Čtvrteční svědění

NE SVÁDĚNÍ; SVĚDĚNÍ!

Fuj, už to slovo „svědění“ mi vyvolává svědění. Zase mě odpoledne svrbí záda k uzoufání a zase je to v den, kdy je vedro – proto taky mám záda holá a škrabou mě na nich vlasy a hluboce vykrojený dekolt. Stejně jako minulý čtvrtek, o kterém už tu bylo referováno:

11-nerv1-500

Vlasy jsem si vyčesala pryč ze zad, a stejně jsem měla dojem, že mi hrábne. Po cestě domů jsem si taky všimla, že co pár minut mi tou nervozitou zatuhává krk. V metru jsem se holými zády naplácla na chladivé kamenné obložení, ale moc to nepomohlo. Až když jsem vystupovala a čekala na autobus, už to bylo lepší.

Proč zrovna ve čtvrtek odpoledne? Minule i dnes to začalo na poradě. V jiné dny ji nemáme. Má to s ní snad něco společného, už se mi tam nechtělo být? No, moc nechtělo, zřejmě proto, že v práci neteče voda. Jako minule:

11-nerv2-500

Žádnou dovolenou jsem si nevzala, já blbaňa. Tak si vezmu aspoň zítřejší odpoledne. Voda pořád neteče. Splachujeme kýblem. Chodíme ho plnit k cisterně na ulici. Ruce si myjeme v dezinfekčním gelu. Ale máme i jinou možnost, můžeme chodit na záchod ven – před dům nám dodali umělohmotnou kadiboudu. Před týdnem se mi jevila docela milá, je v ní takové zvláštní umělecké světlo. Světlo dobrý, ale ty zvuky! Když zrovna někdo sedí na zápraží, slyší z kadiboudy zurčení. Trapné. Možná to slyší i lidi za brankou na ulici. Včera jsem se do kadiboudy po delší době vydala – a to se mi vymstilo, skoro jsem se pozvracela. Už tam nejdu. To radši půjdu na terase do květináče, jako jsem to udělala první den, co vodu vypnuli a cisterna byla ještě v nedohlednu…

Hledá se totiž, kde voda uniká. Pod protějším domem. Proto ji zavřeli. Netušili, že ji zavírají i našemu domu. Nikdo netušil, že jsme napojeni na jejich uzávěr. Už se kolem toho dohaduje hodně lidí, bagrů, správců, organizací, tak snad v pondělí poteče. Po víc než dvou týdnech. Hrůza.

Mýt nádobí skoro nejde. V myčce samozřejmě vůbec. Vopruz. Když si kupuju v obchodě oběd, neberu zeleninu ani ovoce, protože bych ho musela omýt ve vodě. Voda z cisterny je pitná, krásně ledová, ale přece jen je to divný zdroj vody, nemám chuť ji pít. Tahat z obchodu balenou vodu taky nechci. Proč mám já něco tahat, proč mám chodit denně s kýblema a lahvema vody po schodech? Nemám chuť ani na jídlo. Je to hnusnej pocit, vědět, že hrnky jsou špatně umyté, kliky asi opatlané – a do toho to slunečné počasí.

Tenhle druh frustrace už známe, opakuje se. Ale proč u mě je nejvíc znatelná ve čtvrtek, těžko říct. Asi tou poradou, kde se všichni sejdeme a mluvíme o situaci se samozřejmým přesvědčením, že přece jedeme dál, že to vydržíme. Že je všechno v pořádku, nic se neděje a jednoho dne voda zase poteče.

Ňáký hovno!

Ňáký hovno už ze sebe vydávám jen večer doma – můj organismus se hned v prvních dnech přeorientoval a na velkou se mu během dne nechce. Aby nemusel v práci jít pro kýbl navíc.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics, Výštěky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

19 komentářů u „Čtvrteční svědění

  1. To znááám!
    Organismu se v tomhle směru přeorientovává bleskově rychle.
    Na kde i kdy.

  2. Liško, tos mi připomněla, že kolegové, co byli v Afghánistánu, se taky museli přeorientovat :-) Když jezdili patrolovat někam ven, do hor, na několik dní, tak po zkušenostech přestali v ty dny i jíst, aby nemuseli, bo by jim někdo za křákem nebo za šutrem taky moh ten zadek ustřelit :-)

  3. drsný…..hlavně s tou vodou v těch vedrech…..Liška pouštní….

  4. Já bych raději četla o pletkách s klokanem, ale tuším v kostech, že klokan se jen tak ulovit nedá, je hodně opatrnej. Ale palce držím pořád. Myslím si, že láska může vyklíčit i plíživě, může vzniknout i z kamarádství a přátelského vztahu. O to je pak trvalejší. Klokana bych nakopla do zadku, nejraději, aby se vzchopil.

  5. Klokan má už jasno.
    Nejdřív s ním nekomunikovala jedna,teď už ani ta druhá.
    Nemáme to lehký:-0)

  6. Že by klokan byl nějakej sebemrskač a trpitel?? Oblíknem lišku do latexu ať se s tím chlapcem vypořádá. Jo, spravilo by to pořádně na zadečk a pak periodicky domrskávat. Žádný slitování s ním.

  7. zive s to predstavuji, upocene vedro… zadna voda, uplatlano, kadibudka…. a clovek nemuze zaezt do diry nybrz je vystrcen ven do toho vedra, upocen…uriceny, spareny, uvareny :-)

  8. 7. v tomto vedru se neda lovit…. se lezi a jen dycha.

  9. mischko 2
    Tak to radši ať nám ta voda neteče ještě týden, než jet do bojové zóny! Tybrďo.

    barčo, Saule 3,4
    Pouštní liška, jojo. To je asi jedinej válečnej Němec, kterej mi připadá jako zajímavá osoba.

    zuzi 5
    Uvidíme uvidíme. Ať si dá Klokan radši čas na svoje věci. Není lehký mít jasno, když se kolem motají popletené Lišky a jiná sběř.

    Saule 6
    No právě.
    Já to taky nemám lehký – zveřejňuju tady věci, po kterých vypadám jako pako :-D

    zuzi 7
    Myslím, že zrovna Klokan má sexuálních hraček dost :). Ale já žádný second-handový nechci. Nepotřebuju žádný, ale mohl by mi ukázat svou sbírku … ee… motýlů, žejo.

    ratko,
    zrychleně dýchá? :)
    Zítra zase pojedu s kolegyní na den se ochlazovat k vodě. To bude největší horko. A v neděli si budu lebedit doma v chládku – aspoň to je plán. Plus luxování a otření parapetu od mravenců.

  10. Snad né, ať už tu provizorní přípojku laskavě udělaj, bez ohledu na to, že dva tejdny nebyli schopný najít místo, kterým odtéká padesát kubíků vody denně.

  11. Jen mel, jen mel!
    Nej lem.

    Já mám teď ze všeho dobrej pocit. (Ne ohledně zamilovanostii a tak, ale celkově.) Pocit, že žiju. A že to nemusí bejt jenom s pocitem potenciální tragédie, s Damoklovým mečem tklivosti za zády.
    Hlavně ať to není krátkodobý dojem, ať to pokračuje.

  12. 17.) Všichni k napajedlům a na záchody! A taky doufám, že se Klokan brzy přiklokaní. Spálený záda jsou fajn otírat vychlazeným čajem, nebo na ně dát zábal omočený v čaji. Ale praktikováním v práci by to mohlo vyvolávat oku nelahodící dojem, že jsi špinavá, zpocená a nemyješ se ani doma, což by si komiksová Krasoliška v zrcadle samozřejmě nemohla dovolit!

  13. psice,
    á, pravda, chtěla jsem si na záda něco dát – jdu na to, mám tu dokonce tři možnosti. Panthenol doma.
    Snad to dobře rozmažu, dneska mám své oblíbené Krasošaty s nahými zády.

    Zítra dostane mé tělo další sluneční dávku – jedem k vodě dokonce tři kolegyně. Přikreju si ramena plážovým šátečkem a bude to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.