Případ kytarové vraždy

SEN 19.2.2008

Vešli jsme do místnosti v patře domku. Jen dva. Tady u skříně se to tedy stane! Tady mě zabije.

Ale ne doopravdy! Všichni si budou myslet, že jsem mrtvá, on také, ale já to přežiju, jak se nakonec ukáže. Sedím na podlaze, zády otočená k mladíkovi, který se chystá ke smrtícímu úderu. A já se chystám ten smrtící úder dostat. Do hlavy. Kytarou. Poslouchám a odhaduji, co se za mnou děje – mladík zřejmě obrací kytaru v rukou a prohlíží si její hlavu; hledá nejtvrdší část nástroje, kterým zezadu zasadí ránu do mé hlavy. Bude to bolet? Snad moc ne. Asi ztratím vědomí. Už mne to bouchlo. Je mi špatně. Mám se někam plazit? Ten dvoumetrový vybledlý blonďák s protáhlým obličejem opouští místnost.

Venku se později koná soud. Vyčkávám za rohem u nízké zídky a pozoruji jednání. Mladík je předvolán jako vrah. Právě mu oznámili, že mě nezabil, že žiju. Takže není vrah. Najednou mi dochází, že mladík tedy nebude odsouzen a nepůjde do vězení za vraždu, jak jsem předpokládala. Když nejsem mrtvá, on není vrah. Tak to je blbý, chybička se vloudila – on si bude klidně chodit po světě a může se se mnou znovu setkat, najít si mne a otravovat mne. Asi bude mít na mne pifku.

On mne zabije!

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

32 komentářů u „Případ kytarové vraždy

  1. Svýmu psychiatrovi to raději nevyprávěj. Mohla by ses taky probudit v jedný cimře s Barborou Tlachací… :-P

  2. Omyl. Nějak teď postrádáš ostrovtip.
    Lidi, co se bojí vyprávět někomu svůj sen (krom zdlouhavých nudných snů:-), pokládám za ty, co se skrývají a nechtějí nic vědět, protože ve skutečnosti tuší, že o sobě nic nevědí. A ještě se bojí vědět. Protože by se museli změnit – a toho se každý bojí, zvlášť distancovaní vtipálci. To je moje zkušenost, nemyslím tím tebe. Nebo se v tom poznáváš?

    (ovšem tímhle jsem si to tu zanášet nechtěla; napjatě očekávám nějaké dojmy a náměty k tématu snu, ne neetické řeči o psychiatrech)

  3. asi budu banální, ale první co ne napadlo je překonání nějaké hodně těžké situace (žiješ) a následná nejistota: (může mne TO kdykoli dostihnout a zabít).
    Taky možná hledání viníka situace venku… snaha zavřít ho, oddělit od sebe samé a dostát sebjistoty a pocitu bezpečí zvenčí…

  4. [3]
    Jo, to je pravda: původce něčeho nepříjemného zavřít, odklidit navždy někam do lochu, aby byl klid – a to právě sen říká, že nejde.
    Jako by mě upozorňoval na neadekvátnost mého chování i v tom, že ačkoli jsem já ta poškozená, obávám se dalšího poškození, místo abych žádala přiměřené postižení poškoditele (to zní, co!) a zabývala se tím aktivně.

  5. Jo a v tom snu nebyl strach, ale jistota, že teď mě někdo praští. A nakonec zase jistota, přesvědčení, že jednou mě zabije.
    A přitom světem vládne nejistota…

  6. Neetické? Ee…[2] Mně se to neetické nezdá. A taky se mi v noci nic nezdá. My, spravedliví a psychycky stabilní jedinci, totiž ve spánku nic neřešíme. :-P

  7. [6]
    Also sprach Fuchs: Pro mne to neetické je.
    Že se ti nic nezdá může mít i jiné důvody :-)
    Mně se teď dlouho nic nezdálo. A poslední týden se mi zdá každou noc a jsem ráda, protože vidím, že se něco děje. Stagnaci neupřednostňuju.
    Každonoční sny na podobné téma jsou pro mě ovšem taky stagnace. Ale to teď zrovna není můj problém.

  8. [7] Hele, šelmo, máš-li nějakej problém, já to nejsem… :-P
    Chachá – stagnace! Já spím proto, abych si odpočinul a né se nechal umlátit vozembouchem. Můj psychiatr ze mě má radost. Ale tobě se chce zase blinkat, že? :)

  9. To je banán, či co?Já bych asi i schopen byl, ale obávám se, že bys to ode mne nevydejchala. Tak já raději jdu, ať tady nezacláním osvětlovačům temnot. A už na mě neštěkej, jo? Nebo se mi bude zdát o tom, jak mě na kusy trhá vzteklá liška, velká jako kráva. :-P

  10. von Chucpe,to by také mohlo být krve jak z vola …

  11. Napadá mne jediné – pasivní přijímání toho co přijde. Tím míním pouze děj tohohle snu, samozřejmě. Já bych se (i ve snu) otočil čelem, abych mohl čelit :-)

  12. Člověk se nepotřebuje otáčet čelem, když ví, co přijde.
    Mně přijde zajímavá – a typicky ženská – ta úvaha, že když ho to nechám udělat, bude za to potrestaný. A pak zklamání, že to nevyšlo.
    Potřeba vidět trest? Pomstít se v rámci zákona či zažitých norem?
    Možná trochu alibismus.
    A pak súlek, že to nevyšlo, že se to zrvtlo…(?) (Možná to chápu ten začátek moc po svým, možná tam bylo i na začátku víc strachu ze smrti, ale já ho tam necítila.)

  13. Nebo možná vracení se uvědomění, že podle tohodle mustru se člověk někdy dřív zachoval.

  14. nestuduješ teď nejakou těžkou skladbu, která když se nepovede, tak tě vyloučí z orchestru? nebo únava z všudypřítomného vlezlého hudebního randálu? (znělky, podmazy pod zprávama …)

  15. [10] Chechééé, ohoho! Né, banány ani Lišky nerostou na stromech a nejsou pro jednoduchá řešení!

    [11] Hehehe! Chacháá! Taky dobrý!

    Ru, [13] ajoo – nechám ho to udělat, aby dal pokoj. A on nedá pokoj, byla to naivní představa. Moje. Která neměla nic společného s jinými, co do toho mají co mluvit. To je pěkné sdělení snu, no dobrá, budu se snažit to „implementovat do denního života.“
    Né, strach ze smrti tam vůbec nebyl.
    a [14] jo, podle tohoto mustru se určitě někdy chovám.

    [15] Hehe, randál!
    Vlastně tu noc kocour shodil na zem květináč s orchidejí, ta rána mě probudila a po vytřídění květů, substrátu a kocourů se mi zdál ten sen.

  16. Mě napadlo tohle:
    ..pasivní odevzdanost před něčím,co mě hodně trápí, já nevidím jinou možnost než se obětovat, nebojovat, vzdát to..
    Pak naděje, že jsem se svou obětí zbavila nějaké velké tíže.. což když se nestane..tak mě děsí.
    A nejvíc děsí poznání, že se takhle (sebeobětováním) řešení toho co mě trápí nedoberu.

  17. [18]
    Jo. Takhle řečeno je to dost názorné!
    Ještě zbývá si to omílat tak dlouho, až si konečně připustím, v jaké konkrétní situaci to dělám…

  18. sny si stejně nejlépe vyloží snící sám, (pokud je již delší dobu pozoruje a zabývá se jimi) protože zná kontext a má taky vlastní symboliku. A ví přesně, co při jaké situaci ve snu cejtil. Ty pocity jsou nejdůležitějším klíčem k výkadu obrazů, které samy o sobě mohou být zavádějící. Ale výklad nezúčastněného může zase něco docvrnknout.:-)

  19. Jenom v rychlosti me napadla jedna vec. Chces ovladat kontrolovat veci tzv. obetni manipulaci. Udelas ze sebe obet a tim ovladnes „nepritele“- Chces sveho nepritele „dostat na kolena“ i za cenu sebeobetovani. A sen je varovanim. Nedelej to. nemanipuluj. Postav se celem, neklickuj.

    ZAlezi jaky jsi mela u toho snu pocit. nemela jsi strach. Prijimala jsi smrt jako soucast sveho planu. A plan nevysel. Chces vitezstvi. Chces vyhrat. Ale nechces zaplatiti ferovou cenu. Cenu otevrene konfrontace. Radeji to vezmes oklikou a vyhrajes takticky. A sen je varovanim. Nedelej to. Nebude to fungovat.

  20. Jeste doplnek, precetla jsem si svuj prispevek a jen bych ctela rict, ze je to fakt jenom vyklad snu. Jeden z mnoha moznych. Klidne si ho predstav ze to mluvim o sobe, ze kdyby se mi neco takoveho zdalo tak bych si to treba takhle vylozila. A dokonce se mi o tom i dneska v noci zdalo. Zdalo se mi, ze chci vytrit zrak svym rodicum, kteri me tak moc ofukuji az ve me vzbuzuji skryte agrese. A ja ty agrese nemuzu nijak ventilovat, protoze jsou tak hrozne hodni a mysli to se mnou tak dobre. A tak delam ze sebe chudinku, jakoze je to JEJICH vina, ze jsem chudinka. Ktera se nekde trapi. Ze oni to ze me delaji, ale druha pulka snu je odhaleni toho klamaveho v mojem mysleni.

  21. [23][24] Radko, doufala jsem, že do sna něco přihodíš! Díky tomu jsem si uvědomila, že to byl MŮJ plán – je to přece MŮJ sen; předtím jsem to brala jako nějaký plán, který kdesevzal-tusevzal a měl se naplnit, tj. někdo mě měl praštit do hlavy a být za to odsouzen.

    Nojo, přímá konfrontace za cenu že si dovolím být na někoho nepříjemná, do toho se mi opravdu nikdy nechce… jen na lidi, jejichž reakce už mám „prověřené“. Aby se mi náááhodou něco nestalo… se bojím otevřít hubu.

  22. Lisko, to jsem rada :o) Je to tak, ve snu jsme vsechny postavy my samy. Jsou to ruzne roviny nas samotnych. Zda se nam sen, kdyz tyto ruzne roviny nejsou v souladu. Kdyz na sebe narazeji. I proto lide psychicky vyrovnani a stabilni sny nemaji (maji ale nepamatuji si je)

  23. [26]
    Já mám bezesná období a snivá období – na základě toho usuzuju (a zobecňuju:-), že nikdo není neustále v rovnováze, naopak pokud se vyvíjí, musí mít období se sny. Jo, někdo nesní, protože je už vyrovnaný a na vysoké rovině, někdo podle mě nesní, protože je celý v souladu, taktak, jenže stále jen na základní rovině, ještě nepotkal v sobě konflikt, ještě vlastně nic neprožil.

  24. Lisko, jo :o) Nekdo je v zakladni rovine a je s tim spokojen. Vubec neresi ze je tech rozmeru vic. A ani je nechce resit do budoucna. Nevidi duvod. A ja to plne respektuji. Mam to doma a nevadi mi to :o) Naopak, je to uleva. Vsechno jasne a bez problemu. Ale kdyz chcu resit duchovno a moje energeticke urovne, musim jit jinam :o)

  25. [28]
    Jseš dobrá,že řekneš prostě „když chcu to a to, musím jít jinam,“ že to hned neznamená odejít úplně a navždy, když se něčeho na jednom místě nebo s jedním člověkem nedostává. Tohle než člověk pochopí… no copak pochopí, ale než se mu ti dostane pod kůži, stane jeho zaběhanou součástkou, tak to chvíli trvá. teda aspoň mně to trvalo, než mě to napadlo. Pak už to šlo snad rychle :-)

  26. O srabárnění. Se mi zdá ten sen. Hlavně s čistou ruku (pravda trochu šátravou za zády:))a bez újmy. Ale že to nevyšlo ani ve snu, to mi připadá až podpásové. Kde jinde už!:]

  27. Jinak sny se zdají i těm, co se nezdaj! Tuhle jeden vytížený pán tvrdil, že jemu už se sny nezdají pět let (a říkal to hrdinně, ale možná ne tak úplně šťastně). Nicméně druhý den zářivě hlásil, že se mu dneska zdálo! Přemohlo mě dobré vychování (a strach:)) a nezaptala jsem se co, pouze položila otázku, zda toho docílil tím, že první sekundu po probuzení nemyslel na pracovní povinnosti. A prý ano. Velmi roztomilé.:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.