Liška má doma Pařezovo sladké dřevo

TO SE TO HRAJE…

Pařezovo sladké dřevo a Liška

Bylo nebylo, tam, kde šumí proud, stojí Palackého most, blízko Palackého náměstí a Palackého sochy. Včera vpodvečer se jako máchnutím kouzelného proutku sousoší tohoto velikána stalo ještě větším – přibyl na něm Pařez s kytarou. Pak přišla Liška, Pařez jí kytaru svěřil do užívání a Palacký zase osaměl – kouzlo pominulo. Ale kouzlo za kouzlo! – Svět blogosféry se dostal do světa masa a kostí.

Maso a kosti liščí a pařezové se k sobě nedostaly – to by taky byl rovnou z blogosféry pořádný průlom. Pařezovo sladké dřevo vybalila Liška – už v suchu a teple – z futrálu, ve kterém prý spočívalo třicet let. Bylo krásně omakané a linula se z něj zvláštní vůně. A bylo téměř naladěno!

To bude nářez!

Ať žije Pařez!

 

Kytara hraje pěkně! Liška hraje zapomnětlivě. Jako první si spolu slavnostně daly písničku MÍLE; vůbec první písničku, kterou se Liška naučila před šestnácti lety hrát (-to aby měl oddíl kytaristu). Pak zahrály UŽ DLOUHO NEJEL ŽÁDNEJ VLAK a pak si brnkaly a drnkaly a trsaly a mlsaly a zkoušely, na co si která vzpomene. Kytara má silnější hlas než Liška!

Ó to byl šťastný den; Pařezovi děkujem!

 

P.S. :-)))

Milí blogující! Potřebovala bych kromě kytary ještě pohovku, max. 160 cm zdéli, nic robustního, hlubokého ani zdobného, nejlépe s kocouruvzdorným antichlupo-potahem. Sejdem se zase u Palackého, nebo jinde?

Komentáře

[1]tuliaknel, web, 21.3.2007 10:02

To musel být šťastný den, když si Liška zanotovala a umění hrát na kytaru připomněla:o))

[2]anina, 21.3.2007 10:10

To určitě, třeba by měl Pařez i tu pohovku…

[3]Eba, web, 21.3.2007 10:18

Ten obrázek, ty rýmy! Liško Liško, to sladké dřevo tě musela naladit na úžasně sladkou vlnu. :) A to je dobře. Štočkovi taky děkuju za ten čin.

Ale pohovkou takovou bohužel nedisponuju. Kocourem ale ano. :) Takže vím, o čem mluvíš.

[4]marcanov, web, 21.3.2007 10:22

Takovou pohovku, útlou a s pracím potahem, jsem našla v IKee.Měla těch 160. Taky jsem první hrály ty Míle. Pak ještě Řekni kde ty kytky.Dnes už nehraju, ztratila jsem cvik.

[5]jes-terka, web, 21.3.2007 13:23

Z Lišky úplně čiší ta radots, to se zvenčí krásně sleduje… :)

[6]Liška, 21.3.2007 14:16

Dík za IKEA-tip. Tam jsem už trochu pohovky okukovala. Naštěstí na kytaru většinou nehraju na pohovce, takže to není tak urgentní :-); jenom že jsem chtěla pozvat víc než 4 hosty najednou a dopřát jim pohodlný posed.
* * *
Už se těším, jak přijdu večer (asi ve 21:15) domů a zabrnkám si … onehdá jsem zahudla na violoncello a někdo na mě ťukal už ve 20 hodin a pak se šplouchal ve vaně. A já naoplátku kvůli tomu šplouchání neťukala…

[7]Pařez, web, 22.3.2007 00:55

Liška: škoda, že jsem nebyl přítomen seznamovacímu hudebnímu večírku. I tak držím palce mnohem víc violoncellu – pamatuji Hoška, když ještě chodil na konzervatoř, a slyšel jsem na něj hrát pár lidí opravdu dobře. Občas mne mrzí, že jsem se s violoncellem v životě minul. Když jdu občas na koncert do Rudolfina, zdaleka nejvíc pozoruji pana Manouška – fascinuje mne jeho způsob hry.

[8]Liška, 22.3.2007 08:51

Hurá, Pařez se objevil. Doufám, že se má dobře. Violoncello mohu zapůjčit a hrát si na paní violonci-ucitelku.

[9]Kavárník, web, 22.3.2007 10:52

Dobrý den, Liško. Snažil jsem se napsat vzkaz a nějak to technicky nešlo… ale koneckonců ať to vidí všichni. Máte velmi krásný blog s milým a příjemným designem. (A potěšilo mě, že mě máte v oblíbených odkazech). Tolik pochvala, děkuji, mějte se a hezký den aneb…

… z lesa do lesa liščí noblesa.

Kavárník.

[10]Pařez, web, 22.3.2007 21:30

Děkuji. Je to nádherně lákavá nabídka, ještě nikdy jsem ten nástroj nedržel. Mám housle, a mám kontrabas, dokonce mám i futrál od violy… ale s violoncellem jsem se nikdy nepotkal.
Schovám si tu nabídku – zatím se mi nedaří ani stihnout to, co stihnout potřebuji. Dnes jsem opět něco nestihl – autobus se zpozdil, a já sice doběhl na správné místo, ale už příliš pozdě.

[11]Liška, 23.3.2007 10:06

Pařezi: Violoncello je krásné. Ty máš housle, basu a futrál od violy? To je úplná muzeální expozice . "Milí návštěvníci, v této vitríně si můžete prohlédnout futrál od violy. Pojí se k němu zajímavá příhoda ze života Pařeza…"

Kavárníku: Díky; škoda že zrovna dnes nemám čas usednout ke stolku nad šálek kávy a atraktivní tiskovinu…

[12]Pařez, web, 23.3.2007 12:46

Liška: mám též i jiné hudební nástroje: Kanadskou pilu, Lovecký roh, Borlici, Baryton, Kazoo, Foukací harmoniku, Brumli a Mandolínu (snad jsem nic nevynechal. Mimochodem – housle mám čtvery). Takové menší domácí muzeum bych tedy dohromady dal :-)

[13]Eba, web, 24.3.2007 10:43

Liško, chtěla jsem ti tohle napsat k sobě – a už to chci napsat docela dlouho, jenže… čas a únava jsou hrozní prevíti. A když jsem dnes chtěla nahlédnout do tv-programu a našla v něm nalistovanou ještě pondělní stranu, bylo mi všechno ještě o něco jasnější. :)
Tak v rychlosti aspoň sem, u mě bys to už asi nenašla – a snad je to ještě včas. Jde o maňasi, víš. Chtěla jsem se s tebou ještě podělit o pár poznatků, tipů, zkušeností.
Ti mí jsou opravdu z gumové pryže pro kutili a ne z plsti. Ale z plsti budou lepší a výroba jednodušší, si myslím.
Taky jsem je původně zamýšlela i v oblasti hlavy ze dvou vrstev – prototyp jsem tak opravdu zrobila, šlo o prase, jiné, než na fotkách. Ale taky s takovým ocáskem. ;) No zkrátka, ukázalo se, že ta obšitá hlava nevypadá moc dobře, že pryž není materiál právě vzdušný a prst se v ní neskutečně rychle zapaří. Brr… A taky, že když se oči, rypáček, nožky našijí, nevypadá to taky nijak dobře. Vedlo to k rozhodnutí: Hlava bude mít jen jednu vrstvu a oči a spol. nalepím.
Jak jsem na to šla? Nejdřív jsem si žvíže nakreslila na papír, vystřihla ho, šablonu obkreslila na pryž, vystřihla – jednou s hlavou, jednou bez, sešila, pak vystříhlala ještě oči atd. a nalepila. Maňas byl na světě. Akorát mi to ve skutečnosti trvalo tak tři hodiny. :)
Ale v plsti vidím několik nesporných výhod. Tak třeba je měkčí a tím pádem přizpůsobivější. Já když jsem pak hrála Boudu budku a měla na všech pěti prstech maňase, musela jsem dávat zatraceně dobrý pozor, abych je vzájemným otěrem nějak nepoškodila, neodlepili se jim třeba některé části a tak. A hlavně to bylo dost nepohodlné. Takže ideální jsou tak dva maňasové na jedné ruce.
Plstění se snáz přizpůsobí, budou to takové rukavičky na jednotlivé prsty, to je fajn. Navíc – když se bojíš lepidla, můžeš klidně všechno našít. Podle mě to bude vypadat dobře. (A hlavně můžeš vzít na oči knoflíky!) Já jsem nemohla, protože jak ta hlava měla jen jednu vrstvu, tak by byly vidět stehy.
Snad ti to ještě pomůže.
Přeju hodně zdaru a nezapomeň se pochlubit!

[14]Liška, 24.3.2007 18:37

Ebo: Moc díky za cenné technické poznámky!
Že není příjemné mít prst uzavřený v pryži, by mě předem nenapadlo. Tvoje řešení problému metodou "otevřeného prstu" zezadu je geniální!
A že je měkkost plsti výhodou, to by mi taky tak úplně nedošlo; viděla jsem výhodu v tom, že je to přírodní materiál a tedy takový milejší.
Knoflíky! No na ty bych málem zapomněla! A přitom, když jich je hodně, dá se užívat si i proces vybírání těch pravých nejvhodnějších třeba na prasečí očíčka. Zítra jdu k rodičům a všechny tři sklenice plné knoflíků si od ní vypůjčím.

Díky moc. Tenhle týden moc času na přípravu mít nebudu, to je pravda, i materiál stihnu koupit jentaktak.

[15]Liška, 24.3.2007 18:43

Pařezi: Ty máš tolik skvělých inštrumentů! Co to je brumli? Má to něco společného s medvědem? :-)

Já disponuji violoncellem (a smyčcem), tvojí kytarou, zobcovou flétnou, xylofonem (plechofonem), trianglem, foukací harmoničkou (když mi bylo pět, trochu jsem ji rozšlápla), chiringem (to je latinskoamerické chřestidlo na tyčce), harfičkou (na krájení vajec), hřebenem, kubánským bubínkem (vysokým štíhlým) a případně dalšími improvizovanými bouchadly a chřestidly.
Loni jsem byla na víkendovém kursu, kde jsem se přesvědčila, že nástroje se dají vyrobit z čehokoli – rytmické, dechové i jednoduché drnkací.
Ať žije zvukotvorba!

[16]Pařez, web, 26.3.2007 17:17

K Brumli jsem našel docela pěkný odkaz na síti:

http://www.onelove.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2005052106

Kdysi mi otec dovezl knížku s návody na domácí ruční výrobu hrajících nástrojů – je tam dost různých i poměrně zoufalých návodů :-).

[17]Liška, 26.3.2007 17:50

ad 16: už jsem text pročetla – Brumajzl je to! To jsou věci!

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.