Světlo v jámě

V zimě na horách s oddílem na staré známé chatě, jsem večer spěchala do kadiboudového lesa. Vyběhla jsem po kluzké pěšince do kopce, rozrazila dveře budky – a baterka mi vyletěla z ruky. Do otvoru. Sedacího. Byla tam. Dole. A svítila.

Být to v létě, nechám ji v té hromadě navždy. Ale byla zima, hromada zmrzlá a baterka nová, krátce předtím jsem ji dostala k Vánocům. Nechala jsem ji tedy osaměle svítit a odběhla jsem do kůlny pro záchranářský nástroj. Utajení se nezdařilo; děti se ptaly, kam jdu s tou lopatou. Šla jsem za budku, vytáhla zářící baterku, očistila ji, zabalila do igelitů, setřásla z lopaty útržky toaletního papíru zpět pod budku. Zápis události se toho dne v oddílové kronice, jindy tak nepopulární, objevil velmi rychle.

Doma jsem později baterku dokonale očistila a aby neměla žádná kovová částečka nejmenší šanci zreznout, dala jsem baterku rychlosušit na topení. Byla úplně v pořádku. Ještě že jsem ji z toho záchoda zachránila! Byla by to škoda. Sundala jsem ji z topení, že čistoskvoucí díly sešroubuju k sobě – a ouha! Plastová baterka se na topení zkroutila a bylo po ní.

Z toho plyne poučení:

Dobrá hospodyňka pro baterku i do žumpy skočí.

Když je něco na HO-, nemá cenu to zachraňovat.

Když se něco posere, netahej to do pokoje.

I do hromady hoven někdy zazáří nenadálé světlo.

Komentáře

[1]Jirka*, 3.7.2007 15:30

hezký :-) já bych to topení vzteky uškrtil…

[2]Jirka*, 3.7.2007 15:45

ještě jsem si vzpomněl na jednu starou pravdu z „Na samotě u lesa“: „To nech ležet…“

[3]fousek, 3.7.2007 15:46

– nadměrná péče škodí

[4]Helle, web, 3.7.2007 15:49

Dobrá hospodyňka pro lopatu i bez baterky skočí.
Když je někdo na HO-, nemá cenu skákat pro lopatu.
Když se někdo posere, netaháme ho po pokoji.
I do hromady hoven někdy třeba skočit s lopatou.

Z toho plyne poučení:
Když někoho milujeme, milujeme i jeho hovínka.
Když někdo potřebuje z žumpy, víme kde je lopata.

[5]Helle, web, 3.7.2007 15:59

ad 1 a 2: hezký :-) ještě jsem si vzpomněl na jednu starou pravdu s „HO- a štěstím“: „jen těžko se vyhýbat škrtičům osamotě…“

[6]Helle, web, 3.7.2007 16:06

– nadměrné světlo odchází

[7]Liška, 3.7.2007 16:08

Jo tááák! Já žila v domnění, že světlo je Licht.

[8]Urnull, mail, web, 3.7.2007 19:32

jen tedy doufám, že to není to samé, co vidí lidé v klinické smrti, světlo na konci tunelu, to by ten příští život tedy začínal….

[9]Liška, 3.7.2007 19:35

Jó, takový je život!

[10]Urnull, mail, web, 3.7.2007 22:39

navrhuji od slova bohorovný odvodit novotvar borohovný

[11]Pařez, web, 4.7.2007 00:58

Budoucnost patří aluminiu !

[12]Eba, web, 4.7.2007 10:10

„Plast… slast!“ ;)

[13]Leni ze Sevilly, web, 4.7.2007 10:24

ojojoj ty si ale cislo;)

[14]anina, 4.7.2007 20:23

Líšo, nějak nápadně často lovíš věci z kanalizace a žump :))) Ale jsi bojovnice, já bych tý baterce asi řekla poslední sbohem a zamávala :) Jsi prostě dobrá, no…

[15]Kojot, web, 5.7.2007 21:32

Vynikající historka! A mám radost z každého, kdo si dokáže udělat legraci sám ze sebe.

[16]tuliaknel, web, 7.7.2007 08:52

Tak to je skvělá historka!

[17]planeta jtr, web, 7.7.2007 17:39

Cheche! Ty si nezdas! ho*no vinná, ale hospodyňa!

[18]radka, 8.7.2007 16:33

ja prisla stejnym zpusobem o bryle. Chtela jsem se podivat do diry zda tam vsechno v poradku dopadlo a padly mi tam bryle. Bohuzel se mi nepodarilo ani s pomoci vsech snazivcu kolem dostat nahoru. o bryle jsem prisla a zbytek dovolene travila v poloslepu.

[19]Liška, 9.7.2007 11:17

Radko,
kouknout, zda do díry všechno v pořádku dopadlo – to si představuju v barvách. Přijít o brýle, to je teda trága! To bych byla úplně nemožná.
Jednou jsem o ně přišla, když jsme na výpravě hráli s dětmi „ragbíčko“ a pak neviděla nic a střílela ze vzduchovky docela úspěšně, když mi trosku brýlí ostatní přidržovali před okem…

[20]Liška, 11.7.2007 12:19

Kojote ad15,
to mě vůbec nenapadlo, že to, co dělám, je dělat si legraci sama ze sebe. Aha. Budu o tom přemítat – co vlastně všechno se skrývá za „dělat si legraci ze sebe“ (ovšem nikoli bagatelizování sebe, ve kterém jsem bývala jako doma).

[21]Kralovna ze Saby, 23.7.2007 22:23

To jistá paní na chalupě s vodou od nádobí do žumpy vylila i starý rodinný prstýnek, a tak plakala. Ale její muž tu žumpu přes sítko přecedil. Prstýnek nenašli a žijí šťastně až dodnes. Že by to byla láska?

[22]Že by to byla láska?, web, 25.7.2007 14:35

Ve správné pohádce vše dobře končí. Silná a mocná dokáže být opravdová a skutečná láska.

[23]Liška, 25.7.2007 16:11

Nojó, kdepak baterka v hajzlu!
– Světlo v jámě je přece dycinky láska!

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.