Kalhoty mě moc nebaví

LIŠČÍ OHOZ – 21.2., 24.2. A 28.2.2012

z4 džíny

Džíny mě nebaví. Podobných nedžínových období už jsem měla v životě několik. Ale džíny vlastním pořád, nejméně jedny. Vždycky se nakonec hodí. Když člověk neví, co na sebe hodit. Nosím džíny rovně střižené, ne zúžené, a docela mám ráda i zvony. Zvlášť když zbytek oblečení je pojat námořnicky. A to se mi občas stává.

Tentokrát jsem také vytáhla modro-bílé proužky, ale svislé. Tu košili nenosím, protože je divně podkasaná pod ňadry – když se zapne – a hodně záleží, jaká je pod ní podprsenka. A i když kombinace košile a podprsenky klapne, stejně se cítím blbě, protože si v tom připadám jako kojička. Elastickému semknutí těsně pod prsy jsem na chuť nepřišla. Napadlo mě, jestli by košile byla snesitelná rozepnutá, a zkusila jsem pod ni dát prima bílé sexy triko bez rukávu s výstřihem do véčka. Mám ho ráda. Nejméně mě baví kulatý výstřih; připadám si potom celá kulatá i v obličeji.

z4 košile

LIŠČÍ OHOZ – PÁTEK 24.2.2012:

Bílé tričko: RiverIsland, po kamarádce (získáno podzim 2011).

Košile: Divided by HaM, dárek od mámy (2009).

Svetr: Promod (po někom, 2011, zdarma).

Džíny: Inscene, od kamarádky (2010, zdarma).

Přívěšek ještěrka stříbrný s tyrkysem: původně náušnice, ještě mám druhou – americký dárek od amerických studentů za odbornou terénní exkurzi po Praze (2003).

Řetízek platinový: patří k přívěsku s Panenkou Marií, který mám od kmotřičky ke svým křtinám (dostala 1975).

Boty: černé kožené Everybody by AZ MODA, koupené v Leiser obuvi (podzim 2010, 4000 Kč).

* * *

Kostkované kalhoty mám ráda. Obzvlášť ty z měkkého materiálu. Symbolizují pro mě domáckost, cítím se v nich dobře, měkce, v domácké pohodě. Mít kostkované kalhoty na doma je pro mě ideální. Když je vidím, vzpomenu si na svého nejoblíbenějšího plyšáka z dětství, opičáka Ferdu. Ten chodil v hnědých kostkovaných lacláčích. Měl je prý po mně.

Béžovou barvu nemám ráda a nenosím, pokud možno. Kdysi, když se asymetrické věci teprve začaly objevovat v obchodech, jsem nedopatřením nakoukla do obchodu Benetton Na Příkopě a náhodou měli zrovna tílko se zipem, které jsem tam nemohla nechat. Od té doby jsem do toho obchodu už nikdy nešla ani nakouknout, protože to tílko bylo na moje poměry dost drahé. Tak proto ho občas nosím, i když je béžové. Vždycky rovnou na tělo. Tentokrát jsem ho poprvé zkusila vzít přes bílé triko, že mi to barevně líp půjde k pleti. Já mám nápad! Já to tílko obarvím! Jakou barvu navrhujete? Mě napadá samozřejmě červená, protože to je pro mě barva č.1, ale jaká myslíte, že by byla slušivá?

z4 Béžová

Do asijského obchodu jsem byla zatáhnuta asi dvakrát v životě a krom prima pruhovaných punčocháčů jsem tam koupila bílé triko z kvalitní bavlny. Na hrudi se vyjímá legrační kocour a ještě k tomu s houslemi. Chtěla jsem ho dát mámě k svátku. Jenže pak mi došlo, že by jí triko bylo malé, ačkoli velikost je na něm psaná velká. Tak jsem si ho nechala a bylo a občas si ho z legrace vezmu.

z4 triko

LIŠČÍ OHOZ – ÚTERÝ 21.2.2012:

Bílé triko: asijský obchod v Soběslavi (léto 2009, cenu si nepamatuju).

Tílko z úpletu: Nouveau, obchod Benetton (cca 2000, cenu si nepamatuju).

Kalhoty flanelové: Orsay, od spolubydly (2010, zdarma).

Boty: viz výše.

* * *

Jak jsem se už přiznala, červenou mám nejraději. Podle antropologických výzkumů je to opravdu barva číslo jedna (však taky v mysliveckém jazyce se krev jmenuje barva) – je to první barva, pro kterou lidská společenství měla samostatné označení. Některé kultury pojmenovávaly jen několik nejdůležitějších barev a ostatní jako by „neviděly.“ Nepotřebovaly pro ně extra jména. Vyvinula se až později.

Vím, že hodně lidí by se celí do červené neoblékli. Já klidně. V posledních letech už mi připadá, že víc lidí nosí víc barev. Asi před deseti lety jsem měla jiné červené džíny než teď, červený svetr, stejnou skotskou vestu jako na fotce níže, podobně červeno-modře kostkovanou brašnu. A budilo to na ulici poměrně pozornost. Pamatuju se na nějaké puberťačky, jež mne nazvaly Karkulkou a daly se se mnou do řeči a divily se. A dnes mi připadá, že by celočervený ohoz už nikoho nepřekvapil.

z4 červená

LIŠČÍ OHOZ – ÚTERÝ 28.2.2012:

Triko s klokaní kapsou: TimeOut, bazárek v práci (2009, 5 Kč).

Skotská vesta: Trex, koupila na rohu Jugoslávské a Lublaňské v Praze (2002, cena výhodná).

Červené zvony: BlueImage, od kamarádky (2010, zdarma).

Boty: viz výše.

* * *

Stejně si v každých kalhotách připadám jako v pracovním oděvu do lesa. Nebo jako v teplákách na doma. Proto když si vyjdu v kalhotách, není den zrovna zářivý. A tomu je třeba předcházet. Obléci kalhoty jen tři dny ze čtrnácti bylo až dost.

Co vy? Jste džínoví lidé? Dovedete to tak, abyste se necítili nudně a šedomodře?

Příspěvek byl publikován v rubrice Kožíšky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 komentářů u „Kalhoty mě moc nebaví

  1. Nejvíc ti sluší ta modrošedivá, pokud jde o béžovou, nevím, zdálky to není moc vidět a zblízka ti není vidět gesicht:o)
    V červené se mi nelíbíš.

    Džíny moc nenosím, ale občas jsou praktické, vždycky mám aspoň jedny:o)

  2. moc se mi libi to poslední, skotska vesta. Celkove ta kombinace je prirozena – slusiva anic nevnucujíci. uvolnene hezke a prijemne na phled.

    to nad tím ti moc nepadne. rekla bych ze ty kalhoty ti delaji divná stehna a ten uplet s lajdacky nasitým zipem vypada lacine. i kdz je z draheho obchodu. je videt ze zip neni zapravený jako treba od adidasu, kde je hezky schovaný a v jemném decentním provedení. je to nec neforemneho a nehezkeho. asi titakove strihy na stranu neslusi. Nechala bych si asijen to bile tricko od vietnamce.

    to uplne nahore, supr postoj. skvela kombinace pohledu zboku i ta dvojkombinace pohle dnahoru a pohled do kamery.
    tricko zda se supr, a džíny taky. nechala bych si jen ty dve veci. ty ti sluší. to plandave vedle moc ne. takove starobabske. sice jsem stara baba, ale takove plandaky v satniku nemam

  3. tak abych nekecala, bezela jsem se hned podivat jak ma vypadat zip na upletu. nesmi byt videt, je zapraven pod stejnou jemne zpracovanou upletovou lištu a jak nahoře tak dole zapuštěný do ztracena takže ho fakticky není videt. TAky neexistuje aby byl uplet zipem vytahaný :o( Musí být vevnitř všité (vpletené) nejake zpevnující vlakno které drží fazonu takže ta věc se nerozjede ani po opakovaném praní. Drží pořád tvar.

    to jen na okraj, pokud se jedna ho drahy kousek. tak na takové je videt na první pohled, ze je profesionalne udelany.

  4. Líšo, Ty se svojí postavou a takovéhle divné neforemné rifle? Tričko i halenka vypadá žensky, ten svetr je na mě moc plandavo nijaký, ale barva je pěkná. Na druhém obrázku se mi líbí kalhoty i bílé tričko. Působí to pohodově, uvolněně. Ten béžový top se mi nelíbí. Na poslední fotce vypadáš jak holčička, úžasně mladě. Pokud porovnáš první a poslední fotku, je to rozdíl pocitově mnoha let.

  5. Oujé, ta poslední kombinace se mi taky líbí. A nejmíň z toho džíny, taky je moc nemám ráda a to mám troje. Beru si je, když prší, sněží, je zkrátka hnusně anebo se mi vršek nějak nezdá se spodkem.
    Už na cestě z domu ale většinou lituju, že jsem myší. Jedinou výhodu džínů vidím ve venčení Žmura v parku, protože zapráská hrozně sebe a pak se do mě obtiskne a pěkných kalhot by mi bylo líto. U těch džínů z toho může mít člověk ještě takovou zlomyslnou radost, že si je až do vyprání vzít nemůže:)
    To tílko v prostředním obrázku bych obarvila na oranžovou. Ne pomerančovou ani meruňkovou, ale takovou tu sytě oranžovou, jako je hlinka. Mňam, člověk z té barvy hlínu úplně čichá jen když to píše:) (a k tomu popíjet šálek zemitého pu-erh, to by byla teprve kombinace…)
    Ale místo vestičky bych uvázala barevný šátek kolem krku, působí na mě tak nějak obstarožně. Dokud jsme měli krysáky, dělala jsem jim z obdobných kusů šatníku pelíšky na zimní sezónu:)

  6. No já to upřesním, mně se ta poslední sestava líbí, ale nelíbila se mi na Lišce červená! Dnes jsem ale zjistila, že jí sluší.

    Hele Liško a že ty máš jiný brejle??

  7. Ad první fotka: už vím, proč mi máti vždycky říkala: nedřepej si v kalhotách, budeš pak mít vytahaný kolena.

    Ta béžová věc se zipem vypadá, žes ji vyprala omylem na devadesát a smrskla se.

    Ale ta červená verze je boží! Nevím proč, připomněla jsi mi hvězdárnu… strávila jsem tam mládí a chodili jsme oblíkaní tak nějak podobně, nebo jsi na té fotce podobná někomu, koho znám z hvězdárny… a já už vím! Moje károvaná červená košile, bez té jsem nikdy na hvězdárnu nejela! Čistě ze subjektivních sympatií k červenému káru hlasuju pro třetí outfit jako pro bestest!

  8. Liška je stejně odvážná, když nám tu předvádí módés róbés.

  9. Vy mě překvapujete!

    Říkala jsem si, že je mi trochu trapný sem dávat svoje divoký hadry – a ono je to pro mě čím dál užitečnější!

    Jednak když to vidím sama na fotce a pak především vaše zpětná vazba. Protože lidi, co mě vidí denně, mi názor neřeknou. Sice určitě vědí, že by mě to nerozplakalo, nedotklo se, ale přece jen, jistota je jistota a kritizovat kolegyni její ohoz není úplně taktické; já jim taky když tak pochválím, co se mi opravdu líbí a jinak mlčím, no. A z toho mlčení se člověk doví jen, že to není super uchvacující pro toho a toho člověka, ale nic jinýho konkrétního.

    * * *
    Zrovna ta poslední červená kombinace mi nejvíc připomíná tepláky a cítím se v tom tak. V té vestě. Ale je kostkovaná a má kapsu na zádech a kapucu a to mě baví. Jinak mě poněkud štve i to, že má blbou délku, mohla by být buď kratší, nebo delší. Takhle vypadá jak pytlík a končí zrovna v nejširší části boků.

    squire,
    hvězdárna! To je dobrá vzpomínka. Možná to připomíná hvězdárnu, protože jsem smazala pozadí. Byly tam paneláčky. Zůstala jen nekonečnost nebe.

  10. Barčo 8
    to já právě potřebuju dělat. Začala jsem s tím už předloni na flickru. Potřebuju se kounout na sebe, jak vlastně vypadám, a ukazovat se trochu, protože v pubertě (od té doby, co nosím brýle) a ještě tak do pětadvaceti jsem se pokládala za nejošklivější děvu v širém okolí.

    Béžový top mínus bod, píšu si.

  11. ratko,
    no jo, přesně tak, máš pravdu, ten zip béžového tílka je vlastně blbej zrubu! To ani já když jsem asi třikrát v životě vsazovala zip do pleteniny, kterou jsem spáchala, jsem to tak neodflákla, ale udělala to neviditelně, zakryla ho vrstvou pleteniny.

    Většinou ty zipy, když jsou na jedné straně a ne uprostřed, tak trochu deformujou prsa, jedno vypadá větší nebo vyboulenější. (Ale bouli udělá i zip uprostřed, když je blbě všitej.) Mě vždycky ta asymetrie ale tak uchvátí, že do toho jdu a riskuju i vyboulenou kozu :)
    Ještě mám jedno oblíbené triko se šikmo vedeným oranžovým zipem, hodně boulovatým… Už několik mužů ho ale pochválilo, tak si ho nechám :) Předvedu někdy.

  12. psice,
    jo, to je taky pravda, že člověk někdy musí mít radost, jak něco krásně zaprasečil – a džíny jsou ideální oběť ! To je pěkně vypozorované.

    Obstarožně, nojo, to taky.
    Oranžová, joo, to je dobrý návrh. A pu-erh rovněž. Toho jsem si koupila hodně a mám ho u rodičů, tam ho piju od vánoc. Shledám se s ním pozítří.
    Před rokem jsem si koupila omylem zelený pu-erh a ten mi moc nechutná, pořád ho mám.

  13. Mod,
    jojo, ta červená na punčocháčích dnes byla dobrá. Vůbec to byl povedený výlet!
    Už jsem dnešní ohoz jakž takž nafotila a upravila a brýle taky, takže příspěvek o nových brýlích bude zítra.

  14. … a celkově říkáte plandavostí se zbavit.
    Nojo, tojo.
    Ten šedý svetr jsem si vzala, protože se mi dobře hodí do práce – je tenounký a přitom dlouhý a netáhne mi na záda.

    Ó, ještě musím do toho článku doplnit chybějící značky nekterých výrobků, aby to nevypadalo, že je zamlčuju a aby se případně konkurenti těch výrobců přihlásili o anti-reklamu. Že by mi jako zaplatili za to, že presentuju blbý výrobek jejich konkurenta, tvářím se přitom blbě a fotka je celkově nelichotivá a rozmazaná. Za tohle kdyby mi platili, to bych jako reklamní přivýdělek brala :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.