Jak skrýt skvrny

NAPŘÍKLAD OD KÁVY…

Pracovní notebook polit kávou, opatřila jsem partiový soukromý a ten byl cenově výhodný i proto, že má na víku flek.

Hlavně ten vlevo dole, takže na straně, kde jsou panty.
„Něco si tam nalepím,“ řekla jsem si. Nějakou nálepku si sama vyrobím, třeba komiksovou. A nechala jsem to pár dní být. Potom jsem hledala papír a otevřela šuplík a v něm byla červená pěnová ta… prostě stránka, jenže ne z papíru, ale takové té tenké karimatkoviny, název materiálu nevím. Konečně najde své uplatnění. Hned mě zaujala!

V šuplíku byly i nůžky. Tak jsem hned vystřihla lišku. Ani jsem si ji nepředkreslila, to totiž většinou špatně dopadne, stejně finální výtvor udělám trochu jinak a zůstanou na něm přípravné čáry. Kdepak, bez předkreslení je to lepší.

Liška ryška už se prochází.

Ještě pár dní mi trvalo, než jsem se odhodlala ji přilepit neopré- totiž chemoprénem, pořád si pletu neoprén a chemoprén. Tedy ty jejich názvy. Několik dní jsem si říkala: „To to zase bude zapatlaný…“ a až dneska jsem lišku přilepila. A není zapatlaná, je to dobrý, dle plánu.

.

Jedna věta v srpnu

KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA:

Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta. Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.

Srpen se podobně jako červenec pro tenhle projekt neosvědčil, něco jsem dopisovala zpětně. A září se taky neosvědčí jako měsíc každodenních pravidelných záznamů, to už je jasné. Nejsem disciplinovanej robot a nikdy jsem jím být nechtěla. Když mě něco baví, tak to jo. Jenže ve čtyři ráno, když skončí mejdan, buď nezapíšu nic, nebo naškrábu nějakou pitominu o hospodě.

Celý příspěvek

Detektivka

leb500

Koukám se v poslední době na dokumenty o zločinu a jeden z nich – ale fakt jen jeden jediný – měl vtipnou pointu. Jinak to opravdu legrační není.

Můžeme z toho udělat pátrání. Ostatně kriminalisté z celého Německa pátrali a pátrali, kdo je ten vrah, resp. vražedkyně, což je netypické. Vražedkyně, která vraždí s určitým vzorcem – někoho oloupí a zavraždí. Jen málokdy to bylo jinak, ale stalo se, že zavraždila dva policajty sedící v autě. Vytipovali podle DNA, že je to vražedkyně, která cestuje, pravděpodobně by to mohla být cikánka. Vraždy, kde na obětech prokazatelně byla její DNA, se totiž staly v různých částech Německa a nějaká i v přilehlém regionu Francie. Jenom v Bavorsku nikdy ne, tam nevraždila nikdy a to byla docela záhada.

Matoucí bylo, že svědkové vražd, pokud byli, udávali, že vraždilo několik mužů. Nikdo z nich neviděl mezi nimi ženu. V dokumentu to zdůrazňovali. DNA přitom patřilo ženě. Stejné ženě v několika případech vražd. Nemohli takovou ženu najít.

A taky nenašli. I když…

No co byste řekli, jak to bylo?

.