Naštěstí není co psát

Co bych psala? Své nitro už nějaký čas z nedostatku emocionálních podnětů neomílám, ve venkovnu se mi toho příliš neděje – a to je fajn. Jsem celkem vděčná, že je pohoda a žádná změna. Mohla bych se zaobírat tím, co „bych měla“ nebo „bych mohla“ dělat. Třeba hledat práci, nějakou zajímavou. Tuhle jsem našla nabídku jedné městské části na referenta /-ku bytového fondu. S tím, co jsem vystudovala, by to bylo pro mě akorát nebo spíš o kastu níž, než by byl předpoklad. Vytiskla jsem si ten inzerát a chystala se tam poslat životopis, kouknu na to a říkám si: „Tohle já přece vůbec nechci dělat!“ A neposlala jsem zase nikam nic.

A co teda dělat chci? Nemám tušení – být s lidmi, s kočkou, vyrábět letáčky, pozvánky, občas psát nějaký text, přitom pobývat v kreativním prostředí mezi skvělými kolegy, v nehierarchickém systému práce, k tomu nějaká administrativa, skákání na štaflích a tančení v kostýmech. To mám teď. Jenže už před rokem jsem hlásila, že tu zůstanu jen na poloviční úvazek nebo odejdu úplně, protože je tu už nějak málo práce. No je! Nejsem žádný workoholik, flákám se ráda a hodně – flákání mě vždycky podnítí, abych si našla novou zábavu. Například teď fotky – flickr.

Vždycky jsem cítila jako svoji práci to, co jsem dělala navíc a zadarmo, jen tak. Vést oddíl 12 let byla dost práce. Nastudovat podklady, vymyslet, připravit, sepsat, realizovat a vyhodnotit hru pro děti, zakomponovat ji tématicky do celku je práce. Nakreslit něco je docela práce. Přemýšlet o nějakém tématu a napsat o něm ne chaoticky na blog je práce. Něco nafotit, upravit fotky, sestavit, ucelit – to je práce. Trvá to hodiny a hodiny. A činnosti, za které jsem placená, mi vždycky připadaly jako něco vedlejšího.

Jak tohle v budoucnu spojit? V jakém novém, jiném zaměstnání? Znáte ho? A jak to zařídit, aby už to tady bylo a nemusela nastat mezifáze hledání, inzerátů, obcházení, jednání s cizími lidmi, otrava, otrava, otrava, trapné, trapné?!

Nejsem typ člověka, co soustavně po malých krůčcích nebo po jednotlivých zkumavkách v laboratoři něco piplavě vykonává den za dnem. Jsem ten, co se nadchne, pustí se do něčeho (ale napřed nechá nápad trochu usadit), maká si na tom třeba celé noci, dosáhne uspokojení z toho, jakým způsobem vyřešil nastalou neočekávanou překážku nebo tvůrčí krizi, a pak už to nějak dodělá nebo odloží a poflakuje se, aby poskytl prostor dalšímu začátku. Na to, co včera dodělal, už ani nevzpomene, už to nic neznamená.

Vyhýbám se ne práci, ale hledání práce. Vlastní iniciativě nutné pro novou práci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

39 komentářů u „Naštěstí není co psát

  1. Tak nic nepiš.
    My ti rozumíme:-)
    Teda aspoň já a to od tebe dycky dostanu rezavým ocasem přes čumák:-)

    Pěkně se to čte Liško,tak nehledej problémy tam,kde žádné nejsou.Prostě jsi liška ve své noře co občas vystrčí čumáček a potom zase zaleze zpátky.
    V podstatě dobrá strategie.
    Venku to smrdí!!!
    Já myslím,že by ti seděla práce s dětmi,jsi takový "hravý typ" a jen děti tu asi nesmrdí.

  2. Já tomu rozumím. Třeba teď se flákám a dělám školu a jsem spokojený. Po pravdě řečeno – kdybych nemusel do smrti pracovat, vůbec by mi to nevadilo – pořád bych měl co dělat. Na podzim si budu muset nějakou práci najít. Doufám, že se podaří sehnat nějakou klidnou vrátnici… ;-)
    A přitom jsem ambiciózní, jen se to netýká oblasti zaměstnání v běžném smyslu slova. Snad kdyby se vyskytla nějaká redakce…

  3. Saule,
    to mi nemusíš vysvětlovat, že nehledám problémy, kde nejsou a občas něco dělám, občas ne. Ale řek jsi to hezky, to jo :)

    No jo, s dětmi – říkám si, jestli už jsem si toho s dětmi nenaskotačila dost, mezi 15 a 27 lety. Ani jsem nezačala chtít vlastní, byla jsem plně saturována zážitky s nimi. Do těch let a let s oddílem jsem si frkla na postgraduálu pár přednášek a exkurzí pro studenty, rok v družině a nějakou školu v přírodě navíc a teď mi stačí si dvě hodiny pohrát s něčí předškolní holčičkou (znám jich víc) a je to. Zase ráda se vrátím do samoty z toho plného nasazení se zvídavým dítětem.

    Právě včera jsem uvažovala, jestli si udělat nakonec aspoň to pedagogické minimum – vždycky jsem se tomu vyhýbala, nechtěla jsem být úča. Radši jen volnočasová… Ono to leze na mozek.

  4. Kojote,
    jojo, ty se nudit nebudeš nikdy, to je jasný! Klidnou vrátnici, ano, ale s internetem, to je celkem prima!

  5. Ona je pravda, že děti mě mají dost rády, protože když už nějaké potkám, tak se mu věnuju, projevuju zájem o jeho věci, nechovám se jako matka. Ale přitom snad dávám pozor, aby nepadly na ostrý roh stolu a tak :-))
    Třeba znám jednoho německého chlapečka… a ten je senza.

  6. takhle mi odsunout moje fotograficky uchylovani, ze se nestydis!

  7. Lisko, taky chci zmenu, a zatim se zacinam trosku informovat, ptam se lidi cim se zivej a jak zacinali, a je tu varianta, ktera mne ani tebe bezne nenapadne: neco delat obcas bokem, vecer, vikend, a postupne se to rozkrikne, lidi te doporucej dalsim, a nechas svou praci…

  8. ale to se prave chovas jako matka, kdyz se nechovas jako matka :-)

  9. ore,
    proč by mě nenapadlo dělat něco bokem, já dělala trochu bokem asi dva tři roky, teď už dva roky nic. Jenže to byly věci takového druhu, co dlouhodobě nechci nebo to nejde.

  10. No :) A nemáš nějakého známého na Praze 6 nebo na trase metra A, co by nutně potřeboval mě?

  11. nahodou mas neco uz od 18.17 v mailu.
    a prestupovat neumis nebo co jako?

  12. jo a mail čtu tak jednou za čtyři dny, tak se teď kouknu, než půjdu do hospůdky se spolubydlou!

  13. Liško, já ti rozumím, mám to s tou prací velmi podobně – ale ty volnočasový věci nedělám s takovým nasazením jako ty, protože mám pocit, že bych přece měla pracovat.
    Za chvíli mě vyplivne škola, já už se nebudu moci jen tak poflakovat s pučtoky a sem tam překládat a sem tam psát články o zdravý výživě a budu muset dělat něco, abych měla tak dvakrát větší příjem…a nevím co.

    Držím ti palce.

  14. Hele, ale třeba taky uděláš takovej kotrmelec jako já a na starý kolena zjistíš, jak úžasný zaměstnání, co člověka vcucávaj a naprosto ho uspokojujou, zrovínka pro tebe existujou. :-)
    Ale taky jsem na to přišla až poté, co jsem vzdala inzerátový a konkursový akce na místa zdánlivě mně rovná a hodná a prostě jsem vzala brigádu s natíráním vrat a mytím hajzlů…
    Není špatný novou kariéru postavit na mytí hajzlů. :-))

  15. Moc rozumim a doufam, ze se ti podari najit neco, co by te aspon trochu bavilo a nechalo ti to cas na uzasny veci, ktery fotis, pises nebo malujes. Lidi, co je nebavi, co delaji, to maji na jednu stranu blbe, na druhou stranu, predstav si ty lidi, co maji jen jejich praci a ve volnem case radeji pracuji take, protoze nevi, co jineho by delali! To mas stesti, ze tebe bavi tolik veci!

  16. Nojo, vy jste všichni na tom trochu podobně – můžete dělat a děláte spoustu věcí.

    ruliso, to jsem dělala v minulém kole, když jsem sháněla práci, že jsem chodila na různé pohovory hodné mých dlouholetých studií a nakonec zůstala na místě pro středoškoláka. Ale je pravda, že se sem docela hodím a že středoškolák by hůř zapad do tohohle kreativně-terapeutického prostředí.

    A jako 0,2 úvazku navíc (jinak bych se z Břevonva musela odstěhovat už před lety, můj nájem by byl vyšší než plat) tady mám i ten hajzl a úklid prostor – ale v jiné části domu, než pracuju, to je lepší; po mně uklízí Opravdová výtečná paní uklízečka. Na tu nemam :-))

    Některé uklízečky, často ty, co to mají navíc jako vedlejšák, bývají dost milé paní a mají rády kočky – jsem zjistila …No však taky mezi ně patřím i já :)

  17. ad práce s dětmi.
    Ještě mi Liško napadlo,že jsem u tebe občas zaznamenal jistý mentorský komplex:-))),což bys mohla při práci s dětmi skvěle využít.
    Se mnou už to máš marný,to víš,starýha psa novým kouskům nenaučíš:-)))

    Jinak,já tomu hledání práce posledních pár týdnů nějakou aktivitu věnoval,ale když mi dnes na účet přišla z firmy poslední výplata i s tříměsíčním odstupným,rozhodl jsem se zvolnit tempo.Ba co víc,já se rozhodl,že počkám až si práce najde mne.:-00
    Být socka je taky zajímavá životní zkušenost.
    No co,když bude nejhůř,můžu prodávat Nový prostor,abych si vydělal aspoň na to krabicový víno:-0

  18. "pár týdnů nějakou aktivitu věnoval"

    výsledkem bylo,že mi jeden podnikatelský arcizmrd,co má pozlacenej mobil a jezdí v teréním Volvu nabídl 15 000 hrubýho za činnost,jejíž pouhý popis mu zabral skoro hodinu.
    Tak jsem vyběhl já s ním-což asi nečekal.:-0

  19. Saule :)

    Mentorský komplex že bych měla? Ahá, tím by se vysvětlovalo, proč mě tolik štve u jiných lidí!

  20. Liško, na místo, na kterém teď jsem, se nepožaduje žádný stupeň vzdělání.
    Stačí to umět. :-)

  21. na podobnych mistech se srocujou stejni lide. rikam si kdyz jdu do prace a mam pocit ze jsem snad jedina sveho druhu na svete, ktery dela v kancelari :o/ a prijde mu ze ho tam snad zapomeli nebo co

  22. 23:
    jo,jo Ratko.Já chodil do práce ráno na autobus kolem takovýho stánku,kde otvírali už před šestou a prodávali levný lahváče.I v zimě tam stálo na mraze pár postaviček podivného zjevu,bezstarostně lemtali tu dobrotu a já jim z celé duše záviděl a divil se,kam to vlastně jdu a nejsem tam s nima.
    Tak teď tam konečně vyrazím a dám si s nima jako rovný s rovným:-0))))

  23. Lisko, neprosla by ti v praci tahle bazarovka tisicovku pres limit?
    http://www.fotoskoda.cz…200k+1870
    pisou ze zaruka do 9.6., kdyz by se to ted ctrnact dni intenzivne pouzivalo, pripadna zavada by se mela projevit a este to stihnout zdarma nacpat do servisu…
    je u toho este ten starej zakladak 18-70, co dosahne trosku dal nez dnesni 18-55.

  24. Dík ore ad26, už jsem našla obsáhlou recenzi toho výrobku. Zeptám se v práci, ale asi čím méně komplikované ovládání, tím líp – sice zpravidla v práci fotím jen já ale když tu nebudu, tak aby to chápal i každý, kdo to dostane do ruky … co myslíš, chápal by?

  25. kdyz ji po svym foceni vzdycky pretocis na rezim P nebo AUTO nebo jak se to u sony jmenuje, tak myslim ze by moh.

    ale uz jsem se setkal i se strachem ze proste si to nekdo ani do ruky nevzal, ze si proste rek "s tim ja nebudu umet fotit" a uz se nezajimal jestli je to fakt slozity nebo treba ne…

    a kdo si to do ruky vezme, toho to zas bavi vic nez s kompaktem, preci jen je "opravdickej" fotak, dobre se do nej kouka, rychle posloucha, clovek si pripada jako fotograf :-)

  26. lidsky receno, v P (AUTO) se fakt da jenom macka spoust, a to je to co lidi chtej.

  27. 31:
    Tak tomu se říká ženská reakce:-)))
    Až se mi Ora zželelo:-0,jakého vděku se mu dostalo za jeho odborný výklad:-)

  28. Kdyby neměl Škoda pověst předraženýho šmelináře, řekla bych chutě do toho. .-)
    Ale Sony by asi v tom low endu taky nebylo špatný. Seťák taky lepší než Canoní.

    Jen koukám jako puk, že je Sony Olympus. :-)

  29. Práci?výhledově bych měl tip na jedno komunikativní pracovní místo… možná že překvapivě exkluzivní. Ale ještě to nemám potvrzeno, jen bych si dovedl představit, že by se do něj Liška s chutí zakousla a dokázala by dostat ze sebe to nejlepší. Anglicky umí dobře (asi není podmínkou), myslí jí to taky, tak jde o to jen objevit skrytou sílu. Do týdne snad budu vědět víc.

  30. TS,
    oooo, to je vnadidlo na Lišku! To je slovo do pranice! Jsem zvědavá jako dlouho ne.

    or
    náhodou taky vymyslel liščí bokovčičku.

    … a od rulisy
    se dovídáme, že Škoda má pověst předraženého šmelináře, no vida, to se taky dost hodí ! Jo ty její dva roky staré fotky, co udělala a nikdy neviděla, bych mohla milé rulise poslat, nojo!

    Saule,
    žejo, já taky žasnu, jak or chrlí odborné informace!

  31. 35:
    Já bych se zatím moc nevnadil Liško.
    Třeba ti TS nakonec dohodí podomní prodej zepter hrnců:-0
    Tyto "pracovní" nabídky mají většinou podobně "exkluzivní" retoriku:-))))
    Ale třeba TS křivdím a on opravdu překvapí a exkluzivně oslní!!!:-))

  32. Nemusí oslňovat, to snad není ničí úkol…
    O TS nepochybuju, navíc se pohybuje v Břevnově a to je velké plus :)

  33. a jeejda, Saul teda umi dat pod tlak. ted vznika i u me zvedavost co muzu jini chapat pod exkluzivnim mistem. taky by se mi takove nejake hodilo. a furt doufam ze se mi takove najake nekdy nabidne. teda ze mi probehne pres cestu a ja ho proste zvednu a potesim se. ne ze budu behat a hledat jako mlsny pes.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.