Břevnovský den

JAROSLIBNÝ

27-02-2017brev3

Bylo hezky – na to, že je pondělí – a jaro ve vzduchu a mě to aktivizovalo. Nejen že jsem si vzala žlutý kabátek (jako narcisky a orseje) a jedovatě fialovo-růžovou šálu (jako hyacinty) a fialové kalhoty (jako ostružiny – aha, ty nejsou jarní…), dostala jsem chuť něco udělat. Vyrobila jsem tedy v práci novou nástěnku na fotky z roku 2017, tři první na ni vytiskla a přilepila. Další budu přidávat během roku. A najednou mi to bylo málo!

A vyšla z toho partyzánská výstava. Guerilla exhibition. Jakž takž ji vidíte na prvním obrázku. Z toho místa, kde je to foceno, jsem vyfotila kytky, křeslo, okno, oblohu… a ty fotky hned vytiskla a přilepila na zeď. Je to výstava dnešního dne. Zítra bude možná brambořík vypadat už jinak (kór když ho nezaleju, protože o kytky se tu v patře starám já) a pak se výstava změní ve hru Hledej deset rozdílů. Těch fotek je deset.

Ještě jsem si pohrávala s chutí vyfotit celou tu výstavu – což jsem učinila, jak vidno výše – a její fotku přidat na zeď přímo do ní. Ale počkám. Možná zítra. Možná ne. Možná se to vyvine úplně jinak a budu dávat přes fotky nové fotky téhož. Nebo možná mi to zítra kolegyně strhá; umělecky či fyzicky.

A radost mi udělala i paní vedoucí břevnovské pobočky Městské knihovny. Já jí napsala, jaká témata besed jsme na letošní jaro vymysleli, a ona mi volala zpátky a domluvily jsme, že by tři besedy bylo nejlepší uspořádat už v březnu a dubnu. Ta paní je mi moc sympatická. A dělá mi radost, že se tím naše organizace víc prováže s místní komunitou a to je také kouskem můj job. Loni jsme s tím začali.

27-02-2017bre1

Ty dvě červené stříšky na obrázku patří ke knihovně. Bělohorská 56. Foceno ze stanice tramvaje Marjánka. A ta stříška nejvíc vlevo myslím patří k oční optice, Bělohorská 58. A ti mi dnes poslali zprávu, že moje brýle jsou opraveny a připraveny k vyzvednutí. A já si je tam vyzvedla. A šla na tramvajovou zastávku. A tu mi padlo do oka květinářství na protější straně, které je tu už léta letoucí. Kvetoucí. Vedle zverimexu. Číslo 31.

27-02-2017brev2

Květinářství jsou na Bělohorské i výše proti proudu, ale mě to napadlo teď: Koupím si africkou fialku! Dlouho jsem ji neměla. A krom toho jsem nedávno někde četla, že je radno ji použít jako květinu přání či úspěšného završení, úspěchu. Pomalu zalévat a čekat, až úspěšně vykvete. Šup sem s ní. Jdu tam. A vida, mají petrklíče, to se taky hodí, mohla bych koupit mámě petrklíč. Jentak. V minulých třech dnech jsem sice trávila večery spíš ve svém pokoji, bez ní, potřebovala jsem mít dojem, že jsem sama a nikdo na mě nemluví a nikdo nekonverzuje s televizní obrazovkou, ale dneska mám radostný pocit všeobjímající naděje, že jaro, radost a lidumilství klepou na dveře. A to chce vyjádřit petrklíčem.

„Dobrý den, máte prosím vás africkou fialku?“

„No, ony zrovna odkvetly…“

Jsou tu asi čtyři zelené růžice, sametové, zdravě vypadající.

„A to nevadííí! Já ji nepotřebuju jako dárek, takže…“

„Já vám ji dám se slevou, za poloviční cenu! – A nechcete dvě?“

„Takjó, já dám tu druhou mámě. Chtěla jsem jí koupit petrklíč, kvetoucí…“

A dostane fialkové listí. A je to.

Zabaleno, převezeno, pivo dokoupeno a je to.

Fialka, co není v květu, je o hodně dobrodružnější! Zvlášť jestli má její vzkvět symbolizovat a přitáhnout vzkvět čehokoli. Vzkvět mě. A můžeme s mámou soutěžit, která vykvete dřív. Jo!

A zítra jdu ke kamarádům, co jsem dlouho neviděla, pozítří jdu s kolegou na oběd, ve čtvrtek zatím nevím a v pátek bude u mě mejdan! O víkendu čertví a v pondělí přijede další kamarádka, to bude překvápko! Už třetí týden to takhle krásně jede.

Díky, předjáro!

27-02-2017-comi1

27-02-2017-comi2

.

Rubriky: Comics, Zákoutí | Štítky: | 28 komentáře