Oranžová a černá

pleteni_oranz_vz_500

Tenhle pruhovaný vzor mě zaujal hned. Tak jednoduchý a přitom jsem ho viděla poprvé! Lišil se od ostatních norských resp. shetlandských vzorů v báječné knize, kterou mi daroval šikovný amant k vánocům 2007:

jak-uplest-rukavice-s-norskym-vzorem-40-skvelych-navodu

V originále se jmenuje „Knitting Fair Isle Mittens & Gloves.“

Hned o vánocích jsem se dala do pletení v oranžovo-černé liščí kombinaci. Dvoje prstové rukavice jsem podle vzorů z knihy upletla brzo potom. Palčáky s vertikálními pruhy jsem ale musela mít nejdřív – na Štěpána byly hotové. Na Shetlandách byly palčáky s tímto vzorem čistě místní, v černo-bílé podobě. Nepletly se na prodej; nosili je tamní muži. Proto jsou jiné a tak osobité; jak mi připadá.

Na internetu je návod na tyto rybářské palčáky na Ravelry. Ale návod ani není potřeba. Pro dopletení palce se jen dá několik očí stranou; je to nejjednodušší způsob, jak palec udělat, ale má také nejotravnější výsledek – ruka je totiž v oblasti palce širší, rukavice ne, a když roztáhnete dlaň, rukavice se zdeformuje, posune, táhne šikmo. Ledaže byste ji upletli hodně širokánskou a to by zas byla spíš chňapka. Jó, není nad rozšiřující se klínek, když člověk připravuje místo pro palec, říkám já. Tomu černo-oranžovému palci jsem teda dala – nepletla jsem pruhovaný podle návodu, ale udělala jsem na něm jen jeden pruh a i ten dopadl příšerně. Tak úzká roura se prostě při víc než jedné barvě plete blbě. Na papír, kam jsem si psala postup pletení, jsem si slušně poznamenala:

PALEC: 15 očí. Jen jeden oranžový sloupec (nelze jet dokola dvěma barvami -> příliš mnoho nití, tlusté…)

Vymyslela jsem, že palčáky budou černo-oranžové a čapka inverzní, oranžovo-černá. Ladder pattern bude oproti tradici jen v dlaňové části palčáků a zopakuje se na čepici. Té jsem přidala lem v krémové barvě.

pleteni_oranz2_500

Hřbet palčáků a další vzorky na čepici na sebe také vzájemně odkazují. Poněkud.

pleteni_oranz3_500

A na krk? Liščí ohon. Na ten jsem byla pyšná a nosila ho i k rozepnutému dlouhému kabátu, pěkně vlající. Liščí ohon měří asi dva a půl metru a když visí nebo se ovíjí, ještě víc se protáhne do délky. Může se i přišlápnout, jemu to nevadí. Potom se obtočí kolem pusy naněkolikrát a je spokojen. Je z příze MarLen, stejně jako oranžová část čepice.

pleteni_oranz-sala_500

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ars Vulpeculae, Kožíšky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentáře u Oranžová a černá

  1. ratka napsal:

    barevná kombinace se mi moc líbí. všecky tři. jak čepice, palčáky i šála. ta čepice má legrační uši. zavazují se pod krkem?

  2. Liška Ryška napsal:

    čau ratkoo, sláva.
    Ty uši jsou krátký. Jenže jak nemají podšívku, tak odstávají směrem vzhůru jako pejskovi a vypadá to srandovně. Ať dělám, co dělám, seriozní čepici jsem ještě nevyrobila. Není mi to souzeno. Nafotím ty,co mám. Dokonce jeden klobouček pletený, barevně k ponču, ale hučka je to děsná a měla jsem ji jednou :)

    To je všechno tím, řekl by medvídek Pú, to je všechno tím, že nevyrábím nic podle předlohy. Když něco dělám, tak to dělám svoje, bum bum tydlidum – přece nebudu počítat oči stejně, jako někdo úplně cizí, kdo to zapsal, a nebudu používat stejnou přízi a stejné jehlice, aby to stejně vyšlo. Toho bohdá nebude, řekl by král Jan.
    A někdy se to ani nevyplatí, dělat podle návodu!
    Moje kamarádka – zrovna včera tu byla s holčičkou u mě na sobotní návštěvě – kdysi že si uplete klobouk. Zalíbil se jí návod v časopise, asi zahraničním, zakoupila přízi a pletla přesně podle návodu. Ale jinou přízí. A pořád nemohla uvěřit, že by to nevyšlo, tak pletla až do konce. A upletla malinkej klobouček, co se vešel do dlaně :-DDDDD
    Protože ten původní měl být z žinylky či co.
    A tato příhoda mě definitivně utvrdila v tom, že držet se přesně cizího návodu je mi cizí.

  3. ratka napsal:

    bych se i držela návodu, ale nejde mi to. vždycky něco pohnojím, pokazím, „vylepším“a udělám jinak. to „moje“ se pokaždé někudy prodere na svět a 100% tutovku návod pozmění. Takže mám dvě možnosti, buď se prohlásit za nesvéprávnou protože se nedokážu držet návodu anebo z toho udělám přednost a tvářím se u každého svého „paskřivce“ důstojně a samozřejmě. Jakože přesně tak to mělo být :-)

  4. barča napsal:

    2. aha, to já se zase raději držím osvědčených návodů. Nedávno jsem měla narozeniny a od kamarádky jsem měla recept na moučník – chtěla jsem ho udělat do práce. Měla jsem od ní recept, ale neseděla mi tam část receptu s pudinkem, nebyla jsem si vůbec jistá – tak jsem nelenila a zavolala ji, jestli je to skutečně tak, jak si myslím – ujistila mě, že ano, ať se toho nebojím a udělám to tak – a dopadlo to dobře, fungovalo to.

  5. ratka napsal:

    u moučníků a buchet je pro mě důležité, vidět to alespoň jendou „naživo“. Takhle jsem se naučila vařit od maminky, tchýně, kamarádek. Že jsem byla alespoň jednou u toho,dívala se jak drží vařešku, jak míchají, sypou… tkaové ty drobné detaily které dělají z jídla umělecké dílo :-) jsou to většinou drobnosti

  6. Liška Ryška napsal:

    Jó, jídlo!
    Už mám hlad.

  7. SV napsal:

    perfééktne! 8 – ) si šikovná! to by som ja v živote neuplietla. orandžovočierna kombinácia je zaujímavá. na krátne uši si obes nejaké ťažké kovové korálky a je to! ;-) šál vyzerá umelecky, a ešte ho aj nosíš ;-) aj v tom si šikovná, ja by som sa na tom obesila na prvom rohu! ;-)

  8. Liška Ryška napsal:

    SV, díky,
    nojo, velké korále pověsit by šlo! Nebo velkej střapec. S korálem.

    Nebo neviditelný vlasec, co se zaváže pod bradou – a potom by uškrcení hrozilo doopravdy. Blééé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>