Rote Füchsin

S NĚMCEM V POSTELI…

 

On

Plivač ohňů. Muž plný síly. Něco mezi Zinedinem Zidanem a Brucem Willisem, jenže oduševnělejší – právě po tomhle jsem zrovínka zatoužila. A přesně to byl on, Leo. Hlava bez vlasů a hnědé oči jsou tak sexy!

Celé tři měsíce se mnou korespondoval a zároveň fungoval jako můj trpělivý učitel němčiny. Psal mi: „Toto je opět nejvyšší oficiální pozvání ke mně … Kdy přijedeš? Abych obstaral červený koberec … Vymaluju ještě i kuchyň … Jakto že jsi zvědavá na moje nové kolo? Na mě!“ Maily končívaly „Objímám tě.“

Cesta

Na svůj svátek jsem si vyrazila do Němec. Vlak, co jsem ráno zázračně doběhla, chytnul v Děčíně hodinové zpoždění. Bylo jasné, že dva německé přípoje jsou v čudu a v cíli budu – se štěstím – o hodinu později. Jenže Leo čeká na nádraží teď! A nepřijedu. Jedu do cizí země, do neznámého města, kde nemám na nikoho telefon, a jedu pozdě. Nezbývá než prostě jet. V posledním mailu jsem pro jistotu poslala Leovi na sebe číslo, ale samozřejmě ho neměl s sebou na nádraží, musel se vrátit domů a pak mi teprve volal. Uf! Vysvětlil mi, jak se tam k němu z nádraží dostanu. Sranda byla, že mluvil anglicky a já německy.

Napřed

V kuchyni jsem vyložila všechny lahve a udělali jsme si procházku po čtvrti, do parku a podél řeky. Leo mi vyprávěl o městě a lidech a historky ze života – třeba jak spadl v noci opilý ze zábradlí mostu dolů do vody. Cestou jsme třikrát potkali jeho velmi těhotnou sestru (s tou jsem se také seznámila v létě, ale teď ji nepoznala; nevěděla jsem ani, že je to Leova sestra – a zrovna ona mě tolikrát viděla s brazilským bubeníkem!). Můj hostitel mi hrdě ukázal knihovnu, kterou si vyhlídnul na rohu ve vetešnictví, a mne hrdě ukázal vetešníkovi. Leo je dost sečtělý; kdysi studoval germánské jazyky, teď se živí jako fyzioterapeut. Klábosili jsme v jednom kuse, ale ani se mě nedotknul. Jen jednou mě žertem strčil, když jsem ho popichovala.

Doma jsme si dali pivo, Leo mi ukazoval fotky. Myslela jsem, že je mu třicet, ale v létě slavil čtyřicátiny. Teď je to fešák macatej a v těch třiceti byl podle fotek krasavec s dokonalou figurou. To si dám líbit. Fotky svých dětí neukazoval; proč taky. Přesunuli jsme se naproti do hospody, popíjeli pivo u baru a bavili se s barmankou Šarlot, takovou pěknou gazelou se splácnutým obličejem. Šarlot je Leova pacientka; lékaři jí předepisují masáže. Pohádala se s přítelem, sdělil mi Leo jako důležitou informaci. Pro mne?

Vrátili jsme se domů, kamna v pokoji příjemně hřála, dřevo v nich praskalo a my pili pivo (už nejmíň páté) a rum a Leo pustil muziku. Váleli jsme se každý v jednom křesle, mezi námi oheň a dva metry volného prostoru. Ještě mi ani nedal pusu! Už muselo být po půlnoci, když konečně navrhnul, že bychom se měli před spaním líbat, abychom vyřešili spací problém – totiž ten, že Leo má jen jednu postel.

Problém jsme vyřešili docela snadno. A dostala jsem masáž. Potom se matně pamatuju, že Leovo malé stříbrné sluníčko mu vypadlo z ucha nebo jsem ho já ukousla. Sundali jsme můj stříbrný řetízek (nevím proč) a položili ho k tomu sluníčku. Leo nechtěl, abych mu sahala na chodidla, a omlouval se, že už dlouho s nikým nic neměl. Ale bylo by to s ním dost dobrý. Kdyby se to opakovalo.

Potom

Ráno jsem otevřela oči a koukala přímo do slunce – mayského slunce s vyplazeným jazykem, které má Leo vytetované na rameni. Ještě něco jsme dělali a pak mě nechal ležet samotnou, jen s mou neukojenou žemličkou, a běžel pro čerstvé žemličky k snídani.

Sobotní snídaně, to byl obřad. Zbožňuju pohled na sexy muže chystajícího jídlo. Švestková povidla, vajíčko v kalíšku, koření v hmoždíři, klobáska … Od té chvíle, co jsme vstali, jsme si už nikdy nepovídali důvěrně, ale mluvili jsme pořád. Jeli jsme na výlet na kolech a já neměla s sebou vůbec nic. Prostě nic. Jen kolo a já. Nezvyklé. Důvěryplné. Byl krásný slunečný den, barevné listí, historické vesničky, radostně se mi jelo. Leo mě zavezl na romantické místo, zřejmě svoje oblíbené – k jezírku pod skalou, na jehož hladině kvetly bílé a rudé lekníny. Tam jsme si tiše sedli. A nic. Opřela jsem se o něj a on se ani nepohnul. Na zpáteční cestě jsme si zase povídali a pouštěli chvíli draka. Leo pouštěl draka. Dělá to často? Líbí se mu to? Nebo ho pouštěl výjimečně, pro mne?

Po návratu jsme se najedli s Ute. Tu znám déle než svého milence-hostitele. Je to mladá vysoká tmavovláska, zdravotní sestra. Nevěděla jsem, že teď bydlí ve stejném domě na stejném patře jako Leo. Taky sama. To je prima – jednou vaří ona, podruhé Leo. Po jídle Leo dlouho bojoval se zavirovaným počítačem, byl u toho samá legrace, až moc. Asi jako malé dítě, když začne řádit a lítat těsně před tím, než ho skolí únava a horečka. Šel si na chvíli lehnout a ukázalo se, že je mu zle, něco na něj leze. Což je u něj neobvyklé. Jak řekl, zrovna když přijedou hosti na návštěvu, začne být nemocný nebo se mu najednou seběhne spousta práce. Mě hned napadlo, že tohle je psychosomatické – přijela jsem já, po dlouhé době se s někým vyspal a má jít se mnou večer na koncert, mezi kamarády, kteří všichni vědí, že Leo má jen jednu postel. Tak tělo onemocní a je to vyřešeno. Těžko říct – na koncert punkové kapely jsme jely s Ute a těhotnou sestrou samy, ale poté, co se vyležel, jel následující večer Leo jen se mnou na kole na totéž místo, dát si studenou večeřičku v kruhu kamarádů. Bavil se s nimi a já taky, ale spolu jsme ve společnosti nekomunikovali. Nazpátek jsem jela v závěsu za svým cyklovůdcem přes město úplně opilá – když už jsem na kolo nastoupila, šlo jet docela dobře i po velmi úzkých místech. Velký zážitek.

Předchozí večer, když jsem se vrátila z koncertu v bývalém antifašistickém squatu, Leo si se mnou ještě v posteli povídal, než jsme zalehli a než mi odmítl dát pusu. V neděli po opilé jízdě domů jsem měla hlavu jako kolotoč. Leo ne, ten si dal ještě jedno pivo před usnutím. Ráno jsem ho chtěla obejmout, když odcházel do práce. On ztuhnul s pohledem upřeným vpřed. Více pokusů o tělesný kontakt jsem nepodnikla.

Bezkontaktní bez konta

V neděli dopoledne jsem bloumala po městě, žaludek se mi svíral hlady, ale nemohla jsem jíst. Zmatek a paradox. Nechápala jsem, v jaké situaci jsem se ocitla – byl to pro mne zmatek a paradox. Co? Že se vyspím s mužem, abych s ním trávila příštích pět dnů v intimní blízkosti, leč zcela bez fyzického kontaktu. Stát se mi totéž v domácím prostředí a v domácím jazyce, určitě by mě to tak nevzalo. Ale takhle – samojediná Češka široko daleko, cizí město, cizí jazyk, blízké prostředí a blízký přítel nikde, nenadálá odtažitost milencova a navíc pocit zvláštní závislosti na něm. Leo má totiž jen jedny klíče od bytu. Buď jsme někde spolu – a pak jsem závislá na jeho péči a vedení na cestě tam i zpátky – nebo musí být jeden doma včas, aby druhý bez klíče nečekal před domem. A není úplně snadné si v cizím městě dobře načasovat návrat.

Jak v neděli, tak v pondělí mi trvalo celé dopoledne, než jsem se vzpamatovala. Pomohlo mi, že mě vytrvale podporovala Rulisa textovými zprávami. Díky! Bylo to peklo, spát nahá vedle sexy chlapa – a nic! Honilo se mi hlavou: Proč mě k sobě zval, pokud se se mnou nechtěl muchlovat? Proč se na mě těšil a vymaloval celý byt? Proč psal tolikrát v mailech „Objímám tě,“ když to v realitě nedělá? Je zkrátka celkově nekontaktní člověk, anebo až po akci zjistil, že zrovna já jsem mu tělesně protivná a nechce se mne ani dotknout? Úplně nepřijatá ani odporná se s ním necítím – Leo mi vypráví spoustu věcí a usmívá se na mě, kouká se potěšeně, když se převlíkám … Nebo se po první noci necítil dostatečně výkonně a dostal strach, že to už lepší nebude, a proto radši se vším přestal? Proč má vlastně u postele ty prezervativy, když s nikým nespává? Nachystal je pro mě, anebo je tam měl už předtím? Tuto otázku jsem zodpověděla po empirickém průzkumu: Kondomy tam leží už dlouho. Jeden byl zaprášený. A jejich trvanlivost jsem srovnala s trvanlivostí mých kondomů a vyšlo mi, že ty jeho musí být koupené před rokem nebo před dvěma.

Záhada? Došlo mi, že i já sama jsem už v životě měla nechuť dotýkat se někoho, s kým jsem dřív spala. Ale ne hned ráno poté … Kloním se spíš k vysvětlení, že Leo je v tělesném kontaktu se ženami zdrženlivý. Nedotýkal se mě přece ani předtím a vydržel dlouho bez sexu! Nápadné je nakonec také, jak sám říká, že nerad chodí. Jezdí všude na kole. A s Leem jsem si uvědomila, že na kole není člověk v kontaktu se zemí, může si sice povídat se svým společníkem, ale nemůže se ho dotýkat. Kdežto na procházce nohama na zemi jsou si dva blíž a často se mimoděk dotknou. Málo kontaktní člověk, který se paradoxně živí jako masér?! Má doteky vyhrazeny pro práci, a ne pro erotiku?

Dárky

Všimla jsem si, že Leo dělá zvláštní symbolické věci, signalizující jeho přízeň a péči – třeba mi jeden večer dal kamínek od Baltu. Já jemu vzápětí dala jako odpověď ulitu z moře z Turecka, co jsem pro něj přivezla. Sám od sebe mi vypálil tři cédéčka s muzikou – německou, francouzkou a Bejrút – s překvapivě poklidnou, pohodově měkkou muzikou. V pondělí jsem přišla z dlouhých pochůzek po městě (resp. přijela jsem náklaďákem, protože jak padla tma, ztratila jsem směr a mí zachránci jinak nedali, než že mě odvezou), měla jsem v ruce balíček, a Leo: „Tys něco koupila?“

„Medicínu.“

„Jakou?“

„Aby sis, až zase onemocníš, mohl číst německé pohádky. To je nejlepší medicína.“ (Když bylo Leovi v sobotu blbě, navrhovala jsem, že mu budu předčítat pohádky, a on se trochu naštval v domnění, že si z něj dělám srandu.)

„Tys mi koupila knihu?!“

Koupila jsem mu krátké pověsti z jeho města a okolí. To je něco přesně pro něj! Dokonce zjistil, že autorem je jeho bývalý profesor. Druhý den Leo opatřil dva dárky, které zas byly vítané pro mne: Balíček čaje, co mi z Leových zásob zachutnal, a čajové filtry, co mne v jeho domácnosti taky zaujaly. V úterý mi ještě koupil klobásku. Předání dárků proběhlo zcela bezdotekově a mimochodem. Stejně jako pouštění draka prve na výletě – i to se dá možná počítat k dárkům a pozornostem. Kdoví. A samotný můj příjezd byl záminka, aby Leo vymaloval byt. Vypadá to, že moje návštěva je pro Lea přece jen něco výjimečného, byť se nekoná žádná sexuální smršť. Sdílet s cizí ženou svůj intimní prostor pět dní a nocí není bezvýznamná událost! Potřeboval něco prolomit a já na to byla vhodná? Cítí se dobře, nebo moji přítomnost špatně zvládá? Mlčí o tom a uhodit na něj nechci – dobře vím, jak snadno je tón řeči v cizím jazyce pozměněn a jak často si ostatní myslí, že si z nich tropím žerty, ve chvíli, kdy chci vyjádřit svou účast.

Nakonec

V úterý ráno uplynulo 24 hodin od mého posledního pokusu sáhnout na Lea. A vida, při odchodu na mne sáhnul on – natáhl ruku a dotkl se mé tváře. V cyklistické rukavici. Děs. Ale už mi to bylo fuk. Naopak milé gesto bylo, když Leo sezval na úterní večer přátele, se kterými jsem se vídala v uplynulých dnech. Uvařili jsme pro ně spolu guláš. Vařilo se u Lea a jedlo u Ute. Bylo nás devět. Před večeří stihnul Leo u sebe namasírovat Šarlot; dal najevo, že k tomu chce mít klid a soukromí. Šarlot s námi pak také jedla. Připadalo mi, že do společnosti kolem stolu úplně nezapadá, že je zaražená. Asi po třech pivech zapadla lépe. Snad si ostatní nevšimli, že pořád po těch dvou – Leovi a Šarlot – pošilhávám. Ne, nedotýkal se jí, ale ona se šmrdolila těsně vedle něj.

Leo ohřál knedlíky, servíroval jídlo a donesl mou bezinkovou alkoholickou šťávu. Zdálo se mi to jako projev péče a hezké gesto. Kamarádi, které jsem dvakrát navštívila v hospodě v bývalém squatu, mě pozvali na zítra na snídani, než odjedu. Ute mě k nim odveze. Večírek končil, hosté se v půl jedné rozcházeli a Leo mi oznámil, že přijde asi v jednu, a vysmahnul někam s Šarlot. Uklidily jsme s Ute stoly a daly si dobrou noc. Řekla mi, ať nemeju Leovo nádobí – když on sezval hosty a pak se vypařil někam na pivo, ať si ho umeje sám. Tak jsem umyla jen něco … jsem taková hodná, milá, blbá. Šla jsem spát a při pohledu na širokou zastlanou postel mi teprve došlo, že Leo masíroval Šarlot na posteli. Kde jinde. Takže ona ví, že Leo má jen jednu postel, kde spíme oba, a viděla u ní těch pět kondomů! A můj řetízek. Chachá! Proto byla možná zaražená. Hned jsem měla lepší náladu.

Leo mě vzbudil ve tři ráno. Přišel mi říct, že je to sice divné, ale jde teď v noci pracovat a dostane za to dost peněz. A loučil se, rozjařeně, dokonce mě vzal kolem krku. Teda tak jako loktem.
A hned zas šel, do deště. Potom zvonil v devět ráno. Zapomněl si nahoře klíče. Ptala jsem se, jestli spal. Prý někomu dělal dárek k narozeninám. Aha, asi masáž. Na hodinu si lehnul a přesvědčoval mě, ať si k němu taky ještě lehnu. No prosím, přátelsky mi nabízí vlastní postel, ale sex zase nic – původně jsem měla takovou představu, že poslední noc by to třeba mohl rozbalit, když pak už odjedu, no ne! Ne. Místo toho se zdejchnul s Šarlot a přišel na hodinu klimbat. Pche. Objala jsem ho potom na rozloučenou, on zůstal odtažitý. Pak mi na dálku zamával prstíkama v cyklistických rukavičkách. Naskočila mi uvnitř věta: „To je čurák.“ Hned jsem ji překryla soucítícími myšlenkami – je prostě takový, stejně je milý a pečoval o mne, asi má své důvody a je to jeho věc. A odjela jsem s Ute na snídani k cirkusákům.

Vyprávěla jsem jim, kdy přišel v noci Leo a co prapodivného říkal. Dost se nad jeho chováním podivovali. Taky nad tím, že zrovna on by tolik pracoval, dokonce v noci. Jsou prima. Hlavně Ute – už v sobotu trávila se mnou celé odpoledne, když Leo zalehnul nemocen. Teď mě odvezla autem, po jídle a po společné procházce mě ještě hodila na nádraží. Naštěstí jsem jí dala malý dáreček v pondělí. Jestli se o mě hezky staral můj hostitel, mi není úplně jasné. Myslím, že vyvinul na své poměry velkou péči a aktivitu a pak z ní měl úniky pryč. Co chtěl, co očekával? Stalo se to, co chtěl a očekával? Zvládnul dobře roli hostitele a já roli hosta? Jsou sexy chlapi nepoužitelní trotlové?

A z toho našeho guláše jsem měla dvakrát sračku. Scheisse.

 

POKRAČOVÁNÍ:

S Němcem v posteli v liščí noře

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

165 komentářů u „Rote Füchsin

  1. Jména byla šikovně pozměněna a veškerá klíčová slova, německá, vynechána. Takže diskrétnost je zachována a účastníkům nehrozí, že by je někdo poznal nebo že by se o sobě dočetli.
    Stát se to v mateřské zemi, tak sdi nezabloguju. :-)

  2. No páni! Čekal jsem rozuzlení něco jako: „Byl teplej a první noc si ze mě dělal srandu.“, nebo „Myslel, že odjedu dřív, když se mě nedotkne.“, a tak. Jestlipak on neměl ještě jednu postel u Šarlot? Těžko říct, ale blbec to nejspíš fakt bude :-) anebo zakomplexovanej chlap, nebo aspoň s nevyřešenými problémy psychického rázu. Nečekal, že ta první noc bude až na konci? Anebo… že by měli ti doktoři, co spojují cyklistiku s poruchami erekce pravdu? Kdo ví. Kdo ví? :-)

  3. Tak to je fakt husty. Podle me se nachazel celu dobu v panice. Mozna se boji blizkosti. Zije sam, ma jen jednu postel, nekoho vpustil do svych kruhu. Ohromny vykon, ale zaplacen uzkostnymi stavy.

  4. Dej, dej mu časDej mu čas on to rozjezdí.
    Mám kamaráda, který je také dlouho sám.. takže si dovedu představit jak Tvému příteli přibližně je
    Víš ono to chvilku trvá než si konečně odvykneš a pak chvilku trvá než zase zvykneš na to, teda čistě podle toho kamaráda. Jinak dobře rovně se jezdí na kole s promile? Viď? ;-)

  5. [2] Ty seš drsnej, Jirko* :)
    Spíš tu první noc měl jako povinnost a pak se vrátil do nesexuálních kolejí. A erekce mu nechyběla (teda jestli „poruchy erekce“ znamenají prostě chybějící erekci).

    [3] A to je možný, ratko!! Rozhodně to pro něj nebyla nevýznamná akce, řekla bych.
    [4] To není možný. Masáže dělá jen rukama :)

    [5] Má času celej život – já mu žádný čas dávat nemusím, se mnou to vlastně nemá nic společnýho. Mně nevadí, že si odvyknul – já mu na to řekla, že přece nemáme jen tuhle jednu noc, ale víc. Ale měli jsme jen jednu, z jeho rozhodnutí.

  6. 7: No jó, porád, má – ale odmítám se tu bavit o intimních detailech, které se týkají jiného člověka!!

  7. podle me ma zabrany. neni to muslim? Nepochazi z nabozenske komunity?

  8. 10: ratko, ne.
    Správně, žádné intimnosti o jiných osobách.
    Kdybych o jakémkoli muži věděla, že nemá erekci, tak to v životě nenapíšu na internet.

  9. a co ti psává teďka?
    v každém případě jsi aspoň potrénovala němčinu

  10. 12: Právě že teď nepíše vůbec nic. Předtím téměř denně.

  11. Já teda myslím, že nic o něm nevypátráme. Můžem se točit každý ve svých spekulacích, nebo si je vzájemně předávat a vytvořit nějakkou společnou, ale jsem spíš pro rozebírání mne a mých akcí a pocitů, než jeho. Pokud teda něco rozebírat.

  12. A tvoje pocity jsou teda jaké?
    jsi ráda, že to byla docela hezká dovolená i když teda nesplnila očekávání? Nebo ho nenávidíš?

  13. Myslím, že to zkusil, a nevyhovovalo mu to. Tak v tom nepokračoval.
    Nehledal bych žádné nedostatky či defekty na žádném ze zúčastněných.

  14. Hele vy jste se předtím viděli docela krátce a moc jste toho spolu nenapovidali ..ne? Jestli von předtím ty emaily nepsal tak trochu někomu jinýmu, víc svý fantazii, než reálný ženský …

    No a pak jsi přijela a jaksi jsi mu tu fantazii nabořila. A jelikož to je asi docela hodnej, civilizovanej člověk (jak píšeš) byl si vědom, že tě pozval a chtěl dostát své hostitelské roli …
    Ono se asi v takové situaci těžko sděluje. „Hele, hmm, .. , nějak to není vono.. , nechceš jet zase do Prahy …??“

    Ale třeba je to ouplně jináč..

  15. 16, 17:
    To asi jo.

    Viděl mě předtím a věděl, do čeho (koho) leze. :)
    Ty fantazie i tak určitě roli hrajou.
    Zároveň trvám na tom, že se chová zvláštně bezkontaktně; nevěřím, že jsem jediná výjimka.
    Možná je mu dopisování milejší způsob styku než naostro. Vypadá to tak. A asi má za to, že po setkání přišel o tuto dopisovací možnost, když už zmizelo tajemství a velký prostor mezi řádky pro fantazie.
    15:
    No proč ne, ať takovej je, ale ať napřed nedělá, že takovej neni.

  16. 15:
    Na dovolené byly pocity dosti rozpačité, celkově po akci: dobrý.
    Cesty na kolech s hostitelem bezva, moje vlastní procházky po městě taky tak.
    Vážím si vpuštění mé osoby do intimního prostoru jiného člověka. Mohl všechno lépe dotáhnout, jenže jestli má v povaze opak, tak asi nemohl, no.
    Nic proti němu, klidně ať mi návštěvu oplatí. Půjčím mu klíč.

  17. Když mně pořád nějak nejde dohromady ta jeho „hodnost“ a (nevím, jestli můžu říct) nesmělost, rozpačitost v kontrastu s tím, že si klidně odejde nebo odjede za někým, nebo dokonce jentak na pivo, když má doma vzácnou návštěvu, a to ještě za podmínek domácího skorovězení.

  18. napadlo me, ze by to mohlo byt moc hezke pratelstvi. Ale tak trochu bez eroticke vasne.

  19. Jirko, myslím, že to není tak úplně v rozporu. Jestli byl v pocitovým rozpoložení viz komenty 16 a 17 (jakože tipuju, že byl), tak si dovedu živě představit, že tu noc měl jako relaxační sebezáchrannej únik, a možná i jako něco, co mu pomohlo přes tu situaci – pro něj určitě taky hrozně těžkou a rozpačitou – se dostat. Třeba jen si ji v klidu v hlavě přebrat. Nebo třeba o ní tam v noci i s někým mluvil a ten dotyčný (ta dotyčná) ho uklidnila, že se nic tak hroznýho neděje, nebo nějak podobně…
    Kdovíco bylo a mohlo být.

    Obdivuju Lišku, jak to ustála a přestála. S jakým pohodovým odsupem, nakonec. Protože podobná situace opravdu není vůbec jednoduchá ani ve vlasti mateřské, natož tak daleko coby kapka v moři. Teda kapka sladké vody. Dumat, co se stalo, proč nebo čím jsem tomu dotyčnýmu odporná, nebo co se vlastně děje…
    A co s tím, že jo.
    No jo, ale co s tím.
    Nic. Najít si někoho jinýho. :-)

  20. Ja bych takovou situaci ustala taky. Dokonce neco takoveho jepresne pro me, moje vlnova delka :o) Akorat to intimni sblizeni by trvalo. Mozna by se neuskutecnilo vubec. Musel by me nejdriv dobyt. Kdyby nedobyval, tak by nebylo nic.

  21. Radko, ale to je právě ono. Tebe netřeba obdivovat, že to ustojíš, protože tobě to vyhovuje.
    Lišce (a ani mně) tyhle situace nevyhovují.

    Nepotřebuju být dobývaná a nepotřebuju dělat ofuky, že jako do postele až až až. Ale potřebuju, když už do tý vody skočím, skákat za tím druhým.
    A ne aby on řekl Hop a pak koukal ze břehu, jak se předvádím na čubičku. Eventuelně už ani nekoukal a šel pryč.

  22. Presto si myslim, ze i muz stejne jako zena potrebuje cas. Ze to nejde kazdemu rychle. Sblizeni. Ze se ozve a bude to pak o tridu lepsi. Uvolnenejsi.

  23. Ale jo, nikdo přece netvrdí, že ne. :-)
    Teda ta první věta.
    Akorát je myslím už dost starej na to, aby se znal a nezmatkoval jako panna za úplňku.
    MA myslím, že se už neozve. Že to pro něj byl tak traumatizující zážitek, trapností sama sebe, kterou si uvědomoval a pře dkterou nevěděl, jak prchnout, že bude doufat, že to usne a že s ena to zapomene… I když současně když potká Lišku za sněkdy na nějaké akci, bude určitě zářit a bude k ní milej a skvělej…
    Je to trdlo. Podle mě. :-)

  24. A je to dobře?
    Radko, nefunguje to. Nevede to dál. Jestli je to dobře nebo špatně, to ať si přebere ten, kdo takhle věci staví.

    Mám v sobě sklínku vína a nechce se mi hádat se kvůli principu demagogický obhajoby nějakýho zablokovanýho Němčoura. Nevím a je mi jedno, jestli je co dobře nebo špatně, ale takovýho chlapa bych z postele vykopala.
    Je to dobře, nebo špatně? :-)

  25. ja to neberu z pohledu postelovych hratek. Premyslim nad tim jen tak. Jakoze ejhle, clovek. Nerozbalil se :o))

    Nehadam se. Nenapadlo me to :o) Dokonce me ani nenapadlo ze ho obhajuju. Taky jdu do postele.

  26. Já to taky neberu z pohledu postelových hrátek. Ale postel k vztahu patří. Aspoň dokud fungujou hormony a klouby.
    A jestli ho neobhajuješ, tak pak už těm tvým otázkám na dobro a špatno vůbec nerozumím, což je nejlepší příznak toho, že obsah vína v krvi velí jíti spát. :-)

  27. Ru, tak jeste se pokusim dopovedet nacate. Otazka. Je to spatne? znamena, ze ani takove a ani makove. nijake. Ze jsme asi vsichni trdla. Nekdy. Jestli je to spatne nebo dobre netusim :o)) Ale umim se vlastni pomatenosti zasmat. A pak mi to jde i u jinych. A neni to vubec vysmech.

  28. Fousku, ja myslela ze proto to tady je :o)) Abychom se do toho vykecali

  29. Jirko*,
    mně to právě jde dohromady! Asi jako rulise – protože si na sebe Polykač ušil pohostinnost a pečování o mě, tak pečoval zdatně, ale měl z toho úlety pryč, protože tak úplně pečovat nemoh, se vším všudy, nechtěl, nevydržel. Měl to nějaký ambivalentní, divný.

  30. si myslím, že pět dní je na první návštěvu moc.

  31. 37: Na výlet do Němec je to náhodou akorát.

    23: Ratko, dobýval přece tři měsíce písemně. To je až dost.

    Co jinýho se s tím dá dělat, než to ustát! Jakmile jsem odjela domů, byla to jen malá epizoda, moje nebo někoho jiného, včera nebo před sto lety; nijak zásadně nepříjemně se m to dotknout nemůže – s člověkem, co moc neznám. Ale tam a v tu chvíli, kde nebylo nic jiného než to a nemožnost dělat něco jiného, jít jinam (nebo si příp. něco začít s někým jiným :) – tam to bylo pro tu chvíli zásadní a nepříjemný.

    28:
    Jo, co by se ozýval! Tajemno je pryč, fantazie se zhmotnily a Polykač si může zase zalézt do postele, číst si romány a pít u toho pivo. Další pokus pozvat si slečnu podnikne buď zase za rok, anebo úplně naopak bude mít teď víc odvahy začít si třeba s Šarlot – třeba jsem mu něčím pomohla.
    Proč by mě jinak vůbec zval, kdyby ode mě nic nečekal. Kdyby nechtěl zkusit něco udělat.

    Ostatně to je to, co k němu teď cítím – že bych mu ráda nějak pomohla. Proto jsem se k němu nechovala necitlivě. Mohla jsem se mu vysmát, že je divnej, nebo ho před ostatníma označit za impotenta nebo cokoli. Třeba se i toho bál …

  32. Me pokazde napada v tyto situaci, jake by to bylo kdyby nekdo prisel na pet dni ke me. Co bych delala, jak bych chystala, jaky program a jake sluzby bych navsteve byla schopna vubec poskytnout.

    Zazila jsem neco podobneho pri navsteve kamaradky (nemky) s dvemi detmi, kde vubec neslo o zadne intimity presto jsem byla napnuta do posledniho nervu. Pritom jsem touzila byt dobrou hostitelkou, tesila jsem se na vsechny a k navsteve jsem mela kladny vztah :o))

    Staci se vzit do toho druheho a je to jasne :o))

  33. 39: Si pozvi rulisu. To ustojíš! Doporučuju! Do manželské postele s rulisou a lahvinkou. A možná ještě přiberte nějakého chlapa, ať spí mezi vámi uprostřed. Žejo, ru? :-))

  34. Lisko, proc by jsi se mu mela vysmivat. neni duvod. Pozval te k sobe. Staral se o tebe. Neublizil ti. MOzna sobe ublizoval, kdyz prekrocil svuj horizont.

    A proc ti psal dopisy? protoze fantazie je mu blizsi nez realita. Asi

  35. Lisko, ja tomu nerozumim. netvrdim ze bych nemohla spat s nejakym chlapem prvni vecer, proc ne :o)) Ale vim stopro, ze bych z toho nemela multi :o)) protoze na urcite veci potrebuji intimitu. S tim druhym. A to je proces ktery nelze zlomit pres koleno. A asi to takhle muze mit i ten druhy. Muzi jsou citlivky.

  36. 41: Jo.
    Neublížil, ale nechoval se úplně fér. V podstatě říkal něco jiného, než pak dělal. Nalákal a nedotáhnul.
    Možná jeho přátelé mají pocit, že mě párkrát přehodil jim na starost. Možná ne.

    Klidně s ním můžu dál kamarádit, nebo ho taky už nemusím vidět, to je mi jedno. Klidně ať mi návštěvu oplatí. Ale ani jeden z nás už nebude chtít žádnej společnej sex. To teda ne.

  37. 42:
    Chuť spát s někým „první večer“ je jiné téma.
    Nějakej večer musí být první.

  38. Porad mam pocit ze chyba neni v nem. Ze neumel jinak. Ze tahle dvojakost mluveni a chovani je soucasti jeho osobnosti. Ze to zklamani bylo zpusobene ocekavanim. Pricemz ja mam zkusenost, ze nejlepsi veci prichazeji jen tak.

    Proc chrlic ohne? co nabizi…. Sen

  39. 42:
    No ale když už jsi to naťukla – tu intimitu vyjadřuju právě tím, že ji tomu druhému dám a tím ji zároveň vytvořím.
    Neumím si někde tutlat svou intimitu, schovávat se, když se převlékám, vodit někoho za nos, sedět mu na klíně a pak mu říct Dobrou noc, jdu domů sama.

    S chlapama si nehraju. Nelžu. Nedělám, co nechci. A když něco rozjedu a navnadím, tak to taky dodělám. Pokud nenastane nějaká nenadálá, nepravděpodobná, zcela převratná okolnost a překážka. A pokud on chce.
    Když někoho chci, nebudu dělat, že ho nechci. A naopak nepíšu nikomu do dopisu, že ho chci, když si nejsem jistá.

  40. 45: No vždyť jo! Vždyť to říkám (nejen já):
    „Ze neumel jinak. Ze tahle dvojakost mluveni a chovani je soucasti jeho osobnosti.“
    Slovo chyba bych nepoužila. Žádná chyba nebyla.

  41. 45:
    Že nejlepší věci přicházejí jen tak, s tím jen tak nesouhlasím.

    Když zrovna jaksi samy od sebe nepřicházejí žádné věci (a proč by taky měly bez mého přičinění vůbec jaké přicházet), tak nepřicházejí.
    Tak jaké potom nejlepší věci.

    Nejlepší věci přicházejí, když je na ně člověk nastaven a něco dělá. Něco pro to cíleně dělá, anebo prostě něco dělá. Jen tak v nečinnosti mi nic nepřichází (krom vnitřních myšlenek), jen tak bych mohla jen vlát a vléci se okolnostmi, až by mě usmýkaly. Čekat na nejhorší.

  42. Lisko, nepotrebuji vychutnavat vlastni moc. (bez hacku)
    Presto si s muzi rada hraju.
    Hra s muzem spociva ve vyladeni brani a davani vzajemne. Aby oba z toho neco meli. Oba si ladi nastroje pred symfonii :o)) Zda si pak skutecne zahraji „naostro“ je veci dohody.

    Patrim k tem co ladi dele. Ale jen proto ze mi to rychleji nejde. Ze bych musela hrat falesne. Kdybych byla moc hrrr.

  43. Lisko, nez jsem precetla tvoje posledni komentare tak jsem napsala svuj o ladeni nastroju. to je prave to priblizeni. Ale porad to neni ocekavani. Alespon u sebe jsem pokazde musela ocekavani srazit na minimum abych mohla ladit. Jinak to bylo v hajzlu. Kouzlo zmizelo.

  44. napada me jeste, ze prave to ocekavani nici vysledky nasi cinnnosti (viz 48). Misto toho abychom vstupovali do toho co je nezaujate a zvidave, tak srovnavame s ocekavanim a ….:o))

    Lisko, ja bych tu tvoji zkusenost brala vsemi deseti :o))) Vychutnala bych si ji a jen se kochala dejem. jakymkoliv. vsechno by se mi urcite libilo :o))

  45. Jojo, ratko, přesně tak: očekávání a předjímání v domněnkách, to je svinstvo.
    Jenže když je to očekávání podložené tím, co dává najevo partner, tak je příjemné a napínavé očekávat. Někteří lidi bohužel nechápou, že když nakonec cuknou, vytvoří tomu druhému frustraci. To jsou ti, co pořád dělají to samé a ostatní okolo je samotné chrání před frustracemi.
    Se mi zdá.

  46. myslis to tak, ze to delaji ti druzi schvalne? To komicke ucuknuti?
    ZE kdyz slibili (naznacovali) tak to maji taky splnit (to slibene)?

    My jako male decka po sobe pokrikovaly: sliby se slibuji blazni se raduji :o)) tim chci naznacit ze naznacovani se verit neda. Ze mic neni na strane tech co naznacovali nybrz tech kteri si naznacovane vylozili podle sveho. Dokonce si myslim ze to je jeste jinak. Ze ten kdo nazanacoval i to naznacovane by rad provadel. A kdyz prislo na vec tak to bylo jinak. Protoze vse je promenne ve sve dynamice. A to plynuti vseho lze pouze akceptovat.

  47. Tak tohle jsem přečetla celé jedním dechem, fakt moc zajímavé. Připomnělo mi to mnohé, možná i vysvětlilo, ale to tady psát nebudu. Jen jedna poznámka: asi chybělo to „klepání na dveře“, pokaždé a znovu. Jakože ten druhý je „jistej“, po tom, co už se někam došlo a tak se začíná vždycky odtud.
    Hodně toho, co napsala ratka, mi mluví z duše.

  48. [55]
    Bohužel. Nechci ujíždět někam do moralistna. Ať si dělá kdochce cochce a já taky – ale já se cítím dobře jen v tom, když dělám konzistentně, co jsem oznámila předešlý den, že budu dělat. Pokud změním rozhodnutí, prosim, ale pak to druhému je lepší vysvětlit – pro něj lepší i pro mě lepší. Plácat se v nevyřčeném je odporný. Pohodlnější a méně zralá cesta, ale ve výsledku k hovnu. To nechci, aby byl můj styl.

    [56] Ratka vždycky řekne toli,m věcí, že část z toho je zcela v souladu se mnou a jiná část – propletená do té první – je se mnou v neladu. Pak těžko říkat, jestli souhlasím s ratkou, nebo ne :-))

  49. [57]
    Asi fakt ujíždím do moralistna, achjo. Protože jinak bych musela reflektovat, že jsem se já sama mohla odhodlat a pokládat Polykačovi otázky na tělo. Jenže já chtěla být nenátlaková, citlivá a nedostat nikoho do nepříjemného pocitu. Taky trochu srabárna ode mne.
    Ale když je člověk host, nemůže si moc vyskakovat.

  50. „Plácat se v nevyřčeném je odporný.“ Jo, to je pravda, jen ještě do jaké míry to platí ve vztazích. Kdysi jsem četla v Plzákovi, že v tomhle nemá být žádné ujasńování a vyjasňování, žádné dolování jistoty. Když to pojmenuješ, tak to vymezíš a už se to nezmění.

  51. 59:
    Pro co jiného to platí, když ne pro vztahy?
    Jo, když to pojmenuješ a vymezíš, je to skvělý, uděláš pokrok, zakomponuješ si další díl do skládačky. A to když se nestane, je to plácání se v nevyřčeném, ne?

  52. tentokrat jsem blize Jessie. Neda se vyslovit nevyslovitelne. Neda se popsat nepopsatelne.

    Vyslovenim zaradime do skatulky. Z ktere se pak tezko preskoci do jine skatulky.

  53. 61: Nene, možná mluvíme každý o něčem jiném. Žádné škatulky nepřipadají v úvahu, škatulky jsou mimo mísu v tom, o čem mluvím.

    Nedá se vyslovit nevyslovitelné, když se o to nechci snažit.

  54. Protože ono to bolí.
    A člověk je v odporu – nechce vidět, slyšet, co dělá. Protože se bojí, že by to bolelo a rozhodilo jeho dosavadní systém. Pochopitelné.
    Ale jen ten, kdo do toho jde, je zodpovědná svobodná bytost.

  55. Tím nikoho nehodnotím. Neříkám, že já sam jdu nebojácně do všeho hned, že v něčem nejsem zbabělec. Kdo není v nějakém ohledu… Je toho tolik!

  56. kdyz to vyslovis tak to prece automaticky zaradis. Okamzite si tim nastavis vzorec. Mozna je to moc abstraktni :o)) Zkusim to nejak popsat.

    REkneme fiktivni pripad. Clovek se citi hrozne neprijemne. A je presvedcen ze se citi ztrapnen tim druhym. Ze za to muze on. Tak rekne: kdybys neudelal to a to (udelal to a to) tak bych se necitila trapne (citila dobre) A pritom to neni pravda. je to jen mustr. Vzorec. Ta pricina neprijemneho pocitu je nekde jinde. uvnitr. Mozna tusena a mozna netusena. Tim ze vyslovim urcity vyrok tak se v tom jeste vic zabednim.

  57. 65:
    Tak to mluvím o opaku –
    „REkneme fiktivni pripad. Clovek se citi hrozne neprijemne. A je presvedcen ze se citi ztrapnen tim druhym. Ze za to muze on. Tak rekne: kdybys neudelal to a to (udelal to a to) tak bych se necitila trapne (citila dobre) A pritom to neni pravda. je to jen mustr. Vzorec. Ta pricina neprijemneho pocitu je nekde jinde. uvnitr. Mozna tusena a mozna netusena.“
    No přesně a právě když v ten moment se odhodlám, když připustím, že je to jinak, tím to pojmenuju, opravím – místo satrého vzorce přejatého kdovíodkud budu mít teď ve své skládačce svou vlastní zkušenost. Jsem o krok dál. Bylo mi špatně právě proto, abych dosáhl tohoto pokroku.
    Pokud jsem srab nebo neumím do toho jít, neumím být k sobě upřímný zrovna v nějakém konkrétním tématu, jsem v tom neurotik, tak se dál plácám v nevyřčeném. Buď ho jen odsunu na jindy, nebo se plácám permanetně a je mi blbě. Jsem v nějaké úzkosti, třeba.

    O tomhle jsem mluvila.

    Takhle mi to funguje.

  58. Takže si myslím, že Leo se v tom plácá, no.

    Třeba mu to právě situace se mnou krásně pomůže, aby se v tom plácat přestal. Mu přeju.

  59. – Proč by si to jinak na sebe ušil. Asi se chce dostat někam jinam, než v tom je.

  60. 40: jooo… :-))))

    57 ad 55 – ano.
    Já jsem třeba člověk změny. Miluju proměnlivost a nejistotu.
    Ale strašně špatně snáším nevyřčenost. Neschopnost fér jednání = vyslovování se. Snesu jakoukoli změnu, když je na férovku oznámená, udaná, daná najevo alespoň nějak, zlomkem sdělení. Ale nemůžu unést, dusím se a kroutím jako had nabodávanej na klacek, když cítím tuším vím, ale ten druhej to popírá a kličkuje… Jak mám udělat, co chce? Když to on sám neví? Kam mu vyjít vstříc? Když je špatně, že jsem kde jsem, i by bylo špatně snažit se jít mu naproti, protože bych nejspíš šla někam, kam se i on sám bojí…
    To je to, co jsem myslela tím, že bych takovýho chlapa vykopla z postele. Protože to je absolutní pat, to není dějeschopný, to není není komunikace, to je jen dusno z jeho neschopnosti cokoli kamkoli.
    A toho už jsem si užila nad hlavu a už nemám zájem.
    Ani jako trenažér.

    No, a teď si čtu, jak to pochopily Radky s Jessie – a koukám jako puk, protože mám pocit, že to zas šouply někam jinam.
    Nejde přece o vyslovování nevyslovitelného. Jde jen a jedině o schopnost pravdivě říct „chci – nechci“ (líbí – nelíbí). To by úplně stačilo.
    A přitom to tolik lidí naprosto nezvládá…

  61. Ru, to jo. Vadi nevadi jo.
    ale tak jako to bylo podano tak cicham spise zabrany. A u zabran se neda jet na ferovku. Zabrany cloveka prevalcuji.

    Zabrana je neco jako ochrnuti. Ustknuti hadem. Ja necitila z plivace ohne klickovani. Spise to ochrnuti hruzou. Ale nebyla jsem tam, takze nevim.

    Ru, vis prece ze ruzne mzeni a klickovani nesnasim. BYt ochromen zabranou ve me vzbuzuje spise soucit. Pochopeni. MOzna proto, ze jsem taky celkem lekava v intimni sfere.

  62. Zábrana jako ochrnutí – znám dost dobře. Psala jsem přece o zablokovaným Němčourovi.
    Myslím, že většina kličkování a dělání mrtvých brouků je způsobena nějakými zábrany, ochrnutími, bloky.
    Soucit to ve mně taky vzbuzuje.
    Což do postele (na partnerský vztah) není nic moc.

    Takmě napadá, Radko, ty bys šla do parnertsví či postele s někým, o kom bys věděla, že na tebe pohlíží se soucitem?

  63. Ja vim, ze argument muze byt, ze chlap ve ctyriceti by nemel byt lekavy stydlin. Jenze on je polykac ohne. Otetovany a svobodny. Nebo ma nekde zenu a deti?

    Porad jsem presvedcena ze chlap je bud normalni nebo divny. Ten normalni je davno zenaty s detmi. Nejaka zenska si ho jiz slupla. A zbyli ti divni.

  64. hehehehe Ru, zrovna jsem se minuli s komenty :o)) To jsou otazky na telo. Ja nevim. Fakt nevim kolik obeti bych byla schopna pro dobry skutek :o))

  65. To je sice pravda, ale nic moc z toho nevyplývá. :-) Nekompatibilní jako osobnosti jsou k ženské jako Liška ti i ti na stejný procento. Nezáleží to na škatulce podle oštemplovanosti.
    Tvoje dělení má smysl jen pro ženskou, co chce klasickej model rodiny, společný lože i dům či byt, auto, první dítě, první dovolená v jugoslávii, druhý dítě, druhá dovolená v jugoslávii…

  66. Vsak jo, to taky naznacuju. Kdyz chtela „divneho“ tak si ho nasla. Kazdy divny neco ma. Stejne ti nejlepsi milenci jsou vetsinou ti obycejni nenapadni, otcove rodin :o)) Protoze to furt delaji a maji zkusenosti

  67. Uznavam ze ne kazdy chce klasicky model rodiny. A ze klasicky model je pro nej cerna mura. Hole nestesti :o)) furt s jednim chlapem a k tomu jeste decka. odporne.

  68. Ježíííš, kde píšu, že chtěla divnýho? :o)))
    Stran nejlepších milenců – nevím, nemůžu soudit, na to mám málo srovnávacích vzorků. :-) (Ale můj top nebyl otec od rodiny.)

  69. Ja nevim, asi jsem si to vymyslela :o)) Ty jsi Ru taky hodne vybirava. To pak je tezky mit pravidelny sex. Kdyz chcu mit sex tak se ja musim spokojit s tim co mam. obycejnym. prece nepujdu nekam do prdele hledat polykace ohne, ktery to potrebuje jednou za mesic.
    Co ja vim, nerozumim tomu. Kdyz chlap nesoulozi tak treba to ma radeji jinak. Zrovna jsem se divala jak nejaci mnisi tahli vuz penisem. A tak jak se jim na penisu houpal jiny mnich. Dyt takovi chlapi prece nebudou soulozit. Budou radeji tahat ptakem auto nebo na nem houpat jineho chlapa.

    Ja si radeji vyberu klasiku.

  70. (P.S. Kolik máš ty těch srovnávacích vzorků? :-)

  71. ja myslim, ze je to naprosto jednoduchy sice kruty, ale vidim to takhle:
    Leo si myslel na Sarlot a s tebou jen tak flirtoval a trosku te mel za jeji nahrazku, protoze ji nemohl udolat… A tak te pozval, aby Sarlot zmatl… Vyuzil sve sexualni absence a prvni noc se na tebe vrhl, uspokojil se a ujistil, ze Sarlot zvaldne a tak dalsi dny jen premyslel jak… a tu posledni noc to bylo jasny, vyspal se s ni minimalne 2x – pri masazi u nej doma a pak buhvi kde….
    Podle me ubozak a divim se, ze si s nim vic nepromluvila jak v prubehu, tak po te party…
    Zajimava zkusenost, ale nic vic ;)
    Zdravim ze Sevilly !

  72. jo tak mě napadá:

    Na úpatí Sněžky
    potkal jsem tři ježky
    všichni tři šli pěšky
    život je holt těžký

    WARNING!: Dotýkati se ježka jen na vlastní nebezpečí, píchá.

  73. ad82) „…prece nepujdu nekam do prdele hledat polykace ohne…“ ježíš Ratko, teď jsi mi prodloužila život nevímokolik, děkuju :-)))

  74. [90] :-)) A to já právě půjdu. Jinak bych měla pocit, že nedělám nic.

    [71] Ru, jo.
    [72] @Teo, je to komplikovaný?
    [76] No ratko, poněkud klasický model. Proč by tetovaný polykač ohňů neměl děti? Má. Proč by zároveň nemohl bydlet sám? Bydlí sám. Proč by měl bejt podezřelej neženatej chlap nad třicet nebo čtyřicet? Panic podezřelej je, ale neženatej bezdětnej ne – když člověk nezná okolnosti.
    Když se s někým seznámíš, hned víš, jestli chce sex každej den, nebo jednou za rok? To se napřed nepozná, když nejsou informace.
    [79] Já že chtěla „divného“? Já chtěla sexy muže bez vlasů s hnědýma očima. A to jsem dostala. Jestli je hypersexuál, nebo naopak, to jsem nemohla předem vědět.

    [87] Leni, ano, nic víc. Je to možný, s tou Šarlot, ale možný je taky, že její význam je rovněž přeceněn. Že vlastně v reálu Leo nebalí nikoho.

    [88] Vůbec se nejmenuje Leo. :)

  75. [89]
    Autorem je Bohdan Šumavanský.
    Jsem pro psaní jemn autorů, když někoho cituju. Aby mi nezrušili blog pro kradení cizích, nepůvodních textů!

  76. [82] Ratko, nutno mít na paměti, že ty a já jsme někde na opačných pólech. Když ty řekneš, že si vybereš radši klasiku, není divu – máš klasiku doma. Tak co by sis ji nevybrala.

    Já i kdybych se rozhodla, že si vyberu to, čemu říkáš klasika, napřed musím jet za polykačem ohňů do tramtárie, abych vůbec vytvořila pro sebe možnost zjistit, jestli on je klasika nebo něco úplně jiného, co mi vyhovuje víc, anebo to nepůjde. A to jsem taky udělala.

    Že v sexu jsou nejlepší nenápadní otcové od rodin, to bych se teda neodvažovala tvrdit.

  77. Taky jsem nad tím tvrzením přemýšlela.
    No, ona to Radka myslela možná tak, že maj největší výdrž a potenci. Páč ten trénink.
    Jenže dobrej sex není ani o výdrži ani o četnosti.
    A nemůžu si pomoct. Moje zkušenost spíš říká – co motivuje nenápadné otce od rodin k lepšímu sexu, když maj doma svý jistý, kdykoli si vzpomenou?

  78. 94: Hlavně už ten termín „nenápadný otec od rodiny“ vlastně nic neříká. Protože kdo je nenápadný? A proč by musel už být otcem?

    Jasně že ratka myslela ten trénink :) Ale ten sám o sobě někomu nepomůže… spíš to pak sklouzává, jak píšeš ty, ru, že už se moc nesnaží.

    Z toho vyplývá, že je to různé a že přece nebudeme škatulkovat. Ratka taky přece škatulky nemá ráda. Hele, ratko, neškatulkuj. :)

  79. Hm nejde ani tak o výdrž, ta závisí na fyzický kondici, stravě, věku, míře vystresování/pohody a predispozicích :)

    Spíš jde o vyladění, partneři co jsou spolu dýl a spěj spolu (s chutí) se toho víc o sobě naučej – věděj kam jak co kdy, aby se dílo povedlo :))
    A nemusej to bejt nutně manželé, ale to vy víte …

  80. 96: No to jó.
    Ale když má někdo výdrž pár vteřin, tak je to trága, i kdyby byl úplně nenápadnej otec od rodiny :-))
    Takovým nedovolím, aby se stali otcem mojí rodiny. Krutý. Někteří se totiž ani časem nenaučí úplně zdárně, co by se hodilo namísto té ne-výdrže…
    No nic. To netřeba rozmazávat.

  81. Ano, právě proto. Nemusejí to být manželé. A nemusejí se mít doma.

    Jenže vytýkat někomu, že to nemá, když se mu nějakej první pokus někde nepodařil – mi trochu mi připomíná ten vtip: Synáčku, měl by sis už taky najít nějakou vážnou známost, oženit se… – Ale tati, to není tak jednoduchý, tobě se to mluví, když ty sis bral maminku…

  82. To je třeba vyměnit a nenápadného přenechat někomu, komu bude lépe vyhovovat.

  83. Doufám, že pochopeno, jak myšlen první pokus.
    Že i ti stálí, zacvičení a osvědčení otcové rodin byli někdy poprvní. A většinou ne jen jednou.
    Howgh, jdu zas chvilku něco dělat.

  84. 98 bylo na 96 a 100 na 98. :-))
    Jo, taky mám pocit, že jsou tací, co se nenaučí nikdy…
    Pápápá! :-)

  85. 99 bylo na 97.

    98: Co vytýkat?
    Jasně, já jsem pro po prvním pokusu pro jistotu udělat další. První pokus nemusí ještě nicmoc znamenat, ale popravdě řečeno, dost z něj patrno je.
    To se mi nikdy předtím nestalo, že by tentononc jen jedinkrát a šlus. Kupodivu se mi podařilo necítit to jako urážku. Prostě jeho problém, polykačův.

  86. 100: Jo ták, první pokus. No to jo. Těším se na další první :)

  87. 100 (ad 98)
    Vytýkat někomu, že nemá stálého partnera a neobrací se k němu, nýbrž odjede za někým do prdele. :-)
    A už fakt letím. :-)

  88. 104:
    :-))
    Leť. Třeba do p-, ale někdy se zas vrať.

  89. Pro me ten tvuj popis neznel vubec katastrofalne :o)) neni duvod to nezopakovat. Treba v tvoji komurce.

  90. 109: Šmankote!
    Opakovat to nebudu. Není důvod. Nechci. Obě strany nechtějí.

  91. Kdyz jste me tady rozebraly jak jsem konzervativni tak jsem chtela jen naznacit, ze klidne i onak. nemusi byt jen tak :o)) Ze uplne vsechno je mozne.
    Nejhorsi jsou ty zle skatulky :o))

  92. 111: Nikdo neřek, že bys byla konzervativní. Mně se nejevíš konzervativní.
    To byla jen upozornění na to, aby se nezapomnělo, že každý nemá právě možnost být konzervativní.
    To je protivný slovo. Stejně myslím, že nic takovýho neexistuje :)

  93. 113: Přece pro každýho něco jinýho, co tě baví, vyhovuje.
    S někým, kdo tě baví a vyhovuje. Nebo ještě něco navíc.

  94. Lisko, proc ne? Proc nema nekdo moznost byt konzervativni? Ja jsem konzerva jak hrom. A drzi me to nad vodou. Pluju si na sve konzerve a neutopim se.

    Zrovna dne jsme byli na hezkem rodinnem vylete a ja premyslela nad tim proc me bavi chodit na hory. Rozebirali jsme vystup na rohace. Na Banikov pres Tri kopy a Volovec. To je vystup zo Zverovky a musis jit jeste asi 1,5 hodiny po asvaltce na Tatliakovu chatu. A teprve az se tm vyplazis tak muzes jit na hreben nahoru. A kdyz se vyplazis nahoru tak zacinaji retezy a tezsi misto. pak se plazis dolu k jezirkum pk k vodopadu a pak jeste dolu po ty asfaltce. je to tura jaksvina a ja ji sla poprve asi v deviti letech. Pak jeste asi destkrat. A pokazde tam nekdo kolaboval, umiral, nemohl a ruzne zdechal. A ja si uvedomila ze takova tura je jeko cely zivot. Clovek si rozplanuje cas a sily od zacatku do konce. Vcetne jidla a piti, vi kolik ma casu a kde si musi odpocinout. A jde. A vi kde se nachazi a kolik jeste mu zbyva. Takovy je i zivot. Clovek vi kde je. V kterem miste a odhadeje co jeste na nej ceka. celu tu nadhernou turu si uzil, rozlozil sily ale i na ten zaver mu musi zustat neco.

    To je to konzervativni. Uzivat si a zaroven i premyslet.

  95. 115:
    Roháče mi radši nepřipomínej :) Tam nastala osudová chvíle a já pak měla deset let fóbii z výšek.

    Konzervativní ne v obecném smyslu, ale v tom, jaks psala ty – že si vybereš klasiku, že si vybereš toho prověřeného, manžela, co máš doma.
    Já poukázala, že každý tu možnost nemá. Třeba já. Tudíž jsme někde jinde a musíme to brát v úvahu. A to je všechno, co jsem chtěla k tomu říct. Už nic jinýho za tím nebylo, nic o konzervatismu.

    Užívat a zároveň přemýšlet. To je konzervativní, hm. No třeba. Ale dá se to popsat i úplně jinak. Ostatně tvoje popsaná túra mi nic o konzervatviismu neřekla.

    Ale to neva, nemusíme rozebírat zrovna konzervativnost. Proč? To nemá už s Chrličm ohňů nic co do činění.

  96. Konzervatismus znamena pro me miru zaprdenosti. pecivalstvi. Clovek chce mit pohodu a tak je konzervativni. Zakonzervovany. To jsem cela ja. Vrabec v hrsti. Prase v chlive.

    Chrlic ohne je opakem. Je to symbol nejistoty, otevrenosti, rizika. Nekonecny horizont. HOlub na strese. Ocekavani.
    To jsem mozna taky ja. V kazdem pripade je to moc namahave.

  97. 116: Doprčic, jak já můžu vědět, co je to pro tebe?!

  98. 118: Konzervatismus taky může být rozhodnutí po zvážení ostatních alternativ, nemusí to nutně být, že se někdo veze (bez rozhodnutí) v pohodlí. A taky se to dá pojímat politicky… Ale co je nám do toho, proč se o tom bavim.

  99. Lisko:o) Muj dotaz se tykal 94 Ru, kde pise: co motivuje nenápadné otce od rodin k lepšímu sexu, když maj doma svý jistý, kdykoli si vzpomenou?

    Tak me napadlo se zeptat, co je to ten lepsi sex? Kdyz mam k dispozici jen ten standard.

  100. 118: A do prdele, nepodsouvej, že Chrlič ohně je očekávání.
    Je to chlap jako jiní. Žádné větší riziko než jindy.

  101. 121: Jo tááák.
    Pokud už to být lepší nemůže, tak je třen´ba pod pojmem „lepší sex“ rozumět neutuchající standard. S výkyvy, samozřejmě.
    Co asi řekne ru, že jo…

  102. 122 :o)) No a to ja prave podsouvam :o)) Moje kontrolka skatulka to takhle dle dostupnychi nformaci vyhodnotila. Jeste jsemho nevidela. Treba je uplne obycejny a kontrolka prestane pipat.

  103. 117 – Přesně tak jsem to myslela i já.
    Že ty, Radko, si myslíš, že Liška hlůedá vzrůšo dobrodrůžo exotiku podivnost a tak, ale vůbec nevíš, jestli třeba nejede za tím chrličem proto, že nikdo vhodnej blíž není…
    Není to = manžel pro tebe podivnost.
    To asi není konzervatismus, ale opravdu jen škatulkismus.

    Radko, proč si myslíš, že tě vidíme jako konzervativní, kdyžs to slovo použila první ty? :-)
    Hele, ty zas se něčím trápíš, tak to podšoupáváš druhejm… svoje vidění sebe… :-))

  104. Ru, tak to je vzdycky ze clovek sam sebe podsoupava jinym :o)) Nekdy si pripadam hrozne zkostnatela a kdyz vidim, jak jini odmitaji to v cem se ja tak samozrejme leta pohybuju. Samozrejme kouknu na sebe zda neziju leta v omylu.

    Tohle snad dela kazdy.

  105. Ad sex:
    Lepší sex je sex tvořivější. Vstřícnější. Všímavější.
    Třeba.
    Nebo i další přívlastky.
    A myslím, že vím, o čem píšu.
    Po sedmnácti letech manželství, z toho skoro třinácti letech v manželský posteli.
    (Ale netvrdím, že nemůžeš mít ty nebo některá jiná to štěstí a vlastnit totéž přímo v osobě svého manžela.)

  106. Doufám, že ctěné obecenstvo vespolek pochopilo, že ve 125 patřilo to rovnítko o jedno slovo vedle. :-)

  107. 129: Mně to rovnítko bylo hned podezřelý.
    (Ctěné obecenstvo čte tenhle typ našich komentů? Já vždycky doufala, že jakmile napíše ratka několik komentů po sobě a já taky, tak už se v tom nikdo neorientuje a přestává to číst.)

  108. Tak ale prosím, chce to přehled a pořádek, nechť se tu podepíší všichni, co to nečtou!

  109. Nepolepšíš. :-)))
    Proč taky, že jo. :-)
    O čem bysme pak kecali/y, herdek…?

  110. stejne nechapu jaks to myslela
    neni to manzel rovna se pro tebe podivnost

    jakoze vsechno co neni manzelem je podivne? Ja videla podivnych manzelu :o)) TAdy rovnitko urcite nemam. (tedy ja)

  111. zrovna ted jsem cetla nejake vyjadreni neurologa, ktereze misto v mozku zpusobuje nejvetsi pocit stesti. Zeby se jako chtelo furt mackat. A je to seeeex :o)) Sex zpusobuje podrazdeni toho mista a nejvetsi pocity stesti. Haaaaaaa! Takze ti co nesoulozi jsou malo stastni! :o) A proto jsou podivni.

  112. Radko, ano, tak jsem myslela, žes to ty myslela. :-) Neb tak mi to od tebe vyznělo. Např. v komentu č. 76. :-)
    (Ale pak volně i v dalších asi pěti.:-)

  113. Tak jsem si precetla ten koment 76 :o)) Jojo, tak jsem to myslela. I lekaveho a podivneho stydlina si nejaka zena vylovi. A kdyz nic tak nic.

  114. No a nic, no.
    [139] Já mám pocity štěstí i sama o sobě, bez „podráždění toho místa,“ jak píšeš. Jen jsem měla dojem, že na tom místě nemám mozek. Tak jsem se asi spletla… :)

  115. teorie je teorie :o) Praxe je zeleny strom zivota. Brzy nejakou teorie porodim a srovnam si ji odzitym.

  116. podrazdeni „toho mista“ je tanec vztahu, okolnosti, ritualu a momentalniho ladeni. Rika se tomu vztahy :o)) Muzou trvat jen chvili. Nebo dele. Ale souzneni s necim je vztah. Muze to byt i se stromem :o))

    Ale to plati jen pro ty co se vzrusuji sexem (vztahy)

    Pry jsou takovi co se vzrusuji pocitem moci.
    A do tretice taci ktere vzrusuje pocitani penez.
    (pry, to je podle nejakych psychologickych studii)

  117. 145
    The nucleus accumbens (NAcc), also known as the accumbens nucleus or as the nucleus accumbens septi (Latin for nucleus leaning against the septum), is a collection of neurons within the forebrain. It is thought to play an important role in reward, laughter, pleasure, addiction, fear, and the placebo effect. (cit. WIKI) … :)

  118. Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii požádali své kolegy v laboratoři, pak manželky a přátele, aby ze zásoby obrázků, vystříhaných z časopisů, vybrali ty nejvtipnější. Vítěznou sérii obrázků pak ukázali 16 dobrovolníkům a to v době, kdy se jim do hlavy dívali metodou funkční magnetické rezonance. Zjistili, že srandovní obrázky rozpálí v mozku ta samá spojení, jako to dokáží kokain, peníze a nebo sex. Aktivovaná část mozku se nazývá – nucleus accumbens :-)))

  119. kokain to pry dokaze jen tak :o)) Podrazdit to misto. Ale kazdy vi presne co ho vzrusuje k extazi. Co mu prinasi pocity stesti.
    Kokain nema kazdy k dispozici :o)

  120. Já kokain nezkoušel, a peněz jsem asi nikdy neměl takové množství, aby mi to podráždilo nucleus accumbens, a moc, jíž se prý lidé opájí, na mne opojně nepůsobí.
    Takže v mém případě přichází v úvahu toliko (jak už bylo kdesi podotknuto) tato ženská kombinace: plochá, hubená a protivná :-)))

  121. Haha.
    Díky bo a Pařezi za info.
    Dráždím se zdárně legrací; ostatní držádidla nejsou právě dostupná.
    Jak říká ratka, [151] klasiku nemá každý k dispozici, to jsme už probírali.

  122. opravuji „držádidla“ na dráždidla“, ale to první slovo se mi líbí víc.

  123. Lisko, tak nad tim premyslim (teorie)
    delat si legraci z jinych (nadrazenost) je asi extaze z moci
    delat si legraci vzajemne s nekym (stejna uroven) je extaze ze vztahu (sex)

    Smat se pri pocitani penez se te asi netyka :o)))

  124. Možná to slovo „držádidla“ naskočilo jako připomínka problému tkvícího v tom, že v krátkodobém horizontu („dráždit“) tu a tam leckdo chce, ale v dlouhodobém („držát“) nikoli :-)

  125. Je to skvěle napsaný, měla bys psát. Když zrovna nespíš. :)

    Je třeba mít vždy oboustranné únikové exikaktusy. To jste teda ďáblové, šlehnout si poprvé rovnou na pět dní bez možnosti úniku. Nachte můra. Ale zas kdyby to sedlo, tak bude pět dní málo, taky blbý :).

  126. Liši „Ratko, dobýval přece tři měsíce písemně. To je až dost.“, „A když něco rozjedu a navnadím, tak to taky dodělám. neblázni ;). No některý chlapi jsou velký keepers a dodělaj i proti chuti, ale to bych snad ani nechtěla :).
    Teda nevím pro mě by bylo jasný, že jsem holt nezavoněla nebo cokoliv jinýho neza-, dala bych tomu den a pozejtří zamávala z vlaku. Myslím, že mu možná maliličkato křivdíš..

  127. 160:
    No možná křivdím, ale v tom případě by měl dost blbej odhad a ještě mu sám věřil a pak byl děsně překvapenej.

  128. A tys ho neměla? Myslím ten blbej odhad,kterýmu si sama věřila a pak byla děsně překvapená.. Šla jsi za dobrodrůžem a stálo to za bačkoru. Ale vytvářet z toho psychologický rozbory toho druhýho?

  129. [162]:
    Hoho! No to né, já měla odhad (sebe) dobrej! A druhého jsem neodhadovala, na toho jsem byla zvědavá, neměla žádná přesná očekávání a věděla, že se jistě stane něco nečekaného a nějakej průšvih. Ale nečekala jsem tenhle druh – jako jsem nečekala žádnej jinej druh; jen tušila, že bude dobrodrůžo. A bylo.

    Ale on teda – podle toho, jak to připadá tobě v [160] – odhadl blbě sám sebe.

    Já se nedám :-)))

  130. ;) Nedej, však taky jen tak porejpávám. Cvičně s rýčem. Praktikuješ na něj ovšem stejné požadavky jako na sebe- „A když něco rozjedu a navnadím, tak to taky dodělám.“ A když to má tady Herr jinak, tak domýšlíš psychodůvody. Mně přijde, že si na to na jednu stranu moc a na druhou stranu moc málo zaangažovaný aktér. Vidím tu aplikovatelnost pořekadla do husy a do ženský nevidíš. Na Herra.

    Se nedám.:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.