I-ťing a feng-šuej

JE MI TO PŘESTO MILÉ…

Knihu proměn a (některé) publikace o feng-šuej pročítám ráda. Asi proto, že nejsou v podstatě náboženské, že neobsahují žádná dogmata; představují určité principy a ponechávají na každém člověku, jak se sám rozhodne a jak si kreativně uzpůsobí prastaré informace ke své libosti, potřebě nebo užitku. Tak se mi to jeví a tak je mi to příjemné.

Ano, namítnout se dá, že co bere I-ťing nebo feng-šuej za samozřejmou danost, může vyplývat z toho, odkud v Číně vítr fouká, co je v Číně prokázanou opakovatelností, která nemusí být totožná se středoevropskou zkušeností. Nemusí. A může. A nemusí. Já necítím z I-ťingu nebo feng-šuej (ony jsou beztak propojené) žádný diktát. Nic mi nebrání se něčím řídit nebo neřídit, číst to nebo přeskočit, zamyslet se nad tím v kontextu nebo bez kontextu (když ho zrovna neznám) nebo se nezamyslet. Jak chci.

Člověk musí vybírat. Co by jinak byl! Vybírat je podle mě potřeba, které příručky feng-šuej mi tuto volbu dávají. Cením si těch, jež vysvětlují principy, propojují, naznačují možnosti aplikace. Odkládám ty, které obsahují universální návody typu: dejte si pod postel misku se solí a na západ kovové hodiny. Takové „americké“ knihy nebrat. Ale někdy i z nich se dá občas něco vyzobat – třeba jen dvě věci z celé knížky plné barevných fotek na křídovém papíře.

Poslední praktická zkušenost: Pověsila jsem si na zeď jednu svoji fotku. Jsou na ní podzimní listy na vodní hladině a pod hladinou. Podzim a voda. Pověsila jsem to na západ, čemuž vlastně podzim odpovídá. A zároveň fotka visela v koutě bohatství. To jsem ještě nepromyslela, jak by to šlo nebo nešlo dohromady. A pár týdnů poté koukám – v tom rohu u stropu začíná být plíseň. Předtím nikdy nic. Může to být náhoda, jistě, je to venkovní kout, nejvystavenější vlhkosti, to ano. Ale byl jí vystaven půl roku předtím, jenže oplesnivěl zrovna teď. Co říká feng-šuej? Že oheň na západ (tj.kov) nepatří. Však oheň taky na obrázku nebyl! Naopak, voda. Voda nic, ta by podle feng-šuej neměla být nijak na škodu ani ku prospěchu, myslím. Nebo že by žlutý list, symbolizující na obrázku slunce, zafungoval jako oheň? To už bych si vždycky mohla najít nějakou interpretaci jednoho z dílčích prvků, abych mohla potvrdit účinnost feng-šuej! A to teda dělat nebudu. Stejně jsem tu fotku zase sundala a pověsím si tam jiný obrázek. Krom toho jsem ovšem roh postříkala přípravkem proti plísni; přece jen: Co můžeš udělat sám, nenechávej na feng-šuej, na kartách nebo nějakých runách :-)

Další věc je užití I-ťingu pro věštění. Já myslím, že člověk, když opakovaně věští z čehokoli, vytvoří si určitá schémata nebo vlastní významy symbolů, které mu fungují. Protože jsou jeho a protože ten život je taky jeho a koneckonců co jiného by se v budoucnu mělo přihodit, než něco typicky „jeho“! I-ťing ovšem odpovídá na otázky zvláštně a zajímavě. Jako by se sám rozhodl, jakým způsobem a na který aspekt otázky odpoví. To zní naivně, že jo… Ono vlastně nejde o odpovědi. Jen o náznaky cest. A zase je ponecháno na každém člověku, co s tím. A to mi jako výstup věštby připadá zcela dostačující. Já totiž mám chuť si něco vyvěštit jen v určitých obdobích nebo situacích. A to těch, kdy pro sebe potřebuju nějakou malou útěchu, která mě přivede k vnitřnímu zklidnění. K I-ťingu tedy sahám jen ve chvíli, kdy něco očekávám a ono to ještě nepřichází. Ve chvíli, kdy jsem lehce nekoncentrovaná na svět, protože mi to očekávání nedá pokoj. A I-ťing toho napovídá v odpověď tolik, že nebývá problém si v tom něco útěšného najít, popravdě řečeno. A někdy se stane, že se posléze k věštbě vrátím, až ve chvíli, kdy vím, jak celá situace dopadla. A pročtu si ji znovu. A pak vidím, jak to vyšlo. A někdy vidím, jak jsem svou interpretací sama sebe balamutila, protože jsem chtěla, „aby to dobře dopadlo.“ A přitom teď vidím, že správná odpověď tam je. Nojo – teď když vím, jak to dopadlo, to se to interpretuje věštba!

Ale abych pořád nerelativizovala a nezpochybňovala, uvedu poslední případ, kdy jsem věštila pomocí Knihy proměn: Otázka se týkala toho, jestli se ozve pan Bowling, s nímž jsem si vyrazila před týdnem, nebo jestli já snad se mu mám ozývat. A to ne, to jsem se teda nechtěla ozývat jako první, to je pravda. I-ťing pravil spoustu věcí, kterým jsem v té souvislosti neporozuměla, a pravil dvě věci, kterým jsem porozuměla: Doporučuje se počkat. A druhá věc: „Sedmý den je časem návratu.“ A já si řekla, aha, sedmý den je dnes. A nic. A usnula jsem a pak mě probudila esemeska od pana Bowlinga. Jasně, zase se to dá ožulit a říct si: Sedmý den od čeho? Od kterého dne, od které události předchozí? – A hned se najde několik sedmých dnů.

Věci, kterým v I-ťingu nerozumím, čtu trochu jako poezii a vnímám celkový dojem. A to mi stačí. Ale s čím si úplně nevím rady, jsou doplňkové hexagramy. Přečtu si výroky hexagramu, který mi vyšel jako věštba. Pak pokud vyšly i některé dynamické čáry, přečtu si výroky čar a přečtu si výrok doplňkového hexagramu, vzniklého proměnou dynamických čar z jinových na jangové a naopak. Jenže nevím, o čem si to čtu. Jak se vztahuje doplňkový hexagram k původnímu? Jak se vztahuje k mojí otázce?

Jak to vnímáte vy?

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

85 komentářů u „I-ťing a feng-šuej

  1. ja jsem tak torchu pretizena protoze vubec nevim vo co jde. ale vcera jsme byli v Brne a tam v knihkupectvi meli asi 12 plnych vysokych regalů (mozna i vic) s duchovni literaturou. Jen Osho mel cely jeden dvoumetrovy ragal (nebo jeste vetsi) A ty esotericky literaturu, a vesteni uplne mi poklesla brada. to za mych mladych let nebylo.
    hledam knihy od zenoveho mistra Seung SAhn. Zenove literatury je malo. no nedivim se :o)

  2. no nekoupila jsem nic. rikas neco zenoveho. zkusim. jinak cinani na feng suej slysi. Jeich mesta i mrakodrapy maji pokazde mista (pruchody) aby neblokovaly tok energie. A tak vidis obrovsky mrakodrap a v nem obri diru :o)

  3. 4:
    jsem četla. O žabce.

    Ještě mě napadlo k počáteční plísni v rohu bohatství (nojó, já vím, že tam je kvůli tomu, že j to venkovní roh a že začal podzim a nevětrám celý den jako v létě! (-:

    Mě napadlo, co to má jako signalizovat o mém bohatství, o hojnosti (a čeho hojnosti). Že moje finance nějak moc dlouho leží neprovětrané? Mno. Je pravda, že po delší době mi zrovna teď na účtu trochu zbývá, není vyčerpán až k nule. A to hned mi musí nějaká plíseň říkat, že mám provětrat a rozfoukat a rozfrcat prachy? :-)

  4. Dík, Saule, jdu si to tisknout, dokud mi jde internet… po týdnu, co v práci nešel :(

  5. ad [8]
    …a je to jiné než Kniha proměn přeložená od Oldřicha Krále. Používám radši tu knihu; mně internet není tak domácky milý při divinaci jako papír :)

  6. re8:

    tohle je z toho odkazu geniální:-0:
    2 linie: Rozjímání o již čistém světě, vidění skutečnosti
    3 linie: Rozjímání ve světě a za světem
    4 linie: Rozjímání za světem
    5 linie: Rozjímání ani v ani za světem
    Vrchní linie: Ztráta chuti k rozjímání"

    Aby čovek prošel 5.liniemi něčeho,na co nakonec ztratí chuť.
    :-)))
    Ale to vlastně nemyslím ironicky,ono to asi fakt jinak nejde.
    To je jako ochutnat 5 druhů zmrzliny,pak se zblít a už nikdy nemít chuť na zmrzlinu:-0

  7. No vidiš, takhle já teda vůbec na ty čáry nekoukám – spíš na jejich postavení, vztahy a taky na celkový vzhled hexagramu, grafický.

  8. Jenom rychlovka k i-ťingu: Ukáže ti, jak by to dopadlo, kdybys nechala v hlavě to nastavené tak, jak v dané chvíli máš. Pohni myšlenkou a vše se přeskupí jako obrázek v kaleidoskopu. Vyzkoušeno mnohokrát.

    Rychlovka k feng – šuej: Když jsem si přečetla základy, zjistila jsem, že můj byt/pokoj je/byl skoro vždy zařízen plus mínus dle toho, aniž bych o tom cokoli předtím četla. Je to prostě tak nějak přirozené. Jako třeba ergonomie v kuchyni, uspořádání věcí na pracovním stole …… a oni to ví, věděli, my západní Evropané jsme ztratili smysl pro přirozené a teď to pracně a draze objevujeme. (Že to zrovníka mám v krvi já, je možná tím, že jsem byla v minulosti stavitelem chrámů tamtéž. Anebo mám možná mentálně blíž k mravencům než k západním Evropanům :-)))

  9. Lenko,
    k I-ťingu: jo že by? Tak není blbost si hned věštit to samé znova? :)

    Taky mívám zařízení celkem v souladu s feng-šuej. Akorát musím vždycky přemýšlet, jaký obrázek pověsit kam. A sektor partnerství mívám takový nedotáhnutý, to pozoruju opakovaně. Třeba teď v něm mám tyčovitý věšák s oblečením a bednu s cédéčkama. Tak jsem tam aspoň frkla mušle ve dvou skleněných nádobách – když už je to na sever.

  10. ad 13: " "věštit" na to samé znova " – hned ne, po hluboké vnitřní práci, po hlubokém rozhodnutí, že do věci dám to nejlepší, čeho jsem schopna, a dál to pustím po vodě. Ale to už zase ten I-ťing není potřeba. :-)

  11. To už není :)
    Ale je hezký, když přečtení kousku I-ťingu člověka přivede právě k tomu, že I-ťing zase odloží a nepotřebuje.

  12. ad 15: A v tom je právě genialita I-ťingu. :-)
    Ale musí najít toho správného čtenáře, který tu kvalitu správně uchopí. :-) Ostatně jako každá kniha. :-)

  13. Saule,
    tak ta Jungova předmluva k vydání I-ťingu byla dost suchá a nudná. Vůbec nic objevného ani moc filosofického, čekala jsem nějaké větší propojení a kdovíco.

  14. Stejně jsou na tom I-ťingu nejzajímavější ty proměny, ty přesmyky určitého hexagramu v jakýkoli jiný!
    Jenže právě (viz posledních pár vět článku) jsem pro sebe nepřišla na to, jak si tohle vykládat, jakou možnost to dává.

  15. Zamyslela jste se někdy nad tím,KDO Vám při pokusech o věštění odpovídá?

  16. 20:
    Jo, odpovídám si já svou interpretací nashromážděných mouder.
    Jestli ta moudra vycházejí z archetypů bez ohledu na náboženství, anebo ze světa ideí, od Boha, to já nevim a neví to nikdo, si myslim.

  17. … ale nevím, proč by křesťanský Bůh volil pro své promluvy zrovna I-ťing…

  18. 21:
    moudra respektive moudrost nepřichází z archetypů,ale naopak z toho,jak dalece se od nich člověk distancuje.
    Odpovídáme si sami,s tím souhlas-ať už prostřednictvím I tingu,Tarotu,nebo bez nich.
    Ty metody věštění jsou jen o tom,jak daleko člověka vedou do jeho podvědomí.Potom se odpověď může jevit jako nečekaná,nová…ale to neznamená,že je správná v tom smyslu,že by mu byla prospěšná.
    Z tohoto pohledu je věštění jen další kejklířskou atrakcí se spoustou prodavačů,spoustou zájemců a spoustou Lží,které zůstanou lží i když se vyplní do putínku tak,jak byly předpovězené.
    A nejsou ani žádným kaleidoskopem,kterým můžeme po nějakých rádobyhlubokých pragmatických úvahách trochu potřepat,aby nám vyšel příznivější obrazek,když nám zrovna nevyhovuje ten,co tam naskočil napoprvé.
    Osud člověka určuje jen a pouze jeho vlastní povaha.
    Kdo chce poznat svůj osud,ať pozná svou povahu.
    Ale to "poznej sám sebe" už bylo přece nad Delfským orakulem ,tuším.
    Ale lidi pořád radši ty orakula,protože kdyby se místo do třpytivých kaleidoskopů museli podívat do studánky pravdy a uviděli tam svoji pravou tvář,tak zkamení hrůzou.

  19. Saule,
    pěkně.
    Není potřeba zkamenět, když se podívám. To by byl dost pesimistický pohled, to by neměl život smysl. (Třeba nemá :-)

    "Věštění" není žádné věštění; nebo já ho používám, jak jsem psala, jen ve chvíli, kdy se chci o něčem "ujistit" resp. chci si o něčem udělat nějaký závěr, že "nějak to dopadne", abych mohla jít od toho a dál aby mě to neotravovalo a neubíralo to kapacitu, kterou radši věnuju jiným věcem. Aby mi to nerušilo koncentraci na to, na co se koncentrovat chci.
    Když zrovna nemůžu vědět, JAK něco dopadne nebo jakým směrem to poběží, tak mě to zaměstnává. A nechat se tím zaměstnávat by znamenalo točit se pořád dokola a čekat na něco nebo stát na místě. A to teda nechci – tak si přečtu kousek I-ťingu a můžu jít uklidněna směle od toho.

    Prostě to věštění používám jako lék na neuzavřené nebo právě neuzavíratelné věci, které potřebuju pro sebe nějak zavřít nebo na chvíli přiklapnout jejich víko, aby mě nerušily.

    Z jakých příčin věští nebo nevěští jiní, to nevím, to by mě docela zajímalo. Ale nepředpokládám, že by se to nějak extra lišilo ode mne.

  20. 22:
    Bůh prý promluvil k Mojžíšovi,ne skrze I ting,ale stačil mu k tomu obyčejný hořící keř.
    Možná právě tato jeho promluva přivedla židy do hořících pecí Auschwitzu.
    tuším,že Franz Kafka(také žid) svého času moudře napsal:
    "Ti co v Boha věří vědí,že o něm nemohou mluvit.
    A ti co v něj nevěří,by o něm mluvit neměli."

    Takže tak jako tak bych si měl ten komentář odpustit,ale nedá mi to:
    myslím,že Bůh mlčí a kdo není schopen to pochopit,není ho hoden.

  21. 26:
    Možná mlčí, ale přece jen něco gestikuluje, ne? :)

  22. ad 20: KDO odpovídá je dobrá otázka. Platí vždy, když člověk používá dle mého slovníku "hračky naší Kačky" – čili různé pomůcky. Míra pravdivosti odpovědi je poplatná míře odclonění vlivu ega/chtění – toho čertíka, který v každém z nás také bydlí.

    ad 22: podle mého pojetí je Bůh opravdu jen Jeden/Jedno(ta), tak je to tentýž Bůh, kterého křesťané, židé, taoisté …… prostě vyznavači všech náboženství ….. popisují po svém. To se Boha jako takového ani moc netýká. Proč by tedy nemohl promlouvat skrze I – ťing? Promlouvá, jistě, ale co v tom je, to si musí každý nalézt sám a třeba i oklikou přes to, že se nechá věštbou nějak zavést.

    ad 23: Souhlasím s "Osud člověka určuje jen a pouze jeho vlastní povaha. Kdo chce poznat svůj osud,ať pozná svou povahu."
    Naprosto samozřejmě jsem předpokádala, Liško, že I-ťing považuješ jako pomůcku k sebepoznání. Já tedy ano. (Co by to bylo jiného? :-) )
    Povaha je směska našich vlastností. A každá vlastnost je inklinace k určité reakci v opakujících se situacích. A ta reakce je výsledkem inklinace k určitým myšlenkám. A každou myšlenku lze změnit.
    Takže když pochopím, kam mě moje myšlenky vedou – ať už restrospektivou zkušeností, či třeba i za pomoci I – ťingu, nebo i nějaké jiné věštby, mohu je změnit (není to často jednoduché – odložit třeba strach), a tím změním i předestřený osud. Věštba by neměla být NIKDY vzata jako danost, ale jako pohled do mapy. Když půjdeš dál rovně, velmi pravděpodobně tě to zavede tam a tam. Pokud se ti nelíbí to místo, kam tě tvá povaha/myšlenky vedou, něco SE SEBOU udělej, změň to, jdi jinudy. A to je poselství I-ťingu. Pro mě. :-)

  23. Nejsem hoden Boha. :-)
    Vzdycky me pobavi, jakou maji verici silnou potrebu se moralne povysovat nad ostatni. Buh je k tomu primo idealni berlicka. Enjoy! :-)

  24. ad 33: Roji, v tom povyšování máš trochu pravdu, ale …… definuj věřícího :-) Já žádného nevěřícího neznám. Buďto lidi věří v nějakého boha popsaného nějakým náboženstvím nebo si tu představu vytvoří sami nebo věří prostě v "něco", v "přírodu" v sebe, v dobro, v moc peněz … všichni v něco věříme. Kdo je tedy z nás nevěřící?
    A kdo se povyšuje nad koho? Těžko říci.

    P.S. Když s tebou mluvím, stále jsem vděčná za tvou šablonu na blog, ale musím upozornit na jednu pidichybičku. Málo místa na číslíčka v počítadle. Po sto tisících se počítadlo vynulovalo a jedeme znovu od začátku. Mně je to tedy jedno, ale jen tak, kdyby náhodou … hlásit se to musí. :-)

  25. Lenko, to ti kdyztak udelam, jestli o to stojis. Zajimave je, ze u me to nedela, asi jsem si to uz kdysi nekdy rozsiril :-)
    A gratuluju ke ctenosti :-)

    Kdyz se napise "Kdo v Boha neveri, neni ho hoden", da se na to opacit stejnou nadutosti: Kdo veri v boha, neni hoden sam Sebe.

    Jenze my, co verime v sebe sama, nemame tyhle pitomosti potrebu nekomu vnucovat, pokud nas nekdo nevyprovokuje :-)

  26. ad 35: To je pěkný opáčko: "Kdo věří v boha, není hoden sám sebe." Hodné :-) zamyšlení! Však oni katolíci myslím odříkávají na mši něco v tom smyslu jako "nejsem hoden, abych …" To jsem vždycky nadskočila (byvše pozvána na křtiny)

    Co se týče mne, pak Bůh a Já jedno jsme – tedy já – se limitně snaží dorůst do Já, aby to nebylo tak naduté čili s konflikt víra v sebe a Boha u mne mizí, naopak jedno posiluje druhé.

    Víš, myslím si, že on to není problém víry, ale nadutosti jako takové. A nadutý člověk si bere za pomocníka Boha, aby mohl být ještě nadutější. Za to Bůh ani víra asi nemohou.

    A děkuji, že nejsi nadutý počítačový odborník a že bys mi (počítačové negramotce) klidně rád šablonku poopravil. Myslím, že to důelžité není, ale moc dík.

  27. Ta ja bych byl pocten!
    Musela bys mi sverit to nejintimnejsi, co mas :-)
    Heslo k bloguje :-))

  28. Mně teda křesťani, které jsem osobně potkala, nidy nadutí nepřipadali. Vůbec. Zajímavé je, Roji, že někteří z nich mohou myslet, že nadutí jsou "něcisti", kteří nemají rádi církve – viz koment číslo cca 174 pod článkem o humanistických ateistech, u Christabel…

    Lenko, to se ti nevynulovalo, jen ti chybí před pěti ciframi další cifra, jednička. Stačí jen zvýšit počet cifer. Já jsem to tak udělala – ale už nevím, jak to bylo. Roj to určitě ví :)

  29. Liško, dneska mě napadla taková kruciální otázka:

    Co stane se se špičkou, když ulomí si hrot?

  30. ad 37: Roji, tobě bych klidně heslo k blogu svěřila. Nakonec vždyť jsi něco jako jeho tatínek :-), je celej po tobě. :-)) Klidně ho můžeš vodit do školky a trávit s ním víkendy ……… :-))))))

    ad 38: Liško, díky!!! Nejsem tak úplně nemožná. Hurá. Stačilo, cos mi řekla a už jsem to poopravila. Mně nenapadlo, že je to tam taky nastavený pro UBU (úplně blbé uživatele).
    A Roji, tebe si nechám v záloze na něco složitějšího, jo?

  31. bo,
    to zní teda hlubokomyslně. Je na to vůbec odpověď? Mě zaujalo, že hrot je totéž, co špička, jenže jedno je ženského rodu a druhé mužského. Takový detail a zrovna toho si všimnu – celkem v souladu s logikou i-ťingu a jin / jang :-)

  32. Liško, já nevím. Mě to jen napadlo. (Ta otázka mě napadla, já se jen bránil.). Asi to na mě zagestikuloval bůh.. nebo taky Bůh, nebo oba, když zrovna mlčeli a šli na pivo.

  33. bo,
    zní to dost filosoficky… vlastně taky podle toho, jestli jsi na to pivo šel s nimi (Ním), nebo ne; to by hodně vysvětlilo :-)

  34. Roji,
    náhodou mně jsi ještě neudělal to marginové nebojaké kouzlo, aby mi jen první tři články seděly dobře na stránce, narozdíl od těch pod nimi, které jsou odskočené někam do levého sloupce.

  35. oprava 46:
    néé, né aby mi JEN první tři články seděly na stráce dobře – aby byly dobře zarovnané VŠECHNY.

  36. ad 42,45: I ne, dobrá (v obsluze počítače) nejsem a Roj neostrouhal. Docela jsem se těšila, že svěřím Rojovi (jen jemu! :-) ) své sladké tajemství (heslo k blogu)…….
    Ale pak …… nechtěla obtěžovat "mistra" maličkostmi. :-)

  37. Liško,od slůvka "to" jsem už přestal číst, doufám, že mi nic neuteklo, leda nějaké marginality :-)
    Nemůžu to udělat, protože to máš totálně rozhašené, div contejner ti končí pod třetím spotem a to nevím, jax dokázala. Ale je to nějaký větší průser v šabloně…
    ještě jdu pátrat …
    Tak už vím! Na konci spotu máš navíc jedno "" smaž to, aktualisuj blog a si vysmátá.
    Dokážu odhadnout to nejintimnější, no :-) takovej prťavej , a co to dokáže :-)

  38. me to stemi fei šuj pravidly prijde hodne slozite. kdo si to ma vsecko pamatovat. a kdyz to udelam uplne naopak tak z toho treba muzu mit i blby pocit. nevim, jsem asi na to prilis velky chaot.

  39. Mně to feng šuej vychází "tak přibližně" samo a pak se koukám, kam dát zbytky – jako kamení, obrázky a tak. A když mám přehoz na postel jen oranžovo-modrý, kdežto by byl vhodnější barevně jiný, tak ho prostě mám a nebudu si kupovat jiný hned dneska. Většinou se mi časem vynoří nějaké jiné řešení, přijatelné pro mě, pro přehoz, pro feng-šuej i pro kasu. Nějak se to nakombinuje a je to. Nic křečovitého. To mě ani nehne.

  40. … a rozhodla jsem se vůbec nebrat v úvahu nějaké "číslo kua" a orientovat se podle data svého narození. To ne.

  41. je to tak trochu prizracne. prehozy. kameni, obrazky. kupovani. tak trochu horor.

  42. Feng šuej v praxi – vymalujete si čerstvě pronajatý byt na modro, přestěhujete do něj ty trosky světlýho dřevotřískovýho nábytku, co přežily dvacet let vlhka, plísní a rostoucích dětí, jakž takž sladíte ten každejpesjináves – a šéf v práci Vám nabídne, že vám přenechá svůj zamvej nábytek z obýváku, páč jeho paní si přeje vše nové.
    Tak. A řešte pak nějaký fhej počkej.
    :-)

  43. Smarja, mas tam proste uzaviraci tag elementu div navic.
    (je mensi nez)/div(je vesti nez)

  44. čau ru!
    Přeju stěhování plné energie, a ne vyčerpávající. Držím palce, ať modrá stěna a šéfům tmavej zamvej hej šuej krásně ladí; hlavně ať je to po rulisovsku.

  45. 57 ratko,
    pro mě právě to feng-šuej je čisté, světlé, vzdušné, útulné, ale nepřeplácané, s osobitými prvky, které promlouvají jen k tomu, kdo tam bydlí – prostě synonymum pro vhodný příbytek pro vhodného člověka.

    Například v mém pokoji je jedna divnost – prázdný flašky v rohu bohatství, právě tady, kde mám i počítač a spojení se světem, kde teď sedím. Taková moje osobní osobitost – mít flašky prázdný a žádný plný :)
    Mě totiž hrozně nebaví je odnášet. A vratné už vůbec ne. Ty mám i v batohu u dveří, v koutě nápomocných přátel. Ale zatím se žádný nápomocný přítel neobjevil, který by mi je odnášel. Naopak pan Bowling sem před dvěma týdny dvě prázdné flašky doručil (teda vyprázdnili jsme je, no) a jedna je ještě poloplná.

    A teď čekám, jestli se s ním sejdu dneska večer, nebo zítra. A jaké flašky z toho povstanou :) Asi zítra, když se ještě neozval. I když kdoví.

  46. to beru, ale co kdyz se ten oranzove-modry prehoz roztrhne nebo poskodi. pak budes mit problem. byt prestane byt cisty a vzdusne utulny, a zacne hodnba za jinym oranzove-modrym prehozem.

    tohle mi prijde divne, lze se citit dobre i bez prehozu fensuj?

  47. Ty, Lišti, a když teda už přesně víme, čím to je, a zjištěni přectavuje cca 90% práce, oprava cca 10%, nechceš mi dát to heslo? :-)

  48. Né, ten přehoz právě byl barevně blbě. Ale přece tam nemusí být vůbec žádný přehoz, nebo ho můžu dát naruby (to je modrý), jenže to nechci, nebo si můžu najít důvod, proč já to takhle chci oranžovo-modré, co to pro mě znamená – to přece není žádnej problém.
    Já teda našla místo tamtoho (co je beztak na dvojpostel a já mám teď jen jednopostel) jinej přehoz, který je sice přehozem původně, ale já ho používala jako deku v parku v létě, takže jsem zapomněla, že je to vlastně přehoz. Vše plyne. :)

  49. Jasně, nejsem otrok přehozu. On je jen moje věc. Která může počkat, až přijde její chvíle a najde své uplatnění. On čekat může. Já ne, já žiju :)

  50. Napadla me jina vec, ze kdyz clovek nalezne neco co ho nadchne (knihu, nebo nejakou jinou inspiraci) tak se na urcitou dobu uplne zamiluje a prevezme tuto inspiraci. Tedy po dobu zamilovani. Az se nasyti tak myslenku odlozi.

  51. Liško,máš jedno z nejhezčích hesel, které mi kdy bylo svěřeno! A ty si taky jedna z nejhezčích, která mi kdy svěřila takovou věc :-)
    Enjoy!

  52. Tak jsem včera byla na bowlingu a všichni chtěli ode mne pak numeroogické rozbory a když jsem si pak šla odskočit, tak hráli piškvorky a podle těch piškvorek mi udělali také rozbor – piškvorkový. Skvěle seděl (vychválili mě, tak co by neseděl! :-)))) a moc jsme se nesmáli. Co z toho plyne? Proč si nehrát?!? Bowling, piškvorky, s feng šuej, na numerologické rozbory, na babu, na schovku …… není důležité, kdo a jak vyhrává, důležitá je HRA.
    A máte babu! :-)

  53. Roji,
    tys TO našel! Tys vždycky věděl, kde to najít, ty šelmo!

    Heslo bylo zřejmě vytvořeno ve filosoficko-sexuálním období uspokojené vzrušivosti Lišky… které bych uvítala, kdyby přišlo hned teď a už neodcházelo. I když v podstatě se v tom rozpoložení nacházím furt, bez ohledu na okolní podněty. Zatím, naštěstí. :)

  54. Ať žije Roj!
    Doporučuji ho co nejširšímu okruhu všech skvělých uživatelek!

  55. [71]
    nebo neodloží zcela,ale zůstane v něm navždy lehce působící a mile přítomna – jako bývalý milenec :-)

    ratko, já včera našla věc, co mě nadchla – boty. Teda hledala jsem dlouho, dlouho jsem se snažila nechat se nadchnout, ale jen samá obuvnická zklamání na Příkopech. Až jedny boty, zprvu nenápadné, po bližším ohledání z nejměkčí kůže a sexy tvaru (bara celá černá, nic vyzývavého – červené už mám:-). A samozřejmě dvakrát tak drahé než ostatní boty, no. Ale mám je!

  56. … a je to jako ve feng-šuej: Proč bych měl brát to, co ke mně neladí nebo mi nesedí jen proto, že potřebuju boty nebo postel nebo obraz nebo stůl. Buď nemám nic a čekám, až budu mít prachy na to, co chci. A když je mám, tak buď to ještě chci a pořídím, nebo si opatřím to, co ladí.
    (Teda ne že bych já když se obleču vždy dokonale ladila, to vůbec ne; to mě totiž taky nebaví a vždycky přidám nějaký nevhodný prvek, abych to rozbořila :-))

  57. [74]
    Piškvorkový kostičkovaný papír svádí k numerologickým rozborům!

    Kuželky jsem hrála naposled před rokem. A zase blbě. Naštěstí je na internetu, jak se drží koule, která z nich se má používat a kolik kroků má člověk při máchnutí udělat (nojo, takové numerologické je to!) – tak jestli někdy ještě přijdu k bowlingové dráze, tak to vyzkouším.

  58. Lisko, to je krasne rano a perfektni Liska :o) at boty dobre slouzi

  59. Dík, ratko.
    Dneska je pěkné ráno. Jsem doma a nikam nespěchám, rozhodla jsem se přes den nikam nejít a vychutnávat, že se cítím u sebe doma dobře. Kousek dál v kuchyni se mi peče vepřová a bude se péct cuketa, celé přízemí rodinného domu mám pro sebe, kvetou mi vánoční kaktusy, nakoupila jsem si boty, jídlo a jiné krásy, jéé.

    Plánuju vytáhnout tři obří pytle s pletením a posoudit, co a jak v pletařské sezóně, poslouchám rádio, čtu blogy, jsem namazaná vonným mlékem (všemi mastmi mazaná Liška), oooo, okamžiku, postůj!

  60. .. je totiž sobota.
    (To je určeno mně, až si to budu číst za nějaký čásek, abych věděla.)

  61. ad 79,80: Jo, jo, stavitel(ka) chrámů, bejvávalo, bejvávalo, před mnoha staletími ….. možná se moje chrámy už rozpadly (asi je někdo blbě postavil! :-)) )

    Já o bowlingu vím akorát to, že se musí koulí shodit ňáký kuželky, co jsou tak daleko, že se mi zdá, že tam nikdy nemohu dohodit. Dělám to takhle, hele: Vezmu si největší kouli, kterou unesu (naposledy to byla 11ka), oběma rukama ji jako miminko donesu k čáře, tam tři vteřiny hypnotizuju prostřední šipku na dráze, pak nějak upustím kouli, shodím deset a jdu pryč. (A kecám a kecám ….. :-) ) Hodně málokdy dám tu desítku, samozřejmě, ale jinak to takhle dělám, naprosto nenumerologicky a nestandartně. Výsledky však mám. :-)

    ad 82: Jééé, ty sis ale pěkně užívala sobotu …. :-)… to ti přeju.
    (Co bowlingista???)

  62. Pan Bowling nic. Předplánované rande se nekonalo. A mně to nevadilo – stejně jsem se rozmenstruovala a bolelo mě břicho, tak mi bylo milé být hezky doma. Zase jsem si víc uvědomila, že tu mám útulno (to teda před dvěma týdny říkal i pan Bowling. Týden poté mě naháněl, ale já hlídala tátu v Praze, a tento týden teda nakonec odpadl :-)

    Nestihla jsem ani vykrámovat pletení, achjo, snad večer.

    Koule jedenáctka je na mě moc lehká – na internetu bylo, že se to počítá podle hmotnosti osoby a že se má člověk držet jedné koule a nestřídat to, nedohazovat lehkýma, protože ty změny neprospívají úspěšnosti. Ale už jsem zapomněla ten postup výpočtu; každopádně i křehkým ženám by vyšla poměrně těžká koule, ty lehké jsou prý pro děti.
    Ale koneckonců se takových profesionálních rad vůbec držet nemusíme!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.