbec není odosobněný.
    - tak jsem si to hezky řekla. To bych do té práce mohla napsat… :- ))

    2) nebo nějaký osobní kousek bych tam mohla dát – co se týká mě, ne klienta-ů; co se dělo mně nebo jaké jsou moje motivace pro tu práci a tak. To já to tak osobně záv.práci píšu. Doufám, že v tom vytrvám. Jenže si zas myslím, že by to bylo vytržené… a je to hodně osobní. Pověsit na web úvodní text, co jsem sesmolila – jak mám ráda nějaký lidi, jak se cítím, jak si kladu otázku, proč je mám ráda, a jak nacházím několik vrstev odpovědí, existenciální, osobní a jánevímco… to je sebeobnažení velký. A to já jsem celkem obnažitelka, už za těch 10 let tady :- )
    A trochu do všeho vždycky musí proniknout ten vztah ke klientům, takže o tom se můžu bavit jen s kolegy a navenek nic. To by totiž psychoterapie vůbec nemohla existovat, kdyby klient byl vydán všanc. To se nesmí stát.

    Jak to ten Yalom dělá… musím si něco zas přečíst. Až někdy.

  143. rulisa napsal:

    141
    Zavřeno zastavení zátaras – :-(

  144. barča napsal:

    ted jsem si teprve všimla, že diskuze probíhá ještě pod písmenkem Y. takže tady k písmenku Z mě napadá ještě další téma. zosobnění, zaskočení, zranitelnost.

  145. barča napsal:

    145…a ještě tedy niterný zásah a zviditelnění….zvažování…..

  146. Saul napsal:

    zakaz vjezdu.
    Interni a niterni.

  147. Za chvíli
    Zase
    Zvednu se

    Zachmuřený zubatý zeměměřič zašel za známou. Zazvonil. Zaklepal. Zatahal za zip, zul se. Zamčeno. Zámek zíral ze zdi. Zeměměřič zevloval, zeširoka zazíval. Zase znatelně zazvonil. Zájem zero. Zubožený zutý zeměměřič zase zmizel za zenitem.

    147 né, žádnej zákaz vjezdu nevedu.

  148. Zeman zase zabodoval. Zkrátka zen.

  149. SV napsal:

    hm hm, zaujímavá debata.
    myslím, že tých psychopatov bude asi bohužiaľ pomerne dosť, inak by neboli celé stáročia furt niekde vojny…..
    máme v rodine profesionálneho vojaka. pyrotechnik. Afganistan. nemluví. mlčí o mnohom.
    teda on mluví, ale ja cítim, kedy mlčí o mnohom. počujem ten smútok. a hrôzu.

  150. Mlčet o mnohom. To je husté mlčení.

  151. Václav napsal:

    Jít ke Třem prasátkům a ne na mnohem lepší pivo do Vinohradskýho pivovaru? hmm..

  152. Á, tak Vinohradský pivovar. A nejsou v něm hospody dvě? Jedna se jmenuje Open, myslím.

  153. Už si to čtu! Vinohradská 11 a Jantarová 13!

    Mě nikdy nenapadlo tam jít, protože jsme věděla, že ten pivovar je mrtvej, vyhořel a z části jsou tam nový domy vzadu asi, byty.

  154. Jo moment!
    Já neřekla, že soused Klokan vůbec nepije pivo! Narozdíl ode mne.
    On pije víno nebo cider (to se asi taky naučil ode mne, ten cider, možná, zeptám se).

  155. Václave,
    včera jsem šla cestou z práce okolo a dneska jsem šla rovnou k baru a koupila si domů litr Vinohradské 11 a litr 13.
    Není to teda levný jako pivo v PETflašce ze sámošky, ale když bude ten státní svátek, tak si dáme!
    Díky za tip!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>