Letící Liška

FLYING FOX

Letící Liška - Flying Fox

 

Za dva dny si výletně vyletím do Turecka. Už mám pas. Kdybych předem věděla, že mě bude fotit úředník u přepážky na obecním úřadě, možná bych se i učesala nebo použila rtěnku. Ale asi je to jedno – ta vybledlá přeexponovaná šedo-bílá fotka, kterou nazývají biometrickým údajem, by zřejmě nedopadla o mnoho lépe. Připadám si jako nevolník v 17. století. Ti nemohli cestovat, stěhovat se a ženit bez svolení svého pána. Možná kdyby zaplatili, prošlo by jim to. Já zaplatila 600 korun. Za vystavení cestovního dokladu. Jako bych na něj neměla jinak nárok! Co je mi po tom, že stát potřebuje nějaký vodoznak, čidlo, biometeorologickou nebojakou fotku? Já to nepotřebuju. Tak ať to zaplatí stát, ne já. Hajzlové. Kdybych chtěla pas jen bez biometr…, rychleji (tzn. jen o týden dřív, kdepak na počkání!!), zaplatím dokonce dvakrát tolik a pas platí desetkrát kratší dobu. Chce tím stát podporovat jen cestování po území Evropské unie, bezpasové?

V Turecku už jsem jednou byla. Jela jsem dva dny a jednu noc autobusem, pobyla na místě noc a den za speciálním účelem a zase jela zpět. Již nikdy více dlouhé autobusové cestování! Tentokrát letíme, jsme osmičlenková dámská výtvarná výprava. Autobus nás bohužel přesto nemine – nejprve z Prahy do Vídně na letiště, pak v Turecku několik hodin serpentýnami. A na zpáteční cestě zrovna tak. Začínám soucítit se svým kocourem – jízda dopravními prostředky se mu protiví a jak o ní něco zaslechne, prchá pod postel.

(V souvislosti s jízdou nezamlčím, že zaměstnanci Student Agency nejsou o všem dobře informováni a neinformují dobře zákazníky. Pro svou letenku jsem si musela jít do Ječné ulice třikrát; nebyla vystavena v předeslaném termínu. Ani v opravném termínu. Kdybych nebydlela v Praze a musela třikrát cestovat někam na vzdálenou pobočku, asi bych to nepřijala klidně. Další věc je, že mi nedali nejen žádný doklad o uhrazeném pojištění, ale ani informaci, proč mi ho nedali. Musím zavolat jinému zaměstnanci na infolinku, který snad tu informaci pro mne bude mít. A pak zřejmě půjdu do pobočky Student Agency počtvrté, kde pro mne budou mít kýženou kartičku pojištěnce. Snad mi do telefonu neřeknou, že „na letenkovém mají teď frontu deseti lidí, takže telefonní hovory nevyřizují,“ jako při rezervaci letenek. To bych musela osobně navštívit kancelář popáté. Pobočku na letišti Ruzyně jsem poctila svou přítomností též. Nedávno, krásné sobotní odpoledne: Jedna z mimopražských spolucestujících si rezervovala po internetu přes Student Agency letenku. Normálně má pak zákazník tři dny na to, aby ji uhradil, např. na zvolené pobočce. Dívka zvolila pobočku na Moravě v blízkosti bydliště, jenže po potvrzení rezervace vyšlo najevo, že o víkendu platí jiná pravidla a letenku nutno zaplatit do 24 hodin na pobočce v Ruzyni na letišti. Co se stalo, nešlo odestát, i jela jsem s penězi na letiště pro její letenku já. Slečna za přepážkou řekla: „Tu letenku nelze vystavit.“ Vzala jsem to jako informaci, že letenku nelze vystavit. Žádné další doplnění nepřišlo – např. zda letenka za pět minut nebo zítra vystavit půjde. I ptala jsem se na další postup. „Tady v hale mají okýnko i Turkish Airlines, zkuste to tam.“ Zkusila jsem to tam a letenku vystavili a prodali hned. O pár stovek dráž. A tvářili se, že kdybych se nedomluvila anglicky, nedostala bych letenku ani u nich. Jinak byli milí.)

Sehnat v říjnu sandály – je to těžký úkol, nebo naopak jsou ve slevě a všude na ráně? Můžu já za to, že staré sandály se mi rozpadly až po středoevropské sezóně, v půlce září? V obchodech s obuví sandály zmizely z nabídky (vedle kozaček by jim to asi neslušelo), tak jsem vlezla do specializovaných turisticko-horolezeckých obchodů Rock Point a Hudy Sport. Opět se mi potvrdilo, že se v těchhle profi-obchodech necítím ve své kůži. Hrajou prostě přesilovku! Člověk vstoupí do místnosti obložené nejnovějšími typy vybavení – sám má doma několik let „zastaralé“ – vítá ho prodavačka za pultem a v ústrety mu běží další dva namakaní útočníci a osloví a ptají se. Člověk je přelstí, udělá kličku a šine si to dál po place. Jiní zákazníci nikde; možnost přihrávky žádná. Člověk proběhne šikovně kolem ohromujícího horolezeckého náčiní, které nikdy neviděl a vidět nechce a sestoupí nebo vystoupí po schodech do dalšího patra. Tam vedou odbornou diskusi dva širokoplecí obránci. Jen co mě zmerčí, zvednou hlavy, vypnou hruď a valí se ke mně jako stěna. Cožetojakochci. Nic, pomóc, já chci pryč! Odbydu je, prosmýknu se až k poličkám se sandály, podívám se na ty jediné obyčejné hnědé, co odpovídají typem i cenou, otočím se a valím to zpátky do brány volným procházkovým krokem. Na shledanou.

Asi to nebyla náhoda, že jsem si poslední pohorky koupila v Giga Sportu. I letošní říjnové sandály jsem koupila tam. Vystaveny sice neměli žádné, ale mladičkých štíhlých blonďáků s klukovským úsměvem se nebojím zeptat. Představte si, ten chlapec odběhl někam do jiného poschodí do skladu, hledal mezi krabicemi, až našel patery různé sandály přibližně na mou nohu. Čekala jsem na něj sice snad čtvrt hodiny, ale když chce člověk v říjnu sandály, co by ještě pár dní nepočkal. On se mi věnoval další čtvrthodinu a nakonec mám světlé sandálky, číslo 38, s vibramovou podrážkou. Hurá.

 

 

Na jakou společnost bych si tak ještě postěžovala? Dnes navečer plánuju směnárnu, lékárnu, knihovnu a drogerii. Uvidíme. Co vidíme hned – že ani Liška nesplývá stále jen ve své líné blaženosti, že ji leccos štrejchne proti srsti a ona pak svou vzteklou slinu flusne přímo sem.

HurH

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

35 komentářů u „Letící Liška

  1. No vida – přeji vydařenou dovolenou.
    S kamarádem jsme jeli do Turecka vlakem 3dny tam a 3dny zpět. Přestupy v Bratislavě, Budapešti, Bukurešti – konečná Instanbul. Každej následující vlak po přestupu byl špinavější a rozpadlejší. Na Bulharsko – Rumunských hranicích hledali celníci pašovanej tovar. Shodili v chodbičkách podhledy na zem a tak to zůstalo až do Cařihradu. K tomu zmizely ze záchodů všechny vyčnívající části a mísy dojely po okraj naplněné.
    Zažili jsme taky zatmění (1999), krádež pasu a peněz těsně před návratem (kamarád)a zemětřesení … prostě prima prázdniny :)

  2. Hudy SportLiško, až tam budeš chtít jít příště, dej vědět! Já se tam taky bojím, ale když nás bude víc, nebudem se bát prodavačů nic :)

  3. [3] nojo, Istanbul, ten ještě není tak daleko. To jste měli povedené prázdniny; snad je budu mít v tomhle ohledu úplně nevydařené.

    [2] Jo a za kolik a odkud lítají, kam já chci?!

    [4] Více potěšující informaci jsem už dlouho nedostala! Taky se tam bojím. A proč tam vlastně půjdem? Jen tréninkově, anebo něco kupovat?
    Možná boty na běžky budu potřebovat, teď po těch sandálech. Jenže oni mi k tomu jistě vnutí i vázání a to teda prr!

  4. Teda, poslednímu odstavci jsem se musela zasmát! Také splývám ve své líné blaženosti a někdy bych si tak ráda flusla svou vzteklou slinu na blog:)))) Jéje! A jak. Jenom jsem tomu pocitu ještě nedala jméno a tys ho pojmenovala brilantně.

    Dnes jsem tedy svou vzteklou slinu flusla na cizí shoutboard, ale zasloužil si to dotyčný pitomec. Díky jednomu nebetyčnému náctiletému egu bude na veřejném blacklistu kamarád za rok starou chybu zřejmě do smrti, protože chyby se neodpouští ani když už rok neexistují.

    Tobě přeju hezký Turecko, je tam krásně :)

  5. Štastnou cestu a příjemný pobyt!

    Užitečné fráze:

    Oluklu kertenkele – blavor žlutý

    Alma agatsdan irak duschamas – Jablko nepadá daleko od stromu

    Ölüm gelecek ve senin gözlerinle bakacak – přijde smrt a bude mít tvé oči

    Hiçbir şei bilmiyordum ama amansiz mucizeler çağının hâlâ geçmediği inancında direniyordum – Nevěděl jsem, setrvávaje v neochvějné víře, že ještě neminul čas krutých zázraků.

    Sevgili kardeşlerim, daha şimdiden Tanrı’nın çocuklarıyız, ama ne olacağımız henüz bize gösterilmedi. Ancak, Mesih göründüğü zaman O’na benzer olacağımızı biliyoruz. Çünkü O’nu olduğu gibi göreceğiz. – Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.

    İşte kalıcı olan üç şey vardır: İman, umut, sevgi. Bunların en üstünü de sevgidir. – A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

  6. Liško.liško kudy tvé cestičky vedou,mezi Hudy a Rockpointem je ještě jeden malej sportík,kde mají sandálů dost a ve slevě hospoda u Medvídků naproti je nebo bylo kino a naproti němu je ten sportik

  7. Žíjó! Ten tvůj loňský výlet mi nějak uniknul (asi zatmění či co), o to víc ti fandím při tom letošním (ta kresba je splendidní:) a zbývá mi jediná otázka: „Proč tak na poslední chvíli?“ :-)

  8. :D Blavor žlutý? Ještěr krutý a britiš éro. Tady je zase vesélo.
    Měla sis koupit turecký sandál! Já už z těch svých cest ani nedutám, naposled se ke mně přidalo několik žen bez jazyka, abych je provedla strašlivými nástrahami leteckého života..jsem si plánovala jak budu mít pohodu a co všechno nepřečtu. Tak jsem se dozvěděla spoustu super informací, zejména o všech možných proradných národnostech. Je perfektní jak někdo, kdo neumí s cizincem ani kváknout má naprosto jasno v charakterech celých národů. Příště si vezmu kinžál a blavora:).

  9. Krutý ještěr? Měl jsem dva, Rachel Bradleyovou a Adama Williamse (teď bydlí u kolegy ve skleníku) a krutí ku mně rozhodně nebyli. Dokonce když jsem jednou nedovřel terárium a našel Adama v košíku s prádlem, ani je „neznečistil“, jenom si tak hověl.

  10. [5] Můžem tam jít tréninkově něco koupit :) Klidně nevázané boty na běžky, jsem pro. Sama například toužím po malém batůžku s vysokou nosností do městské vřavy (zn. zevnitř větší než zvenku), protože můj milovaný (batůžek) se mi už třetím rokem rozpadá a stále za něj nenacházím odpovídající náhradu.
    Ovšem představa, že vejdem se slovy „Dobrý den, my dneska nic kupovat nebudem, my jen trénujeme, abychom se sem nebály!“ má taky něco do sebe…

  11. [12] Beru knihomyší třetí variantu – rovnou na ně vybalíme, že jdem tréninkově. Třeba to bude prodavače bavit nebo se ukáže, že oni se báli zase nás. Můžeme se na to nějak speciálně oblíknout!

    [10] Jasně, turecký sandál! Ten by mohl být jednoduchý a praktický, jak už tak turecké věci bývají (záchod a káva).
    My jedem některé ženy bez jazyka, některé zas řádně jazykově rozeklané, tak to bude sranda.

    [9] Na poslední chvíli jde všechno nejlíp. Staré sandály se rozpadly až nedávno. Byly tak laskavé, že vydržely do půlky září.

    [7] Díky, Henry ó Psanče, za užitečné fráze pro každý den!
    Blavor žlutý tedy není halucinogenní bylina, ale had s ještěří hlavou! Aha. Vypadá pěkně. Minule v Turecku pochodovaly po lese želvy; kdyby se tentokrát plazili blavoři, bylo by to ještě lepší.

    [8] Václave, malý sportík mi unikl. Tak tak, bylo to naproti Medvídkům, u nichž jsem byla naposled coby šestileté děcko.

    Díky za přání šťastné cesty. V noci havaroval bus Student Agency. To není pěkné pomyšlení; zítra s jedním pojedu pět hodin na letiště. Nojo; přece proto nebudu celý život jen chodit pěšky nebo tramvají…

  12. On je spíš plachý, že? Blavor. Zdá se mi sympaťák. Jak je těžký na chování?
    Akorát ho prý občas nějaká liška sežéře.. Teda liško!!

  13. PS Psanče- výborný vkus na ještěří jména!

  14. Díky. Blavoří jsou ze Šesti v tom.

    Plachý je, ale brzy se ochočí, a bude jíst z pinzety a podobně. Slepýšovití jsou při dobré péči velice vytrvalí – v kodaňské zoo žil slepýš 1892 – 1946. Sympaťák je to každopádně. Svoje ještěry mám u sebe na webu, ať si udělám reklamu a Liška není naštvaná, že nemluvíme turecky…

  15. [13] Speciálně oblíknout – jestli myslíš třeba kostýmek, tak z rukávu teď šiju tunel pro potkany, ale jinak to beru :)
    Doufám, že Student Agency si včerejší havárií svůj díl smůly vybrala a doveze Tě na místo i zpět zcela bezpečně a přeju šťastnou cestu a příjemný pobyt v Turecku!

  16. zajímá nás všechno Turecké!med, sed, hospodářství, masáže, záchody, imigranti, penisy… http://denicek.net…ke-penisy.html
    piš pish!

  17. Taky mně sere vyřizování a placení dokladů, který vyžaduje stát. Taky si u toho připadám jako nevolník.
    Hranice přes kterou nikdy nepůjdu, je země který po mně chtějí vízum. Tam nepojedu. Ať si tam to nevolnictví užívaj sami.

  18. … mimochodem Liško, název Flying Fox si dej patentovat. (nejrači včetně toho loga – je dobrý). Je to dobrej název letecký společnosti.

  19. aha, kurva, teď jsem projel internet … jmenuje se tak kde co. Takže sorry, značka už je totálně přeplněná. Mimochodem, vono se „Flying Fox“ říká netopejrovi (doprčic, tím lepší pro leteckou společnost). Kurva. No. Je to plný. … áááále dobrý.

  20. Ještě jeden podobný:

    „Nezapomínej, že jsem dost složitý charakter.“

    „Marigolde, ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého. Dobrou noc.“

    (Nic osobního, jde jen o výběr slov.)

  21. A jo, pardon.. nedávno dávali v televizi zfilmovanou polskou verzi z roku 2001, pěkně udělaná.

  22. Nazdar nazdar. Blavoři nebyli. Jen brabci a holubi, krávy, ovce, pes a kočka. Naprosto neexotická zvěř. Ani želva, tentokrát; a já je zase chtěla vidět. Zato rostlinstvo bylo parádní, granátová jablka jako dětská hlava, banány, datle…
    Věděli jste, co je to lufa, než přijde do obchodu s potřebami pro koupel?

    Nejhnusnější etapa nastala při jízdě autem z Brna do Prahy v neděli nad ránem. Mlha děsná a ten člověk jel 140! Jinak byla doprava velmi bezpečná. Nejvíc se mi líbila jízda narvaným autobusem, kde z otevřených dveří vlál průvodčí s tváří Mela Gibsona a já hned nad ním.

  23. [31]
    Jo, kráter, to je to pravé slovo. Žádná mořská otevřenost ani čerstvý vítr od obzoru…

    [32]
    Musím si rozmyslet, jakou formou budu vyprávět. Sama jsem zvědavá!

  24. Ahój Liško! Řekni mi, prosím tě – „Jak vypadá tureckej med?“ :-) Chci vědět, jestli mi celý mládí lhali, nebo jak na tom jsem vlastně… jednou provždy (to unesu, snad).

  25. Od minulé návštěvy Turecka vím, že turecký med je anglicky „turkish delight“, jsou to měkké gumózní čtverečky obalené v moučkovém cukru.
    Ale v Anamuru jich měli jen pár v koutku jednoho obchodu s kořením, jinak nic. Myslím, že je měli dokonce sekané z jednoho kusu, na váhu. Byli jsme tam jediní turisti a místní si zřejmě potřebují kupovat jiné věci než zrovna turecký med.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.