A co kdyby umřel Gorbačov?

VĚTŠÍ HYBATEL NEŽ HAVEL…

Mnozí z nás v těchto dnech chtějí vyjádřit své pocity spojené se smrtí Václava Havla nebo své názory spojené s tím, jak se k jeho smrti a životu již vyjádřili jiní. Mám nemálo názorů na nemálo věcí, které Václav Havel vykonal. Některé věci mi připadají úžasné, jiné typu „co to ten Havel zase provádí?!“

On je pro mne symbolem konajícího muže a zároveň slušného člověka, víceméně. Hlavně velmi lidského člověka (což já mám ráda), co mockrát šlápnul do hovna. Není to žádný andílek, naštěstí. Bezpohlavní andílky bez vášně – nebrat. Pro mnoho generací je Havel široko daleko jediný velikán, jehož smrt a život má celostátní význam – jak pro občany uvnitř státu, tak pro obraz našeho státu navenek. Ještě mnoho generací se narodí, než se zase bude konat státní pohřeb podobného rázu. Je to ojedinělá událost, ano. A doufám, že na lafetě děla už nikoho tak starosvětsky nepovezou. To ho mohli rovnou naložit na tank … ne, to je přehnaná asociace, ovšem nedivím se, že mi vyvstává.

Ale tím, jak někteří JEN truchlí, zapalují svíčky, chodí do průvodu, chystají se na pohřeb nebo na koncert (na ten pro Havla, ne na ty koncerty, co byly v těchto dnech státního smutku zrušeny), tím, jak masy smutní, jak pohřbívají našeho důležitého člověka, nepohřbívají tím také to, co symbolizoval? Nepohřbíváme tím truchlením Havla a jeho hodnoty, spíše než abychom je nesli dál?

Chápu, že většina lidí potřebuje rituál v okamžiku, který se jich silně dotká a představuje nějaký přelom, končení, loučení. Pro mě to není končení. Protože nechci. Proč by mělo být? Přece se nestane, že pohřbíme Václava Havla i s tím, co – pro nás, obrazně – představoval? Nestane se, že to všechno zmizí, bude to krásně rituálně vyřízeno navěky? A může přijít nová éra, éra někoho jiného; například sterilních mocenských anti-sociálních ekonomů…? A tím pohřbením to odsouhlasíme?

Doufám, že se pletu; raději předpokládám, že na základě zamýšlení se nad významem Václava Havla vzniknou nové věci, bude pokračování – ne že jen pohřbíme to staré, odtruchlíme si to pěkně a pak už po tom nikdo nevzdechne. My tu zůstáváme. My jsme tu teď. Každý ať koná posvém – což by po havlovském způsobu asi mělo znamenat: ať si každý dělá, co chce, nejlépe uvědoměle a ohleduplně, ať žije pravdivě, rozhoduje se podle svého nejlepšího přesvědčení, ne podle očekávání druhých, a předem to pořádně uváží – pokud ale zrovna nemá velikou chuť něco udělat úplně spontánně.

Přeju Michailu Gorbačovovi dlouhý život a nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby zemřel on. Není „náš“ jako Havel a bližší košile než kabát; přesto spíše jeho považuji za hybatele, za spouštěč rozpadu Východního bloku. Bez něj by žádná Sametová revoluce nebyla. A i kdyby nebyla, Václav Havel by snad zůstal úctyhodným Čechem. Nebo ne? Nejel by na lafetě. Byla by to škoda. I když mi to připadá jako absurdní drama.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

70 komentářů u „A co kdyby umřel Gorbačov?

  1. Ahoj liško..napsala bych to skoro stejně. Myslím, že chápu, co jsi tím vlastně chtěla říct..
    Já taky při vší nehrané úctě jsem si říkala, proč ještě to a ono a jestli už přece jen..a co by na to vlastně říkal on sám..
    I to s Gorbačevem mě napadlo, věř, nevěř.
    Jasně, on byl spouštěčem, co v té době měl tu moc a podporu mnohých, co ji neměli a byli rádi, že zrovna on chtěl to, co oni.
    Těžko by bez jeho podpory se vůbec něco spustit mohlo.
    Tak myslím, že i u něj by si dost lidí uvědomilo, kdo byl tím spouštěčem. Asi taky nejen v Rusku..
    No, já nevím, Havel byl náš a mě nikdy nenapadlo, že jeho odchod by mě zasáh víc, než se stalo. Nějak si Čechy, a nejen je, získal asi právě tou člověčinou..svým přístupem toho idalisty a snílka. Často se nám to až nezdálo, mnozí se tomu až vysmívali. Ta člověčina v politice běžná prostě není. On musel mít v sobě asi dost rozporů, aby to ustál..vymykat se..
    Můj názor je, že on skutečně zmohl dost opravdu pokojnou cestou. Tohle si asi lidi hodně uvědomili naplno až teď..brali to u něj jako samozřejmost, ale v politice je samozřejmostí bohužel ve velké většině právě opak :(.
    Prostě ukázal, že politik by nemusel být samá intrika a skandál..
    Bylo nám vyčítáno, jak málo si ho vážíme doma. No, ale je fakt, že jsme to moc nedávali najevo. Lidi si tohle uvědomili naplno opravdu až poté..jinak by nestáli v zimě fronty, aby.. Asi by byl rád, že to co dělal nakonec ocenili, tak jistý si tím za života u nás nebyl.
    I do jeho pohřbu se zapletla politika. A jak řekl včera Luděk Munzar, který si ho moc vážil, už mu to taky asi smrdí zas víc tou politikou, než lidskostí. Na druhou stranu..umíš si představit ty reakce světa, kdyby si někdo z našich mocných řekl, fajn, tohle jistě, to už ne.. Nedomnívám se, že on sám by tohle takhle všechno chtěl..Asi by se mu z některých lidí udělalo šoufl..
    A umíš si představit někoho z těch co jsou teď u moci něco měnit..já teda ne.
    Tak si nakonec říkám, že tohle je ta lepší varianta, než jakákoliv jiná..nehledě na tu celkovou situaci,kdy by vůbec nebylo vhodné se dohadovat o způsobu pohřbu apod.
    Obávám se jako ty, že s ním pohřbíme i ty jeho často vysmívané ideály a pojede se dál..Pramalá naděje, že i kdyby si z jeho odkazu někdo vzal to dobré..zas stejně raději nastoupí do stejného vlaku..

  2. liško píšeš*** A i kdyby nebyla, Václav Havel by snad zůstal úctyhodným Čechem. Nebo ne?***
    Tomu sice taky myslím rozumím..ale nejsem si jistá tím, že by bez spouštěče M.G.zůstal, dostal se do odvědomí lidí V.H.
    Těžko někdo doufal, že změna bude, moc tomu nevěřili ani ti, co nám byli předtavováni jako rozvračeci státu apod. Možná by nebyla ještě hodně let, možná by byla mnohem dřív dost krvavou cestou..nevím..
    Vůbec si nemyslím, že ani z nich se pak někdo nevezl s nimi, neveze dál..a kam to vše vede víme..
    Naše představy byly jiné. Jistě i představy V.H.
    Konečně každý člověk požívá úctu, těch, pro něž něco znamená/l a mají/měli ho rádi. Nejen V.H.
    Ale ne každý udělá něco, co zásadně ovlivní svět. On to opravdu dokázal.
    Je pravda, že jsou tací, co např. ve vědě dokáží něco, co dost pohne světem a státní pohřeb nemají. No, my tohle nerozhodujem, ale dokud budou existovat státní pohřby a budou se brát jako poslední dík za něco mimořádného, pak se nedivím, že ho má V.H.

  3. Omlouvám se, že jsem vstupuji, ale to je výborný článek, zvláště 3,4,5 odstavec. Pod to se ráda podepíšu. Cítím to stejně. Když jsem se dívala na smuteční průvod, tak na lidech byla vidět ta tíha toho smutku, nic hraného. Jako když opravdu pohřbívají tak trochu sami sebe. Měla jsem z toho zvláštní pocit. Tím pohřbem si lidé mohou skutečně uvědomit co V.H. představoval především jako člověk, a každý má tu možnost žít podobně jako on. Také si myslím, že není nic úplně ztraceno, do té doby, než ztratíme a pohřbíme sami sebe.
    Ano, pan Gorbačov tu vlnu velkých zvratů nastartoval, tím mu patří velký dík. Je potřeba si také ale uvědomit, že Gorbačov byl zcela v jiné pozici než pan Havel.

  4. Absurdní drama,ano.
    VH,který jezdil po hradu na koloběžce teď jezdí na lafetě.
    Třeba Vašek neumřel!
    Možná se někde v hospodě u piva na to dívá a gratuluje si ke své nejlepší dramatické hře.
    A zítra vyleze a přizná se národu,že si z něj udělal prdel.
    Moc by mne zajímalo,jestli by mu to jeho fanoušci odpustili.
    Já jo a to jeho fanoušek nejsem.
    Ale spíš bych od něj uvítal přiznání,že si z nás udělal prdel v 89.

  5. Díky za rozjímání, anino.

    Barčo, proč se omlouvat? Kometování otevřeno, vítáno (nejsou tu sice žádná pravidla pro komentující, ale ve chvíli, kdy je někdo opakovaně překročí, doví se to :-)
    Já nemám televizi, tak jsem zvědavá, co v ní uvidím dneska u našich. Podle některých internetových reakcí asi nic moc – prý všichni v černém a se skroušenými obličeji… pamatuju si na pohřeb princezny Diany, jak repotrtér mluvil srdceryvným hlasem, bylo to křečovité. Tak jsem zvědavá…
    Ale to všechno je stejně druhotné – hlavní je Havlův život.

    Saule, jo taky dobrý!

  6. :-) oprava ad5:

    Kometování = komentování.

    Kometování je ovšem vítáno také. :)

  7. Lisko, zasadni rozdil mezi Gorbacovem a Havlem je v tom, ze Gorbacov se nikdy proti systemu nepostavil a naopak jako jeho celni predstavitel provedl nejake zmeny, jejichz dusledky uplne nedomyslel. Stejne tak Reagan. Kolikrat se me tady nekdo ptal na Reagana "ten u vas musi byt hrdina!" a ja moc nechapala proc…
    Nemluve o tom, ze (aspon podle toho, co jsem slysela) Gorbacov jako velka osobnost a myslitel pry moc nepusobi.
    Co se tyka toho smutneni, myslim, ze to patri k veci a je to uzasne. Z hlediska lidu ceskeho je predevsim uzasne vedomi a prozitek toho, ze je stale dost lidi, pro ktere existuji i jine hodnoty nez moc a penize a ze se dokazi v urcitych chvilich sjednotit a stat pri sobe. Ja si osobne myslim, ze zapadl posledni kaminek do mozaiky a Havluv odkaz se konecne probudi k zivotu. mozna ne hned, ale brzy…:-)

  8. Liško, díky za uvítání. :-) Přečetla jsem si pravidlo č.1 – „frknout to tam a ničeho se nebát“. Mě vlastně nejvíce dojalo, jak se davy obyčejných lidí chodily poklonit jeho památce. A opravdu mi ten průvod městem přišel zvláštně smutný. Asi kdyby člověk byl přímo v té Praze, tak tu atmosféru cítí ještě jinak. Nevím. Ten dnešní samotný pohřeb, to je asi taková oficiální klasika – projevy, mše, jeho citáty, hudba a ano, smutné , tak trochu křečovité obličeje reportérů.
    No a nějak to všechno také nabořilo tu atmosféru vánoc. Nutí to člověka k zamyšlení. A nebo si to prostě jen moc beru. A jsem ráda, že si to takhle osobně neberu jen já a že tak ty články a různá zamyšlení nad tím vším kolují na netu.

  9. Díky, Zito!

    Barčo, atmosféru Vánoc nebo lépe řečeno adventu to ve skutečnosti moc nenabořilo, protože k adventu rozjímání, zastavení a popřemýšlení patří (obíhání nákupních center ne).

  10. Omlouvám se za ta vypadlá písmenka. Vůbec nevím, jak se to stalo? Letošní vánoce a ten čas je prožitkově i tou atmosférou tak trochu jiný. Hezky to vyjádřila Zita, tím držením čechů při sobě. Havlovo úmrtí v poslední adventní neděli(den slunce) a zimní slunovrat a narození nového slunce, je také s tím Havlem taková hezká a nadějná symbolika – jako takový odkaz a žití jeho myšlenek.

  11. Souhlasím s Barčou i Zitou, ale s liškou, tak jak to napsala.
    za sebe a upřímně co si myslí.
    Saule, je dobrý, že všicni nevidíme stejně a asi víme proč.
    Možná máš pro to fakt oprávněný důvod, ale co já vím a měla jsem se možnost dozvědět i od lidí, kteří ho poznali,a to jak na mě působil..pro mě je někdo i s těma malýma chybama, co měl jako máme všichni. Kdo jsi bez viny..Docela by mi vadilo, kdyby mi něco, někdo sebral iluze o něm. Já totiž mezi dnešními politiky slyším a vidím úplně jiné lidi. Bez morálky, bez nějakých pěkných hodnot..myslíce především na sebe.. A i když se říká, že snílci a idealisté do politiky nepatří..Jak kdy..öna dávka idealizmu, zrovna tak jako např. přítomnost žen myslím opravdu může tu politiku, když už teda je polidštit.
    Jak na mě působil pohřeb, je brzy psát..ale nezdá se mi , že by jsou lisé tak hloupí, že by stáli hodiny v zimě předsvátky, kde se dalo..Měl by radost, jak celkově by se mu co líbilo, to nevím..zatím, ale snad tedy věděla rodina..

  12. Poznámky k článku1) V historii jako vědě i "de facto" platí: Veškeré úvahy začínající slovem "kdyby" jsou o ničem.
    2) Gorbačov někdy skutečně umře /jako každý/.
    3) S kladným hodnocením Václava Havla se ztotožňuji.

    Hezké Vánoce a PF 2012!

  13. omluva za překlepy :) A liŠko čti v mém předch. kom. v první větě..ale i s liškou..

  14. Ano, za Gorbačova jsem byla také vděčná. Myslím, jsme jeho projev museli poslouchat povinně ve škole a já říkala: "Tohle si pamatujte, píše se zřejmě obrat v dějinách, tenhle pán bude pro nás moc důležitý."
    No byl. Ale fakt jinak než V.H. On uvolnil pokličku papiňáku, ve kterém to vřelo a pak už to jaksi nešlo zadržet.

    Nicméně co se týče pohřbu bych měla možná podobné pocity jako ty, Liško. Jenomže mě přímý přenos přitloukl ke křeslu a vtáhl do děje. Jen jsem odbíhala se kouknout, jak kyne vánočka. Několikrát mi kvůli promluvám utekla z mísy.

    U sebe na blogu jsem napsala spontánně tohle:
    "Ačkoli jsem to neměla původně v úmyslu, sledovala jsem dnes v televizi pohřeb Václava Havla. Nejsem na pohřby a většinou se s lidmi mně známými rozloučím po svém, avšak musím říci, že ty dvě a půl hodiny byly pro mne neobyčejným zážitkem, jistě na celý život. Výborné vedení bohoslužby, výborná organizace, skvělé a upřímné přímluvy, viditelná pokora těch, kteří jindy mají brady bojovně vystrčené a nosy mírně pozvednuté. ……
    Byla bych moc ráda, kdyby tenhleten národ myšlenky, které znovu zazněly, znovu nezajedl a nezasvátkoval a plánovaně nezapomněl.

    Je fakt, že často člověk musí umřít, aby jeho hlas zněl silněji. (Stalo se to mnohým, včetně Ježíše, který se zase zítra má narodit.:-) )

    Musím říci, že zejména po dnešku se cítím také velice pozůstalá. Naštěstí se mě týká dědictví: touha po lepším světě a touha v tom být nějak nápomocna. Za podporu té naděje, že by ona snaha mohla mít nějaký smysl, konkrétní dopad, fakt Václavu Havlovi děkuju. To je asi to nejvíc, co mě konkrétně mohl dát. Osobně se cítím velmi obdarována."

    Celé odpoledne jsem nemohla poslouchat nic jiného než vážnou hudbu, především Mou vlast :-).

    A pravdu povediac, jakékoli dosud mnou prožité Vánoce ve srovnání s tímto dnešním prožitkem, jsou malicherné. Srovnala bych to s rokem 1989.

    Myslím, že někde něco bublá, začíná se vařit nějaký dobrý guláš…… pod papiňákem. Jako bych ucítila vůni …. :-)
    Bude to dobré. :-)

  15. Necítím se být pozůstalá. Měl svůj věk, byl nemocný, hodně kouřil, dalo se to čekat už dávno. A myslím, že byli či jsou jeho vrstevníci, kteří pro stát či lidi udělali stejně tolik jako on nebo dokonce i víc, jen tolik nestáli na jevišti a nevládli tak dobře hranicí patosu.
    Ale lid ty svatý z jeviště potřebuje. Tak je potřeba, aby je měl, čas od času. :-)

  16. 17. Ru, rekla jsi to i za me. Hezke Vanoce preju vsem.

  17. "Havlův týden"Perfektní článek Liško.
    Až na nepodstatné detaily jsem měl často podobný pocit. Naštěstí celkový součet není tak špatný, myslím. Pěkně to napsala Rulisa v 17tce, takhle to mám taky.

  18. Pohřeb jsem neviděla (ale opět jsem měli v práci v poledne minutu ticha), asi to byl očistný zážitek. A tolik lidí…

    Mně se líbilo, že nakonec večer byl koncert a ten dovršil smutek, byl pořádnej mejdan s muzikou. Spíš takový zážitek korespondoval s mojí náladou kolem smrti V.Havla. Připadalo mi to jako perfektní nápad. Přenos koncertu jsem v televizi viděla a potěšilo mě, že Václav Havel měl rád asi podobné kapely jako já – vystupoval tam např.Petr Váša a taky kapela Živé Kvety…

  19. Jéé, a zrovna tu máme světovou zprávu o Gorbym:
    Gorbačov vyzval Putina k rezignaci.

    Já ve svém postavení vyzývám leda k tomu, abychom nerezignovali a zažili příjemné vánoce. Podle nejlepších možností.

  20. Jo, zatím se daří. :-) Tak příjemný Štědrý večer v kruhu rodinném jsem nezažila snad deset let zpátky, teprv až teď, rok po oficiálním rozvodu a rozestěhování se. :-)

  21. Ru, to je super..myslela jsem na tebe..
    Ahoj ratko a spol.:)
    Taky jsem to přežila a uvědomila jsem si, jak nejstarší vnučka už mě občas, když se chci přitulit řekne neeeéch toho :))

  22. Ať se daří!

    Akorát stačilo, že Spasitel se narodil jednou.
    Hnusí se mi armádní "spasitelé", co chtějí "zachránit" kdekoho na blízkém Východě a jako vedlejší produkt zabíjejí děti a civilisty. Tak si nepředstavuju "humanitární důvody" bombardování. Odporné:
    http://www.novinky.cz…-kanon.html

    A odporné je mi rčení "když se kácí les, létají třísky."

  23. Já nějak nevím, já při tom koukání na desetitisíce truchlících myslela jenom na to, jaký jsme národ plaček… Prostě chléb, hry, každej pohřeb dobrej, aby nás vytrhnul ze stereotypu všedních dní. Naprosto zprostředkovaný a umělý emoce. A z toho mi bylo trochu špatně.

  24. preji vsem hezke svatky a prijemne proziti volnych dnu. asi jsem nejaka divna, z pohrbů jsem neviděla vůbec nic, z koncertu taky. Vim akorat ze umrel VH. Vazila jsem si ho jako cloveka a je to smutne ze umrel. ten zbytek bezi kolem me aniz by se jakkoliv otrel.
    Prochazi bez povsimnuti. jeslti pohreb takovy nebo makovy. kazdeho vec jak citi.

  25. Jasně – kdo se chtěl rozloučit a vyhovovala mu hromadná forma, tak mohl, komu jiná forma, poradil si jinak, a kdo žádný rituál nepotřeboval,taky v pořádku. Hlavně když je to dobrovolné a ne předepsané. Jinak by to ani nebyůo prohavlovské :)
    Já taky rituál nepotřebovala.

    Ačkoli to rušení besídek v mateřských školkách už mi předepsané připadalo… pokud vzešlo ze strany ředitelů abylo příkazem (což já nevím, jak to kde bylo).

  26. No… zrovna dneska jedu z návštěvy, kde malá holka nadávala na "toho Havla", který si klidně umře "a my z toho nemáme zpívání na schodech". Doufám, že na něj do budoucna nadobro nezanevře :-)

  27. no já doufám,že Havel pro dnešní děti zůstane povětšinou jen v učebnicích dějepisu a bude v řadě těch co u tabule bude zkoušející žáček muset vyjmenovat po Svobodovi,Husákovi aj.Dávám tomu tak rok,než někdo jeho život natočí ve filmu a ať bude jakýkoliv tak rozhodně v návštěvnosti překoná Odcházení a i Kameňáky.Gorbačev je zvláštní po tom všem co v Rusku bolševikům provedl se drží ještě při životě a pořád má chuť se vyjadřovat…viz.:Putine odejdi..

  28. No, karas, tak to já zas doufám, že se jednak už ví a jednou dost lidí uzná, že do politiky, bez které se bohužel asi neobejdeme jen tak..nepatří jen touga po moci, drzost, intriky, lhaní, korupce, oblbování lidí.
    Že ale vůbec nezaškodí, pokud se v ní objeví i někdo slušný, byť idealista a snílek.Bylo jich víc takových, co to vzdali, když zjistili, jam se dostali..viz. paní Třeštíková.
    Nedivím se jím..taky to viděli idealisticky..
    V.H. o tu vyšší politiku ani vlastně nestál,asi cítil nějakou odpovědnost za něco, s čím ho lidi spojovali. Proto nechtěl ani co vím, nikdy žádnou stranu a nebylo by to pro něj těžké..
    Pomáhal nám nejvíc svým jménem a svými postoji a různými intervencemi, kde se dalo a mohl.
    Nebál se ani v dobách, kdy
    my většina bychom to pro svůj klid neriskovali a raději jsme byli lhostejní.
    Až někdo natočí film o jeho životě a nebude se nám tam něco líbit..no a co..BYL TO ČLOVĚK, NE BŮH !!
    O nás nic nikdo točit nebude :) a i kdyby..za sebe..jak bych asi dopadla..? A jak bys dopadl např. ty a jiní ;)

  29. Jo,člověk,anino,taky si myslím.
    Snílek možná byl, ale naivní určitě ne (jak se občas někteří lidi v různých hovorech vyjadřují).

    Karasi,
    a já myslím, že ten budoucí film zas takovou návštěvnost mít nebude :). Spíš doufám, ýe se budou konat rlzné happeningy a kulturní mejdany spojené se jménem V.Havla a že zůstane živější než papírovej – učebnicovej.

  30. Líbí se mi, jak každý si tutéž událost prožívá naprosto po svém. Ratka je rodinný typ, tak v jejím hledáčku je V.H. jen okrajově, já jsem idealista, takže v mém středobodu jsou Havlovy ideály, anina je mateřský typ, takže zdůrazňuje lidskost, …… atd. atd. Každý se v tom našem komentáři můžeme poznat. :-)
    Je dobré si o tom povídat, seznávám opět. Protože mně by třeba nenapadlo to, co jiné. Myslela bych si, že všichni myslí skoro jako já. Je dobré to porovnat, nechat projít znovu svým hodnotícím systémem.
    Něco odkývám, něco je podle mne docela mimo. Třeba za sebe si říkám, že nejsme vůbec národem plaček. To spíš naopak. Máme velmi blízko k cynismu, černému humoru a švejkovství. Však i u Havla je to švejkovství patrné. Právě proto mě překvapilo, že bylo kolem pohřbu to, co bylo. A překvapila mě i má vnitřní reakce. Rozhodně žádné všední dny neprožívám a nepotřebuji tedy dalších vzruchů, mám jich dost. :-)
    Samozřejmě, že se jeho odchod dal čekat. Ale spíš jsem si myslela, že se to bude táhnout déle, že si manželka i on ještě užijí své v tom negativním slova smyslu, že bude třeba ještě dlouho ležícím pacientem, bude ztrácet svůj intelekt, paměť, schopnost sebeobsluhy ……,což je pro rodinu ohromně obtížné. Myslím, že je velké umění odejít včas, slušně, ohleduplně k okolí. To se myslím V. Havlovi povedlo. Proto žádná tragedie, jen logický vývoj a následek jeho způsobu života, nicméně bylo za co poděkovat s mírnou úklonou, třeba jenom v duchu.

  31. Lenko, ano. Taky me to napadlo. Jak rychle a ohleduplne (bez drasaveho nekolikaleteho muceni vsech pritomnych)dokazou nekteri lide odejit. letos takhle odesel nas pritel. DAl si doporadku vsecky veci, zajistil zenu a odesel behem nekolika minut. Naprosto v klidu.
    Nekdo mi rekl, ze tito lide si proste zaslouzili takhle odejit. a jejich okoli si to zaslouzilo taky.
    takze podruhe se sklanim pred VH, ze tak v klidu a prihodny cas odesel. slusne. je to jeden z mala verejnych lidi (mozna jediny) ktereho moc respektuji.

  32. a divala jsem se na jeho film Odchazeni a moc se mi libil. Opet jsem ho tam videla jak se usmiva. s nadhledem a rika. nenechte se oblafnout. nenechte se zmast. to je jen film. film je jako. spousta veci je jako. nedejte se zmast. hledejte pravdu (a lasku)

  33. A já jsem trochu zklamaná. Četla jsem si Lenčiny charakteristiky aktérek a zdůvodnění jejich pohledu na věc (tptiž Havla) a sebe jsem se tam nedočkala… :-(

  34. Ru, nj, když ty jsi fakt dost zvláštní i když jak víš, mně moc sympatickej tvor, a to snad víš. ono je to podobně i s liškou a ratkou, jste až moc inteligentní. A tak si i dáváte bacha možná na urychlený reakce. Krom toho Ru, myslím, že jsi taky mateřský typ. A ženská, co nevěděla často co dřív a kudy kam. Tak pokud už jsi mohla se o něco zajímat jiného, než o domácnost, nebyla to urřitě politika..Já si já začla všímat až když děti byly z domova, a víc až po posl. volbách, kdy jsem žasla, co se může dít..
    My ale nejsme s Lenkou blbý :) Teda Lenka určitě NE :), ale všimla jsem si, že my většinou prostě reagujem hodně bezprostředně, pokud cítíme potřebu cosi říct, uděláme to tak, jak opravdu TEĎ CÍTÍME.
    Nečekám na nic, nehledám nic co.. kdo.. kde..
    Ale to vy taky určitě ne. Napíšu, jak to vidím já. A to i za cenu, že se mohu zmýlit teba v zásadní věci..
    I kdyby tu všíchni psali, že je V.H. nevím jaký, prostě bych ho nedala, říkala bych si, že je to divný, ale napsala bych, proč si ho vážím.
    Leni, napiš prosím tý Ru, je vidět, že fakt smutní :)

  35. :-))
    Ba ne, nesmutní, jen byla zvědavá a ono nic.
    Na urychlený reakce… si pozor dávám, ale zhusta marně. :-)
    Ten důvod u mě asi nebude v mateřskosti, myslím si.
    Ale nechci to psát, opravdu by mě zajímalo, jak to vidí Lenka.

  36. Jo, mě taky celkem.
    I kdyžy to samotné Lenčino upozornění – podívat se na to, jak kdo reagujeme, protože tohle je zajímavá příležitost. Ukazuje možná něco navíc než obvyklé příležitosti.

    … co mě osobně zaujalo na Václavu Havlovi, co je pro mě na něm zdůrazněné a co je pro mě podružné z toho všeho, co je on nebo si představujeme, že je on.

    Mně je milé, že je lidský a nechává to tak. Žije a ať si myslí kdo chce co chce. Udělá nějakou věc (svítící srdce na Hradě třeba) a ví předem (není naivní), že někdo se tomu vysměje aněkdo to pochopí tak a někdo tak a někdo vůbec a někdo se na to akorát tak vyprdne. Prostě to udělá a nezakrejvá to. udělá a hotovo, už to nemusí nijak obhajovat a okecávat. Leda kdyby se ho někdo zeptal přímo.

    Jenže zároveň to neznamená, že by o sobě nepochyboval! Něco udělat a kašlat na odezvy ostatních, to je něco jinýho. Mně připadá, že nechal, ať má každý odezvu, jakou chce, ale dál sám sledoval, jakou odezvu to má u něj samotného – jestli to bylo dobrý nebo jiný, než čekal. A když seznal, že udělal botu, tak z toho pak vycházel, šel dál, nerval si vlasy. A neukrejval to, co si myslí o tom, co udělal.

    Ale to všechno jsou pravděpodobně jen moje představy, realita je třeba jiná.

  37. Já mu přeju, že pokud už nemocný odešel, bylo to, jak ratka píše, pro něj bez velkého a dlouhého trápení a nemohoucnosti. Když jsem ho viděla naposledy s Dalajlámou, bylo mi hodně úzko a říkala jem si, že je možné, že ho vidím na veřejnosti asi naposled, pokud se něco zásadně nezvrátí. Bohužel tomu jsem moc nevěřila. Ani tomu, že ten odchod bude tak milosrdnej a za pár dnů. Málokdo má tohle "štěstí"..když už..vždycky měl moje sympatie, ale jak velké jsem zjistila, až poté :(, že to byla i úcta.
    Ano, on se nikdy neprojevoval jako něco víc a pochybnosti měl i o sobě, a nezakrýval je.
    Jo, měla bych se opravit v tom, že píšu, že byl naivní..spíš věřil, chtěl věřit v to, že dobro se může znásobit a pak působit, ale neměl jaksi moc "parťáků" k tomu.

  38. Uvědomila jsem si, že mě pan Havel jako osoba ani moc nebere. Když působil na Hradě, taky jsem si občas ťukala na čelo a rozhodně mi nepřipadal jako člověk super výjimečných morálních kvalit i v osobním životě (to asi jak v čem) – tedy pokud jej nesrovnávám s jinými politiky a běžnou populací. Ostatně já jej zas tak moc ani neznala a už vůbec ne osobně. Taky je pravda, že jiní – Chartisté povětšinou – toho také udělali dost a nejsou zvýrazňováni. No, ale o tom to není, to je jiná věc. Vážím si jej proto, že nesl ten prapor Pravdy, Lásky atd. a mával s ním i v době, kdy už na takové věci lidé přestali věřit, kdy už považovali a považují tato slova, neřku-li obsah, za hloupost, stupiditu, prostotu až sprostotu. A světe div se, někteří se chytili (nebo to aspoň předstírali – myslím tím politiky za hranicemi) a k těm ideálům se tak trochu přihlásili nebo je aspoň začali obdivovat, když už jim nedokázali dostát. Tohle považuji za cenné. Ze svého hlediska.

    Co se týče té mé výzvy k sebereflexi, byla to jen výzva k sebereflexi, žádný kádrový posudek. Protože Anina, Ratka a já jsme docela dobře charakterizovatelné jedním slovem, napsala jsem to, jako příklad. (Taky proto, že vím, že to vezmou tak, jak bylo myšleno, tedy dobře.) Charakteristika Rulisy nebyla potřeba ani nejsem k tomu kompetentní, podobně jako u jiných.

    Anino, a proč bychom měly být blbé??? :-)))) Neříkám, že jsem nebo nejsem (sama dobře vím, jak moc či málo a v jakém ohledu) :-), o tobě si to také nemyslím a myslím, že nikdo, tak nevím, co tě to furt napadá. :-)
    Nicméně v jednom se mýlíš. Moje reakce nejsou až tak bezprostřední. Skoro vždycky předtím přemýšlím, jestli tu reakci nemám zbytečně podloženou nějakými nepatřičnými emocemi. Pak teprve píšu. Málokdy bych asi něco rušila, co si v poslední době vzpomínám – samozřejmě s ohledem na kontext. Pokud moje reakce vyznívají hloupě či neinteligentně, pak je to asi tím, že lidi právě ty ideály a jejich zastánce považují za hloupé. Nevěří jim, protože nevěří v ty ideály. A to je škoda. – Nabízí se pak otázka, kdo je vlastně ten hloupý, ale to je jen taková řečnická a k osobnímu krátkému pozastavení se.

  39. Škoda.
    Ale aspoň jsi mi odpověděla na tušení, že ses "mi" vyhnula, protože se bojíš, jak bych to vzala. Ok. :-)

    K Havlovi: Myslím, že mávání praporem ideálů není zas tak velký risk a hrdinství. Na to lidi slyší dobře celé věky. Ano, hodně je těch, co s etomu budou posmívat. Ale je to vždycky do rovnováhy . O to víc se toho pak budou zastáívat ti na druhé straně.
    Takže jistá dávka naivního optimismu není ani v politice k zahození, na masy funguje. U husitů, u komunardů, u komunistů a koneckonců, svým způsobem to vyšlo třeba i u Obamy. :-)

  40. A hloupé…
    Nemám ráda to zjednidušující kastující dělení na hloupé a chytré. Jsou lidi přímočařejší, ldi komplikovanější, lidi se vzděláním, protože měli štěstí na podmínky k jeho získání, a lidi bez vzdělání… Z různých důvodů…
    Ale hloupí jsou pro mě jen ti, kteří nepochybují, ubližují ze sebeobrany, kdy viní ostatní, aby to nezůstali u nich samých, ti, kteří si posvěcují prostředky, aby sami mohli zůstat svatí…

    Anino, neboj, to ty nejsi ani náhodou. :-)

  41. ad 41: ad 1. odstavec: Čas od času se stane, že se mi někdo snaží namluvit, že ví, co a jak jsem myslela mnohem lépe než já sama. Nepřestává mě to udivovat a zároveň rozesmívat. :-)
    Napsala jsem co jsem napsala, nadstardardně jsem to zdůvodnila, víc za tím není, není třeba mi cokoli podsouvat.
    Tečka.

  42. devcata, sely jsem se zde stra skupina. jsem spolu minimalne 5 let. (ja s ru mozna i 9) je to dlouhe obdobi. za tu dobu jsem udelala neskutecnou promenu uvnitr sebe. ono neni videt. neda se to nijak rict. ale to nejdulezitejsi je asi sklidneni. mozn je to hormony. kdysi jsem si mysela ze je prechod. ale neni. orad jeste v prechodu nejsu. Je to jednoduse jen jiny pristup k zivotu. ten zivot najednou je zde a citim ho. behem vteriny se promenim v to nebo ono tak jaio driv. ale tu promenu tentokrat cinim vedome. obelkam si takove a makove oblecky kdyz chcu byt tim nebo tamtim.
    osudovou pritazlivou zenou, uspesnou pracovnici, skvelou milenkou (ano i tohle mi funguje uzasne) ale kdyz si neoblecu oblecek tak ustupuju do ustrani. stavam se necim co neni videt. co ale citi, vnima a je uzasne zive. co odpovida kdyz se o zeptaji, uvari, uklidi a opecuje kdyz je v blizkosti neco k opecovani, nejaky stravnik, nejake zvire ci nejaka kytka co potrebuje zalit. A tenhle zivot v ustrani, sedy, nevyrazny neviditelny je moje stesti. v ten moment ziju.
    nikoliv jako uspesna pracovnice, dokonala milenka, skvela dcera, a pritazliva zena. to uz jsou jen obrazky.
    ja jsem neco co neni videt. neco v opozadi. neviditelne.
    a proto mi byl Havel sympaticky. protoze jsempokazde citila tu povinast v roli kterou hral. a uvnitr si udrzoval sve neviditelne ja.
    ten vnitrni domecek ktery neni videt. pravdu -lasku kterou nevidi niko jen jeji nositel. ale ktera zari zkrzeva. a vytvari prostor.

  43. takze neni treba mavat cimkoliv, hlasat cokoliv. staci jen tim byt i kdyz ma clovek obleceny jakekoliv saticky. ta saticky to nezakryji. to co je uvnitr.

  44. Leni, prosím tě, blbost byla myšlena na mě. Je fakt, že jsem se blbš vyjádřila a asi si myslíš, že jsem ji přisoudila tobě..bylo v tom i něco humoru :)Omlouvám se. Spíš jsem to myslela tak, že máme něco společného, co nylo ještě před 20ti lety tabu a od toho se odvíjí někdy i naše názory a postoje k určitým věcem..že víme něco, co tu napsat pře těmi lety, kdekdo by si ťukal na čelo..jo, ty jsi v tom mnohem odvážnější. Kdysi jsem ti napsala, že se mi tu nechce o tom psát, právě proto, že nechci mít pocit, že něco vnucuju, čemu druzí nemusí věřit a je pár lidí, co to ode mne ví. Tak aspoň u tebe občas "brknu", že taky vím..Ještě si pamatuju jak jsem pohlížela na jisté věci kdysi, co mi sdeělil někdo jiíný a zjistila, že tžedy asi nejsem blázen a byli to lidi, do kterých bych to ni neřekla..

  45. Ru, fakt dík, no selský rozum myslím celkem zdravý mám. A to, že u vás je to s iQ jinačí jsem usoudila myslím dobře. Třeba podle toho, že když vy jste s ratkou nahodily nějaké téma, co mě zajímalo, často jsem se vůbec nechytala, ač chtěla a vzdala to. Možná udělalo své i to, mimo jiné, že už jste byly dokonale sehrané a mezi váma stačil náznak, mně ale ne, já jen čučela.. :)

  46. ratko, jj. tak…vím :))
    A jinak všem..jsme doufám kamarádky i tak..:))

  47. Jo a odpol. odjíždí, tak hezký Nový rok, mebudu se mít odkud ozvat..papa

  48. ad 44,45: Ale, jo, Ratko, hezky to píšeš, akorát k tomu ještě něco chybí. Kdyby pan Havel, chartisti a jiní – i v zahraničí – nemávali praporem (symbolicky řečeno), nepřihlásili se k němu, bůhví jak by bylo.
    Pokud něco žiju nebo žít chci, pak nelze se k tomu zároveň nehlásit. A stupeň veřejně viditelné práce pro to, je pak už dle jednotlivé osobnosti, to nelze naordinovat. To je věc vnitřního puzení a vědomí, že "já musím". Mnohé osobnosti, které známe z dějin, prostě z vnitřního důvodu, z vnitřního závazku a oddanosti svým představám a ideálům, museli držet ten prapor a jít. Byl to smysl jejich života. Někteří byli zapomenuti, protože kolem nich nebylo dostatek jiných, kteří by se přidali. Jiní byli popraveni, upáleni atd. Ti, kdož byli zrovna v příhodnou dobu na pravém místě byli pak vyneseni jinými do učebnic dějepisu. Tak se to stalo i V. Havlovi. To nijak nesnižuje hodnotu toho, co dělal, a ani to zdaleka neupozaďuje lidi, kteří mu pomáhali či kteří dělali to samé někde jinde a jinak, ale prostě z nějakých důvodů davem vyneseni nebyli.

  49. ad 46: Anino, není třeba se omlouvat, není za co, přece. :-)
    Užij si hezký zbytek roku. Doufám, že jedeš minimálně na Kanárské ostrovy a pěkně si tam zařádíš ve vlnách a pak to roztočíš na divokých večírcích. Jen s těmi chlapy to prosím nepřeháněj, ať tolik v noci nebuší na dveře a nepláčou. :-))
    Ahoooj!

  50. Lenko, to ja prece nespochybnuju. Kazdy je mnohovrstevnata x-dimenzionalni osobnost s ruzne vybudovanymi vnitrnimi patry. a kazdy se projevuje tim jaky je, kazde patro ma svuj vlasnti zivot. ja jsem bazliva a chranici svoje kuratka vlastnim telem. mekka. proto by ze me nikdy chartistka nebyla. vydesila bych se.
    predstav si to, potapi se lod. a bude se zachranujes nebo vysazujes na breh ty druhe. takhle je to s mavanim praporem. i se statecnosti. tam nikdo name nekrici a nedesi me.
    mavat muzu, branit se muzu, bojovat muzu, az budou kuratka na brehu. to je v meritku duleziotsti az na dalsich mistech.

    vyneseni do ucebnic dejepisu se deje tomu kdo to dovoli.

  51. Aninko, ty jsi slunicko. nezny citlivy kvitek. Od prvni chvile Te vidim pred sebou jako andelskou bytost. a takhle to zustane.
    nejsi ani trochu naivka. moudrost vyrusta ze srdce a tam toho mas vic nez kdokoliv jiny.

  52. ad 52: Nikdo neřekl, Ratko, že něco zpochyňuješ, jen jsem to dodala a ty tímto komentem opět potvrzuješ. Jasně, typ rodinný, jak jsem řekla. Já žádnou rodinu nemám, tak logicky jsem zaměřena jinak. Ostatně ani pan Havel neměl děti. To mu do jisté míry umožnilo se neohlížet na rodinu a mohl si jisté věci dovolit spíše než ti, kteří ji měli. Myslím, že to hrálo v tom všem roli.

  53. Lenko, probůh, to neměl být útok na tebe, žádné podsouvání, mně to tak opravdu vyznělo. :o) A vzala jsem to tak, že jsem někdy v reakcích příliš prudká, pro tebe až konfliktní, takže se jim radši snažíš vyhnout. :o)

    Byla to ta věta, kterou jsi v komentáři 40 napsala do závorky. O Radce a Anině. "(Taky proto, že vím, že to vezmou tak, jak bylo myšleno, tedy dobře.)"
    U Rulisy jsi to nevěděla, tak jsi o ní radši nic nepsala.

    Jestli jsem to špatně pochopila, tak se omlouvám…

  54. Ratko, to je heeezký, děkuju moc, i když takovej anděl nejsem, k r á s n ě se to čte..

    Lenko, Kanáry to nejsou, no.., Sivestra strávím se skoro 80ti letou paní, co ji mám ráda, pustili ji z nemocnice a potřebuje už víc péče. Loni se děsně snažila neusnout do půlnoci, ale to je blbost, když potřebuje spát, ať spí, je to den jako každý jiný a já ho klidně prožiju třeba u křížovek.
    Přiznám se dobrovolně a bez mučení, já bych kuřátka nedala taky..a vážně to nepíšu proto, že je tu od ratky to sluníčko a tak. Možná, kdyby o něco šlo, a picnul někdo mě riskovala bych, ale majzla bych si teda dala :)

    Jj, Ru je fakt taková jaká je, ale je to člověk s kterým se dá počítat, prostě fajn.. Dlouho jsem si na ni zvykala, věř mi..

    A dáme si tvý JABKA jo ?

  55. A pak, bude / li vše dobrý, těším se zase na vás všechny tžeba zase u lišky :)

  56. ad 55: Není třeba se omlouvat.

    Připomnělo mi to nedávnou příhodu: Mně blízký člověk fotil na Staromáku a mně se zdálo, že jsem se mu připletla do záběru. "Proč mě fotíš?!? Vypadám tam strašně," vyčítavě jsem se ho zeptala, protože mi ukazoval nějaký oranžový flek mezi světýlky (neměla jsem brýle). A on na to udiveně: "Ale to nejsi ty, to je orloj." Velmi veselá příhoda.
    – No, tak já budu parafrázovat: To nebylo o tobě, Ruliso, to bylo o orloji. :-)))))
    A nic si z toho nedělejme, já taky nejsem orloj. :-)

  57. je zajimave jak slova vytvari hmotu. ktera se otaci a pretaci. tahne se, preleva se z mista na misto a lepi se na nohy a na ruce. oskrabuju si tu hmotu s udivem. Kde se tady vzala? pred chvilkou byl tady jen prazdy prstor :o))
    takhle vznika z niceho neco. nebol zde nic a ted je tady neco. neco vznikne a zacne se tocit a chytat za ruce, podtrhavat nohy a oslepovat oci. a pred chvilou nebylo nic. chvili se zastavim, otrepu se jako "oslik otrep se" a najednou se ta hmota zacne rozpadat a steka do kanalu. Je pryc, neoslepuje, nechyta za ruce a nesvazuje nohy. staci se jen zatrepat a je to pryc. byla to mlha z niceho vzesla a v nic promenena.

  58. Hmota slov? Hezká představa. Jako těsto uhnětená. Jakou má asi barvu… :-)

    Jak se asi ta hmota proměňovala od té doby,co jsme tu.

    anino [39]
    néé,to nebylo na tebe, tos nepsala ty, o (vyložené) naivitě V.Havla, to psali nějací jiní někde jinde, nevímkde, asi na blozích aktuálně.cz

    ad hloupí:
    tady nikdo takovej neni. Ale ať klidně přijde, taky zapadne :)

  59. nektera slova jsou uplne nehmotna. jakoby nebyla. je to podle me tim, ze nepopisujou neco (symbolicky) ale primo se vzivaji do dane situace. stavaji se soucasti okamihu.

    treba slovo litost muze byt tezkou hmotou, kdyz budu popisovat jak mi bylo lito kdyz zemrel nas pritel. ale tato litost se stava zivoucim v okamihu setkani s vdovou a padnuti do naruce. v ten moment se litost stava skutecnosti. ozívá a je.

    takhle je to se vsemi slovy. bud jsou hmotou co se toporne snazi neco pousovat a vyvetlovat, hmotou tezkou a prevalujici se sem tam. symbolem vtesnym do ust, do papiru, ci do obrazovky. nebo nahle slovo obzivne a stava se pravdou (a laskou) a opet jsem na zacatku. slova to proste nepopisou. okamih sdileni. okamih to co zrovna je.

  60. Zaplaťbůh, že si to v dnešním klimatu může dovolit napsat aspoň skoročecho Američan.

  61. A Stanislav Komárek dost srozumitelně píše pěkně a naopak Havla nekritizuje, pouze vyzdvihuje
    http://blog.aktualne.centrum.cz…3

    Například poukazuje i na to, že za socialismu zelináři do výlohy mezi saláty dávali hesla jako "Proletáři všech zemí…" a teď zas obchodníci musí vyvěšovat kdejaká jiná loga; způsob je jiný, ale poplatnost režimu je tu taky (moje interpretace, autor to tm má jinak, lépe)

  62. Ale tak, poplatnost režimu je takový náš národní rys, přeci, to bylo jasný, že agitky nezrušíme, jen vyměníme. :-)

  63. 66. taktak a nejinak :o) to co delaji jini udelat taky.

  64. 63. takjsem si to precetla ale chtra z toho moc nejsu. akorat mi utkvelo v hlave ze je zastance telesnych trestu :o/

  65. jo, ten ad 63 Erik Best je poněkud zvláštní.
    Vždycky si vezmu z článků jen něco a zbytek radši rychle zapomenu – to s čím nesouhlasím. Není to možná nejlepší cesta, ale nezahltí mě to a nekoncentruju se na to, co bych kritizovala, ale naopak.

    To jsi mě ratko teď inspirovala k zamyšlení, jak čtu a co všechno nechám být nebo toleruju – jestli pátrám po tom, KDO to píše, nebo spíš CO se píše, bez vztahu k tomu, jestli je autor třeba komunista, fašista, kapitalista … jak kdy. Někdy rozhoduje autor, někdy obsah – to je zajímavý. Sama úplně nevím, jestli mám dvojí metr na někoho nebo ne…
    To prozkoumám!

  66. ten odkaz byl pro me velmi zvlasti protoze jsem vubec nepochopila co chtel autor rict.
    zmena byla u nas od zacatku jasna. Ze socialismu jsme se presunuli do kapitalismu i se vsemi pruvodnymi jevy kapitalismu. ono to ani jinak neslo. bud jedno nebo druhy. to prvny bylo na riťpalovu a tak si lide přáli to druhé. jenže to druhé přece taky není iduální a těchnegativ je tam taky dost. ale nejsou tak osudové jako u té první varianty. proto bych Havlovi nemohla mit nikdy za tzle, že se rozhodl vyvést lidi z ty prvni moznosti do ty druhe. za tohle bych ho nekritizovala.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.