Dneska máme první konceeert!

5 PÍSNIČEK NA VERNISÁŽI

V sedm večer ve čtvrtek 25.11.2021 v kavárně Liberál. Je to blízko Strossmayeráku, Heřmanova 6, Praha 7. Snad nebudu hrát falešně. Jestli neuslyším sama sebe, tak je to dost možný. Naštěstí je nás víc… Já jsem ta, co hraje na elektrický cello.

18 komentářů u „Dneska máme první konceeert!

  1. Jupijajé! Tak at vam to pekne ladi a zvuci. A kdyby byl aspon zvukovy zaznam, hod nam ho sem:)

  2. Joo, až někdo něco pošle. Já mám jen pár nekvalitních fotek z afterparty.
    Dopadlo to dobře. Sice jsem se vůbec neslyšela (takže o to víc jsem do toho prala a podvědomě se dřela, až mě bolela ruka), ale prej dobrý.

  3. Starý pole .. má to něco společného s Mikem Oldfieldem? :)

  4. bo,
    s Oldfieldem to nemá společnýho nic, ale smáli jsme se, když jsme si ten překlad v létě uvědomili. Nacházíme ještě jiná významová spojení, která nás baví, například že jeden člen kapely má příjmení Starý; snad ještě najdeme další srandy. Třeba bych o tom názvu pak mohla udělat komiks…

  5. bo,
    a vida, v Polsku. Ten náš název totiž má jeden zdroj taky na území Polska, ale jinde – město Opole.

  6. Uáá, už tě vidím!
    Se neschovávej u zdi, moudrosti :-)

  7. Jsem byla ráda, že jsem vzadu. A že zrovna mě bylo slyšet nějak míň. :- ) Prej se to musí příště napravit…
    Na druhou stranu se neslyšet sám je příšerný.

  8. nojo, v plánu to nějak bylo, ale nepíchli mě do komba, ze kterýho jsme se měla slyšet, ale rovnou do toho mixáku nebo co, zase. Já tomu prd rozumím. Repráky byly hodně vepředu natočený dopředu, já vzadu. Ale Ok, zvykám si hrát nahlucho : )

  9. Jednou větou:
    Už mi připadalo, že podzimní shon se mírní, a stejně ještě musím upravit videa naší divadelní dílny v práci, dneska (sobota) jsme vyrobili druhé představení, resp. jeho videonahrávku; pak obnovit práci na diplomce, osvěžit si ty šílenosti na státnice (i když dřív než v červnu tam nejdu), zítra divadelní besídka a sraz už ráno (víkendy teď nějak neexistují) a pro jednu naši krásnou kolegyni nemám asi dárek… koupím všem panáka v plechovce a bude, protože jinak bych už čtyřem lidem musela dát Arnošty (to je skvělej komiks, co vychází v Novém prostoru a teď vychází samostatně knižně, je to boží a stojí to dvě stovky, polovina pro prodejce, takže už mám čtyři a pan Ludvík mi na pondělí přislíbil další) a čtyřem na besídce naopak něco menšího a to je nepoměrný, radši dám to menší a ty panáky, Arnošty nechám jako dárky jiným a do zásoby a jedny si samozřejmě nechám tzn. dám je mámě jako dárek, mezitím snad přijde poštou novej kabát, dlouhej, obří, kterej snad dopnu, ale nebude zas tak moc zimní, nojo, je z viskózy, tak asi nic moc teplýho, ale to neva, protože já tlustý oblečení nesnáším a zatímco to píšu, poslouchám pohádku v nizozemštině, je to paní Holle a tu jsem nikdy nedokoukala ani česky a nechápu, o co jde, snad to brzo skončí a přeskočí zase na jinou pohádku, protože krom toho je to načtený brutálně rychle, to ani nezní jako pro děti – a dobrý, nakonec někdo zakokrhal a hned navázala pohádka Ubrousku, prostři se, a tu čte nějakej chlap úplně nezřetelně, takže neposlouchám a přemejšlím, co ještě – jo, musím zítra už nakreslit nový komiks do časopisu, zatím mě napadl jen jeden a možná to není úplně vtipný: Liška u psychiatra řekne ve třech políčkách něcojako “Co byste si přál do nového roku (co by bylo vaše novoroční předsevzetí), kdybyste na to měl jen tři políčka komiksu?”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.