Anina.
Její blog s lípou.
Texty o babičce už tam dávno nejsou, lípa tam je, nic víc a nic míň.
Její fotky na flickru.
Před deseti lety. Deset let jsem tam nebyla ani já ani ona.
Její smysl pro humor.
Když jsme jeli virtuálně vodu nebo vymlátili výlohu nóbl restaurace.
.
Přidám ti:
https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/39665/
Díky, tam jich je trochu víc. Mám její fotky spojené s lípou, ploty, schody, prosvítajícím světlem.
Jemné, poetické. S neprvopohledovou harmonií uvnitř.
já ji mám spojenou s jabkem :-)
4:
Jo:-)
Ajooo! Jabko!
A jak to jabko vlastně vzniklo?
Tehdy to psala u sebe na blogu, že s nějakou kamarádkou, myslím, měly heslo, když se chtěly nad něčím zasmát, jen tak mezi sebou, říct si, že je to vtip nebo že někdo něco plácá a je potřeba to brát jako vtip, tak místo smajlík nebo haha řeknou Jabko… A smějou se..
.
A ujalo se to, nejvíc Ratce se to líbilo, a tak se s Aninou od té doby jabkovalo… Třeba Chicony nebo jinej chlap nerudnej dotčenej náma babama něco napsal jízlivýho, a my ženský na to něco svýho a místo mrknutí očkem na sebe – Jabko! :-)
8. přesně :-) takové to spiklenecké mrknutí
Taky jsem pár jablíček od Aniny dostal:-))
Je tajemství, kolika se vlastně dožila let?
Ty poslední asi moc radostné nebyly, ale držela se…
64
Dlouhou dobu přemýšlím, jestli ten odkaz sem dát. Beru to jako vkrádání do soukromí někomu, kdo už to uzavřel a možná nechtěl, aby se k tomu lidé vraceli. Ale na druhou stranu si můžeme připomenout dřívější komunikaci, u které se můžeme zasmát, nebo ji pochopit v jiných souvislostech, protože víme víc, než tehdy.
O historii webu už jsme se několikrát bavili a možná si stránky Aniny už někdo nechal zobrazit – tak si alibisticky vyřeším své dilema a řeknu Vám, ať tam nechodíte, jestli nechcete :-)
https://web.archive.org/web/20060915000000*/http://anina2.blog.cz/
.
Jirko to je úžasné. Jak se to dělá? taky bych si tak archivovala blog. Třeba se jednou taky oněj budou zajímat má vnoučata.
No jo, už se ti to krátí Ratko!!
Myslím čas tvého blogu:-)
Ale potom můžeš psát články třeba sem:- )
http://www.ratka.sk/
15. stáhla jsem si blog aleje to taková nepřehledná změť řádků. Jirka to stáhl od Aninky velice úhledně a přehledně seřadil
Hlavně, že to je k dohledání, Ratko.
To se ještě jednou budou ty desítky vnoučátek, po povinné četbě Boženy Němcové divit, co jejich babička kdysi psala:-)
13, 16
Ahoj Radko, to jsem nezálohoval já, to je určitá forma internetové knihovny, zálohy, do které se automaticky ukládá obsah velkého množství stránek, bez přispění jejich autora. Není tam celý obsah, například komentáře u některých příspěvků nejdou načíst, ale něco se dá dohledat.
Klasická záloha stránek typu blog, se dělá jinak a stahuje se výhradně na místo, které určíš. Třeba Hančí teď přemístila všechno na blogspot, pomohl jí s tím někdo, nevím jakým způsobem. Pravděpodobně si instaloval program, kterým to jde lépe, než webovým prostředím – popisují to na blog cz. Jsou na to i doplňky k webovým prohlížečům např. k Firefoxu, který může stáhnout kompletní offline stránky k Tobě do PC a pak je můžeš nahrát na nové stránky, nebo se jen kochat doma :-)
18. já to podle toho blog.cz udělala. Stáhla jsem to a mám to na disku v takových divných řádcích se znaky dole má být rss jako poslední. to tam je ale nijak nereaguje na myš. Podle mě se to jen napsalo a nic víc.
Aha, tak tak se to stáhlo způsobem, u kterého chybí formátování prostředí původního blogu a stáhl se jen html nebo xml zápis, který by musel upravit zpátky nějaký program, nebo nová webová šablona. Já jsem zálohu dělal jen jednou, kdysi na blog cz a už si to přesně nepamatuju, jen vím, že jsem použil program, který už delší dobu nikdo nevyvíjí. Tak možná zkus ten doplněk Firefoxu, ten by měl zkopírovat i to nastavení – například ScrapBook, snad nic nerozhodím, když sem dám odkaz s návodem:
https://cs.phhsnews.com/download-entire-web-sites-firefox-using-scrapbook
díky JIrko. Nechám to zatím tak. Třeba si jednou s tím někdo poradí, skopíruje to do nějakého programu a ono se to opět seskládá jak má být :-)
Ratko, na tom blogspotu se napred založí novy blog, vyberes si sablonu, případně ji doupravis – udela to ten vnejsi vzhled, serazeni, sloupecky, barvicky atd. A pak tam teprv nahrajes tzv. obsah, tj. to, co sis stahla z blog.cz. A je to. 🙂
ratko, jasně, načni zase novej blog a pak tam to starý nějak frkneš nebo nefrkneš. Tak uvidíme, to jsem zvědavá, jestli budeš mít další blog jinde, nebo něco jinýho, nebo co.
23. taky jsem zvědavá. zatím došlo k radikální proměně v mém životě a to jsem naříkala že po čtyřicítce již nezažiju nic :-) Prostě si žiju mnohem volněji, necítím tolik napětí a nemám nutkání ho vybíjet v aktivitě či sebelítostných psaních.
domnívám se že mě ničilo zaměstnání a z toho plynoucí pocity bezmoci.
25.
Vidíš, to je zajímavý, já bych zas řekla, že moje pocity bezmoci byly právě z toho, že jsem stabilní a slušný zaměstnání neměla.
Teď je mám a z toho i pocit klidu, zajištěnosti, soběstačnosti (relativní, samozřejmě, a hlavně materiální).
Ve stavbilním zamětsnání i moje vlastní stabilita. :-)
26. já materiální soběstačnost neřešila, teď mám navíc důchod a finančně jsem svobodná. Trápila jsem se tím, že jsem na práci již mentálně nestačila. Věděla jsem to zejména v posledních letech, zapomínala jsem, nedokázala jsem nalézt správné řešení… trápila jsem se. Na pozici babičky, pečovatelky, průvodkyně či pronajímatelky stačím :-))
27
No tak já materiální soběstačnost/zaopatřenost neřeším konečně poprvní v životě, a to včetně dětství – je nádhera moct jít do obchodu a koupit si boty, co mi sedí, i když stojí třeba dva tisíce, dopřát si výbavu na lezení, benzín na cesty, kam chci, jídlo, co mi chutná, dárek pro přítele, co se mi líbí, a přitom bez strachu, že mi nezbyde na bydlení a základní poplatky nebo že onemocním na delší dobu a nevyjdu… Je to supr. Přijdu si jak dronte mauricijský, kterýmu na stáří dorostly křídla orla. :-)
28. to zní úžasně optimisticky. Je to fantastické :-)
Takovej dárek před konečnou, musím si to co nejvíc užít, dokud to je a jde. :-D
A pak budu vzpomínat a vzpomínat… doufám, že budu mít s kým. :-)
28 ru
jooo, paráda!
Mně tu stabilitu spíš než práce asi dodává nějaký moje vnitřní naladění, který souvisí s vesellýma vztahama k sobě, druhým… Napřed to byla taky práce, ale spíš ve smyslu těch vztahů s kolegy – můj cíl v práci byl, aby se mnou chtěl někdo spolupracovat. A to se nějak děje. A ještě stabilnější stabilitu mi pořád dodávají lidi, kamarádi (vy včetně), lidi z rodiny, i setkání se vzdálenějšími lidmi, taková vzájemná akceptace a respekt (i když to slovo mi zní moc vojensky na to, jak je lidský a důležitý) a něco vnitřního, má to i vztah k transcendenci a jejímu přijetí (mnou) a být přijatá (od ní).
31. Liško hurá, to chápu :-) Hlavně ta poslední věta včetně přijetí transcendence oboustranně (mnou a od ní)
31
Jj, ty vztahy s kolegy v tom taky hrají roli, protože zaměstnání, kde bych byla dobře finančně zajištěná, ale kde nebyly dobré vztahy a neměla jsem tam svoje „klidné, jisté a respektované“ postavení v zaměstannecké hierarchii, už jsem dřív taky zkoušela, ale nešlo to. To jsem byla radši hlady. (S nadsázkou.)