Starý domov je mrtev!

AŤ ŽIJE NOVÝ DOMOV S INTERNETEM!

 

 

Vážení spolunapojení!

Hlásím se přímo z operačního střediska v pravém zadním rohu, vedle okna s výhledem na východ. Internet poprvé doma! Hurá! Snad bude fungovat i zítra, dnes se mu nechtělo; tvrdil, že je připojen, ale dlouho se odmítal propojit. A pak najednou konečně neodmítnul – ale čím ta změna, nevím.

Kdyžtak skočte rovnou do komentářů, text je dost nudný a popisný i pro mě samotnou zúčastněnou…

V pondělí jsem dovyklidila a douklidila břevnovský byt, i okna umyla (jen jedno přitom pořád namrzalo). Stěhování mě kupodivu bavilo, ale ty dodělávky se protahovaly a protahovaly dva týdny. V bytě jsem nechala pouhých pár věcí, samých malých, lehkých, neviditelných, snadno přenositelných. A byly z toho dva batohy k rodičům, jeden do práce, dva do nového domova a ještě pár pytlů navrch. Dohromady bezmála metrák. Možná že metrák. A ono se po ledové krustě ze strmého kopce chodí dost blbě s dvaceti kily na zádech a těžko uchopitelným velkým pytlem v ruce. (A ještě samozřejmě s knihou v ruce, protože přece nepojedu tři čtvrtě hodiny bez čtiva!) Nebo s třiceti prázdnými lahvemi v rukou. Nebo s kytkou v květináči. To jsem si jen říkala: „Nesmím uklouznout, NESMÍM spadnout!"

Tak se se mnou Břevnov loučil – znesnadňoval mi nakládku věcí do transita i moje pochůzky s batohem. Všude sníh a led a mokro a klouzavo. A strmo. A tím víc klouzavo. Intenzivní rozloučení to bylo. Naopak s bytem jsem se rozloučit nestihla. Když přišli domácí, ještě jsem neměla vymytou lednici a vytřené své balicí středisko – kuchyň. Kmitala jsem tam před nimi, nohavice vykasané nad kolena, až jsem to zdárně dokončila. A v tom spěchu jsem se ani s bytem nerozloučila, žádný rituál neprovedla. Byla jsem ráda, že mě paní domácí notný kus cesty vzala autem; poslední náklad byl z největších.

Akorát. Akorát toho večera jsem už začala být ze stěhování orvaná. Jsem překvapená, s jakým klidem a v pohodě jsem zvládla padesátimetrový byt pobalit, vystěhovat, zbytky odnosit, všechno umýt a vyčistit, práh přilepit, čtyři hmoždinky zasádrovat, věšák do nich zpátky našroubovat, zakoupit a nainstalovat dvě nové žárovky a sprchovou hadici i s hlavicí. A ve stejné době vybalovat a poklízet haldy v novém bytě, skákat po štaflích (a ošklivě si přiskřípnout ruku), jet po práci koupit stojan-tyč na šaty, smontovat a ověsit ji (v úterý), koupit stojan-sušák na prádlo (ve středu) a připojit se na internet (teď, ve čtvrtek po půlnoci). Furt něco. Jakto že mě to neunavuje, jakto že se přitom cítím dobře? V posledních letech jsem přece byla takový lenoch! Občerstvuji se tou činností a zase mládnu do let, kdy jsem makala a makala. Takhle se už dlouho neznám.

Snad mě domácí internet zas neuvrhne do peciválství.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

24 komentářů u „Starý domov je mrtev!

  1. Dost děsné je, že nemám Mozillu, ale explorer (kdovíjakou verzi – to musím vylepšit!) a zrovna moje liščí stránka v něm vypadá příšerně. Navíc na malém monitoru je to opravdu "lahoda"… takhle ošklivě jsem to ještě neviděla.

  2. Zpráva z východního okna:
    Dnešní čtvrteční ranní rozbřesk nebyl modrý, ale růžový!

  3. Gratuluju, že jsi schpna tak přebujelé činnosti v tomto nevlídném ročním období bez slunce :-)

  4. gratuluju a moc se tesim na bohatou diskusi. me taky delani nekdy bavi (kdyz me to bavi) a nekdy se mnou nehne ani stado hrochu. Kdyz me to bavi tak to bezi samo. perpetum mobile

    tak ti preji hodne stesti a spokejnosti v novem byte. nezapomen si zavesti stesticka. teda ehm jestli na to veris :o))

  5. ..stránky jdou perfektně v prohlížeči Opera, Chrome i Firefox..můžeš si vybrat:-))..a gratuluju k bydlení..a nezapomeň.."kdo židli má, ten bydlí"..tak připrav jednu pro návštěvy:-D

  6. [5]
    stáhnu si Lišku! Ohnivě.
    aha, já nemám žádnou židli! Mám postel, pohovku a lavičku šprušlovou.

    [4]
    Jaká štěstíčka???
    Zavěsím si jmelí a dvě zvonkohry – obří bambusovou někam do okna a bílou zvonivě placičkově perlťovou ke stropu. To mám v plánu, až pořídím nějaké skobičky a spol.
    Jaká štěstíčka?? To jsem nikdy neslyšela.

  7. Děkuji gratulantům
    a gratuluu jim, že mají kde bydlet!

  8. [8]
    Chacháá! Taková zuřivá zažraná Liška, celá já.

  9. jedno typicke jsemnasla v internetu http://www.ricardo.ch…n596028162/
    ale toje moc drahe. Urcite se da najit v cinskych stancich. Nektera jsou krasna, z jadeitu i s cinskymi znaky, jingjang, vselijaka. mame to v kazdempokoji, nejlepeje zavesit to na okno. funguje.
    i vsem mym znamym a pribuznym to visi na oknech a funguje :o))

  10. ad 10: to by mě nenapadlo, Ratko, že zrovna ty věříš na tyhle věcičky. :-)

    Já myslím, že když Liška věří na jmelí, pomůže jmelí. :-)

  11. Jo, Liško, nové bydlení, nový život. Pěkně si všechno vychutnej, než to zevšední. Hurrá, Liška bydlí! :-)

  12. …. a i internet nad tím jásá. Teď jsem potvrzovala komentář a vyšla tam písmenka HOAHA! Jasné jásání! :-)

  13. ad 14: Mě chráněj auto dva maličcí plyšoví psi (původně to byli voničky do auta). Jeden to jednou neuhlídal, auto mi během dovolené vykradli, tak jsem mu pořídila kolegu, který se dívá i na druhou stranu. Tak těm zase věřím já. :-)

  14. Na figurku, byť ochranně symbolickou, kterou bych si sama šla někam shánět do speciálního obchodu (pár kroků mám http://www.namaste.cz kamennou verzi obchodu), tak na to nevěřím. Ten předmět musí své ochrannosti nějak časem nabýt a teprve pak já pochopím, že se mi jeví ochranný, a teprve potom ho tak mohu použít.
    Mám třeba ochranné oko turecké, ale ne skleněné, ale z kamínku z pláže, který za tím účelem jako oko nabarvila maminka mojí šéfky a dala mi ho (funguje to totiž jen, když to dostanete darem, když si to sami pro sebe koupíte, tak ne). To očičko tu mám hned u dveří.
    Spíš než bych věřila v jeho ochranu, připomíná mi tu milou paní (která ho jako ochranný dárek mínila), a proto ho tu chci mít poblíž.

    PS. Právě jsem zjistila, že připojení doma funguje i další večer, nainstalovala jsem si Firefox, můžu ho otevřít, ale nemůžu si přečíst celý článek ani komentáře, nějak to chroustá dokolečka dokola a nic. Tak jsem zas v exploreru.

  15. [10] feng šuej mě náhodou zajímá – a vůbec zkoumat, jak se změní dojem z místnosti, když se v ní změní nějaký detail – ale používat na to čínské mince je pro mě úplně cizácké a nemá to pro mě obsah, nic to pro mne neznamená. To radši ty "mobily" – zvonkohry, ty nejsou tak kulturně úzce vázané.

  16. – ha, firefox už se vzpamatoval! Sláva; explorerový design mi je protivný a navíc místo svého v¨blogavataru vidím černý čtvereček.

  17. [19][20]
    Ten Slávek umí tak krásně fotit (nejen) lišku!

    [21]
    To přiskřípnutí ze štaflí vypadalo příšerně, dlouho jsem neviděla tak hnusné zranění; naštěstí je moje liščí kůže ještě dost flexibilní a všechno se za chvíli vrátilo do původního tvaru.
    Ani jsem neměla čas řvát. Přiskřípnuté to bylo sice hodně dlouho, ale já nemohla řvát, musela jsem jednat: slézt opatrně z těch prokletých štaflí a cuknout s nimi ve správném směru, abych si ten kus masa nevytrhla, blééé.

  18. ja ti jen Lisko chtela vysvetlit co je stesticko, kdyz jsi se ptala :o)) Kazdy si muze poridit to ktere ho hlida a kteremu veri. Me prvni stesticka privezl muj muz z Azie. Nevedela jsemk cemu jsou, ale zavesila jsem si je na okna. Kdyz jsem pak sama v Azii byla, tak jsem byla uplne unesena spoustou krasnych vecicek na ochranu a privezla jsem si jich cely balik (a rozdala) a nedavno jsem si koupila stesticko od cinana na trhu se snakem jingjang. visi mi na kaktusu :o))

    zvonkohru mam asi 20 let. Krasnou, naladenou.

  19. [23]
    Nojó, tys tam byla, pro tebe to má smysl. I na kaktusu :) Taky bych si v životě nikdam neflákla to turecké boží oko, kdybych tam nejela.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.