A zatím v Krakově…

PO VÍKENDU V OLOMOUCI

cp1

cp2

cp3

cp4

cp5

cp6

cp7

cp8

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 komentářů u „A zatím v Krakově…

  1. Ha, stran té druhé zapomenuté věci bych to viděla na dálkovou synchronizaci… :-))

  2. ru 1
    v pátek ve dvě. Takže jsem se prvních 24 hodin musela zařídit improvizačně, neb jsem se nedostala do obchodu.

  3. Nojo, mám to dík používané s sebou nositelné výbavě jednodušší, takže mě nezaskočí ani to, když to přijde už druhý pátek po sobě…

  4. 3
    nojo, já si napřed řekla: Cotoje, to bude nějaká choroba nebo snad takovej stres, že takhle nenadále… a pak jsem se koukla do diáře a zjistila, že vše probíhá řádně.

  5. Já to mám poslední dobou každou chvíli neřádně, tak už mě to ani nezaskakuje.

  6. Liško, snad to nebyla tvoje poslední cesta do Olomouce a až se sem vypravíš příště, ráda bych tě třeba taky někam vzala :-)

  7. mischko,
    aháá, tys taky v Olomouci!
    Tak to je pěkná nabídka! Já myslím, že se něco naskytne, ale těžko říct, kdy.

  8. Nejsem do toho tak zažraná jako většina ostatního členstva. Mám to víc na háku. Oni ty nácviky berou víc vážně, mně se párkrát stalo, že to hrnu víc k cíli (i protože ten nácvik děláme trochu kratší dobu, než v realitě bych na tu intervenci měla), aby už byl konec.
    A nejsem do toho tak zabraná i proto, že mám na mysli, že nejsem zachránce světa a že něco se probere, něco ne, ten člověk může přijít /zavolat i druhý den. Nebo se může obrátit na víc míst, nejsem jeho jediná naděje. Takže se nenechám moc stresovat, natož si brát něco osobně.

  9. 8, 9
    Nutno dodat, že v době před 15-20 lety bych to dělala jinak. Neumím si ani představit, že bych tohle vůbec dělala, takže bych určitě taky byla víc do toho zabraná, chtěla se dovědět hodně, abych byla trochu připravená na možné situace. Pro takhle mladé lidi (23 let apod.) je to výborná věc, tohle zažít. A ten kurz kriz.intervence je výbornej předpoklad a předstupeň a asi i záruka toho, že pokud ti psychologové půjdou do psychoterap.výcviku, tak to bude pro ně schůdný a efektivní, pravděpodobně to nebude velkej náraz na začátku (může bejt, ale budou už trochu zocelený).

  10. Z mlada jsem měl kamaráda-drsňáka.
    Ten si vlasy myl Tixem (tušíte-li ještě, co to bylo), a sušil si je žehličkou (nikoli napařovací): dal si je na stůl a jezdil po nich žehličkou. A pak jsme vyrazili „do šumu“. Byl to velmi schopný truhlář. Návrh na rozvod jsem mu psal už čtyřikrát. Ale asi změnil rozvodového právníka, protože jsem ho už 20 let neviděl.

  11. 13 zuzi
    jééé :-)
    A dneska mám vlasy umytý, ale asi nezapůsobily; zjistila jsem totiž ne že mě muži nezajímají, ale že mě nezajímají, protože žádné nové nevídám. Zdá se, že naopak mě zaujme právě ten, kdo se vedle mě posadí, ehmm.

  12. To je dobrej postřeh, Liško, když se tak nad tím zamyslím, mám to asi tak nějak podobně, i když já tyhle pocity raději phned jak je zpozoruji házím za hlavu, aby to nějak nepřerostlo. Jsem dost chytlavá. Ale dobrý pokuď to stále funguje, to žijem!

  13. zuzi
    přesně to si říkám, že je to známka života. přiznávám, že jsem doufala, že už v tomhle smyslu neožiju a pojedu si pracovní život až do smrti; vyhodnotila jsem, že na intenzivní osobní život asi nemám kapacitu. Ale asi jsem se šeredně spletla :-))

  14. Liško, to přijde, třeba to ještě chvíli potrvá, ale to bude pecka! Když to člověk pustí z hlavy tak to jednou přijde samo. Myslím, že to tak funguje :).

  15. No, tak pak už nevím :), někdo dá na modlení – tuhle jsem četla jak si herečka Aňa G. přivolá všechno co chce. Ale jestli nekecá…

  16. 19 zuzi
    popsala jsem setkání v dalším článku. Bylo to fajn a nemrzí mě, že z toho nic není.
    Přivolávat si ale co? Já mám dojem, že nikoho nechci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.