Jedna věta v lednu

KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA

Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta.

Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.

Asi před 8 lety jsem naplnila výzvu 365, to znamená každý den jedna fotka. Vzala jsem to od narozenin do narozenin.

Letos to bude jedna věta.
V diáři, kde je na jeden den jedna stránka.
První měsíc uplynul, tak sem přepíšu lednové věty. Pro zpestření některé místo toho vyfotím. A jiné vyfotím z důvodu, že je v nich něčí jméno nebo slovo, co nechci, aby bylo vyhledavačem zjistitelné.

Sama jsem zvědavá, co z toho vyleze a jestli vůbec.

1.1.
Světlo světa nesvítí pořád stejně,

vše je v pohybu,
moje já je dynamické

a v tom je naděje
a síla

života
a jeho tendence ke zdraví.

2.1.
PŘI POSLECHU KNĚŽÍ
SNĚŽÍ.

3.1.
Ticho není špatný.

04-01

5.1.
05-01.jpg

6.1.
Kocour šlape po Kronice lidstva.

7.1.
HEBOUČKÁ DEKA MÁ SVOJE SLASTI.

8.1.
Dnes mi nebylo dáno dokončování;
i některé hovory byly
nedotažené,
jiné ufiknuté.

09-01

10.1.
Vidím, že táta byl v základu ještě mnohem poraněnější, než jsem si už stačila uvědomit.

11.1.
Holčičí den
je fajn fenomén.

12.1.
Tři výstavy za den stačí,
stojí za to
a ležet můžu až potom,
až po závěrečném mejdanu.

13.1.
Nemám ráda ostrý kontrast na závěr týdne
– takže po víkendu mezi určitými lidmi
nepůjdu v neděli večer na přednášku mezi úplně jiné a cizí lidi.

14.1.

14-01

15.1.
Zítra budu myslet na jednu osobu, aby se cítila dobře a přežila ten den, pro který včera udělala rituál
– víc těžko v tuto chvíli uděláme.

16.1.
Když už to rozfrčím, dobře to běží, je to uspokojující a přináší to pocit aktivity i pro další činnosti.

17.1.
Vedla jsem skupinu na výcviku Gestalt Plus hned jako první a bylo to fajn; s Danem.

18.1.
Na třídním srazu
bylo 21 lidí,
co jsem 21 let neviděla,

a já se bavila jen s těmi dvěma,
se kterými se vídáme
každé dva měsíce.

19.1.
Svět pro mě není úplně bezpečné místo;
a jak se asi cítí ty spousty lidí,
co měli o hodně horší startovní pozici!

20.1.
ASI MÁM TEPLOTU,
NENÍ MI DOBŘE,
BOLÍ MĚ V KRKU,
SNAD TO ZÍTRA ZMIZÍ.

21.1. Nic moc, vpodvečer si budu muset zase lehnout.

22.1.
22-01

23.1.
Nemám rád rýmu v noci.

24.1.
Bolestnější
než jsme čekali.

25.1.
Ráno jsem se zmátořila,
referát jsem způlky zflikovala,
večer jsem probendila
a teď ať se noc vycajchnuje.

26.1.
Ujčen a potet šli spolu na písek
aneb
Příjemné setkání v rodině je (jediná a) nejlepší příležitost odkrývat rodinnou historii.

27-01

28.1.
Nechce se mi spát;
asi jsem večer moc prozevlovala
a potřebuju ho ještě uspokojivě završit.

29.1.
Pohnula jsem trochu referátem
na téma Sympaticus a Parasympaticus;
těším se, že ho dodělám v nejbližších dnech.

30-01

31.1.
Jedna věta je moc.

.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Jedna věta v únoru.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

106 komentářů u „Jedna věta v lednu

  1. Skvělý. Naprosto.

    Já bych měla jinej problém, nedokázala bych asi zůstat ujedné věty. Jak něco začnu psát, prsty či tužka nestíhají (což je občas poznat na mém překlepové psaném projevu), rozjede se řada myšlenek na sebe navazujících aneumím je zastavit.
    Takže třeba do notýsku bych si napsala jednu větu, a vedle na papír nebo do počítače k tomu celý odstavec až malou esej. :-)
    K textu tvému radši v dalším komentáři.

  2. Co mi brnklo:

    2.1. – líbí hravostí
    7.1. – ! (dvojvýznam)
    10. 1. – I můj. I když to třeba moje mladší sestry odmítají vidět. Děkuju.
    13.1. – Mám to stejně. Vjemy potřebují doznít.
    14.1. – :-))
    18.1. – To mě mě zaujalo, mívám to naopak. Ale na další třídní sraz z vejšky už nepojedu.
    19.1. – K podobným srovnáním mě obvykle napadá: „Spousta lidí je daleko tvrdší než já, silnější, já se furt vlastně jen klepu o přežití…“
    22.1. – Jo, taky jsem byla v podstatě celou dobu té pitomé nemoci utlumená, jak zfetlá a bez myšlení, v hlavě mlha a guma. začlo to přecházet vlastně až předevčírem, dneska konečně mám pocit, že myslím.
    26.1. – A co nepříjemné setkání? Taky se odkrývá kedacos.
    31.1. – Tak slovo?

  3. 2 ru

    7.1. to jsem tušila
    13.1. Vjemy potřebují doznít! To je jasná věta. Já tomu většinou krkolomněji říkám trávení nebo reflexe (nebo fáze stahování se z kontaktu by se to jmenovalo suše odborně).
    18.1. Mně stačilo vidět, že všichni vypadají dobře a nikdo netrpí a neumřel. Jak konstatovala jedna z těch kamarádek tam: „Příště nepřijedu, jen se kouknu na fotku.“ Těším se, že bych se mohla vidět s jednou spolužačkou, která na srazu nebyla. O to stojím.
    22.1. Mně to trvalo od neděle do další středy. Pak jsem se probudila a zjistila, jak o hodně jinak mi je a jak je to příjemný bejt fit.
    26.1. to je pravda
    31.1. slovo jako minimum. Asi to bude v dalších měsících dost podobný lednu. Mohlo by tam být víc srandy, v lednu se moc nehlásila; čekala, až bude delší den.

  4. Je to kompaktní a úplné. Má to hlavu a patu (pro mě) a zaujal mě (zcela logicky) zápas s Bohem a břehu říčky Jabok. :-) A za ten moc dík. našla jsem k tématu skvělou esej.

  5. je to dost dlouhé
    http://andresius.pise.cz/103-jakobuv-zapas-bohem-exegeze-gn-32-23-33.html

    ale přečetla jsem začátek, pak střed zejména ta místa která se týkala přímo textu a nakonec závěr. z mého pohledu nejzajímavější sdělení o hloubkové změně nastavení tedy Jákob se připravoval na setkání s bratrem, bál se a cítil úzkosti a po zápase se vše změnilo, byl požehnán, dostal nové jméno a kráčel jako zcela nový člověk vstříc bratrovi.

  6. Tak jsem to prolítla, na ten zápas, kdy mi přišlo nelogický, že bůh je v úzkých a říká „pusť mě“, když z kontextu mi vycházelo, že prohrává spíš Jákob, si matně pamatuju. Dneska mě navíc zarazilo, že „Podle toho synové Izraele nejedí až dodnes šlachu kyčelního kloubu…“ – on někdo jí šlachy?

  7. 8. Dřív se jedly třeba i šlachy z mladých beránků :-))

  8. 9
    Ani z králíka, u nás tedy. Dyk to leze mezi zuby a překousnout se to nedá. Aji Indiáni šlachama akorát sešívají kůže.

  9. 10. Bůhví jak to bylo před 3000 lety :-) co tam dělali.

  10. Kdo byla J.T.?

    (komentář upraven Liškou, která záměrně jméno fotila, nenapsala do článku, nechce ho vláčet nekontrolovatelně internetem – proto nechala jen iniciály)

  11. 4.
    Mel jsem vzdycky zato,ze slo o Jakobuv zapas s andelem,ne s Bohem.

  12. 12
    Tipuju mlhavě, že ta spolužačka, o jejíž autohavárii psala Liška.

  13. 6:
    Aha,takze zalezi na vykladu:
    „Zápasil s andělem a zvítězil.“ Tak s kým Jákob zápasil? S Bohem, anebo s andělem? Slovíčko elohim (množné číslo od el, eloah – bůh) může totiž označovat obojí: Boha i bohy, nebeské bytosti, a dokonce také lidské vládce.“
    Taky zajimave kazani,jeste si to v klidu projdu
    http://cb.cz/ceska.skalice/test6/node/158

  14. 16. v odkazu je napsáno že to může být i nerv :-)

  15. 15. vyložit lze všecko x způsoby a to klidně opačnými :-)) Takže nakonec záleží na „duchu výkladu“. Jak si vyložíš tak to máš.

  16. Navíc kdyby měl porušený nerv, tak nekulhá, ale vůbec nohu neovládá.

  17. Ale o to přece vůbec nejde, můžeš se v tom vrtat hodiny a na nic nepřijdeš. Neví se co je myšleno, v jakém kontextu a tradici je to psáno. Jaké zvyky v té době platily, mně je to osobně úplně jedno a dále se s tím nepracuje. Jen to bylo zaznamenáno, ale kontext či význam není jasný. Opět mohu jen zopakovat, že po tolika letech to není dohledatelné.

  18. Podobne zraneni v boku ziska po boji s Klingsorem i Amfort,kral hradu Gralu.

  19. 22. To je možné :-) Kdybych si to měla vyložit já i když neuměle protože nejsem vykladač Bible v kompletním kontextu, řeknu že vnitřní vada se zjevila i navenek.

  20. To je hezkej „projekt“. Připomíná mi to deník Tam a zpět. Jeho marketing je takový trochu komerční, mi přijde, ale nápad fajn. Na každý den jedna otázka a pět odstavců na pět let…:-) Já Tě, Liško, vůbec obdivuju, za výdrž ohledně kreslených deníků. P.

  21. Mělo by to přece jít zjistit podle toho, co ti Izraelité nejedí či nejedli, ne?
    Mě to prostě zaujalo, tak to zkouším. Jasně, že anděl nebo bůh záleží na výkladu, tak jako je poměrně volná možnosti výkladu celkového, ještě se tam do toho montuje brácha a tak. Ale šlacha a co kdo jí, už je taková materiálnější záležitost. Tak si dělám trochu naději, že se třeba objeví ještě nějaká jedlejší varianta.:-)

  22. 23:
    Precti si nejen posledni odstavec v mem odkazu.
    To kazani je pozoruhodne hluboke.
    Zadna katolicka agitka:-0)

  23. 25. vzhledem k tomu co jí v Anglii, tak by mě vůbec nepřekvapilo kdyby jedli i kopyta

  24. 28
    Se nejež a podívej se na to:-)
    Já jsem si ten tvůj taky přečetl.

  25. Něco bych přece jen dodala. Co bylo podstatou zápasu? Jakob bojoval o požehnání a taky ho dostal (viděl Boha tváří v tvář) Tedy stálo ho to bolest, energii i trvalé zranění – to jsi asi chtěl naznačit tvým vybídnutím, že si mám přečíst poslední odstavec.

    Mě otrávil autor tím, jak napsal že Židé byli nepřátelé Krista nebo tam citoval někoho kdo to řekl, ale něco takového napsat…Kristus byl Žid přece, to by byl nepřítelem sám sobě.

  26. 12, 14
    ano. Nemůžu pochopit, že nežije.

    13
    Saule, taky jsem myslela, že to byl zápas s andělem; tak se o tom mluvívá!
    15 aha

    16 : – DDD Šlachovitý Saul je, tak by to slovo mohl někde vyšlašit.

  27. 32. Znám to jen s Bohem. verzi s andělem jsem ještě neslyšela.

  28. ad zápas Jakoba
    Asi bude poměrně dohledatelné, co lidi tam jedli v té době apod. A asi je to už dohledáno. Zeptám se paní doc., ta je na ten kontext bible odborník a právě ten úryvek ji zajímá- ještě jsem si ji zapsala na dva jednodenní předměty, ona je skvělá, zároveň profesní a zároveň upřímná, je to poznat podle atmosféry, co vytváří.

    Můžu to ještě najít v bibli; mě ten úryvek moc neoslovil, jen vím, že jeho význam je, že ze zápasu s Bohem člověk vyjde zraněn, není to jen tak.

  29. 35. záleží taky o co bojuje. Pokud bojuje o Boží přízeň (požehnání) tak vítězí ale jak píšeš, není to zadarmo.

  30. V kralickém překladu (ekumenickej překlad mám jenom Nového zákona) je to „vrchní příhbí stehna“ a dosud izraelité nejedí „té žíly krátké, kteráž jest ve vrchním příhbí stehna.“
    Jestli to není v třísle, jak jsou mízní uzliny, asi jo, to je blízko kyčle, zepředu.

  31. 31:
    No on to napsal,ale citoval!!
    To je dulezity rozlisit, nez se clovek „otravi“

    „Podle jiného otce, Caesaria představuje Krista naopak onen útočník; Jákob je reprezentantem židů, Kristových nepřátel. Jákobovo vítězství je v tomto výkladu vítězstvím zdánlivým, “

    Pokud se autor v clanku pokousi o nejaky vyklad, tak si myslim ze nejen muze, ale mel by ho porovnat i s historickymi vyklady a nebat se je uvest.

  32. Příhbí? To mi zní jako ohyb, tak možná spíš tříslo. Nebo je to opak ohbí? Pak by to byla kyčelní, laterální strana stehna.
    Velké nervy i žíly jsou v tříslech.

  33. 31
    vždyť to se běžně píše, že židé byli nepřátelé Krista :- )))
    Jednak že ho ukřižovali a jednak potom, kdyby bylo po jejich, křesťanství by zůstalo jako lokální náboženství, nešířilo by se ven. To nebyla moc jejich zásluha, spíš řecky mluvících… nebo nevim. V Dějinách křesťanství to na začátku je a to jediný jsem z té bichle četla.

  34. 41. nechápu proč to vůbec uvádí, k čemu chce dojít… je to nesmysl. Nezapomínejme že řeč je Starém Zákonu. Tedy oko za oko. To ještě se Ježíš neobětoval, tedy Milost nemohla působit, nebyla cesta.

  35. 43
    jé, ty používáš slovo laterální, prosímtě mně jde o ventrální a dorzální – je to dorzální něco zespoda a ventrální shora (část dráhy spodní že je dorzální)? Když jsem to někde hledala, našlo mi to, že dorzální je směrem dozadu a ventrální směrem dopředu, ale to nevystihuje ten význam, když se s ním setkávám (ohledně nervových svazků).

  36. 44
    Ano, taky mě to při čtení 31 napadlo. Židé ve smyslu náboženství, nikoli národnosti.

  37. 44. já nevím, nedokážu to tak vidět. Židé jsou předchůdci… nesli Zákon až do jeho naplnění v Kristu. necítím je jako nepřátele a podle mě to nepatří k učení ŘKC, nevím o tom že by někde vystupovali jako nepřátelé Krista.

    JIstě ukřižovali ho Židé, „nevědě co činí“ z hlouposti a tvrdosti srdce, ale opět židé stáli pod křížem, uložili do hrobu a pomazali a opět židé v něj uvěřili. Tedy nelze odsoudit židy.

  38. 46
    Ventrální je na straně břicha, dorzální na straně zad nebo u zvířat hřbetu. Laterální je boční.

  39. 45 ratko
    „oko za oko“ znamená něco úplně jinýho, než jak se to hovorově používá!
    To není v doslovném významu!
    Nedávno jsem to tady někde psala, na podzim:
    Neznamená to, že když někdo někomu vyrazil zub, byl mu vyražen zub.
    Napsali to záměrně do bible naopak jako pojistku proti vendetě, proti osobní mstě, proti mstitelům, co berou „zákon“ sami do rukou. Proto uzákonili pojistku, strop – že když někdo někomu usekne ruku, tak potrestán bude a sice MAXIMÁLNÍ možný trest, který mu pak instituce stanoví, bude adekvátní, bude to ruka za ruku a ne že přijde mstitel a useká mu ruce i hlavu.

  40. 51. jasně to chápu, prostě něco za něco. Chybí prvek milosti – odpuštění.

  41. 50. nebudu se zde zbytečně zaplétat. nemyslím si že je to součástí věrouky tedy učení. Ale taky se mohu mýlit.

  42. 51,52 tedy pokud se bere Bible jako celek, tak je vidět posun v společenském systému. A to od obětí, msty až k určitému právu – zákonu, kdy je určeno co za co až nakonec k vnitřní svobodě a odpuštění, tedy osvobození se od Zákona schopností milovat

  43. 45, 51, 52
    dopr-kýnka ratko, to oko za oko se týká pozemského zákoníku! Právní moci. Ne posmrtnýho života!

  44. 56. nějak jsem se zamotala, chtěla jsem poukázat na rozdíl mezi Starým a Novým Zákonem a dopadlo to tak jak to dopadlo.

  45. 55
    no dobře, ale proč teď a tady by o tom měla být řeč? (To je řečnická otázka bez touhy po odpovědi. Spíš s touhou po neodpovědi.)

  46. 57. jj skrze židy v Saulovém odkazu. Nelíbil se mi :-) Tedy nemyslím Saula, ten odkaz

  47. 54
    Radši to ověř, jestli to plůatí u lidí stejně, mám to od zvířat. Ty chodí po čtyřech lidi po dvou.

  48. 60
    jo táááák, tak ten jsem ještě neměla čas číst.

    61
    u zvířat starýho zákona, nebo novýho zákona? :- )

  49. Liško, téda dobrý! :-) 31.1. na mě působí jak výzva pro další měsíc. :-)

  50. 65. to né , nezabila :-) Tu teologii ti závidím, i možnost se zeptat přímo z první ruky biblistu/tky viz.35.

  51. 65
    To zabíjím dycky akorát já u sebe, ale tady dobrý, jak je v tom teologie, tak to nehrozí. :-))

  52. V podstatě jsou všechny VŠ přednášky veřejné , takže když z nich nechceš dělat zkoušky, můžeš na ně jít na všech VŠ.
    Je lepší si to domluvit, ale jde to podle mě i bez toho, stačí najít rozvrh na netu.

  53. 67
    chochoo, teologii já beztak jen šmrncám, ale k tomu prof.Pospíšilovi Polpotovi:- ) bych ráda na něco volitelného šla. Asi na podzim.Na jaře nicmoc nemá, leda něco, čeho podmínkou je už mít absolvované něco předtím, a to nemám a nestíhám.
    Krom toho si už na jaře nic zapisovat nemusím; když splním zapsané, budu mít 68 kreditů a k postupu do dalšího ročníku jich stačí 40 – já to nějak špatně pochopila a zapsala všechno, co šlo :)

  54. 68. pro mne je to daleko. I do Olomouce. Když jsem ještě začínala u ŘKC, chodila jsem na faru a ptala jsem se kaplanů. Oni se postupně střídali, byli tam i celkem chytří týpci, třeba absolvent matfyzu, ale taky elektrikář a teď takový nesmělý dlouhán. Teď celkem chápu, že na některé otázky není přímá odpověď. že ta se vnitřně dopeče. tím že se chodí na mše, modlí, čte a celkově se tím člověk zabývá… tak nějak se to postupně jakoby odkrývalo, ale pořád to není odpověď ve smyslu xy.

  55. 71
    nebo je radio Proglas, tam jsou některé pořady asi zajímavé (je to na netu). A televize NOe, ale to nevím, jak je zajímavý, o čem všem jsou tam pořady. Já mám nejradši pořady ve formě přednášek. Ne moc když mluví nějací manželé, jak zvládli strasti nebo nevěru…

  56. 72. Noe moc zajímavé není :-) Tedy pro mě moc ne. Chodím ráda na mše našeho děkana, ten mluví pokaždé o něčem co jsme právě doma řešili, taková zvláštní synchronita. Kdy se opravdu cyklicky točí liturgický rok, který podle mě se odráží i v reálném životě. Tedy mám rád to praktické, žité které se právě děje. to čeho se dotýkám

  57. 74:
    Opr. biskupem
    12:
    Pardon,to mne nenapadlo.

  58. 74. přiznám se že se mi celkově tato citace nezdá, hledala jsem něco od Caesaria. jak a co píše a zda mu opravdu lze přičítat názor: Podle jiného otce, Caesaria představuje Krista naopak onen útočník; Jákob je reprezentantem židů, Kristových nepřátel. Jákobovo vítězství je v tomto výkladu vítězstvím zdánlivým, Pyrrhovým: je požehnaný, ale taky chromý; stejně jako kříž znamenal sice židovské vítězství a konec Kristova života, ale taky počátek vzkříšení a spásy a začátek židovského konce – aspoň tedy v optice těchto starocírkevních výkladů.

    On totíž ten pán, který píše daný text vůbec neuvedl z jakých pramenů čerpá, kdy to ten Caesareus řekl. JIstě církevní otcové popsali kdeco, jseo věci s kterými lze polemizovat ale většinou je možné je v kontextu pochopit. Takže to nechám být, ale nelíbí se mi jak zachází s textem někoho třetího. Odvolává se na něj ale nenapíše odkud čerpá.

  59. 76:
    Jde o kazani,ne o odborny vedecky text.
    Ja presny zdroj samozrejme dohledavat nehodlam a nerozumim,proc by si to vsechno autor mel vymyslet.
    Nemam z toho textu pocit,ze by se do podobneho nazoru pokousel ctenare nejak vmanipulovat.
    Tim k tomu za mne vsechno.

  60. 77. Jednoduše mi to přijde divné a upozornila jsem na to. Možná to ten Caeserius tak řekl, možná to řekl podobně nebo jinak. řekl opravdu Pyrrhovo vítězství. No nic. Mám ráda kázání našeho pana děkana :-)

  61. Saule 75
    jasňačka.

    Tak jsem si pustila toho Katze ad79 a tím získám sílu si přečíst i toho z tvého prvního odkazu. Tj.komentář 15. jdu to číst, začíná to slibně.

  62. 81
    no, právě – tam je to SMĚR, dorzální a ventrální, jakož i jinde (kde je toho ještě víc), takže jsem to pochopila jako směr dráhy. A oni to myslí ne po směru jízdy dopředu a dozadu, ale nahoře a dole (té dráhy, tramvaje řekněme); tady je to vyjasněný tím nadpisem Předozadní. Tak dík. Jinde ten nadpis asi nebyl a to mě zmátlo.

  63. 81. to je úžasné, úplně mi spadla brada, malíkem k tělu :-)

  64. tedy ad 15 Saulův odkaz
    http://cb.cz/ceska.skalice/test6/node/158
    V tom textu mi chybí to hlavní – abstrakce. Význam toho, že někam jdeš, jsi zrovna na samé hranici a najednou na tebe skočí božská postava a dojde ke rvačce s ní, k zápasu, ze kterého vyjdeš vítězně jen v případě, že vyjdeš navždy poznamenanej. Takhle bych to parafrázovala (tedy jen ten popis, ne ještě význam). Vítězíš, když se odvážíš těžce zápasit se samým božstvem. Na druhou stranu je to ve chvíli, kdy už nemáš na vybranou, musíš zápasit, pokud chceš jít dál.
    A co to tak může znamenat? To autor textu úplně opominul.
    Pro mě to znamená duševní stav, ne nějakou lesní výpravu přes brod. Ten je použit jako symbol hranice,meze, krajní chvíle, kdy už je nutno se s něčím utkat.
    Asi se sebou, žejo…
    Hlavně.
    Já si do toho promítám: zápas se vztahem k Bohu a zápas s tím vším, co jsem já, s tím, co jsem dosud byl, co jsem dělal a rozhodl já a možná nemyslel přitom na Boha, tj. jestli je to jednání dobré. Možná jsem rozhodoval sobecky ve svůj prospěch – on ten Jákob opravdu není extra kladný hrdina – ale dělal jsem to pro svůj rod,pro něj jsem dělal to nejlepší.
    A teď jsem na hranici, v noci před dnem, kdy se budu konfrontovat s lidem svého bratra. Toho, co prodal mně svoje prvorozenství za mísu čočovice. A prodal, on se rozhodl. A tak to platí. A to jsem udělal pro nějaký dobro,pro budoucnost. Protože jsem viděl, že on nedbá na věci našeho domu, nemyslí na ně tolik jako já; ostatně kdyby myslel, neprodal by mi to prvorozenství, to to jen dokazuje.
    Jak mi asi je na tý hranici, u tý hraniční říčky? Asi si vzpomínám na všechno, co jsem dělal s bratrem a bratrovi, co jsem dělal dál, a říkám si, jaký jsem člověk.
    A protože tehdy byli všichni náboženští lidi, musím si jako Jákob v tu chvíli klást i náboženské otázky: Tak udělal jsem to já, anebo to chtěl Bůh? Kdyby to nechtěl, nestalo by se to? Znamená to, že co jsem dělal, je automaticky dobré, když to Blh dopustil? Anebo jsem jednal proti němu? Ať mi to řekne! Chci to vědět! Vyzývám ho ke konfrontaci. (Tedy) Chci vědět, kdo to je.
    A on na mě skáče. Přepadá mě. Skáče mi do úvah, musím se tím zabývat. Konfrontovat se s ním. A v tom už je obsažen asi i úspěch následujícího dne: když jsem schopen se konfrontovat s Bohem, byť riskuju, že je to všechno rouhání, snad i vyčítání Bohu a můj marnej boj, budu nutně a jistě schopen se ráno konfrontovat i s lidmi, s člověkem. Se kterým mám nějaký účty, s Ezauem.
    Peru se se vším, peru se s Bohem, je mi zle, ale jsem tady a chci vědět, jak to je, jestli jsem tady správně a jestli On jedná správně nebo jak a proč a jestli vůbec. A z tohohle uvažování nemůžu vyjít v pohodě. Vždycky vyjde, že nevím přesně odpověď, nemůžu bejt tudíž absolutní vítěz, protože jsem podřízenej ještě něčemu jinýmu. Nejsem absolutní. Můžu bejt tak statečnej, že v zápase setrvám až do rána, ale nejsem to já, kdo určí, co potom bude a kdo bude a kdo nebude. Já budu vyčerpanej a ráno budu cítit, že jsem prožil boj. Můžu si říct, že jsem přežil konflikt se samotným Bohem. A to něco znamená – že se smí s Bohem bojovat a přežít to a že je to dokonce Bohem kladně hodnoceno, protože tentokrát šlo o přímý (!) zápas a ne lstivost, kterou ten Jákob předtím oplýval. Možná je to taky vzkaz: Se lstivostí si na Boha nikdo nepřijde.

    Ještě jsem něco cestou zapomněla, ale to je jedno. Koukám, že to asi použiju do té práce, co máme sepsat… i když zrovna o tomhle ta pí docentka ví asi hodně z různých i nových výkladů. No nevím. Ještě nemám téma – má to být něco z bible, kousek upomínající na etiku a ten mám aplikovat na současnost (resp. na etiku ve svojí prac.oblasti), a předtím najít, jak je vykládán.

    Pozn. v tom odkaze na text toho pana Beni mi taky nesedí ten (asi dobově účelový) výklad, co byl v minulosti o židech a ani o Pyrrhově vítězství. Ale musel to uvést. Jinak je ten jeho text celkem inspirativní, jen mi připadá nezacílený na to následné, na ten smysl bolesti, jak píše v závěru jen v jedné větě, ale asi to jinak s tím příběhem ani nejde.

  65. Venter je břicho, dorsum hřbet, spina dorsalis je struna hřbetní, tedy páteř, musculus longissimus dorsi je nejdelší sval zádový, tedy kotleta, ta na jídlo, ne na stříhání u uší. :-) Latus, genitiv lateris je bok.
    Ale zajímavý jsou i odvozeniny, třeba ventrální směr je směr břišní – u lidí asi dopředu, u zvířat dolů, venter je břicho, ale ventriculus (zdrobnělina „bříško“) je žaludek nebo srdeční komora.

  66. 85
    Perfektní. Naprosto dokonalý rozbor. Započteno, za A.
    Eště co s tou kyčlí.
    Jestli třeba ten psychickej boj nebyl tak náročnej, že z toho člověk dostal malou mozkovou mrtvici, nebo tak něco.

  67. Jo, a eště je u popisu zvířat a lidí rozdíl v jednom směru – lidi mají směr orální, „ústní“, zvířata rostrální „tlamový“. :-) To si taky pamatuju hned z první přednášky morfologie v prvním semestru. :-))

  68. 88
    co s tou ventrální kyčlí :- )
    Proč zrovna kyčel -v tom ten pan Beňa naznačuje nějaký směr, břišní : )
    Že se to může týkat mužství pohlavního i přeneseně nebo ponížení / postižení… ale to by být nemělo, on by neměl být ponížen, jen přinucen jednat přímo (?) a přitom to byla „podpásovka!“ Doslova.
    Nebo ztrestání (pýchy), trest za odvážení se boje s Bohem, upomenutí na to, že Bůh je mocnější, jen ťukne a kyčel je vykloubená – je to upomenutí, ale není to zabití, naopak život Jákoba pokračuje jako život urč. zakladatele a je mu odpuštěno předešlé lstivé chování. Odpuštěno jo, ale něco za něco? Jak říkala ratka?

  69. Zapomeň na něj. On je i kaudální (ocáskovej) a kraniální (hlavovej) a další.
    Pamatuj si jen to, co po tobě chtějí, a hotovo.

  70. 85. no teda, to je pečlivý rozbor. Pro mě z celého příběhu (i v souvislosteech s Jákobovým původním lstivým přístupem o kterém jsi taky mluvila) vychází jako nejdůležitější to co píšeš v posledních větách třetího odkazu od konce. Pravdivost. Pravda.

  71. To dělá přiměřená dávka hořkého piva Svijany.
    Oni ho asi dva týdny neměli – když večer přijdu do obchodu, všechno cenově výhodné pivo je pryč – a včera v obědové pauze měli poslední tři kousky.

  72. 93,94
    rozjeli jste mě vy. Kdybyste mě neinspirovali, tak by nic nebylo. Takže až budu potřebovat napsat zase referát, nechám se tady nabudit :- )

  73. ru
    ad dorzální – tohle mě mate, tenhle obrázek to ukazuje:

    http://liska.blokuje.cz/?attachment_id=939778

    Je tam dorzální nahoře, směřuje dopředu.
    A ventrální je dole a taky směřuje dopředu.
    Nerozumím, proč to nahoře se nazývá dorzální, když slovo dorzální je definovaný jinak nebo jinak než mi tohle připadá. – asi tedy že ventrální je „jakoby“ břišní… i když v mozku :- )

  74. Kdyby to bylo zvíře, tak je to jasný, nahoru je dorsální, protože hřbet má nahoře. Chodí po čtyřech, osa těla i hřbet jsou horizontálně.
    Ano, ventrální je břišní, směr dolů, protože břicho je dole.

  75. My zootechnici jsme se holt mozkem zvířat až tak úplně nezabývali, my potřebujem hlavně aby se dobytek udržel na nohách, dobře žral, dobře vyměšoval a dobře dědil genetické předpoklady, tudíž dobře se rozmnožoval, a když to nefunguje z moc vážných důvodů, třeba limitovaných mozkem zvířete či zootechnika, pošle se na jatka. To zvíře, ne ten zootechnik. :-)

  76. Jo to jsem zatím zatajila, že mi chyběly tři body? Takže na zkoušku jdu znova příští středu.
    Nic dorzálního, spíš jsem nevěděla, jestli k něčemu se vztahuje nucleus accumbens nebo jestli je něco spojeno buď s orbitofrontální, anebo s přední cingulární kůrou… u některých otázek bylo dobře víc odpovědí než jedna a když jsem měla jen tu jednu správnou a druhou nenapsala, tak nula bodov. Bylo to prostě záludnější, než jsem čekala.
    Tak snad ty tři otázky navíc nějak příště odpovím. Pokud odpovím znovu dobře ty, co jsem měla dobře… ty správný odpovědi totiž nevím, u čeho byly a u čeho ne. Tak si to musím znova všechno pamatovat; naštěstí pár mně neznámých věcí jsem si zapamatovala a našla a zaškrtla barevně, tak to snad dám.
    (I když nemusím, je to volitelný předmět.)

  77. Ten nucleus accumbens by mě zajímalo, co to je… jo tak na netu píšou, že je to spojený s odměňováním i se závislostmi. A já si pamatovala u závislostí jen ventrální pallidum. To sice taky nevím, kde v mozku je, ale vím aspoň jednu věc, co má na starosti (oni ani neurovědci někdy nevědí xx funkcí, co která část dělá, jen některé, tak se nemusím cítit jako blbec :- )

  78. … mimochodem jsem to do telefonu řekla kolegovi psychologovi a ten prý to slovo nikdy neslyšel (ačkoli tu stejnou zkoušku před 20 lety dělal :-))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.