Zelená Liška

LIŠČÍ OHOZ – SOBOTA 17.3.2012

z9 Liška zelená


Z dob své lesní adolescence už nemám žádné součásti garderóby, žádnou zelenou košili ani kraťasy, ale přetrval u mě zvyk chodit na výlet víceméně v přírodních khaki / safari barvách nebo v hnědé a černé. V nejhorším v modré. Co vy? Šli byste do lesa v růžové mikině, plážové košili s palmami nebo v barevné bundě?

Khaki věcí mám pořád docela zásobu. Pokud je nosím ve městě, tak většinou v kombinaci s oranžovou. Nebo s červenou.

Měla jsem radost, že první slunečný teplý den padnul zrovna na sobotu. Nejít na výlet, to neexistuje. Dokonce se našla podobná osoba, navíc velmi akční, takže to bylo dokonalé a zpáteční cestu jsme absolvovaly stopem. A jako z udělání byl zrovna irský svátek sv. Patrika, St. Paddy´s. Sice ho obvykle nijak neslavím, ale je pro mě docela logický, milý a přijatelný. Jarně zelený. Bylo příjemné vědět, že dnes mám na sobě něco zeleného i proto, že je zelený svátek. Naopak na svátek sv. Valentýna a na St. Clause se mi nedaří pohlížet jinak než s předsudkem, že jde o cizácký, tupý, obchodnický tah, pro mě vyprázdněný.

z9 Zelená Liška

Manšestrová bunda: Mango (cca 2003, asi 2500 Kč).

Khaki triko s výstřihem: Maple (2011, dárek od mámy).

Sukně: po kamarádce (2010, zdarma).

Kalhoty elasťáky tříčtvrteční: Litex (cca 2002, cenu si nepamatuju).

Ponožky měkké: Tomi, Soběslav, koupeno v provozovně (2009, cena nízká).

Boty farmářky: české, koupené z nostalgie v pracovní obuvi (léto 2011, cca 750 Kč).

Batoh: německý, dědictví po cizí tetě (2010, zdarma).

Fotky pořízeny samospouští na nádraží, ale na výlet jsem jela autobusem z blízké zastávky. Nádražní prostředí mi připadalo pro focení mnohem lákavější. Tak jsem navštívila oblíbené nástupiště 1A.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kožíšky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

43 komentářů u „Zelená Liška

  1. outfit na výlet je to super, jinak já taky hodně nosím přírodní tóny, přestože jsem mládí v lesích netrávila :).

    farmářky už se rozchodily, nebo tě pořád tlačí jako tehdy na puťáku?

  2. Jo, jinak zelené oblečení jiné než khaki nenosím. Snesu ještě jablkově světlé žlutozelené triko, ale inak nic – třeba středně zelený svetr by mi byl na těle odporný.

    A technická:
    když píšu příspěvek, nic se mi nezobrazuje v perexu. Na stránce potom ano, ale v perexu nemám ani kurzor a text i vložený obrázek jsou pro mne v editoru neviditelné. Vrrrr!

  3. dewberry,
    ha, ty máš úchvatnou paměť! To je mi poctou.

    Rozchodily se jen málo – ve městě je mít můžu, zvlášť když mám možnost přezutí. Na výletě to šlo, ale ke konci už začínaly tlačit, bohužel, a to jsem měla kritická místa zalepená preventivně předem. Takže mnoho kilometrů nenachodily, on ten výlet byl jen odpolední. Moc se netěším na další "rozchozování."

  4. Tak z těchto fotek se nedá usuzovat nic:o)

    Došly peníze, nebo jsem je poslala někomu cizímu?

  5. Liško, na tvůj výlet vzpomínám často a sama plánuju se k menhirům vydat (o víkendu jsem chtěla navštívit dva kousek od Přelíce u Slaného, ale nakonec jsem je nenašla a místo toho jsem nakoupila domácí vajíčka).
    Boty rozcházej hezky pomalu, ať se moc netrápíš.

  6. dewberry,
    ahá! Vajíčka teď frčí!
    Já zas plánuju na ten čundr navázat, ale už ne výhradně sama; chci přizvat kohokoli, aby šel celou cestu nebo jen kus nebo jen jeden den bez přespání, připojil se v předem předpokládaný okamžik v předpokládaném místě … a chtěla bych startovat tam, kde jsem minule skončila, takže v Lounech. Nebo to byl Žatec? :-))))) Teď nevim, omlouvám se dotyčným patriotům.
    Takže zhruba v květnu začnu i tady rozhazovat sítě.

    Mirko,
    óóó! Díky.
    Na samospoušti mě baví ten prvek náhody daný podmínkami terénu – totiž kde je možné postavit foťák do vhodné výšky a poodejít. A aby přitom ten foťák někdo neodnesl pod záminkou, že foťák bez dozoru ležel zrovna na popelnici…

  7. Zelený čtvrtekZapomněla jsem do článku napsat důležitou věc – že jeden tradiční zelený den máme i bez Patrika, na Zelený čtvrtek.
    V ten den si dám k jídlu něco zeleného.

    A mám Zelený čtvrtek obzvlášť ráda, protože jsem se narodila na Zelený čtvrtek a slavím tak dvoje narozeniny: sluneční v datum narození a lunární na Zelený čtvrtek. A vlastně bych měla lunární narození slavit na první jarní úplněk, protože toho dne byl. Nebo první jarní čtvrtek, ještě jedny sluneční narozeniny.
    Furt je co slavit, když přichází jaro.

  8. … a dneska je první jarní (přestupný) den.

    Jsem celá bu-jará a roz-jařená, protože moje oblíbené období v roce je právě jaro. Už i to předjaří jsem si náramně pochvalovala, uplynulé čtyři týdny.
    A to světlo! Jůů, slunce je výš, hned je to jiné, jsou osluněna místa, která přes zimu byla ve stínu, světlo do oken proudí pod jiným úhlem, kočky se vyhřívají, psi jsou taky víc venku, ptáci zpívají.

    Jediné mínus tohoto období je představa, že přijde nějaký nesmyslný letní čas. Vzhledem k tomu, že brzkého vstávání nejsem schopna, to teď vypadá, že budu po změně času do práce přicházet asi v půl jedenáctý.

  9. Oblečení do přírody se mi na tobě líbí. Ty legíny do 3/4 jsou legrační. Jsi pak pruhovaná. Ale to je asi tvůj styl a účel. Je to jarní a veselé.

    Já jsem odmala tramp duší i tělem (nyní již neaktivní, takže spíš duší), ale v dnešní době si na nic nehraju a jdu do přírody v tom, co mám. Záleží na teplotě a účelu. Barva nebarva. Zvířátkům to nevadí. Do rezervace bych ale v křiklavých barvách nešla.

    Co se týče zelené, miluji tmavě zelenou a petrolejovou.

  10. Lenko,
    tojo – petrolejová a temně zelená mi připadají elegantní, ty bych si i oblíkla. Jenom se necítím dobře v tmavém celkově, tak ještě počkám na horší časy, až budu potřebovat dávku elegance :)
    Zatím mám petrolejovou na batohu.

  11. akorát nechápu, proč petrolej ve flašce a potažmo v petrolejce nemá petrolejovou barvu.

    A taky nevím, jak se jmenuje takový odstín modré, co petrolejovou připomíná, ale není to zelená. Mám ho na jedněch punčocháčích, svetru a kostkované sukni. Mořská modrá? Ne, to asi ne…

    Když jsem u těch jmen – Už vím, jak se jmenuje ta vyblitá zelenkavá, co nemám ráda: mátově zelená. Asi. I když… ta je chladivější. Tak zas nic nevim.

  12. to valim oci. ale slusi ti to. do lesa se nestyluju. musím mít sportovní kalhoty, to jak skáču přes pařezy, a prodírám se křovím. pořádné boty s pořádnou poděšví a bundu ke krku, na delší výlet mám starou goretexovou (modrá se žlutou) Jsem v ní jako kanárek, ale nadoma to stačí. Když jdu na větší hory tak si beru novou goretexovou (váží sotva kilo). Už jsem taky přemýšlela že si koupím sukni na výlet ale vypadam v tom uplně hrozne. nakonec jsem to odmítla jako nesmysl. lehke turistické kalhoty jsou nepřekonatelně. (mám modré – úplně roztrhané na třech místech) Tak jsem si včera koupila lehké plátenáky v petrolejové barve :o))

  13. ad 12: Napadá mě řešení: petrolejově modrá, petrolejově zelená. A máme to. :-)
    Já můžu obě, ráda mám více ale tu zelenou.

    jinak podobně jako Ratka. Goretex je goretex. Po létech, kdy jsem mrzla v obyčejném dekáči na sněhu a převlíkala bavlněná mokrá trika na kopci, si ráda pohovím v tzv. funkčním oblečení. Ne vždy, ale hodně často opravdu funguje. Taky jsem si však pořídila mikinobundu za dva a půl tisíce, co do kopce funguje jako pláštěnka a z kopce jako chladící zařízení, tedy naopak. Ale ostatní věci jsou fajn. Je to poměrně drahé oblečení, takže si ho nechávám opravdu na hory a celodenní túry. Jinak hlavně abych byla v suchu a v přiměřené teplotě. Když je vedro, nosím nějaké triko, na kterém nejsou vidět mokré mapy. Já si jej totiž namočím předem a tak je mi příjemně. A pak znovu a znovu. Za tím účelem nosím v batohu dvě láhve, jednu na namočení, čistou, druhou s citroněm na pití.
    Miluju roztrhané obnošené věci. Mají patinu. Jsou v nich uchovány všechny ty úžasné cesty. Takže díry na kolenou se rozhodně nestydím nosit – ale ne ty schválně udělané, ty doopravdické.

  14. "třeba středně zelený svetr by mi byl na těle odporný"
    :-)

  15. teorií i praxí míchání barev se zaobírám už několik let,ale na "petrolejovou" jsem ještě nenarazil.
    Smím vědět,ve které vlnové délce se tato barva nachází?
    Chystám se na kopii mistra Leonarda "Madona ve skalách" a rád bych ji oděl do petrolejové řízy,čímž by to už nebyla kopie,ale originál s názvem Madona v petroleji:-0)

  16. pro módní doplňky bych doporučoval držet se zaběhnutých termínů,které nikoho nepřekvapí ani neurazí,např. svinibrodská zeleň.

  17. Petrolejová!!!! fuj, tu mám spojenou s šedo-petrolejovýma komunistickýma budovama. Jednu dobu to asi frčelo nebo nám to sem vozili po tunách z NDR, kdoví. Každopádně to mám spojené s něčím rozmoklým, šedivým a Bromhexinem na kostce cukru. A tmavě zelená je na mě zase příliš armádní nebo myslivecká, ale poslední dobou ji začínám přicházet na chuť v doplňcích, pořídila jsem si třeba úchvatné "mechové" boty, tmavě zelené se zelenou plyšovou věcí na nártu. Přijatelná zelená je pro mě taková ta světlejší až střední, ale sytá. Do přírody v černém, hnědém, ale občas se zablýsknu i oranžovou mikinou nebo žlutým tričkem. To plaší medvědy a přivolává hmyz, takže lze na sobě provozovat entomologickou výstavku místních druhů:)

  18. už hrabu fotky :o) mám růžový klobouček, fialovou košili s bílými tečkami, bledemodrou bundu s žlutou kombinaci. a to vše prosím pěkně v lese.
    naposledy jsem potkali rodinku divokých prasat s asi 14 malinkými pruhovanými prasátky co cupitaly v řadě za sebou. Utíkali od nás pryč. Bodějt. s tím klouboukem :o))
    taky bych utíkala kdybych se videla. Dám fotku na blog.

  19. Na tomto principu jsou založeny koňské dostihy Ratko:-)

  20. ratko,
    já to předpokládala, že ty jsi ta odvážná, kdo jde do lesa třeba v růžové a klidně to řekne!
    Sportovní kalhoty, lehké turistické kalhoty? No a já nevím, co to je! A musím je mít, to chci.
    Jedny tříčtvrťáky mám khaki, ale ty jsou moc tenké, každou chvíli prasknou, jestli je vůbec ještě oblíknu :) Tak si radši beru sukni.

    Lenko,
    jo, petrolejová modrá a petrolejová zelená mě napadla před spaním, když jsem vypnula počítač. Tfuj, samej petrolej.
    Namočit triko předem? Aha! To by mohlo být dobré. A člověk se zapotí dřív, když nosí dvě lahve místo jedné – anebo zažívá naopak větší úlevu, protože mu ubývá víc vody a hmotnosti z batohu..?

    psice,
    jo takhle hnusné asociace vyvolává petrolejová? V tom případě o ní radši už nebudu mluvit a bude to. Teď se vůbec vyrojily zvláštní názvy všemožných odstínů.

    ore,
    jo, například "středně zelená." Docela se mi líbí, když ji má někdo na sobě. Pěkný je to. Ale já si ji na tělo nemůžu dát, připadá mi dobrčálova, cítila bych se nezdravě.

    Saule,
    ano, máme příiš nových názvů, kdežto staré dobré svině a brody ubývají.

  21. hahaha, četla jsem střevně zelená. ružový klobouček je prosím pěkně zde http://ratka.blog.cz…dim-do-lesa. jsou tam i ty modre roztrhane kalhoty, je to nejaky uplet.

  22. no, ona to byla hlavne narazka na to jak hluboce vadi barva.
    pricemz o doteku ani slovo.
    ja sice barvu neresim, beru to nejvetsi a nejlevnejsi :-)
    ale musim si na to sahnout jestli to "projde".
    i kdyz…onehda mi naskocila husi kuze uz od pohledu, v lekarne slecna lekarnice byla tak desive nacpana v bilym tricku…

  23. 24. :o)) dnes jsou takove speciální materiály které nejen obtahnou nýbrž i zdůrazní

  24. ore,
    jakém doteku? Dotek oděvu? U něj jde o materiál, ne barvu, ne? O doteku lidí nebyla řeč, ten je různý :)
    A pro mě je dost rozdíl, jestli svoje tělo šoupnu do černé nebo do žluté nebo do bílé… Dneska jsem v černé, vyjímečně, a není to nepříjemné, spíš teplé, měkké. Na ulici mám k tomu červenou tašku a šálu, celočerná bych se cítila nepatřičně, když je slunečný den.

  25. dotek oděvu, to je taky dobré téma. mám ráda oděvy které se dotýkají příjemně jemně.

  26. taky.
    Na výlety nosím bavlněná trika jako ty, jsem na to už zvyklá. Sice když je to velký výlet v horku a triko je mokré a potom se mi vlastně hnusí, vezmu si další den jiné a nenosím celý týden jedno "funkční prádlo" – jak jsem vyrozuměla, vybavení turisti nosí jednoa to samé furt. nebo ne? Nemám tušení, nikdy jsem neměla nic moirového ani jiného.
    Když je to mokrý, na kopci to sundám a vyvětrám a pak jdu dál :)

  27. tomu funkcnimu pradlu moc nerozumim. necitime se v tom dobre, neni mi to příjemné na těle, mam pocit ze to nesaje vlhkost a ze to smrdi. takze jsem vybavena bavlnenymi triky funkcni prádlo si dám klidne na triko. at funguje :o)) mám zimni funkcni triko s dlouhym, ale pod to si dávám vždkycky bavlněné. pak mi to triko s dlouhym vydrzi dýl, protože ty bavleněná trika měním každy den. zpocenina mi nevadí, obschnu.

  28. To, že skalní turisté nosí týden to samé triko a neperou je, je fakt pouze pro drsnější povahy. To není můj případ. Každý večer tričko vymáchám ve vodě, někdy vyžmuchlám i s mýdlem a za pár hodin je čisté a suché. Letní triko máchám ve vedru v každým čistým potoku, který potkám, je suché během několika minut. Značka, o které vím mnohé (znám historii vzniku, je to česká technologie, vím, že to začal vyrábět nadšenec a podobně zasvěcení a nadšení jsou i zaměstnanci a prodavači …..), je Moira. Mám od ní triko na zimu, triko na léto, kamaše na zimu a mikinu jako druhou vrstvu. Vše funguje geniálně. V zimě zimní triko hřeje, nosím jej i pod halenku v mrazu do práce a nemusím pak tlusté svetry apod. Letní triko je tak lehké, že se občam musím koukat, jestli na sobě vůbec něco mám. Vše obrpříjemné, protože v obchodě řádně ohmatané. Vše se musí zkoušet, protože první vrstva musí být akorát na tělo, jinak ta technologie nefunguje, jak má. Záleží na vláknech, která se používají na tu pleteninu, takže klidně to může být bavlna, na zimní věci se používá pravá vlna, vlna s bavlnou aj. akorát v mikrovláknech všelijak důmyslně spletených. Je to podobné jako uklízet s obyčejnou prachovkou a tzv. švédskou utěrkou. Ten rozdíl je skutečně veliký. P.S. za reklamu mi neplatí. :-))
    Na týden pak teoreticky (teoreticky!! :-)) stačí jedno triko, jedna mikina a voduodpudivá lehká bunda navrch, dospod kamaše a pláťáky, boty s goretexem a může být jak chce. Samozřejmě je nutné přidat pyžámko do horského hotelu, župan a plavky do hotelového bazénu, halenku a slušné kalhoty na večeři o 4 chodech a tak. :-))

  29. ad 22: Ratko, tvůj blog hlásí, že není. Jako by ho někdo kompletně smazal. Nemůže za to růžový klobouček????

  30. Ha, takže Moiru zkusit.
    A napřed si ji zkusit.

    Ona Moira už existuje léta letoucí, já vím, většina mých turistických kamarádů má dobré – nebo špičkové – vybavení už dávno, jen já jsem takový skrovný bavlněný hadrář. Nechtělo se mi nikdy investovat
    (jen jedinou věc, kalhoty na běžky mám moderní)
    a taky mám předsudky, že starej dobrej vytahanej hadr na výlet stačí apod. Začala jsem jezdit ven brzo po převratu a to nebylo nic a já byla středoškolák a vždycky jsem si radši koupila jídlo než hadry. Doteďka :)

    Ehm, vzpomněla jsem si, že v práci se už několik let válí jedno triko s dlouhým rukávem bílé, myslím moirové … není ničí. Tak že bych ho zkusila a ještě zadarmo! :-))

    Nojó – k té vodě a praní: na cestách vždycky voda není dostupná. Nebo přístupná. Lézt někam s těžkým batohem po srázu k potoku, abych si vyprala triko, to si rozmyslím. Vodu v lahvi si nechám radši na pití. A když se naskytne možnost přístupu k vhodné vodě, třeba zrovna prší nebo je zima. A nechat vlát pak na batohu několik mokrých hadrů tři dny, to nic moc, to je leda ještě stihnu vyválet v bahně, když ten batoh budu sundavat. (Mluvím teda o vícedenních výletech bez ubytování.)
    Není každý den sluneční svátek jako dnes.

  31. Uf. A jak mi téma oblečení a rubrika Kožíšky přišla teď vhod! Zrovna jsem měla silný zážitek ohledně práce, myslela jsem na některé lidi celý večer a i zalitovala, že o tom nemůžu psát na blog, neb jsem vázána mlčenlivostí. Ono by šlo psát nekonkrétně, o svých pocitech a zajímavých zjištěních, ale to musím kdyžtak počkat, poodstoupit, aby se mi do toho nic konkrétního nepletlo.
    Bylo by to o segregaci, rovnosti a zjištění, že ta segregace nemusí vzniknout ze zlých pohnutek, ale naopak. Že i já osobně ji můžu vyrobit, ačkoli jsem proti tomu. Hodně nepříjemný.

  32. ad 33: Mám pár takových zásad – ehm – z dřívějška. (Nyní fakt už rozmazleně spím v horských hotelích a dopřávám si teplou sprchu minimálně dvakrát denně. Mám nárok po těch útrapách v "mládí".)
    Nikdy nechodit tam, kde není voda. Je naprosto nutné se večer umýt, takže nocovat vždy tam, kde voda je. Stačí horský pramínek. Pokud je voda špatně přístupná, batoh se pověsí na strom a sešplhá se. Vyklopení batohu do řeky je příliš riskantní.
    Když prší krátkodobě, pokud možno se svlékne, co lze a suché oblečení se nacpe do igelitu do batohu.
    Jinak pokud je třeba něco vysušit, musí to uschnout do rána, když neuschne (moira jo), suší se na těle (zimní moira hřeje i mokrá, letní je skoro suchá jen po vyždímání).
    Když prší dlouhodobě, je cestování na nic. To se pak raději volí taktický ústup k obydlí. Jednou jsme se např. zachránili na jednom hradě, kde nás usušili a zaměstnali. Jindy jsme spali v Lenoře v dřevěném mostu – kulturní památce, ale vyhmátli nás policisti (tehdy ještě VB).

  33. k těm outdoorovým kožíškům, já jsem začínala v keckách a čemkoliv, třeba hadrovém kabátku – a to i v zimě v mokrém sněhu nebo za mrazu. Byla jsem dílem houževnatá, dílem socka (nechtělo se mi za ty věci "utrácet" a dílem naivní (myslela jsem si, že v tom vydržím déle, než jsem potom v reálu dokázala).
    Potom jsem investovala pro mě tenkrát šílenou částku do špičkových bot a dobré bundy, obojí mám doteď a musím říct, že nic jiného už ani nepotřebuju. Trička a kalhoty jsou obměnitelná a můžou být hadrová, promokající a nefuknční, ale díky botám mám nohy v suchu a díky bundě tělo a ruce a na zbytek nejsem tolik citlivá.

  34. 36. naprosto souhlasím. poradné boty a bunda jsou základ pro přežití venku. tady jsme taky investovali, poté co jsem málem umrzli kdesi na horách :o)))

  35. Jo!
    Samé zajímavé věci jsem se dověděla.
    A začínám přemýšlet, co si vezmu s sebou na víkend; už abych to zabalila teď ve čtvrtek večer – což nemám v oblibě, nechám všechno na ráno a pak nestíhám, protože ještě tohle a támhleto chci vrátit do skříně a přemýšlím, které kalhotky si vezmu, a vracím se pro kartáček na zuby a ještě kytky zalejt … a honem knihu na cestu vybrat – postavit se před knihovničku a čučet … a pak už radši bežet; na autobus běhám zpravidla když mám největší batoh, vypadá to obzvlášť elegantně :)

  36. Tak jsem asi neviditelná teda, no co už, že jo:o)

  37. Jak neviditelná? Nic nechápu. To číslo? Jsem poslala dávno. Nebo nevim.

  38. No číslo dávno, ale tady jsem se už pod číslem 4. ptala, zda se ta transakce povedla. Taky nic nechápu teda :o)

  39. Ajó!
    Mod,
    Ježkovy zraky, promiň! To jsem nějak debilně přehlídla. Odpověď zjistím, nečtu výpisy z účtu – tak si ho přečtu. Najdu na hromádce ten nejnovější, zrovna jsem ty došlé obálky dneska zamíchala a dala pod nějakou knihu, aby mě to logo banky na obálce nerušilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *