Vnořené dekorace

NEMILUJI NAZDOBENOST…

Podzimní nora

Nažehlené, nazdobené, krajkové, vyšívané lidi, obrazy a byty s volánky, mašličkami a vázičkami sleduji s povytaženým obočím. Nikdy nevím, co si o nich myslet a co se z nich vyklube; připadá mi, že leckdy se z jejich načinčané skořápky vylíhne pěkně jedovatý plivník.

I tak jsem si řekla, že nějakou podzimní výzdobu bych podniknout mohla, a tak jsem si v říjnu minimalisticky koupila malou tykev. Vypadá jako vzducholoď a o to je mi sympatičtější – téma vzducholodi jako prostředku dobývajícího severní polární kraje mě začalo fascinovat už dávno… A tím s pomocí vzducholodě popolétám tématicky do zimy a začínám spřádat a splétat nejen štrikované vánoční dárky, ale hlavně mlžné vidiny zimních a vánočních dekorací. Poprvé v životě budu mít adventní věnec. Věnec zelený už jsem uvila – teď ještě ho opatřit svícemi (přinejmenším) a možná i mašlemi (přinejhorším). Příští víkend bude následovat pečení perníků a před Vánoci již tradičně nastrojím dřevěný solitér, svůj tzv. vánoční věšák, všemi možnými vhodnými i nevhodnými drobnostmi a vánočními ozdobami, a pod něj posadím čtyři vlastnoručně ušité hračky: Ježíška, Marii, anděla a osla. Na Josefa, velbloudy a tři mudrce už jaksi nedošlo; buď jejich zhotovení přesunu do další pětiletky, nebo si na ně požádám o grant z evropských fondů. Rozhodně vám však své vánoční čičury vyfotím a předvedu v pravý čas.

Jaké jsou ty vaše?

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u „Vnořené dekorace

  1. Dnes mám výjimečnou náladu – humusáckou anti-zdobnou, rochním se v ní a jak tak koukám, článek do ní dobře zapadá:
    Oblékla jsem si ráno žinylkové tričko, ze kterého už lítají cucky, pod něj jiné tričko v barvě pokaděného mechu, jeté džíny původně už urgentně čekající na vyprání, ráno jsem si neumyla vlasy… a před chvílí jsem si rychle domluvila rychlý sraz s kamarádkou v pizzerii. Snad to obě přežijí.

  2. -kevty-Polomáčená tykev je skvělá. Tykve jsou jak vidím asi vůbec zajímavý. Prozkoumám tykve.
    Už to slovo tykev ..tykev … tykevtykev … tykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykevtykev !
    dobrý !!!
    (už tejden mám vyjímečnou náladu: nemyju se vůbec, mám chuť upadnout do zimního spánku … možná už se to děje)

  3. Holahoj!
    Už jsem zase čisťoučká Lištička vymydlená jako normálně a oddávám se výrobě vánočních podarů.

    “Polomáčená tykev” – mňam, představuju si ji s čokoládou. Tykve jsou krásná stvoření, některé vypadají jako příbuzní žaludů nebo muchomůrek, ježibab, balónů a vzducholodí, vaše blahorodí…

  4. tchýně málokdy doutnají, ony většinou vybuchují…

  5. Jo? Já myslela, že spíš doutnají pod povrchem, domnívajíce se, že to není poznat a že to neprudí.

  6. Vánoce, toť velkoplošná nadvláda kýčů. Materiálních i psychických. Těžko říct, které jsou horší… :-/

  7. [8] Kýče, kýče –
    veškeré santaklauzovství považuji za cocacolový kýč. Na druhou stranu obdivuju, že se tak rozmohlo! Kolik lidí a kolik prachů (!!) na tom muselo zapracovat! Jen mi není jasné, odkud se bere poptávka, zvlášť v českých zemích… To nepochopím. Asi jsem blbější, než jsem myslela. :)

  8. Těžko s tím jeden co nadělá, ale …Docela dobrá obrana proti upadnutí do rozbředlého Santaclausovství je udělat v tom děckám hned od začátku pořádek. Třeba česko-anglická školka – vysvětlíme si jak a proč je to u Steva a u Gemmy, a jak to máme my v Čechách. Občas doplníme příkladem z jiné části světa-zkrátka všude to chodí trochu jinak. Vědí alespoň odkud se co vzalo a kam to patří. A nějaký Santa co na ně hrozí u Tesca? KDyž se to vezme za správný konec, sami se zeptají, proč tam je, když jsme u nás. Zbývá jen dítě přivést k vlastnímu názoru, že lidi blbnou různě ale já to nemusím vždycky automaticky přijmout. A na Vánoce stejně přijde Ježíšek, jsme přece “u nás” a ne “u nich”. (A přijde už večer, takže “my” to máme lepší ;) ).

  9. [11] No… já bych případného potomka do dvojjazyčné školky nedala (krom toho bych na to neměla finance). Předškolní děti bych nechala v klidu objevovat svět včetně světa mateřštiny a nehustila do nich cizí jazyk.

    Ale jasně – některé dospělé do té školky poslat! Třeba v tom zařízení nemají horní věkový limit…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *