Jak rozhýbat lišku

A NENÍ TÍM MYŠLENO ANIMOVÁNÍ OBRÁZKŮ…

Liška v depresi vůbec není, je psychicky docela v pohodě, ale strukturovaná depresivně je – jako jiní jsou konstituováni třeba schizoidně nebo obsedantně. Je to vidět právě na tom, že celý život se jí ráno nechce vstávat, ráno je pro ni nejhorší část dne. To si myslím, že je signál toho. A velká část lidí pracujících v pomáhajících profesích je tohoto typu. I když jsou třeba ranní ptáci.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics se štítky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 komentářů u „Jak rozhýbat lišku

  1. Taky se mi nechce hýbat. Musíme se k tomu hecovat… jakože kam vyrazit. Alespoň každý druhý den. A cvičení nicmoc. Tedy vůbec.

    Kdysi jsem chodila předcvičovat do pečovatelského domu. To mě trochu nakoplo. Ale souhlas s tím, že tanec je nejlepší a baví. A pustit si k tomu nějakou muziku.
    Možná nějaký výlet občas mimo prahu. Jen tak bloumat po ulici by mě zabilo.

  2. Pamatuju, jak když jsem byla malá, dostali mě na výlet tím, že mi slíbili, že cestou dostanu palačinku nebo řízek. Nemůžeš se rozhýbat třeba tím, že půjdeš na pivo nebo na svařák? Nebo na palačinku nebo řízek?

  3. Ženo,
    jo, palačinka a řízek jsou pro mě stále atraktivní!
    A pivo.
    Akorát já to vochčiju a půjdu jen na palačinku a řízek a pivo a udělám to tak, že popojdu jen pár kroků, to znám. Já si dám klidně odměnu, ale to, za co měla být, to neudělám. Nebo až za dva týdny. A pak že nejsem k sobě laskavá :-DDD

  4. ratko,
    nojo, to byla pro mě jedna z tvých charakteristik, že se pouštíš do nových věcí a třeba do toho cvičení v důchoďáku.
    Ta poslední věta „Jen tak bloumat po ulici by mě zabilo.“ Tojo. Ono to jde, ale když člověk chodí furt po stejnejch místech, stejnejch parcích, už na to ani není chuť. Takhle jsem chodila na jaře a ještě v říjnu, pak už byla zima a zabalila jsem to.

  5. Chtělo by to vyrazit s nějakým parťákem či parťačkou do přírody třeba na víc dní.
    My byli nedávno zde a bylo to absolutně super. Sama si čepuješ pivo, k snídani ti udělají palačinky, káva v ceně pobytu stejně jao večeře. Sauuna taky, vířivka v ceně pobytu. A může se chodit v lese, v přírodě. To je opravdu relax.
    https://regiojethotels.cz/hotel-vidly My jsem platili něco přes 500 Kč za osobu a den, protože jsem byli jen dva. Ale kdyby jste byli 4, tak to máte levnější.

    Cestou domů jsem se zastavili v Olomouci. Bylo to super. Kostel sv. Mořice je opraveny, dá se vyjít na věž. Dostali jsem se do fakultní kaple Božího těla, kde hrála nějaká paní na klavír.
    Asi to fakt chce někam pryč do přírody. Anebo přijeď k nám. Zajdeme si z domu někam do lesa. Jezdí přímý autobus.

  6. ratko,
    no jenže já mám vycházky jen odpoledne, to je ten fígl. A taky v zime už se nikam nehrnu. Ovšem díky! A to za 500 na den, to je vlastně dost levný, ještě s večeří! To si s kamarádkou zařadíme do možností, kam se vydat malovat jako „velkoumělkyně.“
    Představ si, ona se chce se mnou vydat v květnu k moři!
    A hlavní část cesty zaplatit z peněz, co podědila. To je teda věc, to se nám bude malovat jedna báseň.

  7. To moře je úplně super. Já nebyla u moře minimálně 10 let.
    To budou pěkné obrázky :-)

  8. A co zkusit plavání?
    Dojet do bazénu a tam si dát pomalu párkrát tam a zpět.
    Přitom zevlovat na lidi a na rozvlněnou hladinu…

  9. bo,
    :- ) Zevlovat na lidi – to bych musela plavat v brýlích. Jinak bych viděla jen rozmazané fleky. Ale i to jde. Horší je, že bazén jsou pro mě muka – smrdí mi ten chlor, bývá tam příšernej zvuk, kterej není pro mě relax, ale naopak. Nosit plavky mi připadá absurdní. Celé to prostředí je pro mě nějak nesmyslný. Připomíná mi vězení, být někde zavřenej z donucení bosky na hnusných plesnivých dlaždičkách. To bych radši plavala ve studený řece. Možná budu : )

    – a vidíš, jak jsi pochodil! Tady to přesně je! Nabízet dobré nápady a řešení se nevyplatí, protože ten druhý začne hrát hru „Ano, ale…“ a vypočítávat, proč to nejde.

  10. … a to všechno proto, že jsem neřekla přímo, že k moři nejezdím kvůli vodě : )) Ale spíš kvůli jinému vzduchu, jiné architektuře, dovolenkové atmosféře, jinému stylu života tam, a tomu pohledu na moře, který tady nemáme.

    Já byla vlastně u moře jen párkrát – jak to bylo?
    dvakrát u Baltu jako dítě v NDR (jednou když jsem ani neuměla pořádně plavat a jednou ve třinácti na táboře);
    potom dvakrát v Itálii (jednou na svatební cestě a jednou s Rulisou a Žirafkou na dovolené o pár let později už rozvedená, tam se plavalo, to jo);
    třikrát v Turecku (a nikdy ne v místě pro zahraniční turisty – jednou na zatmění slunce na otočku s astronomama, tam jsme sešli dolů k moři a plavali, to bylo skvělý, pak v Turecku na týden s ženami a s arteterapií, tam se taky dost plavalo, potřetí před rokem, tam jsme byli v Izmiru jen asi tři dny v listopadu a nekoupali se, pak už jsme byli ve vnitrozemí);
    v Anglii jsem byla dvakrát, ale neplavala v moři;
    ve Španělsku jsem byla jen ve vnitrozemí;
    ve Finsku na letní škole jsem byla a plavala, když nikdo jiný neplaval, jen já a kolegyně z Čech, když už jsme byly u moře – ta voda měla tak 15 stupňů a nejlepší pláž v Helsinkách je blízko ulice Hyetaniemenkatu, kde jsme bydlely;
    v Chorvatsku jsem byla poprvé až před třema lety, jen v Záhřebu, tam není moře;
    v Budapešti taky nebylo moře, ani v Rakousku ani v Bavorsku ani na Slovensku ani v Zakarpatí na Ukrajině, v Polsku jsem veslovala na Visle, ale moře bylo daleko, v Belgii jsem taky u moře nebyla.
    Do nějakého turisticého letoviska do země, kde se turisti pohybují jen v hotelu a přilehlé pláži a nepřijdou do styku s životem v té zemi, tam nikdy nepojedu, tomu nerozumím.

    Mno, tak jsem si to tady obsedantně zopakovala. Plavu docela ráda, v rybníce.

  11. A ještě jaké sporty mě baví?
    Jenom běžky, kanoe a hrávala jsem pár let s kamarády ringo (to je jako volejbal, ale zábavnější, se dvěma gumovými kroužky).
    Pak už leda to plavání.

  12. Plavat v rybníce na Adama je fajn..ale to až v létě navečer..🙂

  13. Zrovna jsem si přečetla že chůze tedy kroky je dobrá proti demenci. Prý čím víc kroků a rychleji, tím nižší riziko demence. To by mohlo motivovat :-)) Tedy mně určitě protože prokazatelně blbnu. Bazény nesnáším a kolektivní sporty taky nesnáším. Takže můžu nakonec jen chodit abych nezblbla.

  14. Ratko, já to znám jako článek o tom, že podle rychlosti chůze se pozná délka dožití. Že lidi, co chodí rychle, mají v průměru delší život než ti, co chodí od přirozenosti pomalu.
    Bazény taky moc nemusím, vadí mi tam to dusno a akustika, hlukošum, zvukový smog. V rybníce na Adama je fajn kdykoli. Naposledy jsem na Adama lovila keš předminulý víkend v mrtvým rameni Dyje na oboře Soutok pod Lanžhotem. Voda byla podivuhodně příjemná, neledová. :-)

  15. ru,
    no ještě rychle chodím. Vždycky vypálím ven a pak teprve mi dojde, že kyčel je v háji.
    V Dyji jsem se asi ještě nekoupala, to se musí napravit.

  16. Tedy Ru, klobouk dolů, pro mě je už voda moc studená. Ale plavu ráda venku v lomu. Je jich tady několik. A bereme tam i vnoučata a učíme je plavat. Když je trochu teplo :-) Ještě mám nafouknuté kruhy v šatně. Lákají nás do bazénu, ale ani zanic. Z chlorové vody celá olezu a zčervenám jak rak. U nás je Dyje studená furt.

  17. ru / Ratka
    Docela by mě zajímalo, jak takový průzkum probíhal.
    Vybrat náhodný vzorek lidí, změřit jak rychle chodí (jak kdy jak kde).
    Potom čekat až kdo kdy umře nebo zblbne a nakonec to zpracovat do tabulky :)

  18. Takhle já jsem začala běhat – že bylo na konci něco motivačního. A taky že jsem nedochvilná a furt něco nestíhám, protože místo abych vyrazila včas, tak si čtu nebo dělám čaj. A ve výsledku je to v kombinaci se špatným svědomím dobrý na běh. Protože běh přibližuje k cíli rychleji než chůze.

  19. Panejo, dva granty! To se mi skoro chce napsat upřímnou soustrast. Ale každopádně držím palce :-) A dokopat se do pohybu skutečně není žádná legrace. Myslím, že nějakou takovou vránu bychom čas od času využili všichni :-)

  20. bo,
    no, to je pane průzkumíček!

    Rulisa plave na Adama často. Možná někdy i s Adamem : )

    Psice,
    áááá, takže jsi dokázala najít velmi pozitivní stránku a vytřískat něco i z nedochvilnosti, to je teda hodně dobrej výkon.

    Marie Veroniko,
    nakonec byl jen jeden grant. Zjistila jsem, že ten, co by byl beztak podobný jako loni se podává až v jiné grantové výzvě. Loni jsme ho podali v téhle a vrátili nám ho, ať počkáme na tu jinou. A sranda byla, že ta vyšla až někdy na přelomu ledna a února, žadatelé jim to poslali atd. a potom přišel mail, že to na tom úřadě nějak procesně zkazili a že se to ruší a ta výzva se vyppisuje znova ta samá až v květnu :- )

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *