Liška ožívá

HAPPY END…

Liška spící

Na televizní obrazovce se právě velmi fešný herec převaluje v posteli. Sám. Je noc; to se ve filmu pozná podle modrého světla v pokoji. A sotva jsem to napsala, už není sám – přišla za ním nejlépe placená herečka světa. Tak takhle to funguje? V tom případě si dovoluji napsat:

Právě se převaluju v posteli. Sama. Je noc; to se pozná podle toho, že je tma.

Abrakadabra. Zatím nikdo nejde. Zkusím to jiný den v týdnu než v neděli. Třeba to klapne.

Filmovému páru to klaplo jen na jednu noc; ráno se střetly jejich odlišné pohledy na svět, jiný životní styl, a bylo po ptákách. Většinou to vydrží na vícero nocí. Ale myslím, že takové sladké happy endy, k jakému se po zápletce schyluje ve filmu, v životě nejsou. Tedy jsou, to jo, ale nejde o konec. Jen konec jedné kapitoly příběhu, stadia života, o prožitek štěstí. Ve skutečnosti příběhy nekončí, ale transformují se a vyvíjejí dál, rozkošaťují se nebo naopak prořezávají a řídnou, pak zase obrůstají a větví se – žádné úplné konce nejsou. Princ si vzal princeznu, na zemském povrchu ve vnějším světě dějů nebo ve vnitřním / podsvětním / duševním / pohádkovém světě, a pohádky je konec. Jenže to je přece teprve začátek! Začátek pokračování života.

Ano, na obrazovku již generální happy end napochodoval v plné polní, po americku – najednou bylo všechno jasné a jednoduché, samé zářivé štěstí. A v tu chvíli film končí. Aby nám připomněl, že období, kdy je všechno úchvatně krásné a láska překoná překážky a neshody, prožíváme i mimo obrazovku. Ale ve skutečnosti ne jako konec – teprve pak bude hůř, protože líp už to prostě nejde, pak přijde střídání stráží, komplikace a propletence ve vztazích. Zase znova a jinak, nahoru a dolů. To je život. Pro někoho pluje naopak konstantně netečně, stále stejně stereotypně. Ale to snad ani není život, ne? Ani příběh pro film s happy endem. Ani já.

Z té vydlážděné dráhy, vypolstrované konvenčními kategoriemi a kategorismy, jsem proto seběhla osvěžit se na lesní pěšinky, na stezku liščí, tu svoji, která přede mnou není vidět – vidím jen lesní houštiny, stromy, louky, potoky, i bahno a balvany. Jako vy všichni. Nevím, kudy budu muset jít a kudy si vyberu jít. Vybíhám – konečně už! – odvážně kupředu. A zázrak – za Liškou Ryškou se otevírá cesta, kudy s ní může projít, kdo by chtěl a komu Liška dovolí se přiblížit. Liška, když se přestane skrývat v lesním klidu, umí dělat cesty, svým ohonem stavět mosty, jak praví pohádka. A na konci té pohádky je happy end – Pták Ohnivák. A Zlatovláska, to je totéž. Zlato přitahuje zase zlato, z dalšího aspektu. Rozhodující je, že hlavní ženskou postavou své pohádky jsem já, Liška, a chci se podle toho už jednou chovat – k sobě jako ke zlaté. Ne jako k vedlejší figuře, které není třeba si moc všímat. K tomu mi dopomáhej happy end!

Komentáře

[1]bos., web, 20.2.2007 10:55

šťastnou cestu, Liško! :)

[2]Liška, 20.2.2007 12:39

Díík.
Snad na cestě neusnu; dneska mám takový rozleželý den. Snad je rozleželý zrající…

[3]tofu007, web, 21.2.2007 11:30

No hlavně nezaspi happy end! Ta kresba lišky v úvodu je od tebe? Co dokáže jedna jednoduchá linka ;-) parádníííí.

[4]Liška, 21.2.2007 13:13

Hohó, už se delší čas vyžívám v obrázkách jednímtahem. A lišky jednímtahem jsem začala rozvíjet až teď.
Nezaspat happy end – to je pro mne dost případné varování! To sedí. Liška teď taky sedí…

[5]Eba, web, 21.2.2007 23:53

Gratuluju k hlavní roli! :)
Tak ať je ten výkon nejmíň na Oscara, lištičko!
Takových rozhoupání a probuzení jsem vždycky strašně ráda svědkem.

[6]Jája, web, 22.2.2007 12:59

Moc se mi tu líbí. Všechno. Kresbičky, články, takové to zvláštní porozumění… nevím jak to napsat. Mám trošku naváto z vína a tak jsou mé vyjadřovací schopnosti trochu "ovíněné" :)))

[7]Ada, web, 23.2.2007 10:43

Lištičko, měla jsem na jazyku (na klávesnici) děsně ukecaný a juchající komentář, ale nakonec mi nezbývá, než souhlasit s Jájou…
Kliďánko bych se pod to podepsala.

[8]Liška, 23.2.2007 12:21

Sláva nazdar za jájovskoadovské ovínění.

[9]tee33, http://tee33.blog.cz, 23.2.2007 21:59

Liško, děkuju – za počtení a moudro. A amen ;)

[10]tuliaknel, web, 7.3.2007 14:54

Tak držím palce, ať se happy end přihodí i Lišce. Také žasnu nad tím, co se dá pěkného stvořit jedním tahem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.