Zdatná balička Liška

MĚ TO PROSTĚ BAVÍ!

stěhovací zábal

 

Už jsem přestěhovaná!

A jsem v šoku, protože mě to moc bavilo a hezky mi to šlo! Balila jsem dlouho, 18 hodin – kdo by to byl řekl, že byt, co se uklidí za hodinu až dvě, se zabalí za osmnáct – a potěšilo mě, jak jsem si to pěkně zařídila, aby všechno dobře postupovalo a přehledně se naskládalo pěkně podle druhů do pytlů, krabic a zavazadel. Krása, krása. Z toho mi vyplývá, že jsem asi už dlouho nevytížená, když taková prácička ve mně vyvolá ne otravné pocity, ale naplní mě radostí a uspokojením z dobře vykonaného. Cítila jsem se být ve svém živlu.

Nákladní taxi (transit nebo jak tomu říkají) přijelo načas a řidič byl sympaťák; od prvního momentu jsme si evidentně padli do noty a byli jsme samá legrace. Přitom celou dobu stěhování pršelo, na zemi uklouzaný sníh, na podlaze auta mokro a auto od domu zaparkované pěkný kus z kopce. Mí dva spolunosiči byli skvělí; není nad výtečné kolegy. Vlastně to byli oba šéfové.

Přejeli jsme – jen řidič a já – z Břevnova do Záběhlic a přišel nosič číslo tři, další kolega, další spolehlivá přátelská duše, ta z nejmilejších. Už sice nepršelo, jenže jsme nosili nahoru do schodů a to jde trochu hůř než dolů. On tahal bedny s knihami dvě naráz… Najednou už zbývala jen pohovka, takže jsem telefonicky odvolala nosiče č.4 – také kolegu – který byl už v půli cesty autem. A dobře že jsme ho odvolali, protože by byl dost namíchnutej, že nemá co nosit, a jakožto řidič by s námi stejně nešel na pivo a to by ho namíchlo ještě víc. A my jsme šli a bylo dobrý. Tak jsme to stěhování hezky zapili. V jinak prázdné místní hospodě.

Vrátila jsem se do nového domova, přeházela poněkud pytle, rozestavěla kytky, stoleček a počítač na místo, převlíkla se do pyžama a to už dorazila spolubydlící trávit svou první noc v našem společném sídle. Nakonec ji s námi trávil i její bývalý, od kterého se právě odstěhovala. A kterého znám trochu víc než ji. Popili jsme víno, natrhli erární deku a zalehli.

A představte si, že v romantických filmech mají pravdu! On je východ slunce vážně domodra! Zvlášť když se koná na sněhu. Mám totiž okno na východ, do zahrad, dvorků, domků a kopců. Na východ jsem okno ještě neměla. Však mě také východ slunce nikdy nebral za srdce; nejradši jsem, když ho nevidím a můžu vstávat, až když je bílý den.

FOTOHÁDANKA:

Jaká je to kniha, zabalená v krabici od banánů?

stěhovací fotohádanka

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 komentářů u „Zdatná balička Liška

  1. podle iniciál autora a obrázku hádám, že to bude Arthur Ransome. Nevybavuju si žádnou knihu, která by začínala na Z, tak ji jdu vygooglit.
    A gratuluju ti, žes to všechno tak pěkně zvládla. Sluníčko tě pěkně bude tahat z peřin :)

  2. Jo, tak jsem vygooglila Záhadné vody. A ty jsem nečetla :)
    Ale jako malá jsem od něj přečetla spoustu knížek, jak vycházely v edici KOD. :)

  3. Jé, dee mě předběhla…:) To já četla snad všechno, jen jsem měla jiné vydání, z Albatrosu, a u babičky starší z edice KOD – pamatuju si, jak mě mátlo, že v novějších už ze jmen dětí překládali jen Zuzanu, zatímco ve starších byl John Jan. Kdo ví, kde jsou ty knížky dnes…

    Gratuluju k úspěšnému stěhování, zní to veskrze pozitivně :)

  4. Jo Záběhlice, to jde:-) Tak gratuluji k zvládnutí přesunu a hlavně k tomu, že z toho máš radost a dobrý pocit!:-)

  5. Jak ty umíš i ze stěhování udělat mejdany ….. skvělé!

    Arthura Ransome jsem uhádla hned, ale četla jsem od něj jenom něco o Vlaštovkách – to byly děti, co jezdily na lodičkách, ne?
    Jedna z mála knížek, které byly fajn, ale nechytly mě za osrdí jako jiné.

  6. No, vidíš liško, je to za tebou a a pořád nacházíš to lepší z toho, což je fajn a dobře. Jistě to až taková legrace nebyla, když jsi nevěsěla co bude. moc ti fandím a přeju ti, ať ti tam vše vychází..Liška a Záběhlice, to celkem jde :))
    A kdyby něco..náhodou, já si vždy říkala i říkám, že nikdy nikde nemusím být, pokud bych to špatně snášela, což je takový utěšovadlo…, ale je to i pravda :)

  7. Cha cha, lekhe! Arthur Ransome, Zahadne vody, prece! To byla prvni, co jsem mela, ale ta moje bylo novejsi vydani, takove modre. Jemnou breezu do plachet, Lisko namorniku!

  8. hádankaUhodli jste skvěle – Arthur Ransome: Záhadné vody.
    Měla jsem starší vydání, ale někomu ho půjčila a musela si před pár lety dokoupit nové.
    – Vlaštovky a Amazonky, to je ono! Navštívila jsem v Lake District jejich jezero a okolí,to bylo něco pro mne.

  9. A druhý večer v Záběhlicích a druhá hospoda (tentokrát ne prázdná, ale plná tenistů a skvošistů a kdovíjaké sportovní pakáže :-).
    Průzkumy terénu vycházejí dle plánu :-) (Ťuk ťuk ťuk.)

  10. Zdravím všechny pozdravitele!
    Vy mě inspirujete, to je prima – napsat první sen, letní spodky, nová výstavba, edice KOD …

  11. A Boj o ostrov…
    Ale Elišku Horelovou jsem měla radši.

    A Lišku ještě radši. :-)
    A přeju jí i závidím okno na východ. :-)

  12. ru,
    my, co předstíráme (zejména v dětském, pokoji a v lese), jak jsme drsní námořníci, my jsme Elišku Horelovou ani koutkem oka nezahlédli :)

    Terezo,
    V Lake District to je. Myslím, že Coniston se jmenuje. Jsou tam i bývalé doly na měď, v kopcích poblíž (ty vystupovaly v Holubí poště, myslím) – kreslila jsem u nich dokonce, je to v článku "Watercolours from England"

  13. [17]
    Jo a fotky z Anglie bohužel nemám; asi zůstaly u býv.manžela v notebooku, co se rozbil, nevím :-(((
    Hlavně že jsem si přímo na místě koupila v angličtině "Boj o ostrov." A ještě "Klub lysek" mám anglicky.

    Našla jsem odkaz:
    http://www.english-lakes.com…html

    http://www.arthur-ransome.org…ons
    – ale nemají dodělané všechny rubriky stránek; třeba zrovna "Real places"

  14. … možná doma v cestovním deníku vyhrabu nějaké informace z letáčku a z muzea a napíšu je sem – je totiž zajímavé, že psal podle skutečných sourozenců, ale jaksi napřed byli (byly) Amazonkami, pak z jedné udělal Johna a byly zase Vlaštovkami, aby byly skupiny dvě (pokud si to dobře pamatuju). Prostě na začátku byly v realitě dvě dobrodružné holky tábornice a pak se k nim přidali mladší sourozenci.

    Ať žije kapitán Flint a strýček Jim!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.