Liška na ulici

OTVÍRÁM ZAMČENÉ DVEŘE BEZ KLÍČŮ…

 

V půl jedné v noci jsem nakrájela klobásku, vzala klíče a vykročila naproti muži, který měl tu noc u mne přespávat. Vykročila jsem jen jeden krok, zabouchla dveře – a zjistila, že držím v ruce klíče, ale jiné. A je to. Jsem na ulici uprostřed noci. A on taky.

Vyhrnul se ke mně z tramvaje ve vesele podroušeném rozpoložení. Tak veselou náladu mu nemohlo zkazit ani moje konstatování, že situace se poněkud zkomplikovala. Prý na otevírání zavřených bytů existuje nonstop služba, jenže hodně drahá. Mám u sebe jen necelou tisícovku a v bytě ještě dvě tisícovky, ale přetržené. Náhradní klíče jsou v tomto čase a prostoru nedosažitelné. Je to jasné – prostě vyrazím dveře. Nebude to poprvé.

Na druhém stupni základky, když jsme se stěhovali z učebny do učebny, bylo dost otravné čekat o přestávce s věcmi na chodbě, až se zvoněním přijde vyučující a otevře nám vysoké dveře. Zábavnější bylo – pro mne – vzít pevně za kliku, pořádně trhnout směrem k sobě a vhrnout se do otevřené třídy. Úkolem učitele pak bylo po příchodu odemknout zámek, aby šly dveře zavřít a vyučování mohlo začít. Když se mi takhle podařilo rozrazit vrata třicetkrát, přestala jsem to počítat.

A je to jen pár let, co jsem vyšla z bytu rodičů a ocitla se za zaklapnutými dveřmi, uvnitř klíč v zámku a táta ležící-nechodící-pomrtvící. Musela jsem ty dveře vyrazit, to jinak nešlo. Na třetí pokus. Jako Bodie a Doyle, jen bez bouchačky v ruce. Osmdesátileté dveře pak špatně doléhaly. Máma upravila futro kladivem a zas bylo dobře. S takovou zkušeností se nedivte, že zabouchnout si v noci byt plný kocoura a klobásky mi nemůže přivodit stres.

Do domu jsme se dostali díky přátelskému bzučáku. Jediná moje obava vycházela ze znalosti podroušenců – jsou hluční. Vyrážet dveře je také hlučné. Zvláště v noci. Dělají to buď kriminálníci, nebo kriminalisté. Nebo Liška. Celá akce bývá divácky velmi atraktivní. Proto hrozí ze strany sousedů vykukování za účelem zjištění, zda dveřní výrazivo provádí zakuklený policista, anebo zakuklený loupežník – v prvním případě se pokračuje ve vykukování, v druhém případě nastává kombinace vykukování a přivolání policie. Jako jednotka rychlého nasazení jsem v pruhovaných minišatech právě nevypadala; proto se domnívám, že mé obavy byly oprávněné. Bylo třeba jednat rychle, dokud halasení podroušeného společníka nepřivolá zájem sousedstva. Halasil k tématu – očíhnul krásně bílé nové dveře a seznal, že jsou lehké, bez výplně, a tedy kopnutím snadno prorazitelné. Zarazitelné to bylo pro Lišku, ale použila svůj osvědčený ramenní trik a vstup byl rázem volný. Sláva. Byli jsme uvnitř a mohli se věnovat klobásce a dalším věcem.

Futro i dveře jsou viditelně odprýsknuté, nedoléhají – nedělám si iluze, že si toho paní domácí nevšimne. Ach jo. A víte, co jsem měla celou dobu venku u sebe v kapse a nevěděla o tom? Ehm ehm, klíče od liščí nory.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

37 komentářů u „Liška na ulici

  1. koukám, že jen zoufale neakční filozofové si v takovém případě u sousedů půjčujou šroubovák a desítku klíč … :-)

  2. To je skoro jako vyrazit nezamčené dveře. :)
    Já si zas zabouchl v noci klíč od auta do kufru auta. Sto kiláků od domova. V autě zůstal i mobil. Záchranná operace skončila až nad ránem. :o)

  3. 2: tak to je blbý. Já tenkrát taky musel obejít čtyři partaje, než jsem na někoho, kdo vůbec nějaké nářadí doma měl. :-)

  4. (4) A i proto mám ráda Favorita. :-)
    Ale stodvacítka šla eště líp!

  5. [8] To neeee!!! Přijela manželka s náhradním klíčem. To okno by stálo nejmíň 30 litrů a já jsem holt skrblík. :)

  6. 8: já mám nářadí doma i v autě, jenže klíče od auta tenkrát byly v tom zabouchnutém bytě. Aha, měl bych přijít na to, jak se tenhle model bez klíčů otevírá :-)

  7. Liško, Ty válíš! A abys věděla, ty klíče v kapse jsi měla proto, abys měla na blog labužnickou pointu ;)

  8. Závist.Já dveře vyrazit neumím.
    A kromě toho mám u bytu spec bezpečnostní model, ani nejde rozepřít futra heverem, natož ramínkem v mini. Bez hodně znalého zámečníka bez nároku. Prostě nesmím zapomenout klíče. Děsím se, že jednou zapomenu …

  9. Tys o tech klicich v kapse nevedela? Jak vis, ze on nemel svoje tez v kapse?

  10. Proč se vlastně na dveře od bytů dává zvenku koule, když to je tak nebezpečné? (nebo to snad má i nějaké výhody?)

  11. 17: si snad zamknu, hned jak přídu domů, když chci být zamčený, ne?

  12. … a odemknes, kdyz chces vykouknout na chodbu.. a pak zas zamknes :-)
    Obdivuju pracovite workoholiky :-)

  13. 19: proč furt lozit na chodbu?
    20: nojo, nejspíš nechci. Na kolejích jsem nezamykal ani na noc, pokud jsem byl přítomen :-)

  14. No, mě celej život víc či méně peskujou, že nezamykám, ani když přítomna nejsem. :-))

  15. [14] Roji, cože?? Dotyčný nějaké klíče měl, napřed jsme zkoušeli odemknout byt jiným klíčem, ale nezdařilo se. Vyrazit dveře je přece jen univerzálnější metoda. Myslíš, že mám tolik náhradních klíčů, abych je dávala každému, kdo u mě jednou přespí po chlastacím večírku se spolužáky nebo s kým? :o)))

    [17][19] Roji, ty nutně potřebuješ ze záchoda vykukovat, co se děje na chodbě?

  16. Prosím vás, čím mám zamaskovat ten oprýskaný bílý lak až na kovo-kost? Vodiu ředitelnými temperami to nepůjde. Mám titanovou bělobu mezi svými olejovými barvami. Nebo můžu koupit bílý lak na nehty. Nebo nevim.
    Obávám se, že až kladivem opravím ohnutý plech na futru a zatluču uvolněný hřebík, oprýská bílá barva ještě víc.

    Ááá, Roji!!
    Ty jsi odborník na natírání futer!! Sem s radou (ale ne zelenkavou barvu, prosím)!
    http://roj.bloguje.cz/585559-natirame-futra.php

  17. Ahoj Lištičko,stůňu ve tvejch ponožkách (jde to o poznání líp než bez nich, ale snad Ti je jednou vrátím i tak) a prskám bacily široko daleko, když si čtu tvůj spot. Musíš mě někdy naučit vyrážet dveře. Je to strašně sexy (-:

  18. nas znamy mel hrozne slozity zamek a do nej specialni klice s kodem a stalo se mu to same co Lisce. Zrovna jsme vsichni stali pred dvermi a premitali co budeme delat. Bylo neco po pulnoci. A pak prisel spasny napad. Zavolame zamecnika :o)) Zamecnik prisel za 15 minut, donesl si nejake minizarizeni. Znamy se mu pokousel ukazovat ty slozite klice a on ho jen odsunul stranou, pry ho to nezajima. Pristoupil ke dverim a cela akce trvala presne 5 vterin, dvere cvakly a lehce seotevrely. Zamek zustal neposkozen, stejne futra. Koukali jsme s otevrenou hubou a on nas poucil, ze neni dulezita kvalita zamku nybrz typ obvodoveho kovani. Tam kde se dvere zamykaji na trech mistech tj. nahore, uprostred i dole soucasne, tam to otevrit nejde. U vsech ostatni zamku si poradi do nekolika vterin :o) Znamy zaplatil 250 Kc a sli jsme spat. Toz tolik o otvirni dveri bez klice.

  19. Radka [27]: pojišťovna mi poskytla maximální bonus na nezávisle mimo rám zavěšené ocelové dveře s pětibodovým rozvorovým zamykacím systémem s vložkou odolnou proti vyhmatání a rozlomení. Jak píšeš – profesionál to měl otevřené během pěti vteřin :-)))

  20. [28] kdepak, tvoje uterka lezi slozena a vyprana na stole v kuchyni. Ze ji nekdo vypral s cervenym pradlem a ze je tak trochu ruzova, to za rec nestoji, vid?! Na to povyrazeni nekdy brzo vyrazim!

  21. [24] Kdybys tusila, kolik procent sveho zivota stravim na zachode, dala bys mi k vanocum kamerovy system a telestenu s velinem prave na zachod :-)

    [25] Titanovou belobu nebrat :-)) Kup nejlevnejsi baleni nejlevnejsi syntetiky, zadnou vodovku! :-)

  22. [34] Nejlevnější balení nejlevnější syntetiky – to zní odporně, když si pod tím představím oblečení. Brr. Ale podstoupím to. Dík za radu. Doufám, že mají malinké vzorkové lahvičky.

  23. Před lety jsem si večer zabouchl dveře, když jsem šel venčit pejsku. Moje snaha zvládnout to šroubovákem skončila ulomením kousku plastu. Pak jsem zavolal nonstop zámečníka. ten přijel, vytáhl planžetu, udělal cvak, otevřel dveře, vzal si 406 Kč, nechal mi účtenku a odjel… Jediné pozitivum byla jeho adresa: Kozlíkova 666, Bílovice nad Svitavou (tedy byla to adresa firmy, která ale má pobočku blíž, na Merhautové). Tu pekelnou adresu jim dodnes závidím…

  24. [36] Pekelný kozlík číslo 666 si to přihasí, udělá cvak a zůstane po něm jen sirný zápach a účtenka. Chtěl ji podepsat vlastní krví?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.