První záběhlický

SEN 20.1.2010

Mám počítat nerovnice. Matematika? Co mi má co kdo říkat, že mám po dlouhé době zase počítat matiku, v mém věku?! Píšu už poslední řádek nerovnice, výsledek; x je menší než 9. Nebo x je větší než 9? U nerovnic člověk nikdy neví…

Náš vrátný z práce (popis jeho výrazné figury i jeho jméno je vázáno lékařským tajemstvím a mým podpisem mlčenlivosti) se trochu rozčiluje, že dveře nebyly správně označeny. Dveře na matematiku, na to počítání nerovnic asi; byly tam dvoje podobné vedle sebe a ty správné měly být označeny – říká reptající vrátný.

 

První záběhlický v povlečené nové posteli

SEN 1.2.2010

Diktátor se rozhodl postřílet celý svět. Stojím u řeky, dole u hladiny Vltavy. Je tam se mnou jeden můj kolega-šéf. I jiní lidé vyšli ven a čekají. Je šero, zřejmě ráno. Doprostřed řeky přijeli na člunu muži se samopaly a začali kolem sebe střílet. Kolega-šéf-kamarád už tam asi není. Pomalu si v klidu říkám, že bych se mohla schovat, aby mě netrefili. Jen krok vpravo jsou nějaké svislé trubky nebo kmínky stromu. Stoupla jsem si za ně. Teprve když jsem si pomyslela, že teď budou lítat kulky a snad mě nezasáhnou, začaly lítat kulky a snad mě nezasáhly.

Diktátor je dobrácká tvář – vypadá jako herec Josef Bek. První fáze likvidace světa zřejmě skončila, kdo byl postřílen, byl postřílen, kdo přežil, ten přežil. Sedíme v místnosti kolem stolu na gauči, já nejvíc vpravo. Několik lidí, mezi nimi moje kamarádka Lenka1. Zprava si přisedl ke mně diktátor. Mluví se mnou, bavím se s ním na nějaké téma. Odhrnuje mi oděv, až je vidět moje nahá … nemám kalhotky, ale ani mi nevadí, že se mi tam diktátor dívá, protože ji mám nedávno vyholenou. Klidně pokračuji v rozhovoru s ním. Diktátor pak vstává a jde do vedlejší místnosti. Vtom starší dáma sedící vlevo říká jakoby pro sebe, ale nahlas, aby to všichni slyšeli: "Ládovat, ládovat!"

Je teď šance diktátora zabít? Jeden z mužů má u sebe nůž? Když diktárora zabije, co se stane? Vtrhnou sem hned střelci a jistě nás všechny postřílejí; já sedím na kraji, mě zabijí jistě, aspoň to bude rychlé; kdybych seděla stranou, jen by mě poranili a já pak déle umírala. Nebo bych naopak měla šanci na přežití?

Diktátor se mnou mluvil, asi má ke mně důvěru. Možná se na mne bude obracet i dál. Je na tom něco špatného? Budou mě ostatní lidé nenávidět? Zabijí mě kvůli tomu jako zrádce? Nebo mě zabije diktátor, protože ví, že právě člověk, který bude blízko něho, mu bude nebezpečný – mohl by na něj nastražit spiknutí, připravit ho o život… Tahle atmosféra, ve které si člověk není jist životem v příští minutě, není příjemná.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

29 komentářů u „První záběhlický

  1. ad 1. senObě části jsou asi paralely:

    B- dvoje dveře vedle sebe, člověk neví, které jsou které, a je na tom něco rozčilujícího, neví se, do čeho se leze.

    A- dvě možnosti – je větší, anebo je menší, neví se, která z nich. Je na tom rozčilující, že někdo jiný mi diktuje, co mám dělat.

  2. ad 2. senDiktátor s tváří dobráka.

    Buď mě zabije ten, anebo druhá strana. Buď teď, nebo později.

    Hlavní pocit je vyvstání etické otázky, do jaké míry se bavit s diktátorem a kdy ne? Vždy? Nikdy? Co z toho plyne za následky a co z toho druhého? Co je správné? Jakto, že všechno dělám s klidem, beze strachu, pomalu a jistě, když jde o takové klíčové věci? Měla bych víc přemýšlet, a ne se "normálně" bavit s diktátorem, ne? Anebo "diktátor je taky člověk"???

    Připomíná mi to trochu setkání s fašistou http://liska.blokuje.cz…ravne.php (komentář č.20)

    A taky moje smířlivé chování s domácími; jako u estébáků je jeden zlý a druhý hodný, tak moje spolubydlící je ten zlý: "Tohle odvezte, to se sem nevejde, to nechceme, to smrdí." A já ten hodný: "Bohužel, to se sem nevejde, hmm, vy to nemáte kam dát, to je pravda, výborně, dáme to nahoru na to patro a bude to, skvělé!"

  3. Co byste dělali vy, kdyby vás oslovil diktátor?

    – teda až napíšete, co si myslíte o těch snech! (To jsem diktátor, co?)

  4. jeste nikdy se mi nezdalo o diktatorovi i kdyz semi zdalo ze jsem vojak a bojuju. i jsem strilela ale saaozrejme nikoho netrefila :o)) Ale to je celkem davno. HOdne davno. O diktatorovi nikdy nesnila. A taky jsem nikdy nediktovala. jsem pacifista a tak spise pobiham sem tam a furt nekam chodim. a vsude vlezu.
    Proc se ti zda o diktatorovi? MOzna si diktujes sama sobe a desis se samam sebe. Ze by sis mela porucit a diktovat.
    TAk to nedelej. Nemusis si diktovat. Vkladej do veci energii a organizuj je, ale nediktuj. Ony se zorganizuji prirozene, jako kdyz roste kristal. neni treba diktovat. Vnasej energii a tim vneses poradek a system. Nikoliv ten tvuj, vneses system "prirozeny". Tak jak to ma byt. skrzeva tebe se to usporada.
    nedelej diktatora ani sobe a ani vecem kolem tebe. Teda takhle bych to chapala ja.

  5. a ted mimo sen. Co bych delala kdyby me oslovil diktator? Vubec nic. Nic bych nedelala.
    Kdby to byl muj nadrizeny, tak bych si vse nechala peclive vysvetlit a psala bych si poznamky. A pak bych si vse udelala podle sebe :o) Jak nejlip umim, ale aby to melo ucel ktery zamysel diktator.

  6. napadlo me, nebudes ty kurna ucitelkou? To bys tim diktatorem nakonec musela byt a sen te jen varuje. Abys tam nelezla.

  7. Ten první sen se mi jeví jako jasné rozvažování pro a proti odchodu do nového bydlení, plusy, mínusy, co je/bude lepší, horší.

    Druhý sen se mi zdá jako alegorie – nesouhlasná reakce na to, že jsi musela odejít, že někdo jiný, jiní lidé, okolnosti … ti diktují, kde a jak budeš nebo nebudeš žít/bydlet. Odchodem z Břevnova jsi něco ztratila (kdo přežil, ten přežil), tebe to nezasáhlo, ale zdá se, že ses nepostavila diktátorovi, že s ním malinko kolaboruješ, myslíš, že není úniku. Možná bych to četla jako větší výzvu pro sebe ve smyslu vzít svůj život aktivněji do svých rukou, nenechat si jej diktovat tolik zvnějšku (byť by se zdálo, že jsou to "objektivní" okolnosti).

    Osobně (ale to možná nebude tvůj problém, nevím) bych zpozorněla co se týče tvé spolubydlící. Když takhle někdo rozkazuje bez diplomacie domácím, kdy začne rozkazovat mně? ptala bych se v duchu. Čímž nechci o ní říkat nic špatného, nic o ní nevím, jen že by mi to nesedělo a docela se to mohlo také promítnout do snu.

    Diktátor je taky člověk, samozřejmě. S jedním jsem žila. Každý diktátor je někdy sladkým plyšovým medvídkem nebo nešťastníčkem, co když se bojí, hledá ve tmě tvoji ruku. – Ale ve snu šlo o něco jiného, dle mého odhadu, nešlo o osobu (viz výše).

    Tolik z mého úhlu viděno.

  8. ratko,
    nedělat sobě diktátora, na tom něco je – já si chtěla nadiktovat, že mám být drsnější; to můžu být, v hlavě nebo na papíře, ale jakmile jsem osobně tváří v tvář člověku, chovám se velmi lidsky :)
    – mně překvapilo, že se mi zdá zas po letech o diktátorovi a chování k němu a o střílení; patřívalo to mezi mé zlé sny, ale jak je vidět, může mi to něco sdělovat stále. Tehdy to spíš znamenalo, že nemám být k sobě tak krutá.

    Lenko,
    nojo, rozvažování pro a proti to určitě je – taky už v rámci toho bytu: jeden pokoj malý, ale tichý a s lepším výhledem a se skříní, druhý velký, ale …

    A nenechat si diktovat zvnějšku (ratka zas dala podnět nediktovat sobě) to je pravda; jsem zvědavá, jak se tohle bude se spolubydlící vyvíjet. Na to jsi docela kápla :)

  9. sny se totiz temer vzdycky (cest vyjimkam) tykaji nasich vnitrnich osob. Ve snech mluvime sami se sebou. Napsala jsem ti Lisko delsi pojednani, ale nejak muj system ten tvuj blog blokuje.
    tuhle vec jsem totiz vnitrne resila. tykal se mych uzkosti a obav ze zlyhani, ktere jsem jednoznacne zvladla a vymitila z mysli i podvedomi. sama sobe jsem kladla naroky. sama sebe davala pod tlak a sama sobe taky byla soudcem.
    Ma to jednu nevyhodu, kdyz clovek prestane omezovat sebe tak prestane omezovat i jine. Nejde to oddelit. Je to jako s atmosferickym tlakem. Kdyz se zvysuje v atmosfere tak se zvysuje i v nas a naopak. Spojite nadoby.
    nelze mit naroky na okoli a na sebe je nemit. A naopak. Nemuzu mit na sebe naroky a okoli brat s nadhledem. Kdysi jsem si myslela ze to jde. Ted jsem presvedcena ze to nejde. ze to je propojene. ty vysoke naroky na sebe se pak projevuji i ve snech. naroky jinych jsou lhostejne. jini si musi svojepotize (naroky) resit sami se sebou.

  10. chci tim rict, ze v realu se bydleni s tvoji splubydlici muze vyvijet jen dobre, pokud nebudes mit na ni vysoke naroky. co smi rict a co nesmi rict. zda smi neco udelat ci nesmi neco udelat. treba diktovat :o)) at si diktuje. to jsou ciste jeji potize.
    lze podle me vyjit s uplne kazdym, kdyz na nej nebudeme mit naroky. co smi rikat, jak se smi chovat, kdyz ho proste prijmeme i s chlupy. a nechame ho zit. a mit ho radi takoveho jaky je.

  11. ratko [9]
    jojo, souhlas – pamatuju si jeden sen, ve kterém byli odsouzení … že já bych byla soudce, jsem si zezačátku něchtěla připustit, to až později; to je stejně sranda, jak se člověk – zamlada – zuby nehty něčeho drží a říká "Já a diktátor? No to nikdy! To v žádném případě, to ten sen určitě neznamená, to poznám." A ještě se málem pohoršuje, když to někdo navrhne :)))
    Místo aby se pobavil a zasmál nad tím, jakého pěkného diktátora si ze sebe ve snu vyseparoval a personifikoval

    a [10]
    No to máš teda pravdu.
    A nejlepší na tom je, že ji umíš sdělit tak, že to člověk pochopí a ví, o co jde (teda snad :-)) – že to nejsou jen slova, ze kterých by nebyl znát obsah, že to nejsou kecy, rady a kazatelský významně zdvižený ukazováček. To by nepůsobilo a nic neznamenalo.

  12. takže taková Eva Braunová bez kalhotek?:-000

  13. [12]
    Nojo, jsem na vážkách, jestli to působí prodejně, anebo to bylo jen tak mezi řečí jakobynic – takových dilemat bylo v tom snu víc.

  14. … jenže mě nějak překvapilo, že se mi zas jednou zdá o dilematu. Protože mám nejasný dojem, že "normálně" dilemata ennastávají – jen když má člověk nepravdivý, okleštěný pohled na věc. Nebo ne?

  15. 14.
    Ne Liško!!!!
    Dilemata jsou zdravým projevem vývoje.
    Kdo neřeší dilemata,přestal se vyvíjet a to je mnohem větší průser,než nenosit kalhotky:-)))).

  16. [15]
    :-))
    Mně ta dilemata připadají nějak spojená s pubertou, s adolescencí, kdy člověk ohledává, co je morální, a potřebuje se k těm věcem nějak vztahovat, vytvořit si v tom pevnou půdu (a případně se chytá různých radikálních cest, třeba nacismu a tak…)
    – to je trochu od tématu –
    A co je blbýho na tom, nenosit kalhotky???

  17. vůbec nic.
    třeba já je taky nenosím:-)))))))))))

  18. dilemata vznikaji kdyz se srazi dve ruzne pravdy (nebo lzi dle uhlu pohledu) a kazda z nich si te uzurpuje.

    Porad doufam (snad) ze se lze nad dilemata pozvednout. Preletet je jako andel, nedotykat se jich. Kdyz se nebudu dotykat tak me nemuzou uzurpovat. Teda snad :o))

  19. Snad jo :)
    Dilemata v tom snu mě nijak neznervózňovala, nerozhicovávala, naopak bylo pozoruhodné, jak všechno beru s klidem, jak to přichází.
    A tím teprve vzniklo dilema: jestli je to tak dobře, nebo je to odpornost.

  20. to potom uz byl konstrukt. Vsimni si jak malo se rozhorcujeme a moralne pohorsujeme ve snech. to uz je indicie.
    vnitrni dilema (boj protikladu) je pak bojem vnitrnich konstruktu. Revoluci (premenou kvantity na kvalitu) a prevratem negaci negace dojde jen k prepolovani. Dilema znamena ze trcime v konstruktech. Zaboreni v marastu.
    Jakmile se nam povede prohlendout konstruktem skrz tak se protiklady sjednoti. Valka bezi mimo nas. Muze nas semlet a zabit, ale nemuze nas vtahnout dovnitr kdyz zustaneme vne.

  21. To přibližně jsem mylsela tím [14], že dilema vzniká jen při okleštěném pohledu na věc; když je něco zdánlivě buď-anebo, ale při jiném přístupu k věci tahle polarita mizí, řešení je jinde, jinak.

  22. Liško, doporučil bych ti přečíst knihu "O svádění" .. třeba bys sen líp pochopila. Ovšem na druhou stranu – jak čtu, – tak by to nemuselo být pro tebe moc lichotivé :)

  23. Mně se dnes zdálo o Hilerovi! Ale moc si z toho nepamatuju. Jen to, že jsme spolu kecali o všem možném a že jsem věděl, že je to Hitler. Bylo tam takové napětí v tom smyslu "tady a teď se mi jeví sympatický, ale vím, kolik zla způsobil".

  24. diktátor je distingovaný profesor jazykovědy, který vyučuje dikci.
    potentát je vyžilý stařec s bývalou politickou funkcí, který neudrží tu… myšlenku.
    ládovat znamená účelově využít ženské schopnosti, kterými se proslavila umělkyně Ester Ládová

  25. ad 24: Mno, co se týče Hitlera (a jiných diktátorů)… pořád mi přijde, že na něm není zas tak nic moc výjimečně špatného kromě těch lidí okolo (vždyť všude kolem je stále spousta bláznivých a nenávistných křiklounů, prostě byl jedním z nich). Kdyby nebylo lidí, kteří mu to baštili, tak by se mohl jít se svým diktátorství aktorát klouzat. Diktátorem se může stát jen ten, kdo má kolem sebe dost ustrašenců a přisluhovačů. Takže kolem dokola vzato: starejme se o to, abychom nebyli ani ustrašencem ani přisluhovačem. Což není vždy jednoduché, protože zpravidla hned nerozpoznáme, že se tak vlastně chováme.
    – Diktátor se ti díval pod sukni a tobě to nevadilo. Tehdy řval Hitler na náměstí a taky to spoustě lidem zpočátku až tak nevadilo, nechali to být. ……. napadla mě tahle souvislost.

  26. me napadlo ze diktator musi nekomu diktovat. Treba diktat :o)) a pak znamkovat bezchybnost. Furt se mi do toho michaji ty pozadavky jak maji veci byt spravne. diktat mody. diktat moralky. diktat etiky. diktat spravneho chovani. diktatori diktuji. nekomu kdo na slysi.

  27. Jo, taky ve snu diktátor dostal, co si nadiktoval. Příkazy vykonány, v rámci možností.

  28. ad 27: Jo, Ratko, diktátor může diktovat co chce, ale je pouhou směšnou figurkou, pokud jej nikdo neposlouchá. Lidi, kteří se mu podvolí, z něj dělají diktátora. To jsem chtěla říct.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.