Návštěvní víkend

MR. BLOWING BLOWS BACK…

Chybí mi hodnotné téma a chybí mi foťáček. Naposledy jsem ho viděla ve čtvrtek nebo v pátek. Doufala jsem, že v pondělí ráno ho načapám, jak se povaluje v práci na křesle – a nic. Kočka jo, ta tam byla. Ani nevím, jestli foťák zapadl někam doma, nebo v práci, nebo někde venku. Například v zahrádce hospody U Kaštanu; tam jsem seděla minulý týden v úterý a ve čtvrtek.

V pátek jsem byla u kamarádky, co bydlí v Šáreckém údolí, blízko. Výměna momentů z našich psycho-výcviků, zahrada, bazén, dvouletý sladký rošťák, příchod další kamarádky. Prima. Foťák jsem nevytahovala, říkala jsem si, že nechci přítomný okamžik kazit zvěčňováním. A možná jsem v tu dobu už ani neměla, čím zvěčňovat… Po půl jedenácté jsem přejela autobusem domů a vida! Pan Blowing – na podzim původně řečený Bowling – psal, jestli jsem doma. Já na to, že ne, protože jsem sotva dorazila a zmožena sluncem chtěla jít spát. Z výměny sms vyplynulo, že se mu zdál sen, který ho zaskočil. Další informace: šlo o sen, v němž účinkuji já jako jakási jeho průvodkyně. A dohodnuto, že mi ho poví. A já se trochu lekla, že on se lekl, že jsem nějak pro jeho sen významná.

Pořád si říkám, jak v posledních letech potkávám muže, kteří si chtějí ponechat svou nezávislost, být „jen“ milenci a žádní partneři, natož životní. A přemítám, jak bych odhalila původ tohoto svého opakovaného scénáře a tím svůj přístup nakopla, narušila, změnila. A teď se sama leknu, že jsem v něčím snění významná; jsem to já, kdo se leká, že by ho snad někdo na základě snu chtěl zaplést do svého života pevněji. Já jsem ten, komu je milá spokojená nezávislost, kdo si lebedí ve svém pokojíku a pouští do něj jen občas někoho, na chvilku. Nojo. Takže pokračuji ve stejném scénáři dál a zatím se nic nemění. Proč mě leká představa, že by mě někdo chtěl za partnerku?

V sobotu pozdní vstávání, nákup v místě a něco sníst a už přijíždí na návštěvu kamarádka s holčičkou – batoletem. V tomhle mém domově ještě nebyly. Celé odpoledne na zahrádce, holčička si hraje v domečku s okýnky, popojíždí s náklaďáky, houpačka, skluzavka, koláčky, závin. Fotit se mi nechtělo a kdyby chtělo, asi bych neměla čím. Ani jsme moc nepokecaly a je večer. V deset už bych šla skoro spát – ráno pojedu na návštěvu za jinou dlouholetou kamarádkou – a pan Blowing se hlásí. Na jedenáctou. Na skok. S lahví vína. Minule jsme se viděli o Vánocích, pak o Velikonocích, mezitím jsme si občas psali. Tak dnes už druhá návštěva u mne, óó. Jako vždycky jsme živě hovořili o spoustě věcí – třeba drogy, puberta a příklady ze života k těmto tématům. Pan Blowing má totiž výborné náhledy na životní etapy a epizody. Kolem druhé ranní došlo i na ten sen (sex taky, potom) a jeho znovuuvedení (nebo jak to nazvat – repríza, realizace, dramatizace, přehrání, rekonstrukce, uvedení do života). Když došlo na postel, pan Blowing vrátil úder (the blow:-); tentokrát zase nejsem ten, kdo jenom dává.

A ve tři šel domů a já spát a ráno jsem jela ke kamarádům a stálo mě to tam i zpět jen 25 korun, o korunu míň než jízdenka po Praze (protože mám slevu na železnici a předplacené pásmo 1 kolem Prahy a protože na zpáteční cestě nepřišel průvodčí a znemožnil mi tak nákup jízdného do Bubenče). U kamarádů oběd, zahrada, pohádka, horečka dítěte, mytí nádobí zatímco s ním jeli na pohotovost. Že nemám foťák, jsem si ani nevšimla. Až dnes ráno při odchodu do práce.

Pochvalovala jsem si, jakou mám krásnou víkendovou bilanci: dvě návštěvy přijaté a dvě vydané. Jenže ten nezvěstný foťák, ze kterého jsem neměla vyndané některé snímky… kde by mohl být? Kam se tak obvykle schovávají malé foťáky i s pleteným futrálkem? Ráno byla na zastávce cedule, že se ztratil mramorovaný kocourek. Achjo. Mám tam snad vyvěsit, že se ztratil tyrkysový foťák a pruhovaný futrál?

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

293 komentářů u „Návštěvní víkend

  1. já se omlouvám za oftopik, ale na téma blowing mě vždycky napadne tohle http://www.youtube.com…GO8snK98l0
    No, já jsem doteďka neznal původní text, jenom český. Možná to tak oftopik ani není, the answer is blowing in the wind.

  2. Sure, Blowin in the Wind! (Docela pěkně to ten chápek hraje; v tom tvém odkazu.)
    Hned jsem si ji zahrála na Pařezovu kytaru! Anglicky.
    Byla to první písnička vůbec, co jsem na kytaru hrála – česky :-) Před 20 lety.

  3. Pan Blowing taky hraje na kytaru – líp než já, samozřejmě. Ale jestli hraje pan Blowing písničku Blowing, to jsem se neptala.

  4. :-)
    napřed jsem si ani nevšiml, že je to cover. ono je na youtube težké najít dylanovky přímo od dylana. v té záplavě.

  5. on ten pán beztak neví, že mu při bloggingu říkáš blowing :-)

  6. Prima, taky si půjdu zahrát. Ale zbabele jenom na nezapojenou elektrickou :-)

  7. Elektrickou nemám, ale Pařezova kytara hraje KRÁSNĚ břeskně nahlas. baví mě.
    Zrovna jsem třikrát zahrála "rodokmen můj začíná vichřicí"
    (Nezmaři: Vichřice P. – na youtube jsem to nenašla :-(

    a spustila se tu bouře a déšť a hromy.
    Asi to teď bude jedna z mých oblíbených (předtím jsem ji nikdy nehrála, asi mi dosud nerezonovala s duší :-)

  8. pro mě je vždycky těžké donutit se hrát písničky. postupně přejdu k hraní nějakých blbin, co mě napadají a hned je zase zapomínám. Dobrou noc :-)

  9. Čéče, Lišule! Myslím, že ve vlastním zájmu by ses měla vyhýbat jakýmkoli zmínkám o sexu. Je to samozřejmě tvůj blog a klidně to mý doporučení ignoruj. Jen mi tyhle blowbow stories přijdou kapku eklovní. Sorry…

  10. … to víš, že někdy testuju čtenáře, kolik toho ještě vydržej. Testuju toleranci ostatních i svoji. Proč být pořád roztomilá Lištička s mile hysterickými prvky, když existují i jiné stránky, naháči, prostěradla, papírové kapesníky. Svému vlastnímu deníku je nehodlám zamlčovat.

  11. [9] fousku,
    tak to ti závidím. Improvizace je můj cíl. Pozítří ji zkusím na cello se dvěma kolegy (klarinet, kytara, možná buben).

  12. @Teo
    [10][11], [12]

    Ostatně tu moji náladu právě ta píseň [8] hodně vystihuje. Začíná:

    Tady mě máš
    Taková jsem
    Tak se s tám smiř
    a zahoď ranec iluzí

    Málo mě znáš
    Jsem jak zlej sen
    a možná bude líp
    když půjdeš o dům dál
    (ale to nemusíš :-)

    http://zpevnik.antonio.cz…hrice-p

    Jójó, kýčovité štrikované futrálky na tyrkysové foťáčky a do toho orální sex. Co se dá dělat.

  13. Výsledky, pokud se hraje na nějaké, tak jsem je sdělila :)
    Jiné výstupy nemám. Leda neverbální :-)

  14. … leda že by [17] byla ne na [12] ale na [13]
    V tom případě zatímní postup je ten, že jsem dnes ráno dovezla cello do práce. S improvizovaným uchem z pásku – protože se už rozpadlo ucho od kufru, které mi táta před 23 lety našil na futrál (který ušil a je krásný). Už jsem zapomněla, jak se člověk cítí jinak, když nese cello a všichni koukají (a někdy oslovují, zvláště starci – asi jako když vezete v přepravce kočku, to je podobný). Na gymplu jsem postupně přestala tahat cello (a hrát) a začala vozit kytaru, jojo. Taky dobrý. Takový frajerský pocit – to jsem si tehdy neuvědomovala :-)

  15. bylo to na 12, ze testujes ctenáře kolik vydrží. takže by me i zajímalo jak to pak vnimaš. Ze treba ja vydržím hodne, Ru taky hodne, Or malo, ateo skoro nic :o)

    v prípadě že testujes hranice toho co muzes psat, podle čeho poznáš kde je ta hranice? Ja třeba nemam hranici nikde, počtu si s chuti i kdybys psala o malovaní hovnem. ale treba nekomu by se to eklovalo. Podle ceho bys pak tu hranici posoudila?

  16. Njn, tak nic. Myslel jsem, že tě vyprovokuju k hysterii, ale asi už jsi kapku psychicky odolnější než dřív. Mně je to fuckt celkem šumák, klidně si na flickru vystav posraný kalhotky. Ale pak se holt nediv, že tě nikdo nechce mít v noře natrvalo… ;)

  17. 20 ratko
    nehledám konkrétní hranici, jen mě zajímají reakce a ne-reakce.
    Malování hovnem, to je nápad!

  18. maluje tvoje zadni dirka v kalhotkach, kdyz si ji blbe utres. zkus nafotit a vystavit :o) je to ta hranice?

  19. aha, to bych neudělala, protože kdyby to udělal někdo jiný, tak by mě to nezajímalo a nešla bych se na to podívat. Protože to není podle mě umění (ne že by všechno bylo umění, ale nafotit a vystavit implikuje zacházení s uměním).
    Jako experiment je to dobrý!

  20. … ale taky je to technický oříšek – jak to sám nafotit :-)))

  21. no ten vysledek prece :o) chvilka napeti (nevi se jak to bude vypadat) a pak nadseni jak se to povedlo. A fotka jako koruna celeho toho happeningu

  22. 26Tak vidíš… se holedbavě prsíš, že před vlastním deníčkem "no limits" a najednou se lekneš něčeho tak intimně běžnýho. Asi je to taky kapku eklovní nebo co, kua?! :p

  23. no, aspon Ratko vidis, kde se to na druhy strane vyvali, kdyz se na prvni moc premejsli.

  24. Ahoj Liško,ke třetímu odstavci článku: nešlo by to přehodit? Odsunout fázi mileneckou až jako druhou po fázi partnerské? Za zkoušku by to možná stálo…?
    A taky si říct, co vlastně chceš Ty. Nezkoumat jenom, co chtěji oni:)

  25. @Teo [29]
    se nelekám a chutné / nechutné je to přiměřeně – jen to ani není umění na vystavování, ani to není událost z nějakého mého osobního důvodu (natož podnětného pro jiné) potřebná k zaznamenání, dokumentaci. Stačí, že je dokumentována barevností na něch kalhotkách.

    Christabel [31]
    ahoj! no to jsem právě dělala – viděla, čeho se lekám nebo co chci / nechci já, a ne "oni" "venku".

    A ano – kdybych měla z nějakého muže pocit, že s ním chci chodit, tak bych si z něj hned nedělala milence. To je právě to, co píšu – že jsem to já, kdo chce milence, ne partnera; jak tomu vše nasvědčuje. Proto přicházejí milenci. Ovšem ti taky jdou ke mně jako k milence a ne partnerce, protože samosebou přitahuju určité typy, podle svého nastavení.

  26. Liši a stojíš o partnerství? Myslím teď vědomě. Na mě to působí, že snad ani ne.

  27. 34
    ahoj, na mě to taky působí, že ne, a jsem z toho trochu překvapená – jen tak si říct "kdepak, já nikoho nechci, hlavně ať se na mě nikdo nenalepí; jinak zdrhám, to není pro mne," je zvláštní připustit jako životní styl delší než nakrátko.

  28. ad 34: Ono by bylo zajímavé, Liško, přijít na to, PROČ tě to děsí. Co je za tím. A co je za tím, co je za tím. ….. A pak se můžeš rozhodnout, jestli to tak chceš nechat nebo to změnit. Podvědomé programy…… a traumátka a emoce, se kterými jsou spojena. Pěkná práce se to o sobě dozvídat. Pěkná ve smyslu velká i ve smyslu hezká.
    Protože když se ti program podaří změnit, jak si myslíš, že by bylo lepšejší, najednou se svět okolo úplně změní také. Teď zrovínka jsem to prožila (asi po stopadesáté první) a vždycky mě to znovu příjemně překvapí.
    Tolik jen poznámka ve spěchu a místo pozdravu.

  29. 35Chachá, to jsou sebestředný orgie, co? Nevyznat se sama v sobě a žádat ostatní, ať ti napovědí… :-? To je ouchylárna už sama o sobě. Hele, jestli ti netikají biologický hodiny a netoužíš po dítěti, tak na trvalýho partnera hoď bobek. No a pokud jenom hledáš sponzora, tak jasně formuluj podmnínky. Třeba se nějakej vymaštěnej vůl čapne. :p

  30. Lenko 36,
    právě, to je jedna z nejzábavnějších věcí světa!

    @Teo 37
    nikoho nežádám, aby mi "napověděl" – co to je za koninu?! Myslíš, že když něco napíšu a když to má dokonce otazník, že tím nějak šoupu čtenáře do role toho, kdo mi "má" odpovědět nebo radit? No to teda ne – to se tam asi posunul čtenář sám, pokud má takový pocit.

    Mně to nepodsouvej.
    Biologický hodiny ještě netikají, ale už jsem zaznamenala, že by třeba mohly existovat. Zatím jsemje ještě nevybalila z krabičky.

    Vymaštění volové se spoustou prachů jsou ti poslední, který mě rajcujou. Naštěstí neznám ani jednoho. Ty jo? :-)

  31. Jo foťák jsem našla. V batohu. V sobotu ráno jsem si ho zabalila na cestu do sámošky spolu s prázdnými lahvemi. A tam zůstal.

  32. Liško, taky tomu moc nerozumím, i když Tě čtu celkem pravidelně – co bys vlastně v životě chtěla?

    Jinak diskuse mne celkem odrovnala:)
    Například kom. 15 + 16 jsou opravdu duchaplné.
    Jistě to s Tebou jejich autorky myslí dobře – co víc si v životě přát, že ano?:(

  33. Christabel, zkus někdy přemýšlet, než začneš soudit podle stereotypů.

    Je mi 44. Jsou věci, které ač pomíjivé, jsou v životě nejstálejší v tom, co dávají.

    Můžem tady vést nekonečné duchamorné a rádobyfilozofické debaty, hrát si na intelektuály, hlubokomyslnce, ironiky, skeptiky, vtipálky, na cokoli…
    A pak vlezem do postelí a hledáme blízkost něčích druhého těla. Tu nejbližší. A rádi, strašně rádi, třeba jen na pár minut, v životě zoufale potřebných minut, hodíme za hlavu všecka moudra o tom, nežijem s někým, ale jen vedle někoho…

    Říkám Šukat a vím proč.

  34. @Teo,
    nojóó, tam byla přímá výzva "Poraďte," to jo. V tu chvíli jo. A i v tu chvíli to bylo psáno trochu s nadsázkou a trochu v alkoholovém opojení, popravdě řečeno. A v daleko větším opojení z nedávných událostí, které byly dalšími v řadě impulsů, abych si takové otázky kladla. A teď po pár dnech se to trochu vyvinulo směrem k utvrzení, že jsem to já, kdo je nějak nastavenej a kdo se k partnerství nebo k hypotetickým (reálné žádné nejsou) snahám o partnerství staví hodně opatrnicky (nebo dokonce prchá).
    K tomu se někteří vyjádřili a bylo to dobrý a i to mi třeba přispělo k tomu, kde je to teď.

    Jenže když (teď) nepíšu "Poraďte," tak taky neříkám "Poraďte." Protože mi zrovna připadá, že to ani nepotřebuju a že ani není, co radit nebo k čemu se vyjadřovat zvenčí. Už ten proces pokračuje a nesouvisí tolik s událostmi jako s tím, jakým způsobem (nejlépe ne-teoretickým) si ho budu dál zkoumat. A v další fázi třeba přijdou zad jiné otázky a pak se zeptám a řeknu "Poraďte."
    A dík za to.

  35. "že" mi vypadlo, v předposledním souvětí.

  36. Christabel [41]
    nojó, komentáře [15] a [16] já chápu a jsou mi milé – protože vycházejí z blogů, které se psaly před několika lety. A které si pamatuju a ratka a rulisa taky; rulisa rozhodně :)

    Otázka "Co bys vlastně v životě chtěla" mi připadá divná, protože mi přijde oše,metná a vedoucí k vágním koncům. Můžu na ni odpovědět spoustou konkrétních věcí i pár jednoduchými, třeba jednoslovnými odpověďmi. Nebo jen jednou krátkou odpovědí. Jenže by to vyznělo jako klišé, jako něco vágního.
    A ani nevím, proč bych na něco tak rozmanitého a živoucího jako je život, měla odpovídat jako ve škole. Proč bych měla sebe stavět někam na vysokou skálu a zodpovídat větru na takovou schématickou otázku. To neumim.

    A na to ani odpovědět nejde – proč bych měla chtít "v životě" pořád to samý? Je to život a to znamená proud, proměny, procesy, propojení, paralely, souputníky… a když odpovím, že bych chtěla třeba "spolubytí," tak to stejně nic neřekne. A když odpovím "Co bych vlastně v životě chtěla, No přece život, co jinýho!"
    Tak to taky pořád znamená obří variabilitu. Já nikdy neodpovím takové věci jako: Chci žít v rodinném domku za Prahou, mít manžela, dvě děti – chlapečka a holčičku, psa retrievera a dvě kočky, zábavnou práci a auto značky Ford.
    Takový odpovědi nejsou skutečný odpovědi a lepší na takovou otázku mě nenapadaj. S takovou otázkou si nevím rady.

    "Poraďte." :-))

  37. Dívala jsme se k Christabel na blog, abych si udělala představu o ní jako člověku z toho, co píše.
    Nejde to.
    Je jen právník.
    (Na tom blogu.)

  38. Ruliso,nevím, kde jste přišla na to, že si tykáme:-?

    To, že o věcech nepřemýšlím a jsem plná předsudků, je zřejmá věc, dávno jsem se tím přestala trápit:)
    Nekonečné rádobyintelektuálské debaty vedete dlouhodobě, to já vím, ale nejsem přesvědčená, že míří k podstatě věci.

    To, co popisujete v závěru kom. 42, to některé povrchní bloggerky nazývají milováním.
    Ale když myslíte, šukejte si samozřejmě po libosti, je to váš život.

    Ad 47 – chcete si udělat představu o člověku z toho, co píše na blogu? Opravdu prostinký přístup:)

    Krásnou noc, dámy!

  39. 47
    Christabel tak ten blog profiluje, aby měl svoje zaměření, hranice, témata – aby čtenář věděl, do čeho leze. Tak její blog chápu. Ale někdy stejně prosvitne třeba něco milého o dětech; jen to není to hlavní, o čem se rozhodla na tom blogu psát.
    A někdy jí do toho někdo vleze se svými komentáři a pak se diskuse ubírá jinam, úplně neprávnicky :-)

  40. Na netu se odjakživa tykalo. Kdes přišla na to, že se na netu na tykání musí připíjet?

    Informace o člověku z toho, co píše na blogu, v článcích a komentářích, je velmi spolehlivý způsob získávání informací o něm jako o člověku.

    Tvoje reakce… Čekala bych trochu jinou, na úrovni advokátky, fungující na bázi rozumu. Či si na tom zakládající.

    Nebo je to jako s tím pojmem milování místo šukání? Jen lak na růžovo?

  41. 48 á Christabel už je tu a dle mého očekávání jí asi není moc příjemné "o nás bez nás." To chápu.

    To slovo "šukat" se právě vyskytovalo v mnohých dávnějších diskusích (tady na tom blogu asi tolik ne).
    A taky můžu říct, že bych stokrát radši šukala desetkrát s nějakým sexy chlapem, než se zbytek života milovala s bývalým partnerem; co naplat :)

  42. Liško, jasný, je to profesní blog. V poho.
    Ale i to, včetně přesné zaměřenosti, seřazené, spořádané, až upjaté, z níž se jen občas ujede, jako např. tady o patro výš (ano, přiznávám pokorně, že jsem trochu zaprovokovala, protože jsem chtěla vědět, co to s ní udělá), je velmi vypovídající.

    A už nezlobím, dobrou noc. :-)

  43. 50Já si s cizími lidmi netykám, pokud to není vysloveně nutné. A takových "netykavek" je spousta, i na blozích. Ne každý ovšem takové blogy čte, to je pravda.

    Spolehlivý způsob získávání informací o člověku? Ale to snad ne… Napadá mne hned několik příkladů, kdy je to naopak vysoce nespolehlivé:)

    Proč bych měla na něco ad 15 a násl. reagovat na bázi rozumu? To mi rozum nebere:))

    Milování je něco jiného než šukání. Chcete vědět, v čem je rozdíl?;)

  44. Ano, milování je něco jiného než šukání. Ale strkání tělesných částí do jiných tělesných částí je ve většině případů furt to samý. :-) Viz výše.
    Jen si to většina z násm, vyrostlých ve světě norem a pravidel černo/bílo správnosti potřebuje nějak zdůvodnit, ospravedlnit.

    A laky, a ty růžové zejména, jsou známé tím, že se používají na povrchy, které je potřeba zpevnit a ochránit před podřením.

    Dýend, jdu spát zítra musím zas udělat pár pěkných výrobků pro ty, co by radši šukali než leželi pod zemí. :-)

  45. Za sebe podotknu, že mě článek neuráží, protože Liška to dovede napsat neurážlivě – chytře a přitom s šarmem, který má film, o němž si myslím, že je komedie, ale vlastně je smutný (tím nemyslím, že je takový tvůj život, Viky!).

    A dodám, že se mi nelíbí, jaký vůči tobě @Teo používá slovník, přijde mi to negentlemanské, ale jistě, já jsem sexista a @Teo má v popisu práce jít na kost – ostatně díky za žábu.

    "Nevím nic o žádné prdeli ani halucinaci" (jak už jsem tu psal před dvěma a půl lety), ale nemyslím, že se jde milovat s bývalým partnerem (51); milovat se se jde jenom s někým, koho miluješ.

  46. Chris. ale i s tim koho milujes a komu jsi verná to teda nekdy nepude. a jak bude bezet čas tak to nepude casteji a časteji. takže tvrdím z pohledu zkušené. teš se dokud to de. Až to nepude tak budete delat neco jineho :o)

    slovo sukaní bezne npoužívám protože je to z polstiny a znamená to hledaní. BAbička šukala po setnici. TAkže ta 15 je jasně slovní hříčka a teda mě přišla velice vtipná a hodila se do kontextu. Jakože je třeba se milovat dokud je to možné protože vše je pomíjívé. A nejen ve smylsu že budeme ležet v hrobě ale že proste to třeba jednou tomu chlapovi technicky….Ehm, doufám že Liššce to bylo jasné. že je třeba se milovat dokud jde milovat. vše plyne. Ted jsem trochu zmatena tou diskusi.

  47. Jestli jsem se někoho negentlemansky dotkl, tak se formálně omlouvám… reálně je mi to však jedno. Mám analytickej mozek a ten mi z dostupných dez/informací "hází" logické (tj. formálně správné) výsledky. Ty pak většinou dost neurvale interpretuju. Ale kdybych je podal urvaleji, nic by se nezměnilo na tom, co si opravdu myslím. No a komunikace by měla objasňovat postoje, nikoli je zastírat. Pokud nejsme zrovna diplomati. A to přece nejsme.

  48. 58. v tom je zradnost logiky. hazi to logicke duledky. Toci se to dokola. Uzavira. Vidim spise snahu otevrit, rozbit kolovrat logiky.

  49. Vždycky dám přednost "zrádnosti logiky" před zrádností emocí. Ty dávají nejfalešnější výsledky a ještě nutí je falešně interpretovat. Takže výsledkem je žádná uchopitelná informace, jenom růžová pěna dezinformace.

  50. 60 emoce je jen pruvodni jev. logiku taky provazeji emoce. kdyz se ridis logikou vyhodnosti (z tveho pohledu optimalniho reseni) máš za odmenu dobre emoce.
    nebo si vyberes nevýhodné řešení abys měl spatnou emoci :o)) to je velice nepravdepodobne.

    logika znamena motivaci v ocekavani kladnych emoci.

  51. 31 ne. je to otazka sily, odvahy, uprimnosti.
    slabej si vybere zkroucenou logiku protoze emocne neboli.
    pouze silnej ustoji tu nejpravdivejsi logiku.

  52. 62. taky. tady jsem na tenkem ledu. kdyz clovek vidi jak silni (vlastnici kapitalu) ve jmenu logiky tento kapital porad zmnozuji tak zacne mit k logice výrady. Ne hned protoze ze zacatku je to prijemne, ale casem mu je z toho spatne. protoze vidi nejen to co svoji logikou ziskal ale i to, co jini mene logictí ztrácejí.

    ja vim ze reknes ze je to zkroucena logika. takova logika bez srdce. jakmile zacne pracovat soucit tak je to v pr….

  53. 64 navazuje na globalni situaci ve svete, silny je ten kdo ma penize. ten urcuje a ten ridi.
    Ted s napetim sleduji jak se zachova "svet" k tomu ze Australie zastavila dodavky masa do Indonezie. Pro me to byla tak silne gesto PROTI pravidlum kapitalu. Poprvé oficiální porušení pravidel penez.
    Ted jsem zvedava, kdo bude ten kazišuk a podtrhne australii nohy.

  54. teda dodavky zivých zířat, které jsou fakticky masem. (a nikoliv zivou bytosti)

  55. cele to muze byt zacatkem globalních zmen, zhrucením vlady penez a nastolení vlady srdce. Soucitu. ale nemusi.

  56. ale ja jsem nemyslel silu ve smyslu vlastneni kapitalu.

  57. @Teo 58,
    se neomlouvej, natož když necítíš nutkavou potřebu se omlouvat :)

    Slovník … někdy drsný (ke komukoli; což proč ne, když je to k mnohým), to jo, řezavě formulovaný jasný názor… ale ve skutečnosti je mi to mnohem milejší než nějaké mlžení, neurčitosti, než třeba alibistické obecné řeči.

    Hezky slušně a zdvořile formulovat cokoli komukoli je moc pěkné a dá to i práci a jsem toho příznivce, ale není to nutná podmínka. Připomnělo mi to ty dva staré mládence v Pygmalionu (My Fair Lady), prof.Higginse a plukovníka Pickeringa, nebo jak se jmenují. Oba jsou starý mládenci a oba jsou dobrý svým způsobem :)

  58. 68, ja vim. omluvam se Ore ze jsem vzala do huby tu silu, ktera fakticky svet lidi momentalne ridi.

  59. k emocím@Teo [60] a ratka [61]

    Nojo, zase spíš souzním s ratkou, protože za falešné nemůžu považovat nic, nic, co je opravdové, co je moje (nebo jiného člověka, když nepředstírá a to běžně moc lidí nedělá). Jsem jako ratka pro spojení obého.
    + A zase jako minule opakuju pro pořádek, že když říkám emoce, nemám na mysli extrémy, nic dramatického, neovladatelného, zaplavujícího neodolatelnou silou povodně, ale běžné i celkem jemné pocity nebo dojmy nebo hnutí a pak intuici (nebo kdovíco), která s tím opak může stejně jako rozum (jehož práce je žádoucí!) operovat.

    Ono se to kecá – vypadá to jako teorie, ale vlastně to je praxe…

    [62] ore,
    tomu moc nerozumím, protože moje zkušenost mi neumožňuje dělit lidi na slabé a silné. To se mi příčí a dokonce se toho bojim, protože se tohle dělení dá lehce zneužít…

  60. ratko,
    a hele, to jsem nevěděla, o Austrálii. Ale hned jsem věděla, že or určitě nemyslel, že silný je ten, kdo má moc a peníze.

  61. 72. ale silny JE tn kdo ma penize a potazmo na to navazujici moc. pak by nemusel posilat videa s konspiracnimi teoriem, kde jsou vsichni prekvapeni tim, ze svet ridi penize. Jasne ze ridi svet lidi penize. Kurna. Dyt je to jasné jako facka. kazdemu kdo umí do peti pocitat. Obcas se do toho zamicha priroda, ale jen tak trochu od lesa. jakoze taky existuje, nejen ty zasr..y prachy :o/

  62. v souvislosti s kravama z australie se objevuje automaticky protichudnost zdraveho rozumu a penez. Proc se proboha posilaji zvirata pres celou zemekouli? Proc lide nepestuji a nehcovaji to co potrebuji k jidlu v okoli kde ziji? Proc si nesijou boty, obleceni a nevyrábí kuchynské náčiní ve svém okolí – teda vicemene.
    Protoze je doprava a transport svinsky lacina. odporne lacina. taze se vyplati tahnout krámy a krávy z druhého konce sveta misto toho aby byl laskyplně opečovány a vyráběny kousek za humny. Delame tady všem pi.e. Hlavne ze mame mraky pojištováků a realitních makléřu :o/ Az budou vsichni pojisteni a kazdy bude mit koupino a prodano tak co… boud vsichni vleže cekat az pripluje lod nekde z prdele a nalozi nam nejkou krávu do huby.

  63. Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu. (Jan Hus;)

  64. ratko, proč tady rozjíždíš zrovna krávy?

    hádám, že or nějka rozděluje lidi na slabé a silné ne podle peněz, ale podle konstituce nebo odvahynebo tak něčeho; nevím. Určitě ne podle moci a peněz. I boháč může bejt nemocnej, ne?

  65. 75
    @Teo,
    no, pohoršení je hrozný slovo. A ještě hroznější věc.

  66. … teda myslím spíš "pohoršovat se" že je pitomý a vypovídající. Pro mě je to spojený s radikálním věkem od 13 do 23 a pak by veškeré pohoršení ideálně vyprchalo a byl by pokoj a všechno, co je, je OK a není žádný důvod se nad tím pohoršovat.
    Tak už se dávno nepohoršuju a je to o dost lepší. Pohoršovatelé bývají dost protivní lidé, když jim to vydrží až do stáří. Ne-chápající.

  67. … to je můj názor.
    Sranda je, že ten Husův citát se dá asi taky brát a interpretovat různě :)

  68. 77. i silny muze byt nemocny. kdybych to chtela brat podle sily. mozna bere jako silu, miru vyzarovane energie – charisma.

    Ty kravy na me udelaly velky dojem. Teda Australie. Zdalo se mi ze to s tim souvisi, protoze nerozhodly logicky. Australie rozhodla nevyhodne z hlediska logiky. Farmari prijdou o penize, bude jim muset nejak kompenzovat ztráty, spustí mašinerii problému. Nekdo jiny jiny třeba ještě horší v zacházení se zvířaty ji zastoupí na trhu. Logika a rozum říká že nevyřeší vubec nic, jen poškodí všecky zůčastnění.

    takže se jedná o úplně jiný způsob rozhodování. Udělat neco v rozporu s logikou a v souladu…. s nečím jiným.

  69. 80. nojo, to je prave velká neznámá, komu byl určen a kdo se pohoršuje :o))

  70. Spíš bych čekal otazník nad pojmem "pravda". Pro účel této diskuse dejme tomu, že jde o soulad toho, co si myslím s tím, co říkám. No a já s tím mám v blogosféře neustálý potíže. Jako bych byl pubertální kverulant, co nemusí nasírat za každou cenu, ale co nejlevnějc. Pak jsou z toho všelijaký vyčítavý maily a mravokárný komentáře. Jako když dospělák hubuje dítě, že nemá říkat prdel, ale zadeček.

  71. ten or, ten je ale, co? on rozlisuje lidi, fuuuuj!
    no a podstata sdeleni utekla, emoce zvitezily, logika prekroucena.

  72. mam hodne slozite a dlouhe vedeni, protoze ten citat moc nechapu. rozumim slovu pohorseni. jakoze se nekdo pohorsuje nade mnou: jak jsem oblecena, jak smrkám, jak mluvím… takže tak.
    Přičemž je pravdou ze jsem oblečena jak domovnica, že smrkám do toho co najdu (a kdyz nenajdu tak o zem) a že používám ošklivá slova. Takže když tuhle pravdu sdělím tak vzbudím pohoršení, a kdyz ju zamlčím tak…vzbudím pohoršení taky:o)) u tech co me uvidi a budou mnou pohoršeni.

  73. muzes neprijemnou pravdu o sobe prijmout, a citit se pohorsena sama…
    …a nebo se zasprajcovat a prohlasit ze ten kdo ji rekl je z nejakyho sikovnyho (logickyho) duvodu prisernej (pohorsit ho) :-)

  74. 85 byla na 83. a cele se to zamotava tim, ze pohorsuje se aTeo a říka ze se pohorsují ti druzí (teda jakože v mailech a komentarich)

  75. 86. být pohršena sama sebou jakože ve smyslu že se stydím sama před sebou jak jsem hrozna. To je supr! Tak to vetisnou je. neco napisu uprimne a od srdce, dostanu odpověd(pravdu) a pocitim se pohorsena sama sebou. tenhle instrument je supr.

  76. Tak na vysvětlenou… včera jsem dostal mail, tentokrát ne od Lišky, abych už do ní nerejpal a nechal ji na pokoji. No a v komentářích mě taky kdekdo běžně okřikuje, pokud mi rovnou nedá banána. Jako Jessie alias Janika. Ta je v překrucování sdělení o level výše, než chaotická Ratka. :p

  77. aTeo, nikdo krome Chris a Tebe se tady nepohorsoval. Teda ja nevim, možná. asi to beru moc osobne, v životě by me nenapadlo nekomu psát pohoršený mail a taky jsem žádny takový mail od nikoho Nikdy nedostala.
    rekla bych, že snad se určité typy shlukují a vzájemne otravuji. moje chaoticnost vadí teda akorat mému muži, ale s tím to mam pořešeno. neutek.

  78. no, chce to rozlisovat jestli dotycny jen na neco ukazal
    a nebo to odsoudil.
    to druhe jde snadno tomu prvnimu prisoudit,
    obzvlast snadno kdyz se to ukazovanemu nelibi.

  79. zalezi jestli se pohorsuju ze se pohorsuje. jeslit se nepohorsuju ze se nekdo pohorsuje (teda je mi to fuk) tak je jasne ze se ani ten druhy nepohorsuje. Ze jsou to spojene nadoby :o)) proste vidim jen to co jsem sama.

  80. presne.
    vlastne je to smutnoftipny, jak prakticky nikdo nic nevidime ciste

  81. a heknete nekdo neco, nebo dostanu po drzce ze si na Liscine svate pude soukromnicim s Ratkou !

  82. aTeo, prosiiiiim :-), projev svuj soucit jakkoli drsnym zpusobem :-)

  83. Já půjdu raději od toho. Ratku už jsem dávno vyhodnotil jako bloggerského a komentářového Kusejře. Všechno rozežvaní do nicoty, takže nic nezbude. Kusejře se nakonec zbavili tak, že ho nechali pohovořit o sobě. No a on sám sebe důkladně rozežvanil na atomy a bylo po něm veta… ;)

  84. Ahoj Liško, myslím si..piš si co chceš..je to tvůj blog, o tom žádná.. a vůbec kdokoli si může napsdat co on chce, jak to vidí. Chodím sem ráda.
    Já asi budu, jak říká Teo ten diplomat, ale myslím, že ne zas tak docela. Lidem, které znám osobně, nebo mi na nich nějak záleží ale nestojí o to, řeknu hodně věcí přímo bez servítek, protože v podstatě vím, že o to ode mne stojí a věří mi, a nechtějí mazání medu.
    Pokud někoho neznám opravdu dost, pak se snažím držet zpátky..ne proto, že bych se bála, ale nejsem si jistá, jestli mu neublížím tím, že něco třeba blbě pochopím.
    Ale ostatně..když už mě něco naštve, pak nemlčím, diplomacie ubyde. Ta diplomacie spočívá ale v tom, že NAKONEC ŘEKNU, napíšu co si myslím, jen šetrněji..
    Tea beru, je jaký je..zatím mi moc kartáčů nedal, ale nevybírá si kdo to je..komu co napíše, a hlavně ..alespoň tak působí, že s přehledem vezme mnohdy drsný kartáč taky. Já to tak neumím..
    Nakonec ho vezmu taky, když dojdu k tomu, že má dotyčný pravdu, ale než mi to dojde..ten kartáč mě zarazí..můj problém..

  85. A tak přece jen bych se přiklonila k Henrymu.

  86. aha, mam mezery, a jak tak surfuju, film jsem zatim nenasel, ale v jinem odkazu to lakalo:
    "Kusejr totiž, vždy, když byl vyvolán, začal např. o stolu hovořit tak tajemně a záhadně, že stůl sám se začal zmenšovat a zmenšovat…"

  87. Oprava… Kusejr, ne KusejřIvan Vyskočil popsal tenhle typ v povídce Och, Kusejr, to byl talent. Když Kusejr hovořil o něčem, začínalo to pomalu mizet, rozplývalo se to. Dvě a dvě jsou čtyři se pomalu měnilo v něco a něco je o něco málo více, vlastně o takovou trošku, že to ani nestojí za řeč, z Londýna nadělal tisíc Benešovů. Kdyby byl jednou nezačal mluvit sám o sobě, mohl to Kusejr dotáhnout daleko. :)

  88. ore, myslím, že je přece jen rozdíl mluvit tajemně a záhadně, až se stůl začne zmenšovat, než říct to, co si myslím, aby to bylo JASNÝ, ale jen šetrněji, což přece neznamená, že SE NEŘEKNE.

  89. Teo, mně se jen nelíbilo, což jsem měl napsat, ale nebylo mi včera dobře krzevá depresi, že Liška třeba najde nějakého "vymaštěného vola" – to zní, jako kdyby byla hrozná, což ona podle mě není (nemluvě o tom, jak je inteligentní a nadaná). Pardon. Čímž ti neberu právo si to o komkoliv myslet, třeba o mně!

    [15] byl vtip tak rafinovaný, že jsem ho taky nepochopil, omlouvám se – a to jsem němcovou četl minulý týden!

  90. Co jsem z klávesnice vytahal vlasy a drobky, Shift stávkuje, takže se omlouvám navíc Boženě Němcové.

  91. pockejte,pockejte, velke nedorozumeni!
    stul co se zacne zmensovat, to je prece neco!
    to je dukaz osviceni!
    hrat si i s materialnem, jakoby to byl sen!
    a Ratka s tim paralelizuje!
    abysme se brzo nedivili!

  92. Christabel, já si taky myslím a už se mi i potvrdilo, že z toho, co lidi píšou na netu, třeba i jen kom. se dá pozbnat o nich dost, pokud píší pravdivě samozřejmě. Jasně, že jsou vyjímky, kdy se čl, netrefí..když vychází ze psamého, věří tomu, a je to pak jinak.

  93. ad 101, nevím Teo..je akt, že tebou popisovaný Kusejr mi není sympatický..ten si nestál za tím, co chtěl říct, o čem byl asi pžesvědčen..když se to vytratilo ..
    Lidi jsou různí, nejsou jen "drsňáci" a spíš citlivky.
    Nemyslím, že čl. musí být nutně drsňák, aby řekl co chtěl. Je to určitě přímočařejší a rychlejší, má to svá +, zrovna tak, jako když řekneš to samé..podobné, jen jinou formou.. podle svého založení..:)
    Chci tím říct, že se nemusí jednat o hochštaplera, co musí být s každým jen v dobrém..to se mi protiví..

  94. No, kdyby na světě nebyli primitivové, tak by gentlemani ani sami sebe nerozpoznali, páč by se neměli vůči komu vymezit. Ne? :)

  95. existuje pry kusejrova nemoc a pise se o ni v chytrych knihach. clovek postizeny touto chorobou v podstate neni schopen zadne komunikace, nic nevyridi a furt odbiha od tematu. teda musela jsem kouknout co to vlastne podle atea jsem :o)
    http://books.google.cz…mp;f=false

  96. Teo, ty teda rozhodně jsi všechno možné, jen ne primitiv. Já bych se třeba rozpoznal tak, že bych si koupil cylindr a tvářil se jako plukovník Pickering.

    [110] Musím se podívat, jestli je nějaká nemoc, že začnu větu, hodinu mluvím o jiném tématu, a pak dokončím to, čím jsem začal.

  97. Já myslím, že ho potkáš časem. Parťáka. U lidí, kterým nejde primárně o to, aby s někým byli, ale aby byli s někým smysluplným, to občas trvá.

    Vyskočil je dobrej, liška speciál. Holka, co chce být upřímná a nepotřebuje pořád trajdat á la princezna Koloběžka. Vono jim to neštimuje (některým mužům), éterický mystérium ovšem zůstává v tomto případě stále utajeno, i přes veřejný bluejob. Pan Lišák bude muset poněkud vybočovat z průměru, v integritě hlavně ;).

  98. Tak já nevím. To je to " šukat" tak hrozný?
    "Milovat se" je sladký jak tureckej med, a zrovna tak lepivý a tíživý, pomalu aby se u toho člověk bál zasmát. Aby to bral vážně. Svatá povinnost, divže.

    Co je špatnýho na tom, mít se chvilku prostě rádi, užít si blízkosti, hledání na sobě a v sobě, radosti z té chvilky souhry – a nedělat z toho horentní závěry o nehynoucí lásce a hlubokomyslnosti okamžiku?
    I když se to nevylučuje, ale spíš napak, když se dva u toho smějou, je v tom leckdy té lásky daleko víc, než když si hrají na smrtelně osudovej cit…

    A potom – Zkuste si to zazpívat: Milování, milování, všecky smutky zahání…
    No to je naprd parytmus. To se dá jen se Šukáním, přeci.

  99. Jinak, ač nerozumím v poslední větě poslednímu dvojsloví, souhlasím s Planetou. Naprosto.

  100. P.S. Ta 15 nebyl vtip.
    Němcová byla plagiátorka s bídnou slovní zásobou i citem pro jazyk.

  101. sedim si na vedeni, jelikoz jako Slovák moc neřeším jestli šukat je ošklivé slovo. znám to skutečně naživo ve sve opravdové podobě (tatínek je Polák). TAkže vtip byl asi ta 16. spletla jsem se. jak s tim souvisi Nemcova netuším.
    pod šukáním jsem od začátku myslela soulož. jakoze dva lide spolu spi ve smyslu milovaní. že delají ty pohyby. takže ten vtip je v tom, souložit dokud to proste je možné. protože vše na tomhle světe je v pohybu. jednou to je a jindy to není. a až to není tak je zbytečné bycha honiti.

  102. zrovna jsem ted cetla jakesi moudro. rodina je neco jako ryby ktere ziji namačkané v tesné malé kaluzi a slepené k sobé vlastním slizem.
    Není lepší plavat sám v čiste vodě a mít kolem sebe volný prostor?

  103. [84]ore,
    "no a podstata sdeleni utekla, emoce zvitezily, logika prekroucena."
    Přesně tak – podstata tvého sdělení nikdy sdělena nebyla a moje sdělení jsi překroutil ty. Nevyjádřil ses k tomu, co jsem řekla, tj. nesdělil jsi, cos chtěl předtím říct. Nemusíš. Ale potom nechápu, proč se vyjadřuješ k jiným věcem.
    …Už zas mám dojem, že se ti dostává nezaslouženého množství pozornosti. To ty umíš dobře – zajistit si, abych na tebe reagovala, ačkoli nemám nejmenší chuť se s tebou bavit. Protože ty jedeš jen oklikama a obecnostma a já to nesnášim. Proto.

  104. … těším se na čtení komentářů, až ukradnu chvíli času…

  105. Lisko, ta 118 by ti mozna dala odpověď na tvoji otazku. Proc chces a zaroven nechces.

    Instinkt rika, nalepit a oblit do slizu.
    Intuice rika, plavej si svobodne ve vode jak chces. Obcas nekoho potkas, chvilu se zdrzis a plavej zase dal.

  106. ne, Lisko, s pouzitim slov silny slaby je [62] dost srozumitelna.
    nesrozumitelnou si ji delas ty tim ze se proti tem slovum zasprajcujes.

  107. no, uplne neni.
    chce to dodat V CEM.
    v tom, nakolik clovek neprijemne pravdy o sobe "ustoji".
    myslim ze kazdej mame nejakou hranici neprijemnosti pravd za kterou zaciname uskakovat z tematu, menit tema, vymejslet neco okolo cim bysme to ospravedlnili.
    teda aspon ja to o sobe vnimam.
    ale je mozny ze tohle nekdo nevnima a je furt jenom presvedcenej ze mu jenom ublizujou.

  108. Nechci se moc rozepisovat,nemám na to čas a pokládám to celkem za zbytečné, bohužel.

    Ad Rulisa – to vůbec pomíjím, protože takový hrubý přístup ke vztahům, o nichž tu mluvíme, nemá vůbec význam komentovat. Pokud si někdo myslí, že s tímhle vystačí, OK, good luck, baby.

    Ad Ratka (118) – přirovnávat rodinu ke slizké kaluži, rovněž velmi vypovídající:(
    Nikoliv, rodina je báječný prostor, malé společenství lidí, kde mají denně příležitost dávat si najevo, že se mají rádi. Je určená k tomu, aby si lidi vzájemně pomáhali, podporovali se a sdíleli, co život přinese.

    K té debatě, co proběhla: myslím, že nejlépe to řekl Henry ad 56, poslední věta.
    :) Kde bychom byly bez básníků?;)

  109. Chris, urcite by mela byt. Tam ale prave Or zadrapl drapkem. Kolik z toho je sen a přání? a kolik realita.

  110. 126Někdy se to nepovede a zůstane u snů, někdy ano.
    Taky ne každý takový sen má…
    Ale to rozhodně není důvod k podobnému "moudrému" přirovnávání rodiny ke slizu.
    Tady je sliz totiž něco úplně jiného:(

  111. sliz casto používá aTeo, takže mi to opet prislo velice vtipné a veselé. je to takove to sladké emocionálně intenzivní cítení. Nevím Chris jak je to u tebe, ale pro me neexistuje intenzivnější emoce než milovat své díte. Dvě jsem už vypravila do sveta a jedno mám doma. A lhala bych kdybych tvrdila že muj muz je mi lhostejný, po 30 letech vztahu, duveru a vzajemné pomoci je to již pevne lano kterým jsme svázání k sobě.
    Jenže tyto intenzivní emoce nejsou účelem, ja si nezkaládala rodinu abych se vrhala detem a manzelovi kolem krku a byla na ne nalepena v nadšeném emocionálním blahu.
    Učelem bylo původně mít rodinu, mit zazemí, deti,i jistotu, všecky ty emoce, lasky, vzajmená podpora a vse co s tím souvisi je proste jen vedlejší produkt toho všeho. a to ma i odvracenou stranku. bolest kdyz nekomu neco schazi nebo se mu nedaří. spoutání. vse ma vzdycky dve strany. a je treba videt obe ty strany. takže proto ten sladky sliz, medovy :o))

  112. Zase mimoO žádném nalepení v emocionálním blahu tady nikdo nemluvil.
    Dětem můžeš dát najevo, že je máš ráda, klidně tím, že je pokáráš, když chtějí vejít do silnice bez rozhlédnutí.
    A manželovi tím, že zameteš podlahu.

  113. 129. pro me je to pouto bezpodminene. je to absolutni laska. nezavisle co komu a jak davam najevo. je uplne podruzne pro lasku k muzi zda zametu ci nezametu podlahu.
    rikas ze jsi verici, takze urcite milujes boha. KOho milujes vic? Svoje deti,muze nebo boha?

  114. 130Jak můžeš u lásky měřit víc a míň? To přece nejde.

    Ale mne tu fakt neřešíme. Já totiž sama se sebou, se svým zařazením v životě, se svou identitou a směřováním, s tím co chci a nechci a pro co jsem se rozhodla, vcelk nemám problémy, které bych tu musela dopodrobna rozebírat.
    Nepochybuji, že je to tím, že jsem vysloveně primitivně strukturovaná osobnost. Díky Bohu za to!

  115. Christabel, tvé příspěvky působí tak morálně ctihodně, že v nich poněkud postrádám právě tu přirozenou lásku, která v sobě obsahuje laskavost, toleranci a náruč pro všechny člověčí věci a taky pro lehkost a legraci- někdy i vulgárnějšího ražení.

  116. 132Planeto, nevím, proč bych měla projevovat laskavost a toleranci vůči slizkým intelektuálním kecům, kterých je diskuse plná.
    Si to radši nechám na doma, když dovolíte:-i
    Určitou náklonnost dlouhodobě cítím k Lišce, která je bohužel podle mne obětí tohoto spřežení rádobyintelektuálek:)

    Legrace? Vidím, že se tu děvčata dobře baví. Například přirovnání rodiny ke kaluži plné slizu. Málem jsem smíchy spadla ze židle. Chacha! Já si tedy humor představuji jinak.

    Ratko, ad 130, podle mne jsi svou otázkou naprosto dokázala, že jsi úplně mimo. To jako by ses ptala někoho, jestli má radši svou ruku nebo nohu. Nechápu, jak to můžeš takhle odměřovat…

  117. 131, a v tom je ten haček. že pak pluješ pokud si skutečně otevřeš srdce dokořan a neblokuješ se najednou do nekolik směrů najednou. Přičemž je to jen fraze, říct že ve svych detech, parrtnerovi atd milujes boha. Skutečnost je hodne drsná. Nazí jsme přišli a nazí pujdeme. a sami. Ta celá rodina, deti, obed, vylety, skvelá práce, úspech, vyhraný proces je všecko jen omáčka. ano, integrita supr, všecko ladí ale koncert se rozhraje až bude vše opouštěno. at dobrovolne nebo náslilím. at v klidu nebo v neklidu.

  118. 133 odpovědela jsem ti. a naprosto s tebou souhlasim, jsem uplne mimo :o)) nikdy jsem netvrdila nic jineho.

    a nemusim se branit vubec. proste stačí když to necham být.

  119. Ty se teda bereš vážně, Christabel.:) Zachránkyně liščích obětin, ach ta arogance lidská. Jsem nevědíla, že k tomu sklouzavají i moderní křesťané. Na čarodějnicééé! :P :D

  120. 137S křesťanstvím to nemá co společného, protože to nejsou čarodějnice.

    A nebudu se omlouvat za to, že beru Lišku, její problémy a otázky, vážně. Já to totiž poměrně vážně beru.
    Nemám absolutně ambice někoho zachraňovat. Jenom nevím, zda je správně druhého člověka přehlížet… myslela jsem, že ne.
    Ale podle vás asi ano…

  121. Jj, jediná ty na Lišku nekašleš a srdceryvně prožíváš její osud. Shlížíš na její nedokonalý život ze své slonovinové. OK.

    Demagogií se nehodlám zabývat, omluva, že nepokračuji v debátě.

  122. Kéž by se tady všichni přestali demagogií zabývat. To by tu ale zůstalo opravdu málo příspěvků.
    Také už nebudu pokračovat, zdravím Lišku, doufám, že nám sem něco zajímavého připíše;)

  123. no ja to jeste zkusim, jsem pry hrozne vytrvala :o)
    138. Zkusim to napsat znovu a srozumitelneji, bez poetických vložek.

    liska by najedne strane chtela mit dlouhodoby vztah a na druhe strane se ho ale zároven uvnitr odmita.

    dve varinaty:
    1.nemít parntnera a rodinu znamena být svobodný a plout si kam chci, nemám závazky, nemám odpovědnosti. Na druhé straně ale chybí jistota a zazemi. plus je ze muzu kam chci a co chci, minus, žádné hnízdo.

    2. mám parntera a rodinu, znamená byt vázaný a omezený, je zo závazek a povinnost. To je to mínus. Na druhe straně je zde ale velké plus pravě v podobě hnizda a bezpečí. a pozitivních (pokud se nepokazí pocitem povinnosti) stálých vazeb s blízkými lidmi.

    V obou variantách jsou plusy a minusy vyvážené. Tak to proste chodi, kdyz chci nejakou vyhodu tak zaroven beru i nevýhody. To není nic intelekuálského. to je jasné jako facka.
    TAkže bud jedno nebo druhé. Existuje jeste moznost komuny, kdy ziji ruzní lide jako skupina. Kdysi by se mi to libilo, ted uz ne. Jsem rada ze ziju v rodine a ne v komune. Ale porad je to kombinace plusu a minusu. Nikde nejsou jenom plusy.
    To první být sam fakticky rizika nemá, pokud je človek silna osobnost (jak říka Or) a ustojí to, že je na vše sám. Je realista bez iluzi, obema nohama na zemi.
    To druhé rizika má v tom, že človek propadne iluzi, že hnizdo přináši jen sama pozitiva a ta negativa (zavazky, omezování a povinnosti) neunese a pak kope kolem sebe a chce zmenu.

    TEda, suchopárněji to už nešlo :o/ Sliz mi přišel mnohem zábavnější :o))

  124. 139,140 tak se kurna neurazejte. kaslete na to :o/

  125. No… s Christabel jsem v minulosti měl komunikační problém, ona se mnou ostatně taky, ale respektuju ji jako osobnost. Což nemohu tvrdit o mnoha jiných, do nichž si občas jízlivě rejpnu. Vlastně se ani nedivím, že v tomto prostoru naráží a opticky jakoby prohrává, když čelí semknuté přesile. Klidně si u mě udělejte černej puntík, jsem na její straně! :p

  126. a este je genialni mit na ocich jen minusy pokud jde o situaci v ktere jsem,
    a jen plusy te situace v ktere nejsem :-)

  127. 143, copak ja ne? dyt prece jsem taky mama, taky jsem mela male decka.

    Ale uz jsou velka, jupiiii :o)

  128. 144. jinak. je dulezite nevidet jen plusy v tom co delam (v mych rozhodnutich) ale i ty minusy. I kdyby me do nebe vynaseli tak proste zustat na zemi. Nenechat se.

    A kdyz jeneco uplne pohnojene tak v tom videt svetlou stranku v pozadi. Drzet si rovnovahu.

  129. Ratko, ty se jednou prožvaníš do nirvány. A jako Kusejr se rozpadneš na miliardu mikroratek, co budou nebezpečnější, než zmutované bakterie Ecoli… :o)

  130. Jestli je jednotka pseudointelektuální žvanivosti jedna ratka, tak na tuto diskusi by nestačil metr :)

  131. or [124]
    no to je běžný, nic novýho, ne? Jen bych to tak nezjednodušovala – žádné pevné hranice nejsou a hlavně jsou tisíce témat a u každého je to jinak. Mě by nenapadlo to nazývat "silný -slabý", protože to neodpovídá, protože se to mění i během jednoho života vzhledem k mnoha tématům… a hlavně protože je to soud. Já o nikom nebudu říkat, jestli je silný nebo slabý; nejsem v jeho kůži, v jeho situaci – já VŽDYCKY VĚŘÍM druhému člověku, že to, co dělá, dělá proto, že je to v tu chvíli jeho optimální volba. Vycházející z jeho podmínek a z vnějších podmínek. Normálka.

    Hodnotit to nebudu a nemám na to nárok. Mně k tomu napadá spíš než "silný – slabý" slova: upřímnost k sobě, mít rád sebe a druhé, vyvíjet se …
    Protože nikdo není statickej. Proto se o nikom nedá říst "silnej – slabej." To je moje filosofie a myslím, že není krátkodobá a jen momentální.

    Achjo, proč vždycky přečtu jen ora a ostatní nestihnu…

  132. 142 Klíd. Jenom cat fight ve slizu. Vítězím kontumačně, neboť protivnice se slizu zřekla.:)

  133. 147, 148
    no to o ratce víme léta, to mě udivuje, že ještě nekdo vůbec komentuje. Prostě ratka. Tomu se už teda nedivím. Co má být?

  134. … jen počkejte, až ty komentáře přečtu; pak přijdu se svojí demagogií a bude cajmrsk :)

  135. … jsem u 100 a něco a nemůžu se ubránit smíchu, že jsme tady všichni už tak magoři a teď ještě přišel Kusejr mezi nás … :-D

  136. planeto [112][113]
    – pořád lituju, že už nemáš blog nebo nějaké stránky –

    ad 113
    To by bylo pěkný. Teď mám spíš dojem, že pro pana Lišáka momentálně nemám místo; třeba teď je pátek odpoledne a já ještě tvrdnu v práci jako poslední, už mám celkem doděláno, ale NUTNĚ musím ještě hrát na cello, protože chci, takže přijdu domů až tak v devět. A zítra jedu s kamarádkou ke kamarádce – tak nevím, jestli Lišáci tohle dobře snášejí.

    … předpokládám, že dnes nebo zítra se pan Bowling zas ozve; ten chodí jen v noci, takže snáší cokoli:) Jenže to není partner; což bylo přímo řečeno a je to jasná věc – můžem o tom spolu otevřeně mluvit. A mluví se mi s ním výborně. S každým milencem bez výjímky se mi mluví výborně, nojono. Protože nejde o třecí plochy – jestli koupit pračku nebo počítač nebo byt nebo kdo přebalí dítě…

  137. ru
    [115] – jo, tomu s tou integritou – planeta [113 – vlastně taky nerozumim.

    [114] Jinak jsem pro slovo "šukat!" Mně osobně se líbí. Třeba vynaleznu někdy lepší, ale už dost let slovo "šukat" u mě vede :-)

    "Milovat se" nepoužívám, protože nevím, jak bych ho zařadila do věty… "Pojď se milovat"…"Chce se mi se milovat" … neumim si představit, že bych už chvíli byla v posteli a líbala se tam atd. s někým (všude možně) a on řekl "pojď se milovat" a myslel tím, že už chce začít šukat.

  138. 155 ore
    JO! Máš pravdu! Konečně rozumná řeč.

    … ale vlastně jsem teprve u komentu č.137, zase jsi mě dostal … :-))))

  139. ru [116]
    takhle nemáš ráda Boženu Němcovou?
    No vidíš – a já si představovala, že je ti založením podobná! :-)))
    I když asi víc sentimentální… ale to jsem přičítala době. Tak teď nevim.

  140. vysoky, vyssi, nejvyssi
    kratky, kratsi, nejkratsi,
    normalni pridavna jmena a jejich mluvnicke stupnovani.
    zcela prazdne pokud jde o muj umysl.
    ze si to beres osobne je tvuj bonus, takze kolem toho chod jak chces, ale ja s tim nic nenadelam.
    mozna bys tyhle protesty v komentari mohla adresovat sama sobe :-)

  141. re48
    "chcete si udělat představu o člověku z toho, co píše na blogu? Opravdu prostinký přístup"

    taky mne to napadlo,ale myslím,že možné to je.
    Je to sice jen představa,ale…
    Třeba představa vzdělané,zkušené,chytré…ženy pod nickem Christabel,kterou pohoršuje virtuální tykání od jiné blogerky také tu představu doplňuje.

  142. horsi lepsi? menecenny vicecenny? to by bylo, ty jo!
    skoda. je jen silny slaby.

  143. ad161:
    "vzdělané,zkušené,chytré…ženy"

    ehm…ještě věřící křesťanky nemýlím li se.
    No to by měl Ježíšek radost,jak si jeho poselství lidé přebrali.

  144. ty mi taky neser ore,neb se tě obtám jestli jsi,přesněji řečeno-považuješ se za silného,nebo slabého.
    Že vy si tak nabíháte:-0)))))))))))))))))))))))))))))))))))))
    Ale třeba jako slabý budeš vicecenný.
    Už tě to to někdy napadlo,že by to tak mohlo být, ty mudrlante?:-0

  145. néééé, mně zmizel asi půl metru dlouhý koment pro Christabel :((
    Snad to dám dohromady stručněji… za chvíli.

  146. 159:
    tak to je přesné.
    Já to taky vidím,že Ru je taková zdivočelá klasička.:-)))
    Ovšem takto se do čítanek nedostane a Ru zůstane ve věčné anonymitě.
    Běda příštím pokolením:-0

  147. 163Já tedy Saulovy příspěvky v diskusi – stejně jako Ora – přeskakuju, takže nevím, co je zač; tento jsem přečetla jen proto, že jsem viděla, že reaguje na mne.

    Ale abyste se nemuseli namáhat s výčtem mých prohřešků proti
    módní morálce, sepsala jsem to za vás:
    http://www.christabel.bloguje.cz

    Já věděla, že to nepíšu zbytečně, že na ten článek ještě dojde:)

  148. "ale NUTNĚ musím ještě hrát na cello, protože chci" – to je jako od Pipi Dlouhé punčochy!

    Napadá mě, že jestli někdy potkáme mimozemšťany, jak se s nimi asi domluvíme, když málem nejsme schopní domluvit se (ve smyslu komunikovat) tady. Za sebe můžu prohlásit, že šukat a milovat se používám jako terminus technicus na sex bez lásky a s láskou. Sexus versus Eros. Nemyslím, že bych to používal v řeči v ložnici, to by snad nějak vyplynulo. Ale já jsem idealista – a mám na mysli větu Grahama Greena, že nakonec převládne touha nebýt sám, a doufám, že jsem ještě dost mladej.

    Závěrem zvolání (s díky Christabel): "Určite byste sa zobudila, keď by som sa s vami miloval ja!" (poručík Dempsey)

  149. S Henryho Punčochou zkusím vysvětlit integritu: Integrita znamená, že nejenže bude říkat, že Pipi chce a se mu líbí (ale zároveň když Pipi napíše něco, co mu nevoní, tak by byl vlastně rád, kdyby zas tak Pipi nebyla a zamentoruje si, aby byla víc košer a v lajně). Zkrátka opravdu bude chtít Pipi a ne pipi. A bere jí celou, i s papouchem a občasným špinavým prádlem a třeba i hloupostí. ;)

  150. P. S. k tomu co napsala Christabel: já mám radši zmrzlinu vanilkovou než šmoulovou, protože z té druhé bliju; ale láska je jen jedna.

  151. jsem rád,že s Orem máme aspoň něco společného.(možná máme i víc,ale to by ho zabilo:-0)
    Tak na článek došlo,bravo.
    Pořád tam ale nevidím,nečtu,vysvětlení toho "pohoršení",nad tím tyknutím.
    Souvisí to s morálkou?
    Nebo budou o morálce kázat a posuzovat ji jen někteří,třeba jako ty nebo ateo?
    Máte společnou řeč.
    Ale se mnou ne!!!

  152. [170] Ale já přece Lišku beru, jaká je, a mám ji moc rád a velmi ji obdivuju, to není poznat? Pokud to nebylo na mne, tak se omlouvám, nějak mi blbnou prášky na palici.

  153. jsem rád,že s Orem máme aspoň něco společného.(možná máme i víc,ale to by ho zabilo:-0)
    Tak na článek došlo,bravo.
    Pořád tam ale nevidím,nečtu,vysvětlení toho "pohoršení",nad tím tyknutím.
    Souvisí to s morálkou?
    Nebo budou o morálce kázat a posuzovat ji jen někteří,třeba jako ty nebo ateo?
    Máte společnou řeč.
    Ale se mnou ne!!!

  154. Já bych to s tím šukáním tak nehrotila. Tam jde o to, jak člověk to slovo cítí a to je čistě subjektivní. S láskou se dá milovat, či šukat i s bývalým, s budoucím i s kamarádem. A obojí lze provozovat s osobou do níž jsem zamilován, či ji miluji. To jenom lidi, co si musí potvrzovat, jak strašně výjimečný je ten jejich vztah k někomu (a většinou za tím je hlavně nutnost, aby probůh ten druhý miloval mě a hlavně exkluzivně propána, aby mi to neubralo na hodnotě!!! :D), tak z podobných slov a pojmů dostávají psotník. Já přeci nebudu ošukaná, já Panna Výjimečná.

    Pak většinou hrozné divení, když jejich ctnostňáka jednou přemůže příroda, či láska a někde se pomazlí s nějakou jinou Pannou Výjimečnou. Katastrófe na světě:).

  155. 173 Henry nebylo to na tebe, jen obecný popis, co si představuji pod integritou (tj beru Pipi celou a nepotřebuju aby nebyla autentická). Od tebe jsem si půjčila jen tu Pipi copatou :).

  156. No vždyť jsem to říkal, že je to *pro mne* terminus technicus. Například pro přemejšlení. A ani na okamžik by mne nenapadlo vydávat se za světce. (Teď jsem si díky tomu vzpomněl na Opičího krále, díky!) Ono totiž těch lidí, co najdou svou druhou půlku taky asi nebude mnoho…

  157. hehe, dekuji vsem ze smim byt u toho, ze proste muzu s vami byt a tohle cist :o) a pokud jsem svym kusejsrstvim prispela tak diky za ty dary.

  158. Christabel [125]

    chápu asi tvoje stanovisko. Co může navenek vypadat jako hrubost nebo snad nechutnost, je prostě realita a nadsázka. Vychází myslím z diskusí, které jsme vedli už před lety a které někteří vedli dřív než já (ru, ratka, aktérka, anina…) – vyvinula se taková nadsázka v podtextu, kterou máme na pozadí, mi připadá. Proto někdy víme, jak to ten druhý myslel i bez vysvětlování, ale někdo jiný to samozřejmě vidět nemusí.

    Třeba to o slizu [118]a [121], co psala ratka, je mi vlastně milé! Jenže jestli sis to představila vyhraněně vizuálně a s důrazem na detaily (tj. špinavá malá louže jako symbol rodiny), chápu, že to pro tebe neodpovídá realitě, asi pro nikoho. Ratka si dovolila starou známou nadsázku, prootže věděla, že je to ok, že to staří známí chápou – anebo prostě proto, že si to dovolí a může jí být ukradený, jestli to někomu sladce nezalahodí (sorry, ratko, že tě teď takhle používám pro vysvětlení!).

    A jestli to mám rozpitvávat – jak je v kraji zvykem :-)) – tak samotné slovo "sliz" je mi taky dost milé. Ostatně co jiného jsou tělesné tekutiny…

    Vím, že se tu často debatí až do mrtě. Vím, že může být otravné probírat se haldou komentářů, z nichž dvě třetiny jsou odbočky od tématu. I pro mě někdy (čtenář se všemi komenty prodírat nemusí, ale na vlastním blogu jo):
    když píšu článek typu deníkového záznamu (jako tenhle), píšu ho spíš pro sebe a kolikrát se zděsím, že přibylo deset komentářů a já budu mít čas je pročíst až za půl dne.
    A když napíšu (o trochu propracovanější) článek k nějakému tématu, které mě zrovna chytlo, komentáře naopak dychtivě vyhlížím. Protože vyjádřit svůj názor pro mne není celé. Celé je pro mne slyšet názor jiných, debatovat, překřikovat se, odbíhat a vracet se odjinud zpět.
    Produktem toho pak bývá debata do mrtě. Ale není to cíl, je to výraz lásky k diskusi, demonstrace radosti z rozmanitosti lidí a jejich názorů a dojmů a zkušeností a zážitků. Je to radostný výkřik: Sláva, můžeme spolu kecat o čemkoli, testovat svoje názory, svoje přístupy a svoje způsoby komunikace, máme takovou volnost! A to mě baví.
    Někdy je těžké se té radosti držet – pro mě je to s orem – když na mě vyskakuje pořád ten můj stejný čertík z krabičky.

    A kecat do mrtě mrťoucí může být vyčerpávající a dokonce odrazující. Ono to nakonec nepodporuje příchod nových lidí, bohužel. Vím, co bych mohla dělat, aby se tu do mrtě nejelo – psát častěji blog, aby neležel jeden článek týden a víc; pak se to pod ním rozjíždí nepředvídatelným směrem. Ale na druhou stranu – ty směry nebývají pitomé! Jen do mrtě, no…

    – to mě k tomu napadlo.

    A ještě pro Christabel:
    připadá mi, že jsi člověk, co se kouká hodně na dobrou stránku věcí a na podstatu jejich idejí. Kdežto třeba ratka (že si ji zase beru do huby, pardon, ratko) má pohled spíš na podstatu pozemskosti. Sliz a tak :-)
    A oba ty pohledy jsou nutné – kdyby v extrémním případě byl jen ten a ne ten druhý, to by nebyl žádnej život. Buď by nebyla žádná nadsázka, anebo by nebylo, k čemu se krásnému vztahovat.

  159. Lisko, to je fakt krasny komentar. nevim zda odbihame od temat, me prijde ze je to cele jko rozkvetla louka. pestre a vzdusne. jako ty vztahy ktere vedes. hebke a zarive.
    nevadi mi kdyz si me kdokoliv bere do pusinky (teda do huby) naopak. naopak, jsem rada. jsi kouzelnice a ten komentarovy koberec je uzasny.
    a Saul prisel taky, jako tresnicka na tortu.

  160. Saule, co ti na to mam rict. zkousis mne natlacit do vyznamu jakej jsem nemyslel. [62] byl extrem proto, protoze na extremech se dobre vysvetluje a ja chtel vysvetlit. ne ponizovat.
    pak tam byla jeste [124]. ta se ti hodi vynechat?
    takze. budto to, cim do mne zarejes bude pod hranici, pak to skousnu, a nebo to bude za hranici, a pak se budu kroutit.
    za co se povazuju. povazuju se za toho, kdo s pochopenim 62ky investuje kousky neprijemna aby sel smerem k pravde.
    jo, muzem se bavit o tom jak velky kousky to jsou.
    a ze nekdo riskne vetsi, a nekdo zas ani mensi ne..

    trochu jinak, uz nejsem nejmladsi a nezil sem furt v izolaci, takze par facek uz jsem dostal a par iluzi se rozplynulo.
    ted bych o sobe rek ze uz nemam problem videt kolem sebe ze je nekdo treba chytrejsi, bystrejsi. ze nekdo vydelava vic penez, ze sbali snadnejc zenskou, ze udela silnejc pusobici fotku. jsem schopen mu to prat, je to vysledek jeho prace.

    pamatuju se treba na "facku", kdyz na vejsce, v prvnich tydnech prvaku, na matematice to jeden "blesk" spocital rychlejc nez ja. to mne tehdy podusilo pekne :-)

  161. 183
    no Ore,já se zdržím odpovědi.
    Snad jen ….jestli máš pocit,že tě mám za hňupa,tak se pleteš!

  162. Ad 174
    Ad tykání: jsou prostě lidi, se kterými si já tykat nikdy nebudu. I kdyby se stavěli na hlavu a všude kolem to bylo normální. Je mi líto. Vlastně není:-i
    (S morálkou to ovšem nemá nic společného.)

    Liško,
    hrát si na hrubosti, nechutnosti a vulgarity a být hrubý, nechutný a vulgární, v tom není rozdíl, bohužel:(

    Jinak už se tímto zde opravdu zabývat nechci, jen bych pojmenovala hlavní komunikační nedorozumění této diskuse.
    To, že se ohradím proti něčemu nebo si myslím, že bys některé věci neměla psát, případě měla dělat jinak, neplyne z mého pohoršení. To v žádném případě, můžeš mi to 100% věřit.
    Má to docela jiné motivy, ale vzhledem k průběhu diskuse pokládám za zbytečné je dál rozebírat.

    A máte všechny dáreček u mne na blogu;)

  163. ratko [141] pěkná, dala sis práci. A je to totéž, co v té jedné větě o slizu – a ta byla pro mě taky úplně tak pochopitelná. :)

    Saule [166]
    ru jako "zdivočelá klasička" :-DD
    – na první pohled jsem četla "zdivočelá lasička", to by taky šlo.

  164. @Teo,
    myslím, že Kusejr je jméno, které se tady zabydlí :) Díky za něj. Ten komentář [147] považuju za jeden z tvých citlivých! Moc pěkný.

    Musím říct, že jak to tady pročítám a směju se, že je to snůška magorskostí (sebe nevyjímám, naopak!), jedna přes druhou, tak se mi chce zvolat:
    "@Teo, hlavně nikdy navždy neodcházej! Tvůj mozek je normální, potřebujeme tě!"
    – já už to sem psala dvakrát, ale dvakrát se mi to smazalo, protože jsem dala aktualizovat stránku, achjo.

  165. planeto,
    [175] si živě představuju třeba jako televizní inscenaci, jojo!
    Škoda, že nemáš nikde nějaké texty – nebo jo? – mně se hrozně líbí tvoje hravost, slovní hříčky a metafory (nemyslím že zrovna dneska, ale pořád). ¨¨

    [170] jo tohleto že je integrita? Aha. Takže ne pokrytectví a ne odsudky, prostě láska a upřímnost k sobě. Jó, jsme zas u pravdoláskařství , jéje… Jak dneska čtu ty komentáře, nemůžu si nevzpomenout na psychoterapeutický výcvik. Tady to má dost podobnou dynamiku :-)))
    To bude asi tím, že to čtu já a na tom výcviku jsem byla taky já :-O

  166. Henry Psanče,
    ty seš (taky :-) kouzelnej!
    To je reakce na šmoulí zmrzlinu [171], [173], sms a vůbec.

    Jo a seš mladší, než seš! – ad [168]

    Slovo šukat doporučuju používat i v ložnici (nebo i na jiných místech, kde se šuká nebo šukat bude :-)

  167. Christabel [185]
    tak jo, tak věřím!

    "hrát si na hrubosti, nechutnosti a vulgarity a být hrubý, nechutný a vulgární, v tom není rozdíl, bohužel:("
    – já nevím, že by si někdo na něco hrál… zkrátka existuje šukání a existují slizy, na tom já nic vulgárního nebo hrubého nevidím. Jako že existují porody a roztomilá mimina, jahody a hlína na jahodách, krasotinky a jejich krvavé vnitřnosti. Prostě svět, jak byl stvořen, no.

    Ještě jsem psala a smazalo se, že obdivuju, s jakou odvahou ty nebo @Teo nebo třeba Planeta píšete přímo svůj názor. Pak jsem k tomu ještě něco chtěla dodat, ale už si nevzpomínám, co…

    A na tvůj blog se kouknu (nejen na ten starší článek o moralistkách, i na ten zbrusunový) – a to si nepřej vidět ten psychorachejlí útok! :-)))

  168. ore [183]
    no helemese. Dyť já vim, že jsi (sebe)objevitel a poznavatel. Akorát zkrátka 98 % způsobu, kterým to sděluješ, je ode mne na opačné polokouli. Což neznamená, že to nemá nějakou hodnotu, ale prostě je to na druhý straně a já si z toho musím vybrat (pokud se k tomu chci nějak vztáhnout) jen to nejopačnější a nejnasíravější pro mě, chachá. Protože to jiný mi uniká jako nezřetelné a nezřejmé a pojmenované úplně jinak, než by mě kdy napadlo co pojmenovat.
    Ale to ty víš.

  169. ad 180, liško, naprosto s tvým kom. souhlasím. Není dle mně co dodávat. Konečně, každý kdo má blog, nechť si píše o čem chce. Jestli by psal o tom druhý, nebo ne..je už jiná.a hlavně jeho věc a ev. čtenáře jak to vezme.
    My, co se jakž..takž známe si rozumíme a co může působit jaako vulgárnost, tak být vůbec nemusí..že :)
    Jen bych opravila to, že já když si potřebuji ulevit, umím být sprostá jak dlaždič, ale to tak yde diskutované slovo nepoužívám, Ru myslím ví proč..zrovna tohle..Ale i tak..vše co je lidské, a je pravda, že se tu o tom spíše z jiného důvodu, než z nějaké vulgarity psalo, nejen u tebe tak i beru..i když třeba přehlídnu a nekomentuju :) Beru jak Ru, tak ratku, sámo i tebe, Tea, Saula i Ora, takové jak je znám z blogu.. Ahoj :)

  170. Ahoj anino!

    Už jsi ten nový článek u Christabel viděla :
    http://www.christabel.bloguje.cz

    Napsané je to pěkně, Christabel píše trefně. Jen nad tím stojím jako tupec – vůbec nechápu, co vede k napsání takového článku. Tak jsem to tam po chvíli váhání napsala do komentářů.
    Však nemusí být potrhlé diskuse jen tady :-)))

  171. Tak já sem přemejšlela jestli si přečíst článek nebo diskusi, ale obojí je moc dlouhé v tom horku :-)

  172. …ale jinak jsem spíš pro tu diskusi – článek je jen deníkový záznam, nic zajímavého.

  173. ad 195, liško, já taky nechápu tu pravou pohnutku..snad mi to přijde jako zbytešný výpad..PROČ..až tak, taky nevím,. Nj, i Christabel si může napsat, co se jí chce, já jen reaguju.
    Krom toho např, tebe, Ru a Ratku za hodně inteligetní považuju :) Fakt..

  174. anino,
    jako zrovna výpad mi to nepřipadá; snad spíš insirace? A jo tak – myslíš, že se to nějak týká tématu inteligence? To mě nenapadlo. Asi že jsem tak inteligentní :-)

  175. insirace = inspirace
    (aby si někdo nemyslel, že etymologie slova je in -sírání :-)

  176. Liško, třeba ne výpad, možn8á výdměch, neporozumění, příliěná kritičnost vůři rozdílným…fakt nevím.

  177. … to můžem prodebatovat přímo tam – "ať se práší za kočárem, ať se kočky pudrujou!"
    – to volá(-val) můj táta při hře v karty :)

  178. Já blog nemám potřebu psát, jejich tolik…cítím jako zbytečné. Čtu vlastně opravdicky jenom ten tvůj a ten mám ráda. Sny a komixy, tvůrčí věci, Praha 6… Žiju dost jiný život, ale ten tvůj tak nějak přirozeně chápu? Další spousta styčných bodů (rodina například). Půjdem na pivo? :)

    "ať se práší za kočárem, ať se kočky pudrujou!" Tyhle průpovídky taky miluju.

  179. Ano, pivo!
    Prahu 6 zanedbávám – na blogu. Jinak ne.

    Právě jsem si na aukru koupila svůj první úlovek – noty na Rusalku v obří tlusté kožené knize. To se musí oslavit – i když teď hned asi ne, vzhledem k hodině… Pivo ovšem potěší v jakékoli hodině.

  180. Navrhuji příští týden na Praze 6.;) Krásné snovače dnes s Rusovláskou bledou.

  181. Trošku off topic, ale přesto příznačně. Cituju z jednoho komentáře: "mít partnera a rodinu, znamená byt vázaný a omezený, je to závazek a povinnost. To je to mínus." Tenhle postoj je tak strašně smutný. Ale naprosto všeříkající. Pokud někoho vychovali, aby to vnímal takhle, že závazky a povinnosti jsou mínus, tak nemůže, prostě nemůže uvažovat tak, aby se třeba s Christabel nedostal do sporu.

  182. Laura,
    já nemyslím, že to svázání bylo označeno jako nějaké kategorické a definitivní absolutní mínus! Prostě to bylo sbírání možných pro a proti při porovnávání životního stylu v určité chvíli, nic víc, nic tak velkovážně jednoznačného.
    Nadsázka,ano.
    A proč ne?
    Je to tak zlé, nedržet se vážna bezvýhradně a pořád?

    Tamto psala ratka – a bez kontextu je snadno hhodnotit. Dovoluju si říct, že ratku mnozí známe a víme, že je pro ni typické hodně mluvit, rychle mluvit, vyvalit to ven a nepřemýšlet dokonale nad každým slovem (někdy ano, dokonale, ale ne vždy a proč taky – on to někdo snad trvale dokonale dělá?). Asi jako je pro někoho typické, že při řeči pošvihává špičkou u nohy, já nevim.
    A do sporu se klidně dostat je možní, to je normální věc. Nic kriticky klíčového, při čem se berou do ruky meče.

  183. Liško: však jo… Spor píšu schválně jako neutrální slovo. Prostě clash. Však mně se taky nezdá, že by tu někdo bral do ruky nějaké meče… DOkonce ani Christabel. Reagujete všechny naprosto přehnaně.

    Ratku znám z komentářových bitev už taky dost dlouho, kontextu mám řekla bych dost. Ale jestli někdo ze sebe obvykle valí slova "jako když pošvihává špičkou nohy", aniž by o nich víc přemýšlel, pak fakt nemá cenu se jimi zabývat, hm?

    Hele… jsou lidi, jejichž (třeba i jen momentálním) životním stylem je nezávazný sex. Pak jsou lidi, jejichž (momentálním) životním stylem je harmonická rodina. A kteří mají z nějakého důvodu pocit, že ti druzí lidé nemůžou být šťastní, a že by možná byli šťastnější jinak, a snaží se je na to upozornit. A možná si doopravdy myslí, že nezávazný/náhodný sex je špatný životní styl. Na to mají ale přece plné právo.

    Proč těm, kteří tedy momentálně vyznávají "šukat" místo "milovat", tak strašně vadí, že si o nich někdo myslí, že to nění v pořádku??? Nebo že to někde verbalizuje? Jestli máte pocit, že to JE v pořádku, tak to žijte a neohlížejte se na to, co si myslí ostatní. Stačí přece říct "mně to tak vyhovuje, díky za zájem, jsem v pohodě". Jestli máte pocit, že to až tak v pořádku není, tak to změňte. Ale ty teatrální řeči o házení kamenů a vytahování mečů, to je divná reakce.

  184. (BTW, šukat i milovat mi obojí přijde naprosto nevyhovující :-D Ale na vhodný neutrální výraz jsem ještě nepřišla…)

  185. Laura 2011
    no ano, když zrovna tryskají slova jen jako pošvihávání nohy, tak se tím nemusí nikdo vážně zabývat, vždyť ne. Vždyť se tím zabývá Christabel a jiní ne…

    "Proč těm, kteří tedy momentálně vyznávají "šukat" místo "milovat", tak strašně vadí, že si o nich někdo myslí, že to nění v pořádku???" – to právě nevadí; já jsem neviděla, že by to někomu vadilo. Myslím, že je (nám) to spíš ukradený; ať si každý jde svou cestou – ovšem s vědomím, že je to JEHO cesta. A co si myslí ostatní, je podružné – jenže když jsou to militatntní ostatní, už se to přece jen dere do popředí; ač je to nevyžádané.

  186. Vy mě nes…, za chvilku musím odfrčet a akorát to tu prolítám, a napadá mě asi tak dvacet reakcí, kruciš, uvidíme, jestli mě budou napadat ještě v neděli v noci, nebo už budou ad acta v minulosti… :-)

  187. 212
    :-))
    nojo a může být takový výraz "neutrální"? :-)

    Jedu na výlet. Zatím čau.

  188. Ahoj (eště mě neprozvonili)!
    Tak enem noticku – stará věc na netu, krom toho tykání, že nejpřínosnější do životnosti diskuzí jsou komentátoři, kteří jsou na zabití. Teo, neodcházej! :-))
    (Nejen.:-)

  189. Nevíc mě zaujaly příspěvky [0][15] a [16], víceměně mi toho řekly tolik, že už jsem ani nepokračoval… mám? :-)

  190. No ne, místo toho abych spala po náročné noci/ tedy žádné šukání, ale služba ve špitále/ se to snažím dočíst a pochopit.Přijde mi to moc fajn, že máte tolik energie k debatě a přitom ten nadhled.Jinak když je řeč o té noblese a vulgárnosti,ve 4 ráno jsme došívali břicho a šéf řekl:"kurva, do prdele,byli jste dobří, všem děkuji".A hřeje to ještě teď.

  191. to o prosvihavani spickou nohy neznam. zni mi to uplne cize to neni ode me :o)

  192. ctu to do zadu a zacinam chapat o co de, i diky Laury z Palerma.
    na 209 se pozastavuje nad tim, ze povazuju zavazek a odpovednost za minus.
    Jsem 30 let vdana, mam skvely vztah a uzasne zdrave deti, osud mi byl naklonen ve vsem ceho jsem se dotkla. a tak muzu jen dekovat a dekovat osudu za ty dary a byt vdecna.
    Kolik lidi kolem nas zustava ve stastnem harmonickem vstahu po 30 let? a jestli nezustava tak kde je chyba?
    nechci strilet od boku, ale jednim z vaznych duvodu je ze clovek neustoji povinnosti a odpovednosti ktere zavazek rodiny prinasi. ze mu to proste neni jasne ze vstoupit do svazku a chtit v nem zustat cely zivot znamena i krizi, odrikani, prekonavani prekazek. myslet jako MY, ztatit na dost dlouhou dobu pocit ja. Pripustit to.
    Predem se omlouvam vsem kter se rozesli z ruznych jinych duvodu, ale jeden z nezavaznejsich duvodu proc se lide rozchazeji je, ze si prestanou rozumet, prestanou spolupracovat a vzajemne si pomahat. najednou zacnou vtahovat dovnitr dalsi hrace ruzne vnejsi faktory, rozmelnovat pozornost kteru si maji venovat, a vztahy jdou do kytek. Jsem ve vztahu verna a rodine naprosto oddana, a jsem presvedcena ze pokud se partneri nedohodnou jinak tak by proste meli hrat s otevrenymi kartami, treba projit i slzavym udolim ale nakonec vyjit posileni. jako dvojice. jako par. mit spolecne zaliby a stat si v dobrem a ve zlem. me se to podarilo, ale vim jak je to tezke. jak vztah svazuje a dokonce muze i misty dusti. Proto rikam, ze je dulezite videt to dobre a i to mene dobre. Clovek slibuje ze zustane s partnerem v tom zlem i v tom dobre. U me se to mockrat potvrdilo.
    jako svobodna bych nemela zavazky a tak se nemusim nikomu zpovidat ze sveho zivota. a prijde mi to bezohledne a sproste nekoho shazovat nebo se na nej divat zvrchu jen proto, ze staleho partnera nema a ze si proste najde pritele. Stojim plne za Liskou, obdivuji ji.

  193. ratko [221] – pardon za zmatek s mimoňským příkladem o ťukání nohou –
    [222]
    Dík. Po přečtení tohoto tvého postoje k dlouhodobým vztahům nemám už ani to nejmenší tušení, proč s tebou Christabel naopak nesouzní…

  194. no protoze pres par nepruchozich slov nejprojde celek sdeleni.
    ale s hysterkama je zas dobrej sex :-)

  195. Si sem dám odkaz na svůj kometář u Christabel:

    http://christabel.bloguje.cz…t_59

    a dodatek, že hodně lidem tady na blogách vděčím tomu, že mi svěřili intimnosti ze svého života a skutečné zásadní zážitky – které nikde na blogách k přečtení nejsou a ani nebudou, pokud je tam nenapíšou sami ti lidé. Já nic nikdy nezveřejním, ani mě to nenapadne.

    Proti tomu napsat, že jsem měla orální sex s pěkným sympatickým klukem odvedle je úplná banalita!

  196. 225 jo proto se mi ti chlapi pořád znova ohlašují!
    :-)

    U sebe vidím několik hysterických prvků (a jiní lidé zas mají prvky jiné, každý má nějaký charakter; neznamená to, že v patologické formě – že by byli proto hysterici, psychopati nebo obsedanti…) .
    A jsou to vesměs velmi příjemné vlastnosti, ty moje hysterické prvky, příjemné pro okolí: živost, spontaneita – nepředstírání, trocha dramatičnosti projevu.
    Naopak opačné vlastnosti by byly dost katastrofa.
    Takže sláva psychorachejtlím!
    Protože leklé ryby, kníkavé kuňky a prkna, která položíš a ony tam zůstanou ležet (při sexu, když už se o tom bavíme), to teda nic moc.
    :-)

  197. no a? To ještě neznamená, že je to "diagnóza". Opravdu ty prvky kdečeho jsou jen rysy povahy a mohou být pozitivní – jako třeba solidnost a vytrvalost a konzervatismus u obsedantních rysů; si myslím. Trochu horší je sucharství. A vystupňované to už je pedantství, tyranství, despotismus, co jsou horznéí navenek pro okolí, anebo pak ty obsese, co jsou blbé pro toho jednotlivce samotného, protože ho omezují v životě…

    tak si to nějak představuju.

  198. Chjo, sežralo mi to komentář… Tak ještě jednou.
    Slovo "hysterie" pochází od slova "hystera". Mám zrovna rozečtenou knížku, kde je krásná definice na tohle slovo. Nebudu s tím ale zaplácávat tuhle diskuzi, spíš to časem dám k sobě, zaslouží si to tam být.
    Jo a ještě – jsem hysterická, protože jsem ženská a nestydím se za to :-)

  199. obsese nemam, zbavila jsem se jich prave tou hysterii i kdyz to moc dustojne neni :o) mohla jsem si vybrat. Bud budu dustojna obsedantni dama nebo vesely pohodovy hysterik :o)

  200. ratko,
    vidíš – já zas měla jednu chvíli volbu mezi depresivitou a hysterickými rysy. A co je na tom nedůstojného? Nic extra to není, je to úkaz v životě – jen někdo ho pojmenuje takhle, někdo to opíše jinak, někdo to prostě žije a nemusí to nijak pojmenovávat ani rozpoznávat – koneckonců tyhle doktorsko diagnostické termíny já taky nemám nijak v lásce. protože jsou takové chladné, s odstupem. A odstup my hysterky nemáme rády :-)

  201. Mischko
    232
    tak to se těš na nástup nás psychorachejtlí pod tvým článkem a možná i jiné, zajímavější návštěvy, co diskusi pěkně posunou kdovíkam :-)

  202. Mno když tak čtu svůj [226], vidím, že vypovídá o mně pár věcí … ne zrovna lichotivých; ne sice nějak špatných nebo nepřijatelných … ale mohla bych popřemýšlet, co je a co není banalita a jestli se na to nemůžu podívat jinak …

    i díky Christabel a Lence

  203. Lisko, podle me jsi premysliva azaz. Vidis priklady kolem sebe zen priblizne podobneho veku jak jsi ty. A mozna se muzes podivat na priklady zen ktere jsou treba o dvacet tricet ci ctyricet let starsi nez ty. Jak jsou uspesne (profesne uspesne) jak jsou na tom jejich deti. Jak ony poresily svoje zivoty kdy z byly v tvojem veku. jak se rozhodovaly, dle ceho.
    Kdyz me bylo kolem triceti tak jsem si musela jasne stanovit priority, jestli kariera zamestnani nebo deti. To neznamena ze jsem se uplne vzdala profesniho zivota, proste jsem prijala ze jsem ta druha. ustoupila jsem lvasten az z donuceni.S pocitem ze mi neco utika a chtela sem to dohnat. Ted uz jsem opet v zamestnani, ale uz to "nezeru" jako driv. Nemam ambice byt uspesna. neco dokazat. Proste jen a pouze pracuji. takze vlastne ten ustup na vsech profesnich frontach povazuji ted zpetne za dobry a prospesny. a poucny. naucilo me to divat se na uspech a uspesnost s odstupem. nebrat to za dulezite, nebrat sebe za dulezitou. Prace proste je kdy je a kdyz neni tak neni.
    ale to prost je zkusenost. Ve triceti jsem ty ambice jeste mela.

  204. nemyslim si ze pisu hloupe a nemyslim si ze pisu chytre. to co pisu cte kdokoliv z me rodiny. vsichni vedi kde pisu a kde je muj blog. jasne ze se mi smejou. ale ne szirave nebo vysměsne. Jenom rikaji, no ty tvoje moudra :o)

  205. Ratko, taky jsem ještě před narozením dětí měla nějaké ty ambice, ale ne mijak přehnané, prostě spíš přání dokázat cosi, co jsem chtěla a asi i mohla, jen za jiných podmínek.
    Musela jsem se rozhodovat a dost jsem to obrečela, chtěla jsem obojí. Bojovala jsem, jak sem mohla, ale potřebovala jsem podporu. Necítila jsem se tak dobrá, že bych bez ní zvládla věci jak bych chtěla. Byly jen fajn kamarádky, co by mi nějakou daly, ale samy měly rodiny a i kdyby byly ochotné, nechtěla jsem jim nabourávat to jejich, bylo by to složité.
    Musela jsem se rozhodnout buď a nebo, protože tady by něco mezitím a polovičatost nebyla to ono pro mě..Vypadalo to, že jsem ten boj prohrála a těžce to nesla, ale brzy jsem pochopila, že ne, že naopak vyhrála i za cenu určité ztráty. Dnes bych se zachovala stejně…
    A jinak jsem ráda, že píšeš, ale to víš..

  206. A tak si myslím, že každý by měl svůj život řídit tak, jak to vyhovuje jeho založení, tak, aby byl šťastný především on sám, protože je jeho věc, jak se svým životem naloží a nějaké konvence se už naštěstí vytratily..

  207. Mě to všechno nadzvedlo právě z důvodu, že se tu objevily hlasy, které jakože v dobré víře mají snahu kecat ostatním do jejich životního stylu, do stylu jejich psaní apod. Zeširoka jenom obkecávat nedostatek vlastní tolerance a pochopení pro to, že druhý je prostě identita sama o sobě a že dokud on sám nebude chtít a v hlavě mu nepřepne, je naprosto zbytečné trousit po netu (nebo po skrytých mailech) nějaké návody na to, jak žít, co nepsat, čeho se vyvarovat, náznaky o tom, že něco dělá špatně a podobně… Taky se mi nelíbí jednání některých lidí, nechápu jejich pohnutky (a někdy až tak, že se z toho nemůžu vzpamatovat ještě nějakou dobu potom), ale ani by mě nenapadlo se do nich navážet a udělovat jim v náznacích návody na "lepší život".

  208. 242.241 to prepnuti prijde teprve zkusenosti. kazdy tou svoji. to se neda urychlit. Me to preplo dost pozde a to zasadni zmenou okoli. ted bych rekla padem na uplne dno :o)) chvili jsem si lizala rany, litovala jsem se a pak jsem zjistila ze nc lepsiho se mi nemohlo stat :o) osud byl laskavy a zastavil me vcas. ukazal mi alternativy. a vsecky byly dobre.

  209. 244Ratko, nemudruj o tom, kdy má či nemá Liška "přepnout". Nebo to tryskomyš nadzvedne a praští to s ní o zem! :p

  210. Liska je proste v poho :o) muj nejmensi je taky uplne v poho. MOzna se to nejak zrychluje obecne.

  211. mischko,
    jo, tak to chápu.

    ratko, mno,
    pokud se mi někdy něco "přeplo", tak určitě ne brzy – mně všechno až dost dlouho trvá. A "prostě v poho" bych se necharakterizovala a i mi ten výraz připadá laděný do povrchna a do statična – které je jen předzvěstí změny, protože žádné trvalé stejné "v poho" doufám neexistuje :-)

  212. Lisko, ta vnitrni pohoda vychazi podle me z nesoutezivosti. pokud clovek neni soutezivy (a to jsi nekolikrat rikala ze nejsi) tak nemas potrebu byt lepsi nez zrovna jsi (nebo nekdo jiny). tim ti odpada spousta stresoru.

  213. 248. ale treba je to uplne jinak. dne v noci jsem byla pozorovat motyly na vresovisti, vim ze to nesouvisi s tematem ale mozna castecne jo. Lakaly jsem motyly na lampy UV a prednasel pan, ktery se od svych 8 let snad 30 let venuje pouze motylum a to nocnim motylum. On je zna snad vsecky zpameti. a na vresovisti narodniho parku se nachazi asi 650 druhu nocnich motylu. moc se mi libi, kdyz ma nekdo takovou zalibu a dela ji i jako sve zamestani. A urcite ji bude delat dokonce zivota. TEsi se co vyleze z jeho vyzkumu za dvacet let pozorovani.

  214. Myslíš, že je to z nesoutěživosti?
    Já nejsem soutěživá, co se kariéry týká. V některých věcech jsem zase naopak sokyně nebo při běžkování nesnesu, aby mě někdo předjel – musím uhánět vepředu :-)

    Kdoví, třeba se to všechno ještě třikrát pozmění.
    Noc s nočními motýly! To je dobrý. Já znám jen přástevníka medvědího a pak takové ty večerní lišajovité či co, co sají pyl z květů při západu slunce a vypadají přitom jak kolibříci.

    … myslíš, že někdo přijde a bude nás přesvědčovat, že odbíháme od tématu? :-))

  215. no, napadlo me to :o/

    bezkovani vepredu mam taky, vepredu bezi hlavni vlcice. taky bezim vepredu rychleji (a hlavne vytrvaleji) nez vzadu :o) to jsou asi stadni instinkty
    dennich motyluje pry neco pres 500 a nocnich pres 3 000. Vlastne chodim na prirodni exkurze hrozne rada. Priste bude nocni pozorovani netopyru na starem hradu. urcite je to zvedavost. bavi me cokoliv noveho.

  216. Přijde mi, že v té nesoutěživosti/soutěživosti Lišce rozumím.
    Jsou věci, který prostě chci/nechci. Nedají mi.
    Ale tam, kde je obvyklý závodit, soutěžit, usilovat… nějak nechápu proč. Víc se mi líbí to sledovat z povzdálí (a třeba fotit.)
    Ale třeba to souvisí jen s tím, že se bojíme, abysme neprohrály…(?)
    A nebo jsme jednoduše líný…
    Já jsem poslední dobou čím dál línější.
    I se hádat s hrošími kůžemi oplechovanými.

    Radši se smířím s tím, že když jsem vychovala dvě děti, rozvedla se po dvaceti letech manželství a mám přítele, s nímž už nechci sdílet domácnost a majetek, jsem holt za kurvu.
    Amen.

    (Ty špinavý ponožky mi pak položte na hrob.)

  217. Ahoj Ru, která bude ještš mezi řivými, tak ti to skromné přání splní :)

  218. První pejsci,co tahájí saně, jsou šílení dříči. A i soutěživý. Ale tam jde o smečku, nevím, jestli se to dá aplikovat na nás.
    Jela jsem teď v zimě psí spřežení, pěkná makačka. Na konci jsem si říkala, že to mám udělaný na celý život, ale už zas chci… Je to nepopsatelné.
    Já nerada jezdím za mužem na kole, už jsme dospěli k oboustranné spokojenosti v tomto úkonu. Chci si regulovat jak rychle jedeme a paradoxně nemám pocit, že zdržuju. Jsem ráda, že nemám magora, co musí za každou cenu trhat rekord, i když jede s výkonnostně nižší třídou. Říka tomu "jedeme se kochat" a jsou z toho krásný výlety. Na běžkách ráda sama, nejezdíme skupinu- jsme na sebe čekající individua upachtěná :).

    Ponožky na hrobě! Představila jsem si skulpturu… dobré :D.

  219. jsem lina, jednodussi a přímější nez driv. Nemam problem vyjít s kterýmkoliv svařečem či delníkem od stroje. Delat, smat se a vtipkovat na jakychkoliv "urovnich".
    Ani uz nemusim vepredu tahnout jao driv, ale kdyz jsem nahodou vpredu tak tahnu, a pak zase prepustím místo nekomu jinemu pokud se na me tlaci. a kdyz se jeste netlaci tak ho pobidnu a ukazu mu misto. tak nejak.
    neumusim vyhravat a nemusim prohravat, jen tak si vyklusavam. Klidne se necham seřvat, když neco delam blbe :o) aniz by to zanechalo pachut horkosti. Protoze vim ze je to mineno v dobre vuli.
    takže se nehadam. nevytvarim spory. nechavam porad otevrene dvere

  220. Mám naprosto jiné priority a starosi, než za každou cenu se někam cpát a být nej..:)
    Snad kdysi ještě mladá, pokud mi o něco HODNĚ šlo jsem se alespoň občas snažila, ale prohry jsem brala bez nějakých katastrof.

  221. 252Proč tak sebelítostivě? Zamáčknout virtuální slzu se nedonutím, to už mi k tobě víc mi seděla ta [15] ;-i

  222. Sebelítostivě?
    Asi že Rulisa není hroší kůže.

    (Představuju si hrocha ve špinavých ponožkách :-))

  223. Já si představuju hrochy v červených kalhotách s laclem – protože jeden takový naproti mně sedí.

  224. Lítostivě? Teo, neblbni, ty jsi mistr na provokace skrze náhled stereotypem. :-)
    Copak si nepamatuješ t ydebaty u Dee? Nebo vlastně – byls tam vůbec?
    My byly tehdy hrdý(!) na to, že jsme za kurvy. :-))

    Nejsem hroší kůže, bulím každou chvilku, ale na net chodím relaxovat právě proto, že tady není kvůli čemu bulet. (Teda, krimi, politiku a ekonomiku vynechávám.)
    Jenže prostě… takových Christabel už tu bylo… Ono i to hádání se s nima pro radost z jejich vytáčení časem přestane bejt zajímavý.

  225. Jo už je tam komentů 142? Podívám se (byla jsem ve městě).

    Akorát bych nechtěla nutit Rulisu, aby se pročítala něčím, co je víkendová diskuse. Taky je pro ni koneckonců předvídatelné, co tak asi v těch kometářích může být…

  226. Jé, on už je snad téhle pošahané debaty 1 a pošahané debaty 2 (u Christabel) konec. Možná. To by byla krása!

    Já bych hned začla hledat úplně jiné téma, třeba o tom, jak se v Břevnově vysázely spousty tulipánů a ty už uvadly, tak se vysázely jiné kytky po náměstích a po parcích …

    …nebo jak mám jednu bezvadnou knížku o ptácích, co jsem si asi před deseti lety koupila k vánocům …

    … nebo že dneska jsem odkoupila neuvěřitelně zachovalou operu Rusalka (noty), knižní, krásnou, i s německým překladem a textem vypravěče nebo choreografa nabo koho. A Vodník zpívá bas v basovém klíči, tak ho můžu hrát na violoncello rovnou.

    … nebo že ve středu půjdu na sushi a zjistím, jestli si budu připadat jako snob nebo jako znechucený nenasycenec nebo jako kdo …

    … nebo že včera mi máma dala kuřecí řízek a táta si vyžádal tašku a pětistovku na cestu do Paříže s jeho "ordonanc," achjo …

    … nebo jiné drobnosti, které nechávám proburácet životem, aniž bych to cpala na ten zatrachtilej blog. Ještě by se k tomu někdo vyjádřil a co potom!

    :-D

  227. 259
    čau Roji!
    Já si chci popovídat o pirátství, fakt! Akorát nevím, kdy.

  228. jo 265 v závěru – že by se k tomu někdo vyjádřil a co potom – jsme nemyslela nikoho konkrétního, ale prostě kohokoli.

    – já snad budu ještě paranoidní nebo budu úzkostně předcházet potenciální paranoiditě potenciálních neznámých čtenářů… achjo, k čemu dynamické diskuse člověka ještě nedovedou!

    Já už chci psát o tulipánech! A zrovna žádné nekvetou, pšakrev!

  229. Teo, a navíc máš sklon lidi podceňovat. Mně stačí dozvědět se jednou, že si Christabel přeje, aby se diskutovalo u ní a ne tady, a to už sdělila ona sama. :-)

  230. Ale houby s voctem a brusinkovou marmeládou… :-i

  231. Co jééé? No tak jóó. Jak chcete.
    Brusinky beru.

    Bylo mi řečeno, že rčení "houby s octem" nesouvisí s lesními houbami naloženými v octě. Ale je to "tumáš houby (2.pád j.č.) s octem" – kterou podal voják Kristovi na kříži. To vysvětlení mě zaujalo.

  232. 271 pod houby rozumim jako že nic s voctem. takže vlastně ocet samotný neboli prdlačky :o/ ono to odpovídá i tomu příběhu s vojákem a ježíšem na kříži

  233. To je tak…je málo blogů, které vznikají, protože se člověk chce spojit s ostatními a spousta těch, co vznikají kvůli nenaplněnému egu (pracovnímu, soukromému). Plytkost je hloupá a trapná, často zástíní i to pěkné, co by člověk mohl nabídnout.

    Mě zaujaly ty ratčiny noční reje za přírodou. Nevíte, jestli se tohle nepořádá V ČR? Botanická, nebo Akademie věd?

  234. Jinak včera jsem shlédla kus prvního dílu Mma Ramotswe (nevím, jestli jste tu někdo do detektivek- příběhy zasazené do Botswany a teď skutečně v Botswaně natočené- doporučuji i jen kvůli té nádherné přírodě, světlu a odlišné kultuře) a úplně mne tam odrovnala hláška jednoho ženatého proutníka: "I am single as a Jesus!" :)

  235. 273. u nas to organizuje správa Národního parku a někdy to organizuje i Národní muzeum. Takže bych se poohlédla v míste bydliště, co organizuje muzeum či místní beseda nebo tak nejak.

  236. :-) ANoc muzeí. |Právě proběhla. Zas napřesrok.

  237. Noc snahy nakalibrovat tiskárnu právě proběhla. Marně. Doprd…

  238. Ahoj Liško,
    podle mě je veselý zastávat setrvale tak vyhraněná stanoviska, tak vyhraněné polarity jako jsem ze zásady monogamní, nebo spím s nejedním.Protože prapor těchto stanovisek se může rázem změnit,ať chcete nebo nechcete. Čtu u tebe a občas mám strach, že toho na sebe říkáš moc. Opatruj se

  239. marcanov,
    nojo, je to tak. Dík.
    Myslím, že ta stanoviska se proměňovala v životech všech, co tady píšou.

  240. ad 279, marcanov, jj, taky si někdy v duchu říkám..liško neříkej úplně vše na sebe, a myslím tím opatruj se.
    Ale liška je opravdu hodně otevřená a prostě má tolik toho, proč ji mají lidi rádi a tedy hodně čtou. Jen zcela přímná výpověď něco člověku řekne, a kolikrát i dá.
    Některé věci bych taky vynechala, ale já nejsem liška. A bude to ještě pak liška ?
    Nejsme my, včetně sebe do toho počítaje, tak trochu pokrytci..? Když něco od ní rádi přečteme a občas si i můžeme říct tohle už je moc..ale zase přijdeme.. ?
    Liška prostě píše tak, jakoby s někým bez skrupulí mluvila, jak to mají mezi sebou přátelé. Ti, co ji berou se vším všudy, tam nemá problémy..vezmou to od ní, ať se jim to líbí, nebo ne..
    No, už dávno vím, že mít tak pro všechny srdce otevřené a být ke všem upřímná se nemusí vyplatit a člověk se ještě může dostat na pranýř. Není povinností lišky se cenzurovat na něčí přání.
    Ale není ani povinností jiného nereagovat na něco, co on od ní nevstřebá..a vlastně odděluje jednu lišku od druhé..
    Beru ji jaká je, tedy chápu, že napíše i něco, kde si řeknu, jé tos už snad neměla..a právě si pak říkám..buď opatrnější, ale bude to ještě liška ?
    Věřím, že ona si svou cestu najde a dá na sebe, udělá co se jí bude chtít..možná ubere ze své upřímnosti ve svém zájmu, možná ne…
    Mám spíš trochu strach, ale u lišky jen trochu, aby ji to vše neotrávilo a nevybodla se na nás…:(

  241. anino, ty jsi kouzelná, to je ohromný.

    Možná někdy trochu uberu – ale zatím ještě pořád nechci. Svoje řeči bych nemusela psát vůbec nebo bych si je mohla psát jen k sobě do počítače – protože můj původní záměr byl mít záznam, abych se na něj mohla podívat za pár let a koukat, kde jsem teď. Jenže jakmile jsem objevila, "že jsou tu lidi", tak pouhý záznam už nestačil – začala jsem psát na blog, protože je tu akceptace, kterou jsem v období rozvádění okolo neměla nebo nenašla (jen u jedné dvou kamarádek). Je tu zpětná vazba, je tu sebe-testování.

    A věděla jsem už, že utajování sebe před ostatními, které jsem praktikovala do té doby, nevede k dobrému. Proto naopak to odtajňování, které vypadá "až moc." Asi se ho nemůžu nabažit, po těch třiceti letech (resp. dvaceti) liščího schovávání.

    A k tomu – jak píšeš, anino – se moje vztahy s lidmi (myslím osobní, naživo) v té době prohloubily a už se to nezmenší. A je to vlivem důvěry a upřímného sdělování. Pořád to vnímám jako velkou věc, která i pomáhá. Těm, kdo jako já dřív – a mají k tomu jistě nenapadnutelné důvody – mají ostych někomu něco říct, zůstávají sami se sebou, nedostanou proto zpětnou vazbu, nedovědí se, že co prožívají, aktivně činí nebo co se jim děje a třeba je trochu mučí, se děje tisícům jiných a je to úplně běžné. Jen se o tom tolik nemluví – a může vznikat dojem osamocení a tím se prodlužuje doba, kterou trvá něco udělat, s něčím se vypořádat (například).

    Jsem ve fázi, kdy důvěra je pro mě ne už něco ohromujícího, ale každodenního. Mnohokrát jsem si zjistila, že když já "sestoupím" a svěřím někomu něco osobního o sobě, nad čím by se třeba někdo mohl pozastavit, vnímat to jako slabost nebo blbý zážitek nebo kdovíco, tak to působí. Vyvolá to důvěru. A posílí to druhého člověka, aby se nebál. Třeba jen promluvit o sobě. A když to udělá, je to začátek jeho nové doby. Je to pokrok.

    Jistě, existují lidi, pro které tohle je naprostá samozřejmost odjakživa, vůbec se nad tím nepozastavují a nemají žádnou chuť psát o svých osobních věcech na internet. Nemají důvod a je to v pořádku. Mají zase jiná témata svého života, která naopak připadají samozřejmá a jednoduchá a viditelná jiným. Nebo taky ne. Každý má nějaké rysy, sklony atd, ne všichni stejné. A každý je v jiné etapě života – co tady píše jeden, vůbec nemusí souznít s druhým. Proč by mělo. Proč bych měla souhlasit s každým slovem své babičky nebo svého pubertálního syna?
    Akorát člověk, když někoho čte, má někdy touhu, aby to bylo pěkné a v pořádku a dokonalejší, než je lidské a než je pro toho člověka v tu chvíi možné (třeba bude, jindy; ještě není konec světa, čas ještě pořád běží:-). Takové nároky – z dobré vůle – u sebe pozoruju taky. Pak vletím do nějaké debaty a už to jede :-)

    Jen teda je mi jasné, že říct někomu jako marcanov [279] třeba "pozor, bojím se o tebe, připadá mi to moc" – to je dobré. Protože je to osobní výpověď, jak se kolem toho člověk cítí. A to je autentické. A na místě a může to proto být i nápomocné. Protože je to důvěra a je to osobní pocit.

    Kdežto naopak mluvit jen v racionální rovině nebo ironicky a hlavně neosobně, v obecnostech nebo jen citátech, dovolávat se nějakých norem, to neznamená nic, nedá to nikomu nic a ničí výpověď to není (skrytě jo). To se míjí, nepomáhá ani adresátovi ani odesilateli, jen to může nasírat.

    – Tak to je názor, který mám teď.
    Nepředpokládám, že se nezmění.

  242. A tak mi synek propad z matiky.
    To je aspoň zpověď! :-)
    Ale když je tak krásně, zajeli jsme si nechat udělat oba občanky i pasy a pak si zašli na točenou zmrzlinu ke starýmu mostu, dá se tam sedět na kamenným zábradlí a houpat nohama…

    (To je taková ilustrace, jak se dá různě vyložit zkratka psanýho textu, jejíž výklad záleží víc na přijímači než na vysílači. Stejně jako u textových zkratek na jiná témata.;-)

  243. Liško nemyslím si fakt, že jsem kouzelná, ale dík, to potěší :)
    Víš, napsala jsem to, co si opravdu myslím. už se mi to ani nechce rozebírat, snažím se pochopit postoje Christabel, ale ten ironický článek od ní mě skutečně zaskočil a dost jsem o tom přemýšlela..
    Proč hned ten článek v takové formě.
    Absolutně s tebou v tvém posledním kom. souhlasím bez výhrad..
    A konečně i s tím, že to je tvůj názor teď, a že tak jako je vše v pohybu a časem se mění, může i u tebe nastat nějaká změna.
    Ale bylo by mi líto, kdyby byla nějaká zásadní, natož neosobní. Fakt..

  244. JRu, jj. taky bys to psát nemusekla, nebo napsat, že měl saý jedničky :)) Ostatně, ne že by to bylo pro tebe nějak radostné, ale na nějakým propadnutí život nestojí. Takových bylo a bude a mnohdy se v životě dokázali prosadit líp, než ti, co matiku zvládají…
    A líbí se mi ten přístup, co už teď kluka nervovat, on si to jistě nepřál.
    A je mu líp, než hočičce, kde rodiče čekali samé jedničky a ona se pomalu bojí domů, co bude, když má dvě dvojky..znám z okolí..děs..;)
    On má mnohem lepší a rozumnější mámu…a to s ním půjde i dál :)

  245. Roji,
    dneska už jsem si báječně popovídala o jiných věcech než o pirátství; krásné setkání. Moje vděčnost za setkávání s lidmi už dosahuje nebetyčných rozměrů.

    A nebyl to muž, představ si :-))

    … zkrátka některé ženy jsou tak úžasné. Proč si pak hledat nějakého chlapa, natož "za každou cenu" :)

  246. ad [282] moje
    – jak tak na to koukám, vyznívá to, že důvěra a spol. je balzám pro jiné – vůbec jsem nezdůraznila (asi že mi to bylo samozřejmé), že je to balzám pro mne!

  247. ru,
    z matiky. To jo. Slyšela jsem, že i Bedřich Smetana měl podobnou zkušenost…
    Můj táta zas dělal jednou reparát z latiny, na gymnáziu, no a pak z něj byl PhDr.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.