A dovolená mizí a mizí

NA ZKOUŠKY V DIVADLE A VE ZKUŠEBNĚ…

Na malování v úterky tohle pololetí chodit nebudu, jen vykrejvat jako náhradník, a to je asi moje štěstí – možná budu poprvé v životě disciplinovaná a úterky a čtvrtky večer budu věnovat práci na diplomce. Jinak totiž nechápu, kdy ji mám napsat, když mám pořád něco. Minimálně jedno půldne v týdnu si beru dovolenou na hudební zkoušku ve zkušebně, dovolené ubývá a ubývá, přespříští týden abych si brala všech pět odpolední dovolenou kvůli finišování divadelního představení, né, to už je nějak moc. V tom představení hraju na housle. Pak hned budeme reprízovat to společensko-kritické, kde hraju na baskytaru, a později na podzim dáme i Hrobníka, kde hraju na cello. A to už taky budeme mít první veřejné vystoupení s novou kapelou. Na elektrický cello. Tou dobou budeme v práci pět sobot mít projektových – to by mohla být možnost, za co vyměnit to potřebné každotýdenní volno… A mít ještě míň času. Nějak tak to dopadne, to půjde. Snad. Dřív mě nikdy plnej úvazek neomezoval, a teď chodím do práce pozdě už denně a pořád častěji potřebuju odcházet dřív. Musím to nějak vybalancovat, někdy dát přednost jednomu, jindy druhému, příště zas třetímu. Mejdany omezovat nebudu. Zas takový okna nemám :- )

Tady je okno v divadle:

A tady okno obýváku z ulice:

Na stropě máme erby, soustředně kolem lustrháku. Erby vojevůdců a bitev na našem území. Prokop Holý, Valdštejn, Radecký, Žižka, Domažlice, Slavkov, Hradec, Praha, Kolín a tak.

Tenhle víkend by bylo dobrý si tu diplomku osvěžit asi po třech čtyřech měsících. Mě bavilo ji psát a vymýšlet. Bude mě to bavit zas. Nenechám se tlačit časem. Až bude, tak bude. Až bude diplomka, bude diplomka, až bude čas, bude čas, až vyluxuju, tak vyluxuju… A time to cast away stones, a time to gather stones together.

.