!
A proč chci být jen v někom, nebo proč chci být v co nejvíc jiných lidech… jak kdo…
V co nejvíc lidech být nechci – protože beztak to brzo zase pomine a nebude nikdo z nás už nikde. A tak to má byť.
Tedy pokud budeme přece jen někde univerzálně; nebejt vůbec se mi vůbec nechce :- )
Já chci bejt asi jen v těch, co mám ráda.
Já taky. Ale jsou lidi, co chtějí tamto. Umělci, herci, zpěváci, celebrity…
Některý. Některý pro prachy. Některý jiný to možná dělaj, protože to chtěj v tu chvíli prožívat. Asi se nebojej silnejch emocí a baví je to. Já se spíš bojim s tím lézt před hordy lidí, br.
4
a zajímaj mě ty poslední. jak to dělaj proč to dělaj. Musím se někoho onoho zeptat :- )
5 nebo ta společná práce na něčem, společné vytváření něčeho, to mě baví taky! Nic moc lepšího ani neznám.
To je zajímavé. tedy mám v sobě tatínka. Kolikrát se přistihnu že reaguji jako on. ale nedávno jsme si řekla že ho pošlu do nebe…. že si ho nenechám :-) Osobně bych nechtěla být v nikom. Možná v dětech… ale spíše ne. Možná ve vnoučatech :-)
7
ve vnoučatech je to hezký a takový bezpečný – protože s předpokladem, že se člověk zapíše kladně.
8. myslíš že je nutné se zapsat kladně? anebo stačí se jen zapsat. děti taky (asi) jen zapisujeme do srdce… ať jsou jakékoliv. víme že jsou uslintané, vřeští…. pak zlobí a poté dělají starosti. nemusí to být ani tak kladné. jako intenzivní.
9
aha (teď jsem smazala, co jsem napsala, protože to bylo nějak rozvleklé)
To je zajímavá otázka, jestli zapsat se už znamená (vždycky) zapsat se kladně. Asi jen v drastických případech to není kladně. Nevím.
10. pro mě to znamená „bezprostředně“. tedy bez prostředníka rozumu… ten se vymazává, mění, různě kličkuje (viz jak kličkuji já) ale to co je zapsáno napřímo do srdce (bez prostředníka)… to tam zůstává jako „pravda“. nic ho nevyškubne ven. I když si říkám že tatínka pošlu do nebe, mohu se za to modlit… a udělat všecky požadované úkony. ale v srdci ho budu mít zapsaného pořád.
Tojo a v genech a výchově… rodiče těžko vymazávat, proč taky.
12. někdo je třeba nespokojený s výbavou :-)) ale to není můj případ.
ratko 13
:- ) To mi připomnělo povlečení s monogramem.
14. monogram nevadí, ale nesmí barvit prádlo :-)))
Myslím, že jsem ve všech mužích, se kterými jsem kdy byla. (Nikoli jen se vyspala.)
Jako oni ve mně.
Jsem ve svých dětech.
Jako ony ve mně.
I ve svých rodičích.
Jako oni ve mně.
10
Proč to musí být kladně nebo záporně? Jsi dobrá, nebo špatná? Nebo prostě jsi, ty…?
16
jo.
A v kamarádkách a ony ve mně. A ještě jiný lidi… ale to nevím, jestli navždy.
17
nemusí, to kladně mě napadlo v souvislosti s vnoučatama vs. komplikovanější vztha k dětem (předpokládám komplikovanější než ke vnoučatům).
Napořád je ve mně kamarádka, co odešla předčasně… uvízla… v té době, a už se nikdy nezmění…
19
Nevím. Moje babička, matka tatínka, byla velmi silná žena a nemám ji v paměti jednoznačně jako dobrou, ale ani jako špatnou. Prostě byla silná a jedinečná se vším všudy. A přestože jsem nebyla její nejmilejší vnouče, tak jako můj otec nebyl její nejmilejší dítě, nechala ve mně velmi, velmi silný otisk, čím jsem starší, tím víc ho objevuju.
21
hezky.
Tak to se těším, co ještě objevím.
21. zajímalo by mě, v čem se projevovala její síla.
To by bylo na dlouhý vyprávění z jejího života. Co musela zvládnout a unést. Co přežila. A dlouhá léta sama, napřed byl dědeček pracovně často pryč, tak táhla sama rodinu i záhumenek, pak brzo umřel.
Samozřejmě v tom bylo i dost „svojskosti“ a paličatosti.
24. to mi něco připomíná :-)))
25
Dééééšť… při-po-mí-ná pláč. – pardón, mně to slovo připomíná připomnělo, že dneska má narozeniny Marie Rottrová.
26. tedá, jak to víš?
26:
Neskladal ji to Nohavica?
Jestli je to „Ma lasko vonis destem“, tak jo.
!
A proč chci být jen v někom, nebo proč chci být v co nejvíc jiných lidech… jak kdo…
V co nejvíc lidech být nechci – protože beztak to brzo zase pomine a nebude nikdo z nás už nikde. A tak to má byť.
Tedy pokud budeme přece jen někde univerzálně; nebejt vůbec se mi vůbec nechce :- )
Já chci bejt asi jen v těch, co mám ráda.
Já taky. Ale jsou lidi, co chtějí tamto. Umělci, herci, zpěváci, celebrity…
Některý. Některý pro prachy. Některý jiný to možná dělaj, protože to chtěj v tu chvíli prožívat. Asi se nebojej silnejch emocí a baví je to. Já se spíš bojim s tím lézt před hordy lidí, br.
4
a zajímaj mě ty poslední. jak to dělaj proč to dělaj. Musím se někoho onoho zeptat :- )
5 nebo ta společná práce na něčem, společné vytváření něčeho, to mě baví taky! Nic moc lepšího ani neznám.
To je zajímavé. tedy mám v sobě tatínka. Kolikrát se přistihnu že reaguji jako on. ale nedávno jsme si řekla že ho pošlu do nebe…. že si ho nenechám :-) Osobně bych nechtěla být v nikom. Možná v dětech… ale spíše ne. Možná ve vnoučatech :-)
7
ve vnoučatech je to hezký a takový bezpečný – protože s předpokladem, že se člověk zapíše kladně.
8. myslíš že je nutné se zapsat kladně? anebo stačí se jen zapsat. děti taky (asi) jen zapisujeme do srdce… ať jsou jakékoliv. víme že jsou uslintané, vřeští…. pak zlobí a poté dělají starosti. nemusí to být ani tak kladné. jako intenzivní.
9
aha (teď jsem smazala, co jsem napsala, protože to bylo nějak rozvleklé)
To je zajímavá otázka, jestli zapsat se už znamená (vždycky) zapsat se kladně. Asi jen v drastických případech to není kladně. Nevím.
10. pro mě to znamená „bezprostředně“. tedy bez prostředníka rozumu… ten se vymazává, mění, různě kličkuje (viz jak kličkuji já) ale to co je zapsáno napřímo do srdce (bez prostředníka)… to tam zůstává jako „pravda“. nic ho nevyškubne ven. I když si říkám že tatínka pošlu do nebe, mohu se za to modlit… a udělat všecky požadované úkony. ale v srdci ho budu mít zapsaného pořád.
Tojo a v genech a výchově… rodiče těžko vymazávat, proč taky.
12. někdo je třeba nespokojený s výbavou :-)) ale to není můj případ.
ratko 13
:- ) To mi připomnělo povlečení s monogramem.
14. monogram nevadí, ale nesmí barvit prádlo :-)))
Myslím, že jsem ve všech mužích, se kterými jsem kdy byla. (Nikoli jen se vyspala.)
Jako oni ve mně.
Jsem ve svých dětech.
Jako ony ve mně.
I ve svých rodičích.
Jako oni ve mně.
10
Proč to musí být kladně nebo záporně? Jsi dobrá, nebo špatná? Nebo prostě jsi, ty…?
16
jo.
A v kamarádkách a ony ve mně. A ještě jiný lidi… ale to nevím, jestli navždy.
17
nemusí, to kladně mě napadlo v souvislosti s vnoučatama vs. komplikovanější vztha k dětem (předpokládám komplikovanější než ke vnoučatům).
Napořád je ve mně kamarádka, co odešla předčasně… uvízla… v té době, a už se nikdy nezmění…
19
Nevím. Moje babička, matka tatínka, byla velmi silná žena a nemám ji v paměti jednoznačně jako dobrou, ale ani jako špatnou. Prostě byla silná a jedinečná se vším všudy. A přestože jsem nebyla její nejmilejší vnouče, tak jako můj otec nebyl její nejmilejší dítě, nechala ve mně velmi, velmi silný otisk, čím jsem starší, tím víc ho objevuju.
21
hezky.
Tak to se těším, co ještě objevím.
21. zajímalo by mě, v čem se projevovala její síla.
To by bylo na dlouhý vyprávění z jejího života. Co musela zvládnout a unést. Co přežila. A dlouhá léta sama, napřed byl dědeček pracovně často pryč, tak táhla sama rodinu i záhumenek, pak brzo umřel.
Samozřejmě v tom bylo i dost „svojskosti“ a paličatosti.
24. to mi něco připomíná :-)))
25
Dééééšť… při-po-mí-ná pláč. – pardón, mně to slovo připomíná připomnělo, že dneska má narozeniny Marie Rottrová.
26. tedá, jak to víš?
26:
Neskladal ji to Nohavica?
Jestli je to „Ma lasko vonis destem“, tak jo.
27
několikrát to říkali v noci v rádiu
28
teď nevím, jestli je to stejná píseň, asi ne
Není.
To spis chlapi chteji byt furt v nekom. :D
wien,
no, doufám, že je to ve hře :)