Atrakce na cestě

OBRAZEM

Už víc než měsíc uplynul od návratu z té mé pěší cesty, už je to dávno. Pocit uspokojení a vítězství už je zakomponován někde v koutku žeber a sjíždím všednodenní pracovní život – většinou spokojenost a jen občas pozoruhodnost. To na cestě bylo pozoruhodností hodně, naplánovaných i neplánovaných. Jestli chcete vidět třeba menhir Zakletý mnich, druhý největší u nás, dočtěte až dolů.

Na Okoř je cesta … z domu jen 9 kilometrů:

C: Okoř

Cvrčovická pekárna, těžní věž a pak Kladno na obzoru:

C2: Kladno na obzoru

A sláva, kýžená prohlídka dolu Mayrau. Doporučuji vřele. Mají tam těžní stroj parní i motorový, dvě jámy a člověk si vyzkouší popořadě, jak horník – například vězeň tady z Vinařic – přijde do práce, převleče se v řetízkové šatně, vezme dýchací přístroj a helmu a svačinu a lampu v lampárně, pověsí známku a jede dolů. A tam ve tmě a za hluku důlních bagrů a zbíječek nakládá vozíky uhlím, zapojuje elektřinu, šroubuje výztuže a pro uhelný prach sotva vidí. Moc pěkný areál. Odkaz na internetové stránky sem dávat nebudu; zájemci jsou jistě gramotní a najdou si sami, co potřebují. Mayrovka je atraktivnější než všechny zámecké expozice s parožím; pro mě určitě.

Vinařická hora, sopka ze západní strany strmá, okousaná lámáním kamene a porostlá zajímavou vegetací a naučnou stezkou. Podloží determinuje vegetaci…

C3: Vinařická hora1

C4: Vinařická hora2

Smečno je pěkné městečko, zvlášť když se ráno vynoří z oparu:

C5: Smečno na obzoru

C6: Smečno na kostele

Opuka ve vsi Hředle, kde nechybí pestré místní muzeum a opukové skulptury ze sochařských sympózií:

C8: opuka

Chmelnice na Žatecku právě v době česání:

C9: chmelnice

Kounovské kamenné řady:

C10: kamenné řady

C11: kamenné řady?

Vizír vedle na Špičáku:

C12: vizír pod Špičákem

Zámek Líčkov s krásnou zámeckou paní a neskutečně dojemným příběhem vášnivého malíře Oskara Brázdy. Zámecká paní je jeho druhá manželka. Na Líčkově vstoupíte do intimity toho páru; uvidíte nejen spoustu krásných obrazů, ale i soukromé fotografie. Cenný dárek na cestu. Nenechte si ujít.

C13: zámek Líčkov

Menhir Zakletý mnich. Horký. Erektovaný.

C14: Kamenný mnich1

C15: Kamenný mnich2

C16: Kamenný mnich3

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY (k nejstaršímu):

Duchovno na cestě? KAMENY A HVĚZDY…

Noclehy na cestě

Mé putování za kameny se blíží

Jsem kámen

Kámen promluvil

Kam se vydám na letní cestu?

http://www.liska.bloguje.cz/905194-duchovno-na-ceste.php
Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

27 komentářů u „Atrakce na cestě

  1. Tos nemohla ujít v rámci jedné túry! To snad nejde… :)
    Mnich hezkej – ale Pastýř má ohrádku. ;)

  2. vždyť jsem to šla 5 dní a došla od Prahy do Žatce.

  3. … ale silnější místa byla Mayrovka a Líčkov. Za to to stálo. A jako celek.

  4. Nedávno jsem jezdil pracovně do Ledců vedle Smečna a byl jsem tím prostředím příjemně překvapený. Bral jsem kladensko pořád jako průmyslem příliš zasaženou, nepřívětivou krajinu. O to víc jsem se divil, když jsem potkával cyklistické cesty uprostřed celkem rozsáhlých lesů a říkal jsem si, že se tam musím někdy zajet podívat blíž. Pak jsem si dohledal některé podrobnosti a opravdu to není nezajímavé místo, navíc navazující na celkem pohodlné cesty pro kolaře až ke mně domů.

  5. asi je vsude hodne zajimaveho. ta rovina me trochu odrazuje. kdyz se clovek diva, tak najde. taky bydlim na hodne jemne zvlnene krajine, trvalo nekolik let nez jsem nasla a jsem nadsena.

  6. ratko
    Je tam zvlněná krajina, rovina ne, to už spíš strmý srázík. Docela příjemná krajina k žuvotu. Však taky od pravěku jedna z nejhustěji osídlených v našich zemích. Protože je i úrodná. – ale zas moc husto tam není :)

    Jirko*
    že je to tam hezký! Ale pozor na ty cesty – o tom napíšu ještě v posledním příspěvku o té krajině – abys najednou s kolem neskončil v poli nebo nejel po cestě, která není na mapě…

  7. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale, Viky, našel jsem obraz své kamarádky Veroniky Vlkové, jmenuje se "Liška je jediný mrtvý na kom mi kdy záleželo, jenomže je vymyšlená": http://s3.amazonaws.com…wm7Yb0%3D

  8. Psanče,
    Veronika Vlková má hezké jméno. A postavy.
    Akorát já nejsem mrtvá. Vymyšlená možná jo, ale mrtvá néé, pomóc :)

  9. To jsi chodila kolem nás! :) Byla jsi na Budči?
    A kdepak jsi cestou spala – po penzionech?

  10. Na Budči jsem letos byla už předtím a byla by to zacházka 1,5 km tam a 1,5 km zpět, tak jsem ji vynechala. Spala jsem v lese. Případné podrobnosti viz předchozí články, co jsou dole pod fotkama na ně odkazy – třeba Noclehy na cestě.

    A já zase nevím, kde to je kolem vás? Bydlíme ve stejném světakraji? Hurá.

  11. Jo Koleč! Jasně. Už jsem to u tebe našla. Tam jsem procházela, když jsem šla z Holubic (konečná busu) ke kamarádům do Zvoleněvsi.

    Sranda je, že mnohem známější jsou Zákolany, a přitom jejich jméno je odvozené od toho, že jsou za Kolčí.

  12. …teda tou Kolčí jsem procházela na jaře nebo před rokem, ne teď…

  13. když vidím fotku té chmelnice,tak mi to připomnělo,jak jsem nedávno slyšel,že páni vědci historici už záhadu Kounovských
    řad vyřešili.
    Jde prý o chmelnici z poč.19.stol a ty šutry podpíraly sloupy s chmelem.
    A je po duchovnu,co?:-0)

  14. Saule, to se ví, že tuhle jednu zverzí jsme taky slyšela. Je to možné. Nikdo neví. Může to zůstat jako tajemství, pro mě za mě. Akorát je trochu divný, že by tu chmelnici nechali zarůst lesem, když hned vedle je plocha s polem – proč by to nezačlenili do toho pole? Nebo proč dělat chmelnici od srázu ke srázu (strmému)? Ale možná jo, já nejsem expert na umísťování chmelnic.

  15. …jo do toho pole by bývalou chmelnici nezačlenili, aby nemuseli ty šutry zasejc dávat pryč, vlastně :)

    …Jestli teda tam ty šutry už za účelem chmelnicování dovezli. No kdoví. Je možné obojí, protože kontext je nakloněn jak chmelnicím (je jich v tom kraji hodně), tak Keltům (taky jich v kraji bylo hodně a pozůstatky jsou nezanedbatelné).

  16. … takže optimální varianta je, že kameny tam seřadili Keltové, kteří měli rádi pivo.

  17. ad17 ještě:

    že by sloupy byly podpírány šutrama (každý jedním? jak?) tomu nevěřím; spíš se sloup zasadí do země. Když už, tak bych to viděla, že sloupy byly v zemi a těmi šutry byl uchycen u země drát. Ještě zbývá zjistit, kdy se začal na chmelnicích používat drát (protože původně ne) – a to se zjistit dá. V místním muzeu v Hředlích to myslím dokonce pán říkal.

    Ale já po tom pátrat nebudu, pro mě může záhada zůstat záhadou, nemám chuť odhalovat ji (asi že se bojím, že to byla chmelnice :-)))

  18. Jejda, ano, já vím, že jsi živá, pardon, a hurá tomuto faktu, Viky!

    Dnes jsem dostal kamínky z Egypta, tak jsem si na tebe vzpomněl.

  19. Óó, z Egypta. Tak počkej, nevyhazuj je, já přijedu a mrknu se na ně. Co takhle příští úterý?

    – kamínky nejsou hlavní záminka.

  20. 21:
    ano,uchycení drátu tunovými balvany,které je navíc potřeba tam dopravit z dost velké vzdálenosti mi přijde naprosto logické:-0)
    Ovšem až po několika pivech.Takže moje teorie je,že nejdřív zbudovali naprosto jednoduchou chmelnici,tak jak je známe dnes a až dozrál chmel,navařili pivo a řádně se ožrali,začali dělat pičovinky a tak vznikly Kounovské řady.:-0.
    Nám pivařům je to jasné,ale vyjímečně musím ocenit vědce,že jim to taky došlo.Zřejmě si po vysilující celodenní logické práci zašli večer na pivo.

  21. Jaký nevyhazuj? Já si kamínky schovávám! Mám jich pěknou sbírečku, ukážu. – Příští úterý jsem do 16h u doktorů. Domluvíme se po telefonu, dobře?

    "Američtí archeologové kopali v hloubce 5 metrů, což odpovídá stáří 1 milionu let. Našli měděný drát a tak usoudili, že již tenkrát u nich existovalo telefonní spojení. Rusové kopali 10 metrů pod zemí, což odpovídá stáří 2 milionu let. Nenašli nic. Usoudili tedy, že již tenkrát měli bezdrátové spojení."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.