Usnesení o nesení

A JAK TO DOPADLO…

Jestlipak je nákup botníku nosné téma, tak nosné, aby uneslo alespoň krátký článeček? – A unesu já ten botník, vyslíděný mým liščím nosem? Když zrovna neponesu orchidej jako minule, tak určitě; nosnost mám jako nositelka celkem vysokou, i bez nosítek. Donesu si lavičku domů až pod nos a nanesu na ni podnos. Nebo podprdelník? Škoda že z toho nekápne nějaký výnos, ale jen ne-finanční přínos. Finanční to bude odnos – ale ne nadnesený obnos. Snad to snesu. Lavice je to dostatečně vznosná pro mou honosnou předsíňku. Dávám jí přednost před klasickým botníkem. Ovšem některé boty budu muset možná přenést do komory, aby se vešly. Nebo jich nosit na noze víc najednou… A jestli bude po vybalení vypadat ta moje nově zakoupená nezbytnost obnošeně a nepůjde mi její kvalita pod nos, vynesu ji v zubech. Nechám ji zanést do knihy stížností a do nánosu prachu.

* * *

Nákup dopadl ke spokojenosti Lišky – lavici v krabici donesla domů. Ale aby to nebylo tak snadné; nutně musela koupit ještě prosklený rám na obraz (minule zase měla orchidej, a nemohla proto už koupit botník, pro který do IKEA-obchodu přišla). Takže tentokrát nesla dlouhou krabici a ještě půlmetrové sklo. Dokonce jí jeden mladík, beztak už se zavazadlem, nabídl pomoc! To Lišku velice potěšilo, ale odmítla – pořád je zvyklá být ten, kdo něco nese a pomáhá s tím druhým lidem, ne ten, kdo pomoc potřebuje. Už si snad o pomoc umí říct, ale s obtížemi. A navíc ji baví sama se popasovat s břemenem na cestě dvěma autobusy a metrem a pak pěšky hodně do kopce, už potmě.

Zajímavý zážitek to byl!

Nový botník (starým foťáčkem)

Jak jsem šla od autobusu do kopce, vyhlížela jsem, kde stojí zaparkovaná stará auta. Na ta nová, hladká, oblá a pravděpodobně s alarmem, jsem totiž nemohla položit své břemeno (vlastně dvě a batoh zůstal na zádech), abych si odpočala a přehodila je do nové transportní polohy. Hledala jsem dychtivě očima oprýskané staré hranaté korby s pořádně trčícím plochým předkem a zadkem; kýžené spočinutí a úlevu na pár vteřin, než se vydám na další úsek cesty. Nečekané a legrační poznání – nové drahé nablýskané bouráky mi v té situaci nepomohly, byly k ničemu.

PS (viz obr.): Ráno se probudím … podívám se do zrcadla … a vidím … plynoměr!

Komentáře

[1]anina, 26.3.2007 16:41

Liška to zvládla. Boty rozhodně do komory, nikoliv dvoje na nohu. Liška by mohla vypadat, jak když neví co s penězi. Lavice je opravdu honosná a nejen pro liščí předsíňku…Taky dokážu přenášet potřebné i velké předměty. Zvlášť dobře si vedu, když se zaseknu pro něčí neochotu, to pak přenesu lecos :) a náležitě si pro sebe zalebedím, jak jsem dobrá. Kýžené spočinutí si prodližuji např. ještě k dalšímu sloupu. Pomoc bych tak docela neodmítla, ale když konečně uchopíš předmět doličný, tak abys nesrazila protijdoucí, nebo sebe, vysvětluj někomu, jak ho má vzít :) A plynoměr neregistruj, ten méďa je lepší.. A kup mu maskáče :)))

[2]Liška, 26.3.2007 16:46

Maskáče – tomu plynoměru, nebo medvědovi?

[3]anina, 26.3.2007 18:33

No, původně jsem myslela pro méďu, jakože maskuje a klidně i růžový, jestli je to holka…, ale na něj je to skoro zbytečný, je pěknej i tak…teda snad na ten plynoměr :)))

[4]marcanov, web, 27.3.2007 08:45

Napsalas to dobře. Posaď na plynoměr medvěda většího.Hezký den.

[5]Eba, web, 27.3.2007 22:42

S prvním – nosným – odsatvcem jsi mě naprosto unesla. Něco takového jsem snad viděla jen v jedné své dětské knížce. Jednostránkovou pohádku, v níž všechna slova začínají jen na S nebo Š. :)

K botníku gratuluju a plynoměru bych si taky nehleděla. Méďovi bych spíš doporučila pořádný plášť, aby ho ještě trošku zakryl (ten plášť ten plynoměr). A bude klid.

[6]jes-terka, web, 28.3.2007 13:41

Liško, hezky jsi to všechno vymyslela v té své předsíňce :) A taky jsi to moc hezky napsala s těmi hravými slůvky!

[7]Jirka*, 28.3.2007 23:41

Hezky napsáno Liško :-)

S tím plynoměrem bych měl jeden nápad. Koupit takovou tu velkou drátěnou zdobenou klec na ptáčky s okem nahoře a dvířky na západku, uříznout zadní polovinu a pověsit na plynoměr :-) Pokud se nebudeš chtít na to zařízení dívat, hodíš přes něj deku a on už bude zticha. Třešničkou na dortu by pak mohlo být zakoupení nějakého živého zpěvného ptáčka, který by zároveň plnil funkci detektoru úniku plynu, ale to už je lehce morbidní :-)))

[8]Jirka*, 28.3.2007 23:43

P.S.: všímáte si těch hodin? Jediná Anina vybočuje (měla by ses nad sebou zamyslet :-))) jinak všichni *:47, *:41, *:46, *:43, *:45, *:42… to už musí být nějaké znamení! :-) takže do té klece bys asi měla fakt jít :-)))

[9]anina, 29.3.2007 09:59

Jirko, já vím…jednak jsem strašně neukázněná už od přírody…a kolegyně v práci už mě kdysi varovaly, že tomu tak bude i v domově důchodců. a taky jsem pěkný naschválníček…Zamýšlím se, mozek se vaří …a NIC :-)))))))))

[10]Liška, 30.3.2007 09:55

Óó, díky.
(Liška byla tři krásné dny v Berlíně a už je zpátky, plynoměry tam neviděla.)

Jirko*:-)) plynoměr v kleci, to by šlo; ten by snad neuletěl jako ta tvoje rohožka nedávno… Jenže nezpívá. A když vidím klec, vždycky mi zatrne a říkám si, jestli je to vězení, nebo ochranný prostor, a jestli ochraňuje toho vězně před námi, nebo nás venku před ním…
Moderní jsou půdní byty s “přiznanými trámy” – v takovém jsem bydlela donedávna – a teď jedu dál na vlně tohoto trendu s “přiznaným plynoměrem”. To je ono!
… no, existuje taková bajka o Lišce … jmenuje se KYSELÉ HROZNY. Tohle je totéž, převedeno naopak do pozitivna:))
Bane, mně se ten plynoměr vážně líbí, dobře se mi s ním bydlí. Ovšem kdyby se ukázalo, že je plný zlaťáků, bydlelo by se mi klidněji.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *