Ulice, kde teď bydlím – na jaře

MALEBNÁ A ROZMANITÁ…

Zasvítilo slunce, zavoněly květy a Liška opojená krásou světa, země, města, čtvrti, ulice, domu a bytu, kde žije, vypůjčila si v práci foťáček-blikáček-rozmazáček, protože si tu krásu chtěla zafixovat a užít a pohrát si s ní. Nebo zafoxovat?

Ulice, kde teď bydlím, není přímá rychlá čára na rovném terénu, se dvěma lajnami spořádaně jednotvárných domů – není to, co si představím jako první ke slovu „ulice“. Její boky se vlní v tomto rytmu: dokopce, doprava, dokopce, doprava, rovně. Je kouzelná, nemůžu se vynadívat na její tanec.

 

Vykročí z hlavní ulice, stoupá, po levé straně se nakrůcají tramvaje na točně v zeleni, po pravé srazilo podpatky několik secesních domů. Začíná se stáčet doprava, levobokem se otírá o okraj parku, na pravoboku láká rohovou hospodou. Tu míjí namáhavým krokem, stále do vrchu s očima upřenýma na malebný bílý domek. Vlevo se tyčí pár činžáků, vpravo ční zamčená branka nikam, do prázdna volné parcely.

ulice dole

Otevírá se pohled vzhůru – na zaoblený modrý rohový dům vlevo a na trojúhelníkový plácek, kde se spojuje několik ulic a kde pod třemi stromy důstojně dřímají velká stará pumpa a telefonní budka, dvě gardedámy. Ulice vesele protančí trianglovým náměstíčkem, nalevo přitom míjí pomenší dům, ve kterém má Liška svůj pelíšek. Z jeho okna mávají dolů orchideje. Takové stejné domy postávají vedle ještě dva. Vpravo se cpe do zorného pole a na taneční parket větší dům, tří- nebo čtyřpatrový a ještě s podkrovím, nechce být přehlédnut. Zase je znát, že ulice jde do kopce, až jí vržou kolena. Pravidelným krokem pokračuje podél zdi s břečťanem a na obzoru nahoře na ni čeká průčelí hnědého domku s otevřenou náručí. Už je tam.

ulice pod vrcholem

Ulice dosáhla vrcholu a rozhlédla se. Od kvetoucího kaštanu nalevo běží do zeleně nazpátek dolů parková cestička s romantickou lavičkou chráněnou stínem. Silnice se stáčí doleva a mizí mezi stromy. Ulice ale dělá rázné vpravo vbok, uvolněně vydechla a dává vale své krkolomné minulosti. Zároveň se noří do historie ještě hlubší. Nabývá až venkovský charakter. Na zahradě dělá oheň a posedí u něj po sousedsku, pohazuje na všechny strany domky staré pár set let, některé v krásně oprýskaném obleku, jiné v čisté vyžehlené košili, nechává je stát za polozbořenými malebnými zídkami, jimž z klopy čouhá břečťan, psí víno a vlaštovičník, otevírá stará vrata korunovaná klenutými oblouky z cihel. Promenáduje se a kochá, tu postaví novou zídku pro kvetoucí klemátis, tu se zadívá doleva do svahu na probleskující obrovské nové vily, které pro ni nejsou žádná konkurence, nebo koukne napravo dolů na staré známé i nově příchozí menší bytové domy. Jeden se zatoulal až na ni. Pak už je jen pár kroků k poslednímu bílému domu ve svatebních šatech se štukovou výzdobou. Za ním už se ulice plynule mění v jinou, mění jméno a přichází o svou rázovitost. Že by se vdala? A já se do ní tak zamilovala!

ulice nahoře

Je ze mě lokální patriot jedna báseň. Dělá mi radost bydlet na Břevnově.

 

Břevnov – ROZCESTNÍK

 

Komentáře

[1]tuliaknel, 4.5.2007 19:29

Pěkné fotečky, mají duši.

[2]Ja., 4.5.2007 19:56

:-))))

[3]Ja., 4.5.2007 19:59

ps [2]:

:-)) .. vlastne se nezname (myslim mimiku a gesta apod. vse mimo slova a smajliky), takze jsou vlastne nutna i slova .. usmivam se, protoze je videt, ze mas dobrou naladu :-)) .. ano, i fotky jsou hezke, ale je to opet ta roztomile uletena liska .. :-))))

[4]anina, 5.5.2007 19:50

Lištička pořádně předvedla, jak to místo zná a jak jí přirostlo k srdci, jak ji dělá radost. Tak tohle je tak nějak DOMA :)

[5]Jirka*, 6.5.2007 11:34

přemýšlím, jestli bych uměl nafotit tu svou ulici takhle ve výstižných detailech… nejde ani tak o focení, jako o vnímání svého okolí :-)

[6]Liška, 7.5.2007 11:23

Máte pravdu – udělala mi vlastně radost nejen ta ulice, ale i to, že jsem se jí věnovala, chodila a fotila, napsala a prskla to sem na její počest.

Ad5:
Hehe, ty detaily ulice jsou poměrně výstižné právě leda pro mě; kdo tam bydlí, by mě asi hnal, co všechno důležitého jsem opomněla. Já jsem si mnohé dopřála opomenout, protože si ještě nafotím jenom okna, jenom nápisy, jenom dveře… hned zítra! A všechno to sem radostně prsknu a pak budu mít ještě větší radost. Naněkolikrát.

[7]Ja., 7.5.2007 11:46

:-))))

.. :-(((( .. :-((( .. :-(( .. :-( to bylo .. cvakla „spoust zivota“ .. co je a bude? .. :-) .. :-)) .. :-))) .. :-)))) .. :-))))) ..

.. detail n. celek, cokoliv .. „pro radost na entou“ .. :-))))

p.s.: take care, lisko .. verim Ti, ze vse zvladnes, v detailu i celku ;-)

[8]Pařez, web, 7.5.2007 12:10

Břevnov. Hmmm … to už jsem někde slyšel. Není to náhodou tam, co dávají Lišky dobrou noc?

[9]Liška, 7.5.2007 14:27

No jistě Pařezi. To je tam, kde Lišky dávají.
Dobrou noc!
:)

[10]lucka, 7.5.2007 14:36

mas to tady pekny mrkni na muj blogíís dixi Lucka

[11]Pařez, web, 7.5.2007 16:06

Liška: Ježišmarjá – jak budu mít chvíli času, musím se jet na Břevnov pod

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí se štítky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.