20 dní

DVACKA 

20 001-500

Teploměr. Pokojový. Teploměr venkovní ani tělesný nemám.

20 003-500

Je sobota. V poledne vyrážím k našim na oběd. Zkoumám plakátovací plochu, jestli se na ní vyskytuje číslo 20. Ano. Ve 20 hodin si můžete zabrnkat na ukulele v Úněticích:

20 004-500

Poslední strana radničních novin leží na ubruse, co vyšívala máma.

20 005-500

Po obědě – hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem, ledový salát –  jdu prověřit svou dětskou knihovnu. Napadlo mě, že v názvu některé knihy by mohlo být číslo 20. Dvacet let na zlatém severu? – Ne, to nebylo dvacet. Dvacet tisíc mil pod mořem!

20 007-500

Jó, verneovky! A mušketýři byli po 20 letech! Přesouvám se ke knihovničce u okna a fotím je:

20 010-500

Otevírám skříňku ve výši očí, kde mám naházené některé cestovní deníky, zbylé školní sešity, kvízy a šifry připravované na oddílové schůzky, vysvědčení z gymplu a staré literární výtvory. Prostě papíry.

Prohlížím vysvědčení. Nikde není číslo 20. Na konci čtvrťáku jsem měla dvojku z chování. Vyndavám naditý sešit nadepsaný ROŠŤÁRNY A PITOMINY. Založila jsem ho v roce 1987. Když jsme u těch mušketýrů – jedna stránka sešitu je o nich:

20 012-500

Mnohé stránky jsou satirické – vysmívaly se režimu komunistů. Některé vtipné, jiné slabší nebo vyčpělé. Musím o nich později napsat samostatný příspěvek; nerada bych vás připravila o soudružku čarodějnici, čestný odznak PO SSM a o sovětského propagátora roláků demonstrujícího na Rudém náměstí.

Večer jedu zase domů, je mi trochu hůř, zadýchávám se, kašel útočí.

20 033-500

Kdybych se nerozhlížela kolem po čísle 20, možná bych nikdy nezjistila, že existuje sirup do kávy! Byla bych navěky ochuzena. Sirup do kávy jsem si ještě nikdy nedala a ani bych si ho nikdy nemohla dát, kdybych o něm nevěděla. A stojí jen šest korun, považte! Odjíždím autobusem obohacena. Dnešek za to stál. Nabídl mi nové životní možnosti. Sirup do kávy!

20 034-500

Čekala jsem, že doma potkám souseda, jak jde kouřit na verandu, a vyfotím jeho krabičku cigaret. Dvacku cigaret. Ale přišla jsem až v deset (což je půlka dvaceti, takže cajk) a začala ládovat do počítače fotky a upravovat je pro tento článek. Teď mám hotovo a do půlnoci zbývá 20 minut.

.

6 komentářů u „20 dní

  1. dát si dvacet…
    (snad jsem to tam někde nepřehlídla)

  2. Ajo, dát si dvacet jsem plánovala, že tam napíšu, ale nakonec jsem naklimbala jen asi pět místo dvaceti.

  3. A ještě jsi mohla potkat jednoho za osmnáct a druhýho bez dvou za dvacet. Ale to ostatně můžeš i zítra. A zajít s nima na sirup do kafe. (Možná by sis tam měla nalít spíš Bromhexin). Fuj a na téma hnusných drinků mi dnes Milý prozradil, že na řezbářském kurzu ochutnával drátěnku. Což je rum s octem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.