Kocour škrábe svůj deník (2)

O JÍDLE

Kocdenik 10


Jídlo je skutečně zásadní téma a je na místě přiznat, že by zasluhovalo více pozornosti, než si leckdo myslí. V této souvislosti je třeba se systematicky věnovat zvláště výcviku dlouhánů. Já jsem při výcviku trpělivý:

1) Každé dvě hodiny poukazuji na to, že miska už je prázdná – mňoukám u ní hlasitě.

2) Kdykoli jde někdo do kuchyně, běžím tam velkou rychlostí a dále postupuji dle bodu 1 a 3.

3) V kuchyni se dlouhánům pletu pod nohy. Důrazně!

4) Když přijdou zvenku, hned jdu do kuchyně a opakuji cvičení 1, 3 a 5.

5) Významně se ometám kolem ledničky. Jakmile ji otevřou, jdu dovnitř a pak si ji nechám zavřít před čenichem, aby viděli!

Kocdenik 13

Jak říkám, dlouháni mají dost dlouhé vedení. Ale já jsem kocour trpělivý … zaznamenal jsem už jisté dílčí úspěchy:

1) Dostávám najíst víckrát než jednou denně.

2) Dlouháni se naučili otevírat a zavírat lednici, ale zatím nechápou, že mi z ní mají vždy vyndat jídlo.

3) Když jsem doma sám, mám na talířku fůru kočičích sušenek.

Ale to není doopravdické jídlo, to se do úspěchů nepočítá.

Musím říct, že příručky slušného chování ke kočkám nelžou.

Kocdenik 16

Tak třeba se tam píše:

„Kočkám podávejte chléb jedině s vařenou rybou.“

No jistě – úlomky chleba jsou opravdu vkusná ozdoba, která zbyde na talířku. Estetika se nedá ošidit.

Kocdenik 11

S kousky jídla si taky hraju jako kočka s myší. Odnesu je někdy až nahoru do pokoje. Teprve když se maso přilepí na zeď, jdu si pro další kousek.

Kocdenik 12

Živím se výhradně čistým masem a masem zašpiněným různými příměsemi. Když vyslídím potraviny pro dlouhány, prověřím je také, i když někdy postrádají masovitost. Dlouháni občas poleví ve své vášni všechno jídlo důsledně uklízet. Například si na linku připraví pytlík s knedlíky. Nebo s rýží. A to je moje chvíle! Ukradnu balíček, odnesu ho do předsíně nebo do pokoje a rozcupuji pytlík, knedlíky i rýži a roztahám cucky rovnoměrně po podlaze. To není špatná hra.

Mísa buchet přikrytá utěrkou mě sice k ochutnávkám neláká, ale není to špatný pelíšek!

Když není nic jiného v dohledu, čmajznu z ošatky kiwi, donesu ho v tlamě co nejdál a pak ho honím po všech koutech. Nevím, proč mi ho dlouháni seberou a nenechají – stejně ho potom nejedí. Nemají rádi prokousnuté věci?

Kocdenik 14

Jablka nemám tak rád jako kiwi, protože nejsou chlupatá. Ještě snesu kuličky hroznů, s těmi se hraje dobře na honěnou nebo z nich jde udělat na podlaze marmeláda. Ale tu samozřejmě nejím. Ovšem když ji jedí dlouháni, musím být u toho, ať se jim to líbí nebo ne. To jsem je vycvičil, co?!

Kocdenik 15

DALŠÍ DÍLY KOCOUROVA DENÍKU:

(1) ÚVODNÍK, O DLOUHÁNECH A O VELKÝCH VĚCECH

16 komentářů u „Kocour škrábe svůj deník (2)

  1. :-))Kouzelné. Nevím jak kocourek, ale moje´tapi také vydrží sedět před troubou, když se cokoliv peče a hlídat to. Někdy hlídá tak urputně a skálopevně (ani se nehne) že mám hrůzu, že ji při otevírání trouby spálím čumák.

  2. Jé, to by byla moc hezká knížka pro malé děti. Myslím, že by ji baštily. :-) Fotky jako důkaz, žádné fiktivní příběhy. Skutečné! Jako u Vydrýska a jemu podobných.

  3. to s tím jídlem je úplně přesné. ani ji nevadí že je přišlápnuta.

  4. Naše kočky byly bez výjimky na sladké, ty zmíněné plechy přikryté utěrkou pro ně byly jako taneček toreadora a mnohé z nich neobstály i přes přísný dozor – úplně mám před očima našeho kocoura vyžírajícího dosud doutnající vanilkové rohlíčky z chladnoucího plechu na mrazu na verandě.
    A prababičce prý kocour nejen baštil buchty, ale následně plech použil i jako kočičí záchod, tím se zapsal do rodinného fondu neobvyklých domácích zvířat.

  5. :-)
    Zvířátka vždycky vymyslí nové hry a nové způsoby, jak se dostat k jídlu.

    Lenko,
    fotky jako důkaz, jako dokumentace, jenže jednak byly samy o sobě nekvalitní a ještě jsou skenované a vůbec. A nové jdou udělat leda s novým kotětem :-)

    Barčo,
    to je taky dobrý. A dobře, že jí chutná!!

    psice,
    utěrka, kterou byly přikrytá mísa s buchtami, byla ráno samá dírka od drápků a samé chlupy, uspořádané do kruhovitého spacího útvaru :-)
    Vaše kočky ještě k tomu byly na sladké! Naše né. Kolegyně (nebo kdo…) tuhle vzpomínala, jak snědli buchty a pak si řekla: "Nojo, ale vždyt jsem je předtím cukrovala!"

    Oblízané buchty. A váš kocour neblíže, ten rovnou celé.
    Plech jako završení vkusně použít jako záchod, to je kočičí ráj. :-))

    -teď tu vedle mne leží kočka pracovní (po mejdanu pracovním). Je ráda, že už je klid a jdem spát.

  6. … co asi ta Rulisy kočka, jak to válí s pochroumanou packou …

  7. v lednici je Gamrinus? pokud ano pak to pivo je letité nebo fotky…

  8. Liško, on je nejedl celé, spíš je po kočičím způsobem naslintal a ožižlal. Snažil se opižlat co nejvíc kusů místo toho, aby si spořádaně spořádal jednu buchtu a uvážlivě odkráčel:)

  9. Václave, jojo, fotky jsou deset let staré, protože kocour letos umřel a bylo mu deset a půl.

  10. … kdybych dělala ty fotky teď, tak je udělám kvalitněji a digitálně.

  11. Stejně je to dobrý, jak znalec pozná podle "dobového artefaktu", tj. flašky s pivem, že fotka není současná!

  12. psice,
    kočky dělají všechno originálně :-)

    Amelie,
    tak uvidíme, jak to bude!

  13. …já už bych kočku chtěla jen v případě, že by mohla chodit ven. Jen bytovou už nechci. Ta naše pracovní chodí ven a je to prima. Akorát přes velikonoce je tři dny zavřená v hale u klavíru, aby nespouštěla alarm, ale tři dny ona vydrží bez újmy. Nejen že může preludovat na piáno a svačit, ale může ležet na radiátoru nebo na křeslech a pohovce. A v koupelničce má svůj záchod. I do květináče k palmě případně někdy zajde…

  14. Čau anino zlatá.
    Další díl deníku připravím kocourovi k vydání zase 5. dne v dalším měsíci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.