Výdrž – Nádrž – To mě podrž!

FLICKR

cyclamen

Se svým digitálním kompaktem, nejlevnější schůdnou variantou, co měli u Škody, jsem vplula na flickr. Tam jsem si rychle uvědomila, že nutně potřebuju zrcadlovku. A z toho jsem vyvodila, že až budu víc vydělávat, napřed si koupím z optického hlediska nové brýle a teprve potom fotoaparát. Brýle budou opět Zeiss – Jena, foťák nevím, jestli zas Zeiss. Krucajs. Ale to si ještě počkám, než bude čas vybírat předměty a čas rozmetávat prachy.

Zjistila jsem také rychle, že snímků, které bych chtěla nebo mohla dát na flickr, mám zatím jen málo. Jednak je spousta fotek nekvalitních – vždycky jsem fotila jen z dokumentačních účelů, ne se záměrem pořídit dobrou fotku – a jednak mám dost pěkných fotek, na nichž jsou samí přátelé, členové rodiny a jiní mně známí lidé, často navíc zachyceni v soukromí nebo tvůrčím procesu, se svým artefaktem. A nepřipadá mi zrovna etické namrskat bez jejich vědomí takové obrázky na internet. Ještě si pamatuju, jak jsem se před pár lety rozplakala, když Rulisa v dobré víře dala na blog snímky z naší italské jízdy. A to byly prosím fotky moc pěkné. Šokovalo mě vidět se v letních šatech zdvižených větrem a nakouknout do vlastního výstřihu. Teď už bych to snad nesla s malinkatým nadhledem, ale jasněže je lepší svoje fotky si kočírovat sám. (Jo a třetí z naší italské jízdy je na flickru dávno, Žirafka.)

Koukala jsem, jak kdekdo na flickru fotí krásné detaily (většinou na to mají ti fiškusové pořádné vybavení). A hned mě popadla chuť ukázat celému světu, jak jsem skvělá i bez vybavení. V práci mě fascinuje brambořík, který – ač v mojí péči – rok co rok krásně kvete. Všem kytkám se tam daří. Koneckonců i kočka se teď má výborně – když jsem převzala její péči. A nedávno na mě padly i povinnosti kolem rybiček. Žijí stále. No ale k tomu bramboříku – řekla jsem si, že ho vyfotím krásně, jak to vídám na flickru. Pěkně zblízka, měkce, něžně, jemně, s rozmazaným pozadím.

Hehe. Moc pěkný snímek jsem udělala – jenže v rohu má jeden rozmazaný květ navíc. Další snímky jsou pro změnu zaostřené na jinou vzdálenost, než je žádoucí – na stonek místo na květ, na hrubou zeď, na krajinu za oknem … jen na ty květy ne. Taková piplačka vyfotit jednu kytku, kdo by to byl řekl! A úpravy v počítači pak teprve přijdou. Roj mě seznámil s křivkami. Těší mě. V práci mám dobrý monitor, jenže už tam fotky upravovat nemůžu, protože v Adobe Photoshopu se ty křivky nežádoucím způsobem kroutí jak žížaly. Vydouvají se i na opačném konci, než jim člověk poručí. Doma mám malý a nijak zajímavý monitor, ale fotky upravuju na něm, protože jsem si nainstalovala program Gimp. Tam jsou křivky lepší a dokonce s histogramem v jedné kupě. Jenže rychlost počítače leckdy zlobí…

Zkrátka přijdu z práce a do půlnoci vybírám a upravuju jednu blbou fotku, dvakrát mi to celé spadne a s výsledkem beztak nejsem spokojená. Jen málokdy. Fotek mrskám svým kompaktem spoustu (od chvíle, co jsem ho pořídila, je pořád se mnou), ale zpravidla večer, a takové osvětlení už není nic pro můj foťáček. Z toho kvalitní fotku neudělá nikdo. A zrovna jsem v týdnu fotila papouška a koncert Fanfare Ciocarlia a barevné tyče a kdesi cosi. A nic z toho není. Mažu a mažu.

A mé prvotní nadšení z nové asociální sítě mi zabírá plané hodiny a hodiny. Už jsem víc virtuální než chlupatá Liška. Aby toho nebylo málo, napadlo mě se připojit na flickru do projektu 365. To znamená na každý den v roce vyprodukovat jednu fotku. To už chce výdrž. Naplnit nádrž. – Fotkám v určité tématické skupině se na flickru říká „pool“ – tedy nádrž. Můžu směle prohlásit, že za současných podmínek rozhodně nejsem schopná udělat každý den jednu přiměřeně kvalitní fotku. Navíc jen s kompaktem… A o to víc mě to láká. Pokud bych do toho šla, musím si to rozmyslet rychle. Jako vhodné datum k zahájení takového velkého sousta se mi totiž pozdávají narozeniny. A ty mám za týden.

Co myslíte (asi jste stejně nedočetli až sem, že ne? já bych to taky nečetla), vrhnout se do závazku a prskat fotky každý den, trávit tím svůj čas a ještě se frustrovat, že fotím samé krávoviny, protože dobrý motiv, dobré světlo a dobrý nápad se nenajdou každý den? Jako forma deníku je to ale příjemné, ne? A co když se mi podělá doma počítač? Bude po srandě. Dovolená nevadí – fotky se pak pošlou naráz opožděně. Nápomocné by bylo drze si nainstalovat Gimp i v práci. Proč ne, pracovní fotky spravuju já, letáčky vyrábím taky já. To jsou teda prkotiny, co se mi teď rodí v hlavě, 365 dní… No je to asi celé ptákovina, že jo?! Dělají vůbec Lišky ptákoviny? Jestli ne, je to nadějné, protože to znamená, že ani nefotí krávoviny!

Příspěvek byl publikován v rubrice Ars Vulpeculae a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

51 komentářů u „Výdrž – Nádrž – To mě podrž!

  1. urcite fot, a detaily, libi se mi jak se nebojis orezavat :-)

  2. Ořezávat se nebojim, protože jsem se proto rozhodla čerstvě a je to pro mě novinka. Dosud jsem naopak fotila "celé fotky", komponovala jsem snímek, jak byl, už v hledáčku a připadalo mi žabařské něco dodatečně řezat.
    Tak teď naopak, ve flickrovém období :-)), je to jinak. Z mých starších foterk se třeba čtvercové formáty dělat nedají, protože je v nich počítáno, že jsou to obdélníky, a nic odříznout nejde.
    Dík, ore. Taky už jsem dlouho neviděla tvoje fotky; kde je vlastně shromažďuješ ty?

  3. Roji, já nechci bejt fotografka, chci si najít nějaké úplně jiné povolání, brzo, nevímjaké :).

    – Si chci prostě obstarat pro sebe novou zábavu, způsob vyjadřování. Teda novou … jako mnoho z nás jsem měla foťák už v útlém věku, od 7 let po tátovi minizrcadlovčičku z První republiky – na tu jsem nafotila snad jen jeden film s malinkými políčky – a pak ruskou Smenu od 11, znáte to! A od 14 fotokomoru. Nikon kompakt taky od 14, ten byl tehdy docela drahej a dobrej a poprvé jsem mohla dělat něco v barvě – teda dát to vyvolat, nejčastěji do ČTK v Panské… Digitální kompakt mám teď třetí. Opravdovej velkej foťák jsem ale neměla nikdy. Však mě taky ta velikost a hmotnost odrazuje.

    Ještě že existuješ, roji, jako konzultant jsi k nezaplacení :) A víš, co mě na flickru baví nejvíc? Samozřejmě tvůj Klub negativistů, pěkně přímo a upřímně někomu zkritizovat jeho fotku a totéž očekávat od druhých. To je moje.

  4. Z toho kvalitní fotku neudělá nikdo.S tím se dá polemizovat. Přečti si od O. Neffa knihu Tajemství fotografie. Mám brožovaný výtisk už spoustu let, pomalu se mi rozpadá, ale pořád v něm listuji, i v digi době.
    K tomu projektu 365 – viděl jsem ho u Blondýny
    http://blondatejsvet.cz…bsah.html
    a když jsem si uvědomil, jaký je to závazek … zavrhl jsem to. Ovšem u blondýny si prohlížím každou novou fotku :)
    No tak si to přeber dle svého, stejně Ti nic jiného nezbude ;-)
    A zrcadlovky se neboj, vyšší hmotnost a velikost je bohatě vyvážena výkonem a možnostmi. Vím co říkám. Vlastním digi zrcadlovku i malý kompakt a podle situace u sebe vždycky mám alespoň jeden z nich :o)

  5. Tak jsem se rozvášnil,že jsem Ti ani nepochválil ten brambořík, dle mého se Ti povedl.

  6. Díky, Gombo. Tak teď ještě budu koukat na Blondýnu… :)

    Já mám docela ráda rozmazané fotky v pohybu. Ale když fotím něco,co v pohybu není, a přitom to nevyjde zaostřené, tak to mě deptá.

  7. A díky za tip, Gombo! To je ono, teď se stanu čtenářkou literatury o fotografování, no jasně! Časopisů teda ne. … a možná že nic číst nebudu a zůstanu amatérským naivistou :-))

  8. No brambořík moc pěkný:-))
    Nedávno jsem ukazovala Gombovi nějaké fotky koní a on pravil, že jsou to špatné fotky, protože koni chybí třeba kus hlavy, nebo noha, prostě , že to má špatnou expozici?
    Tak nevím:-)

  9. Dobra fotografka se focenim jeste nemusi zivit :-)
    Taky mam kompakt a taky jsem ho nosil na stridacku se zrcadlovkou, ale postupne jsem nosil cim dal min kompakt a vic zrcadlovku a ted uz nevim, kde se kompakt vali ;-)
    Zbytecne vysvetlovat, musi se to zazit. Jedine zrdcadlovkou se da FOTIT a ne jen cvakat a modlit se, co z toho vyleze :-)

  10. [10[ Zrovna jabko na parapletu bych ocenil v ramci Liscina fotostreamu jako prumernou fotku, ma jich tam dost lepsich :-)

    Jinak je legracni, jak Blondyna nadsene popisuje NOVINKU 365 dni-fotek. Tahle blbina bezela na flickru davno pred tim, nez jsem tam v roce 2005 vlezl ja :-)

  11. [9] Mo, kompozici ;-)Fotky, které zmiňuješ, nebyly skutečně nic moc :( prostě byly nacvakané bez ohledu na to, co na nich opravdu bude.
    Ovšem když máš nějaký ZÁMĚR a vyfotografuješ jen ČÁST celku, pak může to mít zcela nečekaný účinek ;-)

  12. Gomboneříkám, že všechny, ale mnohé fotky prostě zobrazují to, co chtěl fotkou básník říci, takže stejně jako stonek bramboříku, může být pro fotografa důležitý ten či onen sval koně, noha jezdce ve třmeni, vlající hříva-zbytek hlavy si můžeš domyslet, jako zbytek bramboříku, je jasné, že tam někde je:-)

  13. Mod, je hezke, ze TY chtes fotkou NECO rici, ale kdyz TO nepochopi divaci fotky, je fotka na h… k nepotrebe :-)

  14. RojiJÁ nemluvím o SOBĚ, bo JÁ fotit neumím:-), nicméně, fotka vždycky říká to, co chce říct fotograf, ať už to je brambořík nebo hříva.

  15. Mod, ja bych to upresnil, jo?
    Fotka vzdycky rika to, co chce rict fotograf, pouze jemu samemu. :-) Ovsem dobra fotka to rika i ostatnim uzivatelkam :-)

    Dokonce i brambohříva :-))

  16. Sme to tady Lisce zprivatizovali jak onehda Langr ceskou policii :-)

  17. :-D to jste mě pobavili, hurá, to se hodí, protože je mi nevalně – včera jsem u toho flickru nastydla, byla jsem jen v županu a foukalo mi všude, a před chvílí někdo vyfouknul mámě peněženku. Tak jsem potřebovala pofoukat, aby mi to začlo být fuk.

    Fotit jen pro sebe s osobním záměrem nepochopitelným jiným je OK, to je jako psát si deník, který nikdo nebude číst. Proč ne. Smysl to má. Izolovaný. Sdílet s někým se to nedá. Nic to neříká, je to samomluva. Ale i ta je užitečná.

    365 dní v roce fotí několik tisíc lidí, to žádná novinka opravdu nebude; žádný složitý nápad to není. A to je výhoda, dají se porovnávat vlastní řady za několik let, dělat různé paralely (fotit totéž i další rok) a koukat, co ten den znamená pro ostatní /jednak ten konkrétní den a jednak jeho pořadí – jestli je první nebo poslední…). To mi na tom přijde dobrý. Fotit si sama pro sebe každej den něco a nechávat to ve foťáku jen pro sebe, to je normálka; zas to nikomu neřekne nic.

    Každý den v roce hledat motiv je skvělý cvik na pozorování všednodennosti, obvyklých míst a věcí kolem mne. A koukáním, co jiného fotí denně ostatní, si uvědomím, že ta blbá miska na ovoce, co mi překáží na stole, je pro někoho na druhém konci světa zajímavá. Mě právě tyhle drobné osobní věci táhnou: jakou mají kuchyň v Austrálii nebo Holandsku, jakou misku na ovoce mají, kolem jakého domu denně chodí, jaké mají povlečení a tak. A jakým způsobem to zachytí.

    Tak do toho asi půjdu.

  18. [19] Mo,uživatelka Gomba plně souhlasí s přednášející uživatelkou Rojem … jak bych to napsal(a) sám(a), tak to můžeš chápat :)

  19. Vyborny napad, Lisko! Tesim se, ze se budu koukat. Fotka bramboriku se mi moc libi!

  20. ad jabko na parapetu:
    Kdyby to bylo nějak extra aranžované, tak bych tu fotku neměla ráda a připadala by mi křečovitá. Ale ono to v podstatě ani aranžované není a je to hodně osobní, protože jde o okno mého pokoje u rodičů. Jenže to nikdo neví, to se nedá vykládat – co to okno znamená, jak nemám ráda oprýskanost toho bytu, co je za oknem, jak jsme si posílali poštu tím oknem po provázku, co ten pokoj, jak dlouho jsem tam žila a co dělala, předtím babička atd. A to ještě přijde budoucnost…

    – tak to všechno jsem vyřešila názvem obrázku a už nemusím nic vysvětlovat a on mluví sám. A co řekne, to stačí – každému právě to stejné a tím způsobem, jak si to kdo uchopí individuálně: Prostě doba dospívání už je pryč a není k tomu už potřeba vykládat ty podrobnosti, co je to za okno (viz výše) :)

  21. [11] to se, Roji, nemusí zažít. Stačí zažít ten kompakt a jakmile člověk chce opravdu něco VYFOTIT a ne jen zaznamenat, brzo je jasné, že to teda je dost neuspokojující.
    Nechápu, co teď budu dělat. Asi budu nasraná několik let s kompaktem nebo zavolám jednomu starému kamarádovi-fotografovi, který všem klukům v partě doporučil a dodal výborné foťáky a objektivy, ojeté, relativně levně. Ale stejně je to vždycky drahý :(

  22. …on ten kámoš nějakou dobu totiž pracoval v zastavárně :) Ale teď už určitě ne, už je celý hotový fotograf.

  23. – když už si tady píšu ty komentáře, napíšu taky něco pro Mod:
    Jen to těm uživatelkám ukaž!

  24. Já jsem úplná Virtuališka! Ve dvě ráno odejdu od počítače spát a v osm ráno ho už zase zapínám. V NEDĚLI!!

  25. Lištičko, ty foť určitě, pokud tě to chytlo, ty si to,vychytáš v pohodě máš navíc celkově nejen výtvarno v sobě. Taky fotím a ráda, ale na fyziku jsem opravdu tupá a jak konečně něco pochopím, zas když se mohu vrátit, už nevím ;). Tak hlavně, že mě to baví, foťák jsem si přála vždy, První jsem měla v padesáti a někdy bojuju, jestli vzít ven vnoučata a nevyfotit pak nic, ale vyhrávají, no :)

  26. Jo, a mně se ty fotky líbí a asi vede spolu s abecedou ta mamina u vody. K Ru se dívám, Její forky jsou super a dost jich mám v hlavě pořád, jen jsem teď moc neinternetovala :)
    Taky se moc sna6ila mi pomoc a nejen ona, ale mám prostě to svoje tempo…

  27. jo, Jabko s parapetem taky líbí, je jich víc, ale ono to vše sledovat dá fušku..

  28. Ty fotky mají opravdu své – tvé individuální kouzlo. Ovšem ta dvě mokrá okna jsou naprostá bomba. Zeď taky. Tohle tak vidět, jak tam kdosi poznamenal, vedle sebe ve trojici 3 krát 50×50. Čtverce jsou na to opravdu fajn.

  29. Projektu 365 jsem se účastnila a už bych do toho nikdy nešla znovu :).
    Ke konci jsem občas taky trochu švindlovala, každopádně ti, Liško, přeju dobrou výdrž a velkou nádrž ;)

  30. ad 35, nj. vždyť říkám, že se to nedá všechno stíhat..jasně taky okna a ta zeď moooc.

  31. Dík za povzbuzení. Na tom flickru je pořád na co koukat.

    Dewberry, ohoo, teď teprve vidím, žes dělala fotku každý den. Všechno autoportrétní – to já radši udělám naopak minimum autoportrétů :) To musela být fuška a úplně nový pocit – každý den vybírat z fotek sebe a ukazovat fotku sebe! To je výzva jako hrom a dialog se sebou, o sobě, určitě pak člověk dojde k nadhledu a nestydí se za každý vlásek nakřivo, beďar a grimasu.
    Na tvoje autoportréty se kouká hezky, ale říkám si, že v případě nějakého roztržitého starého mládence by to takové pokoukání asi nebylo :-D
    Švindlování dovoleno :)

  32. "My Wet Winter Window"

    tak konečně vím,jak vznikl impresionismus!
    Ožralej malíř s opicí(nebo to byla liška?:-) na krku se ráno vyhrabal z pelechu,kouknul ven a ono zrovna pršelo.
    Zacákaný okno,2-3promile z absintu v krvi a ejhle…svět vypadá jinak a hned tu je nový umělecký směr.:-0)

  33. jabko umíš,zamlžený okno taky…tak teď to nějak dej dohromady a máš vyhráno.
    Když to dokázal Sudek s jednou rukou a foťákem jak bedna od whisky,tak to musí Liška s ocasem a digitálem zvládnout taky:-)))
    http://www.nash.cz…3/img00005.htm

  34. [43] Ajo!!! Sudek měl moje okno a moje jabko!! To je teda něco – ty jsi, Saule, muž dobré paměti a pozorovatelského talentu! Jaks na to kápnul! :-) To čumim!

    Z toho vyplývá, že když není po ruce motiv a nedá se jít ven, protože je pošmourno, nějaký motiv se stejně vždycky najde: mokré okno a staré jabko. Evidentně jsem na stejné nadčasové vlně jako Sudek (možná byl taky tak línej vytáhnout paty jako já :-)

  35. … mimochodem pokud se nepletu (hihihi, jak dodává Sam Hawkins), v domě, kde měl Sudek ateliér, bydlí dvoje moje kamarádi. Nezávisle na sobě dvoje.

  36. a pokud se nepletu já,tak na tom domě je Sudkova bista…tuším.
    Takže za pár let někde v Záběhlicích…
    "v tomto domě žila a tvořila zaběhlá Liška"
    a nad nápisem Liška v životní velikosti vyvedená v bronzu
    :-000)

  37. "vyvedená v bronzu "

    čímž bude budit obdiv našich romských spoluobčanů a dřív nebo později skončí ve sběrných surovinách.:-)

  38. "V tomto domě dva měsíce u internetu ponocovala Liška."

  39. Mám novou složku, Vikyfotky. Je hezčí než Wikifotky.

    "Jak jsme si posílali poštu tím oknem po provázku" – princezna Lisa odešla, protože se potřebovala vyčůrat. Zato je tady spousta princů. Princ Lars Alexandr Napoleum

  40. Ta pošta po provázku byla opravdu inspirovaná Dětmi z Bullerbynu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.