Želé-fazole v papírové krabičce krásně chrastí, jsou z Irska a neobsahují želatinu, takže je mohou jíst i vegetariáni. K mání jsou ještě dva jiné druhy s ještě rozmanitějším obsahem krabičky. Kde? Ve Včele. Totiž dřív to byla sámoška Včela na rohu, o blok níž. Teď je to vietnamská samoobsluha, večerka. A vida – fairtrade fazolky. Jsem z nich nadšená, připadám si jako Harry Potter a čekám, co se stane, když nějakou ochutnám.
Je potřeba klokaního zásahu! A jako revanš pro Klokana nedělní oběd.
A přesunout se do nového notesu:
A přišel.
A co znamenalo “Vyfotit tašku”? Včera jsem si ušila plátěnou tašku. Ručně. Takové činnosti jsou dobré pro přechod do jiného času, dovolenkového. Ubíhá jinak. V sobotu jsem byla z toho přechodu rozvrkočena, tak jsem půl dne šila tašku na léto. Na malířské plátno! Abych ho snadno odnesla někam do lesa nebo na louku. Tak velkou tašku totiž nemám. Ale není to tak obří plátno jako loni (120×90 cm, visí mi nad postelí), má rozměry cca 70×50 cm. A už je v tašce:
I s ještě jedním, menším plátnem. Jo – v půlce července jedeme s kamarádkou opět na týden jen ve dvou, už se těším, jak s taškou a kamarádkou nakráčíme někam malovat.
– Tady jsem chtěla zachytit, jak taška vypadá na rameni, ale jednak jsem se netrefila a ještě k tomu je to rozmazaný. A v pozadí je ten obraz Sedmistromky z minulého léta.
.
No vidíš, a já dycky u želé koukala, aby bylo z želatiny a ne z náhražky, páč když už sladký, tak aby bylo aspoň zdraví prospěšný. :-)
Těším se na další obraz(y).
Mňam, takový poklady ze Včely! My máme v okolí jen Žábu, a ta nepřekvapí. A pak Vietnamečka s bonbónky z hrachové mouky, to je sice pěkný počin, ale zase jsou hrachový bonbónky tak hnusný, že už se mi zákaznická zkušenost nechce opakovat. Chválím tašku, i když je rozmazaná. Stejně bude rozmazaná, pokud se v ní budou nosit obrázky, zvlášť ty nedoschnuté:)
(ahoj od nepřihlášené psice)
ru
jo, to jsem si taky vždycky pochvalovala. Akorát jsem si říkala, že je tam možná víc cukru než želatiny. A od jisté doby kupuju jen želatinový potvory, co nemají v sobě palmový olej. Překvapivě některé mají.
No a želatinovejma medvídkama to začlo. Co? Moje nejnovější ztloustnutí. Už jsem zase tlustší, kdežto od srpna do května jsem byla celkem spokojena. Přišly medvídky, pak špalík slaniny, pivo, méně chůze, čokobonbóny a koláče na poradě a je to.
psice
hrachové bonbóny! To bych ochutnala… ale obávám se, že když si je vyžádám, začnou prodejci brát ve velkém hrachový bonbóny, a ne fazolový želé!
Taky mam radeji se zelatinou nez snecim jinym.
4
Já už nekupuju žádný. Pomohly mi sice kdysi překonat nikotinový absťák, asle stály mě deset kilo navrch a docela se mi přejedly. :-)
Už jsem odvykla tak koncentrovaně sladkým mlsům.
Cukr je energeticky stejne narocny jako mouka tedy ma stejne kalorii
8
Ale rozdílný způsob vstřebávání. Jsou to taky cukry, ale jiné a svázané s jinými dalšími složkami. Navíc záleží na tom, jaká je to mouka. A ještě navíc – no právě proto, že zdrojů cukru jako energie máme až dost v jiných potravinách, není potřeba je do sebe cpát ještě z cukrů ve sladkostech.
9 jo a proto si dám klobásky se zelenýma fazolkama.
eště ad 9 ad 8
A ještě navíc – když už člověk chce snížut příjem těchhle prázdných jednoduchých cukrů, tak v dnešním civilizovaném a na nesvé stravě závislém světě je daleko jednodušší zvyknout si na míň chuťově výrazná (sladká a slaná) jídla a odvyknout si všem těmhle mlsátkům, než se zbláznit ze snahy vyhýbat se bílé mouce.
10
Tam jsou zas ty soli, a hodně, a dusitany a. :-)) Ty taky přispívají k nabývání objemu. :-)
Kruci, dostala jsem tady z té diskuze hlad. Jdu se najíst.
Tuky jsou mnohonasobne vyzivnejsi. Tedy jen tak placnu 100g cukru je jak 100g mouky ale ca 15 g tuku. Nejvic se tloustne z tuku nakombinovaneho s cukrem.
14
Kolik tuků si nasype člověk denně do kafe? A kolik jich mladí vypijou ve slazených limonádách, staří v pivu?
Já osobně, když si dám víc tuků, tak se z toho pos… a nic moc vstřebat nestačím. Po víc cukru mě akorát pálí žáha. (Další zdravoitní věci vynechávám, ty nesouvisí se vstřebáváním.)
Ale souhlasím, že nejhorší je kombinace cukr/tuk – což je právě nejvíc ve většině těch přeslazených nesmyslů.
A navíc u tuku taky sakra záleží na tom jakej a kdy.
Tyjo, ale Ratko, se ti povedlo nezávazný povídání přehodit na rozborku dietetických zásad – hele, ale to si Liška umí přečíst na netu kdekoli sama, a určitě si už i přečtla. ;-)
Například já si teď k večeři dala pšeničnožitnej, prý cereání (asi že posypanej vločkama) chleba, poctivě namazanej máslem s 85 % mléčnýho tuku, mírně osolenej a pokladenej mírně oschlým 45 % sýrem ementálského typu. K tomu kedluben a zásady mi můžou vlízt… na buben. :-))
Hmm, a kdybych měla ještě máslo, dala bych si ještě chleba s máslem a medem, ale nemám to máslo…
Zadne zasady vjidle nemam. Jen me liska inspirovala medvidky a odporem k zelatine. Ale ok. Proc ne. Smajlik.
Odkud píšeš, že emáš počítač? Někde na dovči?
Šla jsem si honem před zavřením do Tesca koupit máslo, a už taky neměli. Tyhle tůristy nám tu je dycky v létě čert dlužen, nálet kobylek hadra. :-))
Maslo je ted drahe. Treba ho objednavaji min.
Ja se s vyzivovymi hodnotami setkala az v praci. Musela jsem je pocitat a psat na obaly. Byly to pro me dost zajimave informace ktere me drive vubec nenapadly. Jim vsecko.
Jo,jo…chleba s maslem,to byla driv vecere chudych.
Dnes je maslo prej za 55 kacek.
20 POZOOOOR!!
a tady to je, ratko!!
To je super, teď to uvidíš stručně a jasně:
“Liška mě inspirovala… odporem k želatině.”
To je téma, co se osobně nikoho nedotkne, mě určitě ne. Mohu zcela jasně zřetelně a bez dalších svých osobních obsahů prohlásit, že odpor k želatině vůbec nemám a nikdy jsem neměla. Mám ji ráda.
A tys napsala pěknou ptákovinku.
Jakejpak odpor k želatině?! Hovno.
To jsou přesně ty věty, který občas do textu flákneš a ani se nezačervenáš, protože o tom nevíš. Ale ten, koho sis vzala do úst, to ví. A co má dělat? Má ti vmést, že lžeš? Je to lež, když o tom bezmyšlenkovitě nevíš? Není. Ale to neznamená, že je pravda. cos napsala.
Jakej odpor k želatině!!
A není žádoucí tady rozebírat detaily pochodu, jaks dospěla k větě “odpor k želatině.” Prostě píšeš, jako kdybych já měla odpor k želatině. Ne, nemám. Piš si o svým odporu k želatině nebo o jiným, ale nespojuj to se mnou nepodloženě. Za to se vyhazuje od obhajoby diplomky. :)))
Dík.
Mohu doufat, že už mě nenařkneš?
22
Já znám výživové hodntoy už od školy, i když primárně to byly výživové hodnoty krmiv pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat. Ale výživové hodnoty výrobků z těch zvířat pro lidskou výživu kolem nás taky prošly. :-)
24
:-)
23
Všechno nějak od prvního července skokově podražilo…
Ale jinak myslím, že večeře chudých byl chleba se sádlem. Aspoň co si pamatuju od babičky. Sádla bylo dost, ve velkých hrncích, prase se dycky krmilo cca do dvou set kilo.
Ale máslo se muselo kupovat, v konzumu, dřív v mlíkárně nebo u sedláka, (tam načerno, samo), takže s tím se šetřilo.
27
mně připadá, že podražilo už v zimě a pak ještě jednou.
Něco až o třetinu. Takže reálně můj plat je opět jen na základní potřeby. Už to nenávidím.
Jj., bylo to nadvakrát až natřikrát, teď naposledy.
Jinak s relativitou toho slavného navýšení platu jsme na tom podobně.
30 Před týdnem jsme měli online anketu kolem hodnocení našich platů. Napsala jsem, že pokud je jedním z hlavních záměrů naší organizace se prezentovat jako firma, co vyrábí chudý lidi, tak jsem zdatný reprezentant.
A že je mi poměrně trapné, když mi přátelé ženského pohlaví opakovaně nabízejí za mě zaplatit útratu; protože vědí, kde pracuju. Heh.
Taky jsem ocenila, že máme dostatek dovolené (a to bez ironie – jak jsem poznamenala). Akorát že o té dovolené můžu být buď doma, anebo jít spát do lesů. Což činím. Když si totiž zaplatím na dvě noci nocleh v nějakém ubytovacím zařízení, dostanu se toho měsíce do mínusu.
Detaily o zdražování a o porovnávání našich platů s jinými jsem vynechala.
Myslím, že si to naše hlavní vedení opravdu poctivě přečte. A pak si poctivě odškrtne, že si to přečetli a splnili tím bod strategického plánu. A to bude asi vše, přátelé.
61
No, já mám výhodu, že si můžu v práci občas přilepšit “naturáliema” – pučováním a používáním firemního nářadí a občas i spotřebního materiálu. A že přesčasy mám zaplacený aspoň standardní hodinovkou, dovolenou si stejně vybrat skoro nemám kdy.
:- DD
jako první jsem viděla číslo 61 a lekla jsem se, že budu před spaním pročítat 30 komentářů…
Právěže přesčasy jsou u nás kdyžtak za náhradní volno, ne za peníze :/ Leda práce navíc v rámci nějakého extra projektu, to jo – třeba ty podvečerní služby cca jednou týdně. A projekty píšu já, budu muset ještě nějaký nový schrastit, abych měla na přilepšenou :- ))
33
Ále, do prčic… moje číslování…
To o těch přesčasech u vás přeci vím už dávno, proto to píšu o sobě. Že v tom mám výhodu a možnost si ten plat zvednout.
24.jj mas pravdu lisko. Ozadny odpor neslo. Jen ze vesele bonbony zelatinu neobsahuji. Diky moc. Flakla jsem tam lehkomyslne nepravdu.
35
Skoro až přijde líto, jak se za želatinu s díky omlouváš… zatímco obdobná sdělení…
Ru. MAte pravdu obe. Nedokazu zpetne rychle vyhodnotit proc jsem reagovala nejakym zpusobem. Pak je kazda odpovef chybna ale neni to umyslna lez.
Celkove tema bylo ze jezeni sladkosti medvidku ect zpusobuje tloustku. Bsecko ostatni bylo u me jiz rozvinutim. Takze v tom okamziku nevim proc.
Budu se takovym reakcim vyhybat. Ti coe znaji vedi ze placam blbosti. Mlceni zlato. Nelze z meho placani vyvozovat ze lzu. Spise chci zaujmout. Ale nevhodne.
24 ru
já jsem to napřed myslela, že to víš, ale pak jsem si řekla: pro jistotu. Protože já často zapomenu, že už něco vím, tak jsem tipovala, že ty třeba taky. Ale to ty néé! :- ) Tak se pak asi cítíš trochu jako blbec, že říkám to samý.
36 ru
to jó, hlubokomysélně s žehnajícím pokynem ruky ratce odpouštím a už se směju, kdy se stane to samý. Protože prostě se to zase stane, no. Asi se budu držet toho, že to jen konstatuju a bude to. na to by se hodilo nějaký heslo, jako měla Anina – jabko!
Vlastně už jsem zapomněla, kdy se to jabko používalo…
35 ratko
Né, to neděkuj, to není žádný k děkovačce! Nelžeš určitě. Hurá do dalších dní! Ony by ani blogy už neměly původní blogovou atmosféru, kdyby takové diskuse a nediskuse nebyly.
37 ratko
zaujmout? Prosimtě, ty zaujmeš každýho, o to se snažit vůbec nemusíš, seš celá zajímavá. Jednak túry, děti, náboženství a spol, průvodcovství jako novinka – to by mohlo bejt pro čtenáře dost zajímavý – a pak propojení s asijskou rodinou a výchovou… já mít takovejch zajímavostí, tak se snažím zalízt někam, aby mě neviděli a ukrást si chvíli času pro sebe. :-)) A to dělám i bez zajímavostí, když mě nikdo neobklopuje.
38 ad 24 – cože? Nerozumím.
Neva.
38 ad 36
Jabko znamenalo úsměv, dobrou vůli a vlídnost. :-)
38 ad 35
Ani já si nemyslím, že by to od Ratky byla záměrná lež. Mockrát jsem to psala. Jen mě prostě mrzí, že když napíšu já, že jsem něco nějak nemyslela a že to čte jen ona sama skrze svoje brýle, nepřijme to a viní mě z ledasčeho.
Nedorozumění jsou v každé diskuzi, bez toho to nejde.
To, jak se s nimi zachází, je věc druhá, a přes některé způsoby toho zacházení se člověk dostává ztuha.
omluvné uznání chyby nestačí?
Samozřejmě že stačí, dokonce by ani nemuselo být omluvné. :-)
Liško, co jsi uvařila Klokanovi k obědu, snad jsi ho narychlo nepohostila bonbony Klokánky?
zuzi
vařila máma, hovězí na víně a šťouchané brambory, k tomu červené víno k pití jsem koupila, dvě lahve.
Ještě dostal domů sklenici nakládaných houbiček jako vejslužku za to, že jde internet a asi 6 programů televize (ne přes kabelovku, tam jich bylo asi 100 nebo víc). Předtím technik se s tím nebabral, nechal jít jen a pouze dvojku, řek, ať si koupíme jinou televizi (přitom ta jde v pohodě; to jejich debilní set top box je moc novej a nekomunikuje s ní, blb).
“a ještě dostal domů sklenici nakládaných hubiček ” :-) :-P :-)
SV 45
:- )
Jo, tak to jste se děvčata vytáhla, jen to čtu a sliním. A ještě dostal do kapsy vejslužku. To je dobře mít takovýho kamaráda co to umí nastartovat. Mně už víc jak měsíc nejde signál ze satelitu do televize. Neřešila jsem, to, byli jsme oba doma a to telku nezapínáme. Teď jsem ale doma už týden sama a jak by se mi hodila… k žehlení a jako kulisa, aby mi nebylo k večeru teskno. Jenže můj “klokan” je zrovna na dovolený. A až se vrátí, to už tady zase určitě nebudu…
zuzi
jojo, to chápu, že osamotě se někdy hodí, i když rádio je pro mě příjemnější. Jenže se nehejbe.
My zatím platíme ty kabely, a přitom jsou odpojený; mohly bychom platit jen internet nebo jim říct, ať navalej starší set-top-box a ten novej, co nekomunikuje s naší plně funkční televizí, ať si strčej někam.
24. teprve teď jsem si LIško všimla, že jsi při opakování mojí průpovíky (uznávám že pitomé) zpoměla dopsat smajlíka. mě ty úsměvy na mobilu vůbec nejdou. jaakože si ddobírám… ale opět tím svým způsobem, který se nelíbí.
49. Přemýšlela jsem na tím, proč tak špatně až nepříjemně působím v písemném projevu. Přece kdybych napsala že Liška má prasečí hlavu… nikdo by se nad tím nepozastavil. Anebo kdybych napsala “něčí odpor k želatině (a čokoládě kvůli tloustnutí)”. Nevím… sama v tom tápu, prostě určitě spontánní zkratky ve smyslu… tlousstnu po tom a tudíž to vnímám jo něco negativního se mi překlopí v “odpor” jakože něco drhne. Nečtu zpětně komentáře, teddy nevím proč se mi to v hlavě vynořilo… a dokonce ani nevím že to byla Liška… proto tam byl ten smajlík, že jsme to tam plácla jako něco veselého… hyprbolu, absurdní přehánění. radoby vtipnost. jen mě to trápilo. proto se k tomu vracím. že něco hloupě plácnu… a vrtím ocasem jako pes co přinesl aport. no a blbě.
Né že by se mě dotkla 24 ka, spíše jsme se zarazila a omluvila, protože jsem tě určitě nechtěla naštvat.
50 ratko
to je zřejmý a vůbec jasný, žes nechtěla naštvat ani mě ani nikoho, prostě ses dala unést, strhnout tím, cos četla nebo spíš, co ti hned naskočilo, když jsi to četla.
Já vtom nic jinýho natož horšího nevidím. Nic hroznýho ani špatnýho, žádnej hřích – jen (sebe)strhnutí se někam a tím pádem sníženou koncentraci na to, co původně bylo kolem, no. Možná – nebo spíš určitě – v některých jiných životních situacích je to výhoda. V diskusi je to jakoby zastavení nebo odsměrování ostatních někam do zdi. To je sice těm ostatním nepříjemný, ale přežijou to, neboj :- ))
51. je to tak, nepamatuji se na to. Vymýšlím si příběhy které jsou jen v mojí hlavě. A nevím jestli je to výhoda, spíše je to takové hraní si…najednou to vidím. Rozvině se obraz. Ale není to pravda.
52
Pěkně popsáno. A asi tak nějak to i vnímám u tebe já. Vcucne tě tvůj vlastní rozvíjející se obraz.
Což by samo o sobě nebyl problém, kdybys to nedokázala podávat tal, že ten obraz vcucne i většinu ostatbních, tj. kdyby se to dalo nějak pokorigovat tím sdělenímn, že původní myšlenka někoho druhého byla opravdu jiná.
Což o dost víc mrzí, protože to pak už – tedy halavně ode mě pocházející – nejde. Je přijato špatně.
Což zas může být mým stylem vyjadřování se.
Liška je daleko opisnější, chlácholivější, protkaná více “bezpečnostními” ujišťovacími obraty.
Já to tam prostě fláknu…
Jedem s bráchou na druhej den na kola, tak si zbytek dočtu večer, zatím pěkný den.
54. přijímám obecně velmi špatně snahy mě “korigovat” či jakkoliv podsunovat příčinné jednání do přítomnostního TEĎ. “jsem taková, protože…”, “udělala jsem to a to, protože….” tedy vytváření můstků “kdyby… tak by”. Jakob to bylo nějak spřaženo příčinou následkem, analyzování. Přičemž teď mi je jasné že tyhle “spřažky” jsou taky hra… Každý si hraje jak ho baví. V důsledku tím nikomu neškodí, pokud se tím neřídí tedy nebere to za “pravdu” ale jen legrácku :-)
56. nemám patent jakkoliv “se korigovat”, mohu se jen zavřít nebo otevřít. Poku se otevírám tak se vším všudy, neexistuje žádné kdybych tak… existuje jen to co právě je, zpěv a vůně obrazů které právě sdílím… nepohbuji se dopředu nebo dozadu v čase… pochoduji místem a časem v přítomnosti, proto tak barevně, silně a intenzivně v prožívání. je to zcel mimo “co by bylo nebo co není”. na dlani je daný moment, právě tato sekunda aa protože ji neumím správně vyjádřit… dochází k nedorozumění. právě v tento moment se před mnou otevřel tabulka s výživovými hodnotami (příklad) Nevím proč, vím jen že ji vidím… plasticky. Vidím co je tam psáno ale nevím proč ji vidím vlastně to ani nechci vědět. nadšeně se na ni podívám a jdu dál, najednou se rozvine něco jiného… další místo, další vteřina. Tak žiji… z minuty na minutu.
57
proč ne – jen v tom případě, co popisuješ, máš ztíženo dorozumění s kýmkoli. respective ti všichni druzí ho mají ztíženo s tebou.
54 ru
“bezpečnostní obraty” je dobrej termín :- ))
Jen flákej!
Na flákání by asi měli být dva.
Jeden co fláká,druhej co flákání vrací.
Když nevrací,tak by měla flakacka skončit a diskuse pokračovat s bezpečnostními obraty.
Ona se bez nich stejně žádná nobejde.
60 je to pakáž, ty diskuse :-))
58. možná, nedovedu to posoudit nakolik… Pokud jde o to domluvit se v kolik hodin, koho a co, tak používáme stejný jazyk. Pokud jde o “zpěvohru” tam je třeba být v podobné tónině laděn, tedy jde o jen o vyladění strun a hraje se…
Když hraju na housle a ten druhý se furt vyptává, proč používám strunu od firmy A a že se divně klátím u toho, tak chvíli ještě zkouším hrát a pak houslemi praštím a jdu od toho
62
jo to je dobrý – “pokud jde o zpěvohru, je třeba být v podobé tónině”
56
O tom jsem ale v 54 nepsala. To je zas tvůj posun.
To mi předhazuješ už jakou dobu, přitom dávno jsem ti odsouhlasila, že když moje náhledy příčin tvého jednání nechceš (jakože dřív jsi o ně stála), tak že dál je sdělovat nebudu, a taky to už nedělám. Tak není potřeba to používat jako hůl na psam kdykoli by se mohlo zdát, že pes štěká, až by to mohlo být slyšet k sousedům.
Ale je to krásný a typický příklad.
Je vidět, že se nemýlím – když napíše cokoli i nepříjemného Liška, vemeš to, ale když to napíšu já, otočíš to /posuneš to tak, aby to vyznělo, že se ti snažím pořád ubližovat, minimálně překračováním tvojí interní zóny. A dokážeš to napsat tak, že to i ostatní, kteří nesledují tak v souvislosti lajnu návaznosti diskuze, prostě odsouhlasí, protože nepřemýšlejí, jestli to rulisa dělá, už jen přemýšlejí, jestli to je, nebo není špatně – a ono to samozřejmě špatně je, a Ratka se proti tomu přeci brání právem…
Je to furt dokola, Ratko, a je to důvod, proč u tebe už nechci komentovat, protože – a v tom má Barča pravdu – tam je to tvoje území a tam si stanovuješ pravidla ty. A nemá cenu tam lízt a jen způsobovat pořád dokola další konflikty nedodržováním pravidel (jakkoli nepsravedlivých, ale na to má právo) paní domácí.
Ale jinde se tomu pořád budu bránit.
60
Nikoli, Saule, je mnoho způsobů různých komunikací mezi lidmi, a moje flákání není z těch, ze kterých by se musela Rtaka hroutit, to je můj osobní názor. Nebiju ji, nepronásleduju, netýrám. Píšu stejně jako vždycky, reaguju jako na kohokoli jiného, resp. dokonce opatrněji než na kohokoli jiného – tedy krom Barči, proti té se držím zpátky fest – a fláknutím jsem popisovala jen rozdíl mezi mnou a Liškou, kdy mi šlo o to, že nepoužívám ty bezpečnostní a ofukovací obezličky. Ale nepíšu nic nefér, nepsravedlivě, mainpulativně.
A víceméně je na tomhle i vidět, že opravdu tady v té grupě vůči Ratce nejde ani maličko nabídnout smír, třeba zlůehgčením nějaké své chyrakteristiky ana úroveň “hele, taky se neberu vážně a z tohohle udělám svou slabou stránku” – protože to okamžitě chytnete a použijete pro ti mně. Chudibnka Ratka bitá a flákaná ulisou…
Chceš vědět, jak jsem mimo jinéhgo i poznala, že jste zpátky splu s Barčou? Napiš mi do mejlu, odpovím ti tudy.
A nebo to nech být a domysli si.
A nic z tohohle bych tady nebyla napsala, kdys neměl potřebu furt takhle pitomě moralizovat.
Omluva zta šílený překlepy, skočila mi do toho maminka.
ru,
ano, já používám ty bezpečnostní obezličky (jaks to pěkně nazvala) – a připadá mi, že si tím druhotně i pro sebe “zajišťuju,” že potom i druzí je použijí. Nebo ne v první chvíli, ale ve druhý; když reaguju v klidu těma bezpečnostníma věcma i při “útoku.”
Dalo by se i víc přímo, jak to děláš ty – a však ty taky bereš, když odpověď tobě je přímá (třeba od Saula; já mám furt ty zabezpečárny…).
Kdežto ratku vidím jako toho, kdo bez přemýšlení, zcela bez bezpečnostních obezliček, něco řekne, jenže když přijde adekvátní reakce, tak se diví nebo nevěří, že ta reakce je adekvátní.
65:
Za svoji 60 si stojim ad A az do Z.
Nevim proc ti stalo tak jednoduchy sdeleni za tak dlouhej komentar.
Ale budiz,nalejme si cistyho vina.
ano,jsou ruzne formy komunikace mezi lidmi a taky maji ruzne dusledky a fungovani.
Sama uznavas,ze ta vase s Ratkou proste nefunguje(a ted netvrdim,ze to je jen dusledek tvych komunikacnich “dovednosti”, ty Ratciny na to maji vliv taky)
Ale ta 60 byla o necem jinem.
Pises,ze se Ratka nemusi nad tvymi flakanci hroutit….
Ja nevim,jestli se hrouti,ale nekolikrat ti dala najevo ze nektere formy diskuse jsou ji neprijemne,omluvila se ti,ustoupila kam az mohla,ale z tve strany znovu a znovu neustavala argumentacni smrst,ktera uz opravdu pripominala agresivitu(mozna kvuli te intenzite jen)
Kazdopadne vzdycky v tomto bode,do ktereho ses ty sama vzdycka dostala,nebo se v nem spis zamotala, jsi zacala tahat za kratsi konec provazu a kdybys mela ve svych argumentech stokrat pravdu,nikdo ji nevidi ani nechce videt protoze plati ma 60,ktera nema s moralizovanim nic spolecnyho,je to ryze pragmaticky postreh a zivotni zkusenost.
Nevim jak jsi poznala,ze jsme s Barcou.
Ale vim,ze jsi zvykla kazdy svuj postreh povazovat za neotresitelnou pravdu a mozna prave v tomto se hluboce mylis.
Ale ja te v tom omylu,nebo pravde klidne necham,neni to pro mne dulezity,nepotrebuju se obhajovat a uz vubec do toho tahat svoji partnerku.
To je z tve strany dalsi faux pa (flaknuti) ,ktere navic s tematem nema nic spolecneho.
Presne tyto veci Ratce vycitas,neodpoustis a jdes ji za to tvrde po krku.
Ja se do takovych her zatahnout nenecham.
68
Nemůžu na to napsat nic jiného, než co jsem už napsala – děláš totéž, co předtím – degradoval (či povýšil) jsi mou snahu o smír, tedy sdělení o tom, že něco fláknu bez bezpečnostních obezliček, na sdělení, že moje flákance jsou rány a údery, což nejsou, na to je taky jen povyšuje Ratka protože v nich čte něco, co tam není. Ty vidíš její snahy o omluvy, ale nevidíš ani ty moje snahy , ani to, jak Ratka po každé její omluvě okamžitě zas otočí a napíše něco, čím by si zas zpátky navýšila svou pozici tou omluvou poníženou.
Z tohoto hlediska pro mě její omluvy mají spíše malou cenu, ne že by žádnou, ale nemají cenu toho, že by se na ně člověk mohl spolehnout., vnímám je spíš jako omluvy Ratky sama před sebou. A tak trochu odezdikezďová gesta. Beru, uznávám, je jaká je, tečka, ale nepovyšovala bych to na kdovíjakou mimořádnou ústupnost a pokornost vystavující se naze druhé straně.
Druhá strana taky ustupuje a taky se omlouvá, ale taky to dělá bez obezliček a kdovíjakých gest, tak to holt zanikne. A když nezanikne, tak jak výše – použije se proti ní. V morálním poučení pragmatického postřehu a životní zkušenosti.
Stran toho, co dala Ratka najevo – nepíšu nic jiného, než že u ní to přání jsem už dávno respektovala do jisté míry, od jisté doby je budu respektovat plně. Nejsem schopna komunikovat napříč sebe, nebudu tam proto komunikovat vůbec. (viz 64.).
Zvlášť když Ratčinu nepřímou agresivitu nevidíte, ale mou přímou obranu máte za děsnou útočnost.
Nestojí to za to, fakt.
Nevím, proč máš pocit, že tahám za kratší konec provazu – copak to je přetahovaná? Pro mě nikdy nebyla. Dycky tu argumentační smršť spouštím nikoli proto, že bych Ratku chtěla ubít, ale že ji chci přivést k tomu, případně přesvědčit, že v obviněních vůči mně se mýlí, že jsem to fakt myslela jinak. Argumentuju, protože hledám cestu vysvětlení a konsensu.
Ale už nebudu, už jsem to psala výš, že uznávám, že to není kompatibilní do té míry, že jediná možnsot je tam už nechodit. Nestačí ti tohle moje sdělení? Proč do toho musíš pořád znova vrtat a znova vytahovat, co jak tam dělám špatně já?
Prostě už nebudu. Tečka.
Diskuze jinde jsou volné, tam je na nás obou, jestli která s tou druhou budem nebo nebudem chtít komunikovat, a stran pravidel dané diskuze na tom jsme taky stejně. Takže pokud budu s Ratkou komunikovat na “volném protoru” tak, jak jsem zvyklá a jak komunikuju s jinými, aniž by jim to působilo problémy, a bude to působit problémy Ratce, budou to problémy její, ne moje.
Ad odstavec s Barčou – mělo to být jemné (to je takové Barči slovo, viď?:-) upozornění pro tebe, jsem to poznala i z měnících se tvých rakcí na mě a posuzování mých komentářů tebou.
Proč máš potřebu sdělit mi, že jsem zvyklá každý svůj postřeh považovat za neotřesitelnou pravdu, když sám musíš vědět, že to není pravda?
Občas sleduju, jak jsou lidi schopní používat unfair pecky, tohle je tvoje ukázkové fláknutí, takové bych třeba já osobně nikdy nepoužila. To ti nevadí? :-)
Ta 60 je z me strany tusim druhy “kriticky “(to pisu jen proto,ze si to tak vykladas)postreh za poslednich nekolik tydnu,ne li mesicu.
Nema to s Barcou pranic spolecnyho.
Vychazi to jen(nekdy se zpozdenim) z probihajicich diskusi na blozich.
Nekolik podobnych poznamek jsem mel i v davnejsi minulosti a prorokoval,ze to dopadne jak dopadlo.
Vicemene jsi mne za to vzdy odpalkovala,ze vis co delas.
Ad70posledni veta
A ze mas pravdu:-)
71
Odpálkuju tě i teď – není nic, co bych ti kdy neodpověděla a co bych ti i osobně neodpověděla na návštěvě u tebe, kdyžs měl tak ukrutnou chuť to řešit a furt se na něco kolem toho ptát. Neodpálkovala jsem tě nikdy s tím, že mám pravdu, ale že to nehodlám řešit tak tragicky jako ty. A v reálu pouze o samotě s tebou že to vůbec nehodlám řešit.
Nevím, proč z toho děláš takovou vědu a proč máš potřebu mi dávat za vinu zboření něčeho, ba téměř zhroucení se celého (eko)systému… :-)
Nekde jsem psal o vine?
Psal jsem o tvych komunikacnich zpusobech a tom,jak zakonite musely dopadnout.
Zpet k pramenum,tedy me 60.
Neni potreba ji tak rozkosatovat ,bylo to jednoduche sdeleni.
ALe asi ne tedy….a co ja s tim?
73
No to nevím, to bys měl vědět ty, co jsi s tím chtěl. :-))
Jinak o vině jsi tu nepsal, o vině jsi mi jen říkal, řesp. vyhrožovals mi, že to, co se stane, bud emoje vina, večer v hospodě, tak jsem myslela, žes tohle měl na mysli tou 70.
O tom jak to dopadne,pokud nebudes brzdit jsem psal tady a verejne(nevim uz jestli u Lisky,nebo u tebe)prvne nekdy v zime,mozna i driv.
Nevyhrozoval,psal a v hospode rikal,tak jako jsi ty rikala jiny veci.
(ten muj koment na blogu jsi odbyla tim at se mezi vas nepletu,ze tomu nerozumim,ze si v podstate jen tak kamaradsky povidate)
Jinak.,.zlata Ratka Ru,co se prekrucovani tyka.
Ma se od tebe co ucit.
A to je vse,nechavam ti pravo posledniho slova(zjevne o nej v kazde diskusi stojis)
To ovsem ted budes muset jeste neco napsat,ale to ti myslim problem delat nebude:-)
Proč to děláš, proč pořád vracíš ten spor zpátky?
Proč mě nutíš, abych tedy se vracela i já odpovídala ti doplňováním tebou vykousnutých informací, co jak bylo úplně, a tím ale vytahovala i věci sdělené jen mezi námi? – A ty mi pak můžeš akorát z výšky svého moralismu zas sdělit, jaká jsem hrozná, když vytahuju něco, co nebyla sděleno veřejně?
Já že se mám od Ratky co učit?
Ok, ale v tom lednu to nebylo o tom, že já když budu komunikovat pořád po svém, tak že rozvrátím celou tuhle společnost, zabiju všechno to, co bylo mezi námi a budu ji mít na svědomí, tos mi skutečně řekl až v květnu a až po několika pivech. :-))
V lednu to začlo čímsi sdělením, že má intenzívíní pocit o určité interní komunikaci mezi určitými lidmi a že se nemám nechat vyprovokovat…
Ano, tam jsem to skutečně odbyla tím, že nevěřím, že by to ta jedna strana sežrala, že si myslím, že zná lidi a dokáže si to přebrat…
A tys mi napsal pochybnost, jestli ji nepřeceňuju a tu já skutečně odbyla…
Tohle jsi měl na mysli?
Ráda ti nechám poslední slovo, pokud to nebude zas něco,co mi zas nepřijde nefér. :-)
Tyhle zákulisní šachy maty mě zabijou. Sem si kdysi říkala, že svatej pokoj, když už nemusím řešit Ghosta…
Dyk já si na ten net fakt chodím jen nezávazně pokecat a chci tu jen odhodit všední den, nic víc, proboha, nechtě mě už bejt, já už s váma teda nebudu o ničem smlouvat a bud si psát jen u sebe, vy si to hrejte a pitvejte a dramatizujte, jak chcete…
Co mi zas přijde nefér, ne nepřijde.
Jdu zas pracovat.
77. žádné zákulisní šachy jsme nikdy nehrála. s nikým. přísaahám… na tuto strunu to hrát nejde :-(
To snad neni mozny…!!!!!
Tak asi nekoncim a jeste neco k tomu napsat musim.
Co jsem mel na mysli???
Zajimavy je,jak si pamatujes moje placani po par pivech(ktery si uz nastesti nepamatuju ja),vytahujes tu interni maily,muj vztah s Barcou,veci co sem nepatri….a jeste se ohanet fer-nefer a nakonec se hodit do pozice obeti,proti ktere jsme se vsichni spikli.
ale to co jsem tu napsal strizlivej a naprosto jasne,to si asi nepamatujes.
Takze uz loni jsem na blogu psal abys brzdila at se pristi rok zase na R vsichni sejdem.
Reagovala jsi jak uz jsem popsal vyse.
To a nic jinyho jsem nemel na mysli!!!!
Nesejdem nesejdem.Nevadi,nic se nedeje.
Ale ze zakulisnich sachu mne neobvinuj,mozna by ses divila,jak moc jsem stal na tve strane.
Co jsem chtel jsem napsal v 60 a k dalsimu “plodnemu” rozvinuti diskuse a otevirani hrobu si uz fakt muzes pogratulovat sama.
všecky tyto tanečky jsou umělého původu, všecko to podezírání a házení viny co kdo kdy řekl a proč. a jak. a tehdy v lednu, únoru, a tam hentoto. to všecko jsou umělé starosti…. Bráním si jen svůj klid. Klidný prostor. Nikoho nenapadám, s nikým se zákulisně nesdružuji, nepomlouvám, mám svých starostí dost… nepotřebuji další virtuální. Bránit se obviněním, vymýšlet si výmluvy proč dělám co dělám a proč píšu to co píšu.
Tys tu chybela Ratko:-))
79
Nemyslela jsem tebe.
82. čtu si vás :-))
80
To jestli se někdy někde sejdem nebo nesejdem, nezávisí na tom, co se tady napíše veřejně. Závisí to na tom, jakej pocit člověk z toho všeho nebo z někoho konkrétního má, i když to veřejně (a ani nikam) nenapíše.
O tvém vztahu s Barčou, pokud si pamatuju správně, jsem krom toho, že jsem si z nuancí reakcí v diskuzích tipla už před delším časem, že jste zas spolu, nenapsala vůbec nic. A neboj, ani nenapíšu.
piju kávu, vařím marmeládu a jak si vás čtu tak mi ta káv zaskočila v krku. nějak jsem polkla špaatnou dírkou :-))
86
Jestli ti to kafe neprines manzel od zida.
Neni nejaky divny?
Tak abys aspon tu marmeladu stihla dovarit:-))
81
Mám to naprosto stejně, krom poslední věty, že si nevymýšlím výmluvy, jen vymýšlím, jak co naformulovat, abych uhájila vlastní názor a postoj, a přitom se vyhnula všem ostatním minovým polím, o kterých vím.
Proto už nechci chodit dfiskutovat k tobě, protože tam mě to k tomu, co nechchi dycky tak nějak dotlačí.
81, 88
no výborně. Ono to většinu času jde, mít ve virtuálnu klid a radost – když už v realitě máte/ máme / je starostí dost. A občas někdo z nás už tak dokola jede svůj stereotyp, že mu to někdo druhej řekne. Nebo jsem vedle a mluvím o něčem mimo?
– U mě je to tak, že ten stereotyp je beztak moje slepá skvrna a jedu v něm dál, není v mý moci ho hned proměnit nebo odkráglovat. A v tu chvíli mi to příjemný není – protože se blížím k tomu, co ostatní vidí a nemají na tohle zrovna slepou skvrnu a vidí v tu chvíli líp než já a já se v té oblasti potácím furt v šeru a cítím se jak jedinej neschopák.
89. možná po stereotypem rozumíme každá něco jiného. pro mě znamená stereotyp, že když se rozleje kafé, utře se. Když jsou sesbírané meruňky, vaří se marmeláda. Jsou to zaběhané přirozené postupy. když jdu na záchod, utřu si pak ruce (nebo zapomenu :-))) Stereotyp je něco co se dělá, jako přirozeně zaběhnutý postup. Občas se na něj zapomene, většinou z důvodu nepořádnosti nebo zapomnětlivosti… nebo že do toho něco vleze. Ale jinak si stereotypy které se osvědčily, lidé cení.
89. možná je to opravdu moje vina, když skvrnu nechci vidět jako skvrnu…zatímco ostatní vidí obrovský nepříjemný flek, který je pro mě normální. a nechci se ho vzdát různých důvodů. Pak se ten druhý cítí dotčen… že vidí skrvnu na mě, a já si ji chci ponechat.
91. tedy vidím taky ty vady…na sobě, ale nevadí mi. Klidně je můžete mít taky, taky by mi to nevadilo. To je blbý že :-))
90 ne, to jsou technikálie.
Já myslím stereotyp v chování nebo komunikování s druhými, který pramení z něčeho, co se v nás odmalička / postupně zakořenilo a už to ani nevnímáme a netušíme, že někdo jinej myslí jinak, že to jde jinak, že není nutný např. mít z nějakýho důvodu nízký sebevědomí v tom, jak vypadám jako žena; protože ten důvod jiný nemaj, neznaj, jim to tak nepřipadá.
91 kdo ti to řek, že se cítí dotčen? To ty si představuješ, to je právě jeden ten malej stereotyp – že ty si představuješ, že v této situaci se někdo cítí dotčen.
Já třeba vůbec nechápu, proč by se cítil dotčen. A nevysvětluj mi to, to je tvoje věc :)
plus 92 – když by ti “to nevadilo,” tak proč si o ostatních myslíš, že se cítěj dotčeni, V tom nevidím spojitost.
94. možná máš pravdu v tom, že to dotčení cítím jen já, jiní by v té samé situaci dotčeni nebyli.
95. Blbě jsem to napsala, správně má být: jiní by v té situaci žádné dotčení necítili. Tedy nezdálo by se jim (nevšimli by si), že ten druhý je dotčen.
96. to je teda hodně přitažené za vlasy :-))
90
To je stereotyp ve smyslu rutiny.
Liška podle mě spíš myslela stereotyp myšlení.
94
Přesně.
96
Ne že “jiní by v té situaci žádné dotčení necítili. Tedy nezdálo by se jim (nevšimli by si), že ten druhý je dotčen.”, ale “jiní by na druhémneviděli, že musí být dotčen, jen proto, že oni si myslí, že dotčen být musí”.
Jiní na tvém místě by nepokládali za nutnou dotčenost jiných na místě proti tobě.
Ty cítíš dotčení, proto je přenášíš na druhé. A vytkneš jim je.
Běžná projekce.
Kdo dotčení necítí u sebe, nepředpokládá je ani u druhého, pak se i může stát, že je u druhého podcení.
Hmm, a když jsem si to přečtla potřetí, tak jsem pochopila, že jsem nepochopila a že píšeš totéž. :-)
101. jj. chápu to, ten stereotyp i ty projekce. Ale jsem s nimi šťastná, když proti nim nebojuji a nerozdmýchávám je. Tak jak přijdou tak zase zmizí. Je to jen krátký záblesk, který si uvěodomuji. Jako spoousta jiných věcí které se mění. Když se v tom nerýpu… přijdou další, jiné okmžiky a dotčení je pryč. Jakoby nikdy nebylo. Možná projektujeme všichni.. to já nevím. Možná někdo ne… ale v mé situaci mi to je jedno, nechávám to být.
102 to určitě mají všichni, postupem času si některý odstraňujeme, protože to zvyšuje dorozumění s druhými nebo naší orientaci ve světě a klid (nevím, to se dá pojmenovat různě), něco stejně zůstává, protože ty projekce původně taky sloužej pro orientaci, poznávání světa asi.
103. ano, mě pomáhají orientovat se v mojem světě. Můj vnitřní svět je mimořádně zmatečný a mohu se v něm ztrácet a začít paanikařit. Samy vidíte že některé moje rekce jsou zmatečné až úzkostné. Jenže… v posledních letech téměř úzkostná nejsem. nebo jen tak… legračně, že se tomu mohu smát s ostatními. zatím tady ne. Pomáhám si tím, že věřím tomu co vidím a cítím, důvěřuji tomu a pokud se ukáže že to byl omyl… tak ihned důvěřuji tomu dalšímu. Takto naacházím vnitřní klid a nemusím se bát že něco pohnojím, protože věřím v to co se mi děje… že je OK.
104. tedy nemám potřebu “zvyšovat dorozumění” s ostatními. Onu buď chtějí nebo nechtějí rozumět mě… i když se budu snažit extrémně zvýšit dorozumění, možná si s nimi rozumět budu, ale sama pak padám do stresu a zmatku, v kterém se neorientuji a který mě stahuje do temnoty. Vnitřní úklid pro mě znamená přijmout to co cítím (smutek, nechuť, ale i potěšení z něčeho) jako dobré ale nijak to v sobě nedržet…Nechat to sebou projít jako vlak nádražím.
Stejně je to i tím zmatečným dotčením :-) Mám pocit že jsem se někoho dotkla…protože jsem cítila z druhé strany nespokojenost (křik, výčitky, hněv). Takto jsme to cítila a vyhodnotila jako dotčení druhé osoby mnou. Počkám… někam se zatím uklidím, a za chvíli bude nový moment, nový začátek a nové setkání. čistý stůl. A nepředpokládám že ta druhá osoba je furt dotčená… naopak, když u mě jasný den, věřím že u ní taky.
No a nevadí ti, že v tom okamžiku tvého přechodného, leč opakovaně nastávajícího dotčení třeba tou svou projekcí způsobíš něco, co tak snadno a rychle neodplyne u někoho jiného?
106 měla být na 102.
104
Pěkně vysvětleno.
106. ne, nevadí. Tam to mám stejně. Věřím (na 100%) že tak jak to je, tak to má být. že je to tak správně. Pokud je ten druhý dotčený… tak mu to tak vyhovuje. Nechávám to na něm. Netlačím na pilu. Sama v sobě vnímám velkou úlevu a svobodu, nechat věci tak jak jsou. Nechat i druhé … tak jak jsou.
105
Taky pěkně vysvětleno.
Tedy podstatou dorozumění se s Ratkou je předpoklad setrvalého neodrozumění. :-))
Což ale asi tady taky všichni už dávno víme a počítáme s tím. :-)
Ale ten konec odstavce je právě to, čím to strašně komplikuješ. Protože to necháš být a střádá se to v tobě, takže ty se sice uklidníš a zas se v tobě rozprostře slunečný den, ale vjem toho člověka jako dotčeného tebou, tedy alergického na tebe a háklého a rozčilujícího se atd. v tobě zůstane taky a opakováním podobných situací se kumuluje. A postupně ti mění ve tvém pohledu obraz toho člověka.
Lidi nejsou dotčení komunikací s tebou o něčem – byť tobě se zdá nějaká rozčilená – tudíž ani nemají, co by je mělo přejít. Dotčení jsou až tím, jak je hodnotíš. Tedy to píšu o sobě, jasně. Pořád to v sobě mám jako trn, co mě mrzí, tvoje opakovaná sdělení, mně, jak tě vidím jako takovou a makovou a jak jsem zaujatá a co ti chci všechno udělat a dokázat ošklivého. Tohle mě mrzí, ne nějaké diskuze o něčem nebo nějaká nedorozumění. To jsou pro mě jen lapálie.
109
Ale on není dotčený. On je třeba jen zklamaný nebo je mu to líto.
111. to byl jen příklad … může to být i zklamání nebo jánevímco. Pokud hodnotím, tak opět jen daný okamžik, jak to prožívám v daný moment. Toho jediného jsem schopna, pokud chytnu zcela paniku… tak uteču a již nemluvím. Ale nevedu žádné zákulisní boje. Znám své slabosti, dávám je k dispozici. každý si na ně může sáhnout. a pocity křivdy způsobené mnou jsou jen iluzorní…koušu jen v panice, při útěku. jinak si zpívám a jsem v klidu :-))
112
Ale pokud hodnotíš veřejně a opakovaně, měníš tím i pohled některých jiných lidí. Věří tomu, co píšeš.
Ratko, nechci tě tlačit ke zdi, jen se snažím popsat efekty, dopady toho, že se chováš bez ohledu na ostatní.
Ano, chápu, že do budoucna se tím nezmění vůbec nic, ano chápu, že pro tebe je to jediná možnost, jak sama se sebou vydržet, přežít. Jen doufám, že to čtou tady i jiní.
Dík za pochopení.
113. hmmm nevím co s tím mají jiní společného. Každý máme svůj názor, svoje osobní vidění dané situace. Několikrát jsi mě upozornila že jsem ti ublížila nebo že ti ubližuji. Z mé strany jsem to cítila přesně naopak. že jsi ubližovala ty mě.
Tak třeba si to jiní přečtou. nevím koho máš na mysli ale z té 113 nemám dobrý pocit. Opět to cítím jako výčitku vůči mě.
114
Už s ezas točéíme po spirále každá v jiném poloměru…
Ano, já se ti snažím sdělit, že mi ubližuješ tím, že mě veřejně označuješ jako toho, komu jde o to ti ublížit. :-)
A ostatní asi neřeš.
Hezký den. :-)
115. ale houby, to překrucuješ. nejde ti o to mi ublížit… tedy neděláš to úmyslně. jen mi ubližuje tvůj způsob komunikace, takové to vrtání a vyslýchání proč jsem napsala to nebo ono. si pak i odpovíš, svým způsobem.
Což není špatně samo o sobě, jen že se to v poslední době vymklo z kloubů… tedy příliš negací směrem ke mě. Tedy tak to cítím a nutí mě to k obraně. Když to neakceptuji, bráním se. Když řeknu že to tak není… je to špatně, když začnu plakat, taky špatně… takže nakonec vyjedu zpátky. A to je taky špatně :-) nakonec zůstane pachu´t neporozumění. že se míjíme.
Ok.
Vypsala jsem tady asi tři odkazy na tvoje starší komentáře odjinud, ale zas smazala.
Nechme tak.
117. Ok, souhlas. Velkorysost je i způsobilost odpouštět…věřím že tak jak já dokážu odpouštět i mě je odpouštěno. Připouštím že v lidském rozměru mi odpuštěno není… ale uvnitř v srdci to beru jako ano. že mi odpuštěno je. je to provázané. Zdravím Ru :-) Díky, že jsi ty komentáře sem nedala.
I já děkuju tobě. :-)
A můžu to uzavřít tím, že poděkuju i Lišce za propůjčení neutrálního území? :-)
120. Jasně :-) Věřím že u mě nebo u tebe bychom se domluvili taky.
Jako Karel, který Lišku pravidelně sleduje , si dovolím komentář k vaší konverzaci: stojím při Rulise, Ratka má nějaký “osobní problém”, když není po jejím, když vnitřně nesouhlasí, pak se nechce ani zamýšlet nad tím , co Rulisa říká, tak vidí i to, co tam doopravdy není nebo nevidí to , co tam je. Ratčiny komentáře jsou nejúnavnější ze všech, ale zase by nebyly bez nich ty jiné, zajímavé, čtivé.
Děkuju, Karle, jen si dovolím trošku se zastat Ratky – za ty roky (už je jich -náct) co s ní ve virtuálu komunikuju, jsem dávno zjistila, že je Ratka sice chaot a to všechno (a poslední dobou o něco víc, ale věřím na příčinu v Ratčině současné náročné babičkovsko-rodinné situaci), ale že když člověk chce, vytáhne si od ní i přes tu větší dřinu i dost fakt dobrých myšlenek, postřehů. :-)
A úplně bez “zásluhy” jsem tedy v tom posledním konfliktu skutečně ani já nebyla, stopnout to a zmlknout jsem mohla taky kdykoli.
Ani já nechtěl Ratku urazit. Ta moje poslední věta tam nemusela být. Sorry.
112:
A Ratka už nepíše “okamih”,ale okamžik.
Z toho ja jsem úplně paf,to jsem nikdy nečekal,tomu říkám vnitřní proměna:-)
Posílám všem pozdrav ze Sázavského kláštera.
Už jsem si tam domluvil celu a vstup do řehole,akorát jsem opatovi vysvětlil,ze mám za sebou dlouhou cestu,tak se skočím ocvachat do řeky,dám jedno a pak jsem už navždy jejich.
Ale ještě nemám dopitý třetí a už nevím nevím….
Ani pivovar tam nemají.
Ještě takové důležité životní rozhodnuti raději pečlivě zvážím!!
126. mniši nevaří vlastní pivo? to máš pravdu Saule, všímám si jak reaguji, píši háčky a čárky kdyby mi neblbly písmen na klávesnici tak i pravopisně správně. Celkově jsem si uspořádala život jakžtakž a chráním si vnitřní řád. být funkční…:-) A nepodléhat panice.
125. já vím že ne Karle :-) vím že nejsem moc zábavná, takže hodnocení beru :-)).
127
A ja pisi háčky a čárky,jak mi je tam telefon hodí.(nabízí i opravu,ale já spoleham,ze čtenáři jsou ještě chytřejší než on)
Z tabletu vůbec,ten je blbej
Ale ano,hlavně nepanikařit:-)
Ad 129
A necítit se zbytečně dotčený.
Si představ,ze bych do toho kláštera vstoupil(což se muze stát ještě,protože mi ujede vlak asi) a ja zacnu vypisovat apoštolské listy!!!
130. zajímavé místo :-)) s bohatou historií, ale mniši tam nejsou. tedy dle Wiky, musel by jsi založit mnišskou komunitu sám :-)
Tak to jsi nemohla napsat dřív??
Už na nádraží drtim kolem hlavicky deticek abych se do vlaku dostal….
To zas bude karma dnes:-(
105
mi nepřipadá jako realita.
Ostatní že buď chtějí, enbo nechtějí rozumět tobe. No a ty jsi ten, kdo se pak jevíš, že “nechceš” rozumět. (“Nechceš” je schválně v uvozovkách, protože já tohle pojetí, že někdo chce nebo nechce rozumět, nemám, moc mu nerozumím, nevímproč).
114
co s tím mají jiní lidé společného – to, že je dotoho zatáhneš tím, že jim něco podsuneš, co neřekli nebo necítili. Máme potom mlčet a usmívat se s pochopením a jít svou cestou a nechat na sobě “špínu”?
133. no moment, o jaké špíně je tady řeč? vím že je “špína” v úvozovkách ale proboha co jste se všichni zbláznili? n koho házím špínu… to že se cítím zraněna, je házení špíny? jestli ano, tak jak tedy dále pokračovat… nejsem robot.
116 ratko
jo, to je přesně ono – jak se cítíš, že ať uděláš, co uděláš, je všechno špatně. To ti úplně věřím, že se tak cítíš.
A je to geniální paralela k tomu, jak se cítím já (nebo někdo jiný) – když píšu v minulém kom. to
“114
co s tím mají jiní lidé společného – to, že je dotoho zatáhneš tím, že jim něco podsuneš, co neřekli nebo necítili. Máme potom mlčet a usmívat se s pochopením a jít svou cestou a nechat na sobě „špínu“?”
– taky se cítím v takovou chvíli, že nic nikam nevede, protože moje adekvátní reakce je označena za neadiekvátní, nebo za jinou, než je, anebo je zametena pod koberec nějaou bohorovností přítomného okamžiku.
Obě strany se tak cítíme, takhle bezmocně, přesně jak říkáš ve 116.
A to není žádné vyčítání – tím to nazýváš ty. Je to informace o stavu, popis stavu, popis toho, co zažívám (třeba já). Podobně jako rulisina 113. A ty vypadáš, že neslyšíš. A to není výčitka – neříkám, že neslyšíš. Říkám, že já se cítím tak bezmocně, jáko kdybys neslyšela.
Liško, píšeš o podsouvání a dala jsi mi příklad…s medvídky. Jestli má naše komunikace má zktroskotat na medvídkách, že někdo řekl toto a jiný to pochopil jinak, a že toto je ta špína, tak do toho opravdu nejdu. tohle je ad mé síly. tolik korektnosti nedám.
ještě chci dodat:
Kdyby se tohle stávalo v hovoru naživo, tak nad tím máchnem rukou a za chvíli pokračujem; a krom toho máme tisíckrát víc informací z tónu hlasu a gest.
Ale tohle je diskuse psaná a zůstane to tady viset. Takže když mi někdo něco podsune, tak to nemůžu nechat plavat. už i pro to se k tomu je nutné se vyjádřit.
(Ne, teď mi nikdo nic nepodsouvá, pohoda, OK, cajk, nazdááár, ať žijem všichni jak tu jsme!)
136
prdlajs, medvídci byli příklad právě pro svou aktuálnost, přítomnost; takže jimi se netřeba ohánět. Jiný věci nemíním dohledávat, protože mě to taky nezajímá, jsou to samozřejmě ptákoviny. Teď. Když jsou “uvedeny na pravou míru.”
137. ježkovy voči… dyť to byl vtiiip! žádné podsunutí. kdybych napsala medvídky a čokoláda, tak by to bylo jasné…že to není myšleno vážně. panebože. jdu do houští. omluvila jsem se… nedomyslela jsem že to není vtipné, že se to může vzít vážně a že jsem neměla psát “liška”, měla jsem napsat třeba sebe. Vůbec to nebylo myšleno vážně. prostě to byl vtíííp :-( vžyť je to přece úplně jedno… copak se tady nedobíráte jedna druhou. mrzí mě to, byl to vtip…proč jsem to psala? probůh…protože.
134
právě, špína je v uvozovkách, ale nevím, jakým jiným slovem popsat, jak se u toho cítím, když mi někdo něco podsouvá?
A to je taky pěkná paralela – obvykle jsi to ty, kdo použije silnější slovo, než používám já. A leknu se. Tak teď to cítíš ty, to je asi fajn. Tak víme, že se cítíme dost podobně, když se diskuse zvrtne tím způsobem, kterým se nám to děje :-)))
Co chceš lepšího než zažít si to? přítomný okamžik je přesně tohle! Tohle funguje.
no nic. už nic.
140. byl za tou větou smajlík… byl to vtip. Nedává to přece žádný smysl. Celá ta věta je nesmysl. Na otázku proč to píšeš? Jsme odpověděla nesmyslem.
Dada -)
Ratka vůbec netuší…
Liško nech to. Ratka opravdu nechápe souvislosti, není schopna propojit současné s něčím minulým, byť opakovaně to “projednávaným”. Nechápe to jako princip. Vidí jen konkrétní slova. Nemá to cenu.
“Nemá to cenu” myslím “nemá to cenu sebe i ji trápit snahou něco podobného obecně propojujícího vysvětlit.
139
žádný omluvy nejsou potřeba, to už je pryč, mně to nic nedělá – jen to je nedávný případ, který se dal chytit hned. A o to jde! To je ten moment, co působí.
Tomuhle já říkám přítomnost a její užitek, tomuhle.
144,145
Ano,presne tak.
Ted bez jakekoliv ironie…proste souhlas.
Ale pořád nechápu v čem je vlastne problém.
105 vypadá docela drsne,ale mám to v podstatě stejně,takže tomu rozumím.
Úvahy o zasvěcení v okamihu:-) přítomnosti . věčnosti …beru jako úsměvné zpestření zdejšího koloritu.
Proste Ratka.:-)
Fakt pořád nevím vo co go mezi váma.
A přitom já,takový znalec ženské mentality…
No nic no,už jsem dojel do Ol,tak ještě někde po cestě o tom podumám:-)
No nic no,
147
Z pohledu zvenčí to nemáš stejně.
Ale pokud to máš stejně, tak nemá cenu to vysvětlovat ani tobě. Gratuluju ke šťastnému nalodění. :-))
Karle 122
Díky za komentář – ono je to spíš k dobrýmu, když se nějaký jiný pohled na věc vloudí do té naší několikačlenné pasti : – )
A bez ratky by mnohé nebylo, spoustu podnětů nebo filosofických témat dodávala a obdivuju, že ona se dokáže měnit. Já jsem proti ní monotónní.
145
jasně, kašlem teď na to, teď nenastává v tenhle moment žádná diskuse, při který každá strana mluví do svý zdi, takže se můžem bavit úplně o jinejch věcech.
Hlavně že ratku máme a všechny sebe spolem.
148
No,z pohledu zvenčí to mám stejně.
Zevnitř možná trochu jinak,ale já nejsem Ratka,jako ona není ja a vy ona.
To nalodění bylo až napodruhy.
Na to já fakt nemám nervy,na ty výletní vlaky…
Ale už jsem v Ol. na nadrazce ,vše dobře dopadlo:-)
Saule
á tak to už jsi asi dávno doma.
Tak hezkou neděli obě i všem tady a kolem. (Kolem s kolem i bez kola.)