JSEM DVOJÁK A MÁM TO ZA PÁR
Tady pracuju ↑
Dvojice. Krasobruslení. Párový tanec. Pár. Párek. Debl.
Duo. To byl zmrzlinovej dort. Polárkáč. Ne ten obyč čtvercovej vanilkovej s čokoládovými žílami (mňam!). Novej, dvoubarevnej. Kočka jednou vyblízala prázdnou misku, když jsme se nedívali. Pak jsme ji radši vyblizovali sami. A hrály jsme přitom s mámou Žolíky. V zimě už byla tma a když jsme slyšely, že se vrací táta z práce, zhasly jsme a schovaly se, jakože nejsme doma. Nebo jsem se schovala jen já. Za křeslo. Nebo vedle okna za závěs a za skříň.
BAF!
Když už jsme u těch žolíků – ve hře Kanasta je “malej žolík” dvojka.
Dvojčata. V Shakespearově hře jsou dvojčata … aha, už to mám, mně se jeho komedie všechny pletou – je to Večer tříkrálový. A vůbec jsou dvojčata zajímavý fenomén.
Duety a písně. My dva jsme sehraní a v jednom kuse smějem se jak lachtani. Dvě malá křídla tu nejsou. Příšerný “hity.” Dvakrát dvě deci přede mě postavil pán. Dva modré balónky. Tea for two and two for tea. Dvě vdovy. Šly panenky silnicí (a kolik jich vlastně bylo?). Jedna, dvě, Honza jde …
Knihy a filmy. Dva roky prázdnin. Dva nosáči tankují super. Dvě věže. …
Bicykl. Dvojkolák. Dvojitá whisky. Dvojitá okna. Krásný dům U dvou zlatých medvědů (E.E.Kisch). U dvou zlatých slunců (J.Neruda). Hospoda U dvou koček na Uhelňáku. Dvojtečka. Dvojrole. Hrát na dvě strany. Nebo na dvě struny? Dvojitý agent. Držet špinavej hadr ve dvou prstech. Druhotné účinky. Párové orgány. Sekundární pohlavní. Dvakrát měř, jednou řež. Nevstoupíš dvakrát … Hérakleitos.
Dvojka není žádný prostorový tvar, natož trojrozměrné těleso, jsou to dva body. A to už je vztah. Já-Ty. Dnes jsem viděla venku ponejvíce dvojici Člověk a Přístroj. Na fotce kočárek s dvojčaty, Člověk a Pes, Člověk a Cigareta.
Na co všechno jsou potřeba dva? Na co ne?
.
Dvoudimenzionální prostor je nic ?
btw. Už se připravuješ jak praštíš se sousedem o zeď, jako s dárek k narozeninám ? :)
Nojo, dvoudimenzionální prostor, rovina, ajó.
Dva body ale nemůžou bejt rovina, těmi může procházet spousta rovin různě nakloněných.
Nene, souseda nepráskám ani do bot ani o zeď. A tady se snažím o něm nic moc nenapráskat :)
Dneska je středa, nespím doma a budu tam spát až v sobotu – docela se už na souseda těším, je to dobrý, že tam je, je to milý. Teď je dost ještě otřesen rozchodem a dneska se měl po pár týdnech sejít se svou vyvolenou – třeba se mu povede plán, že praští o zem on s ní a jejich vztah bude pokračovat jen na téhle sex-rovině (rovině se dvěma body :-)
dve stejne vady je Serie… neni to jiz nahoda :-) teda vim z prace….
Mně teda teď nejvíc oslovují párové orgány a části těla. By člověk neřek, na co všechno člověk potřebuje druhou ruku (o noze apod. ani nemluvě).
Taky mě napadlo, že jsem si tu ruku zlomila proto, abych si uvědomila nutnost pomoci druhého a zároveň jeho schopnost mi pomoci. Někdo je schopen a ochoten, někdo ne. Někdo neuvěřitelně hodně ano, někdo neuvěřitelně hodně ne. Je to fascinující a hodně zajímavé. Taky mě přestává posledních pár měsíců bavit můj oblíbený single život (poznávám, že i v manželství jsem žila vlastně single, jen práce byla jinak rozvržena). Žít s někým v jedné bublině je fakt jiné. Jako v chemii třeba. Přidáš atom k atomu a je z toho něco jiného, jiná látka, jinak se chová, má jiné vlastnosti …………. to mi přijde hodně zajímavé.
Lenko, jo, to v tu chvíli poznáš, kolik pomoci je najednou potřeba a kdo co jak udělá.
Ať se ti to rychle zahojí a všechno jde, oblíkání a tak… :(
Jedna dvě, Honza jde, My dva a čas, Pár ona a on, zní orchestrion…
My dva a čas!
Jasně, to jsme si párkrát z radosti zapěly s jednou kamarádkou (o 11 let starší), se kterou mám dneska po obědě sraz. To si musíme zapět!