Co rande?

BY MĚ ZAJÍMALO…

Po roce se ozval brazilský bubeník z Berlína, že jede do Vídně přes Prahu a že by se zastavil (myšleno na noc). Jestli můžu v úterý večer. Já na to, že můžu, ale že jsem se přestěhovala do Kindergarten, jestli mu to nevadí – rozhovor probíhal jako obvykle v němčině. On že zavolá Morgen. Druhý den nezavolal. To jsem si oddychla. Rozdmychávat tak staré známosti se mi moc nechce. Ačkoli s ním to bylo vždycky s odmlkami – seznámili jsme se na začátku prázdnin, přijel mě navštívit až na začátku ledna a pak se průběžně ozýval, že by přijel. A vždycky to nakonec zrušil. Poslední termín měl na začátku ledna dalšího roku, tedy letos. A teď na konci září se zas ozval. Někteří chlapi mají zajímavé pojetí setkávání a randění…

Oddychla jsem si tedy, že nezavolal, ale vzápětí mi došlo, že Morgen nemusí být „zítra“, ale „ráno“. Ráno toho dne, kdy chtěl přijet? No to snad ne. Jemu se nedá volat zpátky. Nefunguje to. Volává z různých čísel, aspoň z pěti rozdílných, a tentokrát volal ze „skrytého čísla,“ takže jsem ani předem netušila, že to bude mezinárodní hovor. Neozval se ani v úterý ráno, takže setkání opět zrušeno a snad nezavolá dřív než za rok. Mno. To si užívám randění, co?

A dneska večer očekávám pozvání na rande, má zavolat jeden pán – a je skoro osm a nic.

To bylo tak: Bavily jsme se s kolegyní o chlapech, o seznamování a jeho strastech s pokračujícím věkem. Mám takovou představu, že pokud by se člověk měl seznámit ne někde ve společnosti, v partě známých, ale na ulici, někde cestou mezi pracovištěm a domovem, muselo by se to semlít za nějaké zvláštní situace, nějaké malé nehody (teda krom situace, kdy mě někdo na ulici osloví, ale s takovými si nezačínám). Jely jsme s kolegyní tramvají, přerušily hovor, v němž snad budeme pokračovat další den, já vystoupila, čekala spořádaně na přechodu na zelenou, když tu chlapík, co stál vedle mne, vběhl tak trochu pod tramvaj. Cinkla na něj, on běžel zpátky, smáli jsme se, on že se lekl. Já na to, že jednou mě taky málem přejela tramvaj a šla jsem to hned zapít. On se toho hned chytil a šli jsme to tedy zapít. Dělala jsem, že mě vůbec nebalí, že to nevidím, děsně jsem ho natírala – např. jsem jeden jeho návrh komentovala „To je ptákovina“ – no co, na náhodného kolemjdoucího přece nebudu mrckovat, nemusím flirtovat, chválit ho jako když máslo ukrajuje a dokonce ho svádět, no ne? Přece nevím, co je zač.

Nebudu psát žádné podrobnosti, zkrátka jsme hovořili nepřetržitě, po dvou pivech šli domů a on pravil, že v pondělí zavolá.

Druhý den poslal sms, že děkuje a že se můžem sejít klidně hned. Já odepsala, že je to sice milé, ale že můžu až příští týden. Jednak to byla pravda – a i kdyby nebyla, udělala bych to zas, protože je lepší trvat na svém a neskákat na každou žížalu a hotovo.

A pondělí je dneska, osmá hodina odbila a nic. Kdyby neposílal tu sms, je mi to fuk, ale když se takhle nažhavil a pak se stopnul, nutí mě to přece jen přemítat, co ho k tomu vedlo. Byl trochu potrhlej. To jsem zvyklá slýchat o sobě, ale abych já to říkala o někom, to je asi poprvé. Proto mě ten chlapík zajímá.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

284 komentářů u „Co rande?

  1. Situace je jasná. Bubeník je na nic. Panáček od tramvaje, jestli jsi jej zaujala, tak zavolá, a jestli nezavolá dneska (něco mu do toho vešlo, to se stane), tak zavolá zítra, pozítří. A když ne, tak je trhlej a žádná škoda.

    Jinak co se týče setkání, tak co se týče mne, je nejlepší být upřímná, a když se chci sejít, tak se sejdu i dřív, než bylo dohodnuto. Taktiky jsou možná fajn, ale opět na neupřímné lidi, kteří také taktizují. Jenomže proč se s takovými scházet? (záleží co – koho hledáš).

    Suma sumárum seznávám, že v Praze žijí pěkní bambulové, co netuší, jaká je v Praze úžasná ženská k mání ………. ovšem samozřejmě pro jiného úžasného. :-)

  2. Ahooj,
    bubeník je samozřejmě nanic (v tom kontextu, co máme na mysli), i když jeho figuru (počítám, že letos je mu asi už padesát) se vším, co k ní patří, by mu záviděl leckterý dvacetiletý český hoch :)

    Chlapík je zajímavej – sice nevím zatím, jak a k čemu přesně, ale to neva. Přece ho ani neznám, zejtra se za něj nevdávám, tak co – klid, říkám si.

    K tomu taktizování – copak o to, já jsem hlavně spontánní a nelžu ani přímo ani nepřímo, ale už si uvědomuju některé věci, kterými si člověk sám podkopává větev – jednak obecně, jednak konkrétně já. Hned naskočit, běhat za někým s čerstvou bábovkou nebo vepřovou, kdy on má zrovna čas a kde on to má pohodlné, rušit kvůli tomu svůj program nebo si ani žádné plány vůbec nedělat jen proto, kdyby on měl nááhodou zrovna čas a zavolal – takto teda už nikdy. S tím jsem skončila. To jsem v podstatě dělala s Oslem, tehdá před čtyřmi lety.

    Není to vlastně ode mne taktizování; jen si musím násilně připomínat, že mám nějaké meze, že se zajímám o sebe na prvním místě, a ne jen o druhého na svůj vlastní úkor. Protože s takovým pitomým postojem člověk beztak přitahuje jen chlapi, pro které by byl nakonec po čase jen hadr. Svou vlastní "zásluhou".

  3. oprava: v posledním odstavci má být chlapy s tvrdým! :)

    No vida, půl desátá a nic.

  4. Liško, tohle mi úplně připomíná všelijaký panáčky, co se motávali kolem mě. Pokaždý jsem je dokázala nějak zaujmout, ale ve výsledku skutek utek.

  5. No, to my holky občas děláme, že se najednou náš život začne točit kolem středobodu – našeho milého objektu. A je to špatně, to je jasné. Sebevýchova a připomínání si, že z žádnýho mužského, ať je jakkoli fajn, se nepotento, je dobrá. Tak připomínám, že ani z toho, zda zavolá či nezavolá se nemáš tento a nic si z toho dělat, na nic nečekat. Může se také stát, že by i zavolal, ale třeba mu někdo ukradl mobil nebo nebo nebo. V tom případě by bylo dobré být ve stejný den v týdnu na stejném místě. Anebo klidně můžeš i poslat SMS ty. V klidu. Zítra? Třeba něco jako "domluvíme se na tento týden, nebo to necháme na náhodu, kdyby zase jednoho z nás chtěla přejet tramvaj"? Přece nebudeš čekat jako puťka a koukat na telefon, ne? Potřebuješ si přece udělat svůj program, tak potřebuješ vědět, zda si máš vyčlenit čas nebo ne.

  6. 4:
    na plachý chlapy já nevěřim. A on vypadal neplachej, zvyklej mluvit s lidmi i balit ženy, řekla bych. (Já jsem tak taky vypadala, počítám :-)

    5:
    No a těm, co se motali kolem mě a vypadali úplně nerealizovatelně, tak jim skutek úplně neutek. Ještě aby si ho nechali ujít, to by byli blbí :)

    6:
    Nene, já se iniciativně chlapům ozývat nebudu. To není dobrý, když mají všechno naservírovaný zadarmo. Oni to totiž tak mít nechtěj. Ať si to zařídí sám – chlapi nechtějí být stavěný do pozice neschopáka,za kterým musíněkdo běhat a říkat jim, co mají dělat. A já chlapy do takové pozice nemíním tlačit, pro mě chlapi nejsou pitomci, já je nechávám jednat.

  7. … teda tím jsem nemyslela, že snad pro tebe Lenko jsou chlapi pitomci, to nee !!! ; já mluvila o sobě.

  8. … Lenko ale motat se v podobnou dobu na stejném místě mě napadlo :-))
    Spíš bych se motala rovnou před tou hospodou, protože na přechodu pro chodce, kde široko daleko nic není, je to divný a nezáživný motání.

  9. takhle jsem to mela hozene kdysi taky. musela jsem se odblokovat a uvolnit :o)) (coz resim s vetsimi ci mensimi uspechy dodnes)
    a tak necekam. Neutapim se v planych predstavach. nepatlam se ve fantaziich cobybylokdybybylo. Sice jsem asi ochuzena o vnitrni zavratní pocity, ale stoji mi to za to. Co je to pak je. A co neni tak at to cert sebere.

  10. ad 7,8: To ne, tak jsem to nemyslela. Já jen že mám ráda jasno. Nevím, proč bych měla čekat na telefon, když mohu stejě dobře zavolat i sama. (Ale záleží na tom, jak jste se domluvili nebo spolu si povídali.) To spíš ze sebe nedělám blbce. Já takhle jednám normálně v obchodním styku. Že když jsme se domluvili mlhavě, jestli to tedy platí nebo ne. Na to je můj čas drahý, abych čekala a on byl třeba v Číně. Ředitelé jsou velmi zaměstnanní a stane se, že zapomenou nebo že se to nehodí mně. Většinou jsou rádi, když je domluva jasná.
    I v případě soukromém bych se asi ozvala, co jako bude. Protože nemám čas a chuť na někoho čekat, jestli se ozve nebo ne. Pokud pocítím, že zájem na jeho straně je vlažný, zahraju to do vytracena nebo do humoru, že tedy to necháme na tu náhodu. Že to bylo fajn ale nic dál. A oba můžeme být v pohodě. Jednám jako rovný s rovným. Protože tak myslím. Tak ať je každý hned v obraze. :-)

  11. Jo to mi připadá dobrý, Lenko!
    Já taky na nic nečekám, klidně si domluvím jiný program, když se někdo neozývá, a pak mu to taky řeknu – že už je obsazeno. Příště bude vědět, že je lepší se domluvit včas. Ale možná tvůj způsob je lepší – tak bych jednala s kamarádamaa nebo pracovními lidmi; s nějakým ctitelem ne, toho nechávám zatím jednat. Třeba to změním :)
    Týden po akci na přechodu pro chodce bych se mu asi ozvala,kdyby mlčel.

  12. …ů ačkoliv … se na něj můžu vyfláknout; žádná vazba nevzniká.

  13. obchodni styk je ale pohyb v jedne rovine urcitym konkretnim smerem. Je to proste fabrika. Takhle se hybeme v nasem svete vsichni. Hemzime se jeden pres druheho, zijeme jeden z druheho, pozirame a nechame se pozirat a tak…
    V partnerskych vztazich tohle bezi asi taky (to je existence) plus neco navic. Kdyz ve vztahu odpojim fabriku tak to neco vnimam.
    O to jde.
    Nekdo to treba vnima furt. To neco. I kdyz kolem vsude rve ta fabrika. Pak nepotrebuje separatne jeste nejaky partnersky vztah. Otravovat se s nekym :o)) Kdyz TO muze mit kdekoliv. TEda ja toho chlapa potrebuju. a dam mu co chce. kdyz teda se mnou zustane.

    Kurna kde jsou ti chlapi, at neco napisou :o))

  14. 13.zelezo je treba kut dokud je žhave. Až vychladne tak ztuhne.

  15. napadla me jeste jedna vec. moc se soustredujeme na to jaky by ten nas protejsek mel byt. co by mel rikat a jak by se mel chovat. a tak. a mozna se pak obavame (podvedome) ze i on si predstavuje jak bychom meli vypadat my, co bychom meli delat. Kdy neco rict, kdy se zasmat. Pokud se nam podari se uvolnit z teto klece a bloku tak mame vyhrano. Protoze pak nas ten druhy muze uvidet. My to proste pripustime ze na uvidi. A ze nas pak muze brat takove jake jsme. kdyz tohle pripustime tak i tomu muzi dovolime aby byl jaky je. Uvolnime se. Uvidime se. Pozname se a pochopime. A to je laska. protoze je pravdiva. bere vse.

  16. 18:
    No my jsme si to při tom prvním setkání oba dost dovolili – říkat, co kdo chce a jak chce a nebát se říct názor, i kdyby byl kontroverzní a pravděpodobně vyvolal nesouhlas druhého.

  17. nejde o to co si kdo dovoli, uz fakt ze si neco dovoli znamena ze si dovoluje. rikam to jinak. nechat to proste plynout.

  18. ad 13: No, já mám ráda, když mohu se všemi lidmi jednat stejně. Jednám upřímně a otevřeně s obchodními partnery, s kamarády a kamarádsky i se svými milenci. Neumím a nechci umět ze sebe dělat někoho, něco jiného. A je to tak jednodušší. (Kdo si má ty různé role pamatovat? :-) )
    Akorát s těmi mně bližšími jednám veseleji a směju se a vtipkuju víc. Pouštím ze řetězu v sobě toho kašpárka, kdežto v pracovním styku jsem vážnější a dělám, že přemýšlím. :-)

  19. A ještě přidám něco pro pobavení z pracovního styku. Zavolám řediteli pobočky banky, který je naším dlouholetým klientem a on se mě ptá: "Co potřebuješ, miláčku?" Trochu mě tím vyvedl z míry, naštěstí jsem ale hned zaregaovala se smíchem: "Já nic, ty ode mne něco potřebuješ. Kdy ti mohu předložit konečně to vyúčtování?" Říkal, že bude další den na cestách, ale že se ozve. Protože jsem pak něco odpoledne měla, zavolala jsem mu však já a říkám: "Mohu snad doufat? Mám u tebe dnes šanci?" A on: Vy máte holky u mne šanci všechny, už jsem na cestě, přistanu u tebe za půl hodiny." Tak to jsou moje pracovní hovory.

    Takže já bych se s nějakým ctitelem taky moc netento. Prostě by to byl pro mě jen další ředitel banky. Nebo zedník. S tím si také píšeme SMSky typu "kdy mě poctí svou návštěvou se všemi svými úžasnými nástroji".

    Ale to je asi tím, že člověk přitahuje a přirozeně si vybírá i v pracovním styku lidi sobě příjemné, se kterými může takto jednat.

  20. 24:
    Jo, já taky "nedělám někoho jiného", ale vím, že si musím dávat pozor, abych se nevezla nebo abych příliš nepodstrojovala.

  21. ad 26: No, mě takové chování právě zabraňuje "podstrojovat". Klidně řeknu: Jsem uražená, protože sis neudělal na mě čas včera, musíš si to u mně nějak vyžehlit. Dám ti adresu svého klenotníka, krejčího …. a když už půjdeš kolem květinářství …… mám ráda růže.
    Samozřejmě to myslím v legraci, ale aby si nemyslel, že mu to jen tak projde.

    Tak kdyby nezavolal dnes s omluvou, třeba že ho opravdu přejela tramvaj a nemohl telefonovat, protože měl obě ruce zafačovaný, pak je panáček (pro tebe) mrtev. A jestli byl opravdu fajn, můžeš nastupovat ve stejný čas na stejném místě. Ne se potulovat. Normálně nastupovat. Pokud se mu stalo něco s mobilem, tak tam bude čekat. Jinak mrtev.

    :-) :-)

  22. Lisko, Lenko, mozna to moc komplikujete. TEda z mojeho pohledu. Osobne si myslim ze je uplne jedno jesti se vtipkuje nebo nevtipkuje, jestli se veze nebo podstrojuje. Ze tohle je uplne podruzne a nedulezite.
    Nedavno si povzdechl muj reditel: taky se vam zda, ze zeny jsou tak komplikovane? a ja mu to musela potvrdit. jo, zda.
    muzi vetsinou resi problem a zeny resi problem plus sebe. A tak ten chlap musi krome problemu jeste resit tu zenskou navic :o))

  23. posledni dobou jsem si vic zacal vsimat jak to probiha vlastne uplne jinudy.
    a ze je potreba cist ty opravdove signaly.
    oci, usmev, prostor.
    a nedozadovat se tech umelych.

  24. 27: mrtvej muž tomu říkáš? :-))

    28: mně to nepřijde, že komplikujeme. Je to úplně jednoduchý.
    A není jedno, jestli se veze nebo podstrojuje – žádný extrémy, ani co se týče závislosti nebo nezávislosti nejsou prostě v pořádku, podle mě.

    29:
    nojo, některé "opravdové signály" některých baličů jsou ale vykonstruované, to bys koukal!! Tenhle taky pořád mrkal (nebo měl tik, já nevim, já ho neznam) a hleděl a culil se atd. A když ho neznáš, nevíš ještě někdy, co je signál spontánní a co je promyšlená neverbální strategie. Protože leckdo oboje míchá :)

  25. 30. vis proc to pisu? protoze to nepoznas! nemas sanci dokud uvazujes v techto kategoriich. Je to jako dve sestry, ktere byly cely zivot urazene na sve rodice a citily se ukrivdene protoze se jim zdalo ze rodice preferuji tu druhou. nemeli sanci poznat co je vezeni se a co podstrojovani. protoze jedno je druhe a to druhe je prvni a vzajemne se to da kdykoliv vymenit. a tak clovek kontroluje aby nepodstrojoval a podstrojuje a aby nevezl a veze. a naopak či křížem :o)))

  26. no jo no, kdyz moc premyslis tak to nevycitis jak to je doopravdy.
    ale tvrdit sam sobe ze to nejde poznat tak to nikam nevede.

  27. 32. vim co myslis. vycitit co je doopravdy. to je krasa.

  28. Lisko, i to spontanni nemusi byt doopravdy. muze to byt ovlivnene spoustou vzorcu, omezeni a bloku. vyleze to spontanne ale je to pokrivene prave temi presudky. neni to pravda.

  29. ad 30: to víš že jo. Mrtvej muž. :-)

    Vyvážit sebe a ty druhé je veliké umění. Učíme se to moc životů. Někdo má tendence přešvihnout to směrem k sobě, někdo spíš k tomu druhému a tak je dobré si to uvědomovat a dávat si na to pozor.

    Zrovínka v sobotu jsem měla dvouhodinový rozhovor s mužem, který se změnil, je mnohem jemnější, přestal pít a chodit za ženskými a rád by žil opravdové partnerství s hlazením a milováním a ne jen sexem a celodenní pozornost a sdílení a podporu …atd atd. A jeho žena vůbec neví, o čem mluví, o co jde a co se po ní chce. Tak kdo je tady komplikovanej?
    To není otázka muži-ženy. Obě pohlaví se teď hodně přibližují a mnoho lidí touží po lásce a mnoho lidí neví dosud, co by to tak asi mohlo být.

  30. 35. at ten muze zije tak jak se mu libi a podporuje. a zbytecne nemluvi. Jeho zena je naprosto samostatna svebytna bytost, pozna samam nejlepe zda je neco jinak. zije v tom prece :o))

  31. ono je to hodne jemne.
    mrknuti je vlastne uz dost hrube :-)
    no a jak je to jemne, snadno se to necim prebije.
    a nejenom navykem premyslet a nevnimat.
    ale taky i tim ocekavanim, tou hrubosti te touhy.
    ze ja neco chci a prestavam se pohybovat na tech jemnych urovnich abych citil jestli to chce i ona.

  32. ano. presne. ocekavanim se to prebije vzdycky. jakmile se spusti tenhle motor tak svym bzucenim prehlusi vsecko.

  33. Lenko [25]
    čtu až teď, minula jsem:

    Ty máš tedy svádivé rozhovory, ty musíš být pořádný sexy objekt!

  34. ad 36 (35): jo, on by rád žil, jak se mu líbí, a proto se chystá odejít. Ovšem nejprve by rád udělal vše, co umí a může, aby jejich manželství s malými dětmi zůstalo zachováno a aby tam bylo dobře pokud možno všem. Několik let se to nedaří.

  35. ad 40: To právě ne, Liško. :-) Do sexy objektu nikdo takhle slovně nejde, to je horká půda. Já vytvářím záměrně kamarádské bezpečí, proto to. Proto se mi muži také svěřují se svými trápením.
    Nebo takové hovory jdou s muži, se kterými jsem si vyříkala hned, že nejsem ta správná osoba pro ně, takže teď už můžeme jen nevinně vtipkovat. Víme na čem jsme a to je příjemné.
    Nebo to jde prostě s lidmi naladěnými na stejně uvolněnou notu.
    Ale nemám ráda familiérnost a vlezlost, to ne, to jen někdy tak sedne.

  36. 41. tomu moc nerozumim co muze udelat jineho nez zustat. pokud zena nechlasta a neohrozuje zivot jeho nebo deti, tak tomu moc nerozumim.
    ale jeho vec jak si zduvodni ze uz ho to doma nebavi.

  37. 44
    třeba ta žena odmítá, aby zůstal (byť on chce zůstat) za těch okolností, které jsou teď pro něj zásadní – tj. ona mu chce určovat, co on má a nemá dělat, nebere ho se vším všudy, protože se moc změnil.
    Mně se to taky stalo, že jsem se změnila a manželství šlo do háje.

    No ale nevíme nic, jak to je, jen si do toho promítáme svoje zkušenosti :)

  38. jojo, Lisko. mela jsem obdobi kdy jsem se citila ve vztahu hrozne opustena a sama. osamostatnila jsem se fyzicky i dusevne, ale ani na vterinu me nepadlo ze bych mela odejit. protoze ten druhy neni takovy jak bych si prala? to je malo na odchod. teda proto vzit deckam jejich otce je prilis malo. zustala jsem a jak jsem se postupne menila tak jsem najednou uvidela svet jinak. a zastydela se. fakt jsem se hluboce zastydela. i dnes se obcas stydim. jak jsem omezene sebestredni. jak jsem hloupa. ale ono to zas prejde. neni to vina meho muze. ta moje vlastni sebestrednost a omezenost. v jasnych chvilkach koukam na svet a rikam si jake to mam stesti. ne proto ze ja jsem tak hodna, rozumna a "spravne vyvinuta". Ale ze se nasel nekdo normalni kdo se mnou sdili svuj zivot. Kdo tam je a nemusel by. je to neco uzasneho. mit vedle sebe zivou bytost. za jakychkoliv okolnosti. copak mam pravo neco po tom druhem chtit? jen tise mlcim a tesim se ze zde je. zdanlive tak malo a pritom tak neskutecne hodne.
    vztah je hrozne krehka vec. jemna a neskutecne citliva. Jestli se nekdo pohlasi za citliveho a najednou vyzaduje tuhle citlivost kolem sebe, tak sazi na spatneho kone. TAkhle to nejde. tu citlivost a jemnost vztahu nelze nicim vynutit. ta vyroste zevnitr. sama od sebe. primo pred nosem.

  39. pod pojmem normalni rozumim nekoho kdo neni nebezpecne vysinutym psychopatem a agresivnim nasilnikem

  40. ad 44: A teď si představ Ratko, že nejsou lidé jako ty. Že prostě preferují partnerský vztah před rodičovstvím. Že prostě potřebují, aby je někdo pohladil víckrát než jednou za čtrnáct dní, za měsíc. Že jim je to, že partner(ka) nepije a nemlátí děti, na soužití málo.

    Ne, on nechce zůstat. Ona nechápe, co mu ve vztahu chybí. Jenom taková maličkost: láska. Mimochodem, je to velmi milý a hezký člověk, výborný kamarád (i můj), když něco říká, věřím mu, že se poctivě snaží. Nabízet něco jiného než stereotyp, přibližovat se, podporovat. Ale už jej nebaví jenom podporovat, chce být také podporován ….. Vím, jak bolestné je žít ve vztahu bez lásky. To už je lépe samotnému.

  41. 46 ratko, jo, to je neskutečně hodně.

    A vždycky když s tím přijdeš (nebo někdo jiný), musí mě napadnout: "A to je to, co jsem já zahodila?"
    A napadají mě argumenty, proč ano, proč to bylo ono, a nakonec se to otočí a odpovím, že ne, že to nebylo, že tohle jsem neměla (s manželem). A pak zase mi dojde, že jo, že on tohle byl, to byl jeho přístup. A můj taky. Tehdy. Ale pak mi to připadalo, že už to je hotovo, že tohle je hezký, ale proč bych v tom měla být dál, když se to nemění – resp.když se nemění to, co já potřebuju změnit. Připadalo mi, že aby se to změnilo, musím jít ven, ne zůstat uvnitř v izolované idyle. Mrtvé.

  42. 48:
    No to mně v tom vztahu taky chybělo. Láska. Jenže ne jeho láska. Ta moje.
    :-(

  43. – pitomý je, že se na to pořád dá koukat z různých pohledů a akcentovat vždycky něco jiného a pojímat jinak, co je vztah, manželství, láska nebo cokoliv v subjektivním pojetí mém a jeho. To je moje potíž; vyhranit názor na komplexní věc, "multidimnzionální" :)

  44. … a už jsem zas u tématu svého rozvodu. Asi jsem si už měla zvyknout, že se mnou to téma bude v nějaké formě nadosmrti :(

  45. 48 Lenko,
    tomu rozumim.
    Taky je smutný, když se ten pár vzájemně podporuje, ale jinak a v jiných věcech, než by ten druhý potřeboval (ať si to uvědomuje nebo ne, ať to verbalizuje nebo není schopen). Na obou stranách. To zřejmě bylo u nás.

  46. Jo tak k tématu:
    Dneska ten chlapík taky nevolal.
    Tak jsem začla myslet na jinýho a je to :)

  47. 55. :o)
    48. Lenko, naopak si myslim ze jsme si vsichni v nekterych vecech hodne podobni a ze hledame podobne veci. Stesti. Lasku. Ty cesty muzou byt ruzne. Mam velke pochybnosti zda to kudy jdu je OK a vzdycky jsem mela.
    Kdybych nekde zacichala zivotni lasku ve smyslu tohle zazit a umrit tak bych urcite za ni sla. Kdysi. Jenze ted mam pocit ze snad jsem si ji neprivolala protoze jsem nekde uvnitr nebyla prpravena a nechtela jeste umrit.
    Chtela jsem zit. A ziti je proces. Je to cesta. Uceni a poznavani.
    Kdyz reknu ze kdyz udelam tohle a tohle tak budu mit lasku a kdyz to neudelam tak ji mit nebudu neni pravda. Proste to tak neni.
    A kdyz ten muz mam pocit z emusi od zeny odejit protoze ona mu neda lasku tak to taky neni pravda.
    A kdyz liska rekne ze musela odejit, protoze nemilovala tako to asi taky neni pravda. laska vyrusta z pochopeni a poznani toho druheho.
    a jak se zda dokud tohle ten kdo lasku hleda neudela tak tu lasku mit nebude.

  48. a ty moje vyplody jsou spise jen filosoficke uvahy. nedam si je patentovat :o)) Takze jak Lisce tak Lence preji hodne lasky. A pokud si preji partnera z masa a kosti, tak i moc hezky vztah plny duvery a citlivosti.
    TAky prosim o zohledneni toho ze uz se blizim k prechodu a tak i moje touhy a ocekavani jsou lehce utlumene a tesim se z toho co mam a co prave je. A mozna i proto ze neocekavam a netouzim jsem schopna najednou milovat.

    Partneri muzou zit dlouha leta jen jako fabrika. Bez lasky. Vidim to kolem sebe. TA laska muze vzplanout i mezi nima najednou a necekane v momente kdyz se zastavi ve svem behu. Kdyz jeden treba najednou umira a najednou prestanou vyrabet a zacnou zit. A zjisti ze muzou nejen vyrabet ale i milovat.
    Ale nemusi. To je tezke rict kde prave ta pravda je. A co je v ten danym moment. Objevi se najednou.
    Pokud je jedne z parnteru uplne vyprahly a ubity do mrtva deprimujicim souzitim, tak mozna ten druhy v nem fakt nedokaze zazehnout plamen. Ale pak se nabizi otaazka proc je ten druhy ubity domrtva? kdo ho ubil?

  49. mozna bych to moh rict na plnou hubu,
    ono v urcite chvili osobniho rozvoje prijde uvedomeni ze ono by to vlastne slo uz tehdy a s tamtim, tamtou,
    ale to mi ted jen pripada tak, jde o to ze tehdy jsem ja proste byl nekdo jiny, takze proto neslo.
    takze je nutny si hned druhou vetou rict, okey, ale je to pryc, tak holt s nekym jinym.

  50. Ore, ano. pokazde se zacina s cistym stolem v bode nula.

  51. ad 57: Ratko, stejně jako Liška občas přemýšlím, zda jsem mohla vytvořit stejně hodnotný vztah, jaký prožívám teď (a předtím na dálku přerušovaně sedmnáct let), se svým exmanželem. Snažila jsem se o to celou tu dobu – celých těch patnáct let, co jsme byli spolu, a jediné, k čemu docházím, je to, že ne, že to nešlo, že jsem měla odejít mnohem dřív a nesnažit o nemožné. Proto jsem na tom teď tak, jak jsem. Místo lásky jsem upřednostnila povinnost a náprava mě stála mnoho mnoho sil. Teď hluboce miluji, jsem milována a proti nám zase stojí povinnost.
    Láska je možná mezi lidmi jen v případě, že chtějí (jsou jí schopni) oba.

  52. Lisko. jakou povinnost jsi mela vuci manzelovi? Tomu moc nerozumim. Anebo neco nechapu. Povinnost je vuci detem ve smyslu odpovednosti. Mozna pak jsou povinnosti splatit pujcky a tak. Vuci manzelovi jsi asi zadne povinnosti nemela. nemuseli jste spolu vubec nic mit. Teda pro me je snazeni neco extremne protivneho. Snazim se protoze musim. Kdyz nemusim tak se nesnazim. .Ale souhlasim s tim ze laska je mozna kdyz jsou schopni oba. A rikam, co kdyz ve svem snazeni (a nenachazeni) si nevsimnu ze ten druhy lasky schopny je? Co kdyz ve svem chteni a snazeni toho druheho menit a zmenit, odmitani a nechapani si nevsimnu jeho schopnosti milovat?
    To ale Lenko rikam obecne. Protoze predstava lasky jednoho nemusi ladit s predstavou druheho. Teprve az zahodi predstavy, snazeni a chteni objevi neco noveho.

  53. 60. Ore, minulost jsou prave ty nanosy, i kdyz zacnu v bode nula tak se ocistit nejak musim. JInak se budu furt vracet.

  54. omlouvam se za tu 62. mela tam byt Lenka. TAk nejak se mi vztahy lenky a Lisky motaji. MOzna prave proto ze jsou ciste partnerske a tudiz naprosto svobodne. a tim hluboce dobrovolne. zadne zavazky ci odpovednosti.
    verim ze tahle faza prijde i v partnerstvi s detmi. Deti odrostou, povinnosti prestanou hucet, hlava se vycisti a zacne se lamat chleba. Hin se ukaze na cem ten vztah stoji. I vztahy s detmi se stanou bezpovinne. V urcite fazi. A kdyz se treba nektery z partneru sve odpovednosti vzda (treba ho deti nezajimaji a preda je druhemu partnerovi)

  55. ratko,
    díky za tyhle komenty, mně se líbí tvůj pohled na věc, tvoje srovnávání svých fází, postupů po cestě!

    ore 58,
    jo, to mám taky :)

  56. K tématu:Pán volal dnes (středa) ráno. Sraz je zítra v šest.

  57. … já jsem mu teda do toho telefonu tykala. Zrovna jsem stála na štaflích a už minutu jsem měla být na nějaké poradě, když volal. Pak jsme si zavolali později a domluvili. Hoho.
    No třeba je ženatej a má čtyři děti… :)

  58. vidis to, zavolal kdyz sis rekla nevadi :o) stacilo povolit. a uz volá :o)))

  59. napadlo me k tematu a je to teda hodne protivne :o(
    Treba mu zena nerozumi.

  60. Nebo odjela na dav týdny pryč, třeba :)
    Protože on – stejně jako já – tehdy před týdnem nevypadal, že by spěchal domů na večeři nebo na nějakou určitou hodinu.

  61. A jé, vlezli mu do toho řemeslníci, tak se sejdem zítra později než v šest.

  62. 71
    hlavně nezapomeň dát vědět,v kterej den a v kolik se rozejdete:-))))
    Ale třeba přijde rovnou s kufrem:-0

  63. Ad 67: Dyk se ho můžeš mezi řečí zeptat, jestli je/byl ženatej a kolik má dětí, zda se chce rozvádět… Je dobrý mít jasno hned od začátku, ne?
    Jo, omluvil se, že nevolal v pondělí nebo ne? To by mě zajímalo.

  64. 75 Lenko,
    zatím o tom pondělku nemluvil. Sama o tom začínat nebudu, třeba začne on. Omlouval se dost, že pak musí posunout ten sraz.

    Hehe, uvidíme. Teď si samozřejmě užívám takové ty trapné banality jako "co zítra na sebe??!!" a pozoruju, jak se chovám, co mě bere a co je mi putna a tak. Kdyby nic jiného, tak pro tohle je to rande užitečné. A taky proto, že jsem si uvědomila, že takový čiperka je vlastně pro mě přitažlivý. Předtím jsem si myslela, že chci radši někoho klidnějšího… :-)))

    Jen se vduchu směju tomu, že třeba už má vnuky; kdyby začal brzo :)

  65. Co na sebe:A co na sebe… musím to vymyslet rychle, protože bych měla jít hodně brzo spát, ráno mám být v práci jako první (tři lidi maroděj, krom toho se maluje, tak toho mám nad hlavu).

    Nevezmu si sukni, řekla jsem si. To by bylo moc ženskosti najednou. Radši kalhoty. Hluboký výstřih? Pokud jo, tak pod něco. Připadá mi, že můj šatník zrovna neumožňuje příliš mnoho kombinací a vrstvení – nejradši mám, když si vezmu jednu jednoduchou věc a nazdar. A teď se mi to vymstí. Hohóó, to je sranda.
    Ke kostkovanému blejzru taky všechno nejde… chechee.

    Hnědou barvu prej ne, říkala kolegyně, ale kalhoty asi hnědý budou. Leda bych si vzala s sebou radši dvoje… :-)) a vybrala si až před akcí.

    Pokud se teda sraz uskuteční – jestli to vůbec pán stihne. Bude mít možná perné chvilky. Já ne, to mě uklidnilo; ve spěchu bude on.

  66. Dík.

    Pán měl dát vědět po čtvrté hodině, jak to stíhá cca na sedmou. A je půl šestý a nic. To jsou ty sms. To je naprd. Je třeba se dohodnout přesně a bez možnosti jiné interpretace…

    Pro mě "po čtvrté" zamená totiž "kolem čtvrté", ne "mezi čtvrtou a osmou." :(

    Na takovéhle nejisté termíny hned od první schůzky teda opravdu nemám chuť. To sexy není.

  67. …Nojo, já jsem ho chtěla ukidnit, aby nezoufal, že možná nestíhá, a napsala jsem mu, ať se ozve po čtvrté hod., že čím dýl budu v práci, tím líp, že to neva… To jsem si teda sama nasrala do bot.

    Příště ústně a hotovo.

  68. Volal před půl sedmou.
    Mluvil hrozně rychle, něco ještě obstarával. Sraz dohodnut na osmou.

    Po půl sedmý volal zas, že zavolá podle toho, jak dojede a upřesní …
    To jsou mi teda začátky :-)))

    … akorátže v osm ráno mám být zase v práci.

  69. Po dvanácti hodinách v práci jsem byla večer dost vyklepaná.
    Ale schůzka mi náladu rychle spravila, ohromně mě to bavilo!

    Pak jsem se hned ve čtyři ráno probudila, v takové hypománii a už zase jedu a jedu :-)

    Hned jak jsme usedli s tím pánem v kavárně, tak jsem věděla, že ho chci. A chtěla jsem na něj šahat, jenže to nééjde, hned na něj skočit, tak jsem ho nechala mě pošťuchovat a sama jsem se ukrotila.

    Různé flirtování a narážky probíhaly, ale stejně se trochu bojim, že ten rozhovor byl tak uvolněný jako kluk s klukem – nechci být zařazena do kategorie "kámoš". No asi nebudu :)

  70. urcite nebudes :o)) takahle se prece kamosi nepostuchuji. nebo jo?? :o)

  71. příběh s dobrý koncem…ale možná bude pán potřebovat nové hodinky.

  72. Na tom je hezkej ten prvek náhody. Není to člověk z okruhu tvých známých, spolupracovníků, známých známých atd.

    Je v tom dost neznáma a dobrodružství, což často vůbec není na škodu. Spicy. ;)

  73. bo,
    nojo – já jsem si původně říkala, že už jsem tak zvyklá pobývat mezi psychoterapeuty, že mi připadají "normální" a že budu muset lovit v těchto vodách.

    Takhle odjinud je to o dost zajímavější, nečekanější a tak, to mě baví. Podnikatelské záměry s nemovitostmi jsem dosud s nikým neprobírala :-) Natož aby ode mě chtěl ten muž vybrat a poradit, který projekt má uskutečnit (a o tom jsme se bavili celé to rande).

    Naštěstí moje studia geografie města a soc.geografie tomu nejsou tak vzdálena, takže nejsem za blba, ač zákony a byrokracii neznám ani trochu.

  74. Mně se moc panáček nelíbil, jak tě natahoval s tou schůzkou, ale nejdůležitější je, že se s ním cítíš příjemně a uvolněně. To je obrovská deviza. To není kategorie "kámoš". S partnerem by se měl člověk cítit uvolněně, o tom to je.

    No, tak tuhle změnu ti moc přeju. :-)

  75. no bohužel to skončilo u dohody, že si zavoláme, a pak jsem nastoupila o autobusu. Lepší by bylo napevno domluvit termín – tak zase snad zavolá.

    Jestli je ženatej, to pořád nevim.

  76. … pokud ženatej je, buď má ženu někde mimo domov, nebo je zrovna pryč nebo s ní nežije nebo tak něco. Dítě nejmíň jedno má, jestli jsem to dobře pochopila – oba jsme se zatím těmhle rodinným věcem a vztahům vyhýbali. To byly moc velké závažnosti na tuhle první schůzku.

  77. Lenko 91
    právě s kamarády se cítím uvolněně. S kamarády vždycky, s muži jak s kým.

  78. Liško, když já mám pocit, že když mají tyhlety vztahy v zárodku vyjít, musí o nich vědět co nejmíň lidí. Jak se začnou řešit moc doveřejna, umřou…

  79. Vlastně tenhle článek pravděpodobně smažu – jak to tak s těmi poblázněně zamilovanými dělávám.
    Sice tam žádné neseriózní podrobnosti o třetí osobě nejsou, ale každý takový článek se rychle přežije, je hned po napsání neaktuální.

  80. Hezky rozjetá jsem tenhle týden byla! Jojo, hypománie mě baví.
    Teď v pátek večer to na mě za chvilku padne – radši padnu smaa dřív. Dobrou noc!

  81. re90:
    vy jste se celé to rande bavili o jeho práci???
    Tak to jsi ho měla po čtvrthodince hnát sviňským krokem.
    Si představ,že bys narazila třeba na patologa:-0

  82. 95:
    každej normální člověk se dětma pochlubí hned,jak je to jen trochu možný,protože každej normální člověk si uvědomuje,že nic lepšího,než ty děti,se mu v životě nepovedlo!
    A to platí i v případě,že se mu "nepovedou" ani ty děti.
    Takže shrnuto-dal bych si na panáčka pozor!
    Ten hledá akorát sekretářku s nadstardními službami.

  83. podnikani s nemovitostmi muze byt pro nekoho zajimave tema. teda pro me je to hodne vysilující téma :o))

  84. kupčení s cizím majetkem za účelem vlastního zisku může být….cokoliv,ale zajímavé to určitě není!
    Aspoň pro mne.
    Ale já mám zas tu "výhodu",že nejsem zamilovaný.:-0)

  85. 105
    Do prdele,proč jsem dal tu výhodu do uvozovek???
    Ach to naše podvědomí,to nás vždycky prozradí.:-)))

  86. Hohó, Saule 101 a 102 :) Na tom něco je.
    Mě to ale bavilo, o těch nemovitostech a plánech – on o tom nechtěl mluvit původně tak detailně, já jsme mu to odsouhlasila, ať mluví, že mě to zajímá.

    To první rande bylo bezva. Jenže to druhý jsme dost zpackali. On byl k smrti unaven, chudák, přesto se se mnou sešel, a já mu to pěkně nandavala. Nějak jsem s nim moc mávala, řekla bych, a on se zas omlouval, že je unaven. Možná mu i ujelo poslední metro, protože jsem ho odtáhla, aby mě doprovodil na moje poslední metro… No to jsme tomu dali.

  87. aháááá,
    tak ono už bylo druhý…a lepší:-0
    Taky mi holky tahaly,no jo,to už je ale dávno:-0
    Já jsem dnes už taky "k smrti unaven" jen se podívám na pěknou ženskou:-)))

  88. 107, k smrti unaven muz je dobre znameni. ze je v defenzive, takze neni treba se niceho bat. Je to vyzva k slozeni zbrani, teda i tech zenskych :o)))

  89. bohužel Ratko,to je přesně ta chvíle,kdy ženy vytahují zbraně o kterých se nám ani nesnilo:-0)))

  90. jenze kdyz jsi unaveny!!!! (vytazene oboci) sermuje jako don kichot proti vetrnym mlynum. Lepsi je zastrcit zbran zpet do ….. a vyckat co se bude dit.

  91. bejvávalo Ratko!
    Se děly věci:-0000
    Dnes už obdivuju "jen" krásu,třeba ženského těla….:-0)

  92. 112, ale to muze byt velice zajimave. prijemne i vzrusujici. nekdy staci skutecne malo a dejou se veci :o)) kdo rozhodne co je "jen" a co je hodne.

  93. Rozhodne to ten,kterého to baví.
    A mne už to nebaví.
    Blbý co:-0)

  94. mám na mysli…
    sex to není….
    láska to není…
    a je to sex a je to láska…
    A na mysli to nemám.
    To je jak pár oříšků pro popelku,co?:-0))

  95. to není jak, to je doopravdy. křup, křupm křup upadl mi zup.

  96. ach jo,tvoje starosti bych chtěl mít
    Nebo radši ne:-0)

  97. Tyjo, teď po 24hodinách už došlo na závažná témata s tím pánem, jenže po sms a to já nechci; sms vedou jen k nedorozuměním (taky že jo!). A závažná témata, když jsme se viděli třikrát v životě, to teda taky nechci. A on to má za moje vykrucování. Jet+ě ke všemu nechápe, že je nezřetelnej v těch sms. Čeká odpovědi na otázky, které ale přímo nepoložil. Tyjo, jsem ale holka trpělivá, když mu rovnou neřeknu kuš.

  98. Lisko, pan je divny a to jsem ho vubec nevidela-neslysela :o/

  99. 118. to byla jen vtipna basnicka. zupy mam zdrave :o) teda jestli budu v tom krupani pokracovat…

  100. … mě totiž mrzí, že on se cítí zřejmě v nepohodě. Vadí mu nejistota či co. Ale jakou chce – a chce ji ode mne! – jistotu, když jsme byli jen dvakrát na rande? Moc o sobě nevíme a snad mám říct ano/ ne, jestli mu chci povít děti??! Když jsme spolu ani nespali.
    To jako on si vyhlíží matku dětí a kdo neřekne ANO předběžně hned první den, je vyřazena z výběru?!
    Asi jo. Mě vážně spíš mrzí, že on je asi smutnej z toho všeho – že chce "vědět, na čem se mnou je". To já nechápu.
    Ano, á mám taky svoje fantazie, kterým se neubráním, přiznávám – taky se mi může stát že vidím v tramvaji cizího chlapa a představím si, jak vypadá v ložnici nebo jak máme deset dětí a on je vodí do školky nebo cokoliv. Ale nechci od něj, aby mi dal "ödpověď."

  101. a na co se te vlastne pta? jestli s nim chces chodit??? tak mu napis, ze jo.

  102. Doprdele, jak to po sobě čtu, koukám, že bych zas někoho zachraňovala, aby nebyl smutnej…

    …A tolerovala mu, aby se mnou mluvil ne zcela přívětivě – ve jménu toho, že chce vědět nějaké mé stanovisko k (zatím) neexistujícím situacím, vlastně.

    No aspoň je nějaká sranda. Ty sms jsou vážně pitomý a zkreslující (jen z toho důvodu tomu pánovi dávám ještě šanci – třeba ho jen špatně chápu). Podle mě ten, kdo závažné životní otázky otevírá jen po sms, a nikoli přímo z očí do očí, je teda vyhejbač. Kdepak já a vytáčky. To on se vyhejbá. Já navrhovala přímý hovor, několikrát. Teď už snad usnul :-))
    Ale až poté, co jsem odpověděla na otázku, jestli chci mít děti.
    Celý mě to samozřejmě štve, ale OK – beru v úvahu, že po sms zprávách to může celé vyznívat úplně jinak, než chtěl. Jen mě alarmuje, že by upadl do smutku, že snad se oddaluje jeho touha po dětech. Jsem blbá – měla jsem se rovnou naprdnout, když říkal ne zrovna galantně něco o "věku obou partnerů" Hehe. On je o 12 let starší než já a bude mi říkat něco o věku :-))

    Předpokládám, že to nepramení z neslušnosti, ale ze stesku nad tím, že chce povít děti, a nemá zrovna u sebe dělohu.
    :-D

  103. ratko, na to se neptá. On se totiž vůbec neptá. Žádnej otazník nenapsal. On si jen myslí, že se mezi řádky ptá: jestli chci mít děti (obecně). A diví se, že přímo neodpovím a že se lekám, že po mně chce závažné životní odpovědi po třech setkáních. Pro něj je to důležitý a nelehký; evidentně chce děti.

    Ale asi myslel obecně jestli chci děti. Ale kybych mu řekla, že napřed bych se musela s někým taky vyspat, abych vůbec mohla začít o něčem jako dětech uvažovat, tak vím, co by řek (to už v podstatě řek včera): Řek by, že jsem vysazená na sex.

    Hoho. :)

  104. 125… …Ale to je pravda, tohle stanovisko je pro mě jasný (ale tomu pánovi to říct přímo nejde, nikomu v posteli):
    Nebudu mít děti s někým, s kým mě nebaví spát.

    Jinak jsem mohla zůstat vdaná a mít už dvě předškolní dítka, kdyby mi o to šlo. Kdybych hledala otce pro dítě, a ne partnera pro všechno.

    To je pro mě rozbouřující téma, já vim. Možná pro víc lidí je naopak pobuřující, že to takhle beru. Že ten sex s tím spojuju. Ale prostě to tak zrovna je. Co bych dělala sama s dětma neukojená :-)
    1) dávala je vymydlený tomu jejich otci, kterého ani neznám, na víkendy na proskotačení, ne?
    2) Nebo s ním žila sterilní život v rodince, pekla, smažila, on by byl vzorný otec a já ho nechovala v úctě a nepovažovala za chlapa?

    Nene. Jedině ad3)

    No a pak že neznám odpovědi :-))
    Achjo, jak může někdo chtít vědět ujištění, že chci mít děti, a teprve potom že by jako milostivě si se mnou začal něco víc? Ne kvůli mně, ale kvůli neexistujícím dětem, které se nemusej narodit ani při velké snaze?
    Pchéé.

  105. Ale zas na druhou stranu jako možná strategie … on vlastně nechce jen tak oplodnit kohokoliv, nechce používat taktiku kvantitativního sexu s kdekým, s nadějí, že někde se nějaké semínko ujme. On si chce napřed vybrat tu matku pro dítě a pak teprve jít na to. Tak to zas není nic blbýho.

    Jen ten způsob sdělení byl blbej.

    A samozřejmě to, že primární je zřejmě u něj mít děti, a ne mít ženu. Jenže já jsem primárně žena, a ne nosička dětí v břiše, na břiše a na krku po zbytek života jako hlavní činnost.
    Připadala bych si v nepořádku, kdyby primární pro mne samotnou bylo, abych měla děti, a ne abych byla jako taková. Přece každej, kdo chce děti, je nemá. A naopak, tak co je to za kritérium – nic.

  106. Náhodou jsem ráda – třeba mi ten pán přišel do života, abych si akorát v příhodném věku 35 let ujasnila, jak to s těmi potomky mám v plánu.

    Mám to v plánu tak, že nemám plán. Protože na něj ohledně dětí nevěřim. Plán je nonsens.

  107. Co myslíte o tom všem?

    – teda je to s rezervou, máte zprávy jen z mé strany. Ale kdybyste viděli ty sms, asi byste řekli, že jsem vážně tolerantní, vysvětlující a dokonce trpělivá.
    To jsem si uvědomila s překvapením. I to, jak jsem si odvykla takhle s muži mluvit. Jak je to náročný se snažit, aby druhý něco nepochopil špatně, zvláš%t v sms zprávách. A jak je to otravný. Mluvit z očí do očí je lepší, tam není pro omyly takové podhoubí.

  108. Máš samozřejmě pravdu. O závažných otázkách se má v klidu mluvit na shůzce z očí do očí. Na tom jsi mohla trvat a trvej.
    Ale třeba má panáček nějaké trauma, že mu nějaká žena řekla, že nechce mít děti (teď … ale myslela třeba s ním) nebo tak. Třeba působíš tak, že na děti moc nemyslíš….. To všechno je možné. ….
    Já mám kamarádky, které se zas ptají na první schůzce na tohle muže. Protože jim je už také přes třicet, děti by přirozeně chtěly, ale narazily na partnery – právě už také ve starším věku, kteří už děti mají, veliké a o miminko znovu nestáli. Ty partnerky to moc trápilo, nedokázaly se ani rozejít, ani nemohly založit rodinu, a tak jsou na tom stále hůř a hůř.
    Jenomže ono to není o dětech, je to o partnerství. Pokud partnerství za něco stojí, pak i to dítě je nasnadě. Pokud by jeden druhého chtěl jen pro zábavu, pak je dítě komplikace, o kterou každý nestojí. To už jsme probrali tady. Jenže on o tom neví. Spolu jste to neprobrali. Se sejděte a mluvte na rovinu. Po SMSkách se zásadní věci neprobírají, tečka. Překvapuje mě, že panáček je takto otvírá. Má tedy strach. (To je na tom tak špatně finančně, že aspoň kvůli tomu nezavolá ?)

    Liško, víš, co si o tom všem dohromady myslím? Kdyby to byl opravdu On, tak bys to tu nerozebírala, tak by ses bás neptala. Mluvili byste o všem hlavně spolu.

  109. mozna ani neni dulezite zda ten druhy pochopi a my pochopime jeho hned. pises ze je pro tebe dulezity sex. ale dobry sex taky neprichazi jen tak. Prichazi teprve se souhrou a souznenim. A to je vsecko proces ktery se deje. ano rozhovor tyhle veci nedokaze uspisit. naopak dokaze ho zamzit. dobry sex funguje protoze ho pripustim. Pokud se zabednim a vymezim vuci druhemu tak nefunguje. to se muze stat kdykoliv behem vztahu. na zacatku, uprostred i na konci. a bude stat vsecko naprd. A pokud jsem vymezena na zacatku (nesouznim) tak to nebude fungovat na zacatku ale jak se zacnu otvirat a souznit tak to fungovat bude.
    TAkze ty priority muzou byt fakt postaveny tak, ze jestli chcu deti tak sup na to. a jestli chcu dobry sex tak potrebuju souzneni. i bez souzneni muzou byt deti. a i s detmi muze byt souzneni. oboje bezi po svy koleji.

    pan je divny. to uz musi pracovat instinkty a intuice. zda zrovna s timhle.

  110. vim ze je to drsne, ale jde fakt o to zda chces ci nechces deti. Pokud si reknes ze ano tak tvuj pohled na muze se automaticky zameri. budou geneticky material. teda pokud bude intuice spolupracovat. uvidis kazdy detail, vycichas kazde nebezpeci, ucitis jak ladite ci neladite. Protoze nastoupi misto tebe priroda. ta te bude ridit dle sveho neviditelneho planu. a vyradi na chvili rozum. pak se ti narodi krasne zdrave a jedinecne dite.

  111. teda mluvim z vlastni zkusenosti :o)) nejdriv jsem byla tehotna. teprve pak jsem zacala zakladat rodinu. prenechala jsem volbu prirode (at zvoli) a teprve pak jsem hledala cesty k souziti a souzneni. Protoze deti byly urcujici. ten zbytek se vezl. teda pokud chtel.

  112. Myslím, že pánovi začaly odbíjet biologické hodiny :) SMS jsou naprd, když už si netroufne na přímý rozhovor, tak by byl lepší nějaký rozvitý písemný projev, ne?
    Na jednu stranu klidně mohl jen podlehnout mýtu, že když ženská do určitého věku dítě nemá, tak ho prostě nechce nebo zažít překvápko se zjištěním, že jeho ex děti nechtěla či podobně. To bych sice chápala, ale taky by se mohl vyžvýknout jasněji.
    Ovšem jestli se hodlá sbližovat za účelem dítěte, tak by si měl uvědomit, že mu potomka při nejlepší vůli nikdo nezaručí, na to je moc věcí, co se nemusí povést.
    Myslím si, že podmiňovat vztah dítětem je poněkud úchylné.
    "Nebudu mít děti s někým, s kým mě nebaví spát," zní fakt drsně, ale mluvíš mi z duše. Tedy, já bych se pokoušela vyjadřovat to prudérně-filozoficky zhruba jako "Děti jsem ochotná mít s někým, koho pečlivě vyhodnotím jako člověka, který je hoden a schopen se mnou žít a ty děti vychovávat. A to posuzování bude trvat zatraceně dýl než dvě rande." Pokud chce pán záruku předem, aby se náhodou nesnažil zbytečně, tak by měl asi smůlu. Protože já si dokážu představit člověka, se kterým bych klidně i žila, ale děti ne-e.
    Když o tom tak dumám, tak k čemu mu je informace, jestli děti obecně chceš či nechceš? Jednak máš právo na změnu názoru, jednak jeho se týká jen informace, jestli bys ty děti třeba chtěla s ním, ne?

  113. Lištičko, víme sice kulový..no, ale mně se nezdá, že někdo, kdo by měl s tebou nějaké vážnější plány, by si nedokázal, nemohl, udělat na pár dnů čas a někdo ho s tebou strávit, kde by ti řekl, že to je tak a tak..a co ty na to..Ale co já vím, lidi jsou tak různý..nad čím někomu zůstává už rozum stát, druhému přijde úplně v pořádku a v pohodě. Tak já udělám asi chytrou a napíšu ti, že pokud by to byl otec tvého dítěte, asi by i pak řešil pro tebe důležité cěci po sms. A to se ti nelíbí, se nedivím, tak mu to řekni, napiš :))

  114. A co píše ratka ve 133, na tom něco je…hlavně to, nejdřív si ujasnit, jestli děti chceš, to je opravdu jen tvoje volba..

  115. no, vůbec si myslím, že každej chlap, co by to s tebou myslel vážně, ale i nevážně..jen by mu šlo o to mít někde potomka, a občas vás vídat se tě na to, jestli chceš mít děti, zeptá.

  116. ad 135: Jo, Knihomyš to popsala velmi dobře.

    Taky je třeba počítat s tím, že spousta lidí si myslí, že když děti nemáš, že je nechceš. Blbci. (Jak něco takového člověka může vůbec napadnout?)
    Kdysi dávno se moje sousedka v baráku přestala po dvou letech mého manželství se mnou z ničeho nic bavit. Div že mi nezačala sypat smetí na rohožku. Při nějakém setkání na mě jedovatě zasyčela, že když nechci mít děti, tak ….. Prostě tak "logicky" usoudila a hned mě za to znenáviděla. Když jsem ji s údivem seznámila se skutečnou situací, zase byla jako máslo. Některý lidi jsou prostě více samičky (samci) než lidi. (A některý naopak.)

  117. Tak nevím, jestli to nevyznělo, že bych si myslela, že liška nechce mít děti. Co znám ženský, tak drtivá většina je chce a i když některé říkají dlouho, že možná ani ne, pak si to rozmyslí..ale když je ženská prostě stavěná tak, že dítě prostě nechce a necítí se na to, tak nevidím důvod, aby se do toho hrnula, jen proto, že by jako měla..že se to čeká..
    Nedávno jsem se cítila docela trapně, protože jedné známé jsem se zeptala kolik má dětí a netušila jsem, že měla nějaké problémy, že je tedy nemá. Vůbec by mě nenapadlo, že by je nechtěla. A u ní ani náhodou.

  118. Lenko, asi ma kazdy ruzne bloky a vzory, ktere jednoduse nedokazal zpracovat at z tech nebo onech duvodu. mit deti je skutecne samickovsky proces a fakt jestli nekdo je vetsi nebo mensi samice snad ani neni dulezite a nehraje v posuzovani druhych roli. .
    Nekdo nenavidi ze nekdo deti ma, nekdo zase ze deti nema, nekdo nenavidi cikany a nekdo vysokoskolaky. Je to pokazde jen strach z jinakosti. Strach ze tim budou ohrozeny hodnoty na kterych clovek lpi.
    omezeny muzou byt i nesamice a lidi. a naopak. nebo nikdo. nebo vsici. prijde mi to cele uplne na palicu. tohle resit.
    kurna, kdyz chcu decka tak si prece nejake poridim. i kdybych si je mela adoptovat.
    A kdyz je nechcu tak si je proste neporidim.
    Do hlavy jinym nelezu.

  119. Napadlo me parkrat (kdysi vic) zda si preju aby mely moje deti deti. Nejdriv jsem si rekla jednoznacne ano. A ted uz to nechavam na "osudu". jak bude tak bude. a co bude z toho se budu tesit. a kdyz nebude tak taky. mit deti taky neni zadna vyhra. teda pro ty deti. nektere si v zivote fakt zkusi.

  120. ale me se dobre mluvi. mam uplne vsecko a tahnu to za sebou jak chlupatou deku. nikdy jsem nezavahala zda deti ano nebo ne.
    Jakmile tohle zavahani prijde, tak je odpověd NE. Protoze to ANO je neco jako rev uraganu. to se neda neslyset. to rve vnitrni zvire ktere ma nutkani se mnozit. a bud teda ANO, hodim na vahu ANO uplne vsecko, cely svuj zivot. anebo fakt ne. nebo fakt ne. vubec ne.
    vlazne poceti noveho zivota porad muze jeste znamenat ze se ten novy vesmir otevre. ta sance je porad. TReba v okamihu porodu. nebo par mesicu pote. tohle nikdo nevi. kdy se z nej to zvire stane.

  121. ratko, mám úplmě strach to vůbec psát, jsem strašně moc ráda za děti, ale už jsem spíš zaměřená na vnoučata a taky si kolikrát řeknu..napadne mě, do čeho porostou atd., ale jsou, tak musím věřit, že…a nemyslet..snažit se na to nemyslet..

  122. 144. jsem rada za deti Anino, a zaroven se citim odpovedna za to ze jsem je do tohoto sveta vsadila. Utesuju se tim, ze si me vybraly samy. Ze kdyby nechtely tak by se mi nenarodily. Ale je to jen utecha. Divam se na retez zivot a rikam si. Kam plynes? Kam tečes živote?

  123. pro mě to bylo taky úplně jasný ANO, BEZ NEJMENŠÍCH POCHYBNOSTÍ i za cenu, že bych s dítětem byla sama, i když to jsem nechtěla. Ale znám pár ženských, co prostě se necítily na mateřství, měly k tomu své důvody. nevidím jim do hlavy, jak píše ratka a nejsou proto o nic méněcenější, nebo horší. Je to lepší, než máma, co o to být mámou nestojí.

  124. ad 141: Ale tady přece nejde o děti, tady jde o panáčka. Proto jsem upozornila Lišku, že někteří lidé podléhají dojmu, že …..
    Taky jsem zapomněla napsat, že někteří muži jsou víc mámami (samičkami) než jejich biologická příslušnost napovídá a mohou být tím také ovlivněni.
    A to je tak všechno, co k věci chci dodat.
    (věc potomstva jsme přece probrali už jinde.)

  125. Dík.
    Uvědomuju si, že rozebírat tady rande s někým je odstrašující především pro mužské čtenáře a že přes internet tím pádem už nikoho nesbalím :-))

    A k dětem:
    Chci děti, ale jen s tím, s kým je budu chtít nebo s kým budu chtít být. Jinak ne.

    Ten pán se nějak sám zatlačil do kouta. Až z toho působil dost neslušně a negalantně a navíc nedbal na moje opakované názory, že po sms se bavit nechci.
    No i bez těch sms to po tom druhém rande už bylo dost zpackaný, ale dobrý bylo, že cestou domů jsem potkala jednoho mladíka, co bydlí skoro rok ve stejném místě jako já. Říkal, že by zašel na jedno, ale bylo moc pozdě (00:45). Tak jsme předběžně domluveni, že zajdem v pátek na kuželky. Hoho! Ale možná je o 10 let mladší, nevim, byla tma. Každopádně je mi to jedno, jde mi o obeznámení se s někým, kdo bydlí v místě. To je dobrý! Je lepší tam někoho znát a mít s kým vyrazit ven, když už tam nemám spolubydlu. :)

  126. Jo, souhlasím s váma, Knihomyši, ratko, anino, Lenko. Dík za názory. Jen tak dál!

    Jsem docela ráda, že ten pán rozhýbal takové otázky ve mně. (Taky proto jsem ho nechtěla nějak surově odpálkovávat; co když to "myslí dobře" :-)

    A jediné, co mi z toho vyplynulo, je, že najedu spíš zase na milence, po období sucha :-)

    Radši než na nějaké chlapy, co hledají kdovíkoho a upozorňujou předem, že na příští schůzce nemají "v úmyslu něco sondovat v posteli", něco, co třeba nejde "například kvůli přílišnému stáří obou partnerů". Krása, co?! To mi napsal! Prý se ptá, protože ze zkušenosti ví, "co dovedou být ženské za bestie."
    No dobře, zkušenost mu neberu – ale rozesmál mě "přílišný věk obou partnerů" – jednak pro to hulvátství, jednakže si opravdu neumím přestavit vůbec nic, co bych ve svém věku v posteli nebyla schopná dělat :-)))

    To neberu. Sms jako hlavní komunikaci nebrat.
    Asi jsem bestie teď, že to tady tak uvádím, soukromou korespondenci, ale co, Já jeho těžké zkušenosti nezlehčuju. Onje zlehčuje tím výběrem komunikace.

    Tak dobrý. Jestli na něco nemám chuť, tak na nějaké dohady. A jestli na něco mám chuť, tak na sex.
    Tím je to pro tuto chvíli daný. :)

    Asi v každém vztahu jsou pořád nějaké dohady, dohovory, nedorozumění, ústupky (které teda nejsem zvyklá dělat, pravda), kompromisy, shody a neshody, učení se a obeznamování a tak. Ale s někým to jde i snáz, ne? Lézt rovnou do nesnází nemám zájem.

    Vám to jde jak po másle, dohovor s partnerem?

  127. 143 teď pročítám, o uragánu a jasném ANO dát tomu vztahu a dítěti život. Tak to se mi stalo jednou. A pak ty plány padly. Z racionálního pohledu to bylo dost bláznivě nereálný, totiž. Ale z toho zamilovanostního a tělesnýho pohledu to bylo dost jasný :-))

    Stejně je to sranda, kolik různých období v životě přichází. Mám z toho faktu dobrou náladu, ani nevím, proč.

  128. me teda dohovor vubec nejde. Kdybych se mela dohodnout treba stylem, dnes vecer bude sex tak vim ze to nebude stat vubec zanic. ze budu jak prkno. i kdybych se fakt uprimne snazila a nalestila do absolutniho lesku. to puzeni se vyspat s nekym konkretnim musi byt TED. pozdeji treba vubec ne. a kdyz teda jo, tak slova pak nedavaji smysl a jen prekazi. spise gesto. postoj. nahodny a nechteny dotek. jakoze vubec nic a zrovna si musim opravit neco na sukni. neco me lechta na zadech. přičichnutí ke kůži. citit teplo toho druheho. pritisknout se a znehybnet.

  129. napadlo me pri te prilezitosti, ze jsou situace kdy se clovek fakt chova jako zvire a musi respektovat zvireci zakony. namlouvaci ritualy v prirode slouzi tomu, aby se samicka prestala branit, schovala zbrane a dovolila partnerovi prekrocit hranice jeji intimity. TAky by ho mohla zakousnout :o))) je to takovy ritualni tanec. zatancime ho a prestaneme se jeden druheho bat. Ono se lehce rekne ze prece toho druheho zname a duverujeme mu, ale priroda ma svoje pravidla. a tu neoblfneme. Pokud nehraje s nami tak nic z toho neni. nestaci si říct: tak toho chcu. Telo musi spolupracovat. a to spolupracuje kdyz splurpacuje podvedomi (duše)

  130. Bohužel, jako po máske mi to asi šlo ve dvou případech a nerozešli jsme se proto, že by nám nebylo ok, ale nemělo to perspektivu..pro mě určitě ne, bála jsem se,. Jeden mladší o 13, druhý o 15 let. Ale s nima jsem věděla jak se věci mají celkem dobře..
    Fakt si myslím, že chlapi mají úplně jiný myšlení a co se ženský zdá důležitý, považují za hovadinu, asi to tak má být..a i v něčem je to dobře, ale snad jen do určitý míry…pro ženskou.

  131. 152
    já myslela obtěžující dohovor nebo obtížný způsob toho dohovoru na jakékoli téma, ať jde o činnnost nebo nečinnost, cestu, schůzku, děti, jídlo…

  132. mame na to celkem dobrou metodu. kdyz to druheho obtezuje, tak reknu (ja nebo on) ze ma na to jeste max. deset minut. ze dyl se to neda vydrzet :o) tak chvilu jeste mluvime a jdeme od sebe. ta chvile prijde treba pozdeji. nebo vubec.

  133. hahahá,Liš, ty SMS citáty jsou teda výživný! Odhazuji svou politickou korektnost a tipuji, že pán byl ublížen a zneuznán nějakou ex, která to po něm chtěla 2 x za sebou! Navíc je to srábek, protože se bojí bestií. Chlap má být schopný bestii zvládnout, ochočit nebo dostatečně rychle utéct a ne se s ní domlouvat, jestli ho třeba nekousne.

    Moje dohovory s partnery teda máslo neviděly ani z dálky. Největší překážka a příčina mnoha veselých scének bylo vyjasňování, co čím vlastně kdo myslí. A když jsem to díky své úpornosti a ochotě ukomunikovat se až do mrtva zvládla pochopit, tak jsem zase zhusta odmítala věřit tomu, co to vlastně dotyčný říká… Máš pravdu, s některým to jde určitě snáz. Ale snadno z žádným :o) A hlavně Ti ty namáhavé dohady musí stát za to.

  134. ratko, metoda dobrá!

    Knihomyši, no žejo! Asi to chtěla dvakrát, jinak nevim. :-)) Mně by to stačilo jednou, ale pořádně :)

    Mně připadá srábkovství už jen to smskování a ne ústní domluva.

    Ty dohovory s potenciálním partnerem jsou to, co mě dost znepokojuje. Protože zatím jsem se v minulosti s nimi zas tak moc namáhat nemusela. A jak vidím, asi nejsem ani ochotná. Leda že by mi za to stál, jak říkáš, tojo.
    Vyjasňovat, co kdo jak myslel, to je noční můra. A když k tomu přijde nějaká něčí vztahovačnost (jeho nebo moje), jak to bývá, to je děs.

  135. Fakt narocny cteni :-)…pro chlapy – s dovolenim jsem toho vetsinu preskocil ;-) Hele, ale neznamena to, ze kvuli nemu prestanes psat a fotit, ze ne? :-)

  136. Jinak je ten chlap ale celkem milej; jen po sms je dosti nemilej. Až jsem viděla, že mám chuť mu namlátit. Tak to není dobrý :)

  137. Čau roji!
    Fotit přestávám leda proto, že nestíhám dohromady s prací. Psát přestávám, protože nemám co. Naopak kdyby chlapíka nebylo, nemám už vůbec co psát.
    Teda teď už zase nebudu mít o čem, zřejmě :)

  138. Roji, že to je odstrašující, když žena píše o chlapovi? Hihííí, už mě nikdo z blogosféry nebude chtít; budu muset lovit jen na ulici :-))

  139. 162. taky nemam o cem psat. a asi to tak zustane nadyl

  140. No, liškonerekl bych primo octrasujici, pokud je to strucny. Ale obcas to srucny neni :-)))

  141. A neptal se tě třeba proto, že se bál, aby sis s ním nepořídila dítě třeba hned na první schůzce a on by byl postaven před hotovou věc? A naopak on děti nechce? Nebo třeba mu to už moc nefunguje? Nebo??? Jestli to rychle a hezky a uspokojivě nevysvětlí, ať jde ….. tam, odkud přišel.
    Jak se chová teď? Je galantní a něžný nebo jsi pro něj už předem "bestie"? Pokud ano, vyhov jeho představě! Nic jiného si nezaslouží. :-) (Fujtajbl, já jsem taky pěkná bestie, jak tak koukám. :-) )

  142. muži nad kristova léta neradi sms,ale jak vidim jsou i vyjímky…

  143. 166 Lenko,
    Jo, on řekl, že chce děti.
    Teď se nechová nijak. Už si hezky odpálkoval, domnívaje se, že se vytáčím a vykrůcám, když se nechci vykecávat o složitých věcech po sms a vysvětluju mu, jak je to ošemetné a jak to vede k nedorozuměním. Taky jsem mu napsala v té poslední sms, že po dvou rande něco rozhodovat (jestli s ním chci děti nebo "jak na tom se mnou je" nebo já nevím na co se vlastně přesně chtěl ptát) je podle mě hazard.

    Už nemám chuť se s ním vybavovat. Leda osobně. Jinak nic.

  144. 167
    sms mám ráda jen v určitých případech: například když mě uprostřed noci probudí sms, jak po mě kdosi touží plus něco poetického k tomu. A ani nečeká odpověď, natož aby si ji vynucoval a spílal mi, že neodpovídám, ačkoli se na nic neptal. Takové sms jsou dobrý :)

  145. Hmmm, panáček je divnej. A tvoje názory a pojetí (SMSky, rozhodování o věcech zásadních) souladné s mými, čili správné. :-) :-) :-)

  146. :)

    Po dvou dnech, kdy už jsem myslela, že je šlus a hotovo a úleva, včera večer zase sms! Že by byl radši, kdybych mu odpověděla a jánevímjaké (tentokrát delší) věty o tom, že by potřeboval odpověď, že neví, jestli je to "ten vysněný vztah"; jinak že má z toho "blok".
    No to je teda paráda!

    Tak jsem mu napsala, že nepoložil otázku. A že končím tuhle sms konverzaci, že kdyžtak jedině osobně.

    On zas že teda když se takhle musíme dohadovat, že to asi není to nejlepší do začátku a asi to nepůjde. A já na to, že mě tyhle dohovory taky vůbec nebaví, natož jeho nepřímé urážky.

    Snad už dá pokoj. Nechápu, co se někomu, kdo vypadá celkem normálně a hlavně vesele, co se mu může honit v hlavě! Achjo. By mě nenapadlo, že to zvenku TAK nepoznám. No nic.

    Kolegyně poznamenala, že jsem měla dobrou intuici, když jsem mu o sobě nic moc neřekla; ani příjmení.

  147. Liško, já už ti nebudu příště přát "Good luck", začínám mít pocit, že to funguje ja "Havlův polibek smrti" – tedy právě obráceně.

    Vono se to nějak vyvrbí. Pán má evidentně nějaký problém …

  148. Osobne neumim napsat SMS delsi nez dve slova. Mozna je to fakt neprirozene domlouvat se pres "medium". neprotnout se v case a prostoru na jednom miste :o)) kurna uz jsem zase nejak divne poeticka.
    ono asi i to seznamovani a priblizovani by melo byt autenticke. Nikoliv jako film. ze kazdy si chvilku pusti film toho druheho a natoci svuj. a pak zese pusti film druheho a natoci svuj. Pak se vlastne vubec nemuzou setkat. nesejdou se proste. pak treba muzou spolu zit a furt se nesejdu, jenom si poustijou filmy. jeden druhemu vzajemne.

  149. bo,
    pánovi to v hlavě divně šrotuje.

    ratko,
    pěkná metafora, s tím filmem.

  150. 171: Cau Lisko. Ze resi (ne)vysnenost po dvou schuzkach, to je teda divne. Je to, jako kdyby chtel podepsat smlouvu o prodeji domu driv, nez si vsimnes, ze strecha tece, zaklady se borti, podlaha propada … at uz esemeskama nebo osobne, to je jedno.

  151. 175 fousku,
    přesně tak. A teďka volal. Tak jsem to nevzala. Načež napsal sms úplně slušnomilou, najednou:
    Jestli se zlobím a jestli bychom dneska někam nezašli, třeba do kina. Že měl včera šílenej den a omlouvá se a posílá pusu.

    Nechápu, že se ještě ozývá.
    A zase navrhuje dnešek – to teda ani nápad, i kdybych mohla nebo chtěla. A já nemůžu. A nechci.
    Tak mu to napíšu později.
    Nějak slušně – že nevím, jestli se ještě po těch hovorech vůbec scházet.

  152. Ježkovy zraky, on mi na to napsal, že mám takové kouzlo, které mu nedovoluje zůstat úplně beze mne.

    Tak teď začínám mít trochu strach. Aby někde vbrzku nečíhal u autobusu, kterým jezdím, třeba :(

  153. Tak mu napiš, že tvůj manžel je od rány a uvidíš jak dá pokoj ;)

  154. Aha, to mě nenapadlo. To je dobrý, ale mně takhle kecat nejde. Oprava: Zatím nejde :)

    Tak já zatím nebudu reagovat a až zas napíše, tak uvidim.

  155. Za chvíli jdu na kuželky do té stodoly, co projektoval blogger #michal architekt.
    S mladíkem ze sousedství a jeho společností. Hurá, snad to bude prima a budu tu mít nějaké známé, v té naší vsi :)

  156. Bowling jsme sice se sousedem nehráli, s jinými lidmi jsem se neobeznámila, jen s ním a jeho psem, ale to nevadilo, bylo to dobrý, takový v klidu. Jediná vada na kráse byla, že když jsme se ráno probudili, zvonil telefon – volal zas ten pošahanej chlápek.
    Snad se mi podaří toho chlapíka zbavit, až příště zavolá (chce volat dnes).

  157. ad 183: Ale to je hezký….. !! :-) "když jsme se ráno probudili". :-) Milé seznámení se situací.

    Divnýmu chlápkovi řekni, aby ti už nevolal, když jsi v ložnici s někým jiným, a máš ho z krku.

    A jak se ti líbil ten pes? :-) :-)

  158. Až bude pán volat, zkus poprosit souseda, jestli by to nezvednul on…

  159. No jo, volání. Volal tedy panáček, jak chtěl? Jestli ne, tak je fakt divnej. A jestli jo, tak jak jsi to ustála?

  160. Tamten divnej pán naštěstí nevolal a doufám, že ho to nenapadne ani dneska (pondělí) a nikdy.
    A kdyby jo, tak snad už dá pokoj, když mu znova zopakuju, že se nemám chuť ani vídat ani se s ním bavit ani nic. Teď už jsem nastavená tak, že se nebudu cítit vůbec nepříjemně, až mu to budu říkat.

    Aspoň jsem si ověřila, že když se mně zdá někdo trhlej nebo střelenej, znamená to, že už je to těžší kalibr, že je nějak narušenej.

  161. to jsem zvedava jak mu to zduvodnis. To zduvodneni uvedene uvedene ve 176 (posledni veta) mi teda neprijde moc takticke a uz vubec ne slusne diplomaticke. jelikoz vyvola dasli gejzir otazek typu Proc a Čí hovor a zda nejak urazil a tak.

    TEda pokud chcu aby me nekdo otravoval furt a bez prestavky tak takhle nejak bych ho vnadila na dalsi diskusi.
    Pokud bych chtela klid tak bych napsala: Uz nemam zajem, nejsi muj typ.

  162. Vždyť nic zdůvodňovat nemusím, nikomu odpovídat ani se zodpovídat. Prostě řeknu, že už nemám chuť se vidět.

  163. No gratulace liško.
    Jsou ženský,co jim trvá 10,20let….nebo celej život,než najdou doma úchyla.
    A ty to máš po pár SMS.
    Aspoň vidíš,jak jsme nebezpečný:-0
    Ale vy taky!!!!:-0000

  164. Ano, ten pán mě už informoval, že ví, "jaké ženský dovedou být BESTIE."

    Nakonec to přece jen je trochu smutný, trochu mi bylo líto, že jsem někomu dneska večer musela říct, že se nechci vidět.
    – Smutný spíš obecně, principielně, jako taková bolest světa, že existujou lidi, kteří není dobré, aby se potkávali. A na druhou stranu že existuje tolik zajímavých mužů a nejde mít nebo potkat všechny; někdy nejde potkat ani jednoho z nich. Nebo jde, ale jen na chvíli. A je to pěkný a jsem zato ráda, jenže zároveň mě ta pomíjivost tak mrzí! A tak pořád dokola a dokola…

  165. … až jsem si z toho začala na netu číst Tomáše Akvinského o pomíjivosti a nepomíjivosti duše.

  166. Mě by zajímal osud toho člověka, co tě měl pěkně namotivovanou a pak to zmastí hloupejma esemeskama. Jestlipak z toho pro sebe něco vyvodí? Škoda, že je o tolik starší, pak by bylo zajímavé jej potkat za nějaký čas, třeba dozraje. Ale když je starej (k tobě) a ještě pořád hloupej, to už bude těžko dohánět, nedožene. To ty už mezitím budeš mít jiného jinocha. Neproblematického.
    (Napadá mě otázka: Mohou se lidi s problémy v duši vůbec setkat s někým bezproblémovým? A ocenili by se navzájem? Mnohé mi napovídá, že ne.)

  167. Lenko, napadlo me totez. Ze lide s problemy v dusi hledaji nekoho kdo jim ty problemy v dusi vyresi. A tak se mozna ptaji hned na zacatku: Pomuzes mi, pomuzes mi? hledaji pomocniky nikoliv partnery.

  168. My bestie! Já jsem přitom taková hodná.

    Lenko, ratko,
    přesně tak, ten divnej pán chtěl pomocníka.
    Dneska zase psal, jestli se nesejdem, ačkoli už celkem třikrát jsem řekla, že nemám chuť. Tak jsem mu napsala, že se už nechci dál vídat.
    Snad to akceptoval, celkem slušně, ale neodpustil si zase kus své desinterpretace:
    "Myslím, že jsi mi měla odpovědět na moje otázky."

  169. 201 No tojo.

    Jen mě opravdu trochu zarazilo, že jsem se s ním musela setkat třikrát a musel začít psát sms, aby mi to došlo.

    Asi je pro mě tolik lidí OK, že až úplnej vykolejenec a pošuk se mi začne jevit jako neOK. Jsem nějak moc akceptující a zpočátku důvěřující, se mi zdá :)

  170. ale pako prece taky nemusi byt spatne. mel by byt streleny ale tak nejak mile. ne otravne.

  171. Ha! A jsme u toho dávného problému, co pro ženy znamená "mile střelený" a co už je přes míru ;-)
    Liško, narazila jsi na vola, ale dopadlo to (tedy snad to už ukončil) celkem dobře. Jen je blbý, že to bude mít určitě negativní vliv na tvé chování k dalším. Nebo se pletu?

  172. Jirko*,
    jo tak to by mě taky zajímalo.
    Nejsem asi moc schopná ve vyvozování závěrů a poučování se z chyb minulých. (No to teda nejsem, zejména když si tak vybavím své opakované nezodpovědné "rizikové chování"…)

    Jen mi teď budou podezřelí všichni čiperkové, všichni nad 45, všichni hodně usměvaví, všichni trhlí vrhající se do trhu s nemovitostmi (aha – trhlí na trhu! :-) a všichni, co se mnou nejdou spát na první schůzce, ehm. Bohužel. A to poslední je opět předzvěstí onoho "rizikového chování."

    Takže nic moc. Můj postoj by mohl být lepší. Méně spontánnosti a důvěry by nezaškodilo. Jenže mně se nechce někomu nedůvěřovat předem :(

  173. … když už jsme tedy u toho rizikového chování, tak otázku aplikace kondomu nechávám na muži. Předpokládám, že ví, jestli ho potřebuje, nebo ne:
    1) jestli je zdráv
    2) jestli má pod kontrolou čas své případné ejakulace

    Předpokládám, že pokud je tomu jinak, tak si ten kondom vezme; má ho u sebe, nebo se zeptá mě, jestli ho mám.

    Anebo je natolik ohleduplný a zodpovědný k oběma, že si ten kondom bere každopádně. Což je asi nejlepší možnost, ale ne vždycky to tak je.

    Jó, kde jsou ty doby (doby mého raného mládí a doby dlouhodobého vztahu pořád jen s tím jediným), kdy bych se tvářila nadmíru pohoršeně, kdybych se dověděla o takových hazardech a nezodpovědnostech u kohokoliv!
    Tak teď vlastně nevím, jestli to tehdá nebylo s mou uvědomělostí – byť nezvědomělou zkušenostmi – lepší :)

  174. Poněkud smutný je to se mnou, jak tak po sobě čtu poslední dva komentáře. Flink je to pravé slovo.
    Nikdy pro mě slovo flink nemělo moc negativní význam.
    No hlavně že se tomu směju :(

  175. ad 206: Liško, propána, kdybych měla dceru, seřežu ji jako žito ze samé lásky, kdyby náhodou ji jen koutkem mysli napadlo jít na první, druhé, třetí, páté….. schůzce s někým bez kondomu. Co mám udělat s tebou, to nevím. O pohoršení nejde, jde o zdraví. Důvěra nedůvěra.
    Konec emocionálního výlevu, který však aspiruje na to aby byl brán s maximální vážností.

  176. tak nejsem pohorsena. akorat bych se bala. je videt ze jsi velice statecna holka. neohrozena a nebojacna.

  177. dnes se mi Lisko s tebou zdal sen :o) Videla jsem te v kroji a v šátku. A ptala jsem se te odkud ho máš? Že muj nejstarsí syn taky potřebuje kroj. TAk prý z internetu a vubec nebyl drahy. Stál neco pres 1000 korun.

  178. bestie to po nem chtela dvakrat za sebou :-))

    jeden neco chce a druhej jeho predstavam nevyhovuje. to znam.
    ale dosel jsem este dal. mnozinu tech ktery mne zajimaj nezajimam ja. mnozina tech ktery zajimam ja nezajimaj mne.
    reseni jsou dve. vlastne tri.
    zustat sam. vzit prvek z nevyhovujici mnoziny. zmenit se.

  179. Teda, jak to ctu, zas tak spatny ten chlapek snad byt ani nemuze. Kdyby mel vsechny ty vlastnosti, co mu tady prisuzujete, tak bude davno nesvepravny nebo v kriminalu :-)

  180. Liško, ty mě (206) děsíš. Nezodpovědný muž ve svém důsledku kondom nepotřebuje nikdy, pokud si zjistí (nebo uvěří), že nemáš pohlavně přenosnou chorobu. Na zbytek mu stačí, když tě víckrát nepotká.
    Uch, to se cítím staře a zodpovědně.

  181. 214. doba je dnes takova, ze sice muz Lisku nemusi nikdy uvidet ale platit bude min 18 let. tak to je.
    v tomhle s LIskou velice souhlasim alespon v tom smyslu, ze ponechava urcitou svobodu osudu. At urci osud co se stane. Plodna zena byla kdysi vyhrou.

  182. Já byla nemocná ale taky jsem po troškách četla, myslím, že docela dost a nevím, jestli tu neudělám rozruch :)
    Já Liško nějak z toho cítím, i když teď říkáš to ne a nedivím se ti, že ti stejně není fuk. A taky mám tu zkušenost, jak lidi přitahujou určitý typy, že to jinak nebude, že je chtějí, potřebují. Děj se co děj..
    Co jsem pochopila, viděli jste se párkrát, ne zas tak často, aby si člověk udělal úsudek, ale byl ti něčím sympatický.
    Je blbý, že nevyužije toho, když je s tebou se tě ptát na zásadní věci, při kterých je určitě důležitý oční kontakt a blízkost, a po sms by je řešil.
    Ale co my víme, jaký má zkušenosti, proč mu to dělá problémy z očí do očí, možná se bojí reakce, kterou by nechtěl slyšet tak přímo..Ale proto ještě nemusí být špatný, nemůže ještě třeba ani vědět, že komunikace s tebou je v pohodě ve všem. A že tě žádá o setkání vícekrát, no asi o tebe stojí..ani proto nemusí být špatný..
    To až by ti volal denně např. měsíc a ty bys řekla, že nechceš. Pak je to otravný. Víš, nemyslím si o něm celkem nic..neznám ho, ale řekla bych, že ani tys neměla šanci ho zrovna moc poznat a naopak, proč se chová tak či tak..nebo jo? Jen jsem měla dojem, že ti s ním bylo dobře..

  183. Měla jsem kdysi sen, jak naproti mně stojí tři chlapi, všichni figurovali nějak v mém životě opravdu,a kdosi smi řekl s jedním odejdi. Vím, že po chvilce zaváhání jsem jednoho vyloučila hned, s dalším spíš chtěla odejít a třetí mi řekl, že mě potřebuje :), tak jsem řekla promiň dalšímu, a bylo mi to líto moc.. a jak jsme odcházeli, nebyla jsem si stejně jistá, jestli jsem udělala dobře, ale tak jsem se rozhodla..a musela jsem rychle.

  184. Asi vypadá divně, že jsem tedy nešla s tím druhým, ale nějak mi blesklo, že on by se mnou tak docela stejně nepočítal.

  185. 217. tohle mi je naprosto srozumitelne. mela jsem to takhle nikoliv jen ve snu. nekolik muzu… nekteri byli skutecne jen tak na zabiti casu kdyz nebylo co delat. a nektere jsem moc chtela (a nedostala) a nekteri moc chteli me (a nedostali). Je to snad nejaka magie. kdyz teda nejaky muz me moc chtel tak ja se hned cela osypala. neverila jsem ze chce me. protoze jsem vedela ze ME vubec nezna!!! a tak me jako prvni napadlo, koho teda chce? co vlastne chce? no psycho jak hrom. okamzite jsem spustila program proverovani odolnosti.

  186. a kdyz jsem nekoho chtela ja tak mi bylo uplne jasne, ze nechci toho dotycneho konkretne. ZE chci pouze "neco" co se v tom druhem zrcadli. to neco jsem si hyckala a pozorovala. A daval moc dobry pozor abych se neprozradila. Protoze pak bylo nebezpeci ze spadne do kategorie toho co chce me. A to uz bylo pak v pr… To neco bylo pryc.

  187. ad 215: ratko, myslíš, že by mi třeba otce či přenašeče našla PČR podle čísla mobilu a křestního jména? Fakt nevím, jak tohle chodí, ani u chorob, ani u těhotenství.
    Ale přijde mi to jak jezdit s otevřenou kabelkou pražským metrem. Taky svoboda osudu.
    Konec moralistického okénka.

  188. 221no, asi bych si u neznameho jako prvni nechala ukazat obcansky prukaz :o)) teda kdyz dotyčného ho neznam tak minimalně oficiální identitu, může být i řidičák :o))).

    PČR mě nezajíma. Identitu bych měla určite po kontrolou jako první. Akorát mě napadlo, že by mohl mít falešné doklady. to bych pak měla smůlu.

  189. to jsem se zase rozkecala. musim se smat sama sobe jak jsem priserna. úplně nahodná znamost (a ja bych v prvních deseti minutach vedela nejen identitu, nybrz i stav, počet detí a zaměstnavatele popř. výši platu)

  190. ad 221: Jezdit metrem s otevřenou kabelkou je v porovnání s ne – bezpečným sexem dětská hra. Mohou ukrást pár peněz, doklady a to je tak všechno. Patálie, nic víc. Kdežto v situaci, kdy by člověk narazil na přenašeče, který ani nemusí nic vědět o své chorobě, jde o zdraví a o život. Případné těhotenství je též proti tomu jen milá životní komplikace. Ono poslední léta pohlavních chorob dost přibývá, lidé ztrácejí ostražitost. Asi si nikdo nepřejeme zemřít třeba jako Božena Němcová. A příznaky např. takové chroby, kdy je ještě dobře léčitelná, jsou minimální. Pak se to schová a nic, má třeba i mnoho let latenci a pak ….. hrůza a neléčitelné stadium, rozpadání těla.
    S úctou Černá kronika. :-)

  191. Nedávno dávali dokument o zahraničních letcích v RAF za druhé světové války. Líbily se mi tam ty "babičky", které vyprávěly o sexuálních vztazích na pracovišti. Líbily svou otevřeností. Ani na vteřinu mi nepřišlo, že by si něco přibarvovaly, nebo dokonce vymýšlely. Chlapi prý chodili před tancovačkou k radarům, že to záření výborně supluje antikoncepci, čímž se úspěšně postarali o pokračování rodů, i přes vysoce frekventovanou úmrtnost. I z toho důvodu tam z toho nikdo nedělal vědu a když někdo chodil s někým déle než dva měsíce, byl podezřelý ;-)

  192. Jirko, ono ani z toho žídnou vědu neudělíme, neexstují pravidla na tyhle věci,..když se někdo zaláskuje každý druhý měsíc a jinak to nejde a je v tom takhle šťasný, je to fakt jeho věc.Známá mi řekla, že její partner ji řekl, že pokud není zamilovaný, bztah pro něj padá..Taky jsem slyšela jinde, že zamilovánost není láska , jen poblouznění nez nějaké moc hodnoty. Jistě je pěkný stav být zamilovaný a osobně ho pokládám ne za vyloženě nutný, ale přirozený projev zařátku vztahu, který koncem zamilovanoosti končí, nebo se z něj naopak čerpá a zůstane to opravdivější – láska.
    Za doby o které píšeš, lidi žili jinak a nevěděli, jestli tu zítra budou. Měli tak málo možností se z něčeho radovat v uzavřené komunitě.
    Pak se tonu, že se s někým vyspí a po dvou měsících s dalším ani nedá divit…v krizových situacch mají lidé k sobě blíž a je to raz dva..

  193. ad 225: Ále člověče, Ratko, Božena Němcová nám umřela. No jo, už je to tak. To nevíš? :-)
    Oficiálně … psali, že umřela na vodnatelnost (to oni tak psali většinou), ale měla od mládí tuberkulózu, pak neustálá gynekologická onemocnění včetně rakoviny, taky byla nesmírně vyčerpaná díky chodobě a stresu (neměla co jíst, opouštěly jí její milenci, měli strach se s ní vídat, s manželem se nedalo vyjít…) …………. ale traduje se mezi lidem, že zemřela na syfilis. Ale možná, že je to jen pomluva, protože vedla v té době neslýchaný mimomanželský milostný život.

  194. ad 226, 227: Ano, Anina to napsala za mně. Ve chvíli kdy tě mohou kdykoli zabít, člověk potřebuje si užít aspoň trochu života. Ono to taky hodně snižuje stres, který je ve válce permanentní. V takových podmínkách se to bere jinak.

  195. Na Bořenu Němcovou já nedám dopustit, Trochu nán ji zdegradovali ve škole, jistě kolikrát pak už psal i to co se jí nechtělo a co ano nemohla, aby přežila. To je jen můj názor, když kdekdio se nad ní pošjklevbobvala já nechápala, snažila jsem se už jako nladá sehnat o ní co se dalo, včetně její korespondence s těmi, co ji nakonec hnusně zradili a otočili se zády, když je tak potřebovala. Měla těžký řivot, plný zklamání těch nejbližších. Jak umírala, přeživší své děti asi každý ví.Tak co jí zbylo..dokud fungovala, na tehdejší dobu její krása, inteligence a špalír nýpadníků, co se ji snažili utěšit, OBČAS i konkrétně pomoc. Dlouhodobá a skutečná láska ji chyběla, podpora také. Jistě inteligentnbí žena věděla co riskuju, ale asi jí to v tom v čem žila, už až tak nevadilo..A nezbylo ji k přežití, než se snížit k žebrání i u těch, co ji zradili..

  196. ad 230: Ano, obdiv a soucit vůči paní Němcové stále. Jen tak mě napadá, jak ona si to karmicky tento. Zajímaly by mě podrobnosti o jejím životě (tak intimní, že zaznamenány být nemohou), kde dělala ta rozhodnutí, která ji zavedla tam, kde pak byla. Měla se třeba vzepřít sňatku s Němcem? Jenom na dobu bych to nesváděla. Ale on i Komenský to schytal a kdejaký klaďas. Čím to? Ale to zpětně nikdo neví, nepochopí, nepoví.

  197. Ale dnes…v dnešní době..nevím, ale doufám, aspoň jsem se jako mladá setkávala s lidmi, kteří moc chtěli to co já, dobrou rodinu a tak dobrého muže, ženu, co by je neoupustili celý život, i přes občasné mraky ,láska by se zcela nevytratila, jen snad měnila by podobu, ale byla s nimi, v nich..Myslím, že i dnes si to přeje dost lidí, málokomu to ale vyjde..

  198. Asi jak kdesi napsal Teo..chtít, přát si nestačí..i když je to dobrý začátek.

  199. tak jsem si o umirani pani Nemcove nasla uplne vsecko co bylo na internetu a ten syfilis je az na poslednim miste. jako pomluvna smyslenka. protoze priznaky teto nemoci teda nejsu zadne.

  200. jinak si myslim, ze clovek si nelehky osud pripravuje vlastni neprizpusobivosti. Ze jede po sve koleji (treba spravne) a nedba nazoru "klanu" ktery ho chrani a zivi.
    neco jako Jan Hus neob jezis. nezajima ho jak prezije on, jeho deti, kdo ho ochrani a kde si ustele. jsou to lide mirumilovni. zranitelni. krehci.
    Osobne chovam obrovsky respekt k takovymto lidem. Dilo pani nemcove je pro me vedlejsi, psala protoze psat musela. To uchvatne na ni je jeji zivot. Obetovala ho pro svoje vize.
    Jako spousta jinych obetovala svoje zivoty pro svoje vize a idealy.
    Ja jsem se prizpusobila, ale kdyz se divam kolem sebe tak porad vidim drobna svetylka neprizpusobenych. Obdivuju je.
    Je fakt uzasne ze jsou takovi lide. Co jdou za svym a je jim uplne jedno ze po ceste zhebnou. Proste zhebnou tise protoze dal uz to nejde.

  201. teda kdybych byla katolik tak bych nemcovou prohlasila za svatou.

  202. Jj. ratko, tohle taky obdivuju, ona si mohla najít cestičky, věřím, že ano, ale nebyla pokrytec a dokud je mílo síly měla, stála si za svým. Muselo ji být hrozně, trpěla ztrátou dětí,jo vše obětovala svm ideálům. Její vrstevnive, co šly, nebo chtšly jít podobnou cestou to vzdaly..nelze taky odsuzovat, když viděly, jak ona dopadá..ty co ji zradily..původně z nejvěrnějších..tak to mi dost vadilo, že se trhly..chápu.Zradu ne a ona ji nesla těžce dle korespendence.Velmi si jí vážím, jako člověka ať si o ni říká kdo chce co chce…A že to jí kdekdo už dal jmen..
    Hm, nad Méří Magdalénou se taky ošklíbali (dle bible) a pokrytci, kteří ji nechtěli v chrámu jí nesahali ani po kolena, což jim Ježíš řekl, že její víra je mnohem silnější a opravdovější, než ta jejich..i kdyby to vše bylo smýšlené, nezřídka to tak v životě chodí…

  203. Nojo, blbej nápad. Pravda je, že jsem kondomy vyštrachala ze skrýše předem, ale pak si na ně ani nevzpomněla – neměla jsem si nakonec dávat tu slivovici! Nepamatuju si tím pádem nic moc, ani jak jsem usnula. Ale na oplodňovací situaci podle mě nedošlo… :-)

    A teď nevím, jestli mám ovulaci, anebo proč by mě jinak tlačilo břicho; ledaže… A celé dopoledne jsem byla tak unavená, že jsem sotva lezla. To se mi nestává.
    No předpokládám, že je to jednak z včerejšího červeného zelí a za druhé prostě psychický, že si to nějak vymejšlí moje tělo, které asi touží otěhotnět… ajajaj. Protože třetí nebo čtvrtý den přece nějaké příznaky jsou jen úplně vyjímečně – jsem si přečetla. Ale kupodivu některé uváděné by se teda shodovaly…

    No nic.

  204. ad 235: Ratko, děkuji ti za ten komentář. Už jsem to pochopila. Tyhle lidi, jak říkáš nepřizpůsobiví, jsou tady velmi důležití. Přinášejí, připomínají nám ideály, "nové" myšlenky. Prorážejí svými tvrdými hlavičkami cestu, mlátí s ní do zdi, tu svou si často rozbijou, ale těm dalším stačí už jen ťuknout. – Podobně to bylo i s myšlenkou, že Země je kulatá. G. Bruna za to upálili, ti další se už nedali, ale …….. od té doby víme, že Země je fakt kulatá a točí se. :-)

    Nebýt těchto lidí, žijeme jako zvířátka.
    Takže díky, Ratko, trefila jsi hřebíček. Ty jej považuješ za anomálii, já za cestu k vývoji. A obojí je platné. Logické a v pořádku.

  205. ad 238: Liško, jistě, to je hra psychiky. I když …..
    Každá z nás má o tom asi nějaký svůj příběh, já třeba věděla o oplodnění v tom okamžiku. Blesklo mi hlavou takové zvláštní světýlko, já tomu však bohužel nevěnovala pozornost. (Ale to byl signál duchovní ne fyzický.)
    A i kdyby! Tatínkem by byl milý hoch s milým psem, se kterým šlo všechno "v klidu a pohodě". Navíc je mladý, takže dobrý genetický materiál. …… Žádná tragedie, ne? :-)

  206. 241 Lenko, nene nepovazuju to za anomalii. Spise za vyber. prizpusobit nebo neprizpusobit. oboje znamena obet. obet ducha nebo obet tela. jedno z toho musim obetovat. nekdo si mysli ze se neprizpusobil a uz davno prizpusobeny je /jede podle neci taktovky) akorat o tom nevi protoze je zmanipulovany.
    ale ti lide ktere obdivuji a o kterych mluvim naslouchaji pouze sobe.
    a umiraji taky sami, opusteni a nepochopeni. nemocni a zlomeni.
    Toho bruna jsem tam mela taky ale nakonec jsem ho vymazala, aby tam nebylo prilis moc jmen. ale tech jmen je hodne a vsichni skoncili spatne.
    a zajimave na tom je, ze ti co prisli po nich se jiz organizovali. byli mnohem silnejsi a zdravejsi. vytvareli skupiny a tim vymezovali nove koryta, nove hranice a nove klece. protoze prave vymezeni se do nove uzavrene skupiny spousti hranice novych idey a prosazeni techto idey a tim i boj o "moc alias spravny nazor". porad se to opakuje.
    kdyz teda reknu ze jsem se prizpusobila tradicnimu modelu zivotniho stylu a prijala jsem hodnoty vetsinouve spolecnosti tak jsem automaticky uzavrela sveho "ducha" do vezeni. spoutala jsem ho.
    bud jedno nebo druhe.

  207. Lisce nevim co mam prat. zda spoutaneho ducha v usporadanem zdravem tele nebo svobodneho ducha na vzduch se derouciho ducha v tele (a zivote) rozdrbanem. asi to moc delim. ale sama si usporadavam myslenky. hledam jiz delsi dobu tu revoltujici bytost ve me ktera najednou zde neni. volam ji k zivotu a nenachazim. A nevim zda mam nad tou ztratou plakat nebo ne. obcas placu a obcas ne.

  208. Kdyz nekdo nepouziva kondom, muze to zvysit nadeji, ze bude celozivotne verny. Potvrzuje 9 z 10 panicu :-)

  209. Já bych lišce přála vše co je opravdu jí vlastní a to co v ní opravdu je, ať je to cokoliv, aby to v sobě nezapírala. Zatím má pro to všechny předpoklady, povahu,kašle na nějaké konvence a pořád si ten přepych může dovolit. Myslím tím jít si za svým, tak jak to cítí ona i třeba s rizikem..
    Myslím si, že právě nejvíc jsou lidé nešťastní různou měrou, když popřou z rozumu, to co v nich je. Takových nás je většina.Pokud se mi něco z toho, co jsem v životě opravdu chtěla, pak ta rodina i s vnoučaty. Jsem za ní opravdu ráda, je to strašně moc. Ale na druhou stranu dobře vím, že to ostatní, co jsem chtěla taky moc, ale nebylo na předním místě, jsem si jednoduše nechala vzít a nebojovala o to. Abych měla klid a tím pádem taky z pohodlí. Ale v sobě jsem ten klid stejně neměla, bývalo by to šlo, ale přizpůsobila jsem se..A roky letí…

  210. Prostě chce to žít naplno s tím, co člověk v sobě má a nic zbytečně neodkládat s tím, ono mi to jednou vyjde. Může se stát, že pak už člověk ztratí sílu a to pak vzdá tuplem, protože zase už ten klid opravdu potřebuje.

  211. Snad se Hančí nebude zlobit, ale co ona..obdivuji ji, protože i přes svůj věk a zdravotní problémy, ona tu sílu našla celkem pozdě, ale takových moc není. Ale kde tu sílu bere, já nevím..ona žije pokud možno to, co chce, přesto, že jí často není dobře a mnohé ji musí unavit, ale je to taková ta únava, co není tak nepříjemná, co jí stojí za to žít si své.

  212. Vy do toho života vidíte mnohem líp než já.
    Vždycky jsem byla dost naivní, ale myslela jsem, že už mě to přešlo před pár lety. Jenže asi to byl omyl a zbožné přání :-)

    [245] roji
    "Kdyz nekdo nepouziva kondom, muze to zvysit nadeji, ze bude celozivotne verny. Potvrzuje 9 z 10 panicu"
    Jak to myslíš? Já jsem tak natvrdlá, že nechápu ani tohle.

    [242]
    Pro mě by to tragédie nebyla, dost si s tou myšlenkou pohrávám :)
    On ten kluk nakonec asi není o moc mladší než já. Jen nevím, co by tomu otcovství řekl on. No uvidíme. Zatím příjemný klid. Už žádné mikro-pravděpodobnostní plané poplachy.

    Vlastně je pravda, že nikdy nespím s lidmi, co by pro mě jako potenciální otcové potomka byli zásadně nepřijatelní.
    A tak dlouhná)o jsem pauzírovala (teda dobrovolně, byla jsem v tom spokoje, že jsem se rozhodla už nepauzírovat :)

  213. OPrava poslední věty:
    A tak dlouho jsem pauzírovala (teda dobrovolně, byla jsem v tom spokojená), že jsem se rozhodla už nepauzírovat :)

  214. [250] K cemu by byl panicovi kondom? Obvykle jich s sebou moc nenosi. A komu by byl neverny? :-)

  215. ad 250, já za sebe liško, vidím prdlajz, nebo možná už vím, že jsem toho dost zažila..vědět a řídit se tím..je o něčem jiným..Spíš člověk dokáže poradit okolo, tím, že už lecos poznal SNAD, ale stejně si jede dál po svým :))
    Kolik lidí dokáže to nej, co si myslí poradit mně..A stejně..i když vím..zase jedu si podle toho jak to cítím.
    Dokonve si nejsem jistá, jestli bych žila jinak, narodit se znovu do stejných podmínek ;)

  216. 253: anino, asi ne, asi nejde žít jinak, za stejných podmínek. Kdyby to tak šlo, mít nějakou zkušenost dřív, než ta zkušenost přijde :)
    To by byla nuda, všechno by bylo známé, žádná překvapení, žádný vývoj.

    Leda si ty zkušenosti nějak povyměňovat, kdyby šlo, kdyby byly přenosné. Zrovna ty tvoje zvláštní zkušenosti bych ráda, určitě bych byla duchovnější člověk.
    Mám totiž dojem – zvlášť po čtení a komentování u Christabel – že jsem duchovní míň a míň a odkláním se od toho. To je divný :(

  217. Lisko, teda me prijde ze jsi mnohem duchovnejsi nez christabel a komentatori na jejim blogu.

  218. teda chcu tim rict ze duchovnost je pro mira naplneni (a realizace) vnitrniho zivota nikoliv prihlaseni se k nejakemu duchovnimu smeru.

  219. No tak to mně připadá naopak. Leckdo má svého boha nebo bohy a já mám prd :))
    Protože se nepřikláním k ničemu a čím dál víc se přikláním k tomu, že ani není, k čemu se přiklonit. Moje náboženskost nějak vyprchává :(
    Pamatuju si, že asi v osmnácti letech jsem si řekla, že je stejně nepoznatelné, jestli bůh je, anebo ne, a rozhodla jsem se, že otázku víry a náboženství odložím na budoucnost, na později.
    Potom před svatbou, o deset let později, jsem se snažila stát se křesťankou, nějak to všecho pochopit a prožít a uvěřit. Jenže nakonec se mi to zase moc nepovedlo. Takže soudím, že už není, na jakou dobu to odložit. Pochybuju, že někdy budu věřící.
    Někteří pohanští bohové jsou mi celkem milí a jejich systém mi připadá docela geniální. Systém archetypů. Jenže existence archetypů mi ještě nedokazuje existenci boží.
    Takže se tím zase znova nezabývám. Až najdu novýá konec, za který to chytit, tak to zase zkusím :)

    Nejduchovnější jsi samozřejmě ty, ratko, to myslím opravdu, a ne ironicky. Máš přehled o hodně směrech a vůbec!

  220. … a Kojot a Lucienne samozřejmě. Mají osobité pojetí duchovnosti a obdivuju, že to i sdělují. Připadá mi to cenné.

  221. 256
    aha. Realizace vnitřního života může být ale i dost neduchovní, ne? Když ten vnitřní život je málo duchovní:)

  222. K duchovnu jsem přestala mít respekt, když jsem se dozvěděla, že ho lze rozdělit na dvě samostatná slova.

    Jeden z úhlů pohledu na víru je, že víra je dar. Dar, který uděluje Bůh. Bůh má lidi rád, a když někomu dar víry nedá, tak ví proč a možná to znamená, že by z toho dotyčný třeba neměl nic dobrého a "nevíra" je pro jeho vývoj lepší. Já měla s tou propagátorskou částí křesťanství vždycky potíže.

    Realizace vnitřního života je vnější život, ne?

  223. Myslím, že bychom tu měli udělat soutěž a žebříček, kdo je duchovnější a kdo je ten úúúúúúúplně nejduchovnější ze všech!!! :-)))))))) To je totiž děsně důležitý! :-)))) Taky by za to mohl dostat třeba diplom. :-)

    Moc se mi líbila, Liško, tvá věta: "Leckdo má svého boha nebo bohy a já mám prd :))"
    Ba ne, ty nemáš prd, ty máš sebe! :-) Náboženství k Bohu se má jako politika k pravdě. Lituješ, že nejsi politik či člen politické strany? (Věřím, že ne.) Pak nemusíš ani litovat, že nejsi náboženský vyznavač. A jestli si někdy povídáš upřímně se sebou, Bůh nebývá daleko. :-) A můžeš mu věřit či nevěřit, je mu to celkem jedno, on je s tebou (jako s každým) pořád. Nejlepší přítel, nic nečiní (co by činil, když nemá ručičky? Má jenom ty ruce, co mu půjčíme my.), jen nabízí optimální řešení situací. Vezmi nebo nech být, sám každý pak zjistíme, co se vyplácí. Radit se s ním či nikoli. – A když to budeš jen ty sama, s kým se radíš, nic se tím nezmění, nic tím neztratíš. Hlupáka ze sebe neuděláš, ale možná, že jednou …. přijde informace, rada, obraz, vize, zážitek …… takový, že najednou nebudeš mít pochyby. Ale to jen možná, když si o to řekneš svou touhou. Jinak v podstatě není potřeba vědět, zda Bůh je či není a co nebo kdo to je. Stačí si upřímně povídat sám se sebou ….. a ono se uvidí. :-) Mohu jen doporučit.

    Jinak uctívat třeba hrníček od ranní kávy a ze sedliny dole se snažit předpovědět dnešní den a množství erupcí na Slunci může být pro někoho docela dobrá zábava a může mu i něco přinést. Rozvoj fantazie určitě. :-) Taky se dá hrníčkový bůh uplácet (značkou kafe, množstvím mlíka nebo cukru). Lze kolem něj tančit, milovat jej (kdo nemá rád ranní kávu nebo čaj?!?). To všechno může být hezká (i duchovní!) hra jako všechna ostatní uctívání někoho, nečeho vnějšího. Ovšem to, co nám je v životě opravdu k něčemu, je uvnitř – ne hrníčku, nás! :-)

  224. Ad 205 – z vyjmenovaných indicií by mi jednoznačně nejpodezřelejší přišlo to vrhání se do trhu s nemovitostmi.
    A to myslím naprosto vážně.
    Vybírej mezi lidmi, kteří něco tvoří, umějí, ne kteří hledají skulinky a fígle.

  225. uctivat muzeme klidne i hrnicek k snidani a bude to stejne jako uctivani boha. Muzeme i verit v hrnicek a budeme tim verit v boha. protoze vse je jedne podstaty a upletene z jednoho jedineho bodu. takze zamenitelne.
    Nejvic ze vsech filosofickych smeru si važím Zenu. ten boha nema, ale ma cestu jak najit sam sebe. a k tomu slouzi ruzne koany a myslenkove presmycky. smysl nei v tom nalezt boha nybrz se zbavit smeti. takze Lisko nemusis mit zadneho boha, staci kdyz se clovek zbavi vsech tech kufru, tasek a kramu co sebou taha. A muze to byt i buh vcetne cele bible

  226. ad 254, liškoooo, aale, tak jsem to nemyslela, jasně, že jsem měla na mysli jiný běh života, ale už mít někde v sobě ty zkušenosti. Jinak si myslím, že to není tak, že bys měla prd, naopak..ale asi to nevíš, nebo si když si sama nejsi jistá, tak to nehlásíš :)) Ne, na vše je potřeba si sáhnout, abychom tomu uvěřili..takovej vševěd není ani liška :)
    Ano, člověk přese nemusí mít žádného boha co uctívá, natož chodit do kostela atd. ž jen když šlověk pokorně uzná, že on je tu jen tak malá tečka..a že by on byl zrovna ten, co vidí nejdál..?

  227. Lenko,
    hned jak jsem napsala [257][258] o duchovních bloggerech a vypla počítač, uhodila jsem se do čela, že jsem s Aninou nejmenovala Lenku!

    Tak teď můžu teprve pokračovat:
    Ten "hrníčkový bůh" mi vyloudil úsměv. Pravověrní křesťané by to okamžitě nazvali pohanstvím. Nevím, jestli nebezpečným pohanstvím,když jde o hrníček ranní kávy… :)

  228. [262] Ru
    Aha, až takhle alarmující ti to připadalo. Dobrá rada – lidi, kteří něco uměj a uměj dokončovat věci a dělat je postupně a neskákat a ještě mají nějakého koníčka a dokonce třeba tvůrčího, to je pravda, že to je o hodně víc sexy a pro mě obdivuhodné.

  229. anino,
    nojo, malá tečka. Je to tak. Většinou je to ale pro mě dost děsivá představa.

  230. ad 262: Abych pravdu přiznala, tak to mě u panáčka trochu zarazilo také, ale to by člověk mohl vyloučit v konci většinu lidstva klidně včetně sebe. Nicméně práce hodně vypovídá. Hodně se na ní pozná, jak člověk přemýšlí, jeho hodnoty a priority. Přesto třeba takový realitní či pojišťovací agent může být naprosto spolehlivý, čestný, pracovitý, poctivý člověk. A třeba univerzitní profesor může být charakterově na odstřel. Takže … nic není zárukou ničeho, ale jak člověk o práci (klientech) mluví, jak se k ní staví …… hovoří o mnohém.

    ad 266: Liško, prosím tě, nedělme se na duchovní a neduchovní. Dyk je to hloupost.

    Stejně jako je hloupost uctívat jako boha hrníček od kávy. Napsala jsem to proto, že klidně i ortodoxním křesťanům může dojít, že když uctívají Ježíše na kříži, zas tak moc se to od uctívání hrníčku neliší. Mnozí křesťané se často od pohanů liší jen málo. Hlavně tím, že uctívají symboly a rituály víc, než aby si vzali z víry TO podstatné.

    ad 266: Naposledy jsem vzhlédla k muži s totálním obdivem, když vyprávěl, že dceři k narozeninám upekl osobně dort. Že upéci těsto bylo snadné, ale ozdobit to mu šo hůř. Prostě nechtěl nic z obchodu, i když může koupit, objednat cokoli, chtěl jí dát osobně vyrobený dort, a to mě dostalo.

  231. uctivani muze za to ze upekl tort je take ritual. Muzi jsou prece skveli kuchari. A umi udelat jakoukoliv domaci praci. Kdyz jim to dovolime.

  232. 272:
    Hehe, ale co to znamená – včas? :-))

    Pečení dortu? Já se strašně ráda koukám na muže, když něco vaří – pro mě. A vyndavá si svoje osobité nádobí a svůj hmoždíř a koření. Nebo ráda vařím s ním. Ráno po společné noci hlavně.

  233. Libi se mi kdyz muz donese kavu do postele. A pak skoci pro cesrtve pecivo a nachysta snidani.

  234. ad 271: mluvil někdo o uctívání muže? Co to sem pleteš, Ratko?

    ad 275,276: Taky nemám ráda snídani do postele.
    Co se mi – nám líbí (popř.nelíbí) na mužích, to by bylo asi dlouhé povídání. Nekonečné …… A jenom teorie. V tomto případě preferuji praxi – objevování, oceňování či posílání do hájíčka zeleného…..

  235. Lenko chybicka se vloudila, obdivovani muze za to ze dovede neco konkretniho je taky ritual. Ja treba obdivovala meho sefa, ze dokazal behem 15 minut vymenit praskle kolo :o) byl uzasny.

  236. ad 278: hm, já to teda za rituál vůbec nepovažuju, ale je to fuk. pro mě to byla jedna jediná myšlenka, která mi utkvěla, když cosi vyprávěl a tohle podotkl mimochodem. Mně to spíš dojalo, že i když mohl koupit cokoli, že chtěl dceři něco udělat vlastnoručně, i když to nikdy nedělal a muselo mu to dát děsně práce. Nepodařilo se mu to moc exkluzivně ozdobit, taky se nepotřeboval předvést….. prostě byl to akt lásky. Proto se mi to líbilo.

  237. Pořád přemýšlím, o čem bych napsala další příspěvek, abychom mohli pod ním volně pokračovat v rozhovoru na jakékoli téma. :)

  238. to je hezky akt lasky. ale zeptam se mozna tak trochu z jineho uhlu. meli usporadane vztahy doma? laska k manzelce, hezky vztah a tak?

  239. Zdravím po delší době! Liško, tvůj ctitel měl pravdu. Jste pěkný bestie, protože než jsem tu vaši diskuzi přečetl, trvalo to minimálně hodinu mého drahého času :-)

  240. jayee,
    no a nic z toho :)
    Takhle čtu diskuse na pár jiných blozích. A už ani nevím, o čem byly. Vlastně už ani nevím, o čem byla tahle. Ten čas nepostojí a nepostojí, to je blbej úděl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.