40

(ČTY)ŘÍTÍM SE ČTYŘICÍTKOU

40 003-500

40 je takové deštivé číslo:

Medardova kápě – čtyřicet dní kape.

Potopa světa trvala čtyřicet dní a Noe na to kápnul!

Před povodněmi v roce 2002 jsme byli na puťáku s dětmi na Šumavě u Vydry a pršelo tam nepřetržitě a hustě 40 hodin. Pak jsme se sbalili a jeli domů o pár dní dřív. A ještě jsme těsně projeli. Ve Vydře se s rachotem převalovaly obrovské balvany. V Sušici už byla Otava těsně před vylitím na silnici.

Na druhou stranu 40 dní na poušti nebylo zrovna deštivých. Tam byla asi absence deště. Ale to znamená, že téma vody je na poušti důležité. Právě proto, že tam není.

V Bibli vůbec se čtyřicítka opakuje. Například 40 dní bylo do Letnic od Velikonoc. Než došlo na Nanebevzetí a sestoupil Duch svatý. Nebo se mi to plete? To je fuk, čtyřicet dlouhých dní, významných, než se definitivně stane důležitá událost, se v Bibli prostě opakuje. Čtyřicetidenní půst do velikonoc.

40 004-500

Římskými číslicemi XL. Ale ta velikost XL je něco jinýho, tu nemám a snad mít nebudu! I když posledních X let postupně přibírám, až na velikost 40.

40 let francouzsky = 40 ans:

40-an-500

Čtyřicet let po válce se slavilo, když mi bylo deset. Narodila jsem se třicet let po válce. Jenom! Teď je 25 let po pádu železné opony; skoro stejně dlouho. Přitom je to tak nedávno. Kdo se narodí teď, je to pro něj tak daleko jako pro nás druhá světová.

Čtyři sestry fotil manžel nejstarší z nich po čtyřicet let na čtyřportrétech. Ty fotky jsem viděla na internetu. Symbol stárnutí.

40 005-500

Moment – Alí Baba a 40 loupežníků! Sezame, otevři se.

Na střední škole jsem napsala žertovný příběh Ali, baba a 40 loupáků.

40 % alkoholu mívají běžně prodávané pálenky. Čtyřicítka horečka je ještě horší.

40 002-500

Počet týdnů v těhotenství je prý 40. No to jsou mi čísla. Že by jeden otěhotněl? Kdoví.

Dneska se toulám krajem. To jsem zvědavá.

40 001-500

Narodila jsem se v 18:55, proto tenhle článek dnes spatřil světlo světa také v 18:55.

Ať žijou děti našich rodičů! – říká se v naší rodině jako přípitek.

.

42 komentářů u „40

  1. Lisko, nekecej ze ti je ctyricet. ani náhodou. to se spletli na matrice, dyt nevypadas ani na třicet :-)

  2. Tak, konečně to správný místo pro
    Všecko nej, Liščí,
    všecko, co má přijít.

  3. Původně jsem se chtěla trefit do 40. komentáře, ale asi nebudu čekat. Všechno nejlepší, hodně zvířátek-kamarádů, dort z mechu, žaludů a jehličí a nějakého voňavého lišáka na stopě.

  4. Všechno nejlepší k narozeninám, Liško! :-)

  5. 1 ratko
    Nočoveče, jak jsem se probudila do narozeninového rána a podívala se do zrcadla v hotelovém pokojíku, bylo to o dost horší než v mých známých zrcadlech, u kterých už vím, jako koukat, aby to bylo uspokojivé. Mám hlavu jako kedluben. Hned jsem zahájila jarním výletem a hodlám se dál rozpohybovávat. Za trest to sem budu psát, každej dřep :-))
    (takže klid, s takovou tu skoro nic napsáno dlouho nebude:-)

    2 ruliso,
    dííík, den nula nastal a dál to snad půjde … taky nějak.

    3 psice
    hahaha, to je ono!

    4 annamae
    Díky ti! Nějakou ovečku bych si dala.

    5 e
    Díkec. Nice. Open.

    6 ratko
    Dobře. Teď se umeju, vyčisím si zuby a bude to ještě lepší.

  6. Hele, vím od Aninky, že až do padesáti to de.
    A taky si to furt opakuju, přestože tak nějak mám pocit, že když jsem za tou čtyřkou měla tu jedničku, dvojku, trojku, bylo to přeci jenom povzbudivější, než když je mám za pětačtyřicítkou. :-))
    Furt to de. Zatím to furt dycky šlo.
    Takže věřím, že dokud to nepřestane jít úplně na reset, tak to pude furt.

  7. Ahoj Liško, příjemný vstup do nového roku přeju!
    K tomu trochu štěstí a hodně zajímavých lidí do cesty.

    Vzpomněl jsem si na Tvé odpočítávání před týdnem, aspoň jednou jsi musela škytnout – potřeboval jsem najít nějaký recept na perník a narazil na tohle:
    http://perniky.artmama.cz/node/3501
    :-)

  8. Jirko*
    tyjo, to je dobrá liška s dubovým listím!
    Kdyby to bylo totéž ve formě Sacher dortu, to by bylo lepší (ten jsem měla k snídani). Perník totiž nejím. Jenom když mám hroznej hlad a nic jinýho není nikde kolem k jídlu. To potom vytahuju stará perníková srdce a chroustám je.

    Před měsícem jeden můj kamarád myslivec taky slavil – musím se zeptat, jestli měl aspoň to dubový listí :-) On totiž na svoje 40. narozeniny ležel v nemocnici po (plánované) operaci páteře.

  9. Ru, jo fakt to jde..a dokonce jsem to posunula :). O pět let. I když nevím, co si budu myslet třeba dál..
    Jen mám sma pocit, že od tý 55ky už je víc a víc znát každá únava,každý půlrok víc povisne kůže. Ale třeba ne u každého.
    Ale když je ženská i v letech zrovna v pohodě, vydoluje přece jen ještě sebevědomí, protože není důvod hoztrácet jen proto, že stárnutí je přirozené..dá se do kupy..už to je sice těžší, ale možné.
    A my, co si tu píšem, řekla bych, že na ta léta nevypadáme, včetně hančí a Mirky, teda z těch co jsem viděla.
    A vůbec je dnes těžké odhadnout věk u ženský, kdysi to bylo celkem jasný..
    Souhlasím, že ta 40 je taková nějak zlomová, ale to je jen spíš krátkodobý náraz..mně je už..
    Nejlíp jsem se cítila tak od 30 do 40, no i do těch 50. Pak jsem zjistila dle okolí, že se nic neděje, že i tak nemusím vypadat nijak hrozně, ale i jinak. Tak klídek liško..
    Hm, a nedávno jsme měli domovní schůzi a tam se nějak provalil můj věk a bylo to velké překvapení.
    Druhý den mi ŽENSKÁ, co je mladší řekla, že si s mužem říkali, že vypadám jak holčička heeeč :).
    Jasně, že mám doma zrcadlo a vím svý :(, ale i tak to potěší.
    Ten věk ženským spíš připomenou někteří chlapi, co mění starší maso za mladší..:)

  10. Liško, přeju vše nejlepší k narozeninám, ať se Ti daří a máš stále mnoho kreativních nápadů a hodně energie k jejich realizaci:-)
    Christabel

  11. Liško, 40 je krásný věk. Žena je v nejlepších letech a ještě hodně dlouho to potrvá! Nedávno jsem kopírovala jednu pozvánku, a tak mne oslovila, že ji napíšu i tobě, i když s tebou nemá tak moc nic společného. Ale tím chci říci, že my ženy jsme žádoucí až do smrti. když chcem!
    Tak už je mi sedmdesát, důchodkyně krásná jsem.
    Na ta léta nevypadám, dědečkům se líbím všem!
    Tak já ti přeju aby se ti splnilo nějaké z tvých tajných přání! Líbá zuzi.

  12. V deseti si pamatuju, jak moc se snažila moje máma, abych měla nějakou oslavu. Přišlo mi to trapný, ale snažila jsem se, aby si myslela, že se mi to líbilo. Ve dvaceti jsem chtěla umřít a rodina i zapomněla, že mám narozeniny. Ve třiceti jsem chtěla zalézt a už nikdy nevylézt, protože už jsem stará, mládí mi skončilo a po třiceti se pak už přece jenom umírá. Ve čtyřiceti, už vyrovnaná po rozchodu s manželem, jsem si ráno poklepala na rameno a řekla jsem si s hrdostí „dobrá práce, děvče“ a těšila jsem se radostně na celý další život. Pedesátky jsem si před dvěma lety ani nevšimla. A zdá se mi, každým rokem víc a víc, že teprve teď má ten život opravdu grády. Cítím se pořád spíš líp než hůř. Do zrcadla se moc nekoukám (na blbosti nemám čas), nepřemýšlím, zda jsem či nejsem přitažlivá, prostě nějaká jsem (snažím se jen, abych byla čistá, když jdu mezi lidi) a někteří lidi mě mají i rádi a mnohým nevadím, tak to se mi zdá prima. Postupující věk s člověkem dělá méně, než si myslí. Větší problém je ztráta ideálů. a ty ,Liško, ideály máš, tedy nemáš šanci zestarnout. Tečka. Jasná věc. Vyřízeno. :-)

    Jo a o té čtyřicítce nám tady nic nevyprávěj, stejně ti to nikdo neuvěří. :-)

  13. zuzi,
    díky,
    říkám si jestli já vůbec mám nějaká tajná nebo netajná přání, jestli si vůbec troufám něco si přát – spíš si říkám: nic se nestane, co sama neudělám, do čeho se nepustím, co aktivně nepodniknu, nevydřu… :(

    Lenko,
    … a s tím souvisí, že ani nevím, jestli mám ještě nějaký ideály a jaký mvlastně. Budu muset udělat nějakou revizi ideálů a přání.
    Lenko, ty žiješ pěkně, ty jedeš! Tolik práce bych asi nezvládla.

    fousku,
    díkec – a připomínáš mi, že baskytara zas stojí dlouho v koutě. Ještě jsem se neodhodlala sundat struny a zkusit upilovat ten horní pražec.

  14. 21: v dubnu budu v praze, tak na basu můžem kouknout

  15. No bezva, duben za rohem!
    Kouknout se na ní dá u mě, anebo celkem kdekoli, kam ji donesu – ale bez bedny.

  16. Oslavil jsem 23.3. ctyricátiny, takže jestli tomu rozumím, jsme ve stejném klubu:-)

  17. Jak se cítíš iško? Jsi zralejší? (…když mluvíte o sejrech) :-)

  18. hergot… včera mi vypadl přední zub, dnes velké „L“, pardon :-)

  19. Heh, a teď si Jirko představ, že bys tu samou otázku položil Sejrovi… :-D

  20. No, já se vážně musím víc soustředit na čtení, koukám, že tam tu asociaci máš, objevila jsem opět ameriku. :-(

  21. Jirko
    cítím se víc bilancující, víc existenciálně přímo v životě, ne jen když na mě skočí nečekaně existenciální děs. Tak je to asi hlubší. Doufám, že to postupně bude zase i radostnější. Rozverný to zrovna neni, flirtovní taky ne. Špatný to neni. Bilancuju-balancuju na hraně, zda se vyšvihnout, hodit očkem, pohodit hřívou, zhubnout, vzít si po dlouhé době sukni, anebo naopak zůstat v klidu a prohloubit ho do útlumu, klidu, celkem příjemné rezignace, co se týče namlouvání – s pocitem: Takhle vypadám a hotovo a jestli se to někomu nelíbí, to je mi naprosto fuk.

  22. 29 Jo Jirko,
    co to je velké L?

    Já si pod tím představím takový železný elko, kterým se uchycuje polička ke zdi.

  23. 35. jak komu… nekomu ne :-) toho pak vynesej nohama vpred.

  24. ad 31.) Ruliso, klid… klidně po troškách – stačí, když kape… hlavně když doteče :-)

    ad 36.) Liško, velké „L“ mi vypadlo z osmadvacítky :-)

  25. Děkuji, velkorysost je darem králů. :-)))
    Ne, vážně to s tím dokapáním si zkusím zapamatovat, to stojí za to. :-)

  26. Jirko
    aháááááá! Konečně vím, co je to Velké L!
    Takže to doteklo i mně. :-)
    A já myslela, že to bude nějaká konstrukční součástka.

    A ona vlastně je to slovní konstrukční součástka. Tak je to všechno v pořádku. Můžeme pokračovat :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.