Rovnost

JE VÝZNAM POJMU UNIVERSÁLNÍ?

 

Psala jsem, že je pro mě důležitá rovnost, a nazvala to rovnostářstvím. Tento termín mívá jiný nádech, než jak jsem ho pojala; jak se ukázalo v podnětných komentářích. Psali jste v nich v podstatě, že společnost lidí, kteří by byli stejní, a ne individuality, co si jdou za svým, je hrozná a překonaná představa.

To je! Však to také s rovností, jak jí rozumím, nemá co společného.

Trochu mě zarazilo, že chápu rovnost ve významu „rovná práva," jako vysokou hodnotu, jako čiré dobro, kýžený stav – kdežto někdo ji vnímá jako varující, zavánějící totalitou, glajchšaltizací a trestáním jinakosti, omezováním svobody. A pro mě je rovnost vlastně svoboda! Volnost – rovnost – bratrství … proč je tohle heslo své doby složené ze tří slov, když pro mne znamenají všechna tři v podstatě totéž? Mění se význam pojmů v historii? Rozhodně! Významně se mění pohled na svět.

A právě když mi pojem rovnosti ležel v hlavě, natrefila jsem na něj v tramvaji. Při četbě Ericha Fromma. Náramně se mi to hodí do krámu, protože on slovy již schopně popsal, co jsem jen matně tušila, neschopna problém verbalizovat. Přednesu vám jeho slova.

Ovšem mějte na paměti, stejně jako já, kdykoli ho čtu, že je to autor levicový. Na mě někdy až moc (části knihy „Mít nebo být"). Za druhé je třeba si v té souvislosti uvědomit, že neomarxismus a levicové přístupy ve společenských vědách vůbec jsou na Západě několik desetiletí velmi silné, nikoli okrajové nebo snad vysmívané, jak by si občan postsocialistické země mohl myslet (a nebylo by divu při chabé úrovni naší levice a trapném hrožení návratem komunismu z úst naší pravice). Každý pohled prostě zkoumá určitá témata a na jiná nedosáhne; když budu chtít psát o zvoleném tématu, už jeho výběr částečně předznamenává, jaký úhel pohledu – nebo několik – budu muset použít. Z něho pak vychází význam pojmů, jejich definice a jejich nuance, které denně používáme automaticky, leckdy v domnění, že jsou universální, že pro každého znamenají totéž a dokonce že znamenaly totéž v historii. Všechny učené texty vznikly právě v okamžiku, kdy vznikly: v antice za otrokářství vznikaly texty o rovnosti; „země svobody" – Nový svět, který si otrokářství podržel nejdéle, tehdy neexistoval a Země byla placatá. Když něco čtu, musím vědět, kdy to bylo napsáno.

Erich Fromm (Umění milovat, 1956; překlad Jan Vinař, 1967) v textu o touze lidské existence po úniku z odloučenosti a po jednotě, nahrazované např.konformitou, rozkrývá původní chápání rovnosti:

„Sílící tendence k odstraňování rozdílů je v těsném vztahu k pojmu a zážitku rovnosti, jak se vyvíjí v nejpokročilejších průmyslových společnostech. V náboženském smyslu rovnost znamenala, že jsme všichni děti boží, že se všichni podílíme na téže božsko-lidské substanci, že všichni jedno jsme. Znamenala též, že je třeba respektovat právě rozdíly mezi jednotlivci, že ačkoli je pravda, že všichni jedno jsme, je též pravda, že každý jednotlivec je jedinečné bytí, je svět pro sebe. Toto přesvědčení o jedinečnosti individua je například vyjádřeno v Talmudu: ‚Když někdo zachrání jediný život, je to, jako by zachránil celý svět; když někdo zničí jediný život, je to, jako by zničil celý svět.‘ Rovnost jako podmínka pro rozvoj osobnosti byla také významem tohoto pojmu ve filosofii západního osvícenství."

Tak chápu rovnost i já – rovná práva pro jednotlivce všech ras jednoho lidského rodu (ovšem v daném místě za daných okolností atd., je to složitější), úctu k životu všech lidí, protože všichni jsme si v životě napříč historií rovni v základních věcech, těch biologických, ne těch vytvořených společenských, které se mění stále rychleji. Fromm dále pojednává o posunu pojmu rovnosti během kapitalismu. Psal to sice před padesáti lety, ano, v době masové modernity, ale bylo to už v poválečných Spojených státech:

„V soudobé kapitalistické společnosti pojem rovnost nabyl jiného významu. Rovností je míněna rovnost automatů; lidí, jež ztratili svou individualitu. Rovnost dnes znamená spíše ‚stejnost‘ než ‚spravedlnost.‘ Je to stejnost abstrakcí, lidí, kteří mají stejná zaměstnání, stejné zábavy, kteří čtou stejné noviny, mají stejné pocity a stejné myšlenky.
… Soudobá společnost hlásá tento ideál neindividualizované rovnosti, protože potřebuje lidské atomy jeden jako druhý, aby v masovém nahromadění fungovaly hladce, bez tření; aby všichni jednali podle stejných rozkazů, ale přitom aby byl každý přesvědčen, že sleduje jen své vlastní touhy. Stejně jako moderní masová výroba si vyžaduje standardizaci zboží, společenský proces vyžaduje standardizaci lidí a této standardizaci se říká rovnost."

– Já říkala, že je to radikálně levicový autor. Poslední odstavec ale nejvíc připomíná socialismus, není-liž pravda? To pro tu masovost, která se v západním kapitalismu během desetiletí stačila modifikovat v „postmodernitu," větší různorodost, větší důraz na kvalitu (protože už na ni máme) a na individuálnost potřeb. V socialismu po takovém posunu nebylo ani slechu, tak bohatí ani tak v rozletu jsme nebyli, abychom mohli tohle rozvíjet jakožto stát, oficiálně.

Zpět do současnosti:

Chci říct, že chápu, proč pro mnohé lidi má pojem rovnost nádech varující připomínky masové stejnosti, ještě k tomu diktované shora totalitní mocí. Já se rozhodla – aniž bych to úplně věděla – přidržet slovního významu založeného na méně pomíjivém základě, než je momentální stav společnosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

94 komentářů u „Rovnost

  1. Od Ericha Fromma jsem sveho casu cetla uplne vsecko a jeho psychologie me hodne ovlivnila. Nikoliv jeho ideologicke a politicke vyvody. (tak jak je on vyvodil) Tim ze vlastne vyvdil ze sve psychloogie ideologii umoznil ctenari pozorovat JAK se meni uzasne svobodne myslenky v ideologii.
    Fromma mam rada, i pres jeho utopicke mysleni. Doma mam malou knizesku Utek ze svobody. A ctu si v ni. Kdykoliv mam pocit ze me svoboda tizi tak si vezmu tuhle knizecku a zacnu si cist. A opet vim, proc je ta vnitrni volnost (svoboda) pro me tak dulezita.

  2. To se tak říkávalo,za bolševika, že všichni lidé jsou si rovni, ale tehdy tím asi chtěli naznačit, že i ti,kteří si mohou dovolit cokoliv, nejsou o nic víc, než všichni ostatní:-)
    To máš hodně těžkou úvahu Liško:-)) , všechny bytosti jsou si určitě rovny v právu na život / jak taky říká ten Talmud/, v právu na vzdělání, v právu obecně, ale vzhledem k nerovnosti podmínek už při zrození, se ta rovnost okamžitě vytratí, a není to "výdobytek" moderní doby, nemůžeme to svádět ani na socialismy, ani na kapitalismy, je to tak už od pravěku/ů:-)

  3. Ale to jsem vlastně neodpověděla na otázku:-)
    Pojem " rovnost" je univerzální, a dá se naaplikovat na jakoukoliv "rovnost", které je v dané chvíli zapotřebí.

  4. Mod.,
    nojono. Podle mého (tvrdošíjně presentovaného :-) pojetí se právě rovnost nevytratí. Rovnost zůstane, i když je každý jiný a jeden má milión a druhý lepru. Postavení je jiné, ale rovnost beru jako podmínku jakékoli "ideální" společnosti. Jako danost. Pro mě prostě je.

    Jo, je pravda, že mi to připomíná demokracii a její pojetí – i demokratické státy se mohou ještě v lecčems demokratizovat, demokracie není absolutní, i když je. A "rovnost" – v tom druhém pojetí, ovlivněná společenskými podmínkami – teda asi podobně! Vlastně s tou demokracií souvisí.

  5. 4 Mod.:
    Ahá. No to rozhodně, každý si aplikuje, co se mu kdy hodí (i já teď :-); zvlášť když jde o moc. Jenže právě v "mém" pojetí platí, že kde je mocenskost, mizí hodnoty nejvyšší.

    Nojo, to bude vždycky, dá se jen blížit vznosným ideálům demokracie, a to blížit z různých stran (!) a nedoblížit se jako celek nikdy; jako jednotlivec naštěstí se můžu blížit kamkoli (v socialismu ne).

  6. … aha. To je nějaké složitější a propojené s kdečím: vychází z toho, že nepoměr majetku je nevyhnutelným důsledkem demokratizace atd atd.

  7. Lisko, rovny jsou si zvirata mezi sebou. nebo kvetiny na louce. Presto preziji jen nektere.
    Antilopa je si rovna s lvem. Protoz kdyz lev neulovi antilopu tak umre. A kdyz se antilopa nedostane k trave tak zdechne. A kdyz se dostane tak prezije. Tyhle zakladni podminky jsou obecne a funguji automaticky. Jako rovnovaha.

    Kdyz lide zacali vnaset do lidske spolecnosti umele podminky (socilani a humanitni) tak automaticky vytvareji nerovnost. Protoze tu socilani a humantitni vyhodu davaji nekomu. nekomu, kdo by v tzv rovnychpodminkach k ty trave nedosel. A tu antilopu neulovil. A proto rovnost neexistuje.

  8. myslim, ze lidska spolecnost je prave spolecnost nerovnosti. A vladnouci skupinka urcuje jak se nerovnosti rozvrstvi. Jakym smerem. Pokazde kdyz se rozhodi spolecnost do chaosu tak se za chvilu zacne organizovat a strukturovat. A zacnou vznikat ty nerovnosti. Urcite skupinky se zacnou shlukovat.

    Kdyz si treba vezmu spolecenstvi vcel. Tam je to hezky videt. kralovna ma nejvyssi postaveni ale jen tak dlouho dokud se nenarodi konkurence. Pak ji treba ubijou jeji vlastni delnice. Delnice jsou si vsecky rovny. Co naberou to odevzdaji. Neshlukuji se do politickych stran. priroda ma rovnost v sobe.

  9. jo,souhlas s Ratkou a s tou poslední větou zvlášť.
    JENŽE…z této poslední věty se rozhodně nedá odvodit,že existuje nerovnost!!!

    Z těch uvedených příkladů v 8. je zřejmé,že se pořád pohybujeme v modelu "žít-umřít,získat(utrhnout,zabít),nebo být obětí…
    Právě proto,že lidé,snad jen podvědomě cítí,že tento model je nevyhovující a nemá vyústění v nějakou vyšší kvalitu,snaží se ho nahradit nějakým jiným.Sociálním,humanitním,duchovním…i přes tu vznikající nerovnost je to lepší,než rovnost zabijáků a obětí.

  10. 10 byla reakcí na 8

    Re9:Ratko,srovnáváš živočišný svět se světem lidským.
    Z toho nikdy nelze vyvodit závěr a řešení našich problémů.
    To dělali v Německu nacisti.
    Vítězství vůle a síly ušlechtilé rasy.
    Nakonec jejich ženy znásilňovali Mongolští pastvci.

  11. 10. to ano Saule. psala jsem bez hodnoceni. jakmile zacnu hodnotit tak reknu, ze je lepsi nerovnost se socialnimi a humanitarnimi principy a se vsemi pruvodnimi jevy ktere prinasi nez rovnost ve smyslu prirodnich zakonu.

    Myslela jsem ze to z toho vyplyva samo. I ti co horuji za zivot v prirode by se nakonec radi toho zivota vzdaly ve prospech osobni ochrany. A tim jiz vytvareni umele struktury. U zvirat jsou taky (tlupy), ale tim ze nejsou zatizeni vlastnickymi vztahy tak zivot v ramci tlupy je taky rizen spise primymi pretlacovacimi zkouskami. Vitezi ne ten bohatsi (jako v bezne splolecnosti s vlastnickym i vztahy nybrz ten silnejsi popr. chytrejsi)
    Ono je to videt i obecne. Tamkde je malo penez tak se lidi vice pretlacuji primo, bojuji mocensky kdo je ted ten lepsi. Tamkde je penez hodne tam se lide pretlacuji vic ekonomicky. Pres penize. A nakonec to penezni pretlacovani mi prijde vic humanni nez to silove pres zbrane (ci facky).

    TAkze jsemi rada za ty penize. ZA vladu penez. Furt lepsi nez vlada ideologii (potazmo zbrani)

  12. 11. prave tohle nebezpeci mam pred ocima kdyz pisu o nebezpeci ideologie (cetla jsem pozdeji) Penize vytvareji urcitou rovnost. Ekvivalent ktery nahrazuje ideologii.

    TAm kde ma pristup a vstup ideologie tam vzdycky dojde k fasizaci nebo k jinym uletum. Zacne se krasnymi myslenkami o rovnosti, bratsvi a skonci se vybijenim vsech kteri nechteji byt bratry.

  13. "TAkze jsemi rada za ty penize. ZA vladu penez. Furt lepsi nez vlada ideologii (potazmo zbrani) "

    Já nejsem rád ani za jedno ani za druhé.
    To totiž spolu velice úzce a nerozlučně souvisí.
    Ekonomický růst nevyhnutelně končí depresí a ta končí válkou!!!

  14. Saule,mozna. Pred ocima si promitam varianty moznosti. Divam se kolem sebe a hodnotim (teda kdz se nenecham jen tak unaset existenci) HOdnotim jen amatersky, nejsem profesional. Spise jsem sachista. Divam se ktere varianty jak pusobi a kam vedou. Ale jaka reseni jsou k dispozici a kam vedou. Propojeny jedny s druhymi. A opet jsem tech penez. Zatim nevidim na obzoru nejaky jiny ekvivalent (objektivni) pres ktery by se lide mohli spojit k spolupraci. Pres penize to funguje prakticky vzdycky.

    RAda bych prijala i jiny model. ZAdny nevidim. I ti kteri penize nemaji jsou pomoci penez udrzovani. Socialnim pripadum je pomahano a nemocni jsou leceni.

    Je to takovy maly buh.

  15. Jasně Ratko.
    Jenže nezapomeň,že hodnotíš pouze momentální stav.Ten opravdu více-méně funguje ale bude mít nějaký další vývoj,tak jako všechno.Tedy…někam povede.A až se "tam" ocitneme,pak ho budeme teprve schopni kvalifikovaně zhodnotit.
    Jak jsem už psal…"pravda nakonec zbyde".

  16. ted to vypada ze jsem nejaky velky zastance penez :o)) Vubec ne. BYla jsem vychovavana v dobach tezkeho soicilaismu. Penize nehraly nikdy roli a nejsou pro me dulezite. Ale dekuji jim za to ze jiz socilaismus nemame. Protoze podle me prave penize byly spoustecem zmen. Tim skutecnym.
    Ucim se s tim zit i kdyz nadsena nejsem. Ale porad je to pro me lepsi varianta nez nesvoboda ideologie. Jestli ma nekdo lepsi (ovsem funkci) reseni tak budu rada.
    TAkove to, kdyz se budmem mit vsichni radi a poctive pracovat jednoznacne nefunguje. Protoze nikdy se nepodari udrzet skupinu pohromade. Aby se teda meli vsichni radi a pocitve pracovali. A zacnou rozbroje, vyhlasky a narizeni. A vylucovani tech co teda poctive nepracujou nebo co zlobi a nemaji se radi (kam s nimi, asi na opusteny ostrov)

  17. Saule, kdybych zila ve stredoveku tak bych se s zivotem aranzovala jinak. A v budoucnu taky. Muj rozum a moje schopnosti mi ted slouzi v podminkach jake mam k preziti. Divam se kolem sebe a hledam cesty a metody ktere mi pomuzou. Treba jen to, ze chodim do prace. Ze zdravima a dekuju. Ze jsem se zvnejsku prizpusobila pravidlum spolecnosti. Treba v budoucnu vubec nebudu muset pracovat. Ani dekovat. Jen se podivam a ten druhy uz bude vedet. ZE dekuju aniz bych otevrela pusu.

  18. V "lidském" pojetí prostě ta rovnost existuje výlučně při narození, myslím pokud jde o ten akt samotný,že jako když příjde na věc, každý se nakonec narodí, i když…..:-)
    To co následuje posléze, už je jen soutěž.

    ratko, jo, ty včely jsou docela dobrý příklad, mají asi, stejně jako jiní tvorové, rovnost dánu v genetickém kódu:-), žádné soutěžení, s výjimkou Máji ovšem:-))

  19. společnost je různorodá a je nás hodně.
    Tohle prostě my sami nevyřešíme,ale možná to vyřeší příroda…nějak po svém,bez ohledu na naše emoce,přání,bez ohledu na jedince.
    Příroda si může takový kousky dovolit,my ne.
    Nevěřím,že jsme tu proto,abychom přírodu kopírovali,ale abychom ji překročili,překonali…ovšem s její pomocí.

    Já nevěřím na naši evoluci podle Darwina,z toho se odvíjí tyto mé úvahy.
    Náš současný stav není výsledkem evoluce,ale degenerace.
    Takže se nemusíme vyvíjet "kamsi",ale hledat TO,odkud jsme sem spadli.

  20. Saule, ale to jsme u nabozenstvi. A tam je jeste vetsi bitva o Pravdu nez u toho jidla. Kazda skupinka prinasi svuj navod.
    A je zajimave, ze ty jednotlive skupinky se v ramci sve skupinky chovaji jako dobre fungujici organismus. jako jedno telo.
    A kdyz narazi na jine telo tak se strhne bitva.

  21. prirodu nemusime kopirovat, ta je v nas. Jsme soucasti prirody i kdyz se snazime pozvednout na "vyssi uroven". to prirodni je porad nasi soucasti a ovlivnuje nas.
    TAkze je podle me dulezite poznat to prirodni v nas. jak nas ovlivnuje a kam nas vede, pochopit proc nas tam vede a cely tento proces nejak kultivovat. Abychom svoji existenci neublizovali vic nez je nezbytne. Pricemz nezbytnost je v mem pohledu rozsah potrebny k preziti. Musime se najist a zachovat si integritu (deti jsou nasi soucasti).

  22. Re21:"ale to jsme u nabozenstvi".
    já ne,já v Boha nevěřím.
    Ale možná věří on ve mne.Někdy mám ten pocit:-)
    Re22:souhlas.
    Jenže za tu "integritu" si zase může každý dosadit v podstatě jakokoliv zhovadilost.

  23. furt jsem premyslela jestli ju tam mam napsat :o)) vycenichals ji, tu zhovadilost. Mela jsem na mysli moje deti. Ze musim byt zpusobila je vychovat. Ze kdyz se najim tak to jeste neznamena ze se naji i moje deti. Ty decka to komplikuji. Jinak bych tu integritu vyhodila.
    Heled, vyhod ji hned. Staci se najist.

  24. své děti jsi dala Ratko do závorky:-0)))(ty by mě moje maminka nikdá neudělala:)))),takže jsem si jich ani nepovšimnul a reagoval jen na tu integritu:-)))

  25. za svoji součást máme ve zvyku považovat vše,co potřebujeme.Nebo si myslíme,že to potřebujeme.
    Aniž bychom vnímali,že to samé potřebují i jiní a "bereme ze společného měšce".
    Tak nějak jsem to myslel.
    Tak nestraš s děckama:-))

  26. Zrovna nedavno jsem premyslela nad tim, ze kvuli detem bych udelala uplne cokoliv. Pod cokoliv si predstav cokoliv. Uplne vsecko. Co bych pro sebe neudelala nikdy, udelala bych levou zadni pro deti. Je to uplne napalicu :o)) Priroda prechcije zensky rozum razdva.

  27. No mě nedávno napadlo,že jediné,co je žena schopna brát opravdu vážně jsou její děti.:-)
    Tak aspoň něco:-0

  28. ad28:
    Jako "aspoň něco mě napadlo".
    Tak jsem to myslel samozřejmě:-000))

  29. Bezva komentáře!

    Já věděla, že přihodíte (a ještě přihoďte) mnohé postřehy, které jsem opominula nebo které opominuly mne. Když jsem ten článek (včera v noci) napsala, připadal jsem si jako dost chytrácká Liška mazaná; ale mám zkušenost, že vždycky je něco, co nezohledním, a tak se dostanu v závěru jinam, než bych mohla a úplně jinam než jiní lidi. Sláva, že existují komentáře.

  30. … prostě se mi stává, že něco popletu, a budu je ráda, když to někdo uvede na pravou míru nebo na nějakou svoji míru, jen když to nebude nalevačku.
    Chutě do toho!

  31. ještě mne napadá,jak se lidstvo posunuje vpřed,nebo vzad.Kdyby opravdu byla rovnost všech,tak jako ji běžně chápeme,tak by jsme šli jako jedna masa-tam nebo tam.To sice jdem,ale ten pohyb vždy vyvolal nějaký "vůdce".
    Dějiny tvoří jedinci!
    Iniciátoři změn.
    To je setsakra důležitá trhlina v představě rovnosti.
    Nechám to na Lišce ať si s tím tématem poradí:-)

  32. Saule,
    to už jsem v blogosféře viděla několikrát – říkat, že dějiny tvoří jedinci. Ve smyslu vůdci.

    Zatím jsem o tom moc nedumala, ale na první dojem se mi to moc nezdá. Můžu jen říct, ano, dějiny tvoří jedinci – všichni jedinci.

  33. 33 ratko,

    no to já nevím, co jsem nezohlednila a jestli jsem něco popletla. To bych potřebovala, aby mi občas někdo řekl:

    1) jestli píšu sice něco subjektivně omezeného (jako ostatně každý) a má to hlavu a patu a o co se to dá doplnit,

    2) anebo to hlavu a patu ani nemá, vynechala jsem něco zásadního a celé je to tudíž blábol.

    To sama nepoznám, bez zpětné vazby.

  34. taky nepoznam bez zpetne vazby. furt to musim tocit dokola.

    s temi jedinci to vidim takhle. Jedinci dokazali zmenit dejiny jen v urcitych momentech. A to byly tzv. momenty instability. System se dostal do nestabilniho stavu a pak stacilo mavnuti motylimi kridly aby se preklopil tam nebo onam. Kdo byl pak tim kridlem je uplne nedulezite. Mohl to byt kdokoliv, cast to byli lide ktere vynesla nahoru nahoda. Je jedno kdo to byl. Ale to jmeno zustalo protoze to bylo jeho kridlo ktere v ten moment mavlo.

    Je spousta osobnosti, ktere nikdy nevynikly jen proto ze zili v obdobi stbility a nic nemohli zmenit.

  35. jsu jmena ktera vynikly a nezmenily vubec nic. Ale byli to vladci a dobyvatele a proto jsou vepsana do knih a dejin. Kdyby nebyli taky by se nic nestalo.

  36. Tak jsem si to pročetla, některé komentáře jen prolítla, moc jim nerozumím, jsou tak odlišného mínění, že jsou pro mě citově, tedy pak potažmo intelektově neproniknutelné (neumím se do toho vžít, city blokují spoje). Mám k tomu je pár věcí:
    Rovnost je rovnost, nikoli stejnost, rovnostářství a atd atd. Rovnost je axiom, základní význam, neumím vysvětlit.

    Rovnost před Bohem je něco tak základního, že můj svět by přestal existovat, pokud bych připustila opak.
    Rovnost před Bohem, tedy stejná hodnota životů ("padouch nebo hrdina my jsme jedna rodina") – Plyne z toho respekt ke všemu a ke všem.
    Rovnost před zákonem. Základ, na kterém stojí společnost, která směřuje k souladu, nikoli zpět k džungli ve smyslu "silnější vítězí".
    Asi nejsem nějak důvtipná ale pořád nevím, kde je tu nějaký problém. Liško, pomoz.

    ad 35: Jediné čemu rozumím dobře, je to, s čím mohu souhlasit absolutně: Dějiny tvoří VŠICHNI jedinci.

  37. Re39"
    já jsem si to četl už včera,ale myslem jsem ,že to psala Liška mazaná.
    A ona Lenka!
    Takže dějiny tvoří VŠICHNI jedinci.Jedinci už si Caps Lock asi nezasloužili…no co se dá dělat.:-))

  38. Ti jedinci a vyniknutí nebo nevyniknutí, jak psala Ratka 37, 38:
    Nojo; někdy někdo vynikne, někdy ne. A je mi to nějak jedno.
    Smyslem života snad není vyniknout tak, aby mě znalo co nejvíc lidí. To je možná cílem nějakých zpěváčků populární hudby, která je populární bez ohledu na to, jestli je kvalitní nebo ne. Nebo je to cílem těch, co chtějí za každou cenu vnutit svůj (byť třeba užitečný) názor ostatním lidem, jiným lidem.
    – a z toho vyvstávají otázky kolem šíření křesťanství, misionářství atd atd do zemí, kde bylo úplně jiné náboženství…

  39. Lenko,
    pro mě je rovnost to, co pro tebe ad39.

    To ostatní bych spíš nazvala (jak mě napadlo tuhle v noci) "nerovnosti" v množném čísle, výhradně. Sociální nerovnosti, příjmové nerovnosti atd. Nebo nerovnoměrnosti.
    Slovo rovnost bych pro to nepoužívala.
    Taky si myslím, že se s tím míjí, je to něco jiného. Taky bych neřela, že si "nejsme rovni." To si teda jsme! A neznamená to, že nejsme jiní. Naopak – viz článek…

  40. Lisko, ja reagovala na Saula 34, ze dejiny delaji jednotlivci "vudci" Chtela jsem to vypolemizovat. Ze ano. Ze se dejiny vyvijejji skokem. pres dialektikticke zakony ktere podle me by i mohly teoreticky byt platne (negace negace, kvantita se meni na kvalitu, boj protikladu) Protoze v lidske spolecnosti to tak vnimam. stoupani napeti az do labilniho stavu, preklopeni, otoceni. A ti jedinci? Ti tam jsou taky. Protoze stali zrovna na vrcholku vlny,kdyz se kacela na druhou stranu.

  41. "stali zrovna na vrcholku vlny,kdyz se kacela na druhou stranu. "

    Myslím že ne Ratko.
    Oni ty vlny vyvolávají a nebo naopak utlumují.
    Tím že působí na masu jedinců samozřejmě.

  42. Jedinec ve smyslu jmena je jen symbol. neni to konkretni osoba. osoba je davno mrtva. Symbol zustava.

    Taky si myslim ze tema byla spise nerovnost socialni, zdravotni popr. nerovnost schopnosti a vykonnosti, nerovnost povahova ci nerovnost emocionalni a citova.
    Kazdy ma jine startovaci podminky a nejen to. kazdy ma i jine potencialy a moznosti a nejen to. Kazdy ma i jine predstavy a touhy. A kazdy ma i jinka nastavenou nahodu vstupujici do jeho zivota. A dle toho se vyviji i jeho zivot.

  43. 45 Saule,
    to si teda nemyslím, spíš mi připadá, že "doba nazraje" a je u toho právě ten, kdo s tím nejlíp koresponduje. A ta doba nazraje souhrou (nebo bojem) všech jednotlivců.

  44. 45:
    Na "masu jedinců", jak to pojmenováváš, nemůže působit nic, pokud to není s ní v dané době v souladu (nebo rozporu) nebo prostě ve vztahu, který pasuje, oboustranně.

  45. Ale no tak Liško.:-)
    Mysliš,že např.Němci,jako jeden z nejkulturnějších národů Evropy,byli zcela v souladu s tím,poslat do plynových komor statisíce lidí, žen a dětí?Že jim to "pasovalo"?
    Právě na masu lidí působí kolektivní šílenství nejlépe a oni se "pouze" podvolili člověku,který u nich brnkal na strunu,kterou v sobě nosíme všichni a nevíme o ní.
    Hitler o ní věděl,proto byl jejich "vůdce"a oni tou zhypnotizovanou masou,schopnou všeho.Jednou vyvolaná vlna už jen nabírala na síle,až je nakonec smetla všechny.

  46. "Ale no tak" oslovení, to mi jde teda proti srsti. :)

    Jistě že pasovalo, jinak by se to nestalo. Němci se cítili odstrčení (po 1.válce), ostatní státy jim nevnutili mírovou spolupráci, aby byli uvnitř, a ne venku. A to nepřináší nic dobrého (pozdějipo 2.válce hned šli Němci do EHS; a proto taky se snaží svět začleňovat arabské státy, ne je postavit mimo – protože mimo znamená proti).
    Je to iracionální a tak to taky funguje. Proto to vede k tak neslýchaným koncům.

    Tohle pasovalo. Další věc, která pasovala – pünktlich prušácká nátura. Potřeba mít řád, být v něm a být normální. A ti nejnormálnější a nejposlušnější lidi, kteří jsou ochotni upozadit sebe a svoji duši, to jsou ti nejnebezpečnější, to je ta masa, která koná podle zákona, ať je jakýkoli, a ani se nezachvěje. Ani nemá výčitky svědomí, protože neví, že udělala něco odporného. Prostě dělala to, co se zrovna dělalo. Takovíhle lidi jsou nebezpeční. Je jich fůra. Projevuje se to teď, v mírumilovném dravém kapitalismu :), jinak. Ale projevuje, o tom třeba napíšu.

    To byly dvě věci, které podle mě pasovaly na Němce za války. Historici by jich našli víc a líp; já jen to, co je očividné zrovna pro mne, protože jsem to já a dotýkají se mne jen určité věci.

    Třetí co pasovalo? Právě německá hluboká náklonnost k historii a takové mystice (jak bych to nazvala?) – a ty jejich hitlerovské průvody s pochodněmi a monumentální architektura iracionálně zbožňující znak svastiky tuhle jejich strunu rozezněly.

    Jasně že Hitler brnkal na tyhle struny. A to právě neznamená, že jedinec vládl světem. To právě znamená, že byli všichni spolem v souladu. Hitler taky nebyl osamocený panáček, byla to politická strana.

  47. – a to tu ROVNOST popřelo.
    Protože kde je mocenskost, není rovnost!!

  48. – k té válce:
    Je těžké snažit se vidět souvislosti té které doby. (To je totéž, co jsem psala v článku: Když něco čtu, musím vědět, kdy to bylo napsáno.)
    A po 1. světové válce byl svět rozčarován, bylo to období velkých změn – předtím probíhala ve vyspělých státech průmyslová revoluce, rozum triumfoval, technické vynálezy šly do praxe, filosofie se taky rozvíjela – a najednou ta válka a tolik tisíc mrtvých, víc než v minulých válkách; Belgie – hřbitov Evropy.
    Jen to, že ženy začaly nosit krátké sukně a kalhoty, taková pro nás drobnost, znamenala ve skutečnosti hodně.
    Prostě období změn a nejistot, hospodářská krize … a já vůbec nedohlídnu, co všechno. Proto je mi jasné, že to bylo opravdu maso.

    V jiné době přijít nějaký hysterik, co vykřikuje rasistické odpornosti, šel by do kelu, nikdo by si ho nevšímal. Takového měřítka by to nedosáhlo.

  49. … jo zapomněla jsem zdůraznit, že šlo o iracionální strunu, která se rozmohla. Právě v kontrastu s tím předchozím obdobím.

    Nebo co já vím! Nic. :-)

  50. Tož tak jo?:-)
    Ale kterou iracionální strunu myslíš?
    Jistě,na holocaustu vidíme iracionálno.
    A to co píšeš:"předtím probíhala ve vyspělých státech průmyslová revoluce, rozum triumfoval, technické vynálezy šly do praxe, filosofie se taky rozvíjela "
    se zdá racionální.Ale možná jen zdá.
    Právě z tohoto podhoubí 19 stol. vyrašila 1. válka a z ní ta 2.
    A z ní zase vyrašila "lysohlávka" spokojenosti a naplňování osobních potřeb jako jediná životní hodnota.
    To se zdá racionální,ale možná není.
    A pokud to racionální není,tak to časem přinese iracionální důsledky.
    Takže učebnicové vysvětlení souznění Němců se všemi těmi zvěrstvy je v podstatě k ničemu.Oni se chovali ve své době stejně,jako se chováme my v té svojí.Jistě ,lidé už nehailujou(vetšinou)před uřvanými pošuky,ale zase roní slzy dojetí před Obamou a kýmkoliv,kdo jim slíbí nemožné.
    Postaráme se o Cikány a nebudeme kritizovat Židy,přestože dnes páchají podobný holocaust,jako kdysi Němci na nich,protože nejsme rasisté,jenže skutečnost,ža naše ekonomická prosperita je založena na vykořisťování a neskutečné bídě třetího světa,nás už ponechá zcela klidnými.Co nechceme vidět,nevidíme abychom mohli být racionální.
    Až nás budou hodnotit za sto let naši potomci,budou to možná vidět jinak a tuto dobu označí za vrchol iracionálna

  51. co je tedy podstatou tvojeho sdeleni Saule? Ze nasesoucasna doba v ktere zijeme (my a zde) je stejna jako fasisticke Nemecko? ZE vlastne neni rozdilu mezi totalitnim statem a soucasnou demokracii?

  52. ano,ratko.Z jednoho úhlu pohledu to tak opravdu je.
    Ovšem těch úhlů může být víc,to nepopírám a ne všechny musí být nutně tak "negativně zlověstné".
    Nicméně pokud tu něco negativně zlověstného opravdu je,tak je potřeba si to uvědomit a ne ve falešném pdeudopositivismu strkat hlavu do písku a z něj pak vynášet nějaké sociologické úvahy,které by měly vysvětlit iracionálno.
    To je v podstatě nevysvětlitelné,právě proto je iracionálnem.

  53. Re56:"ZE vlastne neni rozdilu mezi totalitnim statem a soucasnou demokracii? "

    Tady bych připomenul,že NSDAP získala v demokratických volbách roku 1932 víc než 37%hlasů a stala se nejsilnější stranou.Demokraticky zvolenou!
    Takže demokracie sama o sobě není zárukou ničeho!!

  54. 58. to neni. to ani nikdo netvrdil. zaruky ti neda nikdo. jde jen a jedine o metodu. instrument. jak.

    uz jsme to tady resili mockrat. Co je prijatelnejsi varianta. Jakym zpusobem. Kudy. Jestli tvrdis ze je to prast jak uhod, tak ja si myslim ze to neni prast jak uhod.
    I kdyz se samozrejme muzu mylit. Ale ze sveho pohledu si radeji vyberu demokraticke volby (i se spatnym a diletantskym vedenim) nez mocenskou totalitu rizenou profesionalni skupinou ci skvelym politikem.

  55. Re57:
    Když už jsem zmínil holocaust,tak k němu patřily taky židovská gheta.Dnes už Židovská gheta nejsou,leda jako atrakce pro turisty a naše euroatlantská civilizace své bývalé rasové nepřátele odměňuje nebývalou tolerancí ke ghetům,které teď zřizují oni.Opět nevidíme,neslyšíme…jako už tolikrát.A nikdy se to nevyplatilo!
    http://www.youtube.com…Szn7XLLM7c

  56. aha, myslela jsem si to. Ale tim gheto neodstranis. Samozrejme z titulu totalitni moci muzes pak naridit cokoliv a odstranit kohokoliv bez zpetne vazby.
    To pnuti prichazi pak postupne. Rozkladem zevnitr. Az vyvrcholi revoluci a prevratem.

  57. ano to muze, na video se podivat bohuzel ted nemuzu. Ale jde prece o to chranit demokracii pokud ji mame. Byt si vedom dulezitosti demokracie. A nebrblat porad na jeji muchy. nezbavovat se ji pro jeji muchy. chranit ji jako oko v hlave.

  58. Pricemz jsem si vedoma moc dobre, ze stojim na te slunecni strane. Ze kdykoliv se to muze otocit. Ze muzu byt v nejakem slumu.

    Zrovna dnes jsem mela zajimavy rozhovor se jednou verici katolickou o fanaticich a dogmatech. Zajimave. Necham si to projit hlavou. V souladu s ni si myslim ze umirnenost je dulezita. Ve vsem. I v nazorech, zivotnim stylu, v pristupu k zdrojim i ve spotrebe. Vseho moc skodi. Tak akorat je akorat :o))

  59. Saule ad tvé 55 a mé předchozí:
    Jakou iracionální strunu? Prostě strunu iracionality.
    Předtím šlo všechno jako na drátkách, pak se celý svět zbortil (1.s.válka) a to je chvíle, kdy se člověk obrací do iracionálna.

    U jednotlivců to tak asi je: když se podívám na sebe a chvíli, kdy se zbortil celý svět mně, tak to tak bylo, obrátila jsem se naruby, odešla z vnějšího světa dovnitř do iracionálna a odtud teprve šlo jít dál a zase ven.

    (zní to nekonkrétně – konkrétně viz články, co se jmnují "Tehdejší temné sny")

  60. Saule,
    chápu, že tě rozčiluje vykořisťování nejchudších, mě taky, probírali jsme to téma a dá se probírat pořád dál (ale konat se vlastně nedá, jen každý v každodenním minikonáníčku své existencičky). A máš pravdu, že souvisí tohle téma s rovností:
    Popírá rovnost, jak ji chápu já a Lenka a jak ji popisoval Fromm (viz článek) a nastoluje pro slovo rovnost to druhé, mladší pojetí, totiž že existují velké nerovnoměrnosti rozložení bohatství a zdraví a všeho. A jakmile si tohle řekne nějaký investor a už si neřekne, že existuje rovnost v původním pojetí, pak si dělá, co se mu zachce a ožebračí kohokoli, protože se mu to zdá "přirozené."
    Kde je moc, mocenskost, zmizí myšlenka rovnosti.

    I proto se tak nekompromisně držím původního významu slova – jsme si všichni rovni jako lidé a hotovo.

    Prostě o tom uvažuju, protože chci. Nejedu do Barmy dát pětikorunu sirotkovi, protože nechci a nevidím to jako to, co mohu udělat.

  61. 67. posledni odstavec. ja bohuzel ano. ja to porad vidim jako to co mohu udelat a z toho plynou me neskutecne pocity viny. Ze to nedelam. ze nedelam maximum toho co muzu udelat. Z toho vychazi nutkani nic nemit. Protoze ten kdo nic nema, nema potrebu nasednout do prvniho vlaku a jit to rozdat nemajetnym. Jsou to protivne tlaky a nikomu je nepreji.

    Pokazde se musim sejit s nekym "normalnim", ktery to vidi jasne a v pohode. Nic rozdavat nebude a necha si to. A smytec. proto mam taky sveho muze. Jako brzdu. ja bych rozdala uplne vsecko. protoze mi to dela radost. vzdycky me tesilo vsecko rozdat a nic nemit.

  62. Vlatne si v kazdodennim zivote nasazuji oblecek umirnenosti. Umirnene pracovat, umirnene vydelat a umirnene spotrebovat. To nejdulezitejsi zajistuje stat. A to je mir! Kdysi zprofanovane slovo je ted pro me stale cennejsi. Protoze jen v miru se d normalne umirnene zit, umirnene se radovat a umirnene spotrebovavat :o)))
    Kurnil, a slovo umirnene od slova mir

  63. "V souladu s ni si myslim ze umirnenost je dulezita. Ve vsem."

    Opravdu ve všem?
    Na umírněnosti byla např. také postavená Mnichovská dohoda.Spojenci byli "umírnění".
    Samozřejmě,o ně ještě tehdy nešlo.A tak je to vždy.Pokud nejde o nás,tak dokážeme být umírnění ať to stojí co to stojí.Ale když nám jde o krk,nebo jen o to,co považujeme za svá osobní práva,tak je po umírněnosti veta.
    Kdyby Francie a Anglie vyhlásila Německu válku hned,když Hitler zabral porýní,tak neměl šanci.Tenkrát hrál vabank a spoléhal na umírněnost,protože dobře věděl,na čem je naše umírněnost založená.
    Na strachu a potřebě osobního pohodlí upřednostněného před solidaritou a zodpovědností.

  64. ratko,
    no jo, já nic nemám, mně se to říká. :-)
    Tady ale není pocit viny na místě, ani pocit "nedělám maximum, co bych mohla." Nemohla! Když to nedělám, tak to nedělám, protože jsem se rozhodla, a ne proto, že "by to šlo." Nešlo. Žádné maximum není. Je to, co se rozhodnu a co udělám. Potom přestanou pocity viny existovat.
    Jediné, co zůstane, je základ, na jakém se rozhoduju – moje povaha, zkušenosti, síla osobnosti. A to je ta umírněnost, o které mluvíš, ne?

    Saule,
    začala jsem koukat na tu přednášku Andrease Clausse z tvého odkazu. Ale trvá to déle, než stihnu na jeden zátah :-)).
    Kdybys měl zase odkazy na nějaké takové přednášky, dodej. Přednášky, to je moje!

  65. Saule, no tos me ted dostal na lopatky. protoze mas pravdu v tom, ze je to veci osobniho pohodli. kdzmi o nic nejde tak jsem umirnena. Kdyby mi nekdo sahl na decko tak se ze me stane divoke zvire.
    Nejaky Mnichov by me asi neoslovil. A asi bych jako matka urcite netahla do valky. MOzna az ve stavu fanaticke odevzdanosti jako v pripade Capkovi Matky. Ale to bych jiz byla v pominuti smyslu. Pak bych se asi kidne opasala bombou a sla se vyhodit do vzduchu.
    Takze znovu. V normalni mirove dobe se budu chovat umirnene a myslim, ze je to nejlepsi prevence proti nejakym putka a bojum. Nepolezu jinym do jejich zahrady a nebudu ujidat z jejich jablicek.
    V dobe valky, kdybych musela obetovat rodinu tak klidne obetuji i sebe. Urcite ano. Ale to je jiz ve stavu pominuti smyslu. stav vysinuti. Nikoliv normalni mirova situace.

  66. 70:
    Tady ale dosazuješ za pojem umírněnost něco, co mu nenáleží, se mi zdá.

  67. ok. Neskákejme do umírněnosti, když máme téma rovnosti. To sice souvisí s kdečím, ale tohle je už vzdálené.

    Jdu zas na to video ad 63. :-)

  68. re66:
    Pro mne je to konkrétní.
    Tady taky vidím jedinou možnou cestu.
    Že lidé začnou hledat iracionálno v sobě,aby ho mohli identifikovat a odtrhnout se od něj.
    A to všechno dřív,než je k tomu začnou nutit vnější okolnosti.Potom už to je buď nemožné,nebo jen s velkou bolestí.

  69. dobre, zkusem to takhle. zakon entropie. ruzna prostredi maji tendence se vyrovnavat. A tak existuje mir a s nim umirnenost, kdyz je prostredi stabilni (priblizne stejne teplo vsude, vsichni priblizne rovni)

    Tam kde jsou si lide nerovni, vznika velke pnuti a tim i silne tendence k vyrovnani nerovnosti. Mizi umirnenost a s nim i mir.
    A tak je v zajmu udrzeni miru dulezite, aby meli vsichni priblizne stejne vseho (zdravi, penez, jistoty)

  70. 75:
    Ne s cílem odtrhnout se od svého iracionálna! Naopak ho integrovat, víc si ho přívětivě všímat a spolupracovat.
    Stejně jako s těmi "neposlušnými" státy, skupinami atd.

    S velkou bolestí to bylo, to asi jinak nejde.

  71. … prostě MÍT HO RÁD, to svoje iracionálno. Mít rád skupiny lidí, které jsou jiné než já. Mít rád jinakost a uzpůsobit svět tak, aby všeliké jinakosti spolu koexistovaly. To je všechno.

    – Asi tomu někdo jiný říká boží láska :) Ať říká. Proč ne. :-))

  72. 76:
    ratko, jsou i teorie nerovnováhy, ne jen teorie rovnováhy, ne?

  73. Na tom odtrhnutí bych si trval:-)
    Ale je pravda,že člověk musí vědět kdy a jak.Nemůže ze sebe jen tak vyrvat kus sama sebe-to by ho mohlo zabít.
    Takže co píšeš beru,ale jen jako přípravnou práci.
    Pokud je "vyrvání" moc expresivní,tak nabízím "opuštění,zřeknutí se".
    Jo,to je asi přesnější.

  74. … ne aby měli všichni stejně všeho, doprčic, to už jsme v komentářích přemleli ze začátku, že to ne. Stejná práva jo.

  75. 81:
    Jak se mžůeš "zříci" něčeho, co je vlastní lidem? Jak se můžeš zříkat lidství? Co blbnete?

  76. 78,79 ano, ano. mit rad to co je jine. dokonce i to co me chce uzurpovat :o)) v lasce je kazdy uzurpator premozen a rozpusten. bozi laska. jo. to je ona. milovat sve iracionalno. to bozi v sobe. ono nam to bohate vrati.

  77. ta 84 me tvala neskutecne dlouho. a porad jeste v sobe nalezam mista a casti, ktere se ucim milovat. (obcas neco vyskoci a strasi) protoze to stoji za to. to co se vraci.

  78. 83:
    LIDSTVÍ není iracionální!
    A právě ten fakt,že my sami jsme,by měl být alarmující

  79. 86 Saule:
    Prdlajs. Součástí člověka je obojí, racionálno i iracionálno. Koneckonců tyhle pojmy si vymyslel člověk sám; můžem vymyslet jiné, ale jejich obsah zůstane. :-) a nemusí jít o protiklady. Je to náhodou moc pěkné, takové iracionálníčko. Kdyby ho nebylo, už je po nás a po rozmnožování.

  80. 85:
    Nápodobně. Asi to nejde dokončit beze zbytku, tenhle proces. nebo stav. Obojí.

    V absolutním rozměru prostě na boží lásku člověk nemá. :)

  81. :)
    Myslím, že znovuvynalézáme kolo u trakaře.

  82. Liško, já to taky prošla rychle. Taky bych potřebovala dost času, abych o každém kom. mohla víc přemýšlet, taky všemu hned nerozumím. Tak napíšu, co mě u toho tak napadlo a fakt, může to být úplnej blábol. Dovedla mě k tomu mod tím, že napsala něco v tom smyslu, že když se narodíme, jsme si rovni. Říká se to..že jsme jak ještě nepopsaný list. Ale nejsme, myslím si, tak docela…
    Líbilo by se mi, kdyby každý člověk jednal s tím druhým jako s člověkem sobě rovným, ať už je jaký je, prostě jako člověk s člověkem a ne s někým méněcenným, někým horším, protože se mu třeba nezdá, ale ono to může být všechno jinak, než si v první moment myslíme…to proč se nám zdá jiný, ale i třeba horší..Možná, kdybychom žili my, co si někdy připadáme nadřazenější jeho život, dopadli bychom hůř..
    Prostě, myslím si, že v dnes a v tomhle světě, je rovnost lidí jen iluzí, přáním většiny lidí. Že prostě není.
    Ani tím narozením ne, už jen proto, že každý se rodí s jiným genofondem a do jiných podmínek, co ho někam, nějak nasměrují. A to tak, že s některými si bude rovnější a naopak ;)
    Já, v rovnosti si lidí nevidím a nechci vidět stejnost, spíše spravedlnost a ta být nemůže, nikdo nemáme už od narození stejnou startovní čáru, pro rozvinutí své jedinečnosti.

  83. "…Je to náhodou moc pěkné, takové iracionálníčko. Kdyby ho nebylo, už je po nás a po rozmnožování."
    " …V absolutním rozměru prostě na boží lásku člověk nemá."

    Píše Liška.
    Anebo…že by hlas Medusy :-0
    http://serranomanuel.blogspot.com

  84. anino,
    jakmile bych začala větu o rovnosti slovy, že "při narození…", už to předznamenává jasně, že neberu rovnost jako danost, jako to prv(ot)ní pojetí. Že mám na mysli nerovnosti, že už moje úvaha pokročila dál a "mám na mysli" (to podle mě vystihuje), kam to pokračuje dál, ty nerovnoměrnosti dané konkrétní strukturou společnosti. Ne (pouze) to první.

    saule,
    ještě jsem nedosledovala ani tvůj první odkaz, čas ani zmoženost mi to nedovolily.

  85. saule – jo a nevytrhuj prosím žádné věty z kontextu; sic to smažu.

  86. Re93:
    Chápu,rozumím Liško:-)
    Mít svůj blog,taky radši mažu,než vysvětluju kontexty,které občas vůbec nejsou:-0)))
    A proto ho nemám:-))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.