Jasany za mým oknem… Příjemné zelené větve. Plus ve škvírách okna nánosy suchých jasanových nažek, snad v každém ročním období. Kdysi jsem vyplodila něco poetického, na své poměry něžného, právě o tom jasanu na dvoře za oknem. Zkusím to najít ve svých adolescentních notesech s básničkama.
Je to tu, ze 7.6.1996:
Natahujeme ruce – já a jasan.
Ale nedosáhneme.
Jenom ptáčkové jsou naši poslíčci.
Hrdličky klidní
Sýkorky čiperní
Kosi rozvážní.
Ještě tři metry
a naše listy se propletou.
Před týdnem v neděli jsem konečně opatřila kovovými očky a pověsila svůj óbr-obr(az) Sedmistromky. V pondělí jsem se koukla z okna a s potěšením viděla, jak jasan hojně obrostl zeleným listím od jara, kdy ho ořezali. Takhle vypadal v červnu:
Zítra ho musím vyfotit, řekla jsem si.
Druhý den ho pokáceli.
Je pryč.
Holý dvůr.
Mrtvý.
Jen zdi.
A mnou to ani zvlášť nehnulo.
Divné. Asi před dvaceti lety pokáceli jeden z těch tří vedle sebe stojících jasanů. Já měla za to, že pokácí všechny, bylo mi hrozně. Přišla jsem na jídlo do pokoje za rodiči a brečela jsem. Oni se lekli, že se něco stalo; že jsem se rozešla se svým klukem.
A teď je to tady, kluka nemám a jasany taky ne. A nebrečím proto.
Půjdu a vymetu ze spár jasanové nažky. Něžky.
Budu je něžně opatrovat. Jasan ještě žije!
.
hm, 7.6.1996… to jsem zrovna byla v porodnici……
Jasany by mě dostaly. Další smrt na Dušičky. Proč zrovna teď.
Nažky – něžky. Pěkný. .
kecko,
Gratuluju k letošním kulatinám!
A je to dobrej nápad – vykopnout nějaký datum a pak pátrat, kdo z nás v ten den co dělal! To musíme ještě zkusit.
Sedmistromky sú krásny obraz…..
zvláštne, že aj napriek tej žltej farbe repkových polí je tam kúsok smútku
a prečo je ten siedmy stromek tak sám?
SV
ve skutečnosti je ta žlutá teplá (víc než na fotce), příjemnější než řepkové pole. nebyla to řepka, ale kytky.
No, je sám, žejo, mě taky štve. Je hodně daleko. Já to nejsem :)
Hezká psychologická hra
Ahoj Hedviko
hilfééé!
(viz následující článek. Zde diskuse promazána, byla o sukních, trojicích, vnitřním kritikovi, zaplétání se do sítě… a určitě ta témata zas přijdou, protože, jak tu původně stálo v komentáři č.16:
“Když člověk začne dělat něco nového, narazí znovu na své staré věci. Vyhřeznou témata. o kterých si myslel, že už jsou zpracovaná a dávno pryč.”)