VÍTE, CO JE ITÝL? A ZNÁTE KYKOLKY?
Možná jsem o Itýlu už někdy psala. Budu muset do nové tváře blogu vrátit vyhledávací okénko, které jsem tam původně měla. Doufám smutně, že číslování komentářů také jednoho dne půjde navrátit, protože zmizela i čísla komentářů pod starými příspěvky a kdyby náááhodou si tam chtěl někdo něco přečíst, tak zabloudí a už se nikdy nenajde v hustém komentářovém lese. Představuju si, že bych se v něm prodírala a nikdy neviděla světýlko perníkové chaloupky. Natož chaloupky, kde bydlí babička Karkulky s vlkem. Asi bych začala ze zoufalství výt.
Háj konceptů nedopsaných příspěvků zůstal na blogu zachován, do něj jsem se nebála nakouknout a za tenkou břízkou se tam kryl Itýl. Jen jedno slovo jako připomínka. Představuju si Itýla, jak je za tou tenkou břízkou komíhající se ve větru zalehnutý se samopalem.
Na Itýla jsme narazili s mým nejlepším kamarádem, když nám bylo asi jedenáct. Vyústilo to v záchvaty smíchu v obchodě. – Víte, obchod, to je taková místnost, kde se prodávají věci. Místnost bývá specializovaná jen na jeden něbo několik druhů zboží a v místnosti je vždy přítomen člověk-prodavač, s nímž zákazník naživo komunikuje během realizace nákupu. Naživo spolu mluví, nemají obličej zakrytý hnusným hadrem a nemusí být od sebe na dva metry daleko. Věřím, že někteří starší z vás si ještě vzpomínají. A v takovém obchodě jsme se setkali s Itýlem.
Tak co byste řekli, že to je? Jak to vzniklo?
Nápověda: Princip je podobný jako kykolky. Znáte kykolky?
…
…
…
Pozor, teď přijde vyluštění. V komentářích ho uhodla Mařka
a dodatečně sem dávám příběh Itýlu a jeho fotky:
U nás na náměstí v půlce 80. let vzniknul nový obchod, malinké knihkupectví nakladatelství Naše vojsko. Můj táta dělal za normalizace přesné repliky vojáčků v uniformách, cca 40 cm na výšku, kromě jiných způsobů seberealizace, když už ho vykopli odevšad a musel dělat korektora v novinách. Vůbec se hodně zajímal o historii vojenství, měl doma obrázkové časopisy francouzské, nějaké knihy v němčině, i české, co se dalo. Ostatně je máme pořád… i ty panduláky. Jsou pěkný, i když je trochu divný bydlet mezi vojáčkama (jsou jen v obýváku a v předsíni; do kuchyně pronikly pouze malby ze Stoleté války a nějaký ten erb na stropě, můj pokoj a mámy pokoj jsou zcela nemilitantní).
A ten nový obchod bylo pro mě požehnání, protože v Našem vojsku vycházely i docela levný paperbacky třeba i pod 20 Kčs (normálně stály tehdy knihy od 30 korun výš), takže jsem nějakej levnej mohla koupit tátovi k vánocům apod.
No a s mým nejlepším kamarádem jsme tam koukali do výlohy, co bych tak mohla koupit, a jedna celkem tenká kniha – takže vhodná! – měla na titulní stránce tank a nějakého vojáčka a zřejmě pojednávala o nějakém bojišti někde v širé Rusi, protože se jmenovala „Itýl je bojištěm.“
To by mohlo bejt dobrý, říkala jsem si ve svých dvanácti letech, jednak je tenká levná, jednak o Itýlu se nikde moc nemluvilo, spíš o Tobruku, Normandii, Sokolovu, tátu jsem o Itýlu neslyšela mluvit, tak to určitě ještě doma nemá, to bude asi nějaký bojiště druhý světový. Koupím ten Itýl.
No a pak vyšlo najevo, že název je „I týl je bojištěm“ a kniha pojednává o zásobování vojsk, o týlu vojsk, no a tomu jsme se děsně chlámali smíchy. Prostě itýl. Směju se tomu slovu i teď.
A zní to jako něco mezi ichtylem, motýlem a tydýtem.
A tady je titulní stránka, co za to všechno může:
Zadní stránka:
A náhodný výběr několika stránek. Ty agitační, na kterých bylo, jaké školy jsou u nás pro budoucí pracovníky týlu a “Přijď mezi nás!” jsem nefotila.
Známky kolky, itýla ale ne :-D
Jenom Kykolky :)
ZNÁMKY KOLKY
Itýla nám budeš muset objasnit. Zkoušela jsem od větičky …kryl Itýl – marně.
Jenom Ichtýla:)
Taky znám Kykolky, ale Itýla ne. Rovněž mi u toho naskakuje jen ichtýl :-)
Jedině, že by to bylo třeba při koupi klobouku či čepice a prodavač by vám měřil i týl (pro obvod hlavy)
Výborně, ZNÁMKY KOLKY znáte.
S těmi je to snazší, ty byly napsány leckde. A ITÝL je asi jen jeden :- )) Ten nás tehdy dostal, lámali jsme se smíchy.
Nápověda: Ještě ho někde máme doma, ten bych nevyhodila. Byla jsem statečná a i přes ten smích jsem ho zakoupila tátovi k svátku podle původního plánu.
To je nápověda.
A nominek uvažuje taky správným směrem, s tím kloboučnictvím. Ale nekoupila jsem ten ITÝL v kloboučnictví, to byl jiný druh obchodu. A nedala jsem za ITÝL majlant.
Napadá mě princip obrov-ITÝL-ustr, ale co by to konkrétně mohlo být, aby to byl nepříliš drahý dárek pro tátu, to fakt nevím :-D
Ha, tak ještě mě napadlo “I sýr?” Ale to by musela být fakt velká řečová vada i u cizozemských prodejců :-) /a hlavně, proč byste ho ještě měli doma:-) /
:- ))
Jste nápadité!
Nápověda konkrétnější je, že Itýl byl spojen s mojí představou, jak v březovém lesíku občas projede tank a mladý kulometčík v ušance je zalehnutý s pásem nábojů v křovinovitém kulomentém hnízdě na vyvýšenině.
A po skončení bojů dostane metál.
Joo a našla jsem ho! Je na něm nápis, že je od Ježíška, a datum (tak to nebyl svátek nebo narozeniny, ale vánoce 1987), bylo mi 12.
Vyfotím ho pak dodatečně.
Napsal ho Josef Vít?
Mařko
Jooooooo!
Celý příběh kolem Itýlu:
U nás na náměstí v půlce 80. let vzniknul nový obchod, malinké knihkupectví nakladatelství Naše vojsko. Můj táta dělal za normalizace přesné repliky vojáčků v uniformách, cca 40 cm na výšku, kromě jiných způsobů seberealizace, když už ho vykopli odevšad a musel dělat korektora v novinách. Vůbec se hodně zajímal o historii vojenství, měl doma obrázkové časopisy francouzské, nějaké knihy v němčině, i české, co se dalo. Ostatně je máme pořád… i ty panduláky. Jsou pěkný, i když je trochu divný bydlet mezi vojáčkama (jsou jen v obýváku a v předsíni; do kuchyně pronikly pouze malby ze Stoleté války a nějaký ten erb na stropě, můj pokoj a mámy pokoj jsou zcela nemilitantní).
A ten nový obchod bylo pro mě požehnání, protože v Našem vojsku vycházely i docela levný paperbacky třeba i pod 20 Kčs (normálně stály tehdy knihy od 30 korun výš), takže jsem nějakej levnej mohla koupit tátovi k vánocům apod.
No a s mým nejlepším kamarádem jsme tam koukali do výlohy, co bych tak mohla koupit, a jedna celkem tenká kniha – takže vhodná! – měla na titulní stránce tank a nějakého vojáčka a zřejmě pojednávala o nějakém bojišti někde v širé Rusi, protože se jmenovala “Itýl je bojištěm.”
To by mohlo bejt dobrý, říkala jsem si ve svých dvanácti letech, jednak je tenká levná, jednak o Itýlu se nikde moc nemluvilo, spíš o Tobruku, Normandii, Sokolovu, tátu jsem o Itýlu neslyšela mluvit, tak to určitě ještě doma nemá, to bude asi nějaký bojiště druhý světový. Koupím ten Itýl.
No a pak vyšlo najevo, že název je “I týl je bojištěm” a kniha pojednává o zásobování vojsk, o týlu vojsk, no a tomu jsme se děsně chlámali smíchy. Prostě itýl. Směju se tomu slovu i teď.
A zní to jako něco mezi ichtylem, motýlem a tydýtem.
A jak si vlastně představujete ichtyla?
Ahoj,
já si “ichtyla” představuju přesně tak, jak je popisovaný v tomhle článku:
https://dfens-cz.com/pozor-na-ichtyly/
A živě si pamatuju ty boje na základce, kdy se člověk snažil nebýt “jmenován” ichtylem i za cenu udělení tohoto titulu někomu jinému, ve snaze odvrátit pozornost od své osoby. Taky proto jsem neměl šanci Tvůj rébus vyřešit, protože ve vzpomínkách na ichtyla jsem teda na Naše vojsko vůbec nepomyslel :-)
Ale připomnělas mi Hrdého Budžese, dlouho jsem ho neviděl a brzy to musím, teda chci napravit.
Já mám ichtyla spojenýho s jedním panem na doučování matiky, kterýho mi zkušebně sehnala máma před maturitama na gymplu. S časovým odstupem hodnotím jeho zařazení jako nespravedlivé. On měl nejspíš PAS nebo něco podobnýho. Sandále nosil i v zimě do sněhu, měl potíže s osobní hygienou a tak nějak péčí o sebe celkově. Do těch středoškolských příkladů se vždycky tak zasekl, že je vlastně horlivě řešil jen on sám, zatímco jsem se hodinu modlila za dřívější konec a větrala. Jednou měl přijít, když naši nebyli doma a já jsem fingovala svou nepřítomnost. Střídavě zvonil a postával u branky skoro celou tu hodinu, jak jsem průběžně kontrolovala z pozorovatelny za závěsem.
ičelo
itemeno
itýl :)
Jirko*
jo, u d-fense je to pěkně popsáno, všechny “znaky ichylity” :- DD
Psice,
tak to asi byl ichtyl. Fingování nepřítomnosti muselo být dost napínavé. Představuju si ho u branky :)
bo,
nojo, je toho víc, je toho víc. Ičelo je asi v Itálii, to bude z 1. světový, Itemeno bude asi bojiště na Ukrajině.
A to ještě je iMac iPhone iDiot … :)
bo
:- DDDD
Tady ho máš, Itýla :-)
https://www.sbazar.cz/DAN1964/detail/97497442-i-tyl-je-bojistem
Saule, jo, to je Itýl.
Vyfotila jsem i pár stránek uvnitř knihy, tak to sem dodám na konec článku, až ty fotky přesunu do kompu a upravím.
Tak za 80 Kč, no prosím. To je dost.
Vůbec tam mají, jak vidím, předražený knihy – takový, co bych položila před dům do výklenku, aby si je někdo vzal zadarmo. Dala bych tam i Itýl, ale ten je památeční, to nemůžu, je to zdroj úsměvu.
Teď jsem si vzpomněl na seriál “Čtyři Stanků a pes”, dokud jsem to neviděl někde napsaný, tak mi pořád nebylo jasný, jak můžou fungovat v jednom stroji, když se všichni jmenují stejně :-)
Jirko 21:21
Tyjo, vidíš to, jak jsi myslel už tehdy na lidi, aby se spolu dorozuměli. To bylo od tebe hezký.
Ano, já byl za mlada strašně hodný člověk, a skromný – to mi samozřejmě vydrželo dodnes. Ve třídě jsme měli na základce čtyři Petry a všichni byli nějak menší, takže mi, výrostci ze zadních lavic, jsme si je vychutnávali různě tónovaným voláním: “Petře!?” a pak se lámali v pase, jak na to pořád skáčou… nikdy se nestalo, aby se aspoň jeden až dva neotočili.
Ale to byl mír! Teď si představ tu situaci v tanku v akci, žejo…
Takže MY…
na té základce jsem se někdy s češtinou pral, uznávám… :-)
i
ital
itýl
ivedne
ivnoci
improvizuje
ihned
ibytí
iá
ijá
iich
yburan
i
lati
lýti
endevi
iconvi
ejuzivorpmi
denhi
ítybi
áí
áji
hcii
Jirko,
toho mi jsem si ani nevšimla, hurá, už nejsem takový hnidopich!
bo
jeee, básně!!
Petře!
Petře, no ty! :- ))
Přidala jsem do článku fotky Itýlu.
nebásničky – vady
šišlám islám
šumluju když hubou melu
koktám kokořeny
zadrhávám uzlíky řeči
huhňám
breptám
ráčkuju radostí
mlčím
.
Motýl
Ichtyl
Itýl
– “Itýl, Brute?”
Kde domov?
i Josef
i Kajetán
i Tyl
Kdypak se nám
narodil?
1808
02
4
trochu off topic / 33
hříčky se slovíčky
přesouvám je za
víčky
jak slovní oblázky
pod zaklapnuté
pokličky
zraku
koment 34
Liško, napadá mě, že pokud chceš mít příspěvky očíslované tak, aby se dalo v komentářích orientovat a nefunguje automat, tak každý diskutující sám uvede číslo svého příspěvku viz tady nahoře.
Pak stačí ctrl+F …
i Josef i Kajetán i Tyl! :-DD To je vyvrcholení itýlu.
bo koment 34
Aha, to by taky šlo; pro případ, že by se sešlo více komentářů. Nebo spíš já můžu do těch komentů nahoru čísla dopsat, aby to nemuseli psát komentující, myslet na to, plést to a tak :- )
koment 36
Liška koment 35
Chudák Tyl, že vyvrcholil až s tím Íčkem … orgazm-I-cké i :)
Komentáře:
Stačí se podívat na číslo u komentářů a přidat jedničku, žádná “rocket science” :)
koment 37
itýl matrix
itýl litý ýlit týli
itlý liýt ýlti týil
iýlt lýit ýitl tlýi
iýtl lýti ýilt tliý
íltý ltiý ýtli tilý
ilýt ltýi ýtil tiýl
Jsem ráda, že jsem si to přečetla až po odhalení tajenky. Itýl a to mi tak připomnělo slova jako Okybača, žirafičí krabice a tak..
Okybača, nojo.
bo koment 36
nojo, jsou tam ta čísla v bublině nahoře, taky jsem si toho zrovna všimla.
itýýýýýl šaltýýýýr dřevěný bohatýýýýýr
Koukal jsem v metru po reklamách a hle co jsem uviděl – iMucha :)
https://imucha.com/