O slonovi, inkoustu, čtvercích a cyklech

13-02-09

13-02-10

Tak to vidíte – oblíbená fixa o tloušťce 0,7 mm má nakonec stejnou tloušťku čáry jako japonská s hrotem 1,0 mm. To jsou věci.

Já ale chtěla tlustší nástroj – že překreslím jednu starou epizodu o sýru. Naplánovala jsem si, že to bude tlustší čára, jen černobílé, ve čtvercích. A pátrala jsem, pátrala, až jsem vypátrala, že pro komiksové stripy se asi často používá formát 3:10. Ale těžko říct. Mně se zdá ten poměr stran dobrej, protože je právě na tři čtverce plus tam zbyde širší sloupek místa na podpis. Buď na konci, nebo mezi druhým a třetím čtvercem. To se mi pak jevilo jako rušivé, takže radši na konci.

Tlustší fixu jsem koupila. Je to obyčejná černá školní a stála jen 3 koruny! To jsem nezažila dlouho, že bych v obchodě platila jen 3 koruny. Sympaticky nízké náklady. Papíry jsem si koupila taky nové – gramáž 200 g na nevímkolikčeho a hladké. No a pak teprve jsem zjistila, že jsou až moc hladké a čáry hrotem 0,7 mm nebo 1,0 mm hladce vypadají ještě tenčí. Ta obyčejná školní fixa bude akorát. Lihovky totiž radši už nepoužívám! Ne proto, že propisují na druhou stranu; to mi dřív vadilo, chtěla jsem mít všechny notýsky pěkně plné po všech stránkách. Ted už kreslím jen jednostranně. Jenže lihovky mění barvu a to hodně rychle. Do roka už čára není černá, ale fialová a navíc se obtiskne na protější stranu její žlutý stín; je to nanic.

Překreslila jsem tedy epizodu – je to jedna z těch univerzálnějších, kam v době vzniku méně vstoupilo moje aktuální dění a případně moje naštvání na někoho. Dotyčného jsem si v takových případech představila jako vránu a v komiksu mu to nandala a hned mi bylo veseleji. To bylo v roce 2014. Jsem zjistila. Taky jsem s překvapením viděla, že vránu jsem kreslívala celou černou, s černým zobákem. Je mi jasné, proč – ten notýsek měl na výšku jen snad 15 centimetrů, na pidistránce byly pod sebou nadpis a tři okýnka. Miniaturní. A do toho můj záměr zkusit kreslit po dvaceti letech tuší. A perem. Starým. Které jsem si musela narovnat. A které ani není kreslicí. Na malinkou stránečku. Takže ty obrázky jsou co nejjednodušší, vrána má zobák černý, aby se případné chyby daly prostě zamalovat černě do nového tvaru. Takové miniaturní kresbičky opravdu nejsou vhodné pro tisk, to je jasné. Takže překresleno:

ps01_17-02-2017-500

Proč to všechno? Protože to bude v časopise! Hurá!

Teda vlastně nebude.

Protože jsem nepochopila zadání a udělala to následkem toho posvém jako obvykle a jako obvykle vznikl zmatek. Mám dojem, že tohoto svého zakořeněného způsobu se nezbavím a že prolíná do všeho. A pak to takhle dopadá…

Já to nepochopila. Bylo mimo moje chápání, že by si někdo troufnul otisknout ty miniaturní původní starým perem napatlané obrázečky! No a oni chtěli.

„Co jste nám to udělala, vy jste to překreslila naležato. A ten původní styl se nám líbil…“

„Mě by v životě nenapadlo, že chcete ty starý ošmatlaný obrázky!“

„Tak to už nestihneme, dáme tam ten jeden nový a naopak ty staré až později, bude to naopak…“

Zadání totiž bylo poslat těch několik starých. Já se ptala, v jakém rozlišení, pak jsem dostala odpověď a jala se ten jeden překreslovat do čtverců. A já měla jen poslat digitalizované ty staré. Ahááá. Tak to mě fakt nenapadlo. Já je chtěla nakreslit znovu, aby byly jako doopravdy. Jako komiksové stripy bývají. Ne tak odfláknutý. Staré hrcprc obrázky já bych si v životě nedovolila někomu posílat nebo publikovat, to by mi připadalo, že bude ostuda. Je vidět, že existují odvázanější lidi, než jsem já! Asi jsem opatrný nesmělý přizdisráč.

Takže tam dají jiný nový obrázek. Aha. Tak to je konec, to mě úplně vyhodilo z konceptu. Ten má totiž zase úplně jiný formát, je dělaný tou tenoučkou fixou a ke všemu je vybarvený, protože jsem zkoušela, jak by vypadal vybarvený, a poslala jim ho jako jediný na ukázku. Na ukázku. Že ho potom předělám do černobílého… Nebo kdyby musel být barevný, tak bych ho barvila až v počítači, protože ta ukázka, co jsem jim poslala, nevypadá dobře. No a ten tam dají. To jsem tomu dala se svou nechápavostí.

Takže to nebude mít úvod se sýrem, protože ty staré sýrové tam půjdou až někdy, a já teď nemůžu udělat lecjaké nové v tom stylu, co jsem si vymyslela – čtverce, tlustá fixa, formát 3:10. Musím udělat takové, co jdou k tomu prvnímu barevnému. Takže bez vrány, asi. Liška na psychoanalýze. To byl ten první barevný. Ale může se o tom bavit s vránou, to jo. A ten formát úplně blbej, náhodnej. A to mě vyvedlo z míry – uvědomila jsem si, jak dělám věci v sériích nebo celcích, stejný materiál, nějakou dobu stejný formát… vždyť ty moje cestovní deníky, co jsem psala od svých 15 do 30 let, byly všechny ve stejných nelinkovaných školních sešitech. Ty se pak už nedaly koupit, ale kamarádka z učitelské rodiny mi jich štůsek dala. Celkově jich mám asi 30 popsaných. To už je pěkně rigidní sérka!

To jsem o sobě nevěděla, že dělám takovéhle cykly, ucelenosti a že potřebuju mít daný jeden rámec a v něm pak můžu cokoli. Když si nedám žádný rámec, nemůžu nic. Jsem ve zmatku. Nemám, z čeho vycházet, k čemu se vztahovat a jak ten rámec narušovat. Když není.

Vduchu už jsem najela do čtverců a už lezou. Například jsem chtěla překreslit ten koňský vtip. Překreslit. Aby měl kůň lepší uzdu. Potom je tu variace na starej fór, jak tři slepci potkají slona (kterej samozřejmě taky měl být překreslen!):

13-02-11

13-02-12

13-02-13

13-02-14

Prostě jsem nějaká konzervativní a teď mám změnu a určitě z ní vypadne něco děsně zajímavýho. Hurá, hurá, hurá.

A když se otiskujou takový malý pokaňkaný obrázky, tak nějaké pošlu do New Yorkeru a bude to! Nebo někam. Nevímkam. Zeptám se.

Jo a k podpisu! Řekla jsem si, že do časopisu – oho! – dám věci pod svým jménem, nebudu se schovávat za infantilní přezdívky. Zkoušela jsem ten strip ze tří čtverců podepsat, ale celý podpis mi připadal dlouhý a nečitelný. Tak že bych tam dala jen křestní jméno a první písmeno příjmení a rok? Nějak se to nevedlo. Pak mě napadlo Psycholiška. To se mi líbilo, dala jsem to tam a teprve potom mi došlo, že to přece není moje jméno a příjmení. Nonic. Prostě to bude Psycholiška a už to je, no.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ars Vulpeculae, Co Liška, Comics. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 komentáře u O slonovi, inkoustu, čtvercích a cyklech

  1. psice napsal:

    Aha, tadyuž je to všude Psycholišky. Doufám, že pod tím nickem nebude páchat jen samé deviantní kusy:) Jinak já si právěpo sobě nemůžu nikdy ani nic číst – mám těžko ovladatelnou chuť aspoň částečně to přepsat a vylepšit, stejně jako bych to určitě udělala i s návratem do minulosti, kdyby to bylo technicky možný. Asi jediný, co na to platí, dát packy pryč a být ráda právě za tu ošmatlanost.

  2. Psycholiška napsal:

    psice,
    ošmatlanost je akční. Já mám ráda obrázky, co vzniknou rychle, nejsou pečlivě umrněné a pomalu dopiplané. Ráda se na takové koukám. Něčí, cizí, jako divák.
    A takový rychlý taky dělám, ale někde je publikovat na papíře, to je mi divný, tisk mám spojenej s dotaženejma umrněnejma, který zas ráda vidím právě proto, že jsou dotažený a ne jen načmárný halabala.

    Psycholišku jsem tady zkusmo zkusila zavést namísto názvu a jmenovky Liška ryška. To je snadný – přepíšou se dvě okýnka a už to je změněný! Takhle rychle měnit identitu…

  3. Psycholiška napsal:

    … ale ještě se ta identita nepřemiklíkovala.

    Když dám do googlu hledat obrázky „Psycholiška“, nic mýho neleze.
    „Liška ryška“ něco trochu leze – a ve vyhledavači slov, ne obrázků, kupodivu vyjíždí jako první okaz na mne; to dřív nebývalo! To bude asi tím, že komiks.cz dělal se mnou ten rozhovor…
    A „Liška H. ryška“ jsem tu jednu dobu měla jméno a při jeho googlení vylezly najednou úplně všechny obrázky (jak zjistila tehdy ratka). Teď jak už to propojený není, tak leze jen trochu něco, kupodivu podobný mix jako u „Liška ryška.“

    Tak nevím, jestli nevímco z toho brát do úvahy a dát si jméno podle toho, aby mě nenašli, anebo našli nebo asi spíš to nechám bejt…

  4. rulisa napsal:

    Liška H. ryška se mi líbilo nejvíc. Mělo to svou logiku i šmrnc.
    Pak bez Há už trochu smutně očesaný, bez skyrté pointy.
    Psycholiška se mi k tobě nelíbí vůbec. Přijde mi, že už to moc tlačíš do profese, do moc zvýrazňování profese. Ale nevím, asi spíš záleží, co od blogu chceš ty sama. A časy jen pouhého relaxu a hravosti asi už holt skončily.

  5. rulisa napsal:

    Ad síla čáry. Hrot je jedna věc, druhá inkoust. Každý se chová trochu jinak na savém podkladě.

  6. Psycholiška napsal:

    4 ru
    čááu, doufala jsme, že něco k tomu napíšeš.

    Psycholiška může bejt i jako psycho, že už magoří, nebo se jen zabejvá tím, co se jí psycho-vynořuje, nebo jako horor nebo jako psycholiš(ož)ka, což nejsem. Tak to moc připomíná spíš to liš / lož? Hm, to je blbý. Ale v komiksech ona moc nedělá profesi : -) teda vůbec ne.

  7. Psycholiška napsal:

    4 ru
    hravost nikdy nekončí. To by to tu vypadalo jinak. To bych sem nedávala všechny čmáranky z notesu.
    Čtverce nebo Psycholiška jsou jen jeden z dalších rámců pro něco.
    Já myslím, že se to setřepe zas do něčeho furt toho samýho.
    Akorát už to je nějak moc názvů na jednu osobu. Pět určitě. Jsem to chtěla spíš sjednotit a místo toho přibyl další.

  8. rulisa napsal:

    A to, za co držíš koni hlavu, není uzda, ale otěže patřící do sestavy jménem uzdečka. Uzda má dva páry otěží a udidlo specifického kombinovaného pákového tvaru, typického pro drezúrní nebo rytířské koně.

    Uzdečka:
    http://nd03.jxs.cz/756/587/0d8752f827_66855694_o2.jpg

    Uzda:
    http://nd01.jxs.cz/281/448/05e9221891_10459867_o2.jpg

  9. rulisa napsal:

    Psycho něco mi prostě přijde laciný, tebe nedůstojný, to má kdekdo, není v tom nic moc originalita…

  10. Psycholiška napsal:

    8 ru
    aháá, to má víc úrovní a součástí, než lišky, vulpeculy, woolpeculy, ryšky a H. ryšky myslej. Natož psycholišky.

    A k tomu ještě uzda má nějak moc otěží, to musí bejt hrozně komplikovaný pro všechny zúčastněné.

  11. rulisa napsal:

    10
    To si musíš správně prostrkat mezi prstama a správně držet ruku a pak už to funguje docela dobře. :-)
    Ale je to tzv. ostrý uždění. Náročný na správný naštelování koni na halvu a do huby, všecky řemínky v optimálních akurátních délkách, aby to sedělo jak má a koni neubližovalo.

  12. Psycholiška napsal:

    9 ru
    takjo, to jsem ráda za názor!!
    Co si počnu s těma všema jménama woolpecula apod., to teda nevím. A teď ještě tohle :- )

  13. rulisa napsal:

    Woolpecula byla taky dobrá. :-)

  14. Psycholiška napsal:

    .. možná nejlepší bude z toho udělat záměr a dávat si pro každej kousek něčeho jiné liškoidní jméno :). Třeba třicet jmen… Jo, jedno pěkný sexy anglický jsem měla, když jsem asi dva měsíce byla na internetové seznamce. Jenže mě to tam neba, tak jsem na ocet. Octoliška. Acetofox. Vulpes vinegrrr.

  15. rulisa napsal:

    14
    No vidíš, to je dobrej nápad! A hned máš další rámec. :-))

  16. Psycholiška napsal:

    ru 13
    ta je dobrá hlavně na pletacích stránkách… tam jsem rok nebyla. Nepletla jsem. Jo, Ravelry se jmenujou; hurá, pamatuju si název. Na flickru jsem taky nebyla, nic pěkného jsem nefotila.

  17. Psycholiška napsal:

    15 ru
    právě! Fox Fragmentized.

  18. rulisa napsal:

    17
    :-))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>